Fiskální výhled ČR - listopad 2019
Podzimní notifikace deficitu a dluhu sektoru vládních institucí vylepšila dubnový odhad pro rok 2018 na přebytek 1,1 % HDP, což potvrdilo, že české veřejné finance byly v tomto roce jedny z nejlépe hospodařících v Evropské unii. Pozitivní byla rovněž dynamika investičních výdajů, jejichž akcelerace v druhé polovině roku 2018 vedla k celkovému meziročnímu nárůstu o více než 30 %. Silný růst pokračoval i v prvním pololetí roku 2019. U investičních výdajů spolufinancovaných z fondů Evropské unie činilo loňské zvýšení dokonce 60 %. Alokaci z let 2014 a 2015 se tak podařilo využít v plném rozsahu a zajistit tím její zvýšení pro zbytek programového období ve výši téměř 37 mld. Kč.
Očekáváme, že hospodaření veřejných financí zůstane přebytkové i v tomto a příštím roce. Přebytky však mají sestupnou tendenci. Jednou z příčin tohoto vývoje je postupné ochlazování ekonomické aktivity spojené s vlivem vnějšího prostředí. Pro letošní rok odhadujeme růst reálného hrubého domácího produktu ve výši 2,5 %, přičemž v roce 2020 by měl růst zvolnit na 2,0 %. Výrazné zpomalování v Německu a následně v celé eurozóně, které může dále umocnit materializace rizik v mezinárodním obchodě, je významným faktorem, jejž nastavení veřejných financí malé otevřené ekonomiky musí brát plně v úvahu.
Vnější ekonomická rizika však doplňují i ta vnitřní, spojená se stárnutím populace a přechodem na ekonomiku založenou na tvorbě vyšší přidané hodnoty. Stárnutí populace se neodráží jen v současné situaci na trhu práce, ale také v budoucích tlacích na veřejné příjmy a výdaje. Značný nárůst výdajů v oblasti penzí, zdravotnictví nebo dlouhodobé péče v nadcházejících dekádách již dnes ovlivňuje fiskální politiku skrze střednědobý rozpočtový cíl a z něj vyplývající nastavení výdajových rámců státního rozpočtu a státních fondů. Jeho hodnota je pro období let 2020–2022 stanovena o 0,25 procentního bodu přísněji než dosud. Zpřísnění na −0,75 % HDP vyplývá právě z absence reforem sociálních systémů zajišťujících jejich dlouhodobou finanční udržitelnost.
Hodnoty a odvození výdajových rámců na roky 2020 až 2022 obsahuje Rozpočtová strategie sektoru veřejných institucí České republiky, schválená vládou 29. dubna 2019. Z aktualizovaných částek rámců pak vychází návrh státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů na rok 2020 a jejich střednědobých výhledů. Předkládaný Fiskální výhled České republiky se o ně opírá zvláště v rovině nastavení veřejných výdajů. Dále vychází z listopadové Makroekonomické predikce České republiky.
Fiskální výhled České republiky očekává v letošním roce přebytek hospodaření sektoru vládních institucí ve výši 0,3 % HDP. Pro rok 2020 odhadujeme přebytek na úrovni 0,1 % HDP, který reflektuje plnění programových priorit vlády v sociální oblasti, stejně jako v investičních výdajích do fyzického i lidského kapitálu a zpomalování růstové dynamiky české ekonomiky. V dalších letech očekáváme, že by se saldo sektoru vládních institucí mělo pohybovat v mírně záporných hodnotách. Strukturální saldo by mělo dosahovat mírných schodků na úrovni 0,3 % HDP po většinu let predikce a výhledu, což implikuje neutrální nastavení fiskální politiky. Česká republika by tak měla i nadále plnit v celém horizontu Fiskálního výhledu svůj střednědobý rozpočtový cíl dle preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu a národního fiskálního pravidla. Zadlužení sektoru vládních institucí by mělo v souladu s očekávaným vývojem salda a nominálního hrubého domácího produktu pokračovat v poklesu až pod hodnotu 30 % HDP v roce 2022. Stav veřejných financí v současné době a blízké budoucnosti byl rovněž jedním z faktorů, které rozhodly o zvýšení ratingového hodnocení České republiky agenturou Moody’s na začátku října letošního roku.
Vyčíslené budoucí výdaje důchodového systému v České republice dávají představu o příčinách a velikosti rizik jeho dlouhodobé udržitelnosti. Poslední demografická projekce Eurostatu předvídá poměrně značný pokles počtu obyvatel České republiky v dlouhém období. Poměr osob starších 65 let k osobám v produktivním věku 15 až 64 let se má do roku 2070 téměř zdvojnásobit a dosáhnout zhruba 50 %. Výdaje na penze by měly do roku 2070 narůst o 2,8 procentního bodu z 8,2 % HDP na 10,9 % HDP. Skutečné náklady stárnutí budou citelně závislé i na případných revizích důchodového věku v souladu s vývojem očekávané doby dožití. V rámci první revize důchodového věku se vláda rozhodla jeho stávající nastavení neměnit. Další evaluace proběhne nejpozději v roce 2024. Nicméně během debaty o nastavení důchodového systému se objevila řada argumentů, které si zaslouží hlubší zkoumání. Proto letošní Fiskální výhled v rámci tradiční analýzy dlouhodobé udržitelnosti přináší doplňující informace o vývoji doby dožití ve zdraví a o determinantech výše výdajů na penze v mezinárodním srovnání.
Tematická kapitola se tentokrát věnuje problematice fiskálních pravidel. V současné době stojí celá Evropská unie před otázkou, jakým způsobem reformovat svůj fiskální rámec včetně nastavených fiskálních pravidel. Je zřejmé, že stávající rámec je velmi složitý, do značné míry netransparentní, čímž postupně ztrácí kredibilitu. Ministerstvo financí se do této debaty aktivně zapojilo a navrhlo nový design evropského pravidla opírající se o automatický systém strukturální bilance doprovázený korekčním účtem na eliminaci minulých chyb.
Dokumenty ke stažení
- Fiskální výhled ČR - listopad 2019PDF (1104kB)
- Fiskální výhled ČR - listopad 2019 - TabulkyXLSX (218kB)
Fiskální výhled je zpracováván s roční periodicitou (zpravidla v listopadu). Zahrnuje predikci na běžný a následující rok, u některých ukazatelů pak i výhled na další 2 roky. Další podrobné údaje o makroekonomickém vývoji je možné nalézt v publikaci Makroekonomická predikce ČR, která je zveřejňována se čtvrtletní periodicitou, zpravidla ve druhé polovině prvního měsíce každého čtvrtletí.