Makroekonomická predikce - leden 2025
Shrnutí predikce
Globální ekonomický růst podporuje slábnoucí inflace, která je impulsem pro dynamiku spotřebních výdajů domácností, byť se spotřebitelská důvěra v mnoha zemích ještě nevrátila na úroveň před pandemií. Naproti tomu restriktivní působení reálných úrokových sazeb nadále limituje investiční aktivitu. Navzdory určitému zlepšení se také negativně projevují problémy realitního sektoru v Číně, jejich dopad ale zmírňují podpůrná fiskální i monetární opatření. Růst HDP v eurozóně zůstane i přes mírné oživení v letošním roce nevýrazný.
Ekonomický vývoj je zatížen vysokou mírou rizik, zejména ve spojitosti s obchodním a geopolitickým napětím. Je obtížně předvídatelné, zda a v jakém rozsahu budou cla na zboží dovážené do Spojených států amerických zvýšena, případně zda dojde k dalším protekcionistickým opatřením. Základní scénář makroekonomické predikce je postaven na předpokladu, že nenastane makroekonomicky významná eskalace obchodních sporů, nicméně predikce je doplněna o analýzu dopadů zavedení cel ve výši 10 % na zboží dovážené z Evropské unie do Spojených států amerických na českou ekonomiku.
Růst reálného hrubého domácího produktu ČR ve 3. čtvrtletí 2024 (po očištění o sezónní a kalendářní vlivy) zrychlil na 0,5 % mezičtvrtletně, resp. 1,4 % meziročně.
Za celý rok 2024 se HDP pravděpodobně zvýšil o 1,1 %. Odeznění vysoké inflace se promítlo do nárůstu reálného disponibilního důchodu domácností a jejich spotřebních výdajů. Nepatrné oslabení investiční aktivity a pokles zásob brzdily dynamiku dovozu, saldo zahraničního obchodu tak podpořilo růst ekonomiky. V roce 2025 by hospodářský růst měla posílit zejména spotřeba domácností a investiční výdaje, HDP by tak mohl být meziročně vyšší o 2,3 %.
Průměrná míra inflace v roce 2024 dosáhla 2,4 %. Inflační tlaky byly loni výrazně nižší než v předchozích dvou letech. Proinflační zahraniční nabídkové faktory výrazně oslabily a domácí poptávkové tlaky byly dále tlumeny zvýšenými měnověpolitickými sazbami, k čemuž navíc přispívalo restriktivní působení fiskálního konsolidačního balíčku. Letos by průměrná míra inflace měla dále mírně klesnout na 2,3 %. Inflační tlaky bude prostřednictvím úrokových sazeb i nadále mírnit restriktivní měnová politika, k čemuž přispěje i očekávaný pokles dolarové ceny ropy a mírné posílení koruny vůči euru. Naopak proinflační faktory představuje pokračující vyšší růst mezd, oslabování koruny vůči dolaru, ale i zvýšená cenová dynamika u služeb, včetně obnovujícího se růstu imputovaného nájemného.
Na trhu práce se nadále projevují nerovnováhy související s nedostatkem pracovníků. V důsledku toho mohla navzdory slabé hospodářské dynamice míra nezaměstnanosti v roce 2024 setrvat na 2,6 %. V letošním roce by díky ekonomickému růstu mohla nepatrně klesnout na 2,5 %. Přetrvávající napětí na trhu práce nedovolí výraznější zpomalení růstu mezd a platů. Reálné výdělky by se měly zvýšit v loňském i letošním roce.
Běžný účet platební bilance skončil ve 3. čtvrtletí 2024 přebytkem ve výši 1,2 % HDP. Za výrazným meziročním zlepšením bilance vnější rovnováhy stojí především zvýšení přebytku bilance zboží, k němuž přispěl růst výroby motorových vozidel, nižší objem dovážených energetických komodit a slabší domácí investiční aktivita. Zlepšení salda běžného účtu korigoval zvýšený odliv důchodů z investic (především ve formě dividend). Tyto faktory by přitom měly být směrodatné i v závěru loňského roku. Odhadujeme proto, že běžný učet skončil v roce 2024 v přebytku ve výši 1,0 % HDP, v letošním roce by se vlivem oživení domácí poptávky mohl překlopit do mírného schodku 0,2 % HDP.
Hospodaření sektoru vládních institucí by mělo v roce 2024 i navzdory navýšeným výdajům na obranu, vyšším důchodům či nákladům na odstraňování povodňových škod skončit s meziročně o 1 p. b. nižším deficitem. Očekávaný schodek 2,8 % HDP snižuje konsolidační balíček, ukončená opatření související s energetickou krizí i ekonomické oživení. V letošním roce by pak mělo dojít k další konsolidaci veřejných financí a snížení deficitu na 2,3 % HDP. Zadlužení sektoru vládních institucí by při nižší dynamice nominálního HDP mělo v loňském roce dosáhnout 43,4 % HDP a dále vzrůst na 44,3 % HDP v roce 2025.
Rizika predikce považujeme v úhrnu za vychýlená směrem dolů. Hospodářskou aktivitu v některých odvětvích ekonomiky může utlumit obnovení problémů v dodavatelských řetězcích, např. v souvislosti se situací na Blízkém a Středním východě. Kromě negativního dopadu na ekonomický výkon by problémy na straně nabídky vytvářely dodatečné inflační tlaky. Ty by mohly být vyvolány také nárůstem cen energetických komodit v případě eskalace geopolitického napětí, popř. zaváděním či zvyšováním cel nebo jiných překážek v zahraničním obchodu. Vzhledem k významnému obchodnímu propojení české a německé ekonomiky považujeme za negativní riziko predikce též strukturální problémy a slabý hospodářský růst Německa. Pro českou ekonomiku je rizikem rovněž perzistence růstu cen ve službách a úroveň inflačních očekávání. Ekonomický růst je podporován zapojením uprchlíků z Ukrajiny na trhu práce, plné využití jejich lidského kapitálu by pak mohlo posílit produktivitu práce.
