Konvergenční program České republiky (duben 2014)
Konvergenční program ČR je zásadním strategickým dokumentem zpracovávaným Ministerstvem financí ČR. Od roku 2011 je publikován vždy koncem dubna. Dokument specifikuje základní souhrnné fiskální údaje a nejvýznamnější připravovaná opatření s rozpočtovým dopadem formou střednědobé fiskální strategie vlády.
Rádi přivítáme relevantní připomínky nebo náměty, které poslouží ke zkvalitnění publikace a přiblíží ji potřebám uživatelů. Případné připomínky prosím zasílejte na adresu: podatelna@mfcr.cz.
Konvergenční program České republiky (duben 2014)
Předkládaná aktualizace Konvergenčního programu ČR je zaměřena na období let 2014–2017. Význam tohoto strategického materiálu vlády ČR, definujícího směry makroekonomických hospodářských politik, spočívá rovněž v tom, že bude sloužit jako podklad pro rozhodování Evropské komise a Rady EU o ukončení postupu při nadměrném schodku. Rada EU v prosinci roku 2009 konstatovala, že by ČR měla do konce roku 2013 snížit nadměrný schodek, způsobený jak volným působením automatických stabilizátorů, tak i diskrečními stimuly ekonomiky, pod hodnotu 3 % HDP. Současně požadovala, aby průměrné roční fiskální úsilí sektoru vládních institucí za roky 2010 až 2013 dosáhlo alespoň jednoho procentního bodu. Snížení deficitu mělo proběhnout na základě jasně definovaných opatření, která zajistí důvěryhodnou a udržitelnou nápravu nadměrného schodku. Výsledek hospodaření sektoru vládních institucí za rok 2013 ve výši −1,5 % HDP, průměrné fiskální úsilí za dané období ve výši 1,1 procentního bodu a strukturální schodek za loňský rok nižší, než je úroveň střednědobého rozpočtového cíle, hovoří o úspěšném splnění konsolidační strategie. Na druhou stranu se nutná fiskální restrikce přímými i nepřímými kanály podepsala na prodloužení a prohloubení záporné produkční mezery.
Konvergenční program ČR (KP) byl schválen vládou ČR dne 28. dubna 2014 a je konzistentní s Národním programem reforem ČR schváleným vládou ČR dne 16. dubna 2014. KP plně koresponduje s pravidly stanovenými v aktualizovaném stanovisku Hospodářského a finančního výboru Rady k obsahu a formátu programů stability a konvergenčních programů (EFC, 2012). KP byl rovněž v měsíci dubnu představen a diskutován ve věcně příslušných výborech Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu ČR.
Aktualizace KP staví na cílech vlády ČR, která vzešla z předčasných voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR konaných ve dnech 25. a 26. října 2013. Vláda ČR si ve svém Programovém prohlášení ze dne 12. února 2014 předsevzala, že „…bude prosazovat ekonomický program …, který je založen na podpoře podnikání, fungující a transparentní státní správě, efektivním trhu práce, dlouhodobě udržitelném penzijním systému, sociálním smíru ve společnosti a investicích do vzdělání, vědy a výzkumu.“ Záměry vlády jsou tak v souladu s Roční analýzou růstu Evropské komise (2013a) pro rok 2014, orientující se zejména na pokračování v diferencované konsolidaci veřejných financí s příznivými dopady pro růst, podporu konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů hospodářské recese či na modernizaci a profesionalizaci veřejné správy.
Konvergenční program je rozdělen do sedmi provázaných kapitol. Kapitola 1. prezentuje hospodářskopolitické záměry a cíle vlády ČR, včetně dosaženého pokroku v oblasti snižování nadměrného schodku sektoru vládních institucí. Kapitola rovněž shrnuje reakce ČR na minulá doporučení Rady EU, která také byla představena v příslušných výborech Parlamentu ČR.
Makroekonomický scénář KP, rozebraný podrobněji ve 2. kapitole, je postaven na údajích známých k 1. dubnu 2014. Česká ekonomika prošla za posledních pět let dvěma obdobími hospodářského poklesu, přičemž oživení po druhém z nich se dostavilo v polovině minulého roku. Podle aktuálních údajů se reálný hrubý domácí produkt (HDP) za celý rok 2013 snížil o 0,9 %, a dosáhl tak necelých 98 % úrovně roku 2008. Ve výhledu očekáváme mírné zrychlování růstu ekonomiky, k čemuž by měly přispět všechny složky agregátní poptávky, ale především postupně sílící domácí spotřeba. Rizika makroekonomického scénáře jsou přibližně vyrovnaná, nicméně z důvodu velikosti a otevřenosti ekonomiky leží hlavní z nich ve vnějším prostředí.
Hospodaření v roce 2013, klíčovém z hlediska zmíněného postupu při nadměrném schodku, a fiskální udržitelnost strategie vlády v budoucích letech jsou předmětem 3. kapitoly. Kapitola vychází z výsledků Notifikací vládního deficitu a dluhu, potvrzených Eurostatem k 23. dubnu 2014, a z již blíže rozpracovaných hospodářsko‐politických záměrů vlády (uzávěrka datových zdrojů k 9. dubnu 2014). Predikce provedená na těchto podkladech odhaduje deficit vládního sektoru ve výši 1,8 % HDP v roce 2014 a dále okolo 2,3 % v roce 2015 s následným poklesem k 1,7 % v roce 2017. Dluh sektoru vládních institucí v relaci k HDP po mírném poklesu z roku 2013 letos pravděpodobně opět klesne, a to na 44,9 % HDP. Důvodem je zejména zapojení dodatečné likvidity v systému. V roce 2017 by se měl dluh pohybovat okolo hodnoty 47,1 % HDP.
Makroekonomický a fiskální scénář jsou ověřeny ve 4. kapitole srovnáním s predikcemi ostatních veřejných a soukromých nezávislých institucí. Stejně tak je scénář doplněn analýzou citlivosti, ve které jsou simulovány dopady alternativních scénářů ekonomického vývoje. Neméně podstatnou částí této kapitoly je i rozbor odchylek současného scénáře oproti scénáři z minulé aktualizace KP.
V 5. kapitole jsou sledovány aspekty dlouhodobé udržitelnosti, kde je kromě implikací současného nastavení penzijního systému věnována pozornost také velikosti a struktuře garancí sektoru vládních institucí.
Poslední dvě kapitoly postihují kvalitativní stránku příjmů a výdajů vládního sektoru (kapitola 6), stejně jako realizované či plánované změny v institucionálním prostředí, transparentnosti veřejných financí či posílení jejich efektivnosti (kapitola 7).