Fiskální výhled - listopad 2011

Od května 2011, kdy byl vydán minulý Fiskální výhled, došlo k prudkému zhoršení výhledu globální ekonomické situace. Prohlubování a rozšiřování dluhové krize na další státy eurozóny a neschopnost evropských politiků tento stav efektivně řešit vedou k nárůstu nedůvěry ve schopnost vlád problémových zemí splácet dluhy a k nervozitě na finančních trzích. Nákaza se postupně rozšiřuje i na bankovní sektor v eurozóně – snižuje se aktivita na mezibankovních trzích a řadě bank byl v důsledku jejich expozice vůči státním dluhopisům problémových států snížen rating.

Neklid na finančních trzích a nejistá očekávání s pravděpodobnými přesahy do reálné ekonomiky mají i své fiskální konsekvence. Zhoršené makroekonomické výhledy, nutnost konsolidace, závazky vůči Evropské unii či intenzivní dohled finančních trhů a ratingových agentur stručně charakterizují nejenom současné pocity řady vyspělých ekonomik EU, ale i duch tohoto Fiskálního výhledu.

Fiskální výhled je jako tradičně členěn do čtyř kapitol. Makroekonomický vývoj a záměry fiskální politiky přibližuje kapitola první. Česká ekonomika se nyní nachází v záporné produkční mezeře a její další vývoj bude předurčen jak případnou eskalací globální ekonomické situace, tak i realizovanými a plánovanými ozdravnými kroky v oblasti veřejných financí, stejně jako dopady strukturálních reforem.

Kapitola druhá shrnuje predikovaný vývoj hospodaření veřejného sektoru v roce 2011, a to jak v metodice peněžních toků, tak i v metodice akruální. Pro dotvoření komplexní představy je kapitola uzavřena mezinárodním srovnáním. Ve svých příjmových a výdajových parametrech vychází část kapitoly založená na metodice GFS 2001 jednak ze schválených rozpočtů sektoru centrální vlády a jednak z návrhu státního rozpočtu a rozpočtu státních fondů na rok 2012. Podkapitola v metodice ESA 95 je potom založena na říjnové fiskální notifikaci, kterou publikuje ČSÚ ve spolupráci s MF ČR a která byla potvrzena Eurostatem.

Obsahem třetí kapitoly je střednědobý fiskální výhled hospodaření sektoru vlády na léta 2012–2014. Vláda schválila ve svém usnesení, podobně jako v Parlamentem projednané dubnové aktualizaci Konvergenčního programu ČR, trajektorii podílů deficitů sektoru  vládních institucí na HDP ve výši 3,5 % pro rok 2012, 2,9 % pro rok 2013 a 1,9 % pro rok 2014. Za tímto účelem byly kromě nového stanovení částky střednědobého výdajového rámce pro rok 2014 zpřísněny obě hodnoty rámce pro roky 2012 a 2013.

Vláda si je tak vědoma svého závazku nejenom vůči obyvatelstvu v ČR, ale i vůči Evropské unii, kdy musí důvěryhodným a udržitelným způsobem zkonsolidovat veřejné finance do roku 2013 tak, aby deficit nepřesáhl hranici tří procent HDP. Současně respektujíc dlouhodobou udržitelnost veřejných financí plánuje vyrovnat celkovou bilanci do roku 2016.

Třetí kapitola rovněž detailněji popisuje jednotlivá diskreční opatření, kterými vláda plánuje veřejné finance ozdravit. Z konsolidačního mixu je zřejmé, že jsou akcentovány obě, jak příjmová, tak i výdajová strana rozpočtu.

Podzimní čísla Fiskálního výhledu pokračují v tradici speciálních tématických kapitol. V tomto vydání jsme se rozhodli věnovat ryze aktuálnímu tématu vybraných příčin evropské dluhové krize a jejích důsledků pro veřejné finance, s důrazem na ty české. Kapitola se ubírá nejprve hospodářsko-dějinným pojetím vzniku evropské měnové unie, pokračuje nedávnou finanční krizí, hospodářskou recesí a stručný vývoj uzavírá dluhová krize. Důsledky dluhové krize pro veřejné finance jsou mimo jiné simulovány na čtyřech scénářích vývoje ekonomiky, které ačkoliv mají pouze relativně malý stupeň odchylky od základního scénáře, mohou čtenáři poskytnout představu o dopadech naplnění i rizikovějších scénářů budoucího vývoje.