Fiskální výhled ČR - listopad 2021
Ekonomický vývoj v roce 2021 je stále silně ovlivněn pandemií COVID-19, jež svět zasáhla na počátku roku 2020. Současná epidemická situace je sice díky proočkovanosti značně lepší než ve srovnatelném období loňského roku, rychle se ale zhoršuje. Citelný nárůst nákladů a nedostatek komponent do výroby brání robustnějšímu ekonomickému oživení. S očekávaným růstem reálného hrubého domácího produktu v roce 2021 o 2,5 % odhadujeme, že by se česká ekonomika měla dostat na předkrizovou úroveň až v roce 2022. Teprve v příštím roce by oživení mělo být silnější na úrovni kolem 4,1 %.
Vývoj ekonomiky, protiepidemická opatření a vládní stimulační nástroje podstatně ovlivnily hospodaření veřejných financí na celém světě. V České republice odhadujeme saldo sektoru vládních institucí pro rok 2021 na −7,2 % HDP a dluh na konci roku 2021 na 43,3 % HDP. Hospodářská politika musí najít rovnováhu mezi postupným návratem k neutrálnímu nastavení fiskální a měnové politiky, udržení křehkého ekonomického růstu a zvolnění dynamiky vzedmutí cenové hladiny.
Na poli fiskální politiky jde o konsolidaci veřejných financí. V České republice počítá návrh státního rozpočtu na rok 2022 se schodkem 376,6 mld. Kč (5,8 % HDP). Saldo vychází z výdajového rámce kompatibilního se strukturálním deficitem 5,6 % HDP. Podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti byl výdajový rámec odvozen na základě strukturálního salda letošního roku, které Ministerstvo financí odhadlo v srpnu 2021, zvýšeného o půl procentního bodu. V dalších letech je pak tempo konsolidace stanoveno rovněž na alespoň půl procentního bodu ročně.
Stanovené minimální tempo by nemělo brzdit ekonomický růst. Navíc začne právě v době, kdy se ekonomika podle našich odhadů bude opět nacházet ve fázi expanze. Zároveň ale platí, že pokud socio-ekonomické podmínky dovolí rychlejší konsolidaci, zákon neklade žádná omezení k ní přistoupit. Predikujeme, že při aktuálním nastavení veřejných financí by se v roce 2024 mohlo jejich hospodaření pohybovat okolo −3,5 % HDP a zadlužení dosáhnout 51,3 % HDP.
Zrychlující se inflace se stává významným makroekonomickým problémem. V září 2021 dosáhla meziroční inflace 4,9 %, a nacházela se tak výrazně nad horním okrajem tolerančního pásma inflačního cíle České národní banky. Vysoké ceny energií i jiných komodit se postupně promítají do dalších cenových okruhů včetně spotřebitelských cen. Jako zásadní faktor inflace se ukazují být frikce na straně nabídky. Průměrná míra inflace by měla v letošním roce dosáhnout 3,5 %, v příštím roce by pak měla citelně zrychlit na 6,1 %. Inflace tak velmi pravděpodobně již v průběhu roku 2022 povede k růstu výdajů vládního sektoru z titulu mimořádné valorizace důchodů v souladu s platným zněním zákona. Vláda rovněž přijala hned několik kroků ke kompenzaci rostoucích nákladů na energie pro spotřebitele.
Z pohledu výdajů v sociálních systémech stále není dořešena otázka jejich dlouhodobé udržitelnosti. Pravděpodobná příští vládní koalice si vytyčila jako jednu z priorit důchodovou reformu. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj představila na začátku prosince 2020 Zprávu o důchodovém systému České republiky, ve které dala doporučení na reformy sociálního systému, resp. nastavení systému zabezpečení ve stáří. Ačkoliv nejsou známy detaily vznikajícího koaličního návrhu, lze rozsah nutných opatření demonstrovat z čistě kvantitativního hlediska na třech aspektech možných řešení – rostoucím věku odchodu do důchodu, úpravě mechanismu valorizace nebo zvýšení příjmů systému důchodového zabezpečení. Kvalitativní úpravy penzijního systému se pak budou muset odehrávat mezi těmito scénáři.
Tematická kapitola Fiskálního výhledu se věnuje přílivu finančních prostředků z fondů či jiných nástrojů Evropské unie, včetně jejich dopadu do národního hospodářství. Česká republika mezi roky 2004 a 2020 využila cca 1,6 bilionu Kč, přičemž zhruba 55 % těchto prostředků zvýšilo kapitálové výdaje. Po zohlednění plateb do rozpočtu Evropské unie z národních zdrojů získala v čistém vyjádření téměř 900 mld. Kč. Následující období má být charakterizováno zejména ekonomickým oživením a zvyšováním odolnosti členských států po epidemické krizi. K tomu bude sloužit jak finanční perspektiva 2021 až 2027, tak nový nástroj Evropská unie nové generace. Oba v souhrnu představují pro Českou republiku možnost využití zhruba 30 mld. eur. Finanční prostředky z nejvýznamnějšího titulu v rámci Evropské unie nové generace, Nástroje pro oživení a odolnost, budou alokovány dle schváleného Národního plánu obnovy. Ten sdružuje investiční a reformní akce za bezmála 191 mld. Kč zaměřené z 39 % na dosažení klimatických cílů, z 21 % na digitalizaci nebo z 19 % do ostatních oblastí vzdělávání, trhu práce a zdravotnictví. Odhadujeme, že na konci horizontu Fiskálního výhledu bude český hrubý domácí produkt v úhrnu o více než 5 % vyšší oproti stavu bez těchto evropských prostředků. Jde však jen o část dopadu. Posílení a rozšíření zdravotní péče, digitalizace veřejné správy, stejně jako investice do životního prostředí, školství, vědy a výzkumu se projeví převážně v delším časovém období. Jako investice do lepší budoucnosti.
Dokumenty ke stažení
- Fiskální výhled ČR - listopad 2021PDF (1343kB)
- Fiskální výhled ČR - listopad 2021 - TabulkyXLSX (226kB)
Fiskální výhled je zpracováván s roční periodicitou (zpravidla v listopadu). Zpravidla zahrnuje predikci na běžný a následující rok, u některých ukazatelů pak i výhled na další 2 roky. Další podrobné údaje o makroekonomickém vývoji je možné nalézt v publikaci Makroekonomická predikce ČR, která je zveřejňována se čtvrtletní periodicitou, zpravidla ve druhé polovině prvního měsíce každého čtvrtletí.