CZ EN

Makroekonomická predikce - srpen 2023

ISSN 1804‐7971

Úvod a shrnutí

Globální ekonomický růst zpomaluje. Dodavatelské řetězce již sice fungují bez významnějších problémů, v řadě zemí však inflace i přes postupný pokles zůstává vysoká, a nadále tak citelně snižuje kupní sílu domácností. Hospodářskou aktivitu tlumí také předchozí zpřísnění měnové politiky centrálních bank.

Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu se reálný hrubý domácí produkt ČR, očištěný o sezónní a kalendářní vlivy, ve 2. čtvrtletí 2023 mezičtvrtletně zvýšil o 0,1 % a meziročně klesl o 0,6 %. V 1. čtvrtletí 2023, pro které jsou k dispozici detailní údaje o struktuře růstu, HDP meziročně (bez očištění) klesl o 0,2 %.

Spotřeba domácností se v 1. čtvrtletí meziročně propadla o 5,8 %. Negativní dopad na spotřební výdaje měl nejen pokles reálného disponibilního důchodu, způsobený velmi vysokou inflací, ale i nárůst míry úspor. Spotřeba sektoru vládních institucí vlivem zvýšení zaměstnanosti ve veřejném sektoru a nákupů zboží a služeb vzrostla o 2,8 %.

Pokles tvorby hrubého fixního kapitálu se prohloubil na 2,3 %. Investiční aktivitu podpořily investice do strojů a zařízení, ostatní kategorie ale vykázaly pokles, z toho nejvíce investice do obydlí. Ze sektorového hlediska bylo snížení investic domácností a firem tlumeno vyššími investičními výdaji vládních institucí.

Změna stavu zásob a cenností ubrala z růstu ekonomiky 0,5 p. b. Firmy tak sice dále razantně navyšovaly skladové zásoby výrobních vstupů, aby předešly ztrátám plynoucím z vysoké inflace a možných výpadků v dodávkách komponent, v meziročním srovnání se ovšem akumulace zásob snížila.

Saldo zahraničního obchodu ekonomický růst podpořilo v rozsahu 3,0 p. b. Zatímco vývoz zboží a služeb vzrostl o 7,6 %, dovoz se zvýšil jen o 3,9 %. Zlepšení v dodavatelských řetězcích umožnilo firmám dokončovat rozpracovanou produkci, která byla následně exportována. Dovoz pak tlumila také slabá domácí poptávka.

Za celý rok 2023 by HDP mohl klesnout o 0,2 % (po očištění o kalendářní vlivy by měl stagnovat). Domácnosti se i v letošním roce potýkají s dopady vysoké inflace, jejich reálná spotřeba by se tak měla dále snížit. Spotřeba sektoru vládních institucí i tvorba hrubého fixního kapitálu budou působit prorůstově, meziročně slabší akumulace zásob ale ekonomiku citelně zpomalí. Vliv celkově slabé domácí poptávky bude z velké části vykompenzován saldem zahraničního obchodu. V roce 2024 by se výkon ekonomiky mohl zvýšit o 2,3 %, hlavně zásluhou obnoveného růstu spotřeby domácností. Hospodářskou aktivitu však budou mírně tlumit dopady konsolidačního balíčku, což ale zároveň přispěje ke snížení inflačních tlaků.

Vysoká inflace zpomaluje ekonomický růst a snižuje životní úroveň obyvatel. K mimořádně silnému růstu spotřebitelských cen významně přispívají nejen potraviny, elektřina či zemní plyn, ale i další kategorie zboží a služeb. Silné domácí poptávkové tlaky jsou již tlumeny zvýšenými měnověpolitickými sazbami. Protiinflačně působí rovněž posilování koruny. Meziroční inflace se v průběhu 1. poloviny letošního roku rychlým tempem snižovala, ve 2. pololetí by se měla držet na vysokých jednociferných hodnotách. V závěru roku bude v meziročním srovnání působit bazický efekt úsporného energetického tarifu. Průměrná míra inflace by tak letos mohla dosáhnout 10,9 %. V průběhu celého roku 2024 by se již meziroční růst spotřebitelských cen mohl pohybovat v tolerančním pásmu inflačního cíle České národní banky. V celoročním vyjádření očekáváme pokles na 2,8 %.

Na trhu práce se nadále projevují nerovnováhy související s nedostatkem pracovníků. V důsledku toho by navzdory slabé hospodářské dynamice neměla míra nezaměstnanosti v roce 2023 příliš vzrůst. Z průměrných 2,3 % v roce 2022 by se letos mohla zvýšit na 2,8 %, v příštím roce by mohla klesnout v průměru na 2,7 %. Přetrvávající napětí na trhu práce bude tlačit na růst mezd, který však i letos bude zaostávat za inflací. K obnovení růstu průměrné reálné mzdy by tak mělo dojít až v roce 2024.

