CZ EN

Vládní finanční statistika - nová metodologie GFSM 2001

A. Stručný popis

Nová metodologie vládní finanční statistiky 2001

Government finance statistics 2001 (GFS 2001)

GFS 2001 Mezinárodního měnového fondu představuje nový mezinárodní statistický standard pro kompilaci fiskálních dat. Účelem tohoto standardu je schopnost lépe informovat tvůrce fiskální politiky o likviditě, fiskální udržitelnosti a zároveň slouží jako vstup pro analýzu fiskální zranitelnosti.

Nová metodologie GFS 2001 se svojí podstatou blíží metodologii ESA 95 (metodika ročních národních účtů). Na rozdíl od systému GFS 1986, který pracuje s daty pouze na pokladní bázi, zachycuje nová metodologie účetní operace rovněž i na akruální bázi: tzn., že transakce a ostatní ekonomické toky jsou zaznamenávány v okamžiku, kdy se ekonomická hodnota vytváří, transformuje a zaniká a také tehdy, když se pohledávky a závazky zvyšují, zanikají nebo transformují. Zahrnuje tak všechny události, které mají vliv na finanční výkonnost, pozici nebo likviditu vládního sektoru. Tvoří ucelený koncepční a účetní rámec, poskytuje relevantní údaje pro analytickou činnost a následně pro hodnocení či případné změny fiskální politiky.

Rovněž institucionální pokrytí je obdobné jako u metodiky národních účtů (viz. graf). GFS 2001 pokrývá institucionální jednotky všech úrovní vlád, na rozdíl od GFS 1986 zahrnuje celkové hospodaření České konsolidační agentury (ČKA), Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, Správy železniční dopravní cesty, veřejných vysokých škol a dále celkové hospodaření příspěvkových organizací zařazených do vládního sektoru (v doposud publikovaných datech na základě metodiky GFS 1986 jsou napojeny na příslušné složky vlády pouze dotačním a odvodovým vztahem). Dále, aby se institucionální pokrytí co nejvíce blížilo ESA 95, byly na základě doporučení mise Eurostatu (listopad 2003) do vládního sektoru zařazeny dceřinné společnosti ČKA – Konpo, Česká finanční, s. r. o., Prisko, a. s. a také Vinařský fond a Česká inkasní, s. r. o.

Jedním z výstupů je ukazatel (saldo) čisté půjčky/výpůjčky, který je svým charakterem určitou obdobou hospodářského výsledku. Je vykazován jak v celkové výši pro celý vládní sektor, tak i jednotlivě, pro centrální vládu, místní vlády (územní samosprávné celky) a fondy sociálního zabezpečení (v ČR zdravotní pojišťovny). Metodologicky se blíží výpočtu maastrichtských kritérií za fiskální oblast.

Proto, aby mohly být realizovány kroky směřující k plnému zavedení metodologie GFS 2001, je zapotřebí odstranit nedostatky zejména v těchto oblastech:

  • Zajištění odpovídajících údajů o nefinančních aktivech a některých finančních aktivech, zejména u Státního rozpočtu,
  • Oceňování aktiv a závazků v nominálních hodnotách,
  • Sledování operací rozpočtových jednotek na akruálním principu (Státní rozpočet, státní mimorozpočtové fondy a územní samosprávné celky v současné době používají rozpočtovou skladbu, která klasifikuje a zaznamenává operace na cash principu, tj. v okamžiku peněžního toku).

Implementace GFS 2001 je realizována v jednotlivých krocích, v současné době probíhá aktualizace dat za roky 2000 až 2005.

B. Závěry mise 

Mezinárodní měnový fond - Zpráva z mise o vládní finanční statistice v ČR

český překlad vybraných částí - únor 2003

I. ÚVOD

  • V odpověď na žádost na Fond technické pomoci od českých orgánů a s podporou Evropského oddělení I (European Department I) Mezinárodního měnového fondu (MMF) navštívila 3. - 14. února 2003 Prahu mise vládní finanční statistiky (Government Finance Statistics - GFS) z Odboru statistiky (Statistics Department) MMF. Tato zpráva předkládá základní poznatky a doporučení mise.
  • Účastníci mise by chtěli poděkovat českým orgánům za těsnou spolupráci a pomoc, kterou poskytly během pobytu mise v České republice. Mise dosáhla svých cílů díky nasazení zaměstnanců ministerstva financí (MF), zvláště odboru finanční politiky (OFP), a díky velké podpoře ze strany Českého statistického úřadu (ČSÚ) a dalších úřadů.

A. Východiska a současný vývoj

Na počátku roku 2002 požádaly české orgány MMF o pomoc při posilování fiskální statistiky, zvláště s ohledem na zavádění metodologie GFSM 2001 (Government Finance Statitiscs Manual 2001). Česká republika se má stát 1. května 2004 členským státem EU a v posledních letech zdokonalila systémy účetnictví jednotek vládního sektoru a vládní finanční statistiky (VFS), aby vyhověla požadavkům Evropské Komise. Stejně jako ESA 95 (European System of Accounts 95) i GFSM 2001 MMF usiluje o akruální princip při registrování fiskálních operací a má velmi podobný koncepční rámec. Tato komplementarita dává vhodnou příležitost pro přijetí systému GFSM 2001 v České republice. Zpráva shrnuje poznatky technické poradní mise se zvláštním zaměřením na kompilaci a zpracování fiskálních údajů podle GFSM 2001.

B. Cíle a úkoly mise

  • Hlavním cílem mise bylo spolu s českými orgány přezkoumat existující systémy finančního účetnictví a statistiky a poradit jim ohledně kompilace fiskálních dat v souladu s metodologií GFSM 2001. Hlavními úkoly mise bylo:
    • Zhodnotit existující postupy kompilace fiskálních dat
    • Přezkoumat institucionální strukturu vládního sektoru
    • Poradit ohledně kompilačních a derivačních postupů hlavních kategorií GFSM 2001 a vytvořit převodní můstky mezi kategoriemi VFS a národní metodikou
    • Projednat plán pro plné zavedení GFSM 2001
  • K dosažení těchto cílů postupovala mise následovně. První týden1 mise byl věnován posouzení v současnosti dostupných fiskálních dat, zvláště aspektů týkajících se institucionálního uspořádání rozsahu, pokrytí, klasifikace, dostupnosti dat, metodologií a dalších informací, které by souvisely s novým rámcem fiskálních dat. Mise měla několik schůzek se zástupci různých odborů v rámci MF a jiných ministerstev a úřadů2. Během druhého týdne pracovala mise v těsné spolupráci se zástupci dotčených stran na přípravě převodních můstků mezi finančními výkazy různých vládních jednotek a klasifikačního systému GFSM 2001. Zjištění a doporučení mise byla projednána se zúčastněnými zástupci během posledních dvou dnů3. Po této prezentaci představitelé mise zprostředkovali diskusi o možných strategiích k plnému zavedení metodologie GFSM 2001.

C. Struktura zprávy

Zbývající část zprávy je rozdělena na dvě hlavní části. První část (část II) se zaměřuje na stávající účetní a statistické systémy. Pojednává 1. o současné sektorizaci vládního sektoru a o sektorizaci podle metodologií GFSM 2001 a ESA 95; 2. o klasifikačních strukturách současných účetních systémů a o tom, do jaké míry vyhovují klasifikačním požadavkům systému GFSM 2001; a 3. o zaznamenávání operací a o dostupnosti fiskálních dat pro zavedení GFSM 2001. Druhá část (část III) se zaměřuje na strategické plány pro kompilaci a zpracování fiskálních dat podle metodologie GFSM 2001. Pojednává o založení pracovní skupiny složené ze zástupců všech zúčastněných stran pro zavedení GFSM 2001 a o dalších krocích, které je třeba učinit. Různé přílohy (celkem 22) poskytují doplňující informace4. Například příloha 1 obsahuje tabulku institucí v České republice; přílohy 5 - 13 (pouze v originální anglické verzi) obsahují převodní můstky, kde jsou finanční výkazy různých vládních jednotek spojeny s klasifikačními systémy GFSM 2001 a ESA 95; příloha 14 zobrazuje vztah mezi klasifikací GFSM 2001 a kategoriemi ESA 95; příloha 16 obsahuje nový analytický rámec a klasifikační kódy GFSM 2001; příloha 18 obsahuje odpovídající odkazy na oceňování finančních aktiv a závazků ve VFS; a příloha 22 uvádí seznam oficiálních schůzek během mise.

nahoru

II. SOUČASNÝ SYSTÉM FISKÁLNÍCH DAT

A. Právní rámec a odpovědnost za fiskální data

V České republice je do kompilace fiskálních dat zapojeno mnoho institucí, bez stanovení celkové odpovědnosti. Hlavním úřadem, který shromažďuje a publikuje VFS, je MF. ČSÚ má na starosti kompilaci a publikaci fiskálních dat v kontextu národních účtů a zavádění ESA 95 obecně. Data jsou kompilována v obecně vhodném právním, účetním5 a kontrolním rámci.

B. Statistické pokrytí vládního sektoru

Sektor vládních institucí v České republice se dělí na 1. centrální vládní sektor, který se skládá z rozpočtového sektoru, mimorozpočtového sektoru a fondů sociálního zabezpečení6 a 2. územní samosprávné celky, které zahrnují 14 krajů (regionů) a přibližně 6 300 obecních úřadů. Rozdělení institucí v České republice je znázorněno v uvedeném grafu:

Rozdělení institucí v České republice

B1. Státní rozpočet (organizační složky státu) a Národní fond

  • Státní rozpočet (v roce 2002) se dělil na 42 rozpočtových kapitol a na čtyři hlavní části, tj. pět kapitol, jejichž rozpočet nemůže být vládou změněn, vláda (Úřad vlády) a 14 ministerstev, 18 samostatných institucí a čtyři kapitoly zvláštní povahy (všeobecná pokladní správa, operace státních finančních aktiv, státní dluh a okresní úřady)7. Podrobná institucionální tabulka pro vládní sektor je uvedena v příloze 1.
  • V souladu s požadavky EU na vytvoření kontrolního systému, který by spravoval předvstupní a strukturální finanční zdroje získané z fondů EU, byl vládou vytvořen Národní fond (NF). Tento fond dostává každý rok dotace z EU na financování různých projektů v České republice. Obecně nebyly stanoveny žádné jednotné pokyny k tomu, jak vytvořit systém NF v přistupujících zemích, ale mnohé z nich se rozhodly, že odpovědnost za správu NF bude mít MF. V České republice je NF chápán jako soubor bankovních účtů, za které je odpovědné MF. NF se zařazuje do ústředního vládního sektoru a dotace z EU jsou evidovány jako příspěvky od mezinárodních organizací.
  • Mise doporučila, aby byl Národní fond zahrnut do konsolidovaného ústředního vládního sektoru a aby dotace z EU byly evidovány jako běžné nebo kapitálové příspěvky od mezinárodních organizací v závislosti na povaze transferů. Mise také doporučila, aby transfery z EU ve prospěch příjemců ze soukromého sektoru, které spravuje NF, byly plně evidovány v účetní rozvaze NF (zaznamenány pod čarou jako finanční transakce).
  • Kromě veřejných služeb poskytovaných organizačními složkami státu (OSS), které jsou kryty rozpočtem ve svém celku, jsou některé druhy služeb poskytovány jednotkami zvanými příspěvkové organizace (PO). Tyto jednotky mají své vlastní rozpočty, vlastní bankovní účty a ponechávají si výnosy z vlastní činnosti. Na státní rozpočet nebo rozpočty územních samosprávných celků jsou naojeny dotacemi získávanými z rozpočtových účtů nebo odvody přebytků na tyto účty. Hlavní skupinu PO tvoří nemocnice a další zařízení poskytující zdravotní péči, jednotky poskytující služby v oblasti kultury, sportu a zájmové činnosti, vzdělávání atd. V příloze 3 je uveden seznam těchto PO pro ústřední vládní sektor i pro územní samosprávné celky.
  • Podle sektorizačních pravidel ESA 95 pro národní účty jsou ústředně a místně řízené příspěvkové organizace, které splňují 50% kritérium8, ČSÚ zařazeny do ústředního vládního sektoru nebo do místních vládních institucí. Koncepce ekonomicky významných cen, která je užita v Systému národních účtů, 1993 (SNA 93) a GFSM 2001, je realizována v ESA 95 za použití 50% kritéria. Definice vládního sektoru je v GFSM 2001 a v 1993 SNA identická a statistikům, kteří kompilují data za oba tyto systémy, se doporučuje zajištění stejného pokrytí. Mise proto doporučuje, aby PO, které splňují 50% kritérium a jsou zahrnuty do vládního sektoru v národních účtech, byly zahrnuty do tohoto sektoru také podle VFS.9 PO sestavují řadu výkazů, mj. výkaz zisků a ztrát a účetní rozvahu. Příspěvkové organizace zařazené do ústřední vlády si na druhé straně nemohou půjčovat na trhu nebo činit rozhodnutí o investicích (pořízení nefinančních aktiv) bez schválení svých zřizovacích orgánů. Pravidla pro místně řízené PO jsou méně přísná10.

B2. Mimorozpočtový centrální vládní sektor

  • Mimorozpočtové fondy centrální vlády jsou rozděleny do několika skupin podle právního základu, tj. na sedm státních mimorozpočtových fondů, dva privatizační fondy, dva zvláštní fondy a neziskové organizace. Státní mimorozpočtové fondy se řídí zákonem o rozpočtových pravidlech11 a spadají pod kontrolu správních orgánů centrální vlády. Jsou zahrnuty pod centrální vládní sektor a musejí předkládat rozpočet, který představuje jejich příjmy, výdaje a financování, členěné podle rozpočtové skladby. Podléhají ze strany MF stejným informačním požadavkům jako ministerstva a další státní orgány. Hlavní činnosti těchto mimorozpočtových fondů a další informace jsou uvedeny v příloze 2.
  • Dva privatizační fondy, tj. Fond národního majetku (FNM) a Pozemkový fond České republiky (PFČR), mají vlastní finanční a účetní výkazy a nepodlehají ze strany MF stejným informačním požadavkům jako jiné účetní jednotky, nepředkládají údaje podle národní rozpočtové klasifikace (rozpočtové skladby). Jejich provozní rozpočty schvaluje Parlament. Jejich činnost je spojena s privatizačním procesem v České republice. Hlavním účelem FNM je řídit privatizační proces státního majetku. Příjmy jsou zejména z privatizace státního majetku12 a využívají se především na snížení škod a na vyrovnání závazků vzniklých z více než čtyřicetiletého státního vlastnictví. Hlavní operace PF ČR jsou spojeny s privatizací zemědělské půdy a jeho hlavní výnosy plynou z prodeje a pronájmu státní půdy.
  • Vedle výše uvedených mimorozpočtových fondů jsou dva zvláštní fondy mimorozpočtové povahy, které nejsou podle současné sektorizace VFS (GFS 1986) v České republice řazeny jako součást vládního sektoru. Tyto fondy, Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) a Česká konsolidační agentura (ČKA), jsou na druhé straně podle sektorizace národních účtů ESA 95 zařazeny do vládního sektoru. Jelikož jsou aktivity PGRLF (především transfery a půjčky zemědělským a lesnickým jednotkám) financovány z dotací Ministerstva zemědělství (MZ) a prodejem akcií v držbě PGRLF, doporučuje se v souladu s metodologií GFSM 2001 zařadit tuto jednotku do vládního sektoru. Podobně se to týká i ČKA, jejíž aktivity jsou financovány především ze státního rozpočtu a FNM13 a souvisejí zejména s restrukturalizací vybraných průmyslových podniků a finalizací závazků převzatých z Konsolidační banky, Praha s.p.ú. (KOB). Podrobnější informace o vytvoření ČKA a o její činnosti lze najít v příloze 19.
  • Mise také doporučila, aby ČSÚ a MF zařadily dceřiné společnosti ČKA, tj. Českou finanční (ČF) a Konpo, do centrálního vládního sektoru, neboť jejich operace jsou velmi podobné operacím ČKA, která je nyní podle ČSÚ označena za jednotku vládního sektoru14. Tento názor byl dále posílen v diskusi s představiteli ČKA, kteří poskytli konsolidovanou výroční zprávu za ČKA a její dceřinné společnosti. Komentáře k tomu, jak registrovat údaje těchto jednotek podle GFSM 2001 a ESA 95, jsou v odstavci 46.
  • Podle GFSM 2001 a 1993 SNA, neziskové instituce (NZI), které jsou jak kontrolované, tak zejména financované vládou, ačkoliv z právního hlediska jde o nevládní subjekty, jsou považované za vykonavatele vládní politiky a jsou klasifikovány v sektoru vlády. V České republice má 24 veřejných vysokých škol15
  • právní postavení (statut) netržních NZI a jsou financované převážně ze státního rozpočtu. Doporučení tedy zní, aby byly vysoké školy zahrnuty do vládního sektoru.

