CZ EN

Základní informace o Ministerstvu financí v českém znakovém jazyce.

Makroekonomická predikce - listopad 2025

ISSN 1804‐7971

Shrnutí predikce

Globální ekonomika se nachází v prostředí postupně slábnoucích inflačních tlaků, což podporuje růst reálných příjmů a spotřební výdaje domácností. Investiční aktivita však zůstává utlumená z důvodu přetrvávající geopolitické nejistoty, především v oblasti obchodní politiky, a vlivem zpožděného působení přísnějších měnových podmínek.

Napětí v mezinárodním obchodě sice zmírnila dohoda mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií, avšak nejistoty v souvislosti s tarifními opatřeními, omezováním vývozů strategických surovin a pokračujícími obchodními spory mezi hlavními světovými ekonomikami, včetně Číny, Indie či Ruska, přetrvávají. V evropském kontextu představuje pozitivní impuls fiskální a daňový balíček v Německu, který by měl v následujících letech podpořit hospodářský růst nejen v tamní ekonomice, ale i v dalších členských státech Evropské unie včetně České republiky.
 
Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu se reálný hrubý domácí produkt České republiky očištěný o sezónní a kalendářní vlivy ve 3. čtvrtletí 2025 zvýšil mezičtvrtletně o 0,7 % a meziročně o 2,7 %. Meziroční růst podpořily zejména spotřeba domácností a tvorba hrubého kapitálu, mezičtvrtletně přispěl také vývoz zboží a služeb. Ve 2. čtvrtletí 2025, pro které jsou k dispozici detailní údaje o struktuře růstu, vzrostla česká ekonomika meziročně bez sezónního očištění o 2,3 %. K meziroční dynamice napomohla všechna hlavní odvětví, zejména pak služby. Spotřeba domácností se zvýšila v důsledku nižší míry úspor, zatímco vládní spotřební výdaje rostly především v ústředních institucích. Investice do fixního kapitálu zůstaly beze změny, avšak celková tvorba hrubého kapitálu byla podpořena doplňováním zásob. To se spolu s růstem domácí spotřeby promítlo v dynamickém zvýšení importu, jež převážilo nad silným exportem.

V roce 2025 by se HDP mohl zvýšit o 2,4 %, především zásluhou akcelerace spotřebních výdajů domácností, které budou podpořeny meziročním snížením míry úspor a nárůstem reálných příjmů. Růst ekonomiky by měla v menší míře podpořit také akumulace zásob a spotřeba vlády. V roce 2026 by česká ekonomika mohla vzrůst o 2,2 % díky obnovenému růstu investiční aktivity a pokračující dynamice spotřeby domácností. Nárůst domácí poptávky současně podpoří dovoz, zatímco export bude tlumen působením cel ze strany Spojených států amerických.

Meziroční inflace se v dosavadním průběhu roku pohybovala poblíž inflačního cíle. Zatímco růst cen služeb zůstával výrazně zvýšený, u zboží byl naopak utlumený, a to zejména vlivem zlevnění energií – elektřiny, zemního plynu i pohonných hmot. V horizontu predikce bude inflační tlaky nadále mírnit měnová politika. Protiinflačně bude působit také očekávaný pokles dolarové ceny ropy a posilování koruny. Naopak proinflační faktory představuje pokračující dynamický růst mezd a přetrvávající zvýšená cenová dynamika u služeb, a to především vlivem silného růstu nákladů vlastnického bydlení a nájemného z bytu. Průměrná míra inflace by letos mohla dosáhnout 2,4 % a v roce 2026 mírně klesnout na 2,3 %.

Na trhu práce se navzdory mírnému nárůstu nezaměstnanosti projevují dílčí nerovnováhy související s nedostatkem pracovníků. Poptávka po práci ve službách a stavebnictví zůstává silná a pomáhá snižovat dopady problémů v některých průmyslových odvětvích. Míra nezaměstnanosti by se tak měla zvyšovat jen mírně – v letošním roce v průměru na 2,7 % a v roce 2026 na 2,8 %. Přetrvávající nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce se promítne do silné dynamiky mezd a platů. Reálné výdělky by se měly zvýšit v obou letech predikce.

Běžný účet platební bilance skončil ve 2. čtvrtletí 2025 přebytkem ve výši 0,8 % HDP. Za meziročním zhoršením bilance vnější rovnováhy stálo mimo jiné snížení přebytku bilance zboží, k němuž přispěl růst dovozu statků určených na spotřebu a vyšší objem dováženého materiálu. Pro další vývoj běžného účtu budou vedle domácí poptávky směrodatná i zavedená cla na dovozy do Spojených států amerických, která budou limitovat export zemí Evropské unie. Pro letošní rok tak očekáváme snížení přebytku běžného účtu na 0,8 % HDP. V roce 2026 se kladné saldo za přispění oživující investiční aktivity dále zmírní na 0,3 % HDP.

