Fiskálně-strukturální plán České republiky pro období 2025 až 2028
Česká republika předkládá svůj první střednědobý fiskálně-strukturální plán, který nahrazuje dosavadní Konvergenční program a Národní program reforem. Plán se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263 o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1466/97. Přejímá tak roli koordinace hospodářských politik členských států v rámci Evropské unie a přispívá k mnohostrannému dohledu dle Smlouvy o fungování Evropské unie.
Národní fiskálně-strukturální plán České republiky je zpracován pro období let 2025 až 2028. Spojuje fiskální politiku se strukturálními reformami a investicemi. Jejich vzájemná konzistence posiluje důvěru v udržitelné veřejné finance založené nejenom na finančních ukazatelích, ale také na udržitelném a inkluzivním ekonomickém růstu. Původní fiskální pravidla Evropské unie, zakotvená Maastrichtskou smlouvou v roce 1992 a později definovaná sekundární legislativou v podobě Paktu o stabilitě a růstu, procházela opakovaně testy různých krizí a potýkala se s problémy spojenými s jejich praktickou vymahatelností. Postupem času podoba pravidel doznala takové míry složitosti, že přestala poskytovat transparentní vodítka rozpočtové odpovědnosti a nápravy. Nové nařízení k preventivní části fiskálních pravidel staví do popředí udržitelnost zadlužení veřejných financí ve střednědobém horizontu. Prostředkem k dosažení jejich udržitelnosti jsou takové veřejné výdaje, které jsou převážně pod přímou kontrolou veřejné správy a současně umožňují proticyklickou makroekonomickou stabilizaci.
Ačkoliv veřejné zadlužení České republiky po roce 2019 výrazně vzrostlo, stále se nachází pod 60 % HDP. Naopak schodek veřejných financí byl od stejného roku vždy nad 3 % HDP. Díky započaté konsolidaci však očekáváme již v roce 2024 pokles deficitu na 2,8 % HDP, včetně výdajů spojených s odstraňováním následků zářijových povodní. Tato skutečnost vedla Evropskou komisi k tomu, že vůči České republice nebyla zahájena procedura při nadměrném schodku, což také mírní požadavky na fiskálně-strukturální plán, konsolidaci a reformy. Nicméně kromě přetrvávajícího schodku přes 2 % HDP, zvláště zohledníme-li hospodářský cyklus a jednorázová a přechodná opatření, se bude muset Česká republika vypořádat ve střednědobém a dlouhodobém horizontu s dalšími výzvami. Mezi ty patří přechod na klimaticky neutrální a digitální ekonomiku, zajištění energetické bezpečnosti, podpora otevřené strategické autonomie, řešení demografických změn, posílení hospodářské i sociální odolnosti a konvergence.
Abychom v horizontu příštích 14 let stále plnili kritéria Smlouvy o fungování Evropské unie, je třeba podle nových evropských fiskálních pravidel dosáhnout v roce 2028 přebytku veřejných financí ve výši alespoň 0,4 % HDP, pokud zohledníme vliv ekonomického cyklu, jednorázových či přechodných opatření a vyloučíme úrokové výdaje.
Fiskálně-strukturální plán České republiky se opírá o makroekonomickou prognózu Ministerstva financí ze srpna 2024, která byla Výborem pro rozpočtové prognózy dne 29. srpna 2024 vyhodnocena jednohlasně jako realistická. Východiskem k sestavení plánu ve fiskální rovině je platné znění zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Při dodržení maximálních deficitů uvedených v zákoně o pravidlech rozpočtové odpovědnosti odhadujeme, že při daném ekonomickém vývoji saldo na konci horizontu plánu dosáhne přesně požadavku Evropské komise.
Ve strukturální části plán reaguje na doporučení vydávaná Radou Evropské unie ohledně hospodářské a rozpočtové politiky, politiky zaměstnanosti a strukturálních politik dle článků 121 a 148 Smlouvy o fungování Evropské unie. Především však na taková, v nichž Česká republika nedosáhla od roku 2019 dostatečného pokroku. Současně se plán věnuje prioritám, společným politikám a cílům Evropské unie. Dělí se zde proto na oblast věnovanou dekarbonizaci, sociálním systémům, vzdělávání, trhu práce a podpoře bydlení a v neposlední řadě moderní veřejné správě a digitalizaci. Jednotlivá opatření, reformy a investice také poskytují informaci o souladu se závazky obsaženými ve schváleném Národním plánu pro oživení a odolnost a v uzavřené Dohodě o partnerství na základě víceletého finančního rámce.
V rámci přípravy byl plán konzultován s nevládními aktéry, přičemž forma participace byla obdobná jako v případě dřívějších Národních programů reforem a Konvergenčních programů. Uskutečnilo se řádné mezirezortní připomínkové řízení se zapojením hospodářských a sociálních partnerů. Dne 17. září 2024 se uskutečnil diskuzní kulatý stůl k návrhu plánu, na který byli pozváni zástupci hospodářských a sociálních partnerů, neziskového sektoru, zástupci regionů, jakož i obou komor Parlamentu České republiky a dalších relevantních institucí, včetně Národní rozpočtové rady. Pracovní verze plánu byla rovněž poskytnuta poradním orgánům vlády zastupujícím mj. nevládní aktéry: Radě vlády pro udržitelný rozvoj a také Výboru pro Evropskou unii Rady vlády pro nestátní neziskové organizace. Plán byl také projednán dne 8. října 2024 na Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu a ve stejný den i na Výboru pro záležitosti Evropské unie Senátu Parlamentu České republiky. Vedle již zmíněného kulatého stolu mohli zástupci hospodářských a sociálních partnerů přednést svá stanoviska na Pracovním týmu Rady hospodářské a sociální dohody pro Evropskou unii dne 10. října 2024.
Součástí fiskálně-strukturálního plánu je i přílohová tabulka obsahující přehled Doporučení Rady EU a souvisejících reforem a investic.