B3. Fondy sociálního zabezpečení

  • Fondy sociálního zabezpečení zahrnují devět činných veřejných zdravotních pojišťoven (ZP), které se řídí zvláštními předpisy16. Nakupují prostřednictvím pojištěnců zdravotní služby (např. od nemocnic nebo léčebných klinik) a jinou zdravotní vybavenost a léky. Zdravotní pojištění je v ČR pro všechny obyvatele povinné17. Systém je financován z příspěvků, které se odvíjejí od hrubých mezd zaměstnanců a platí je zaměstnanci i zaměstnavatelé v určitém poměru18. Největší z devíti ZP je Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), která pokrývá přibližně 70 % české populace a odpovídá za více než 80 % všech plateb ZP za zdravotní péči19.

B4. Kraje a obce

  • V České republice existuje 14 krajů a více než 6 300 obcí. Do r. 2000 vč. bylo součástí územních samosprávných celků 73 okresních úřadů, které v roce 2001 přešly do státního rozpočtu. K 31. prosinci 2002 byly zrušeny a jejich činnosti se rozdělily mezi obce a kraje20. Obce mají značný stupeň správní samostatnosti pokud jde o vlastní výdaje financované z vlastních příjmů nebo nepodmíněnými převody (tj. podíly na daňových výnosech). V případě dotací od jiných subjektů je jejich samostatnost velmi omezená. Na kraje a obce se vztahují podobné předpisy o rozpočtových pravidlech (zákon č. 250/2000 Sb.) jako na rozpočet části centrální vlády. Obce i kraje mají dovoleno zřizovat příspěvkové organizace, kterými jsou hlavně školy a ústavy sociální péče.
  • Pro místně řízené příspěvkové organizace platí stejná pravidla jako pro příspěvkové organizace centrální vlády (viz odstavec 12). Organizace, které splňují kritérium 50 %, a podle národních účtů jsou zahrnuty v sektoru vlády, by měly být zahrnuty v tomto sektoru i podle GFSM 2001. Příloha 3 uvádí povahu příspěvkových organizací zřizovaných územními samosprávnými celky.

C. Klasifikace a finanční výkazy

  • Systém klasifikace podle GFSM 2001 je integrovaný systém stavů a toků, který uvádí v soulad pozice počáteční a konečné rozvahy vlivem transakcí a "ostatních ekonomických toků". Ostatní ekonomické toky se skládají ze zisků a ztrát z držby a dalších změn v objemu nefinančních a finančních aktiv a závazků. Je sladěný s SNA 93 a tedy s ESA 95. Koncept GFSM 2001 ilustruje následující graf, kde příjmové a výdajové transakce, transakce s nefinančními aktivy, finančními aktivy a pasivy jsou uvedeny vlevo. Zisky/ztráty z držby, stejně jako další změny objemu aktiv a závazků jsou pod názvem "ostatní ekonomické toky". Vpravo jsou stavy aktiv a závazků.

Systém klasifikace GFSM 2001:
Systém klasifikace GFSM 2001

  • Požadované účetní systémy nebo finanční výkazy používané jednotkami vládního sektoru by měly být schopny poskytnout nezbytné informace potřebné pro podrobnou ekonomickou analýzu a pro transparentní prezentaci hospodaření vlády. To například znamená, že by měly být schopny poskytnout podrobné údaje o aktivech a závazcích vlády, a o ekonomických tocích (včetně transakcí, přecenění a změn objemu), které ovlivňují rozvahu vlády.
  • Byla přezkoumána struktura finančních výkazů pro různé vládní jednotky, aby se zjistilo nakolik dobře plní klasifikační požadavky systému GFSM 2001. O výsledcích přezkoumání pojednávají následující odstavce. V souvislosti s tímto přezkoumáním byly vytvořeny převodní můstky ukazující vztahy mezi kategoriemi GFS a výkazy různých vládních jednotek. Tyto převodní můstky jsou uvedeny v přílohách 5-13 (pouze v originální anglické verzi). Přílohy 14 a 15 ukazují vztah mezi klasifikací GFSM 2001 a ESA 9521.

C1. Rozpočtová skladba

  • V roce 1997 zavedlo MF novou národní rozpočtovou klasifikaci (rozpočtovou skladbu)22, kterou používají všechny kapitoly v rámci státního rozpočtu a sedm státních mimorozpočtových fondů. Stejný klasifikační systém používají kraje a obce. Rozpočtová skladba pro druhové třídění příjmů a výdajů se dělí na třídy, seskupení položek, podseskupení položek a položky a poskytuje uspokojivý základ pro klasifikaci operací podle GFSM 2001. Klasifikační systém se skládá ze sedmi tříd (další podrobnosti viz Příloha 4); čtyři třídy příjmů (14 seskupení položek, 56 podseskupení položek a 204 položek), dvě třídy výdajů (15 seskupení položek, 69 podseskupení položek a 235 položek), a jedna třída pro financování (3 seskupení položek, 5 podseskupení položek, 30 položek). Podrobná verze rozpočtové skladby je uvedena v Příloze 5.
  • Přestože je klasifikační systém dosti podrobný, není strukturován v souladu s mezinárodně uznávanými standardy jako je GFSM 200123. Například příjmová strana klasifikace zahrnuje splácení půjček a příjmy z prodeje akcií a majetkových podílů. Podobné položky existují na výdajové straně. Podle mezinárodních standardů by tyto části klasifikace měly být zahrnuty do financování (viz poznámka v Příloze 4).
  • Z tohoto důvodu se zdá, že rozpočtová skladba není dobře přizpůsobena potřebám makroekonomické analýzy. Měřítka výkonnosti jako čistá provozní bilance, čisté půjčky/výpůjčky a čisté jmění chybějí24. Mise doporučila, aby dotčené strany opravily nebo začlenily klasifikační pojmy v souladu s novou GFS a zavedly systém centrálního vládního finančního výkaznictví, který se zaměří na výpočet čisté provozní bilance, čistých půjček/výpůjček a čistého jmění.
  • Ačkoliv systém rozpočtové klasifikace poskytuje docela uspokojivou úroveň podrobností pro sestavení GFS, existují určitá slabá místa, která je potřeba řešit, zejména na straně klasifikace nefinančních aktiv (investiční výdaje). Například kategorie (6121) "Budovy, haly a stavby", která je obvykle velkou položkou, by mohla být dále rozdělena na 1. obydlí, 2. nebytové objekty a 3. ostatní stavby. Stejné platí pro kategorii GFS (kód 314) "nevyráběná aktiva" s výjimkou pozemků, tj. aktiva jako podzemní zdroje, ostatní přirozeně se vyskytující aktiva a nehmotná nevyráběná aktiva. Další položky, které je třeba dále členit jsou (5141) úroky, (541) sociální dávky a (14) daně a cla za zboží a služby ze zahraničí.
  • Rozpočtová skladba se týká pouze transakcí. Aktiva a závazky účetních jednotek používajících účtovou osnovu jsou vyjádřena dvěma různými typy rozvah. Státní rozpočet jako celek prezentuje svá finanční aktiva a závazky na účtech státních finančních aktiv a pasiv, které jsou uvedeny v Příloze 6 (pouze v originální anglické verzi). Kromě toho každá institucionální jednotka (OSS) financovaná ze státního rozpočtu, s výjimkou kapitol 396, 397 a 398 (Příloha 1), má svoji individuální rozvahu (jednotné předkládání), která je zahrnuta v Příloze 7 (pouze v originální anglické verzi). Stejnou formu rozvahy používá také sedm státních mimorozpočtových fondů, územní samosprávné celky a ústředně a místně řízené příspěvkové organizace. O klasifikaci této rozvahy pojednává odstavec 32.
  • Přehled "státních finančních aktiv a pasiv" vede MF pro sledování stavu finančních aktiv a pasiv, tj. pohledávek za bankovním sektorem a dalšími stranami, stejně jako stavu státních závazků. Zdá se, že přehled poskytuje vcelku uspokojivý základ pro klasifikaci GFSM 2001 u finančních aktiv a závazků. Mise doporučila, aby bylo ověřeno, zda se v přehledu státních finančních aktiv nemohou vyskytovat nefinanční aktiva, která by bylo nutno zahrnout do tohoto přehledu, přehled rozšířit o tato nefinanční aktiva a klasifikovat je v souladu s GFSM 2001 a ESA 95. Dále je nutno podrobněji rozklíčovat finanční aktiva a závazky.

C2. Struktura výkazu zisků a ztrát příspěvkových organizací a vedlejších činností centrálně a místně řízených organizačních složek státu

Příspěvkové organizace, jak centrálně, tak místně řízené, používají pro prezentaci svých finančních operací výkaz zisků a ztrát. Stejná forma výkazu se používá také pro vedlejší činnosti organizačních složek státu. Tento výkaz zisků a ztrát25 je obsažen v Příloze 7, která ukazuje jak jeho klasifikační struktura souvisí s klasifikací GFSM 2001 a ESA 95. Zdá se, že podrobnosti klasifikace poskytují uspokojivý základ pro klasifikaci transakcí podle GFSM 2001. Oblasti, které lze vylepšit dalším členěním, jsou například transakce s nefinančními aktivy (rozlišení mezi hmotnými a nehmotnými aktivy), úroky (544), ostatní výdaje (549) a ostatní příjmy (649).

C3. Struktura rozvahy pro sedm mimorozpočtových fondů, územní samosprávné celky, příspěvkové organizace a organizační složky státu (s výjimkou 3 obecných kapitol státního rozpočtu).

Jak bylo uvedeno v odstavci 29, jednotnou rozvahu sestavují organizační složky státu, sedm státních mimorozpočtových fondů, všechny územní samosprávné celky a příspěvkové organizace. Tato rozvaha je uvedena v příloze 7 (pouze v originální anglické verzi). Strana aktiv rozvahy je rozdělena do dvou hlavních skupin, stálá aktiva a oběžná aktiva. Stálá aktiva se dále dělí na 1. nehmotný majetek, 2. hmotný majetek a 3. dlouhodobý finanční majetek jako jsou dlouhodobé půjčky. Oběžná aktiva se dělí na 1. zásoby, 2. pohledávky, 3. finanční majetek, 4. prostředky rozpočtového hospodaření a 5. přechodné účty aktivní. Strana závazků rozvahy se skládá ze dvou hlavních skupin, tj. vlastní zdroje krytí stálých a oběžných aktiv a cizí zdroje. Každá skupina se dále dělí na pět částí. Klasifikace rozvahy celkem vyhovuje kompilaci údajů o aktivech a pasivech pro GFSM 2001 a ESA 95. Slabá místa byla zjištěna v oblasti nevyráběných aktiv, jako jsou přirozeně se vyskytující přírodní a vodní zdroje. Bylo doporučeno, aby struktura rozvahy byla revidována v souladu s mezinárodními standardy (dohromady by měly být seskupovány pouze související části aktiv).

C4. Struktura výkazu zisků a ztrát a rozvahy pro FNM, PF ČR, ČKA a PGRLF.

Tyto instituce mají své vlastní výkazy zisků a ztrát a rozvahy. Jejich výkazy a klasifikační struktury související s klasifikačními systémy GFSM 2001 a ESA 95 jsou uvedeny v Přílohách 8-11. Slabá místa klasifikace jejich údajů jsou v oblasti nefinančních aktiv, která potřebují detailnější členění a další kategorie, aby zajistily informace nezbytné pro kompilaci údajů podle GFSM 2001 a ESA 95.

C5. Klasifikační struktura účetních výkazů pro ZP

Devět veřejných zdravotních pojišťoven používá částečně akruální účetnictví. Sestavují rozvahy a statistická hlášení, výkaz zisků a ztrát sestavují pouze pro komerční aktivity. Odbor pro financování sociálního zabezpečení, zdravotnictví a veřejného zdravotního pojištění MF sbírá a publikuje údaje o ZP. Výkaz příjmů a výdajů ZP a jejich rozvaha jsou uvedeny v příloze 12 (pouze v originální anglické verzi), která se vztahuje k jejich klasifikaci podle GFSM 2001 a ESA 95. Slabiny klasifikace údajů jsou v oblasti klasifikace nefinančních a finančních aktiv. Je potřebné podrobnější členění a další kategorie. Od každé ZP jsou žádány dodatečné údaje pro splnění kompilačních požadavků národních účtů. Rozhodně se doporučuje, aby byl systém účetnictví26 ZP revidován tak, aby lépe vyhovoval statistickým potřebám (viz odstavec 47).

C6. Struktura výkazu zisků a ztrát a rozvahy pro NZI

Všechny neziskové instituce v České republice sestavují jednotné výkazy zisků a ztrát a rozvahy. NZI zahrnuté ve vládním sektoru představuje 24 veřejných vysokých škol a tři speciální vysoké školy27. Ministerstvo školství sbírá a publikuje údaje o veřejných vysokých školách. Jejich výkaz zisků a ztrát a rozvaha jsou uvedeny v Příloze 13 (pouze v originální anglické verzi), která se vztahuje k jejich klasifikaci podle GFSM 2001 a ESA 95.

C7. Všeobecné poznámky ke klasifikaci vládního sektoru

Jak bylo zmíněno na začátku této části, systémy účetnictví a finanční výkazy pro různé jednotky vládního sektoru by měly být schopny poskytovat nezbytné informace pro podrobnou ekonomickou analýzu a transparentní prezentaci finančního hospodaření vlády. Všeobecně se tedy doporučuje, aby byly provedeny nezbytné revize a změny klasifikačních struktur tak, aby mohly být poskytovány podrobné údaje o všech vládních aktivech a závazcích, transakcích a ostatních ekonomických tocích (přecenění a změny objemu), které ovlivňují rozvahu vlády. Účetní systémy různých vládních jednotek a jejich různé výkazy by měly být schopny zajistit nezbytné fiskální údaje pro statistickou kompilaci bez zajišťování dodatečných zdrojů. Takový přístup zprůhlední vztah mezi údaji účetnictví a statistickými zdroji a usnadní jejich odsouhlasení ze strany uživatelů.

D. Dostupnost údajů a záznam údajů

  • Metodiky GFSM 2001 a ESA 95 doporučují, aby statistika vládních operací byla vykazována na akruální bázi, to znamená že by měla odrážet tvorbu, transformaci, výměnu, převod nebo zánik ekonomické hodnoty. Transakce by měly být vykazovány v období, ke kterému se ekonomická činnost vztahuje, a ne v období, kdy dojde ke skutečné platbě. Veškerá vládní aktiva a závazky, které mají ekonomickou hodnotu, by měly být vykazovány v účetnictví vlád v tržní hodnotě, a odrážet změny v jejich ocenění. Příloha 18 obsahuje metody oceňování.
  • Při zkoumání praxe vedení záznamů v České republice mise zjistila, že údaje zaznamenané podle rozpočtové skladby jsou na bázi hotovosti. Protože tuto klasifikaci používá státní rozpočet, sedm mimorozpočtových fondů, kraje a všechny obce, jsou nezbytné četné úpravy pro získání akruálních údajů pro kompilaci GFSM 2001 a ESA 95. Oddělení daňových příjmů MF zodpovídá za úpravu hlavních daňových kategorií v souladu s akruálním konceptem. Typy daní, metody a zdroje údajů jsou popsány v Rámečku I.

Rámeček I. Roční akruální daňové příjmy - metody a zdroje

Metody používané pro výpočet akruálních daňových příjmů jsou v souladu s nařízením (ES) Evropského parlamentu a Rady č. 2516/2000 ze dne 7. listopadu 2000, kterým se modifikují společné principy evropského systému národních a regionálních účtů ve Společenství (ESA 95), pokud jde o daně a sociální příspěvky.

Pro všechny typy daňových příjmů se používají akruální hotovostní příjmy. Veškeré informace o hotovostních příjmech se čerpají z údajů o částkách na účtech různých typů daní, které poskytuje Česká národní banka denně Ministerstvu financí.

Daň z přidané hodnoty (DPH)
Příjmy z DPH se dělí na tři části: 1. platby, které inkasují daňové správy, 2. daně vrácené ze strany daňových správ, 3. platby, které inkasují celní správy.

1. Zákon implikuje, že akruální daň ve zdaňovacím období (měsíc nebo kalendářní čtvrtletí) je splatná 25. den po skončení zdaňovacího období. Takto se akruální daň vzniklá v prosinci a v 4. čtvrtletí předchozího roku inkasuje 25. ledna běžného roku, v praxi přibližně do konce měsíce (existují období pro zpracování platebních transakcí, pozdržené platby, atd.). Existuje měsíční zpoždění. Příjmy inkasované v lednu běžného roku jsou tedy odečteny od inkasa běžného roku, a příjmy inkasované v lednu příštího roku jsou přičteny k inkasu běžného roku.

2. Zákon implikuje, že by daňová správa měla refundovat daňové dobropisy do 25. dne druhého měsíce po zdaňovacím období. Existují možná zdržení a také díky snazším výpočtům jsou refundace provedené v lednu a únoru běžného roku odečteny a refundace provedené v lednu a únoru příštího roku jsou přičteny. Existuje dvouměsíční zpoždění.

3. Zákon a minulé zkušenosti implikují, že DPH z dovozu je splatná 10. kalendářní den po dovozu zboží. Takto musí být inkaso běžného roku očištěno o inkaso vzniklé v posledních dvou týdnech prosince.

