Makroekonomická predikce - červenec 2019
Úvod a shrnutí
Oslabování globální ekonomické expanze, které započalo v roce 2018, pokračuje i v letošním roce. Projevuje se zde zejména nárůst protekcionismu a eskalace napětí v mezinárodních obchodních vztazích a s nimi spojené nejistoty podnikatelů i spotřebitelů ohledně budoucího ekonomického vývoje. Navíc se dále výrazně rozšiřují rizika směrem dolů.
Ekonomika Evropské unie je podporována silnou domácí poptávkou a situací na trhu práce, méně se daří exportně orientovaným aktivitám. Ekonomický růst v 1. čtvrtletí 2019 překonal očekávání. To však bylo do značné míry způsobeno dočasnými faktory, např. tvorbou zásob ve Spojeném království před původním termínem odchodu z Evropské unie nebo mírnou zimou. Výhledy na zbývající část letošního roku jsou již méně příznivé.
Zásadním zdrojem nejistot je vyvrcholení procesu vystoupení Spojeného království z Evropské unie. Zatím platí, že termín vystoupení byl v souladu se závěry Evropské rady odložen na 31. října 2019. Je otázkou, zda se k tomuto datu podaří nalézt všeobecně přijatelné východisko. Tato predikce je založena na předpokladu, že k vystoupení Spojeného království z Evropské unie bez uzavřené dohody o vystoupení nedojde, tedy že se „tvrdému brexitu“ podaří zabránit.
Vývoj v české ekonomice v 1. čtvrtletí 2019 byl poměrně příznivý. Podle očekávání dosáhl růst reálného hrubého domácího produktu očištěný o sezónní a kalendářní vlivy 0,6 % mezičtvrtletně, resp. 2,8 % meziročně.
Z meziročního pohledu byl v rámci složek domácího užití nejdynamičtější růst investic do fixního kapitálu ve výši 3,0 %, a to i přes očekávané výrazné zpomalení způsobené zejména nižšími investicemi soukromého sektoru spolufinancovanými fondy Evropské unie. Vysokou, více než desetiprocentní, dynamiku si zachovala investiční aktivita vládních institucí. Obdobné tempo růstu zaznamenaly rovněž investice domácností směřující převážně do bytové výstavby.
Růst spotřeby domácností dosáhl 2,9 % díky stále vysoké dynamice růstu objemu mezd a platů. Spotřeba sektoru vládních institucí v důsledku nárůstu zaměstnanosti i mezispotřeby vzrostla o 2,8 %.
Příspěvek zahraničního obchodu byl jen nepatrně záporný. Na straně vývozu se projevilo snížení exportní výkonnosti, růst dovozu byl brzděn zpomalením domácí poptávky zejména u dovozně vysoce náročných investic.
V České republice, obdobně jako v řadě případů v zahraničí, došlo k odtržení vývoje konjunkturálních indikátorů od „tvrdých“ dat. Statisticky zjišťovaná data např. o průmyslové produkci, zahraničním obchodu či maloobchodních tržbách vykazují nadále velmi dobré výsledky. Oproti tomu souhrnný indikátor důvěry, který je patrně značně ovlivněn narůstajícími riziky, již od října 2018 naznačuje výrazné zpomalení ekonomické aktivity. K tomu ovšem zatím nedošlo, a proto predikci růstu reálného HDP téměř neměníme. Ekonomika by v roce 2019 mohla vzrůst o 2,5 %, v roce 2020 pak vlivem nižší dynamiky spotřeby o 2,3 %.
Ekonomický růst by měl být nadále tažen spotřebou domácností, jež by měla odrážet stále silnou mzdovou dynamiku při extrémně nízké míře nezaměstnanosti i razantní zvýšení starobních důchodů. Pozitivně, ovšem menší měrou než v roce 2018, by k růstu měly přispívat investice do fixního kapitálu a spotřeba sektoru vládních institucí. Příspěvek zahraničního obchodu by měl rovněž dosahovat mírně kladných hodnot.
