CZ EN

Makroekonomická predikce - duben 2025

ISSN 1804‐7971

Shrnutí predikce

Globální ekonomický růst nadále těží ze slábnoucí inflace, která je impulsem pro dynamiku spotřebních výdajů domácností. Naproti tomu investiční aktivitu v řadě zemí limituje restriktivní působení měnových politik společně se zvýšenou geopolitickou nestabilitou. Navzdory určitému zlepšení se také negativně projevují problémy realitního sektoru v Číně, jejich dopad ale zmírňují podpůrná fiskální i monetární opatření.

Hospodářskou aktivitu světové ekonomiky brzdí nejistoty spojené s obchodní politikou a dalšími opatřeními nové americké administrativy, které mají za následek pokles spotřebitelské a podnikatelské důvěry. Makroekonomická predikce v základním scénáři vychází z předpokladu uvalených cel na automobily a jejich komponenty, k jejichž oznámení došlo již 26. března 2025, a na ocel a hliník. Univerzální cla na veškeré dovozy zboží byla americkou administrativou oznámena až po uzávěrce datových zdrojů. Nicméně je otázkou jejich trvalejší skutečná podoba, diskutabilní právní opora, výše a struktura odvetných opatření ostatních zemí, stejně jako jejich další dynamické efekty. Proto nejsou součástí základního scénáře Makroekonomické predikce, ale obsahem speciální tematické kapitoly.

Ve 4. čtvrtletí 2024 se reálný hrubý domácí produkt ČR, očištěný o sezónní a kalendářní vlivy, mezičtvrtletně zvýšil o 0,7 %.

Za celý rok 2024 HDP vzrostl o 1,1 %. Spotřebu domácností podpořil nárůst reálného disponibilního důchodu, opačným směrem ale působilo restriktivní nastavení měnové politiky a do určité míry i konsolidační balíček. Investiční aktivita se snížila vlivem přetrvávajících problémů v zemích eurozóny, poklesu bytové výstavby a nízkého využití výrobních kapacit v průmyslu. Současně se projevil přechod na novou finanční perspektivu, a to zejména u investic sektoru vládních institucí. Ekonomiku citelně zpomalil meziroční pokles zásob. Růstovou dynamiku exportu brzdil pokles exportních trhů, pozitivně naopak působila exportní výkonnost. Slabá dynamika domácí poptávky, především dovozně náročných investic, tlumila nárůst dovozu. Příspěvek zahraničního obchodu tak zůstal v loňském roce kladný.

V roce 2025 by se ekonomická aktivita mohla zvýšit o 2,0 %, a to zejména zásluhou akcelerace spotřeby domácností, kterou bude stimulovat růst reálných výdělků. V menší míře podpoří hospodářský růst také tvorba hrubého kapitálu a vládní spotřební výdaje. V roce 2026 by HDP díky silnější dynamice investic a zrychlení hospodářského růstu v zemích hlavních obchodních partnerů mohl vzrůst o 2,4 %.

Meziroční inflace se na počátku roku pohybovala mírně pod 3 %. Inflační tlaky bude letos prostřednictvím úrokových sazeb i nadále mírnit restriktivní měnová politika. Protiinflačně bude působit i očekávaný pokles dolarové ceny ropy, mírné posílení koruny či nižší ceny energií. Naopak proinflační faktory představuje pokračující vyšší růst mezd, zvýšení spotřebních daní z tabákových výrobků a z alkoholu, ale i zvýšená cenová dynamika u služeb, včetně obnovujícího se růstu imputovaného nájemného. Průměrná míra inflace by letos mohla dosáhnout 2,4 % a v roce 2026 mírně klesnout na 2,3 %.

Na trhu práce se nadále projevují nerovnováhy související s nedostatkem pracovníků. Navzdory problémům v hlavních průmyslových odvětvích by tak mohla míra nezaměstnanosti v letošním roce setrvat v průměru na 2,6 %. V příštím roce by díky pokračujícímu ekonomickému oživení mohla nepatrně klesnout na 2,5 %. Přetrvávající frikce na trhu práce nedovolí výraznější zpomalení růstu mezd a platů. Reálné výdělky by se měly citelně zvýšit v letošním i příštím roce.

Běžný účet platební bilance skončil ve 4. čtvrtletí 2024 přebytkem ve výši 1,8 % HDP. Za výrazným meziročním zlepšením bilance vnější rovnováhy stojí především zvýšení přebytku bilance zboží, k němuž přispěl růst vývozu motorových vozidel a pokles domácí investiční aktivity. Domácí poptávka by přitom měla být směrodatná pro vývoj běžného účtu i nadále. Pro letošní rok očekáváme vlivem silnější dynamiky spotřeby domácností snížení přebytku běžného účtu na 0,7 % HDP. V roce 2026 se pak kladné saldo za přispění oživující investiční aktivity dále zmírní na 0,1 % HDP.