Spotřební daně
Podstatná část daně z tabáku je zastoupena daněmi z cigaret, které se platí celnímu úřadu v Kutné Hoře prostřednictvím nákupních kolků. Kolky jsou splatné dva měsíce po nákupu. Příjmy z ostatních tabákových výrobků mají různá časová zpoždění, ale jde o příjmy zanedbatelné. Celkové inkaso daně z tabáku byla upraveno o lednové a únorové inkaso.

Ostatní spotřební daně placené z dováženého zboží byly upraveny stejným způsobem jako DPH z dovozu.

Inkasa spotřebních daní placených daňové správě se skládají z denních záloh a měsíčního vypořádání nebo z měsíčních plateb. Je nemožné rozlišit zálohy od vypořádání pouze pomocí informací o hotovostních tocích. Daňová správa poskytuje informace o daňové povinnosti běžného období a období minulých. Daňová povinnost za minulé období se používá jako náhrada za hotovostní příjem představující vypořádání. Tato částka se upraví koeficientem představujícím částky hlášené a vyměřené, ale nikdy neinkasované. Takto upravené částky se odečtou od hotovostního příjmu běžného období a přidají se k hotovostnímu příjmu příslušného období.

Daň z příjmu právnických osob
Akruální příjem z daně z příjmu právnických osob se vypočte stejně jako u spotřebních daní (s výjimkou tabáku) z domácích transakcí.
Daň vybíraná srážkou z úroků je splatná do konce měsíce následujícího po měsíci, kdy úrok nebo dividendy vznikly. Existuje zpoždění jednoho měsíce. Hotovostní příjem se upraví o lednové inkaso.

Daň z příjmu fyzických osob
Daně ze mzdy za běžný rok se upraví o lednové inkaso (jednoměsíční zpoždění) a vypořádání týkající se předcházejícího roku.

Daň vybíraná srážkou z úroků a dividend se vypočítá stejně jako u srážkové daně z příjmu právnických osob.

Daň z příjmu jednotlivců placená daňovým poplatníkem, který vyplňuje daňové přiznání, se vypočítá stejně jako spotřební daně (s výjimkou tabáku) z domácích transakcí.

Silniční daň
Existují čtyři zálohy na silniční daň vypořádané na konci ledna příštího roku, první z nich je splatná v dubnu. Příjem běžného roku se upraví o lednové a únorové inkaso.

Dálniční poplatky
Protože známky jsou obvykle nakupovány během běžného roku nebo v prosinci předchozího roku, daňový příjem běžného roku se očistí o prosincové inkaso.

Daně z majetku
S ohledem na průměrné časové zpoždění mezi transakcí a vyměřením a inkasem daně, se akruální příjem rovná hotovostnímu příjmu příštího roku.

Daň z nemovitostí
Tato daň se platí ve čtyřech splátkách během roku, akruální příjem se tedy rovná hotovostnímu příjmu.

Všechny ostatní daně, poplatky a dávky
Ve všech ostatních případech se hotovostní příjem rovná akruálnímu příjmu.

Zdroj: Oddělení daňových příjmů, MF

  • Kromě daňových úprav byly také pokusy upravit sociální příspěvky a úroky, jak příjem, tak výdaj, pro centrální a územní rozpočty. Na druhé straně zde byly jen malé snahy upravit kategorie jako nákupy zboží a služeb. Určité přizpůsobení bylo provedeno u kapitálových výdajů a plateb mezd a platů.
  • Hlavní slabinou akruálního výkaznictví v České republice je rozvaha organizačních složek státu. Všechna aktiva, jak finanční, tak nefinanční, by se měla zohlednit v rozvaze a měla by být vykázána podle metodiky GFSM 2001 a ESA 95. Na účtu finančních aktiv není uvedeno např. státní vlastnictví veřejných společností. Jak uvádí odstavec 30, nefinanční aktiva v přehledu státních finančních aktiv a pasiv nejsou uvažována. Doporučuje se zřízení výboru (viz odstavce 52 a 54) nebo pracovní skupiny s cílem získat nezbytné informace o aktivech státního rozpočtu, která nejsou vykázána na účtech aktiv a pasiv státu. Pro začátek lze tuto informaci vykázat jako seznam skupin aktiv a závazků, jako pozemky, budovy a vlastnická práva ve státních podnicích, atd. Příloha 3 obsahuje seznam centrálně a místně řízených příspěvkových organizací. Většina z těchto organizací je zařazena do vládního sektoru. Ostatní jsou klasifikovány mimo sektor vlády, ale uvnitř veřejného sektoru. Vlastnictví těchto jednotek veřejného sektoru by mělo být zaznamenáno jako aktivum v rozvaze centrálního nebo místního vládního sektoru. V příloze 21 je uveden neúplný seznam státních podniků28.
  • Dalším krokem zlepšení strany aktiv rozvahy je začlenit hodnotu těchto jednotek do rozvah vládního sektoru a ocenit podle tržních principů29. Tento postup platí také pro ostatní aktiva jako jsou pozemky a budovy, atd.
  • Jak bylo uvedeno v odstavci 32, sedm státních mimorozpočtových fondů, územní samosprávné celky a většina kapitol státního rozpočtu používá jednotnou rozvahu. Dostupnost údajů na straně aktiv je celkem dostatečná, problém je v oceňování. Většina kategorií aktiv je zaznamenána v nominální nebo pořizovací hodnotě30. Veškerá aktiva, finanční i nefinanční a závazky, musí být oceněny v tržních cenách. Získat kompletní obraz za všechny vládní jednotky představuje samozřejmě náročný úkol vedoucí k získání kompletního obrazu aktiv a pasiv všech vládních jednotek, a to v tržní hodnotě. Doporučujeme, aby navržený výbor31 vymezil strategický plán pro tento úkol, který by mohl trvat několik let. Je nutno brát v úvahu, že některé skupiny aktiv půjdou ocenit snáze než jiné.
  • Příspěvkové organizace používají stejnou rozvahu jako jednotky uvedené v předchozím odstavci. Stejně jako centrálně a místně řízené vládní instituce, které mají výkaz zisků a ztrát pro svoje vedlejší aktivity, sestavují výkaz zisku a ztrát, který poskytuje akruální fiskální údaje. Za příspěvkové organizace začleněné do vládního sektoru, by měly být údaje prezentovány na hrubé bázi v souladu s GFSM 2001 a ne na čisté bázi (pouze dotačním vztahem) jako u starého systému GFS 1986.
  • Dostupnost fiskálních údajů privatizačních fondů (FNM a PF ČR) ohledně jejich operací není zcela uspokojivá pro metodiku GFSM 2001 a ESA 95. Obě jednotky vedou akruální systém účetnictví. Mají zvláštní výkaz zisků a ztrát (výkaz tvorby a užití fondu), a přehled příjmů a výdajů na peněžní bázi. Nedostatkem z hlediska GFSM 2001 je dostupnost potřebných údajů v rozvaze. Aktiva jsou vykázána v nominální hodnotě, měla by být však oceněna v tržních cenách. Kromě toho se některé kategorie aktiv nevykazují. Hlavním smyslem PF ČR je privatizovat zemědělskou půdu ve vlastnictví státu. Tato půda v jejich rozvaze není32zachycena. Při prodeji pozemku se plná směnná hodnota (prodejní cena) se vykáže jako příjem fondu. Je třeba zdůraznit, že podle metodiky GFSM 2001 by prodejní cena neměla být vykázaná pouze jako příjem vlády, ale zároveň jako úbytek nefinančních aktiv33. Abychom měli celkový přehled o aktivech těchto fondů, je žádoucí mít všechna aktiva, která drží ve své rozvaze nebo v rozvahách ostatních vládních jednotek, jsou-li tyto fondy provozovány v jejich zastoupení.
  • ČKA je podle metodiky GFSM 2001 a ESA 95 zařazena do vládního sektoru (viz odstavec 16). Dostupnost údajů je vcelku uspokojivá, protože jednotka vede akruální systém účetnictví, sestavuje rozvahu a výkaz zisků a ztrát. Jako u FNM a PF ČR, lze najít nedostatky pokud jde o oceňování aktiv a závazků ČKA34. Příloha 19 obsahuje stručný popis jak ČKA funguje, jak je financována a jak jsou údaje ošetřeny v kontextu národních účtů. V tomto popisu je uvedeno, že podle metodiky ESA 95 by měl být nákup a následný prodej pohledávek, stejně jako nákup a prodej cenných papírů ze strany ČKA, ošetřen jako finanční transakce a neměl by mít žádný vliv na konsolidované čisté půjčky/výpůjčky centrální vlády (schodek/přebytek). Měly by se pouze odrazit jako přeměna jednoho finančního aktiva v druhé. Při konsolidaci ČKA s ostatními jednotkami centrální vlády se eliminují převody ze SR a FNM na ČKA.
  • Jak GFSM 2001, tak ESA 95 doporučuje, aby transakce byly vykazovány v tržních cenách, což je obecně hodnota transakce nebo směnná hodnota. Avšak v případě očekávání nízkých příjmů rozkládá GFSM 2001 danou částku mezi složku tržní hodnoty a složku transferu. To vysvětluje manuál GFS 2001 mj. v odstavcích 3.935, 3.21, 6.32 a 9.12. Podobný požadavek obsahuje odstavec 5.136 v manuálu ESA 95. Mise tedy rozhodně doporučuje, aby kompilátoři GFS a ESA používali princip štěpení (tzv. partitioning principle) při zápisu a oceňování transakcí (operací) ČKA a jejích dceřinných společností. Při řádném provedení by zařazení ČKA do centrálního vládního sektoru nemělo snížit schodek konsolidovaného centrálního vládního sektoru. Transfery centrální vlády do ostatních sektorů by měly být stejné a zohledněné jako před začleněním ČKA do sektoru. Na druhé straně začlenění ČKA samozřejmě zvýší dluh konsolidovaného ústředního vládního sektoru.
  • Odbor pro financování sociálního zabezpečení, zdravotnictví a veřejného zdravotního pojištění MF shromažďuje a publikuje údaje o zdravotních pojišťovnách. Zdravotní pojišťovny vedou akruální účetnictví, sestavují rozvahy a mají k dispozici speciální statistické výkazy, výkaz zisků a ztrát se sestavuje pouze pro jejich vedlejší činnost. V kontextu národních účtů jsou od těchto jednotek požadovány další údaje, zejména o nefinančních a finančních aktivech. Důrazně se doporučuje, aby dodatečné údaje potřebné pro GFSM 2001 a ESA 95 byly specifikovány a začleněny do souhrnných výkazů.

nahoru

III. Kompilace a zpracování údajů podle GFSM 2001

A. Strategické plány

  • Mise zhodnotila současný systém fiskálních údajů pro vytvoření možného plánu kompilace fiskálních údajů podle metodiky GFSM 2001. Kompilace a zpracování údajů v souladu s GFSM 2001 by mělo být prováděno souběžně se současnou kompilací fiskálních údajů. Předběžné výsledky doporučení popsaných dále by měly být použity pro interní vládní přehled. Může trvat několik let než budou údaje zcela v souladu s metodikou GFSM 2001.
  • Vládní jednotky mají v mnoha oblastech dostatečné podklady, které jsou relevantní pro kompilaci fiskálních údajů podle GFSM 2001; zejména údaje o tocích u mimorozpočtového centrálního vládního sektoru (s výjimkou státních fondů), fondů sociálního zabezpečení, příspěvkových organizací a vedlejších aktivit organizačních složek státu. Údaje o tocích u těchto jednotek jsou vykazovány a zaznamenávány na akruální bázi. Všechny tyto jednotky, stejně jako všechny územní samosprávné celky a většina institucionálních jednotek v rámci kapitol státního rozpočtu, sestavují úplnou rozvahu, kde se vykazují závazky a finanční i nefinanční aktiva.
  • Hlavní slabiny současných finančních výkazů vládních jednotek jsou obecně tři: (1) nedostatek údajů o nefinančních aktivech a o některých finančních aktivech, zejména pokud jde o aktiva týkající se tří zvláštních kapitol státního rozpočtu (všeobecná pokladní správa, státní dluh a operace státních finančních aktiv),  (2) převažující oceňování aktiv a závazků v nominálních hodnotách; a (3) hotovostní záznam všech transakcí prováděných jednotkami používajícími rozpočtovou skladbu, tj. státní rozpočet, sedm státních mimorozpočtových fondů a kraje a obce.
  • Ohledně těchto nedostatků je doporučeno, aby navržený výbor (pracovní skupina)36 vytvořil strategické plány podrobně specifikující jak vyřešit tyto nedostatky. U tohoto úkolu je důležitá těsná spolupráce úřadů, a využití těch kroků, které již byly podniknuty k odstranění těchto slabých míst, například v kontextu národních účtů. Veškerá aktiva, která produkují ekonomické hodnoty, musí být podchycena a zavedena do rozvahy prezentované podle GFSM 200137. Strategický plán by měl stanovit konečné výsledky, specifikovat jaké údaje rozvahy musí být kompilovány a vytvořeny pro různé jednotky vládního sektoru. Měl by analyzovat to, co již v tomto ohledu bylo dosaženo a co je nutno udělat pro dosažení konečných výsledků. Je důležité, aby strategický plán představoval časový rozvrh těchto činností. Následující tabulka ukazuje nefinanční aktiva, finanční aktiva a závazky, o kterých musí být shromážděny informace podle metodiky GFSM 2001.

Nefinanční aktiva:

Dlouhodobý majetek

Budovy a stavby

Obydlí

Nebytové objekty

Ostatní stavby

Stroje a zařízení

Dopravní zařízení

Ostatní stroje a zařízení

Ostatní dlouhodobý majetek

Pěstovaná aktiva

Nehmotný dlouhodobý majetek

Zásoby

Cennosti

Nevyráběná aktiva

Pozemky

Podzemní zdroje

Ostatní přírodní zdroje

Nehmotná nevyráběná aktiva

Finanční aktiva a závazky:

Domácí

Oběživo a vklady

Cenné papíry jiné než účasti

Půjčky

Účasti

Pojistné technické rezervy

Finanční deriváty

Ostatní pohledávky

Zahraniční

Oběživo a vklady

Cenné papíry jiné nez účasti

Půjčky

Účasti

Pojistné technické rezervy

Finanční deriváty

Ostatní pohledávky

 
  • Navržený výbor musí stanovit, jak vhodným způsobem vyřešit oceňování aktiv; zejména jaké skupiny aktiv musí být oceňovány a jaké metody by měly být použity. To je samozřejmě komplikovaná oblast a v některých případech může trvat několik let, než bude dosaženo plně uspokojivých výsledků. Mnohého se již v národních účtech ohledně oceňování aktiv dosáhlo; například spolupráce s Eurostatem ohledně oceňování nefinančních aktiv v účetnictví za reprodukční ceny38. Vytvořené údaje by měly sdílet dotčené vládní jednotky. Je důležité, aby jednotky znaly hodnoty svých aktiv a způsob, jakým bylo ocenění vypočteno, tak aby mohly využít rozvahy při svém rozhodování a zlepšit metodiku. Navržený výbor by měl analyzovat, co je nutno v této oblasti udělat, vytvořit strategický plán, mít přehled o vývoji a projednávat a řešit technické a metodické záležitosti. Klíčové je zdokumentovat strategické plány a všechny analýzy a podělit se o ně se všemi ostatními dotčenými úřady.
  • Je nutno věnovat pozornost některým otázkám ohledně oceňování, zejména finančních aktiv a závazků. Mise doporučila, aby MF ve spolupráci s ČSÚ připravilo metodologický popis oceňování aktiv a závazků, a bude-li potřeba, zaslalo tento popis divizi vládní finanční statistiky MMF k připomínkám. Příloha 19 této zprávy obsahuje příslušnou informaci o oceňování podle metodiky mezinárodních statistických standardů. Probíhají další práce v divizi vládní finanční statistiky, aby mohly být poskytnuty návody (postupy) pro kompilaci dat v systému GFSM 2001, přičemž prioritou je oceňování aktiv a závazků. Vzájemná součinnost s českou stranou v těchto záležitostech by byla vítaná.
  • Pokud jde o třetí zásadní nedostatek vládních finančních výkazů, tj. zaznamenávání transakcí v rozpočtové skladbě na peněžní bázi, lze zvolit různé strategické plány. Nejsnazší je stanovit plán, podle kterého budou všechny důležité kategorie peněžních příjmů a výdajů upraveny tak, aby se přiblížily akruální bázi. To se skutečně v České republice již děje v kontextu národních účtů pro mnoho kategorií, jak bylo pojednáno v odstavcích 38-39 (například pro hlavní kategorie daní, sociální příspěvky, úroky39, atd.). Tento přístup lze posílit několika způsoby tím, že se zlepší jak metodika, tak i techniky. Se znalostí dosavadního vývoje vládní finanční statistiky, jak v systému GFSM 2001, tak ESA 95 a dlouhodobých potřeb a požadavků účetnictví vládních jednotek, vnitřních i týkajících se mezinárodní spolupráce, vhodnější by bylo provést příslušné změny stávajících systémů účetnictví. Tyto změny by byly zaměřeny na implementaci nezbytných charakteristik potřebných k zajištění potřebných údajů pro lepší informovanost tvůrců fiskální politiky pokud jde o omezení likvidity, fiskální udržitelnost (zejména řízení dluhu a portfolia), a jako vstup do analýzy fiskální citlivosti. Doporučuje se tedy, aby navržený výbor analyzoval dlouhodobé výhody a nevýhody provedení nutných změn v systémech účetnictví tak, aby mohly lépe sloužit potřebám statistiky a tvorby makroekonomické politiky.
  • Bude-li v České republice zvolen první přístup, tj. úprava hotovostních údajů pro jejich přiblížení k akruálním údajům, měly by být přijaty kroky k zlepšení metodiky a techniky. Tento úkol by měl být pokládán za probíhající projekt. Navržený výbor by se měl podílet na vývoji technik používaných pro všechny úpravy a diskutovat a řešit otázky techniky a metodiky. Všechny metody používané v tomto ohledu by měly být dokumentovány a publikovány.
  • Kompilace fiskálních údajů podle GFSM 2001 pro vládní sektor, která by mohla začít okamžitě a souběžně s ostatními projekty, by posílila možnosti přiblížit se k akruálním datům. Některé předběžné pokusy s novým rámcem fiskálních údajů by mohly začít s pomocí údajů, které má k dispozici MF, na základě nejlepší snahy. Cílem restrukturalizace dostupných údajů pomocí rámce GFSM 2001 by byla konstrukce náhledu GFS na konsolidovaný vládní sektor. Poznámky ke kompilačním technikám, zejména úpravy údajů, převodní můstky spojující zdrojové údaje s kódy GFS (Přílohy 5-13 - pouze v originální anglické verzi), a ostatní metodické záležitosti by byly vhodné pro inspiraci budoucího myšlení ohledně plánů implementace GFSM 2001. Na základě této informace a zkušeností získaných během vynakládání nejlepší snahy by mohl být vypracován implementační plán týkající se toho, jak zlepšit shromažďování údajů o vládním sektoru. Toto by mohlo začít s údaji za roky 2001 nebo 2002 a poté být rozšířeno do následujících let. Jsou-li údaje k dispozici, lze podniknout pokus použít i historické údaje.
  • Dále by mohly být předběžné údaje integrovány s rozvahami za vybrané roky. Při kompilaci rozvah se doporučuje začít s finančními závazky a postupovat k finančním aktivům než se začne s kompilací údajů o nefinančních aktivech. Posledním krokem by měl být odhad ostatních ekonomických toků, zejména přecenění.
  • Již začaly práce na tvorbě převodních můstků mezi finančními výkazy vládních jednotek a kódy GFSM 2001 a ESA 95 (s peněžními a akruálními údaji - Přílohy 5-13 - pouze v originální anglické verzi). Tyto práce by mohly být dokončeny v relativně krátké době. Doporučuje se, aby software pro tvorbu statistických výstupů obsahoval propojení z účetních systémů na GFS bez potřeby administrativních zásahů. Je žádoucí vytvářet statistiku GFS ve stejném okamžiku jako standardní účetní nebo rozpočtové výkazy.
  • Mise doporučuje, aby hlavní (elektronická) kopie finančních výkazů zahrnovala klasifikace GFS proti všem položkám podúčtů - jako v Přílohách 5-13 (pouze v originální anglické verzi). To by vhodně dokumentovalo vazby mezi kategoriemi účetnictví a statistiky, které by jinak byly zahrnuty v softwaru statistického výkaznictví. Bylo by také užitečné zveřejnit tuto informaci pro uživatele statistiky na vysvětlení způsobu, jak jsou údaje GFS vytvářeny a jejich vztah k rozpočtovým a účetním vstupům.
  • Penzijní systémy státních zaměstnanců představují podle GFSM 2001 vznik závazků a to by se v údajích mělo odrazit. Závazky všech dalších částí programů sociální ochrany a podmíněné závazky by měly být vykázány v rámci položek memoranda.

Institucionální úvahy

  • Kompilace a zpracování údajů podle metodiky GFSM 2001 by mělo být navrženo tak, aby poskytovalo lepší informace pro účely fiskální politiky (zejména pokud jde o omezení likvidity, fiskální udržitelnost a analýzy citlivosti). Tento úkol by tedy měl být prováděn souběžně se současným systémem kompilace fiskálních údajů bez ztráty informací ze současného systému. Žádný úřad v České republice v současnosti není zcela odpovědný za fiskální statistiku. Pro úspěšnou kompilaci a zpracování údajů podle GFSM 2001 by bylo žádoucí, aby byla celková odpovědnost za fiskální statistiku v tomto ohledu centralizována v rámci MF. To ale neznamená, že veškerá fiskální statistika bude muset být celá kompilována jedinou vládní jednotkou, ale že jeden úřad bude mít odpovědnost a pravomoc koordinovat fiskální statistiku kompilovanou na základě GFSM 2001. Tato centralizovaná jednotka odpovědná za fiskální statistiku by měla vytvořit, po konzultaci s příslušnými úřady, podrobný plán implementace a důkladně monitorovat pokrok při zlepšování shromažďování a zpracování údajů v souladu s GFSM 2001.
  • Podobně by bylo vhodné zřídit meziinstitucionální výbor (pracovní skupinu) pro projednání a řešení technických a metodologických otázek ohledně kompilace fiskální statistiky. Tento výbor by měl spolupracovat s koordinační jednotkou a podávat jí zprávy. Statistické oddělení MMF je připraveno pomoci úřadům s těmito technickými diskusemi.

C. Další kroky

  • Instituce mohou chtít reagovat na zjištění mise a vytyčenou cestu ke kompilaci a zpracování údajů podle metodiky GFSM 2001. V krátké době by bylo užitečné revidovat zjištění mise tak, aby bylo zajištěno, že základ strategických úvah je pro Českou republiku vhodný. Navržený výbor by mohl připravit plán pro zvážení strategie implementace GFSM 2001. V tomto plánu by mohla být začleněna doporučení z této zprávy; souhrn doporučení je obsažen ve shrnutí (pouze v originální anglické verzi).
  • Instituce budou muset uvážit dopad na datové zdroje a pracovní priority pro strategické plány pro každou úroveň vládního sektoru. Mise zdůraznila, že všechny snahy implementovat GFSM 2001 by měly být podnikány souběžně s ostatními probíhajícími pracemi s fiskálními údaji tak, aby nedošlo ke ztrátě žádných potřebných údajů.
  • Během nadcházejících měsíců může pokračovat technická práce na kompilaci a zpracování údajů GFS za vládní sektor, zejména dokončení převodních můstků spojujících finanční výkazy vládních jednotek s kódy GFSM 2001 a ESA 95. Po dokončení by MF mohlo připravit předběžné výkazy vládních operací a rozvahy pro různé subsektory vlády. Úplná integrace toků se stavy by mohla proběhnout pomocí údajů za konkrétní rok, aby byl zajištěn předběžný soubor fiskálních údajů GFSM 2001.
  • Ve střednědobém horizontu by bylo žádoucí posílit fiskální údaje, zejména na straně rozvahy. Zpočátku by měly být pro kompilaci předběžných výsledků použity pouze současné dostupné údaje; avšak střednědobé plány by měly rozšířit datové zdroje a kompilační potřeby. Tento proces zabere určitý čas a vyžádá si technickou a politickou podporu a školení, související se změnami legislativy a účetnictví, kompilací a publikací dat.

nahoru


* V přílohách 18 a 19 je zachováno kontinuální číslování poznámek pod čarou. V originální anglické verzi začíná v každé příloze od 1.
1 První den mise byl dán úvod do metodologie GFSM 2001 a jejího vztahu s metodologií ESA 95. Tento úvod byl určen pro zástupce všech subjektů, kterých se přímo týká poskytování údajů pro VFS. 
2 Seznam schůzek, úřadů a jmen zástupců, kteří se schůzek účastnili, je uveden v příloze 22 (pouze v originální anglické verzi). 
3 Poslední den mise byly závěry prezentovány a projednány se stejnými představiteli, kteří se zúčastnili úvodu do metodologie GFSM 2001, předneseného první den mise. 
4 Viz seznam příloh na str. 4 (pouze v originální anglické verzi). 
5 Ústřední vládní sektor včetně mimorozpočtových fondů a zdravotních pojišťoven je kompilován podle zákona o rozpočtových pravidlech (č. 218/2000 Sb.) a dalších souvisejících zákonů. Státní fondy se řídí zákonem o rozpočtových pravidlech (č. 218/2000 Sb.) a svými vlastními zákony (zákony č. 239/1992, 241/1992, 388/1991, 77/1969, 104/2000, 211/2000, 256/2000 Sb.). FNM se řídí zákonem č. 171/1991 Sb. a Pozemkový fond České republiky zákonem č. 569/1991 Sb. Zdravotní pojišťovny se řídí zákony č. 48/1997, 592/1992, 280/1992 a 551/1991 Sb. Orgány územní samosprávy se řídí zákonem č. 250/2000 Sb. (rozpočtová pravidla) a č. 128/2000 a č. 129/2000 Sb. 
6 Fondy sociálního zabezpečení patří do zvláštního subsektoru v ESA 95. 
7 Okresní úřady, které byly do roku 2000 součástí územních samosprávných celků,v letech 2001 a 2002 byly zahrnuty do státního rozpočtu jako kapitola obecné povahy a tudíž patřily do ústřední vládního sektoru, zanikly ke konci roku 2002 a část jejich majetku a zaměstnanců byla přesunuta především na kraje a na obecní úřady. 
8 K rozlišení mezi tržními a netržními výrobci se používá tzv. 50% kritérium, což znamená, že jestliže výrobní náklady jednotky (definované jistým způsobem) kryje více než 50 procenty vláda, měla by být jednotka zařazena do vládního sektoru. Viz ESA 95, odstavec 3.33. 
9 Je však správné zmínit, že Pokyny pro kompilaci dat (Compilation guidelines) pro nový rámec GFSM 2001 nebyly ještě zveřejněny. 
10 Místně řízené příspěvkové organizace jsou oprávněny půjčovat si na kapitálových trzích (s předchozím souhlasem zřizovatele) nebo přímo od zřizovatele. 
11 Č. 218/2000 Sb. 
12 FNM kryje, v souladu s uzavřenými dohodami, úroky na některé prospěšné půjčky, ztráty ČKA převzaté na základě příslušných usnesení vlády a ztráty z vytváření rezerv. 
13 Poplatky a odměny jsou jenom částí příjmů ČKA. 
14 Podobné argumenty se mohou vztahovat také na Českou inkasní a na podobné instituce, jež se zabývají nákupem a prodejem pohledávek. ČSÚ řadí v národních účtech České republiky ČF, Konpo a podobné jednotky do kategorie S.123 jako Ostatní finanční zprostředkovatele kromě pojišťovacích společností a penzijních fondů - institucionálního sektoru finančních společností. Manuály SNA/ESA 95 a GFSM 2001definují finanční společnosti jako jednotky, které se zabývají především finančním zprostředkovatelstvím a poskytováním finančních služeb. Kategorie S.123 zahrnuje finanční společnosti, které získávají peníze na finančních trzích, ale ne ve formě úložek, a využívají je na nákup jiných druhů finančních aktiv. Příkladem jsou investiční společnosti, společnosti zabývající se finančním leasingem, společnosti zabývající se splátkovým obchodem a další společnosti poskytující spotřebitelské úvěry (odstavec 4.95, 1993 SNA). 
15 Do vládního sektoru by měly být také zahrnuty tři zvláštní university související s armádou, policií a dopravou. 
16 ZP se řídí zákony č. 48/1997, 592/1992, 280/1992 a 551/1991 Sb. 
17 Systém sociálního pojištění je součástí státního rozpočtu. Příspěvky na sociální pojištění jsou rozpočtovým příjmem a sociální dávky výdajem. Tento systém spravuje zvláštní jednotka uvnitř Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), ve zvláštních případech Ministerstvo obrany (MO) a Ministerstvo vnitra (MV), zčásti jsou také zapojeny Ministerstvo spravedlnosti (MS) a Ministerstvo financí (MF). 
18 Zaměstnavatelé platí dvě třetiny (9 %) a zaměstnanci jednu třetinu (4,5 %). 
19 Příspěvky na sociální zabezpečení a hlavní část sociálních plateb (dávky sociálního zabezpečení) spravuje Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), rozpočtová organizace zřízená MPSV (kapitola státního rozpočtu). 
20 Kraje předpokládané ústavou byly původně vytvořené jako geografické jurisdikce v roce 1997 podle zákona č. 347/1997 Sb. V dubnu 2000 Parlament schválil zákon č. 129/2000 Sb., kterým byly vytvořeny krajské vlády s volenými zástupci. Tento zákon vstoupil v platnost 1. ledna 2001. 
21 Příloha 14 ukazuje, jak kategorie ESA 95 souvisejí s klasifikací GFSM 2001 a Příloha 15 ukazuje jak kategorie GFSM 2001 souvisejí s klasifikací ESA 95. 
22 Od té doby byly každý rok v klasifikaci provedeny malé změny.
23 Klasifikační systém GFSM 2001 je uvedený v Příloze 16. 
24 Čistá provozní bilance (příjmy minus výdaje) měří účinek transakcí vlády na čisté jmění (aktiva minus závazky). Čisté půjčky/výpůjčky měří v jakém rozsahu vláda buď poskytuje finanční prostředky ostatním sektorům hospodářství (čisté půjčky) nebo využívá finanční prostředky vytvořené jinými sektory (čisté výpůjčky). To se rovná vládnímu financování, které měří finanční dopad vládní činnosti na zbytek ekonomiky. 
25 Výkaz zisků a ztrát se skládá ze dvou účetních tříd. Třída nákladů (účtová třída 5) má 30 řádek a třída výnosů (účtová třída 6) 25 řádek. Rozdíl mezi těmito dvěma třídami udává čistý zisk/ztrátu před zdaněním. 
26 Například struktura rozvahy a struktura tvorby a užití fondů. 
27 Do vládního sektoru by měly být zahrnuty tři speciální vysoké školy související s armádou, policií a dopravou. 
28 Je zde vykázáno pouze 106 státních společností z 995. 
29 Příloha 18 poskytuje vodítka a body k příslušným informacím o metodice oceňování v mezinárodních statistických systémech. 
30 Tyto rozvahy by měly zahrnovat aktiva jako školy a nemocnice, vykázané v pořizovacích cenách. 
31 Viz odstavce 52 a 54. 
32 Veškerá zemědělská půda monitorovaná PF ČR je vykazována podrozvahově a oceňovaná za průměrnou cenu pozemků. Zákon č. 95/1999 Sb. určuje, jak by měla být půda oceňována, když se prodává (pozemky jsou oceněny body podle jejich kvality). Z toho vyplývá, že se pozemky neprodávají za tržní ceny. 
33 Metodika GFSM 2001 doporučuje, pokud je pozemek (již vykázaný v rozvaze) prodán za jinou cenu než je jeho účetní hodnota, aby cenový rozdíl byl vykázán na účtu přecenění. Nebyl-li tento pozemek před prodejem uveden v rozvaze, pak by měl být začleněn do rozvahy (v prodejní ceně) jako ostatní změny objemu. 
34 Metody ČKA pro ocenění aktiv a závazků jsou tyto: hmotná a nehmotná aktiva jsou vykazována v pořizovací ceně. Cenné papíry, investice a postoupené pohledávky jsou vykazovány v pořizovací ceně. Ostatní pohledávky a závazky, hotovost, kolky a poukázky jsou oceněny v nominálních hodnotách. Když hodnota dlouhodobého majetku poklesne, jeho zůstatková hodnota se v účetnictví sníží podle principu opatrnosti. Ocenění hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku se zvýší o výdaje vynaložené na dokončení technického zhodnocení. 
35 Odstavec 3.9: "Některé transakce se zdají být směnou, ale ve skutečnosti jde o kombinaci směny a transferu. V takových případech by skutečná transakce měla být rozložena do dvou transakcí, jedné, která je pouze směnou a druhé, která je pouze transferem. Například, jednotka vládního sektoru může prodat aktivum za cenu, která je jasně nižší než tržní hodnota aktiva. Prodej by se měl rozdělit na směnu za tržní cenu aktiva a transfer rovnající se rozdílu mezi skutečnou hodnotou transakce a tržní hodnotou aktiva." 
36 Viz odstavce 52 a 54. 
37 Bylo by samozřejmě žádoucí posílit systém účetnictví vládních jednotek tak, aby tato aktiva zachycoval. 
38 Tříletý projekt organizovaný Eurostatem ocenil vládní nefinanční aktiva reprodukční hodnotou. Výsledky tohoto projektu budou zveřejněny v roce 2004. Ačkoliv ocenění není v tržní hodnotě jak doporučuje GFSM 2001, jde o krok správným směrem. 
39 Pokud jde o akruální úrok, existuje několik slabých míst v dostupnosti údajů u územních samosprávných celků.


nahoru

Vybrané přílohy

Vládní sektor v České republice (podle ESA 95)

Instituce centrální vlády

1. Kapitoly státního rozpočtu (42 kapitol)

1.1 Kapitoly, jejichž rozpočty nemůže vláda měnit:

302 Poslanecká sněmovna Parlamentu
303 Senát Parlamentu
309 Úřad veřejného ochránce práv
358 Ústavní soud
381 Nejvyšší kontrolní úřad