Běžný účet platební bilance vykázal v 1. čtvrtletí 2023 schodek ve výši 5,1 % HDP. Ten odráží především zhoršení bilance prvotních důchodů vlivem vyššího odlivu důchodů z investic (zejména ve formě dividend). Negativně na vývoj běžného účtu působil i pokles přebytku bilance služeb daný vyššími náklady v sektoru dopravy. Naopak odeznívání cenových tlaků v průmyslu a energetice a zlepšení podmínek v exportně orientovaném automobilovém průmyslu vedly k mezičtvrtletnímu zlepšení obchodní bilance. Tyto faktory by přitom měly být zásadní i nadále. Deficit běžného účtu by se tak postupně měl snižovat na 1,7 % HDP v letošním roce a na 0,6 % HDP v roce příštím.

Odhad výsledku hospodaření sektoru vládních institucí za rok 2023 ve výši −3,6 % HDP reflektuje mimořádné příjmy a výdaje související s energetickou krizí, rostoucí mandatorní výdaje v sociální oblasti i pokračující pomoc ukrajinským uprchlíkům. Nastavená fiskální politika by měla vést ke strukturálnímu saldu ve výši −2,3 % HDP a k nárůstu zadlužení na úroveň 44,7 % HDP.
 

Přehled hlavních ukazatelů
  2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2023 2024
Aktuální predikce Minulá predikce
Nominální hrubý domácí produkt mld. Kč, b.c. 5 411 5 791 5 709 6 109 6 786 7 384 7 751 7 475 7 989
  růst v %, b.c. 5,9 7,0 -1,4 7,0 11,1 8,8 5,0 10,0 6,9
Reálný hrubý domácí produkt růst v %, s.c. 3,2 3,0 -5,5 3,6 2,4 -0,2 2,3 0,1 3,0
Spotřeba domácností růst v %, s.c. 3,5 2,7 -7,2 4,1 -0,7 -3,4 3,9 -2,7 3,9
Spotřeba vládních institucí růst v %, s.c. 3,9 2,5 4,2 1,4 0,6 2,4 1,8 1,6 1,3
Tvorba hrubého fixního kapitálu růst v %, s.c. 10,0 5,9 -6,0 0,8 3,0 0,8 0,7 2,8 0,5
Příspěvek čistých vývozů k růstu HDP p.b., s.c. -1,2 0,0 -0,4 -3,6 0,9 2,4 1,3 0,8 1,4
Příspěvek změny zásob k růstu HDP p.b., s.c. -0,5 -0,3 -0,9 4,8 0,9 -1,7 -1,3 -0,5 -0,7
Deflátor HDP růst v % 2,6 3,9 4,3 3,3 8,5 9,0 2,6 9,9 3,8
Míra inflace spotřebitelských cen průměr v % 2,1 2,8 3,2 3,8 15,1 10,9 2,8 10,9 2,4
Zaměstnanost (VŠPS) růst v % 1,4 0,2 -1,3 -0,4 -0,8 1,0 0,7 -0,2 0,6
Míra nezaměstnanosti (VŠPS) průměr v % 2,2 2,0 2,6 2,8 2,3 2,8 2,7 3,0 2,8
Objem mezd a platů (dom. koncept) růst v %, b.c. 9,6 7,8 0,1 5,9 9,3 8,4 6,1 7,5 5,8
Saldo běžného účtu % HDP 0,4 0,3 2,0 -2,8 -6,1 -1,7 -0,6 -3,5 -1,9
Saldo sektoru vládních institucí % HDP 0,9 0,3 -5,8 -5,1 -3,2 -3,6 . -3,5 -2,9
Dluh sektoru vládních institucí % HDP 32,1 30,0 37,7 42,0 44,2 44,7 . 43,5 44,0
Předpoklady:                    
Měnový kurz CZK/EUR   25,6 25,7 26,4 25,6 24,6 23,8 23,9 23,8 23,8
Dlouhodobé úrokové sazby % p.a. 2,0 1,5 1,1 1,9 4,3 4,3 3,9 4,5 4,0
Ropa Brent USD/barel 71 64 42 71 101 80 77 77 73
HDP eurozóny růst v %, s.c. 1,8 1,6 -6,2 5,4 3,4 0,7 1,2 0,7 1,3

Tabulky a grafy

Příprava Makroekonomické predikce

aktualizováno 18.8.2023

aktualizováno 25.7.2013

Zhodnocení historie predikcí na MF ČR

AnalytIQ aktualizováno dne 18.8.2023
Spuštění aplikace AnalytIQ vyžaduje povolit makra.

Informace

  • Makroekonomickou predikci zpracoval odbor Hospodářská politika Ministerstva financí České republiky. Materiál zahrnuje predikci na roky 2023 a 2024 a u některých ukazatelů výhled na další 2 roky (tj. do roku 2026). Makroekonomická predikce vychází 4x ročně (v lednu, dubnu, srpnu a listopadu).
  • Přivítáme jakékoliv připomínky nebo náměty, které poslouží ke zkvalitnění publikace a přiblíží ji potřebám uživatelů. Případné připomínky zasílejte na adresu: macroeconomic.forecast(zavináč)mfcr.cz
  • Uzávěrka datových zdrojů:Makroekonomická predikce byla zpracována na základě údajů, které byly známy k 10. srpnu 2023.

Dokumenty ke stažení

Vyplnit žádost

Kontaktní formulář

Toto pole nevyplňujte!!!

Tato stránka je chráněna systémem reCAPTCHA a platí tyto zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.