Hospodaření sektoru vládních institucí skončilo v roce 2024 se schodkem 2,2 % HDP. Schodek poklesl o 1,5 p. b. v důsledku konsolidačního balíčku, ukončení opatření souvisejících s energetickou krizí i dílčího ekonomického oživení. Strukturální saldo se zlepšilo o 0,7 p. b. na −1,9 % HDP. Zadlužení sektoru vládních institucí při nižší dynamice nominálního HDP dosáhlo v loňském roce 43,6 % HDP. V letošním roce očekáváme stejný výsledek hospodaření veřejných financí, zadlužení by mělo dále vzrůst na 44,5 % HDP.

Rizika predikce považujeme v úhrnu za vychýlená směrem dolů. Případné obnovení problémů v dodavatelských řetězcích může utlumit hospodářskou aktivitu v některých odvětvích ekonomiky a navýšit inflační tlaky, stejně jako zavádění či zvyšování cel nebo jiných překážek v zahraničním obchodu. Vzhledem k významnému obchodnímu propojení české a německé ekonomiky jsou rizikem predikce též strukturální problémy a slabý hospodářský růst Německa – pozitivně by však mohly působit probíhající změny v německé rozpočtové politice, které mu umožní navýšení investic do obrany a infrastruktury.

Přehled hlavních ukazatelů
  2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2024 2025
Aktuální predikce Minulá predikce
Nominální hrubý domácí produkt mld. Kč, b.c. 5 828 6 308 7 050 7 619 8 011 8 391 8 787 8 007 8 431
  růst v %, b.c. -1,0 8,2 11,8 8,1 5,1 4,7 4,7 5,1 5,3
Reálný hrubý domácí produkt růst v %, s.c. -5,3 4,0 2,8 -0,1 1,1 2,0 2,4 1,1 2,3
Spotřeba domácností růst v %, s.c. -6,4 4,2 0,5 -2,8 2,2 3,6 3,2 1,8 3,4
Spotřeba vládních institucí růst v %, s.c. 4,1 1,5 0,4 3,4 3,3 2,0 1,4 3,8 1,8
Tvorba hrubého fixního kapitálu růst v %, s.c. -4,8 6,7 6,3 2,5 -1,2 0,7 3,1 -0,1 2,8
Příspěvek čistých vývozů k růstu HDP p.b., s.c. -0,6 -2,8 -0,3 2,6 0,7 -1,0 -0,5 0,7 -1,3
Příspěvek změny zásob k růstu HDP p.b., s.c. -1,2 2,8 1,2 -2,7 -0,9 0,7 0,2 -1,1 0,9
Deflátor HDP růst v % 4,5 4,0 8,7 8,1 4,0 2,7 2,3 4,0 3,0
Míra inflace spotřebitelských cen průměr v % 3,2 3,8 15,1 10,7 2,4 2,4 2,3 2,4 2,3
Zaměstnanost (národní účty) růst v % -2,3 1,0 1,0 1,0 0,3 0,2 0,1 0,3 0,2
Míra nezaměstnanosti (VŠPS) průměr v % 2,6 2,8 2,2 2,6 2,6 2,6 2,5 2,6 2,5
Objem mezd a platů (dom. koncept) růst v %, b.c. 0,4 7,2 9,1 7,7 6,3 6,6 5,6 6,4 6,3
Saldo běžného účtu % HDP 1,8 -2,1 -4,7 -0,1 1,8 0,7 0,1 1,0 -0,2
Saldo sektoru vládních institucí % HDP -5,6 -5,0 -3,1 -3,8 -2,2 -2,2 -2,0 -2,8 -2,3
Dluh sektoru vládních institucí % HDP 36,9 40,7 42,5 42,5 43,6 44,5 45,1 43,4 44,3
Předpoklady:                   
Měnový kurz CZK/EUR   26,4 25,6 24,6 24,0 25,1 24,9 24,5 25,1 25,1
Dlouhodobé úrokové sazby % p.a. 1,1 1,9 4,3 4,4 4,0 4,1 3,7 4,0 3,7
Ropa Brent USD/barel 42 71 101 82 81 72 68 81 73
HDP eurozóny růst v %, s.c. -6,2 6,3 3,6 0,5 0,8 0,7 1,4 0,7 1,0

Tabulky a grafy

Příprava Makroekonomické predikce

Zhodnocení historie predikcí na MF ČR

Informace

  • Makroekonomickou predikci zpracoval odbor Hospodářská politika Ministerstva financí České republiky. Materiál zahrnuje predikci na roky 2025 a 2026 a u některých ukazatelů výhled na další 2 roky (tj. do roku 2028). Makroekonomická predikce vychází 4x ročně (v lednu, dubnu, srpnu a listopadu).
  • Přivítáme jakékoliv připomínky nebo náměty, které poslouží ke zkvalitnění publikace a přiblíží ji potřebám uživatelů. Případné připomínky zasílejte na adresu: macroeconomic.forecast(zavináč)mfcr.cz
  • Uzávěrka datových zdrojů:  Makroekonomická predikce byla zpracována na základě údajů, které byly známy k 1. dubnu 2025.

Dokumenty ke stažení

Vyplnit žádost

Kontaktní formulář

Toto pole nevyplňujte!!!

Tato stránka je chráněna systémem reCAPTCHA a platí tyto zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.