Makroekonomická predikce - srpen 2023
Úvod a shrnutí
Globální ekonomický růst zpomaluje. Dodavatelské řetězce již sice fungují bez významnějších problémů, v řadě zemí však inflace i přes postupný pokles zůstává vysoká, a nadále tak citelně snižuje kupní sílu domácností. Hospodářskou aktivitu tlumí také předchozí zpřísnění měnové politiky centrálních bank.
Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu se reálný hrubý domácí produkt ČR, očištěný o sezónní a kalendářní vlivy, ve 2. čtvrtletí 2023 mezičtvrtletně zvýšil o 0,1 % a meziročně klesl o 0,6 %. V 1. čtvrtletí 2023, pro které jsou k dispozici detailní údaje o struktuře růstu, HDP meziročně (bez očištění) klesl o 0,2 %.
Spotřeba domácností se v 1. čtvrtletí meziročně propadla o 5,8 %. Negativní dopad na spotřební výdaje měl nejen pokles reálného disponibilního důchodu, způsobený velmi vysokou inflací, ale i nárůst míry úspor. Spotřeba sektoru vládních institucí vlivem zvýšení zaměstnanosti ve veřejném sektoru a nákupů zboží a služeb vzrostla o 2,8 %.
Pokles tvorby hrubého fixního kapitálu se prohloubil na 2,3 %. Investiční aktivitu podpořily investice do strojů a zařízení, ostatní kategorie ale vykázaly pokles, z toho nejvíce investice do obydlí. Ze sektorového hlediska bylo snížení investic domácností a firem tlumeno vyššími investičními výdaji vládních institucí.
Změna stavu zásob a cenností ubrala z růstu ekonomiky 0,5 p. b. Firmy tak sice dále razantně navyšovaly skladové zásoby výrobních vstupů, aby předešly ztrátám plynoucím z vysoké inflace a možných výpadků v dodávkách komponent, v meziročním srovnání se ovšem akumulace zásob snížila.
Saldo zahraničního obchodu ekonomický růst podpořilo v rozsahu 3,0 p. b. Zatímco vývoz zboží a služeb vzrostl o 7,6 %, dovoz se zvýšil jen o 3,9 %. Zlepšení v dodavatelských řetězcích umožnilo firmám dokončovat rozpracovanou produkci, která byla následně exportována. Dovoz pak tlumila také slabá domácí poptávka.
Za celý rok 2023 by HDP mohl klesnout o 0,2 % (po očištění o kalendářní vlivy by měl stagnovat). Domácnosti se i v letošním roce potýkají s dopady vysoké inflace, jejich reálná spotřeba by se tak měla dále snížit. Spotřeba sektoru vládních institucí i tvorba hrubého fixního kapitálu budou působit prorůstově, meziročně slabší akumulace zásob ale ekonomiku citelně zpomalí. Vliv celkově slabé domácí poptávky bude z velké části vykompenzován saldem zahraničního obchodu. V roce 2024 by se výkon ekonomiky mohl zvýšit o 2,3 %, hlavně zásluhou obnoveného růstu spotřeby domácností. Hospodářskou aktivitu však budou mírně tlumit dopady konsolidačního balíčku, což ale zároveň přispěje ke snížení inflačních tlaků.
Vysoká inflace zpomaluje ekonomický růst a snižuje životní úroveň obyvatel. K mimořádně silnému růstu spotřebitelských cen významně přispívají nejen potraviny, elektřina či zemní plyn, ale i další kategorie zboží a služeb. Silné domácí poptávkové tlaky jsou již tlumeny zvýšenými měnověpolitickými sazbami. Protiinflačně působí rovněž posilování koruny. Meziroční inflace se v průběhu 1. poloviny letošního roku rychlým tempem snižovala, ve 2. pololetí by se měla držet na vysokých jednociferných hodnotách. V závěru roku bude v meziročním srovnání působit bazický efekt úsporného energetického tarifu. Průměrná míra inflace by tak letos mohla dosáhnout 10,9 %. V průběhu celého roku 2024 by se již meziroční růst spotřebitelských cen mohl pohybovat v tolerančním pásmu inflačního cíle České národní banky. V celoročním vyjádření očekáváme pokles na 2,8 %.
Na trhu práce se nadále projevují nerovnováhy související s nedostatkem pracovníků. V důsledku toho by navzdory slabé hospodářské dynamice neměla míra nezaměstnanosti v roce 2023 příliš vzrůst. Z průměrných 2,3 % v roce 2022 by se letos mohla zvýšit na 2,8 %, v příštím roce by mohla klesnout v průměru na 2,7 %. Přetrvávající napětí na trhu práce bude tlačit na růst mezd, který však i letos bude zaostávat za inflací. K obnovení růstu průměrné reálné mzdy by tak mělo dojít až v roce 2024.
Běžný účet platební bilance vykázal v 1. čtvrtletí 2023 schodek ve výši 5,1 % HDP. Ten odráží především zhoršení bilance prvotních důchodů vlivem vyššího odlivu důchodů z investic (zejména ve formě dividend). Negativně na vývoj běžného účtu působil i pokles přebytku bilance služeb daný vyššími náklady v sektoru dopravy. Naopak odeznívání cenových tlaků v průmyslu a energetice a zlepšení podmínek v exportně orientovaném automobilovém průmyslu vedly k mezičtvrtletnímu zlepšení obchodní bilance. Tyto faktory by přitom měly být zásadní i nadále. Deficit běžného účtu by se tak postupně měl snižovat na 1,7 % HDP v letošním roce a na 0,6 % HDP v roce příštím.