Hospodaření sektoru vládních institucí by mělo v roce 2025 i navzdory vyšším výdajům na vzdělávání, obranu a dopravní infrastrukturu skončit s meziročně mírně nižším deficitem 1,9 % HDP. K tomu přispěje přijatý konsolidační balíček vlády a pokračující ekonomické oživení. V příštím roce očekáváme, že celkové saldo zůstane meziročně beze změny, ve strukturálním vyjádření pak na úrovni zákonem požadovaného limitu. Zadlužení veřejných financí by mělo v letošním roce dosáhnout 43,9 % HDP a dále vzrůst na 45,3 % HDP v roce 2026.

Rizika predikce ekonomického růstu považujeme v úhrnu za vychýlená směrem dolů. Mezi hlavní nejistoty patří geopolitické napětí, cla a jiné překážky v mezinárodním obchodě, možné obnovení problémů v dodavatelských řetězcích, přetrvávající silný růst cen ve službách a volatilita cen energií a surovin. Dalším rizikovým faktorem může být změna v nastavení hospodářských politik v členských zemích Evropské unie, zejména v Německu. 
 

Přehled hlavních ukazatelů
  2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2025 2026
Aktuální predikce Minulá predikce
Nominální hrubý domácí produkt mld. Kč, b.c. 5 828 6 308 7 050 7 660 8 057 8 510 8 940 8 454 8 832
  růst v %, b.c. -1,0 8,2 11,8 8,6 5,2 5,6 5,1 4,9 4,5
Reálný hrubý domácí produkt růst v %, s.c. -5,3 4,0 2,8 0,0 1,2 2,4 2,2 2,1 2,0
Spotřeba domácností růst v %, s.c. -6,4 4,2 0,5 -2,6 2,4 3,1 3,0 3,0 2,9
Spotřeba vládních institucí růst v %, s.c. 4,1 1,5 0,4 3,2 3,2 2,1 1,6 1,9 1,4
Tvorba hrubého fixního kapitálu růst v %, s.c. -4,8 6,7 6,3 4,2 -2,8 0,2 3,0 0,1 2,9
Příspěvek čistých vývozů k růstu HDP p.b., s.c. -0,6 -2,8 -0,3 2,6 0,7 -0,4 -0,3 -0,4 -0,5
Příspěvek změny zásob k růstu HDP p.b., s.c. -1,2 2,8 1,2 -3,0 -0,5 0,9 0,0 0,7 0,1
Deflátor HDP růst v % 4,5 4,0 8,7 8,6 3,9 3,1 2,8 2,8 2,5
Míra inflace spotřebitelských cen průměr v % 3,2 3,8 15,1 10,7 2,4 2,4 2,3 2,4 2,3
Zaměstnanost (národní účty) růst v % -2,3 1,0 1,0 1,6 0,6 0,9 0,1 1,0 0,1
Míra nezaměstnanosti (VŠPS) průměr v % 2,6 2,8 2,2 2,6 2,6 2,7 2,8 2,6 2,7
Objem mezd a platů (dom. koncept) růst v %, b.c. 0,4 7,2 9,1 8,8 6,8 7,1 5,9 6,6 5,4
Saldo běžného účtu % HDP 1,8 -2,1 -4,7 -0,1 1,7 0,8 0,3 1,2 0,5
Saldo sektoru vládních institucí % HDP -5,6 -5,0 -3,1 -3,7 -2,0 -1,9 -1,9 -1,9 .
Dluh sektoru vládních institucí % HDP 36,9 40,7 42,5 42,2 43,3 43,9 45,3 44,2 .
Předpoklady:                    
Měnový kurz CZK/EUR   26,4 25,6 24,6 24,0 25,1 24,7 24,3 24,8 24,4
Dlouhodobé úrokové sazby % p.a. 1,1 1,9 4,3 4,4 4,0 4,3 4,3 4,2 4,1
Ropa Brent USD/barel 42 71 101 82 81 70 66 70 67
HDP eurozóny růst v %, s.c. -6,2 6,4 3,7 0,6 0,8 1,4 1,4 1,2 1,3

Tabulky a grafy

Příprava Makroekonomické predikce

Zhodnocení historie predikcí na MF ČR

Informace

  • Makroekonomickou predikci zpracoval odbor Hospodářská politika Ministerstva financí České republiky. Materiál zahrnuje predikci na roky 2025 a 2026 a u některých ukazatelů výhled na další 2 roky (tj. do roku 2028). Makroekonomická predikce vychází 4x ročně (v lednu, dubnu, srpnu a listopadu).
  • Přivítáme jakékoliv připomínky nebo náměty, které poslouží ke zkvalitnění publikace a přiblíží ji potřebám uživatelů. Případné připomínky zasílejte na adresu: macroeconomic.forecast(zavináč)mfcr.cz
  • Uzávěrka datových zdrojů:  Makroekonomická predikce byla zpracována na základě údajů, které byly známy k 31. říjnu 2025.

Dokumenty ke stažení