Makroekonomická predikce - duben 2023
Úvod a shrnutí
Pandemií oslabenou světovou ekonomiku zasáhlo v roce 2022 několik šoků. Válka na Ukrajině snížila globální hospodářský růst a zintenzivnila inflační tlaky, zejména u cen potravin a energií. V řadě zemí byla míra inflace ve 2. polovině loňského roku nejvyšší od 80. let, na což centrální banky reagují postupným zvyšováním úrokových sazeb. Růst spotřebitelských cen již v řadě zemí zřejmě dosáhl vrcholu. Zůstává ale otázkou, jak rychle se inflace vrátí do blízkosti inflačních cílů jednotlivých centrálních bank. Z hlediska plynulého fungování globálních dodavatelských řetězců je přetrvávajícím rizikem další vývoj pandemie, obzvláště v Číně.
Ve 4. čtvrtletí 2022 se reálný hrubý domácí produkt ČR, očištěný o sezónní a kalendářní vlivy, mezičtvrtletně snížil o 0,4 %. Meziročně byl vyšší o 0,1 %.
Spotřeba domácností se ve 4. čtvrtletí meziročně propadla o 5,5 %. Negativní dopad na spotřební výdaje měl nejen pokles reálného disponibilního důchodu, způsobený velmi vysokou inflací, ale i nárůst míry úspor. Spotřeba sektoru vládních institucí vlivem zvýšení zaměstnanosti ve veřejném sektoru vzrostla o 1,1 %.
Růst tvorby hrubého fixního kapitálu zpomalil na 2,7 %. Ke zvýšení investiční aktivity nejvíce přispěly investice do informačních a komunikačních technologií a do produktů duševního vlastnictví. Investice do obydlí znovu klesly, nově se však snížily i investice do dopravních prostředků. Ze sektorového hlediska byly rozhodující investice firem financované ze soukromých zdrojů.
Změna stavu zásob a cenností z růstu ekonomiky ubrala 0,2 p. b. Firmy tak sice dále razantně navyšovaly skladové zásoby výrobních vstupů, aby předešly ztrátám plynoucím z vysoké inflace a výpadkům v dodávkách komponent (mohly však také vzrůst zásoby nedokončené produkce i hotových výrobků), v meziročním srovnání se ale akumulace zásob nepatrně snížila.
Saldo zahraničního obchodu ekonomický růst podpořilo v rozsahu 1,8 p. b. K téměř 10% meziročnímu zvýšení vývozu kromě oživení v zahraničí a zmírňování problémů v dodavatelských řetězcích přispěla také nízká srovnávací základna. Kvůli nedostatku některých komponent totiž byla ve 4. čtvrtletí 2021 omezována výroba ve zpracovatelském (především v automobilovém) průmyslu, což se tehdy negativně promítlo i v dynamice exportu.
Za celý rok 2022 ekonomický výkon vzrostl o 2,5 %. Růst byl tažen investicemi do fixního kapitálu a zesílenou akumulací zásob. Výdaje domácností na konečnou spotřebu i přes řadu fiskálních stimulačních opatření klesly, a to kvůli razantnímu nárůstu životních nákladů, zejména cen energií a potravin, a zpřísnění měnové politiky.
V roce 2023 by se HDP mohl zvýšit o 0,1 % (po očištění o kalendářní vlivy o 0,3 %). Domácnosti se i v letošním roce budou potýkat s dopady vysoké inflace, jejich reálná spotřeba by se tak měla dále snížit. Spotřeba sektoru vládních institucí i tvorba hrubého fixního kapitálu budou působit prorůstově, meziročně slabší akumulace zásob však ekonomiku zpomalí. Vliv celkově slabé domácí poptávky bude vykompenzován saldem zahraničního obchodu. V roce 2024 by růst ekonomiky mohl zrychlit na 3,0 %, hlavně zásluhou obnoveného růstu spotřeby domácností.