Odhad výsledku hospodaření sektoru vládních institucí za rok 2023 ve výši −3,6 % HDP reflektuje mimořádné příjmy a výdaje související s energetickou krizí, rostoucí mandatorní výdaje v sociální oblasti i pokračující pomoc ukrajinským uprchlíkům. Nastavená fiskální politika by měla vést ke strukturálnímu saldu ve výši −2,3 % HDP a k nárůstu zadlužení na úroveň 44,7 % HDP.
| 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | 2023 | 2024 | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Aktuální predikce | Minulá predikce | |||||||||
| Nominální hrubý domácí produkt | mld. Kč, b.c. | 5 411 | 5 791 | 5 709 | 6 109 | 6 786 | 7 384 | 7 751 | 7 475 | 7 989 |
| růst v %, b.c. | 5,9 | 7,0 | -1,4 | 7,0 | 11,1 | 8,8 | 5,0 | 10,0 | 6,9 | |
| Reálný hrubý domácí produkt | růst v %, s.c. | 3,2 | 3,0 | -5,5 | 3,6 | 2,4 | -0,2 | 2,3 | 0,1 | 3,0 |
| Spotřeba domácností | růst v %, s.c. | 3,5 | 2,7 | -7,2 | 4,1 | -0,7 | -3,4 | 3,9 | -2,7 | 3,9 |
| Spotřeba vládních institucí | růst v %, s.c. | 3,9 | 2,5 | 4,2 | 1,4 | 0,6 | 2,4 | 1,8 | 1,6 | 1,3 |
| Tvorba hrubého fixního kapitálu | růst v %, s.c. | 10,0 | 5,9 | -6,0 | 0,8 | 3,0 | 0,8 | 0,7 | 2,8 | 0,5 |
| Příspěvek čistých vývozů k růstu HDP | p.b., s.c. | -1,2 | 0,0 | -0,4 | -3,6 | 0,9 | 2,4 | 1,3 | 0,8 | 1,4 |
| Příspěvek změny zásob k růstu HDP | p.b., s.c. | -0,5 | -0,3 | -0,9 | 4,8 | 0,9 | -1,7 | -1,3 | -0,5 | -0,7 |
| Deflátor HDP | růst v % | 2,6 | 3,9 | 4,3 | 3,3 | 8,5 | 9,0 | 2,6 | 9,9 | 3,8 |
| Míra inflace spotřebitelských cen | průměr v % | 2,1 | 2,8 | 3,2 | 3,8 | 15,1 | 10,9 | 2,8 | 10,9 | 2,4 |
| Zaměstnanost (VŠPS) | růst v % | 1,4 | 0,2 | -1,3 | -0,4 | -0,8 | 1,0 | 0,7 | -0,2 | 0,6 |
| Míra nezaměstnanosti (VŠPS) | průměr v % | 2,2 | 2,0 | 2,6 | 2,8 | 2,3 | 2,8 | 2,7 | 3,0 | 2,8 |
| Objem mezd a platů (dom. koncept) | růst v %, b.c. | 9,6 | 7,8 | 0,1 | 5,9 | 9,3 | 8,4 | 6,1 | 7,5 | 5,8 |
| Saldo běžného účtu | % HDP | 0,4 | 0,3 | 2,0 | -2,8 | -6,1 | -1,7 | -0,6 | -3,5 | -1,9 |
| Saldo sektoru vládních institucí | % HDP | 0,9 | 0,3 | -5,8 | -5,1 | -3,2 | -3,6 | . | -3,5 | -2,9 |
| Dluh sektoru vládních institucí | % HDP | 32,1 | 30,0 | 37,7 | 42,0 | 44,2 | 44,7 | . | 43,5 | 44,0 |
| Předpoklady: | ||||||||||
| Měnový kurz CZK/EUR | 25,6 | 25,7 | 26,4 | 25,6 | 24,6 | 23,8 | 23,9 | 23,8 | 23,8 | |
| Dlouhodobé úrokové sazby | % p.a. | 2,0 | 1,5 | 1,1 | 1,9 | 4,3 | 4,3 | 3,9 | 4,5 | 4,0 |
| Ropa Brent | USD/barel | 71 | 64 | 42 | 71 | 101 | 80 | 77 | 77 | 73 |
| HDP eurozóny | růst v %, s.c. | 1,8 | 1,6 | -6,2 | 5,4 | 3,4 | 0,7 | 1,2 | 0,7 | 1,3 |
Tabulky a grafy
Příprava Makroekonomické predikce
aktualizováno 18.8.2023
aktualizováno 25.7.2013
Zhodnocení historie predikcí na MF ČR
AnalytIQ aktualizováno dne 18.8.2023
Spuštění aplikace AnalytIQ vyžaduje povolit makra.
Informace
-
Makroekonomickou predikci zpracoval odbor Hospodářská politika Ministerstva financí České republiky. Materiál zahrnuje predikci na roky 2023 a 2024 a u některých ukazatelů výhled na další 2 roky (tj. do roku 2026). Makroekonomická predikce vychází 4x ročně (v lednu, dubnu, srpnu a listopadu).
-
Přivítáme jakékoliv připomínky nebo náměty, které poslouží ke zkvalitnění publikace a přiblíží ji potřebám uživatelů. Případné připomínky zasílejte na adresu: macroeconomic.forecast(zavináč)mfcr.cz
-
Uzávěrka datových zdrojů:Makroekonomická predikce byla zpracována na základě údajů, které byly známy k 10. srpnu 2023.