Od počátku roku 2017 se meziroční růst spotřebitelských cen povětšinou pohybuje v horní polovině tolerančního pásma 2% inflačního cíle České národní banky. Zde by měl setrvat i v letech 2019 a 2020, kdy by proinflační efekty růstu jednotkových nákladů práce a kladné produkční mezery měly být umocněny administrativními opatřeními. Predikci průměrné míry inflace v roce 2019 zvyšujeme z 2,3 % na 2,5 %, posun predikce na rok 2020 z 1,6 % na 2,2 % je dán zahrnutím vládou schválených změn spotřební daně z tabákových výrobků a lihu.
V 1. čtvrtletí 2019 vzrostla zaměstnanost téměř o 1 %. Vzhledem k extrémně nízké míře nezaměstnanosti a demografickým faktorům však do budoucna nelze počítat s udržením tohoto tempa. Nedostatek zaměstnanců je primární bariérou pro další extenzivní růst produkce, což převážně větší firmy motivuje k investicím zvyšujícím produktivitu práce. Prostor pro další pokles nezaměstnanosti považujeme za vyčerpaný. V souvislosti s postupným zpomalováním ekonomiky by růst poptávky po práci měl slábnout. Nabídka práce by se naproti tomu měla zejména vlivem demografických a strukturálních faktorů zvyšovat víceméně stabilním tempem. Míra nezaměstnanosti by tak v roce 2019 mohla dosáhnout 2,2 % a v roce následujícím 2,3 %.
V rámci běžného účtu platební bilance lze v roce 2019 očekávat zvýšení kladného salda bilance zboží v důsledku jednorázového propadu vývozu motorových vozidel v polovině roku 2018, které výrazně snížilo srovnávací základnu. Ostatní složky běžného účtu by měly zhruba stagnovat či se jen nepatrně zlepšovat. Výsledkem by měl být malý přebytek ve výši 0,6 % HDP v roce 2019 a 0,8 % HDP v roce 2020.
Hospodaření sektoru vládních institucí v roce 2018 skončilo přebytkem ve výši 0,9 % HDP. Strukturální saldo dosáhlo úrovně 0,4 % HDP. I přes rychlejší růst investičních výdajů a výdajů na konečnou spotřebu sektoru vládních institucí, především mezispotřeby a naturálních sociálních dávek, zůstává aktuální predikce přebytku sektoru vládních institucí pro rok 2019 zachována na úrovni 0,3 % HDP. Vyšší výdaje by měly být kompenzovány na příjmové straně veřejných rozpočtů. Zadlužení by se mělo dále snížit na 31,3 % HDP.
| 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2018 | 2019 | 2020 | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Aktuální predikce | Minulá predikce | ||||||||||
| Nominální hrubý domácí produkt | mld. Kč, b.c. | 4 314 | 4 596 | 4 768 | 5 047 | 5 329 | 5 627 | 5 880 | 5 304 | 5 595 | 5 839 |
| Reálný hrubý domácí produkt | růst v %, s.c. | 2,7 | 5,3 | 2,5 | 4,4 | 3,0 | 2,5 | 2,3 | 2,9 | 2,4 | 2,4 |
| Spotřeba domácností | růst v %, s.c. | 1,8 | 3,7 | 3,6 | 4,3 | 3,4 | 2,8 | 2,6 | 3,2 | 2,9 | 2,8 |