Vysoká inflace zpomaluje ekonomický růst a snižuje životní úroveň obyvatel. K mimořádně silnému růstu spotřebitelských cen významně přispívají nejen potraviny, elektřina, zemní plyn či imputované nájemné, ale i další kategorie zboží a služeb. Inflaci posilují také domácí poptávkové tlaky, které by však měly být tlumeny zvýšenými měnověpolitickými sazbami. Protiinflačně rovněž působí posilování koruny. Meziroční inflace by se v průběhu 1. poloviny letošního roku měla rychlým tempem snižovat, ve 2. pololetí by pak měla dosahovat vysokých jednociferných hodnot. V závěru roku bude v meziročním srovnání působit bazický efekt úsporného energetického tarifu. V průběhu celého roku 2024 by se již meziroční růst spotřebitelských cen mohl pohybovat v horní polovině tolerančního pásma inflačního cíle České národní banky. Průměrná míra inflace by tak letos mohla dosáhnout 10,9 % a v roce 2024 klesnout na 2,4 %.
Na trhu práce se nadále projevují nerovnováhy související s nedostatkem pracovníků. V důsledku toho by navzdory mírné recesi a celkově slabé hospodářské dynamice neměla míra nezaměstnanosti v roce 2023 příliš vzrůst. Z průměrných 2,3 % v roce 2022 by se letos mohla zvýšit na 3,0 %, v příštím roce by však již mohla klesnout v průměru na 2,8 %. Přetrvávající napětí na trhu práce bude tlačit na růst mezd, který však i letos bude zaostávat za inflací. K obnovení růstu průměrné reálné mzdy by tak mělo dojít až v roce 2024.
Běžný účet platební bilance skončil v roce 2022 výrazným schodkem 6,1 % HDP. Ten odráží zejména zhoršení bilance zboží vlivem vysokých cen energetických surovin. Negativně na vývoj běžného účtu působil i historicky nejvyšší odliv dividend v rámci prvotních důchodů a pokles přebytku bilance služeb daný vyššími náklady v sektoru dopravy. S ohledem na odeznívání cenových tlaků v průmyslu a energetice odhadujeme, že se deficit běžného účtu v letošním roce sníží na 3,5 % HDP a dále na 1,9 % HDP v roce příštím.
Veřejné finance hospodařily v roce 2022 se schodkem meziročně nižším o 1,5 p. b., přestože se potýkaly s důsledky ruské agrese vůči Ukrajině. Deficit 3,6 % HDP zahrnuje nejen humanitární pomoc a podporu ekonomickým subjektům s vysokými cenami, ale i efekty opatření, která během epidemie covidu-19 výrazně a trvale snížila daňovou zátěž. Odhad výsledku hospodaření za rok 2023 ve výši −3,5 % HDP reflektuje mimořádné příjmy a výdaje související s energetickou krizí a rostoucí mandatorní výdaje v sociální oblasti. S odezněním vysokých a volatilních cen energií a 10% růstem nominálního HDP pravděpodobně poklesne zadlužení veřejných financí ze 44,1 % HDP v roce 2022 na 43,5 % HDP ke konci roku 2023.