1.2 Vláda a ostatní kapitoly:

304 Úřad vlády České republiky
306 Ministerstvo zahraničních věcí
307 Ministerstvo obrany
312 Ministerstvo financí
313 Ministerstvo práce a sociálních věcí
314 Ministerstvo vnitra
315 Ministerstvo životního prostředí
317 Ministerstvo pro místní rozvoj
322 Ministerstvo průmyslu a obchodu
327 Ministerstvo dopravy a spojů
329 Ministerstvo zemědělství
333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
334 Ministerstvo kultury
335 Ministerstvo zdravotnictví
336 Ministerstvo spravedlnosti

1.3 Autonomní kapitoly:

301 Kancelář prezidenta republiky
305 Bezpečnostní informační služba
308 Národní bezpečnostní úřad
321 Grantová agentura České republiky
328 Český telekomunikační úřad
341 Úřad pro veřejné informační systémy
343 Úřad pro ochranu osobních údajů
344 Úřad průmyslového vlastnictví
345 Český statistický úřad
346 Český úřad zeměměřický a katastrální
347 Komise pro cenné papíry
348 Český báňský úřad
349 Energetický regulační úřad
353 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
361 Akademie věd České republiky
372 Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání
374 Správa státních hmotných rezerv
375 Státní úřad pro jadernou bezpečnost

1.4 Zvláštní kapitoly:

380 Okresní úřady (2001 - 2002)
396 Státní dluh
397 Operace státních finančních aktiv
398 Všeobecná pokladní správa

2. Národní fond

3. Centrálně řízené příspěvkové organizace (více než z 50 % financovány ze SR)
Jednotky centrální vládní úrovně s individuálními rozpočty

4. Mimorozpočtové fondy

4.1 Státní fondy

1. Státní fond životního prostředí
2. Státní fond pro zúrodnění půdy
3. Státní fond kultury
4. Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie
5. Státní zemědělský intervenční fond
6. Státní fond dopravní infrastruktury
7. Státní fond rozvoje bydlení

4.2 Privatizační fondy

8. Fond národního majetku
9. Pozemkový fond ČR

4.3 Zvláštní mimorozpočtové fondy

10. Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF)
11. Česká konsolidační agentura
12. Veřejné vysoké školy

5. Fondy sociálního zabezpečení

5.1 Veřejné zdravotní pojišťovny (celkem 9)

Územní samosprávné celky

6. Územní samosprávné celky

6.1 Kraje (celkem 14)
6.2 Obce (celkem asi 6.300)
6.3 Místně řízené příspěvkové organizace (více než z 50 % financovány územními samosprávnými celky) 

nahoru

Mimorozpočtové fondy centrální vlády v České republice

Název mimorozpočtového fondu

Hlavní činnosti

Hlavní příjmy

Objem příjmů a výdajů1)

Systém účetnictví

Publikace dat

1

Státní fond životního prostředí Financování ochrany a zlepšování životního prostředí a realizace státní politiky ochrany životního prostředí Poplatky za znečištění vody, za znečištění ovzduší, poplatky za skládky odpadu a odvody za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu atd. P: 3,2 mld. Kč
V: 4,5 mld. Kč
Systém účetnictví pro organizační složky státu, územní samosprávné celky, státní fondy a příspěvkové organizace.

Příjmy a výdaje se třídí v souladu s rozpočtovou skladbou (hotovost), úplná rozvaha, výkaz zisků a ztrát (pouze pro vedlejší hospodářskou činnost).

Výroční zpráva publikovaná 3 měsíce po skončení referenčního období

2

Státní fond pro zúrodnění půdy Nevýznamné Splátky starých pohledávek P: 0,001 mld. Kč
V: 0,000 mld. Kč

3

Státní fond kultury Finanční podpora kulturních projektů Příjmy z pronájmu, úroků atd. P: 0,004 mld. Kč
V: 0,009 mld. Kč

4

Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie Finanční podpora filmových projektů Příplatek ke vstupnému (kina) a příjmy z autorských práv atd. P: 0,085 mld. Kč
V: 0,082 mld. Kč

5

Státní zemědělský intervenční fond Distribuce dotací zemědělským subjektům Příjmy ze státního rozpočtu, tržby z obchodní činnosti atd. P: 5,8 mld. Kč
V: 8,7 mld. Kč

6

Státní fond dopravní infrastruktury Poskytování prostředků pro financování dopravní infrastruktury Příjmy z FNM, příjmy ze silničních daní a dálničních poplatků atd. P: 43,0 mld. Kč
V: 47,4 mld. Kč

7

Státní fond rozvoje bydlení Poskytování prostředků pro financování programů bydlení Příjmy z FNM. Možnost vydávat státní dluhopisy P: 17,8 mld. Kč
V: 3,4 mld. Kč

8

Fond národního majetku (FNM) Hlavním úkolem je převod majetku na jiné osoby dle zákona č. 92/1991 Sb., vypořádání závazků vzniklých z procesu privatizace2 atd. Příjmy z privatizace státního majetku P: 129,0 mld. Kč
V: 101,3 mld. Kč
Akruální účetnictví

Úplná rozvaha a zvláštnívýkaz zisků a ztrát, přehled příjmů a výdajů na bázi hotovosti.

9

Pozemkový fond ČR Jeho hlavní operace jsou spojené s procesem privatizace zemědělské půdy Zisky z prodeje a nájmů pozemků. P: 1,3 mld. Kč
V: 1,9 mld. Kč

10

Podpůrný a záruční zemědělský a lesnický fond (PGRLF) Transfery a půjčky zemědělským a lesnickým subjektům Příjmy z dotací od Ministerstva zemědělství a prodeje cenných papírů X Podnikatelský subjekt (akciová společnost), akruální účetnictví.

Úplná rozvaha a výkaz zisků a ztrát.

Výroční zpráva publikovaná 6 měsíců po skončení referenčního období

11

Česká konsolidační agentura Povinna finalizovat všechny činnosti a transakce převzaté z KOB (ztráta z vypořádání, vypořádání majetkových škod a platba úroků z půjček nemocnicím)2) Transfery ze státního rozpočtu a FNM X Finanční instituce nebankovního charakteru.

Akruální účetnictví, úplná rozvaha a výkaz zisků a ztrát

PGRLF a ČKA nejsou zahrnuty v současné GFS, ale pokryty ESA 95.

1) Objem příjmů a výdajů - očekávané výsledky 2002 včetně čistých půjček (splátky na příjmové straně a půjčky na výdajové straně). Nominální HDP 2002 (prognóza) přibližně 2 270 mld. Kč.
2) FNM kryje v souladu s uzavřenými smlouvami úrok z některých půjček, ztráty ČKA vzniklé na základě příslušných vládních usnesení a ztráty z tvorby rezerv.

nahoru 

Zdravotní pojišťovny

 Název ZP

 Hlavní činnosti

 Hlavní příjmy

 Objem příjmů a výdajů1)

 Účetní praxe

 Distribuce dat

 1.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP)

Zdravotní pojišťovny nabízejí téměř totožné služby (odlišují se pouze v rozsahu hrazené preventivní péče), inkasují stejné pojistné, poskytují stejné pojistné krytí a mají uzákoněné jednotné kontrakty s poskytovateli zdravotní péče, neziskovými organizacemi. Příjmy z pojistného a zákonem daných pokut, penále a přirážek k pojistnému. Plátcem pojistného za zákonem určené skupiny obyvatel je stát. ZP celkem:
P: 137,8 mld. Kč
V: 137,1 mld. Kč
Akruální účetnictví (fondové), podle zvláštní vyhlášky pro ZP.

Rozvaha a zvláštní statistické hlášení. Výkaz zisků a ztrát je sestaven pouze pro komerční činnosti.

Výroční zpráva publikovaná 6 měsíců po skončení referenčního období.

 2-9.

Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny

Všechny ZP provozují velmi podobné činnosti a hradí náklady poskytovatelů zdravotní péče (všeobecní praktičtí lékaři, nemocnice atd.).
Jsou ve stoprocentním veřejném vlastnictví a pod veřejnou kontrolou.

nahoru 

Centrálně řízené příspěvkové organizace

Příklady centrálně řízených příspěvkových organizací, které by měly být zahrnuty ve vládním sektoru

Ministerstvo školství

  1. Diagnostické ústavy dětí/mládeže (všechny ve vládním sektoru)
  2. Pedagogická centra (všechna zahrnuta)

Ministerstvo kultury

  1. Muzea (většinou zahrnuta)
  2. Galerie (všechny zahrnuté)
  3. Národní památníky (většinou zahrnuté)
  4. Ústavy státní památkové péče (většinou zahrnuté)

Ministerstvo zdravotnictví

  1. Lázně (všechny mimo sektor vlády)
  2. Nemocnice (všechny mimo)
  3. Krajské hygienické stanice (většinou zahrnuté)
  4. Psychiatrické léčebny (většinou mimo)
  5. Zdravotní záchranné služby (většinou mimo)

Akademie věd

  1. Ústav jaderné fyziky
  2. Ústav půdní biologie
  3. Ústav pro jazyk český
  4. Ústav pro soudobé dějiny
  5. Ústav státu a práva
  6. Ústav krajinné ekologie, atd. (většinou zahrnuty)

Ministerstvo zemědělství

  1. Státní veterinární ústavy (většinou mimo)
  2. Výzkumná střediska (např. zúrodnění půdy, veterinární medicíny, atd.) (všechna zahrnutá)

Ministerstvo průmyslu a obchodu

  1. Český normalizační institut (mimo)
  2. Czech Trade (organizace podporující vývoz) (zahrnutá)
  3. Česká energetická agentura (zahrnutá)

Ministerstvo životního prostředí

  1. Český geologický ústav (zahrnutý)
  2. Český ekologický ústav (zahrnutý)
  3. Český hydrometeorologický ústav (zahrnutý)

Ministerstvo práce a sociálních věcí

  1. Institut bezpečnosti práce (mimo)

Ministerstvo zahraničních věcí

  1. Ústav mezinárodních vztahů (zahrnutý)
  2. Diplomatický servis (mimo)

Ministerstvo pro místní rozvoj

  1. České centrála cestovního ruchu (zahrnuté)

Okresní úřady

  1. Nemocnice (většinou mimo)
  2. Domovy důchodců (všechny zahrnuté)
  3. Domovy dětí a mládeže (všechny zahrnuté)
  4. Dětská léčebná centra (všechna mimo)
  5. Dětská psychologická centra (poradny) (všechna mimo)
  6. Divadla (všechna zahrnuta)
  7. Zámky (všechny zahrnuté)
  8. Hvězdárny(všechny zahrnuté)
  9. Muzea (všechna zahrnuta)
  10. Knihovny (všechny zahrnuté)
  11. Jesle (všechny zahrnuté)
  12. Léčebny dlouhodobě nemocných(všechny zahrnuté)
  13. Okresní hygienické stanice (většinou zahrnuté)
  14. Okresní ústavy sociální péče (všechny zahrnuté)
  15. Polikliniky (většinou zahrnuté)
  16. Manželské poradny (všechny zahrnuté)
  17. Ústavy pro léčení duševních nemocí(většinou mimo)
  18. Ústavy pro hendikepované osoby (např. duševně retardované) (všechny zahrnuté)
  19. Okresní zdravotní záchranné stanice (napůl zahrnuty, napůl mimo)

Místně řízené příspěvkové organizace

Příklady místně řízených příspěvkových organizací, které by měly být zahrnuty do vládního sektoru

Příspěvkové organizace

  1. Domovy dětí a mládeže (většinou zahrnuté)
  2. Domovy důchodců (většinou zahrnuté)
  3. Divadla (většinou zahrnutá)
  4. Gymnázia (všechna zahrnutá)
  5. Kulturní domy (většinou zahrnuté)
  6. Mateřské školy (většinou zahrnuté)
  7. Polikliniky (napůl zahrnuté, napůl mimo)
  8. Pedagogicko-psychologické poradny
  9. Učňovské školy (všechny zahrnuté)
  10. Školní jídelny (napůl zahrnuté, napůl mimo)
  11. Ústavy sociální péče (všechny zahrnuté)
  12. Základní školy (většinou zahrnuté)
  13. Zvláštní školy (všechny zahrnuté)

nahoru

Klasifikace GFSM 2001 související s kategoriemi ESA

GFS kódy Kategorie příjmů ESA kódy Kategorie příjmů
GFS TABULKA 1 KLASIFIKACE PŘÍJMŮ
1 PŘÍJMY    
11 Daně    
111 Daně z příjmů, zisku a kapitálových výnosů    
1111 Placené fyzickými osobami D51A
D51C
D51D
Daně z příjmů jednotlivce nebo domácností
Daně ze zisků z držby (fyzické osoby)
Daně z výher z loterií nebo sázek (fyzické osoby)
1112 Placené společnostmi a ostatními podniky D51B
D51C
Daně z příjmů nebo zisků společností
Daně ze zisků z držby (společnosti)
1113 Jinde nezařazené D51C
D51E
Daně ze zisků z držby (nepřiřaditelné)
Ostatní daně z příjmů jinde nazařazené
112 Daně z objemu mezd a z pracovní síly D29C Daně z pracovní síly a z objemu mezd (D29a1) na str. 440)
113 Daně z majetku    
1131 Daně z nemovitostí, pravidelné D29A
D59A
Daně z vlastnictví nebo užívání půdy, budov nebo ostatních staveb (D29b na str. 440)
Běžné daně z kapitálu (vlastnictví a užívání pozemků a budov) (D59.1a na str. 440)
1132 Daně z čistého jmění, pravidelné D59A Běžné daně z kapitálu (čisté jmění) (D59.1b na str.440)
1133 Daň z pozůstalosti, daně dědické a darovací D91A Daně z kapitálových převodů (D91b na str. 440)
1134 Daně z finančních a kapitálových transakcí D214C Daně z finančních a kapitálových transakcí
1135 Ostatní jednorázové daně z majetku D91B
D91C
Daně z kapitálu (jednorázové) (D91a na str. 440)
Ostatní kapitálové daně z majetku (jednorázové)
1136 Ostatní daně z majetku, pravidelné D29A
D59F
D91C
Daně z pozemků, budov nebo jiných staveb (s výjimkou nemovit.) (D29b na str. 440)
Ostatní běžné daně jinde nezařazené (D59.1c na str. 440)
Ostatní kapitálové daně z majetku
114 Daně ze zboží a služeb (Z a S)    
1141 Obecné daně ze zboží a služeb    
11411 Daň z přidané hodnoty D211
D29G
Daně typu daň z přidané hodnoty
Neuhrazená DPH (systém plošného uplatňování sazby)
11412 Daně z prodeje D2122D
D214I
Všeobecné daně z prodeje placené z dovozu zboží (D2122a n str. 440)
Všeobecné daně z prodeje nebo obratu (všeobecné daně z prodeje) (D214a na str. 440)
11413 Daně z obratu a ostatní obecné daně ze Z a S D214I
D59C
Všeobecné daně z prodeje nebo obratu (daně z obratu) (D214a na str. 440)
Daně na výdaje (všeobecné) (D59.2b na str. 440)
1142 Spotřební daně D2122C
D214A
Spotřební daně a zvláštní daně (D2122b na str. 440)
Spotřební daně a poplatky (jiné než D2122) (D214b na str. 440)
1143 Zisky ze státních fiskálních monopolů D214J Zisky fiskálních monopolů (D214e na str. 440)
1144 Daně ze zvláštních služeb D2122E
D.214E
D.214F
D.214G
D.214H
Daně ze specifických služeb (D2122c na str. 440)
Poplatky ze zábavních činností
Daně z loterií, her a sázek
Daně z pojistného
Jiné daně na specifické služby (D214c na str. 440)
1145 Daně z používání zboží, z povolení používat zboží a provozovat činnost D214D Poplatky při registraci aut
11451 Daně z motorových vozidel D29B
D59D
Daně z užívání fixních aktiv za účelem výroby (motor. vozidla) (D29d na str. 440)
Platby domácností za získání licencí (motorová vozidla) (D59.2c na str. 440)
11452 Ostatní daně z používání zboží, z povolení používat zboží a provozovat činnost D29E
D29B
D29F
D59D
Daně za účelem získání licencí k podnikání nebo profesní licence (D29c na str. 440)
Daně z užívání fixních aktiv za účelem výroby (s výjimkou motor. vozidel) (D29d na str. 440)
Daně za znečištění (emise a vypouštění) (D29f na str. 440)
Platby domácností za získání licencí (s výjimkou motor. vozidel) (D59.2c na str. 440)
1146 Ostatní daně ze zboží a služeb D214L
D29H
D59F
Ostatní daně z výrobků jinde nezařazené
Ostatní daně z výroby jinde nezařazené (D29i na str. 440)
Ostatní běžné daně (D59.2e na str. 440)
115 Daně z mezinárodního obchodu a transakcí    
1151 Cla a ostatní dovozní poplatky D2121
D2122A
D2122B
Dovozní cla
Poplatky z dovážených zemědělských poduktů
Peněžní vyrovnávací dávky uvalené na dovoz
1152 Vývozní daně D214K Vývozní cla a peněžní vyrovnávací dávky vybírané při vývozu
1153 Zisky vývozních nebo dovozních monopolů D2122F Zisky dovozních monopolů (D2122D na str. 440)
1154 Zisky ze směny (deviz) D214J Zisky fiskálních monopolů (D214e na str. 440)
1155 Daně ze směny (deviz) D214J Zisky fiskálních monopolů (D214e na str. 440)
1156 Ostatní daně z mezinárodního obchodu a transakcí D29D
D59E
Daně z mezinárodních transakcí (D29g na str. 440)
Daně na mezinárodní transakce (D59.2d na str. 440)
116 Ostatní daně    
1161 Placené výlučně z podnikání D214B
D29F
Daně vybírané pomocí kolků a nálepek (D29e na str. 440)
Daně za znečištění (ne emise a vypouštění) (D29f na str. 440)
1162 Placené jinak než z podnikání nebo neidentifikovatelné D59B
D59C
Daně na hlavu (D59.2a na str. 440)
Daně na výdaje (neobvyklé) (D59.2b na str. 440)
12 Sociální příspěvky    
121 Příspěvky na sociální zabezpečení    
1211 Příspěvky zaměstnanců D6112 Skutečné soc. přísp. zaměstnanců (část soc. zabezpečení 2)
1212 Příspěvky zaměstnavatelů D6111 Skutečné soc. přísp. zaměstnavatelů (část soc. zabezpečení 2)
1213 Příspěvky OSVČ nebo nezaměstnaných D6113 Soc. příspěvky OSVĆ a nezaměstnaných (část sociálního zabezpečení 2)
1214 Příspěvky jinde nezařazené    
122 Ostatní sociální příspěvky    
1221 Příspěvky zaměstnanců D6112 Skutečné soc. přísp. zaměstnanců (kromě části soc. zabezpečení 2)
1222 Příspěvky zaměstnavatelů D6111 Skuteč. soc. přísp. zaměstnavatelů (kromě části soc. zabezpečení 2)
1223 Imputované příspěvky D612 Imputované soc. přísp. (kromě části soc. zabezpečení)
13 Dotace    
131 Od zahraničních vlád    
1311 Běžné D74Z Běžná mezinárodní spolupráce (pouze dotace od zahraničních vlád)
1312 Kapitálové D92Z
D99Z
Investiční dotace (přijaté od zahraničních vlád)
Ostatní kapitálové transfery (přijaté od mezinárodních organizací)
132 Od mezinárodních organizací    
1321 Běžné D74Z Běžná mezinárodní spolupráce (pouze dotace přijaté od mezinárodních organizací)
1322 Kapitálové D92Z Investiční dotace (přijaté od mezinárodních organizací)
133 Od institucí vládního sektoru D99Z Ostatní investiční dotace (přijaté od mezinárodních organizací)
1331 Běžné D73Z Běžné transfery uvnitř sektoru vládních institucí
1332 Kapitálové D92Z
D99Z
Investiční dotace (od ostatních úrovní vlády)
Ostatní kapitálové transfery (přijaté od ostatních úrovní vlády)
14 Ostatní příjmy    
141 Příjmy z vlastnictví    
1411 Úroky D41Z Úroky
1412 Dividendy D421Z Dividendy
1413 Čerpání z důchodů kvazispolečností D422Z Čerpání z důchodů kvazispolečností
1414 Příjmy z vlastnictví přisuzované pojištěncům D44Z Důchod z vlastnictví přisuzovaný pojištěncům
1415 Nájemné D45Z Pachtovné
142 Prodej zboží a služeb    
1421 Prodej realizovaný tržními institucemi    
1422 Správní poplatky   ESA95 nejsou k dispozici informace o prodeji o zboží a služeb
1423 Nahodilý prodej realizovaný netržními institucemi    
1424 Imputovaný prodej zboží a služeb    
143 Pokuty, penále a propadnutí D75Z Jiné běžné transfery (pokuty, penále a propadnutí z D.75Z)
144 Dobrovolné transfery jiné než dotace    
1441 Běžné D.3Z
D75Z
Dotace
Jiné běžné transfery (bez pokut, penále a popadnutí z D.75Z)
1442 Kapitálové D91Z
D92Z
D99Z
Kapitálové daně (nezařazené jako dotace)
Investiční dotace (nezařazené jako dotace)
Ostatní kapitálové transfery (nezařaz. jako dotace)
145 Ostatní příjmy jinde nezařazené P2Z
D71Z
D72Z
D75Z
Mezispotřeba (prodej použitého voj. materiálu a ostat.)
Čisté pojistné na neživotní pojištění
Náhrady z neživotního pojištění
Jiné běžné transfery

