Makroekonomická predikce - leden 2023
Úvod a shrnutí
Pandemií oslabenou světovou ekonomiku zasáhlo v roce 2022 několik šoků. Válka na Ukrajině snížila globální hospodářský růst a zintenzivnila inflační tlaky, zejména u cen potravin a energií. V řadě zemí byla míra inflace ve 2. polovině loňského roku nejvyšší od 80. let, na což centrální banky reagují postupným zvyšováním úrokových sazeb. Zdá se, že růst spotřebitelských cen již v řadě zemí dosáhl vrcholu, je ale otázkou, jak rychle se inflace vrátí do blízkosti inflačních cílů jednotlivých centrálních bank. Z hlediska plynulého fungování globálních dodavatelských řetězců je přetrvávajícím rizikem další vývoj pandemie, obzvláště v Číně.
Ve 3. čtvrtletí 2022 se reálný hrubý domácí produkt ČR, očištěný o sezónní a kalendářní vlivy, mezičtvrtletně snížil o 0,2 %. Meziročně byl vyšší o 1,6 %.
Spotřeba domácností se ve 3. čtvrtletí propadla o 5,5 %. Negativní dopad na spotřební výdaje měl nejen pokles reálného disponibilního důchodu, způsobený akcelerující inflací, ale i nárůst míry úspor. Spotřeba sektoru vládních institucí se i přes pokračující růst zaměstnanosti ve veřejném sektoru snížila o 1,5 %.
Tvorba hrubého fixního kapitálu posílila o 4,9 %. Nejvíce k tomu přispěly investice do nerezidenčních staveb, s výjimkou investic do obydlí však nárůst vykázaly všechny objemově významné kategorie. Ze sektorového hlediska byly rozhodující investice firem financované ze soukromých zdrojů, investiční výdaje domácností naopak klesly.
Změna stavu zásob a cenností k růstu HDP přispěla jen 0,3 p. b. Firmy tak sice dále navyšovaly skladové zásoby výrobních vstupů, aby předešly ztrátám plynoucím z vysoké inflace a výpadkům v dodávkách komponent (příp. vzrostly i zásoby nedokončené produkce), meziroční zvýšení zásob již ale víceméně odpovídalo dlouhodobému průměru.
Saldo zahraničního obchodu ekonomický růst podpořilo v rozsahu 2,8 p. b. K více než 10% meziročnímu nárůstu vývozu kromě oživení v zahraničí a zmírňování problémů v dodavatelských řetězcích přispěla také nízká srovnávací základna – kvůli problémům s dodávkami komponent totiž ve 3. čtvrtletí 2021 byla omezována výroba v automobilovém průmyslu, což se tehdy negativně promítlo i v dynamice exportu.
Zatímco v 1. polovině loňského roku ekonomika navzdory nepříznivým okolnostem rostla, v 2. pololetí 2022 a na počátku letošního roku by měla projít mírnou recesí. Přesto se HDP za celý rok 2022 zvýšil odhadem o 2,3 %. Růst byl tažen investicemi do fixního kapitálu a zesílenou akumulací zásob. Výdaje domácností na konečnou spotřebu i přes řadu fiskálních stimulačních opatření mírně klesly, a to kvůli razantnímu nárůstu životních nákladů, zejména cen energií, a zpřísnění měnové politiky.
V roce 2023 by HDP mohl klesnout o 0,5 %. Domácnosti se i v letošním roce budou potýkat s dopady vysoké inflace, jejich reálná spotřeba by se tak měla dále snížit. Spotřeba sektoru vládních institucí i tvorba hrubého fixního kapitálu budou působit prorůstově, meziročně slabší akumulace zásob však ekonomiku citelně zpomalí. Vliv celkově slabé domácí poptávky bude částečně tlumit saldo zahraničního obchodu.