| 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | 2022 | 2023 | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Aktuální predikce | Minulá predikce | |||||||||
| Nominální hrubý domácí produkt | mld. Kč, b.c. | 5 411 | 5 791 | 5 709 | 6 109 | 6 795 | 7 475 | 7 989 | 6 749 | 7 308 |
| růst v %, b.c. | 5,9 | 7,0 | -1,4 | 7,0 | 11,2 | 10,0 | 6,9 | 10,5 | 8,3 | |
| Reálný hrubý domácí produkt | růst v %, s.c. | 3,2 | 3,0 | -5,5 | 3,6 | 2,5 | 0,1 | 3,0 | 2,3 | -0,5 |
| Spotřeba domácností | růst v %, s.c. | 3,5 | 2,7 | -7,2 | 4,1 | -0,9 | -2,7 | 3,9 | -0,7 | -2,2 |
| Spotřeba vládních institucí | růst v %, s.c. | 3,9 | 2,5 | 4,2 | 1,4 | 0,6 | 1,6 | 1,3 | 0,8 | 1,5 |
| Tvorba hrubého fixního kapitálu | růst v %, s.c. | 10,0 | 5,9 | -6,0 | 0,8 | 6,2 | 2,8 | 0,5 | 5,4 | 1,8 |
| Příspěvek čistých vývozů k růstu HDP | p.b., s.c. | -1,2 | 0,0 | -0,4 | -3,6 | 0,2 | 0,8 | 1,4 | 0,2 | 0,9 |
| Příspěvek změny zásob k růstu HDP | p.b., s.c. | -0,5 | -0,3 | -0,9 | 4,8 | 1,0 | -0,5 | -0,7 | 0,8 | -1,2 |
| Deflátor HDP | růst v % | 2,6 | 3,9 | 4,3 | 3,3 | 8,6 | 9,9 | 3,8 | 8,0 | 8,8 |
| Míra inflace spotřebitelských cen | průměr v % | 2,1 | 2,8 | 3,2 | 3,8 | 15,1 | 10,9 | 2,4 | 15,1 | 10,4 |
| Zaměstnanost (VŠPS) | růst v % | 1,4 | 0,2 | -1,3 | -0,4 | -0,8 | -0,2 | 0,6 | -0,8 | -0,4 |
| Míra nezaměstnanosti (VŠPS) | průměr v % | 2,2 | 2,0 | 2,6 | 2,8 | 2,3 | 3,0 | 2,8 | 2,4 | 3,2 |
| Objem mezd a platů (dom. koncept) | růst v %, b.c. | 9,6 | 7,8 | 0,1 | 5,9 | 9,1 | 7,5 | 5,8 | 9,3 | 6,7 |
| Saldo běžného účtu | % HDP | 0,4 | 0,3 | 2,0 | -2,8 | -6,1 | -3,5 | -1,9 | -5,8 | -3,6 |
| Saldo sektoru vládních institucí | % HDP | 0,9 | 0,3 | -5,8 | -5,1 | -3,6 | -3,5 | -2,9 | -3,6 | -4,2 |
| Předpoklady: | ||||||||||
| Měnový kurz CZK/EUR | 25,6 | 25,7 | 26,4 | 25,6 | 24,6 | 23,8 | 23,8 | 24,6 | 24,2 | |
| Dlouhodobé úrokové sazby | % p.a. | 2,0 | 1,5 | 1,1 | 1,9 | 4,3 | 4,5 | 4,0 | 4,2 | 4,6 |
| Ropa Brent | USD/barel | 71 | 64 | 42 | 71 | 101 | 77 | 73 | 101 | 81 |
| HDP eurozóny | růst v %, s.c. | 1,8 | 1,6 | -6,3 | 5,3 | 3,5 | 0,7 | 1,3 | 3,3 | 0,4 |
Tabulky a grafy
Příprava Makroekonomické predikce
- Data k výpočtu potenciálního produktu/mezery výstupu XLSX (148kB)
aktualizováno 12.4.2023 - Příprava Makroekonomické predikce – pohled pod pokličku PDF (94kB)
aktualizováno 25.7.2013
Zhodnocení historie predikcí na MF ČR
- Makroekonomické predikce na MF ČR - pohled do zpětného zrcátka (červenec 2013) PDF (194kB)
- AnalytIQ - nástroje nejen k analýze kvality makroekonomických predikcí MF ZIP (401kB)
AnalytIQ aktualizováno dne 12.4.2023
Spuštění aplikace AnalytIQ vyžaduje povolit makra.
Informace
-
Makroekonomickou predikci zpracoval odbor Hospodářská politika Ministerstva financí České republiky. Materiál zahrnuje predikci na roky 2023 a 2024 a u některých ukazatelů výhled na další 2 roky (tj. do roku 2026). Makroekonomická predikce vychází 4x ročně (v lednu, dubnu, srpnu a listopadu).
-
Přivítáme jakékoliv připomínky nebo náměty, které poslouží ke zkvalitnění publikace a přiblíží ji potřebám uživatelů. Případné připomínky zasílejte na adresu: macroeconomic.forecast(zavináč)mfcr.cz
-
Uzávěrka datových zdrojů:
Makroekonomická predikce byla zpracována na základě údajů, které byly známy k 31. březnu 2023.