1) Strana 440 se vztahuje k Tabulce 9, Podrobné daňové příjmy podle sektorů, v příloze B nařízení Rady ES č. 2223/96 ze dne 25. června 1996 o evropském systému národních a regionálních účtů v Evropském společenství.

2) V GFSM 2001 jsou vykázány všechny sociální příspěvky, skutečné i imputované, s výjimkou příspěvků do penzijního systému pro státní zaměstnance, které se vykáží jako vznik závazků. V ESA 95 jsou zde vykázány všechny sociální příspěvky. To znamená, že příspěvky do penzijního systému státních zaměstnanců musí být v ESA 95 odděleny od ostatních programů, stejně jako od ostatních příspěvků státním zaměstnancům, které by měly být vykázány podle GFSM2001 jako položka 122.

GFS TABULKA 2 KLASIFIKACE VÝDAJŮ
Kódy GFS Kategorie výdajů Kódy ESA Kategorie výdajů
2 VÝDAJE    
21 Náhrady zaměstnancům D.1 U  
211 Mzdy a platy D11U Mzdy a platy (vylučuje mzdy a platy související s tvorbou nefinančních aktiv na vlastní účet)
2111 Mzdy a platy v hotovosti   V účetním systému ESA 95 se nerozlišuje mezi platbami v hotovosti a v naturáliích
V ESA 95 jsou zahrnuty mzdy a platy související s tvorbou nefinančních aktiv na vlastní účet
2112 Mzdy a platy v naturáliích  
212 Sociální příspěvky D12U Sociální příspěvky zaměstnavatele (s výjimkou příspěvků souvisejících s tvorbou nefinančních aktiv na vlastní účet)
2121 Skutečné sociální příspěvky D121U Skutečné sociální příspěvky zaměstnavatele (s výjimkou příspěvků souvisejících s tvorbou nefinančních aktiv na vlastní účet)
2122 Imputované sociální příspěvky D122U Imputované sociální příspěvky zaměstnavatele (s výjimkou příspěvků souvisejících s tvorbou nefinančních aktiv na vlastní účet)
22 Užití zboží a služeb P2U Mezispotřeba (s výjimkou finančních zprostředkovatelských služeb nepřímo měřených a výdajů na tvorbu nefinančních aktiv na vlastní účet)
23 Spotřeba fixního kapitálu K1U Spotřeba fixního kapitálu (je ošetřeno odlišně v GSFM 21 a ESA 95)
24 Úroky D41U Úroky ( finanční zprostředkovatelské služby nepřímo měřené nejsou v GFSM 2001 odečteny od úrokových výdajů )
241 Nerezidentům [D412U] Úroky ostatním sektorům (část nerezidenti)
242 Rezidentům s výjimkou institucí vládního sektoru [D412U] Úroky ostatním sektorům (s výjimkou části nerezidentů)
243 Institucím vládního sektoru [D411U] Úroky ostatním institucím vládního sektoru
25 Dotace D3U Subvence
251 Veřejným společnostem   Subvence jsou v ESA 95 klasifikovány jako subvence na výrobky a subvence na výrobu. V GSFM 2001 jsou subvence klasifikovány podle typu institucionálních jednotek, které je přijímají.
2511 Nefinančním společnostem  
2512 Finančním společnostem  
252 Soukromým společnostem  
2521 Nefinančním společnostem  
2522 Finančním společnostem  
26 Dotace    
261 Zahraničním vládám    
2611 Běžné D74U Běžná mezinárodní spolupráce (pouze dotace placené zahraničním vládám)
2612 Kapitálové D92U Investiční dotace (placené zahraničním vládám)
D99U Ostatní kapitálové transfery (placené zahraničním vládám)
262 Mezinárodním organizacím    
2621 Běžné D74U Běžná mezinárodní spolupráce (pouze dotace placené mezinárodním organizacím)
2622 Kapitálové D92U Investiční dotace (placené mezinárodním organizacím)
D99U Ostatní kapitálové transfery (placené mezinárodním organizacím)
263 Jednotkám vládního sektoru    
2631 Běžné D73U Běžné transfery uvnitř sektoru vládních institucí
2632 Kapitálové D92U Investiční dotace (placené ostatním úrovním vlády)
D99U Ostatní kapitálové transfery (placené ostatním úrovním vlády)
27 Sociální dávky    
271 Dávky sociálního zabezpečení    
2711 Dávky sociálního zabezpečení v hotovosti D621U Peněžité dávky sociálního zabezpečení
2712 Dávky sociálního zabezpečení v naturáliích D6311U Refundace z naturálních dávek sociálního zabezpečení
D6312U Ostatní naturální dávky sociálního zabezpečení
272 Dávky sociální pomoci    
2721 Dávky sociální pomoci v hotovosti D624U Výpomocné peněžité sociální dávky
2722 Dávky sociální pomoci v naturáliích D6313U Výpomocné naturální sociální dávky
D.632U Transfery individuálních netržních výrobků a služeb (Není jasné, proč jsou tyto položky označeny v příručce)
273 Sociální dávky zaměstnavatelů    
2731 Sociální dávky zaměstnavatelů v hotovosti D623 Nefondové sociální dávky zaměstnancům
2732 Sociální dávky zaměstnavatelů v naturáliích   V ESA 95 nejsou k dispozici!!!
28 Ostatní výdaje    
281 Výdaje z vlastnictví jiné než úroky    
2811 Dividendy (pouze veřejné podniky)   Není aktuální pro vládní sektor
2812 Čerpání z důchodů kvazispolečností (pouze veřejné společnosti)   Není aktuální pro vládní sektor
2813 Výdaje z vlastnictví přisuzované pojištěncům D44U Důchod z vlastnictví přisuzovaný pojištěncům
2814 Nájemné D45U Pachtovné
282 Ostatní výdaje jinde nezařazené    
2821 Ostatní běžné výdaje D75U Jiné běžné transfery
D71U Čisté pojistné na neživotní pojištění
D72U Náhrady z neživotního pojištění
D29U Ostatní daně z výroby
2822 Ostatní kapitálové výdaje D91U Kapitálové daně (neklasifikované jako dotace)
D92U Investiční dotace (neklasifikované jako dotace)
D99U Ostatní kapitálové transfery (neklasifikované jako dotace)

GFS TABULKA 3 KLASIFIKACE TRANSAKČNÍCH AKTIV A ZÁVAZKŮ
Kódy GFS Kategorie výdajů Kódy ESA Kategorie výdajů
3 ZMĚNA ČISTÉHO JMĚNÍ VLIVEM TRANSAKCÍ (= 31 + 32 – 33)
31 Nefinanční aktiva    
311 Fixní aktiva P511 Čisté pořízení hmotných fixních aktiv
    P512 Čisté pořízení nehmotných fixních aktiv
3111 Budovy a stavby   Údaje o těchto kategoriích jsou k dispozici jako stavy, ale ne jako transakce
3112 Stroje a zařízení  
3113 Ostatní fixní aktiva  
       
312 Zásoby P52U Změny stavu zásob
313 Cennosti P53U Čisté pořízení cenností
314 Nevyráběná aktiva P513U Zvýšení hodnoty nefinančních nevyráběných aktiv
3141 Pozemky   Údaje o těchto kategoriích jsou k dispozici jako stavy, ale ne jakotransakce
3144 Nehmotná nevyráběná aktiva  
32 Finanční aktiva    
321 Domácí    
3212 Oběživo a vklady F2U Oběživo a vklady (domácí)
3213 Cenné papíry jiné než účasti F33U Cenné papíry jiné než účasti, mimo finanční deriváty (domácí)
3214 Půjčky F4U Půjčky (domácí)
3215 Účasti F5U Účasti (domácí)
3216 Pojistné technické rezervy F6U Pojistné technické rezervy (domácí)
3217 Finanční deriváty F34U Finanční deriváty (domácí)
3218 Ostatní pohledávky F7U Ostatní pohledávky a závazky (domácí)
322 Zahraniční    
3222 Oběživo a vklady F2U Oběživo a vklady (zahraniční)
3223 Cenné papíry jiné než účasti F33U Cenné papíry jiné než účasti, mimo finanční deriváty (zahraniční)
3224 Půjčky F4U Půjčky (zahraniční)
3225 Účasti F5U Účasti (zahraniční)
3226 Pojistné technické rezervy F6U Pojistné technické rezervy (zahraniční)
3227 Finanční deriváty F34U Finanční deriváty (zahraniční)
3228 Ostatní pohledávky F7U Ostatní pohledávky a závazky (zahraniční)
       
323 Měnové zlato a zvláštní práva čerpání F1U Měnové zlato a zvláštní práva čerpání
       
33 Závazky    
331 Domácí    
3312 Oběživo a vklady F2Z Oběživo a vklady (domácí)
3313 Cenné papíry jiné než účasti F33Z Cenné papíry jiné než účasti, mimo finanční deriváty (domácí)
3314 Půjčky F4Z Půjčky (domácí)
3315 Účasti (pouze veřejné společnosti) F5Z Účasti (domácí)
3316 Pojistné technické rezervy F6Z Pojistné technické rezervy (domácí)
3317 Finanční deriváty F34Z Finanční deriváty (domácí)
3318 Ostatní závazky F7U Ostatní pohledávky a závazky (domácí)
332 Zahraniční    
3222 Oběživo a vklady F2Z Oběživo a vklady (zahraniční)
3323 Cenné papíry jiné než účasti F33Z Cenné papíry jiné než účasti, mimo finanční deriváty (zahraniční)
3324 Půjčky F4Z Půjčky (zahraniční)
3325 Účasti (pouze veřejné společnosti) F5Z Účasti (zahraniční)
3326 Pojistné technické rezervy F6Z Pojistné technické rezervy (zahraniční)
3327 Finanční deriváty F34Z Finanční deriváty (zahraniční)
3328 Ostatní závazky F7Z Ostatní pohledávky a závazky (zahraniční)

 

GFS TABULKA 6 KLASIFIKACE STAVU AKTIV A ZÁVAZKŮ
Kódy GFS Kategorie výdajů Kódy ESA Kategorie výdajů
6 ZMĚNA ČISTÉHO JMĚNÍ VLIVEM TRANSAKCÍ (= 31 + 32 – 33)
61 Nefinanční aktiva    
611 Fixní aktiva AN1 Nefinanční vyrobená aktiva
6111 Budovy a stavby AN1111 Obydlí
    AN1112 Ostatní budovy a stavby
6112 Stroje a zařízení AN1113 Stroje a zařízení
6113 Ostatní fixní aktiva AN1114 Pěstovaná aktiva
    AN112 Nehmotná fixní aktiva
612 Zásoby AN12 Zásoby
613 Cennosti AN13 Cennosti
614 Nevyráběná aktiva AN2 Nevyráběná aktiva
6141 Pozemky AN211 Půda
6144 Nehmotná nevyráběná aktiva AN22 Nehmotná nevyráběná aktiva
62 Finanční aktiva    
621 Domácí    
6212 Oběživo a vklady AF2 Oběživo a vklady (domácí)
6213 Cenné papíry jiné než účasti AF33 Cenné papíry jiné než účasti, mimo finanční deriváty (domácí)
6214 Půjčky AF4 Půjčky (domácí)
6215 Účasti AF5 Účasti (domácí)
6216 Pojistné technické rezervy AF6 Pojistné technické rezervy (domácí)
6217 Finanční deriváty AF34 Finanční deriváty (domácí)
6218 Ostatní pohledávky AF7 Ostatní pohledávky a závazky (domácí)
622 Zahraniční    
6222 Oběživo a vklady AF2 Oběživo a vklady (zahraniční)
6223 Cenné papíry jiné než účasti AF33 Cenné papíry jiné než účasti, mimo finanční deriváty (zahraniční)
6224 Půjčky AF4 Půjčky (zahraniční)
6225 Účasti AF5 Účasti (zahraniční)
6226 Pojistné technické rezervy AF6 Pojistné technické rezervy (zahraniční)
6227 Finanční deriváty AF34 Finanční deriváty (zahraniční)
6228 Ostatní pohledávky AF7 Ostatní pohledávky a závazky (zahraniční)
       