2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | 2025 | 2024 | 2025 | ||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Aktuální predikce | Minulá predikce | |||||||||
Nominální hrubý domácí produkt | mld. Kč, b.c. | 5 889 | 5 828 | 6 308 | 7 050 | 7 619 | 8 007 | 8 431 | 7 988 | 8 410 |
růst v %, b.c. | 7,5 | -1,0 | 8,2 | 11,8 | 8,1 | 5,1 | 5,3 | 4,8 | 5,3 | |
Reálný hrubý domácí produkt | růst v %, s.c. | 3,6 | -5,3 | 4,0 | 2,8 | -0,1 | 1,1 | 2,3 | 1,1 | 2,5 |
Spotřeba domácností | růst v %, s.c. | 3,1 | -6,4 | 4,2 | 0,5 | -2,8 | 1,8 | 3,4 | 1,9 | 3,7 |
Spotřeba vládních institucí | růst v %, s.c. | 2,6 | 4,1 | 1,5 | 0,4 | 3,4 | 3,8 | 1,8 | 3,7 | 1,8 |
Tvorba hrubého fixního kapitálu | růst v %, s.c. | 7,5 | -4,8 | 6,7 | 6,3 | 2,5 | -0,1 | 2,8 | 0,9 | 3,6 |
Příspěvek čistých vývozů k růstu HDP | p.b., s.c. | 0,1 | -0,6 | -2,8 | -0,3 | 2,6 | 0,7 | -1,3 | 0,9 | -1,3 |
Příspěvek změny zásob k růstu HDP | p.b., s.c. | -0,4 | -1,2 | 2,8 | 1,2 | -2,7 | -1,1 | 0,9 | -1,6 | 0,7 |
Deflátor HDP | růst v % | 3,8 | 4,5 | 4,0 | 8,7 | 8,1 | 4,0 | 3,0 | 3,7 | 2,7 |
Míra inflace spotřebitelských cen | průměr v % | 2,8 | 3,2 | 3,8 | 15,1 | 10,7 | 2,4 | 2,3 | 2,4 | 2,3 |
Zaměstnanost (národní účty) | růst v % | -0,1 | -2,3 | 1,0 | 1,0 | 1,0 | 0,3 | 0,2 | 0,3 | 0,2 |
Míra nezaměstnanosti (VŠPS) | průměr v % | 2,0 | 2,6 | 2,8 | 2,2 | 2,6 | 2,6 | 2,5 | 2,6 | 2,5 |
Objem mezd a platů (dom. koncept) | růst v %, b.c. | 7,9 | 0,4 | 7,2 | 9,1 | 7,7 | 6,4 | 6,3 | 6,2 | 6,3 |
Saldo běžného účtu | % HDP | 0,3 | 1,8 | -2,1 | -4,7 | 0,3 | 1,0 | -0,2 | 1,4 | 0,0 |
Saldo sektoru vládních institucí | % HDP | 0,3 | -5,6 | -5,0 | -3,1 | -3,8 | -2,8 | -2,3 | -2,8 | -2,3 |
Dluh sektoru vládních institucí | % HDP | 29,6 | 36,9 | 40,7 | 42,5 | 42,4 | 43,4 | 44,3 | 43,9 | 44,8 |
Předpoklady: | ||||||||||
Měnový kurz CZK/EUR | 25,7 | 26,4 | 25,6 | 24,6 | 24,0 | 25,1 | 25,1 | 25,1 | 24,9 | |
Dlouhodobé úrokové sazby | % p.a. | 1,5 | 1,1 | 1,9 | 4,3 | 4,4 | 4,0 | 3,7 | 3,9 | 3,5 |
Ropa Brent | USD/barel | 64 | 42 | 71 | 101 | 82 | 81 | 73 | 81 | 72 |
HDP eurozóny | růst v %, s.c. | 1,6 | -6,2 | 6,3 | 3,6 | 0,5 | 0,7 | 1,0 | 0,8 | 1,2 |
Tabulky a grafy
Příprava Makroekonomické predikce
aktualizováno 30.1.2025
aktualizováno 25.7.2013
Zhodnocení historie predikcí na MF ČR
AnalytIQ aktualizováno dne 30.1.2025
Spuštění aplikace AnalytIQ vyžaduje povolit makra.
Informace
-
Makroekonomickou predikci zpracoval odbor Hospodářská politika Ministerstva financí České republiky. Materiál zahrnuje predikci na rok 2025 a u některých ukazatelů výhled na další 2 roky (tj. do roku 2027). Makroekonomická predikce vychází 4x ročně (v lednu, dubnu, srpnu a listopadu).
-
Přivítáme jakékoliv připomínky nebo náměty, které poslouží ke zkvalitnění publikace a přiblíží ji potřebám uživatelů. Případné připomínky zasílejte na adresu: macroeconomic.forecast(zavináč)mfcr.cz
-
Uzávěrka datových zdrojů: Makroekonomická predikce byla zpracována na základě údajů, které byly známy ke 14. lednu 2025.