CZ EN

Makroekonomická predikce - leden 2016

ISSN 1804‐7971

Shrnutí a rizika predikce

Dynamický růst české ekonomiky pokračuje. Reálný HDP se ve 3. čtvrtletí 2015 mezičtvrtletně zvýšil o 0,7 %. Meziroční růst dosáhl 4,1 %, což znamenalo, že již po tři čtvrtletí v řadě překročil 4% hranici. Reálná hrubá přidaná hodnota ve 3. čtvrtletí 2015 mezičtvrtletně vzrostla dokonce o 1,2 %. Odvětvová struktura růstu byla tentokrát vyváženější, největší příspěvky vykázaly zpracovatelský průmysl, stavebnictví a odvětví obchod a doprava.

Ekonomický růst zůstává tažen výhradně domácí poptávkou. Její nejrychleji rostoucí složkou je tvorba hrubého fixního kapitálu, kde se snaha o maximální využití fondů EU projevila silným meziročním růstem o 6,8 %. Dynamicky vzrostla spotřeba vlády (o 4,4 %) i domácností (o 2,7 %). V zahraničním obchodu se navzájem zhruba kompenzuje stabilní růst ekonomik hlavních obchodních partnerů ČR se zvýšenými dovozy, danými zrychleným růstem domácí poptávky a vysokou dovozní náročností českého exportu. Silný ekonomický růst přitom probíhá v rovnovážném makroekonomickém prostředí.

Míra inflace za rok 2015 dosáhla jen 0,3 %, což je nejméně od roku 2003 a druhá nejnižší hodnota v historii samostatné ČR. Nízká inflace je převážně dána hlubokým propadem světových cen minerálních paliv a obecně nízkou inflací v globálním měřítku.

Na trhu práce se ekonomická konjunktura odráží v příznivém vývoji zaměstnanosti, jejíž meziroční růst již čtyři čtvrtletí v řadě přesáhl 1 %, a nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti (VŠPS) ve 3. čtvrtletí 2015 poklesla na 4,8 %, což byla v rámci EU druhá nejnižší hodnota po Německu (4,4 %).

Přebytek běžného účtu platební bilance za rok 2015 pravděpodobně dosáhl 1,2 % HDP, což by byla nejvyšší hodnota v historii samostatné ČR.

Vyhodnocení známých skutečností vede k upřesnění odhadu reálného růstu HDP za rok 2015 ze 4,5 % na 4,6 %.

Mnohé z příčin vysokého růstu české ekonomiky v roce 2015 lze ale označit za jednorázové či dočasné faktory. Jde zejména o impuls v podobě čerpání prostředků z fondů EU z programového období 2007–2013, které bylo možné využít jen do konce roku 2015. Předběžné údaje přitom indikují, že byl konečný výsledek oproti předpokladu říjnové predikce lepší. Odhadujeme, že příspěvek tohoto faktoru k růstu HDP činil 0,8 p. b. Na počátku roku 2015 růst HDP jednorázově zvýšilo přesunutí části akruálního výnosu spotřební daně z tabákových výrobků z roku 2014, k němuž došlo kvůli časovému omezení platnosti tabákových nálepek (příspěvek k růstu HDP cca 0,2 p. b.). Tyto faktory tedy růst HDP v roce 2015 zvýšily o cca 1 p. b. a letos jej vlivem vyšší srovnávací základny v obdobném rozsahu sníží. V neposlední řadě byl ekonomický růst v roce 2015 příznivě ovlivněn pozitivním nabídkovým šokem v podobě výrazného propadu korunové ceny ropy. Díky tomuto faktoru byl růst reálného HDP zřejmě o 0,9 p. b. vyšší.

Nízká cena ropy by měla ekonomiku podpořit i v letošním roce, byť podstatně menší měrou – příspěvek k růstu odhadujeme na 0,3 p. b., protože korunová cena ropy by již v průběhu 2. poloviny roku mohla v meziročním srovnání růst. Pokud by však až do konce roku 2017 přetrvala na úrovních z počátku letošního roku, byl by podle výsledku modelových simulací ekonomický růst v tomto a příštím roce o další 0,2 až 0,3 p. b. vyšší.

Predikce růstu reálného HDP pro rok 2016 zůstává na 2,7 %. Pro rok 2017 očekáváme růst ekonomiky ve výši 2,6 %.

Z hlediska očekávaných daňových výnosů lze konstatovat, že se predikce vývoje nejdůležitějších daňových základen, tj. nominálního objemu mezd a platů, nominální spotřeby domácností a čistého provozního přebytku, v celém prognózovaném období téměř nemění.

Zpomalování růstu čínské ekonomiky, které s největší pravděpodobností bude pokračovat i v budoucnu, představuje významné riziko pro další vývoj světového obchodu. Pro ČR by ale tento faktor neměl být zásadní, a to navzdory tomu, že je propojení české a čínské ekonomiky kvůli jejich zapojení do globálních dodavatelských řetězců vyšší, než napovídají data o vzájemném zahraničním obchodu. Rizikem je též přetrvání zvýšené volatility a nejistoty na finančních trzích, k níž v poslední době kromě pokračujícího poklesu cen komodit (částečně v důsledku vývoje v Číně) významnou měrou přispívají negativní data o vývoji druhé největší světové ekonomiky. Specifickým problémem je pak v této souvislosti otázka vypovídací schopnosti čínských oficiálních statistik.

