Makroekonomická predikce - srpen 2025
Shrnutí predikce
Globální ekonomický růst nadále těží ze slábnoucí inflace, která je impulsem pro dynamiku spotřebních výdajů domácností. Naproti tomu investiční aktivitu v řadě zemí limituje restriktivní působení měnových politik společně se zvýšenou geopolitickou nestabilitou.
Hospodářskou aktivitu světové ekonomiky brzdí nejistoty spojené s obchodní politikou a dalšími opatřeními americké administrativy, které mají za následek pokles spotřebitelské a podnikatelské důvěry. Makroekonomická predikce počítá s plošnými cly ve výši 15 % na většinu komodit vyvážených ze zemí EU do USA. Efekty cel by měly ekonomickou aktivitu v zemích EU mírně tlumit. Naopak pozitivním impulzem by měl být schválený fiskální a daňový balíček v Německu, který by měl mít prorůstový efekt i v řadě dalších unijních zemí včetně České republiky.
Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu se reálný hrubý domácí produkt ČR, očištěný o sezónní a kalendářní vlivy, zvýšil ve 2. čtvrtletí 2025 mezičtvrtletně o 0,2 % a meziročně o 2,4 %. V 1. čtvrtletí 2025, pro které jsou k dispozici detailní údaje o struktuře růstu, HDP meziročně (bez očištění) vzrostl o 2,4 %. Podle revidovaných národních účtů česká ekonomika v roce 2023 stagnovala a v loňském roce se HDP zvýšil o 1,2 %.
V roce 2025 by HDP mohl vzrůst o 2,1 %, především zásluhou akcelerace spotřebních výdajů domácností, které stimuluje nárůst reálných příjmů a nižší míra úspor. Hospodářský růst by měla podpořit také akumulace zásob a spotřeba vládních institucí. V roce 2026 by česká ekonomika díky obnovenému růstu investiční aktivity a pokračující dynamice spotřeby domácností mohla vzrůst o 2,0 %. Nárůst domácí poptávky současně podpoří dovoz, zatímco export bude tlumen působením cel ze strany USA, saldo zahraničního obchodu by tak mělo snižovat ekonomickou aktivitu více než v letošním roce.
Meziroční inflace se v dosavadním průběhu roku pohybovala téměř výlučně mezi 2,5 a 3 %. Její volatilita byla způsobena převážně bazickým efektem vývoje cenové hladiny v loňském roce, ale také kolísavostí cen potravin a pohonných hmot. Inflační tlaky bude v horizontu predikce prostřednictvím úrokových sazeb, s ohledem na zpoždění v transmisi, i nadále mírnit měnová politika. Protiinflačně bude působit očekávaný pokles dolarové ceny ropy, posilování koruny a v letošním roce i nižší ceny energií. Naopak proinflační faktory představuje pokračující dynamický růst mezd, zvyšování spotřebních daní z tabákových výrobků a z alkoholu, ale i přetrvávající zvýšená cenová dynamika u služeb, a to především vlivem silného růstu nákladů vlastnického bydlení a nájemného z bytu. Průměrná míra inflace by letos mohla dosáhnout 2,4 % a v roce 2026 mírně klesnout na 2,3 %.
Na trhu práce se i přes dílčí ochlazení nadále projevují nerovnováhy související s nedostatkem pracovníků. Poptávka po práci ve službách a stavebnictví zůstává silná a pomáhá snižovat dopady problémů v některých průmyslových odvětvích. Míra nezaměstnanosti by tak v letošním roce mohla setrvat v průměru na 2,6 % a příští rok by mohla mírně vzrůst na 2,7 %. Přetrvávající nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce nedovoluje výraznější zpomalení růstu mezd a platů. Reálné výdělky by se měly zvýšit v obou letech predikce.
Běžný účet platební bilance skončil v 1. čtvrtletí 2025 přebytkem ve výši 1,8 % HDP. Za výrazným meziročním zlepšením bilance vnější rovnováhy stojí především zvýšení přebytku bilance zboží, k němuž přispěl růst vývozu statků investičního charakteru a zvýšená zahraniční poptávka po elektřině. Pro další vývoj běžného účtu budou vedle domácí poptávky směrodatná i zavedená cla na dovozy do USA, která budou limitovat unijní export. Pro letošní rok očekáváme vlivem výše uvedeného snížení přebytku běžného účtu na 1,2 % HDP. V roce 2026 se pak kladné saldo za přispění oživující investiční aktivity dále zmírní na 0,5 % HDP.
Hospodaření sektoru vládních institucí by mělo v roce 2025 i navzdory vyšším výdajům na vzdělávání, obranu a dopravní infrastrukturu skončit s meziročně mírně nižším deficitem 1,9 % HDP. K tomu přispěje přijatý konsolidační balíček vlády i pokračující ekonomické oživení. Zadlužení veřejných financí by při nižší dynamice nominálního HDP mělo vzrůst o 0,9 p. b. na 44,2 % HDP.
