CZ EN

Makroekonomická predikce - leden 2025

ISSN 1804‐7971

Shrnutí predikce

Globální ekonomický růst podporuje slábnoucí inflace, která je impulsem pro dynamiku spotřebních výdajů domácností, byť se spotřebitelská důvěra v mnoha zemích ještě nevrátila na úroveň před pandemií. Naproti tomu restriktivní působení reálných úrokových sazeb nadále limituje investiční aktivitu. Navzdory určitému zlepšení se také negativně projevují problémy realitního sektoru v Číně, jejich dopad ale zmírňují podpůrná fiskální i monetární opatření. Růst HDP v eurozóně zůstane i přes mírné oživení v letošním roce nevýrazný.

Ekonomický vývoj je zatížen vysokou mírou rizik, zejména ve spojitosti s obchodním a geopolitickým napětím. Je obtížně předvídatelné, zda a v jakém rozsahu budou cla na zboží dovážené do Spojených států amerických zvýšena, případně zda dojde k dalším protekcionistickým opatřením. Základní scénář makroekonomické predikce je postaven na předpokladu, že nenastane makroekonomicky významná eskalace obchodních sporů, nicméně predikce je doplněna o analýzu dopadů zavedení cel ve výši 10 % na zboží dovážené z Evropské unie do Spojených států amerických na českou ekonomiku.

Růst reálného hrubého domácího produktu ČR ve 3. čtvrtletí 2024 (po očištění o sezónní a kalendářní vlivy) zrychlil na 0,5 % mezičtvrtletně, resp. 1,4 % meziročně.

Za celý rok 2024 se HDP pravděpodobně zvýšil o 1,1 %. Odeznění vysoké inflace se promítlo do nárůstu reálného disponibilního důchodu domácností a jejich spotřebních výdajů. Nepatrné oslabení investiční aktivity a pokles zásob brzdily dynamiku dovozu, saldo zahraničního obchodu tak podpořilo růst ekonomiky. V roce 2025 by hospodářský růst měla posílit zejména spotřeba domácností a investiční výdaje, HDP by tak mohl být meziročně vyšší o 2,3 %.

Průměrná míra inflace v roce 2024 dosáhla 2,4 %. Inflační tlaky byly loni výrazně nižší než v předchozích dvou letech. Proinflační zahraniční nabídkové faktory výrazně oslabily a domácí poptávkové tlaky byly dále tlumeny zvýšenými měnověpolitickými sazbami, k čemuž navíc přispívalo restriktivní působení fiskálního konsolidačního balíčku. Letos by průměrná míra inflace měla dále mírně klesnout na 2,3 %. Inflační tlaky bude prostřednictvím úrokových sazeb i nadále mírnit restriktivní měnová politika, k čemuž přispěje i očekávaný pokles dolarové ceny ropy a mírné posílení koruny vůči euru. Naopak proinflační faktory představuje pokračující vyšší růst mezd, oslabování koruny vůči dolaru, ale i zvýšená cenová dynamika u služeb, včetně obnovujícího se růstu imputovaného nájemného.

Na trhu práce se nadále projevují nerovnováhy související s nedostatkem pracovníků. V důsledku toho mohla navzdory slabé hospodářské dynamice míra nezaměstnanosti v roce 2024 setrvat na 2,6 %. V letošním roce by díky ekonomickému růstu mohla nepatrně klesnout na 2,5 %. Přetrvávající napětí na trhu práce nedovolí výraznější zpomalení růstu mezd a platů. Reálné výdělky by se měly zvýšit v loňském i letošním roce.

Běžný účet platební bilance skončil ve 3. čtvrtletí 2024 přebytkem ve výši 1,2 % HDP. Za výrazným meziročním zlepšením bilance vnější rovnováhy stojí především zvýšení přebytku bilance zboží, k němuž přispěl růst výroby motorových vozidel, nižší objem dovážených energetických komodit a slabší domácí investiční aktivita. Zlepšení salda běžného účtu korigoval zvýšený odliv důchodů z investic (především ve formě dividend). Tyto faktory by přitom měly být směrodatné i v závěru loňského roku. Odhadujeme proto, že běžný učet skončil v roce 2024 v přebytku ve výši 1,0 % HDP, v letošním roce by se vlivem oživení domácí poptávky mohl překlopit do mírného schodku 0,2 % HDP.

Hospodaření sektoru vládních institucí by mělo v roce 2024 i navzdory navýšeným výdajům na obranu, vyšším důchodům či nákladům na odstraňování povodňových škod skončit s meziročně o 1 p. b. nižším deficitem. Očekávaný schodek 2,8 % HDP snižuje konsolidační balíček, ukončená opatření související s energetickou krizí i ekonomické oživení. V letošním roce by pak mělo dojít k další konsolidaci veřejných financí a snížení deficitu na 2,3 % HDP. Zadlužení sektoru vládních institucí by při nižší dynamice nominálního HDP mělo v loňském roce dosáhnout 43,4 % HDP a dále vzrůst na 44,3 % HDP v roce 2025.