Vysoká inflace zpomaluje ekonomický růst a snižuje životní úroveň obyvatel. K mimořádně silnému růstu spotřebitelských cen významně přispívají nejen potraviny, pohonné hmoty, elektřina, zemní plyn či imputované nájemné, ale i další kategorie zboží a služeb. Inflaci posilují také domácí poptávkové tlaky, které by však měly být tlumeny zvýšenými měnověpolitickými sazbami a posilováním kurzu koruny. Díky energetickému úspornému balíčku meziroční inflace v závěru loňského roku výrazně poklesla, přesto však v průměru za celý rok dosáhla 15,1 %. Okolo této hodnoty by se meziroční inflace měla pohybovat i v 1. čtvrtletí 2023, následně by měla postupně klesat. Průměrná míra inflace by tak letos měla zvolnit na 10,4 %.
Na trhu práce se nadále projevují nerovnováhy související s nedostatkem pracovníků. Míra nezaměstnanosti by tak navzdory mírné recesi a celkově slabé hospodářské dynamice v roce 2023 neměla příliš vzrůst – z průměrných 2,4 % v roce 2022 by se letos mohla zvýšit na 3,2 %. Přetrvávající napětí na trhu práce bude tlačit na růst mezd, který však bude zaostávat za inflací. Průměrná reálná mzda by tak po propadu v roce 2022 měla v letošním roce dále klesnout.
Běžný účet platební bilance vykázal ve 3. čtvrtletí 2022 schodek ve výši 5,3 % HDP. Ten odráží zejména zhoršení bilance zboží vlivem vysokých cen energetických surovin. Negativně na vývoj běžného účtu působil i historicky nejvyšší odliv dividend v rámci prvotních důchodů. Zpomalování hospodářského růstu v zahraničí, pokles exportních zakázek a růst cen výrobních vstupů i energií přispívaly k negativnímu saldu bilance zboží i v závěru loňského roku. Odhadujeme proto, že běžný účet dosáhl v roce 2022 schodku ve výši 5,8 % HDP, který by se v roce 2023 v souvislosti se zmírněním cenových tlaků v průmyslu a energetice mohl zmírnit na 3,6 % HDP.
Hospodaření sektoru vládních institucí v roce 2022 odráželo ekonomické a finanční důsledky ruské agrese vůči Ukrajině a s ní související humanitární pomoc a podporu ekonomickým subjektům s vysokými cenami. Současně jsou veřejné finance zatíženy opatřeními, která během epidemie covidu-19 výrazně a trvale snížila daňovou zátěž. Odhadujeme, že hospodaření veřejných financí skončilo v roce 2022 schodkem 3,6 % HDP a zadlužením ve výši 44,6 % HDP. V letošním roce pak očekáváme zvýšení deficitu na 4,2 % HDP a další růst dluhové kvóty na 45,8 % HDP především z důvodu mimořádných výdajů souvisejících s energetickou krizí a rostoucích mandatorních výdajů v sociální oblasti. Nově zavedená opatření a jejich fungování ale značně zvyšují rizika predikce.
| 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2022 | 2023 | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Aktuální predikce | Minulá predikce | |||||||||
| Nominální hrubý domácí produkt | mld. Kč, b.c. | 5 111 | 5 411 | 5 791 | 5 709 | 6 109 | 6 749 | 7 308 | 6 674 | 7 092 |