Rizika predikce ekonomického růstu považujeme v úhrnu za vychýlená směrem dolů. Mezi hlavní nejistoty patří geopolitické napětí, cla a jiné překážky v mezinárodních obchodě, možné obnovení problémů v dodavatelských řetězcích, přetrvávající silný růst cen ve službách, volatilita cen energií a surovin. Z hlediska hospodářských politik jde o případné změny ve fiskálních politikách zemí EU, ať již v souvislosti s navyšováním obranných výdajů nebo v podobě obdobné německému stimulačnímu balíčku.
| 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | 2025 | 2026 | 2025 | 2026 | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Aktuální predikce | Minulá predikce | |||||||||
| Nominální hrubý domácí produkt | mld. Kč, b.c. | 5 828 | 6 308 | 7 050 | 7 660 | 8 057 | 8 454 | 8 832 | 8 391 | 8 787 |
| růst v %, b.c. | -1,0 | 8,2 | 11,8 | 8,6 | 5,2 | 4,9 | 4,5 | 4,7 | 4,7 | |
| Reálný hrubý domácí produkt | růst v %, s.c. | -5,3 | 4,0 | 2,8 | 0,0 | 1,2 | 2,1 | 2,0 | 2,0 | 2,4 |
| Spotřeba domácností | růst v %, s.c. | -6,4 | 4,2 | 0,5 | -2,6 | 2,4 | 3,0 | 2,9 | 3,6 | 3,2 |
| Spotřeba vládních institucí | růst v %, s.c. | 4,1 | 1,5 | 0,4 | 3,2 | 3,2 | 1,9 | 1,4 | 2,0 | 1,4 |
| Tvorba hrubého fixního kapitálu | růst v %, s.c. | -4,8 | 6,7 | 6,3 | 4,2 | -2,8 | 0,1 | 2,9 | 0,7 | 3,1 |
| Příspěvek čistých vývozů k růstu HDP | p.b., s.c. | -0,6 | -2,8 | -0,3 | 2,6 | 0,7 | -0,4 | -0,5 | -1,0 | -0,5 |
| Příspěvek změny zásob k růstu HDP | p.b., s.c. | -1,2 | 2,8 | 1,2 | -3,0 | -0,5 | 0,7 | 0,1 | 0,7 | 0,2 |
| Deflátor HDP | růst v % | 4,5 | 4,0 | 8,7 | 8,6 | 3,9 | 2,8 | 2,5 | 2,7 | 2,3 |
| Míra inflace spotřebitelských cen | průměr v % | 3,2 | 3,8 | 15,1 | 10,7 | 2,4 | 2,4 | 2,3 | 2,4 | 2,3 |
| Zaměstnanost (národní účty) | růst v % | -2,3 | 1,0 | 1,0 | 1,6 | 0,6 | 1,0 | 0,1 | 0,2 | 0,1 |
| Míra nezaměstnanosti (VŠPS) | průměr v % | 2,6 | 2,8 | 2,2 | 2,6 | 2,6 | 2,6 | 2,7 | 2,6 | 2,5 |
| Objem mezd a platů (dom. koncept) | růst v %, b.c. | 0,4 | 7,2 | 9,1 | 8,8 | 6,8 | 6,6 | 5,4 | 6,6 | 5,6 |
| Saldo běžného účtu | % HDP | 1,8 | -2,1 | -4,7 | -0,1 | 1,7 | 1,2 | 0,5 | 0,7 | 0,1 |
| Saldo sektoru vládních institucí | % HDP | -5,6 | -5,0 | -3,1 | -3,7 | -2,0 | -1,9 | . | -2,2 | -2,0 |
| Dluh sektoru vládních institucí | % HDP | 36,9 | 40,7 | 42,5 | 42,2 | 43,3 | 44,2 | . | 44,5 | 45,1 |
| Předpoklady: | ||||||||||
| Měnový kurz CZK/EUR | 26,4 | 25,6 | 24,6 | 24,0 | 25,1 | 24,8 | 24,4 | 24,9 | 24,5 | |
| Dlouhodobé úrokové sazby | % p.a. | 1,1 | 1,9 | 4,3 | 4,4 | 4,0 | 4,2 | 4,1 | 4,1 | 3,7 |
| Ropa Brent | USD/barel | 42 | 71 | 101 | 82 | 81 | 70 | 67 | 72 | 68 |
| HDP eurozóny | růst v %, s.c. | -6,2 | 6,3 | 3,6 | 0,7 | 0,9 | 1,2 | 1,3 | 0,7 | 1,4 |
Tabulky a grafy
Příprava Makroekonomické predikce
aktualizováno 21.8.2025
aktualizováno 25.7.2013
Zhodnocení historie predikcí na MF ČR
AnalytIQ aktualizováno dne 21.8.2025
Spuštění aplikace AnalytIQ vyžaduje povolit makra.
Informace
-
Makroekonomickou predikci zpracoval odbor Hospodářská politika Ministerstva financí České republiky. Materiál zahrnuje predikci na roky 2025 a 2026 a u některých ukazatelů výhled na další 2 roky (tj. do roku 2028). Makroekonomická predikce vychází 4x ročně (v lednu, dubnu, srpnu a listopadu).
-
Přivítáme jakékoliv připomínky nebo náměty, které poslouží ke zkvalitnění publikace a přiblíží ji potřebám uživatelů. Případné připomínky zasílejte na adresu: macroeconomic.forecast(zavináč)mfcr.cz
-
Uzávěrka datových zdrojů: Makroekonomická predikce byla zpracována na základě údajů, které byly známy k 11. srpnu 2025.