Fiskální výhled ČR - květen 2012
Patrně není pochyby o tom, že vyspělé ekonomiky potřebují své veřejné finance ozdravit. Nicméně rozsah konsolidace, rychlost a její načasování jsou předmětem diskusí a sporů jak na úrovni akademické, tak i mezi tvůrci hospodářské politiky.
Tempo snižování deficitů by se mělo odvíjet nejenom od velikosti nerovnováhy veřejných financí, ale i od aktuálního a očekávaného výkonu ekonomiky vztaženého k jejímu potenciálu, stejně jako od stavu dalších ekonomických nerovnováh. Současně by ale měly brát v úvahu charakteristické rysy ekonomiky, jakými jsou velikost, stupeň otevřenosti či význam na mezinárodních finančních trzích. Neméně důležitý je pak mix měnové a fiskální politiky, kdy prostředí bez efektivní měnové politiky nemůže dostatečně akomodovat fiskální šoky. Dále hraje významnou roli vnější prostředí, jeho ekonomická výkonnost a makroekonomické či finanční problémy, specifickou kategorií je pak sentiment finančních trhů. Vnější prostředí následně dotváří mezinárodní instituce či uskupení zemí, jakým je Evropská unie. Její členové jsou navíc vázáni Paktem stability a růstu penalizujícím buďto nadměrný deficit anebo dluh, případně odklon od cesty ke střednědobému rozpočtovému cíli. V neposlední řadě je podstatná očekávaná velikost výpůjční potřeby a absorpční kapacita emisí dluhopisů domácím trhem.
Bez ohledu na výše napsané platí, že každá konsolidační strategie by měla být prováděna transparentně a důvěryhodně za použití nástrojů nedistorzní povahy s nižším multiplikačním efektem. Pro současný a zejména budoucí ekonomický růst nejlépe takovými prostředky, které by přispěly k řešení strukturálních nedostatků v dané ekonomice.
Ovšem nalézt optimální hospodářsko-politický mix spolu s aplikací v reálném čase je de facto nemožné. Každá vláda tak volí podle svého nejlepšího přesvědčení takové nástroje, kterými minimalizuje negativní vazbu mezi růstem ekonomiky v krátkém období a efekty fiskální konsolidace.
Vláda ČR schválila dne 25. dubna 2012 aktualizaci Konvergenčního programu ČR na léta 2012–2015, ve kterém prezentovala záměry fiskální politiky, realizované a plánované ozdravné kroky v oblasti veřejných financí a dopady strukturálních reforem. Z konsolidačního mixu je zřejmé, že jsou akcentovány obě strany rozpočtu. Cílem opatření je jasná kredibilní strategie ukončení postupu při nadměrném schodku v roce 2013, dále dosažení střednědobého rozpočtového cíle strukturálního deficitu ve výši jednoho procenta hrubého domácího produktu v roce 2015 a v roce 2016 úplné vyrovnání celkové bilance sektoru vládních institucí.
Tento květnový Fiskální výhled ČR je pojímán jako doplněk Konvergenčního programu. V první kapitole nastiňuje očekávaný makroekonomický vývoj a trajektorii fiskální konsolidace spolu se shrnutím opatření, která ji mají zajistit. Datově a informačně vychází v této oblasti právě z již zmíněného Konvergenčního programu a z dubnové Makroekonomické predikce Ministerstva financí ČR. Další dvě kapitoly rozšiřují Konvergenční program o pohled metodiky peněžních toků, detailnější rozbor hospodaření sektoru vládních institucí v akruální metodice za rok minulý i současný a o mezinárodní srovnání. Součástí Fiskálního výhledu je jako obvykle také rozsáhlá tabulková příloha, kterou čtenář rovněž nalezne ve formátu MS Excel.
Fiskální výhled je zpracováván s pololetní periodicitou (zpravidla v květnu a v listopadu). Zahrnuje predikci na běžný a následující rok, u některých ukazatelů pak i výhled na další 2 roky. Další podrobné údaje o makroekonomickém vývoji je možné nalézt v publikaci Makroekonomická predikce ČR, která je zveřejňována se čtvrtletní periodicitou, zpravidla ve druhé polovině prvního měsíce každého čtvrtletí.