| růst v %, b.c. | 6,5 | 5,9 | 7,0 | -1,4 | 7,0 | 10,5 | 8,3 | 9,3 | 6,3 | |
| Reálný hrubý domácí produkt | růst v %, s.c. | 5,2 | 3,2 | 3,0 | -5,5 | 3,6 | 2,3 | -0,5 | 2,4 | -0,2 |
| Spotřeba domácností | růst v %, s.c. | 4,0 | 3,5 | 2,7 | -7,2 | 4,1 | -0,7 | -2,2 | 0,2 | -0,8 |
| Spotřeba vládních institucí | růst v %, s.c. | 1,8 | 3,9 | 2,5 | 4,2 | 1,4 | 0,8 | 1,5 | 1,2 | 1,7 |
| Tvorba hrubého fixního kapitálu | růst v %, s.c. | 4,9 | 10,0 | 5,9 | -6,0 | 0,8 | 5,4 | 1,8 | 5,1 | 1,5 |
| Příspěvek čistých vývozů k růstu HDP | p.b., s.c. | 1,2 | -1,2 | 0,0 | -0,4 | -3,6 | 0,2 | 0,9 | 0,0 | 0,8 |
| Příspěvek změny zásob k růstu HDP | p.b., s.c. | 0,5 | -0,5 | -0,3 | -0,9 | 4,8 | 0,8 | -1,2 | 0,7 | -1,4 |
| Deflátor HDP | růst v % | 1,3 | 2,6 | 3,9 | 4,3 | 3,3 | 8,0 | 8,8 | 6,7 | 6,5 |
| Míra inflace spotřebitelských cen | průměr v % | 2,5 | 2,1 | 2,8 | 3,2 | 3,8 | 15,1 | 10,4 | 15,0 | 9,5 |
| Zaměstnanost (VŠPS) | růst v % | 1,6 | 1,4 | 0,2 | -1,3 | -0,4 | -0,8 | -0,4 | -0,9 | -0,1 |
| Míra nezaměstnanosti (VŠPS) | průměr v % | 2,9 | 2,2 | 2,0 | 2,6 | 2,8 | 2,4 | 3,2 | 2,5 | 3,1 |
| Objem mezd a platů (dom. koncept) | růst v %, b.c. | 9,2 | 9,6 | 7,8 | 0,1 | 5,9 | 9,3 | 6,7 | 10,0 | 7,4 |
| Saldo běžného účtu | % HDP | 1,5 | 0,4 | 0,3 | 2,0 | -0,8 | -5,8 | -3,6 | -5,4 | -5,3 |
| Saldo sektoru vládních institucí | % HDP | 1,5 | 0,9 | 0,3 | -5,8 | -5,1 | -3,6 | -4,2 | -4,6 | -4,3 |
| Předpoklady: | ||||||||||
| Měnový kurz CZK/EUR | 26,3 | 25,6 | 25,7 | 26,4 | 25,6 | 24,6 | 24,2 | 24,6 | 24,5 | |
| Dlouhodobé úrokové sazby | % p.a. | 1,0 | 2,0 | 1,5 | 1,1 | 1,9 | 4,3 | 4,6 | 4,5 | 5,2 |
| Ropa Brent | USD/barel | 54 | 71 | 64 | 42 | 71 | 101 | 81 | 102 | 83 |
| HDP eurozóny | růst v %, s.c. | 2,8 | 1,8 | 1,6 | -6,3 | 5,3 | 3,3 | 0,4 | 3,3 | 0,3 |
Tabulky a grafy
Příprava Makroekonomické predikce
- Data k výpočtu potenciálního produktu/mezery výstupu XLSX (145kB)
aktualizováno 26.1.2023 - Příprava Makroekonomické predikce – pohled pod pokličku PDF (94kB)
aktualizováno 25.7.2013
Zhodnocení historie predikcí na MF ČR
- Makroekonomické predikce na MF ČR - pohled do zpětného zrcátka (červenec 2013) PDF (194kB)
- AnalytIQ - nástroje nejen k analýze kvality makroekonomických predikcí MF ZIP (398kB)
AnalytIQ aktualizováno dne 26.1.2023
Spuštění aplikace AnalytIQ vyžaduje povolit makra.
Informace
-
Makroekonomickou predikci zpracoval odbor Hospodářská politika Ministerstva financí České republiky. Materiál zahrnuje predikci na rok 2023 a u některých ukazatelů výhled na další 2 roky (tj. do roku 2025). Makroekonomická predikce vychází 4x ročně (v lednu, dubnu, srpnu a listopadu).
-
Přivítáme jakékoliv připomínky nebo náměty, které poslouží ke zkvalitnění publikace a přiblíží ji potřebám uživatelů. Případné připomínky zasílejte na adresu: macroeconomic.forecast(zavináč)mfcr.cz
-
Uzávěrka datových zdrojů:
Makroekonomická predikce byla zpracována na základě údajů, které byly známy k 13. lednu 2023.