CZ EN

Fiskální výhled ČR - listopad 2023

ISSN 1804‐7998

Veřejné finance prošly za posledních několik let obdobím, které bylo v mnoha ohledech výjimečné. Recese v roce 2020 způsobená nabídkovým šokem v souvislosti s epidemií a s ní souvisejícími opatřeními byla vystřídána jen mírným a dočasným ekonomickým oživením. To však zastavila ruská agrese na Ukrajinu, následná volatilita a vysoké ceny klíčových komodit. Ekonomika prošla v druhé polovině roku 2022 mírnou recesí a od té doby mezičtvrtletně v podstatě stagnuje. Oživení by se mělo dostavit až v závěru letošního roku. V následujícím období by pak ekonomika měla růst meziročními tempy mezi 2 a 2,5 %.

Ekonomický výkon je brzděn vysokou mírou inflace, která již druhým rokem dosahuje dvouciferných hodnot. Vysoká inflace dopadá i na veřejné finance, které pokrývají dodatečné výdaje zejména v sociální oblasti nebo dotacích či jiných transferech. Přestože některé daňové tituly rostou podstatně rychleji, celkový efekt na veřejné finance není jednoznačný. Příkladem byly dvě mimořádné valorizace důchodů v průběhu loňského roku i další od června letošního roku. Zvlášť mimořádná valorizace na základě dat z ledna 2023 by již byla natolik finančně náročná, že vláda byla nucena její výši legislativně upravit. Inflace by dle prognózy měla v příštím roce výrazně poklesnout a pohybovat se mírně nad 3 %. V letech výhledu by pak měl růst cen dále zvolnit a dosáhnout hodnoty kolem 2 %.

Návrh státního rozpočtu a státních fondů na rok 2024, resp. meziroční vývoj veřejných financí, je ovlivněn několika důležitými faktory. V první řadě skončí řada jednorázových opatření, která souvisejí primárně s cenami energií. Současně vstoupí v platnost soubor opatření konsolidačního balíčku, který přináší změny v 65 právních normách. Dopad konce jednorázových opatření a konsolidačního balíčku na saldo je pro rok 2024 více než 2 procentní body. Opačným směrem bude působit zvýšení mandatorních výdajů včetně výdajů na obranu a nárůst infrastrukturních investic.

Výsledek hospodaření veřejných financí České republiky je primárně určen hospodařením státního rozpočtu. V tom se odráží jak odhadovaný výsledek pro letošní rok ve výši −3,6 % HDP, tak očekávané meziroční zlepšení o 1,4 procentního bodu na −2,2 % HDP pro rok 2024. Výdajové rámce pro rok 2024 umožnily vládě sestavit návrh státního rozpočtu a státních fondů se schodkem 270 mld. Kč. Tento prostor byl využit pro deficit státního rozpočtu ve výši 252 mld. Kč a Státního fondu dopravní infrastruktury v úrovni 18 mld. Kč. Deficity se budou odrážet i ve výši zadlužení, které by během let 2023 a 2024 mohlo vzrůst o další téměř 2 procentní body a na konci roku 2026 by měl dluh dosáhnout hodnot kolem 47 % HDP.

Z pohledu nastavení by fiskální politika měla ve všech následujících letech působit restriktivně. Hodnota strukturálního deficitu ve výši 2,5 % HDP pro letošní rok je v souladu s fiskálním pravidlem daným zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. V horizontu dalších tří let (do roku 2026) by dle nastavené trajektorie měl strukturální deficit postupně klesnout na maximálně 1,75 % HDP. Současná predikce předpokládá, že strukturální deficit by se měl v roce 2026 pohybovat těsně pod touto hodnotou.

V oblasti výdajů v sociálních systémech není dořešena otázka jejich dlouhodobé finanční udržitelnosti. Tu negativně ovlivňuje i zhoršené hospodaření veřejných financí po roce 2019. Nejnovější projekce výdajů důchodového systému potvrzují předchozí trendy negativního vývoje v saldu důchodového účtu od konce nynější dekády. Tento vývoj bude následně urychlen faktickým zastropováním důchodového věku na 65 letech, k čemuž dojde v průběhu 30. let. Zpřísnění předčasných důchodů a omezení valorizace finanční nerovnováhu mírní, ovšem potenciální svázání věku odchodu do důchodu s dobou dožití by schodek důchodového systému snížilo na konci projekčního horizontu o více než 40 %.

Úsilí vlády o ozdravení veřejných financí v podobě opatření konsolidačního balíčku je předmětem tematické kapitoly. Kapitola ve své první části přináší přehled přístupů ke konsolidaci veřejných financí, zejména pak faktorů, které mají potenciál ovlivnit úspěšnost celého procesu. 

V další části pak představujeme obsah balíčku a jeho nejvýznamnější opatření. Ta zároveň propojujeme s doporučeními, která jsou České republice soustavně udělována ze strany mezinárodních a nadnárodních institucí, zejména pak v oblasti úpravy daňového mixu. To se týká nejen spotřebních daní, ale především daně z nemovitých věcí. Nejvýznamnější příjmovou položkou je však nárůst sazby daně z příjmů právnických osob o 2 procentní body. V případě relativně nižší výchozí hodnoty sazby je zvýšení této daně výzkumnými studiemi doporučováno jako jedno z nejméně škodlivých opatření na příjmové straně. Výdajová strana balíčku je primárně charakterizována poklesem vyplácených dotací, škrty v platové sféře či snížením provozních výdajů ve všech rezortech.

Poslední část pak přináší vyčíslení dopadů balíčku. Z pohledu objemu konsolidačních opatření nejsou makroekonomické dopady na výkonnost české ekonomiky výrazné. Jeho načasování do období obnoveného oživení ekonomiky, zlepšeného ekonomického sentimentu a nižších nejistot napomáhá plnit předpoklady úspěšného provedení konsolidace, jejímž doprovodným efektem by mělo být protiinflační tržní působení.


Fiskální výhled je zpracováván s roční periodicitou (zpravidla v listopadu). Zpravidla zahrnuje predikci na běžný a následující rok, u některých ukazatelů pak i výhled na další 2 roky. Další podrobné údaje o makroekonomickém vývoji je možné nalézt v publikaci Makroekonomická predikce ČR, která je zveřejňována se čtvrtletní periodicitou, zpravidla ve druhé polovině prvního měsíce každého čtvrtletí.

Dokumenty ke stažení

Vyplnit žádost

Kontaktní formulář

Toto pole nevyplňujte!!!

Tato stránka je chráněna systémem reCAPTCHA a platí tyto zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.