Dalším nepříznivým faktorem jsou geopolitická rizika. Konflikty na Blízkém východě a v severní Africe vyvolaly vážnou migrační krizi, jejíž ekonomický dopad na jednotlivé státy EU zatím není možné odhadnout. Pokud nedojde ke zvýšení počtu žadatelů o azyl v ČR, přímé dopady na českou ekonomiku by měly být zanedbatelné.

Vzhledem ke struktuře ekonomiky ČR a silné obchodní provázanosti s Německem by negativním rizikem mohl být také další vývoj v kauze týkající se výše emisí některých dieselových motorů vozů koncernu Volkswagen. Zatím však rovněž nepočítáme s tím, že by byl dopad na ČR z makroekonomického hlediska příliš významný.

Rizikem pro českou ekonomiku by v neposlední řadě mohlo být přetrvání výraznějších tlaků na zhodnocení kurzu koruny pod hranici 27 CZK/EUR. ČNB však vůči těmto tendencím může na devizovém trhu v zásadě neomezeně intervenovat, navíc je zatím výše devizových rezerv v poměru k HDP na nízké úrovni.

Pozitivním rizikem pro ekonomický růst je naopak možnost přetrvání současných nízkých cen komodit

Tabulka: Hlavní makroekonomické indikátory
2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2015 2016
Aktuální predikce Minulá predikce
Hrubý domácí produkt mld. Kč, b.c. 4 023 4 042 4 077 4 261 4 495 4 657 4 831 4 482 4 642
Hrubý domácí produkt růst v %, s.c. 2,0 -0,9 -0,5 2,0 4,6 2,7 2,6 4,5 2,7
Spotřeba domácností růst v %, s.c. 0,3 -1,5 0,7 1,5 2,9 3,1 2,6 2,9 2,5
Spotřeba vlády růst v %, s.c. -3,0 -1,8 2,3 1,8 3,2 2,1 1,5 2,2 2,0
Tvorba hrubého fixního kapitálu růst v %, s.c. 1,1 -3,2 -2,7 2,0 8,3 1,5 3,3 8,2 2,9
Příspěvek ZO k růstu HDP p.b., s.c. 1,9 1,3 0,0 -0,2 -0,4 0,5 0,3 -0,2 0,3
Příspěvek změny zásob k růstu HDP p.b., s.c. 0,2 -0,2 -0,6 0,6 1,0 0,0 0,0 0,7 0,0
Deflátor HDP růst v % -0,2 1,4 1,4 2,5 0,8 0,8 1,1 0,7 0,9
Průměrná míra inflace % 1,9 3,3 1,4 0,4 0,3 0,5 1,6 0,4 1,1
Zaměstnanost (VŠPS) růst v % 0,4 0,4 1,0 0,8 1,3 0,3 0,1 1,3 0,3
Míra nezaměstnanosti (VŠPS) průměr v % 6,7 7,0 7,0 6,1 5,1 4,7 4,6 5,2 4,9
Objem mezd a platů (dom. koncept) růst v %, b.c. 2,2 2,5 0,4 1,9 4,1 4,5 4,6 4,2 4,3
Saldo běžného účtu % HDP -2,1 -1,6 -0,5 0,6 1,2 1,2 0,6 0,7 0,2
Saldo vládního sektoru % HDP -2,7 -4,0 -1,3 -1,9 -1,1 . . -1,9 .
Předpoklady:                    
Směnný kurz CZK/EUR   24,6 25,1 26,0 27,5 27,3 27,0 26,7 27,3 27,1
Dlouhodobé úrokové sazby % p.a. 3,7 2,8 2,1 1,6 0,6 0,7 1,0 0,7 1,2
Ropa Brent USD/barel 111 112 109 99 52 44 54 54 59
HDP eurozóny (EA12) růst v %, s.c. 1,6 -0,9 -0,3 0,9 1,4 1,5 1,6 1,4 1,6

 


 

Tabulky a grafy

Příprava Makroekonomické predikce

Zhodnocení historie predikcí na MF ČR

AnalytIQ aktualizováno dne 29.1.2016
Spuštění aplikace vyžaduje Microsoft Excel 2010 nebo Microsoft Excel 2007. Je potřeba povolit makra.

Informace

  • Makroekonomická predikce je zpracovávána v odboru Hospodářská politika (dříve Finanční politika – k 1. 1. 2016 došlo ke změně názvu odboru) MF ČR se čtvrtletní periodicitou. Zahrnuje predikci na běžný a následující rok (tj. do roku 2017) a u některých ukazatelů výhled na další 2 roky (tj. do roku 2019). Je publikována zpravidla v druhé polovině prvního měsíce každého čtvrtletí.
  • Přivítáme jakékoliv připomínky nebo náměty, které poslouží ke zkvalitnění publikace a přiblíží ji potřebám uživatelů. Případné připomínky zasílejte na adresu: macroeconomic.forecast(zavináč)mfcr.cz
  • Uzávěrka datových zdrojů:
    Predikce byla zpracována na základě údajů, které byly známy k 13. 1. 2016.

Dokumenty ke stažení

Vyplnit žádost

Kontaktní formulář

Toto pole nevyplňujte!!!

Tato stránka je chráněna systémem reCAPTCHA a platí tyto zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.