| Spotřeba vládních institucí | růst v %, s.c. | 1,1 | 1,9 | 2,7 | 1,3 | 3,9 | 2,4 | 1,9 | 3,7 | 2,2 | 1,9 |
| Tvorba hrubého fixního kapitálu | růst v %, s.c. | 3,9 | 10,2 | -3,1 | 3,7 | 7,2 | 2,5 | 2,4 | 10,5 | 3,1 | 2,7 |
| Příspěvek čistých vývozů k růstu HDP | p.b., s.c. | -0,5 | -0,2 | 1,4 | 1,1 | -0,8 | 0,4 | 0,2 | -0,7 | -0,3 | 0,0 |
| Příspěvek změny zásob k růstu HDP | p.b., s.c. | 1,1 | 0,8 | -0,4 | 0,1 | -0,4 | -0,3 | 0,0 | -1,2 | 0,0 | 0,0 |
| Deflátor HDP | růst v % | 2,5 | 1,2 | 1,3 | 1,4 | 2,5 | 3,0 | 2,1 | 2,1 | 3,0 | 1,9 |
| Průměrná míra inflace | % | 0,4 | 0,3 | 0,7 | 2,5 | 2,1 | 2,5 | 2,2 | 2,1 | 2,3 | 1,6 |
| Zaměstnanost (VŠPS) | růst v % | 0,8 | 1,4 | 1,9 | 1,6 | 1,4 | 0,7 | 0,3 | 1,4 | 0,4 | 0,2 |
| Míra nezaměstnanosti (VŠPS) | průměr v % | 6,1 | 5,1 | 4,0 | 2,9 | 2,2 | 2,2 | 2,3 | 2,2 | 2,2 | 2,2 |
| Objem mezd a platů (dom. koncept) | růst v %, b.c. | 3,6 | 4,8 | 5,7 | 8,3 | 9,5 | 7,4 | 5,9 | 9,3 | 7,5 | 5,9 |
| Saldo běžného účtu | % HDP | 0,2 | 0,2 | 1,6 | 1,7 | 0,3 | 0,6 | 0,8 | 0,3 | 0,2 | 0,3 |
| Saldo sektoru vládních institucí | % HDP | -2,1 | -0,6 | 0,7 | 1,6 | 0,9 | 0,3 | . | 0,9 | 0,3 | . |
| Předpoklady: | |||||||||||
| Měnový kurz CZK/EUR | 27,5 | 27,3 | 27,0 | 26,3 | 25,6 | 25,6 | 25,2 | 25,6 | 25,5 | 25,1 | |
| Dlouhodobé úrokové sazby | % p.a. | 1,6 | 0,6 | 0,4 | 1,0 | 2,0 | 2,0 | 2,4 | 2,0 | 2,2 | 2,4 |
| Ropa Brent | USD/barel | 99 | 52 | 44 | 54 | 71 | 64 | 60 | 71 | 66 | 65 |
| HDP eurozóny | růst v %, s.c. | 1,4 | 2,1 | 1,9 | 2,4 | 1,9 | 1,1 | 1,4 | 1,8 | 1,0 | 1,4 |
Tabulky a grafy
Příprava Makroekonomické predikce
aktualizováno 25.07.2013
Zhodnocení historie predikcí na MF ČR
- Makroekonomické predikce na MF ČR - pohled do zpětného zrcátka (červenec 2013) (.PDF, 194 kB)
- AnalytIQ - nástroje nejen k analýze kvality makroekonomických predikcí MF (.ZIP, 359 kB)
AnalytIQ aktualizováno dne 31.7.2019
Spuštění aplikace vyžaduje Microsoft Excel 2010 nebo Microsoft Excel 2007. Je potřeba povolit makra.
Informace
-
Makroekonomická predikce je zpracovávána v odboru Hospodářská politika Ministerstva financí České republiky. Zahr-nuje predikci na běžný a následující rok (tj. do roku 2020) a u některých ukazatelů výhled na další 2 roky (tj. do roku 2022). Je publikována se čtvrtletní periodicitou (zpravidla v lednu, dubnu, červenci a listopadu).
-
Přivítáme jakékoliv připomínky nebo náměty, které poslouží ke zkvalitnění publikace a přiblíží ji potřebám uživatelů. Případné připomínky zasílejte na adresu: macroeconomic.forecast(zavináč)mfcr.cz
-
Uzávěrka datových zdrojů:
Predikce byla zpracována na základě údajů, které byly známy k 12. červenci 2019, vybraná východiska predikce jsou vztažena k 27. červnu 2019.