Rizika predikce považujeme v úhrnu za vychýlená směrem dolů. Hospodářskou aktivitu v některých odvětvích ekonomiky může utlumit obnovení problémů v dodavatelských řetězcích, např. v souvislosti se situací na Blízkém a Středním východě. Kromě negativního dopadu na ekonomický výkon by problémy na straně nabídky vytvářely dodatečné inflační tlaky. Ty by mohly být vyvolány také nárůstem cen energetických komodit v případě eskalace geopolitického napětí, popř. zaváděním či zvyšováním cel nebo jiných překážek v zahraničním obchodu. Vzhledem k významnému obchodnímu propojení české a německé ekonomiky považujeme za negativní riziko predikce též strukturální problémy a slabý hospodářský růst Německa. Pro českou ekonomiku je rizikem rovněž perzistence růstu cen ve službách a úroveň inflačních očekávání. Ekonomický růst je podporován zapojením uprchlíků z Ukrajiny na trhu práce, plné využití jejich lidského kapitálu by pak mohlo posílit produktivitu práce.

Přehled hlavních ukazatelů
  2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2024 2025
Aktuální predikce Minulá predikce
Nominální hrubý domácí produkt mld. Kč, b.c. 5 889 5 828 6 308 7 050 7 619 8 007 8 431 7 988 8 410
  růst v %, b.c. 7,5 -1,0 8,2 11,8 8,1 5,1 5,3 4,8 5,3
Reálný hrubý domácí produkt růst v %, s.c. 3,6 -5,3 4,0 2,8 -0,1 1,1 2,3 1,1 2,5
Spotřeba domácností růst v %, s.c. 3,1 -6,4 4,2 0,5 -2,8 1,8 3,4 1,9 3,7
Spotřeba vládních institucí růst v %, s.c. 2,6 4,1 1,5 0,4 3,4 3,8 1,8 3,7 1,8
Tvorba hrubého fixního kapitálu růst v %, s.c. 7,5 -4,8 6,7 6,3 2,5 -0,1 2,8 0,9 3,6
Příspěvek čistých vývozů k růstu HDP p.b., s.c. 0,1 -0,6 -2,8 -0,3 2,6 0,7 -1,3 0,9 -1,3
Příspěvek změny zásob k růstu HDP p.b., s.c. -0,4 -1,2 2,8 1,2 -2,7 -1,1 0,9 -1,6 0,7
Deflátor HDP růst v % 3,8 4,5 4,0 8,7 8,1 4,0 3,0 3,7 2,7
Míra inflace spotřebitelských cen průměr v % 2,8 3,2 3,8 15,1 10,7 2,4 2,3 2,4 2,3
Zaměstnanost (národní účty) růst v % -0,1 -2,3 1,0 1,0 1,0 0,3 0,2 0,3 0,2
Míra nezaměstnanosti (VŠPS) průměr v % 2,0 2,6 2,8 2,2 2,6 2,6 2,5 2,6 2,5
Objem mezd a platů (dom. koncept) růst v %, b.c. 7,9 0,4 7,2 9,1 7,7 6,4 6,3 6,2 6,3
Saldo běžného účtu % HDP 0,3 1,8 -2,1 -4,7 0,3 1,0 -0,2 1,4 0,0
Saldo sektoru vládních institucí % HDP 0,3 -5,6 -5,0 -3,1 -3,8 -2,8 -2,3 -2,8 -2,3
Dluh sektoru vládních institucí % HDP 29,6 36,9 40,7 42,5 42,4 43,4 44,3 43,9 44,8
Předpoklady:                    
Měnový kurz CZK/EUR   25,7 26,4 25,6 24,6 24,0 25,1 25,1 25,1 24,9
Dlouhodobé úrokové sazby % p.a. 1,5 1,1 1,9 4,3 4,4 4,0 3,7 3,9 3,5
Ropa Brent USD/barel 64 42 71 101 82 81 73 81 72
HDP eurozóny růst v %, s.c. 1,6 -6,2 6,3 3,6 0,5 0,7 1,0 0,8 1,2

Tabulky a grafy

Příprava Makroekonomické predikce

Zhodnocení historie predikcí na MF ČR

Informace

  • Makroekonomickou predikci zpracoval odbor Hospodářská politika Ministerstva financí České republiky. Materiál zahrnuje predikci na rok 2025 a u některých ukazatelů výhled na další 2 roky (tj. do roku 2027). Makroekonomická predikce vychází 4x ročně (v lednu, dubnu, srpnu a listopadu).
  • Přivítáme jakékoliv připomínky nebo náměty, které poslouží ke zkvalitnění publikace a přiblíží ji potřebám uživatelů. Případné připomínky zasílejte na adresu: macroeconomic.forecast(zavináč)mfcr.cz
  • Uzávěrka datových zdrojů:  Makroekonomická predikce byla zpracována na základě údajů, které byly známy ke 14. lednu 2025.

Dokumenty ke stažení

Vyplnit žádost

Kontaktní formulář

Toto pole nevyplňujte!!!

Tato stránka je chráněna systémem reCAPTCHA a platí tyto zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.