623 Měnové zlato a zvláštní práva čerpání F1U Měnové zlato a zvláštní práva čerpání
       
63 Závazky    
631 Domácí    
6312 Oběživo a vklady AF2 Oběživo a vklady (domácí)
6313 Cenné papíry jiné než účasti AF33 Cenné papíry jiné než účasti, mimo finanční deriváty (domácí)
6314 Půjčky AF4 Půjčky (domácí)
6315 Účasti (pouze veřejné společnosti) AF5 Účasti (domácí)
6316 Pojistné technické rezervy AF6 Pojistné technické rezervy (domácí)
6317 Finanční deriváty AF34 Finanční deriváty (domácí)
6318 Ostatní závazky AF7 Ostatní pohledávky a závazky (domácí)
632 Zahraniční    
6322 Oběživo a vklady AF2 Oběživo a vklady (zahraniční)
6323 Cenné papíry jiné než účasti AF33 Cenné papíry jiné než účasti, mimo finanční deriváty (zahraniční)
6324 Půjčky AF4 Půjčky (zahraniční)
6325 Účasti (pouze veřejné společnosti) AF5 Účasti (zahraniční)
6326 Pojistné technické rezervy AF6 Pojistné technické rezervy (zahraniční)
6327 Finanční deriváty AF34 Finanční deriváty (zahraniční)
6328 Ostatní závazky AF7 Ostatní pohledávky a závazky (zahraniční)

nahoru

Klasifikace ESA95 transakcí a ostatních toků souvisejících s GFSM2001

TRANSAKCE SE ZBOŽÍM A SLUŽBAMI (PRODUKTY) [P]
Kódy ESA95   Kódy GSFM2001  
P.1 Produkce    
P.11 Tržní produkce 1421 Prodej realizovaný tržními institucemi
    1422 Správní poplatky
    1424 Imputovaný prodej zboží a služeb
P.119 Finanční zprostředkovatelské služby nepřímo měřené -  
P.12 Produkce pro vlastní konečné užití -  
P.13 Ostatní netržní produkce 1422 Správní poplatky
    1423 Nahodilý prodej realizovaný netržními institucemi
P.2 Mezispotřeba 22 Užití zboží a služeb
P.3 Výdaje na konečnou spotřebu -  
P.31 Výdaje na individuální spotřebu -  
P.32 Výdaje na kolektivní spotřebu -  
P.4 Skutečná konečná spotřeba -  
P.41 Skutečná individuální spotřeba -  
P.42 Skutečná kolektivní spotřeba -  
P.5 Tvorba hrubého kapitálu 31 Nefinanční aktiva
P.51 Tvorba hrubého fixního kapitálu 311 Fixní aktiva
P.511 Čisté pořízení hmotných fixních aktiv 3111 Budovy a stavby
    3112 Stroje a zařízení
    3113 Ostatní fixní aktiva
P.5111 Pořízení nových hmotných fixních aktiv 3111/3112/3113  
P.5112 Pořízení použitých hmotných fixních aktiv 3111/3112/3113  
P.5113 Prodej a předání použitých hmotných fixních aktiv 3111/3112/3113  
P.512 Čisté pořízení nehmotných fixních aktiv 31132 Nehmotná fixní aktiva
P.5121 Pořízení nových nehmotných fixních aktiv 31132 Nehmotná fixní aktiva
P.5122 Pořízení použitých nehmotných fixních aktiv 31132 Nehmotná fixní aktiva
P.5123 Prodej a předání použitých nehmotných fixních aktiv 31132 Nehmotná fixní aktiva
P.513 Zvýšení hodnoty nevyráběných nefinančních aktiv 314 Nevyráběná aktiva
P.5131 Velké zlepšení nevyráběných nefinančních aktiv 314 Nevyráběná aktiva
P.5132 Náklady na převody vlastnictví nevyráběných nefinančních aktiv 314 Nevyráběná aktiva
P.52 Změny stavu zásob 312 Zásoby
P.53 Čisté pořízení cenností 313 Cennosti
P.6 Vývoz výrobků a služeb -  
P.61 Vývoz zboží -  
P.62 Vývoz služeb -  
P.7 Dovoz výrobků a služeb -  
P.71 Dovoz zboží -  
P.72 Dovoz služeb -  

 

ROZDĚLOVACÍ TRANSAKCE [D]
Kódy ESA95   Kódy GSFM2001  
D.1 Náhrady zaměstnancům 21 Náhrady zaměstnancům
D.11 Mzdy a platy 211 Mzdy a platy
D.12 Sociální příspěvky zaměstnavatelů 212 Sociální příspěvky
D.121 Skutečné sociální příspěvky zaměstnavatelů 2121 Skutečné sociální příspěvky
D.122 Imputované sociální příspěvky zaměstnavatelů 2122 Imputované sociální příspěvky
D.2 Daně z výroby a z dovozu -  
D.21 Daně z produktů -  
D.211 Daně typu daně z přidané hodnoty (DPH) 11411 Daň z přidané hodnoty
D.212 Daně z dovozu a dovozní cla mimo DPH -  
D.2121 Dovozní cla 1151 Cla a ostatní dovozní poplatky
D.2122 Daně z dovozu bez DPH a dovozních cel -  
D.2122A Poplatky z dovážených zemědělských produktů 1151 Cla a ostatní dovozní poplatky
D.2122B Peněžní vyrovnávací dávky uvalené na dovoz 1151 Cla a ostatní dovozní poplatky
D.2122C Spotřební daně 1142 Spotřební daně
D.2122D Všeobecné daně z prodeje placené z dovozu zboží 11412 Daně z prodeje
D.2122E Daně ze specifických služeb 1144 Daně ze zvláštních služeb
D.214 Daně z produktů bez DPH a dovozních daní -  
D.214A Spotřební daně 1142 Spotřební daně
D.214B Daně vybírané pomocí kolků a nálepek 1161 Placené výlučně z podnikání
D.214C Daně z finančních a kapitálových transakcí 1134 Daně z finančních a kapitálových transakcí
D.214D Poplatky při registraci aut 11451 Daně z motorových vozidel
D.214E Poplatky ze zábavních činností 1144 Daně ze zvláštních služeb
D.214F Daně z loterií, her a sázek 1144 Daně ze zvláštních služeb
D.214G Daně z pojistného 1144 Daně ze zvláštních služeb
D.214H Jiné daně na specifické služby 1144 Daně ze zvláštních služeb
D.214I Všeobecné daně z prodejů nebo obratu (kromě daní typu DPH) 11412 Daně z prodeje
11413 Daň z obratu a další obecné daně ze zboží a služeb
D.214J Zisky fiskálních monopolů 1143 Zisky ze státních fiskálních monopolů
D.214K Vývozní cla a peněžní vyrovnávací dávky vybírané při vývozu 1152 Vývozní daně
D.214L Ostatní daně z výrobků jinde nezařazené 1146 Ostatní daně ze zboží a služeb
D.29 Ostatní daně z výroby -  
D.29A Daně z vlastnictví nebo užívání půdy, budov nebo ostatních staveb 1131 Daně z nemovitostí, pravidelné
1136 Ostatní daně z majetku, pravidelné
D.29B Daně z užívání fixních aktiv za účelem výroby 11451 Daně z motorových vozidel
11452 Ostatní daně z používání zboží, z povolení používat zboží a provozovat činnost
D.29C Daně z pracovní síly a z objemu mezd 112 Daně z objemu mezd a z pracovní síly
D.29D Daně z mezinárodních transakcí 1156 Ostatní daně z mezinárodního obchodu a transakcí
D.29E Daně za účelem získání licencí k podnikání nebo profesní licence 11452 Ostatní daně z používání zboží, z povolení používat zboží a provozovat činnost
D.29F Daně za znečištění 1161 Placené výlučně z podnikání
11452 Ostatní daně z používání zboží, z povolení používat zboží a provozovat činnost
D.29G Neuhrazená DPH (systém plošného uplatňování sazby) 11411 Daň z přidané hodnoty
D.29H Ostatní daně z výroby jinde nezařazené 1146 Ostatní daně ze zboží a služeb
D.3 Dotace 25 Dotace
D.31 Dotace na produkty -  
D.311 Dovozní dotace -  
D.319 Ostatní dotace na produkty -  
D.39 Ostatní dotace na výrobu -  
D.4 Důchod z vlastnictví -  
D.41 Úroky 1411 Úroky (příjmové)
24 Úroky (výdajové)
D.42 Rozdělované důchody společností -  
D.421 Dividendy 1412 Dividendy
D.422 Čerpání důchodů z kvazispolečností 1413 Čerpání důchodů z kvazispolečností
D.43 Reinvestované zisky z přímých zahraničních investic -  
D.44 Důchod z vlastnictví přisuzovaný pojištěncům 1414 Příjmy z vlastnictví přisuzované pojištěncům
D.45 Pachtovné 1415 Nájemné (ostatní příjmy)
2814 Nájemné (ostatní výdaje)
D.5 Běžné daně z důchodu, jmění a jiné -  
D.51 Daně z důchodu 111 Daně z příjmu, zisku a kapitálových výnosů
D.51A Daně z příjmu jedntotlivce nebo domácností 1111 Placené fyzickými osobami
D.51B Daně z příjmů nebo zisků společností 1112 Placené společnostmi a ostatními podniky
D.51C Daně ze zisků z držby 1111 Placené fyzickými osobami
1112 Placené společnostmi a ostatními podniky
D.51D Daně z výher z loterií nebo sázek 1111 Placené fyzickými osobami
D.51E Ostatní daně z příjmu jinde nezařazené 1113 Jinde nezařazené
D.59 Ostatní běžné daně -  
D.59A Běžné daně z kapitálu 1131 Daně z nemovitostí, pravidelné
1132 Daně z čistého jmění, pravidelné
D.59B Daně na hlavu 1161 Placené výlučně z podnikání
D.59C Daně na výdaje placené podle celkových výdajů osob nebo domácností 11413 Daně z obratu a ostatní obecné daně ze zboží a služeb
1162 Placené jinak než z podnikání nebo neidentifikovatelné
D.59D Platby domácností za získání licencí 11451 Daně z motorových vozidel
11452 Ostatní daně z používání zboží, z povolení používat zboží a provozovat činnost
D.6 Sociální příspěvky a dávky -  
D.61 Sociální příspěvky -  
D.611 Skutečné sociální příspěvky -  
D.6111 Skutečné sociální příspěvky zaměstnavatelů -  
D.61111 Povinné skutečné sociální příspěvky zaměstnavatelů 1212 Příspěvky zaměstnavatelů (část sociální zabezpečení)
1222 Příspěvky zaměstnavatelů (ostatní sociální příspěvky)
d Důchod1
D.61112 Dobrovolné skutečné sociální příspěvky zaměstnavatelů 1212/1222/d  
D.6112 Skutečné sociální příspěvky zaměstnanců -  
D.61121 Povinné skutečné sociální příspěvky zaměstnanců 1211 Příspěvky zaměstnanců (část sociální zabezpečení)
1221 Příspěvky zaměstnanců (ostatní sociální příspěvky)
d Důchod1
D.61122 Dobrovolné skutečné sociální příspěvky zaměstnanců 1211/1221/d  
D.6113 Skutečné sociální příspěvky OSVČ a nezaměstnaných -  
D.61131 Povinné skutečné sociální příspěvky OSVČ a nezaměstnaných 1213 Příspěvky OSVČ nebo nezaměstnaných
1221 Příspěvky zaměstnanců (ostatní sociální příspěvky)
D.61132 Dobrovolné skutečné sociální příspěvky OSVČ a nezaměstnaných 1213/1221  
D.612 Imputované sociální příspěvky 1223 Imputované příspěvky
d Důchod1
D.62 Sociální dávky jiné než naturální sociální transfery -  
D.621 Peněžité dávky sociálního zabezpečení 2711 Dávky sociálního zabezpečení v hotovosti
D.622 Soukromé fondové sociální dávky -  
D.623 Nefondové sociální dávky zaměstnancům 2731 Sociální dávky zaměstnavatelů v hotovosti
D.624 Výpomocné peněžité sociální dávky 2721 Dávky sociální pomoci v hotovosti
D.63 Naturální sociální transfery -  
D.631 Naturální sociální dávky -  
D.6311 Refundace z dávek sociálního zabezpečení 2712 Dávky sociálního zabezpečení v naturáliích
D.6312 Ostatní naturální dávky sociálního zabezpečení 2712 Dávky sociálního zabezpečení v naturáliích
D.6313 Výpomocné naturální sociální dávky 2712 Dávky sociálního zabezpečení v naturáliích
D.632 Transfery individuálních netržních výrobků a služeb 2821 Ostatní běžné výdaje
D.7 Ostatní běžné transfery    
D.71 Čisté pojistné na neživotní pojištění 145 Ostatní příjmy jinde nezařazené
2821 Ostatní běžné výdaje
D.72 Náhrady z neživotního pojištění 145 Ostatní příjmy jinde nezařazené
2821 Ostatní běžné výdaje
D.73 Běžné transfery uvnitř sektoru vládních institucí 1331 Dotace od institucí vládního sektoru, běžné
2631 Dotace institucím vládního sektoru, běžné
D.74 Běžná mezinárodní spolupráce 1311 Dotace od zahraničních vlád, běžné
1321 Dotace od mezinárodních organizací, běžné
2611 Dotace zahraničním vládám, běžné
2621 Dotace mezinárodním organizacím, běžné
D.75 Jiné běžné transfery 143 Pokuty, penále a propadnutí
1441 Dobrovolné transfery jiné než dotace, běžné
145 Ostatní příjmy jinde nezařazené
2821 Ostatní běžné výdaje
D.8 Úprava o změny čistého podílu domácností na rezervách penzijních fondů -  
D.9 Kapitálové transfery -  
D.91 Kapitálové daně 1442 Dobrovolné transfery jiné než dotace, kapitálové
2822 Ostatní kapitálové výdaje
D.92 Investiční dotace 1312 Dotace od zahraničních vlád, kapitálové
1322 Dotace od mezinárodních organizací, kapitálové
1332 Dotace od institucí vládního sektoru, kapitálové
1442 Dobrovolné transfery jiné než dotace, kapitálové
2612 Dotace zahraničním vládám, kapitálové
2622 Dotace mezinárodním organizacím, kapitálové
2632 Dotace institucím vládního sektoru, kapitálové
2822 Ostatní kapitálové výdaje
D.93 Ostatní kapitálové transfery 1312/1322/1332/ 1442 – 2612/2622/2632/2822 (viz D.92)  

1 V GFS jsou zaznamenány všechny sociální příspěvky, skutečné nebo imputované, s výjimkou příspěvků do penzijního systému pro státní zaměstnance, které jsou zaznamenány jako vznik závazků, v ESA jsou všechny sociální příspěvky zaznamenány zde. To znamená, že v ESA musí být příspěvky do penzijního systému státních zaměstnanců odděleny od ostatních programů, stejně jako ostatní příspěvky na penzijní programy státních zaměstnanců, které by měly být zaznamenány v GFS jako položka 122.

TRANSAKCE S FINANČNÍMI NÁSTROJI [F]
Kódy ESA95   Kódy GSFM2001  
F.1 Měnové zlato a zvláštní práva čerpání 323 Měnové zlato a zvláštní práva čerpání
F.11 Měnové zlato    
F.12 Zvláštní práva čerpání    
F.2 Oběživo a vklady 3212/3222 Oběživo a vklady
F.21 Oběživo    
F.22 Převoditelné vklady    
F.29 Ostatní vklady    
F.3 Cenné papíry jiné než účasti -  
F.33 Cenné papíry jiné než účasti, mimo finanční deriváty 3213/3223 Cenné papíry jiné než účasti
F.331 Krátkodobé cenné papíry jiné než účasti, mimo finanční deriváty    
F.332 Dlouhodobé cenné papíry jiné než účasti, mimo finanční deriváty    
F.34 Finanční deriváty 3217/3227 Finanční deriváty
F.4 Půjčky 3214/3224 Půjčky
F.41 Krátkodobé půjčky    
F.42 Dlouhodobé půjčky    
F.5 Účasti 3215/3225 Účasti
F.51 Účasti, mimo účasti v investičních fondech    
F.511 Kótované akcie, mimo účasti v investičních fondech    
F.512 Nekótované akcie, mimo účasti v investičních fondech    
F.513 Jiné účasti    
F.52 Účasti v investičních fondech    
F.6 Pojistné technické rezervy 3216/3226 Pojistné technické rezervy
F.61 Čistý podíl domácností na rezervách životního pojištění a na rezervách penzijních fondů    
F.611 Čistý podíl domácností na rezervách životního pojištění    
F.612 Čistý podíl domácností na rezervách penzijních fondů    
F.62 Předplacené pojistné a rezervy na nevyrovnané nároky    
F.7 Ostatní pohledávky a závazky 3218/3228 Ostatní pohledávky
F.71 Obchodní úvěry a zálohy    
F.79 Ostatní pohledávky a závazky    

 

OSTATNÍ POLOŽKY AKUMULACE [K]
Kódy ESA95   Kódy GSFM2001  
K.1 Spotřeba fixního kapitálu 23 Spotřeba fixního kapitálu
K.2 Čisté pořízení nevyráběných nefinančních aktiv 314 Nevyráběná aktiva
K.21 Čisté pořízení půdy a jiných hmotných nevyráběných aktiv 3141 Pozemky
3142 Podzemní zdroje
3143 Ostatní přírodní zdroje
K.211 Pořízení půdy a jiných hmotných nevyráběných aktiv 3141/3142/3143 Viz výše
K.212 Prodej a předání půdy a jiných hmotných nevyráběných aktiv 3141/3142/3143 Viz výše
K.22 Čisté pořízení nehmotných nevyráběných aktiv 3144 Nehmotná nevyráběná aktiva
K.221 Pořízení nehmotných nevyráběných aktiv 3144 Nehmotná nevyráběná aktiva
K.222 Prodej a předání nehmotných nevyráběných aktiv 3144 Nehmotná nevyráběná aktiva
K.3 Ekonomický vznik nevyráběných aktiv 514 Nevyráběná aktiva
K.4 Ekonomický vznik vyrobených aktiv 511 Fixní aktiva
K.5 Přirozený růst nepěstovaných biologických zdrojů 5143 Ostatní přírodní zdroje
K.6 Ekonomický zánik nevyráběných aktiv 514 Nevyráběná aktiva
K.61 Vyčerpání přírodních ekonomických aktiv -  
K.62 Ostatní ekonomický zánik nevyráběných aktiv -  
K.7 Ztráty z katastrof 51 Nefinanční aktiva
K.8 Konfiskace bez náhrady 51 Nefinanční aktiva
K.9 Ostatní změny objemu nefinančních aktiv jinde neuvedené 51 Nefinanční aktiva
K.10 Ostatní změny objemu finančních aktiv a závazků jinde neuvedené 52 Finanční aktiva
53 Závazky
K.11 Nominální zisky/ztráty z držby 4 Čisté jmění a jeho změny
K.111 Neutrální zisky/ztráty z držby 4 Čisté jmění a jeho změny
K.112 Reálné zisky/ztráty z držby 4 Čisté jmění a jeho změny
K.12 Změny v zatřídění a ve struktuře 5 Čisté jmění a jeho změny
K.121 Změny v sektorovém zatřídění a ve struktuře 5 Čisté jmění a jeho změny
K.122 Změny v zatřídění aktiv a závazků 5 Čisté jmění a jeho změny
K.123 Monetizace/demonetizace zlata 5 Čisté jmění a jeho změny
K.124 Změny v zatřídění aktiv a závazků s výjimkou monetizace/demonetizace zlata 5 Čisté jmění a jeho změny

 

Kódy ESA95   Kódy GSFM2001  
FINANČNÍ AKTIVA/ZÁVAZKY (AF)
AN1 NEFINANČNÍ VYROBENÁ AKTIVA -  
AN.11 Fixní aktiva 611 Fixní aktiva
AN.111 Hmotná fixní aktiva 6111 Budovy a stavby
AN.1111 Obydlí 61111 Obydlí
AN.1112 Ostatní budovy a stavby 61112+61113  
AN.11121 Nebytové budovy 61112 Nebytové objekty
AN.11122 Ostatní stavby 61113 Ostatní stavby
AN.1113 Stroje a zařízení 6112 Stroje a zařízení
AN.11131 Dopravní prostředky 61121 Dopravní zařízení
AN.11132 Ostatní stroje a zařízení 61122 Ostatní stroje a zařízení
AN. 1114 Pěstovaná aktiva 61131 Pěstovaná aktiva
AN. 11141 Základní stádo 61131 Pěstovaná aktiva
AN.11142 Trvalé porosty 61131 Pěstovaná aktiva
AN.112 Nehmotná fixní aktiva 61132 Nehmotná fixní aktiva
AN.1121 Biologický průzkum 61132 Nehmotná fixní aktiva
AN.1122 Počítačové programové vybavení (software) 61132 Nehmotná fixní aktiva
AN.1123 Původní kulturní a umělecká díla 61132 Nehmotná fixní aktiva
AN.1129 Ostatní nehmotná fixní aktiva 61132 Nehmotná fixní aktiva
AN.12 Zásoby 612 Zásoby
AN.121 Materiál a polotovary 61221 Materiál a polotovary
AN.122 Nedokončená produkce 61222 Nedokončená výroba
AN.1221 Nedokončené pěstitelské produkty 61222 Nedokončená výroba
AN.1222 Ostatní nedokončená produkce 61222 Nedokončená výroba
AN.123 Hotové produkty 61223 Hotové produkty
AN.124 Obchodní zboží 61224 Obchodní zboží
AN.13 Cennosti 613 Cennosti
AN.131 Drahé kovy a drahokamy 613 Cennosti
AN.132 Starožitnosti a jiné umělecké předměty 613 Cennosti
AN.139 Ostatní cennosti 613 Cennosti
AN.2 NEVYRÁBĚNÁ AKTIVA 614 Nevyráběná aktiva
AN.21 Hmotná nevyráběná aktiva -  
AN.211 Půda 6141 Pozemky
AN.2111 Zastavěná půda 6141 Pozemky
AN.2112 Obdělávaná půda 6141 Pozemky
AN.2113 Půda pro rekreaci a přidružené vodní plochy 6141 Pozemky
AN.2119 Ostatní půda a přidružené vodní plochy 6141 Pozemky
AN.212 Podzemní zdroje 6142 Podzemní zdroje
AN.2121 Ložiska uhlí, ropy a zemního plynu 6142 Podzemní zdroje
AN.2122 Ložiska kovových nerostů 6142 Podzemní zdroje
AN.2123 Ložiska nekovových nerostů 6142 Podzemní zdroje
AN.213 Nepěstované biologické zdroje 6143 Ostatní přírodní zdroje
AN.214 Vodní zdroje 6143 Ostatní přírodní zdroje
AN.22 Nehmotná nevyráběná aktiva 6144 Nehmotná nevyráběná aktiva
AN.221 Patenty 6144 Nehmotná nevyráběná aktiva
AN.222 Nájemní a jiné smlouvy o převodu 6144 Nehmotná nevyráběná aktiva
AN.223 Nakoupená dobrá pověst (goodwill) 6144 Nehmotná nevyráběná aktiva
AN.229 Ostatní nehmotná nevyráběná aktiva 6144 Nehmotná nevyráběná aktiva

 

FINANČNÍ AKTIVA/ZÁVAZKY (AF)
Kódy ESA95   Kódy GSFM2001  
AF.1 Měnové zlato a zvláštní práva čerpání 623 Měnové zlato a zvláštní práva čerpání
AF.11 Měnové zlato    
AF.12 Zvláštní práva čerpání    
AF.2 Oběživo a vklady 6212/6222
6312/6322
Oběživo a vklady
AF.21 Oběživo    
AF.22 Převoditelné vklady    
AF.29 Ostatní vklady    
AF.3 Cenné papíry jiné než účasti -  
AF.33 Cenné papíry jiné než účasti, mimo finanční deriváty 6213/6223
6312/6323
Cenné papíry jiné než účasti
AF.331 Krátkodobé cenné papíry jiné než účasti, mimo finanční deriváty    
AF.332 Dlouhodobé cenné papíry jiné než účasti,mimo finanční deriváty    
AF.34 Finanční deriváty 6217/6227
6317/6327
Finanční deriváty
AF.4 Půjčky 6214/6224
6314/6324
Půjčky
AF.41 Krátkodobé půjčky    
AF.42 Dlouhodobé půjčky    
AF.5 Účasti 6215/6225
6315/6324
Účasti
AF.51 Účasti, mimo účasti v investičních fondech    
AF.511 Kótované akcie    
AF.512 Nekótované akcie    
AF.513 Jiné účasti    
AF.52 Účasti v investičních fondech    
AF.6 Pojistné technické rezervy 6216/6226
6316/6326
Pojistné technické rezervy
AF.61 Čistý podíl domácností na rezervách životního pojištění a penzijních fondů    
AF.611 Čistý podíl domácností na rezervách životního pojištění    
AF.612 Čistý podíl domácností na rezervách penzijních fondů    
AF.62 Předplacené pojistné a rezervy na nevyrovnané nároky    
AF.7 Ostatní pohledávky a závazky 6218/6228
6318/6328
Ostatní pohledávky domácí / zahraniční
Ostatní závazky domácí / zahraniční
AF.71 Obchodní úvěry a zálohy    
AF.79 Jiné pohledávky a závazky    
 

nahoru 

Systém klasifikace GFSM 2001

Systém klasifikace GFSM 2001

 

  TRANSAKCE MAJÍCÍ VLIV NA ČISTÉ JMĚNÍ:
1 Příjmy
11   Daně
12   Sociální příspěvky
13   Dotace
14   Ostatní příjmy
 
2 Výdaje
21   Náhrady zaměstnancům
22   Užití zboží a služeb
23   Spotřeba fixního kapitálu
24   Úroky
25   Dotace (podnikům a společnostem)
26   Dotace (institucím vládního sektoru a do zahraničí)
27   Sociální dávky
28   Ostatní výdaje
 
HPB Hrubá provozní bilance (1+2+23)
ČPB Čistá provozní bilance (1-2)
 
  TRANSAKCE S NEFINANČNÍMI AKTIVY:
31 Nefinanční aktiva
311   Fixní aktiva
312   Zásoby
313   Cennosti
314   Nevyráběná aktiva
ČPV Čisté půjčky/výpůjčky (1-2-31)
 
  TRANSAKCE S FINANČNÍMI AKTIVY A ZÁVAZKY (FINANCOVÁNÍ):
32 Finanční aktiva
321   Domácí
322   Zahraniční
323   Měnové zlato a zvláštní práva čerpání
33 Závazky
331   Domácí
332   Zahraniční
PŘEHLED I - PŘEHLED VLÁDNÍCH OPERACÍ

 

1 PŘÍJMY
11  Daně
111   Daně z příjmu, zisku a kapitálových zisků
1111    Placené fyzickými osobami
1112    Placené společnostmi a ostatními podniky
1113    Jinde nezařazené
112   Daně z objemu mezd a z pracovní síly
113   Daně z majetku
1131    Daně z nemovitostí, pravidelné
1132    Daně z čistého jmění, pravidelné
1133    Daně z pozůstalosti, dědické a darovací
1134    Daně z finančních a kapitálových transakcí
1135    Ostatní jednorázové daně z majetku
1136    Ostatní daně z majetku, pravidelné
114   Daně ze zboží a služeb
1141    Obecné daně ze zboží a služeb
11411     Daň z přidané hodnoty
11412     Daně z prodeje
11413     Daň z obratu a ostatní všeobecné daně ze zboží a služeb
1142    Spotřební daně
1143    Zisky ze státních fiskálních monopolů
1144    Daně ze zvláštních služeb
1145    Daně z používání zboží a z povolení používat zboží a provozovat činnost
11451     Daně z motorových vozidel
11452     Ostatní daně z používání zboží, z povolení používat zboží a provozovat činnost
1146    Ostatní daně ze zboží a služeb
115   Daně z mezinárodního obchodu a transakcí
1151    Celní a ostatní dovozní poplatky
1152    Vývozní daně
1153    Zisky vývozních nebo dovozních monopolů
1154    Zisky ze směny (deviz)
1155    Daně ze směny (deviz)
1156    Ostatní daně z mezinárodního obchodu a transakcí
116   Ostatní daně
1161    Placené výlučně z podnikání
1162    Placené jinak než z podnikání nebo neidentifikovatelné
TABULKA 1 - KLASIFIKACE PŘÍJMŮ

 

12  Sociální příspěvky
121   Příspěvky na sociální zabezpečení
1211    Příspěvky zaměstnanců
1212    Příspěvky zaměstnavatelů
1213    Příspěvky OSVČ nebo nezaměstnaných
1214    Příspěvky jinde nezařazené
122   Ostatní sociální příspěvky
1221    Příspěvky zaměstnanců
1222    Příspěvky zaměstnavatelů
1223    Imputované příspěvky
13  Dotace
131   Od zahraničních vlád
1311    Běžné
1312    Kapitálové
132   Od mezinárodních organizací
1321    Běžné
1322    Kapitálové
133   Od institucí vládního sektoru
1331    Běžné
1332    Kapitálové
14  Ostatní příjmy
141   Příjmy z vlastnictví
1411    Úroky
1412    Dividendy
1413    Čerpání z důchodů kvazispolečností
1414    Příjmy z vlastnictví přisuzované pojištěncům
1415    Nájemné
142   Prodej zboží a služeb
1421    Prodej realizovaný tržními institucemi
1422    Správní poplatky
1423    Nahodilý prodej realizovaný netržními institucemi
1424    Imputovaný prodej zboží a služeb
143   Pokuty, penále a propadnutí
144   Dobrovolné transfery jiné než dotace
1441    Běžné
1442    Kapitálové
145   Ostatní příjmy jinde nezařazené
TABULKA 1 - KLASIFIKACE PŘÍJMŮ

 

2 VÝDAJE
21  Náhrady zaměstnancům
211   Mzdy a platy
2111    Mzdy a platy v hotovosti
2112    Mzdy a platy v naturáliích
212   Sociální příspěvky
2121    Skutečné sociální příspěvky
2122    Imputované sociální příspěvky
22  Užití zboží a služeb
23  Spotřeba fixního kapitálu
24  Úroky
241   Nerezidentům
242   Rezidentům s výjimkou institucí vládního sektoru
243   Institucím vládního sektoru
25  Dotace
251   Veřejným společnostem
2511    Nefinančním společnostem
2512    Finančním společnostem
252   Soukromým společnostem
2521    Nefinančním společnostem
2522    Finančním společnostem
26  Dotace
261   Zahraničním vládám
2611    Běžné
2612    Kapitálové
262   Mezinárodním organizacím
2621    Běžné
2622    Kapitálové
263   Institucím vládního sektoru
2631    Běžné
2632    Kapitálové
TABULKA 2 - EKONOMICKÁ KLASIFIKACE VÝDAJŮ

 

27  Sociální dávky
271   Dávky sociálního zabezpečení
2711    Dávky sociálního zabezpečení v hotovosti
2712    Dávky sociálního zabezpečení v naturáliích
272   Dávky sociální pomoci
2721    Dávky sociální pomoci v hotovosti
2722    Dávky sociální pomoci v naturáliích
273   Sociální dávky zaměstnavatelů
2731    Sociální dávky zaměstnavatelů v hotovosti
2732    Sociální dávky zaměstnavatelů v naturáliích
28  Ostatní výdaje
281   Výdaje z vlastnictví jiné než úroky
2811    Dividendy (pouze veřejné společnosti)
2812    Čerpání z důchodů kvazispolečností (pouze veřejné společnosti)
2813    Výdaje z vlastnictví přisuzované pojištěncům
2814    Nájemné
282   Ostatní výdaje jinde nezařazené
2821    Ostatní běžné výdaje
2822    Ostatní kapitálové výdaje
TABULKA 2 - EKONOMICKÁ KLASIFIKACE VÝDAJŮ

 

Kódy GFS pro klasifikaci rozvahy TABULKA 3
Klasifikace transakcí s aktivy a závazky
TABULKA 4
Klasifikace zisků z držby aktiv a závazků
TABULKA 5
Klasifikace objemových změn aktiv a závazků
TABULKA 6
Klasifikace aktiv a závazků
ČISTÉ JMĚNÍ A JEHO ZMĚNY 3 4 5 6
Nefinanční aktiva 31 41 51 61
 Fixní aktiva 311 411 511 611
  Budovy a stavby 3111 4111 5111 6111
   Obydlí 31111 41111 51111 61111
   Nebytové objekty 31112 41112 51112 61112
   Ostatní stavby 31113 41113 51113 61113
  Stroje a zařízení 3112 4112 5112 6112
   Dopravní zařízení 31121 41121 51121 61121
   Stroje a zařízení 31122 41122 51122 61122
  Ostatní fixní aktiva 3113 4113 5113 6113
   Pěstovaná aktiva 31131 41131 51131 61131
   Nehmotná fixní aktiva 31132 41132 51132 61132
 Zásoby 312 412 512 612
  Strategické zásoby 3121 4121 5121 6121
  Ostatní zásoby 3122 4122 5122 6122
   Materiál a polotovary 31221 41221 51221 61221
   Nedokončená výroba 31222 41222 51222 61222
   Hotové produkty 31223 41223 51223 61223
   Obchodní zboží 31224 41224 51224 61224
 Cennosti 313 413 513 613
 Nevyráběná aktiva 314 414 514 614
  Pozemky 3141 4141 5141 6141
  Podzemní zdroje 3142 4142 5142 6142
  Ostatní přírodní zdroje 3143 4143 5143 6143
  Nehmotná nevyráběná aktiva 3144 4144 5144 6144
Finanční aktiva 32 42 52 62
 Domácí 321 421 521 621
  Oběživo a vklady 3212 4212 5212 6212
  Cenné papíry jiné než účasti 3213 4213 5213 6213
  Půjčky 3214 4214 5214 6214
  Účasti 3215 4215 5215 6215
  Pojistné technické rezervy 3216 4216 5216 6216
  Finanční deriváty 3217 4217 5217 6217
  Ostatní pohledávky 3218 4218 5218 6218
 Zahraničí 322 422 522 622
  Oběživo a vklady 3222 4222 5222 6222
  Cenné papíry jiné než účasti 3223 4223 5223 6223
  Půjčky 3224 4224 5224 6224
  Účasti 3225 4225 5225 6225
  Pojistné technické rezervy 3226 4226 5226 6226
  Finanční deriváty 3227 4227 5227 6227
  Ostatní pohledávky 3228 4228 5228 6228
 Měnové zlato a zvláštní práva čerpání 323 423 523 623
Závazky 33 43 53 63
 Domácí 331 431 531 631
  Oběživo a vklady 3312 4312 5312 6312
  Cenné papíry jiné než účasti 3313 4313 5313 6313
  Půjčky 3314 4314 5314 6314
  Účasti (pouze veřejné společnosti) 3315 4315 5315 6315
  Pojistné technické rezervy 3316 4316 5316 6316
  Finanční deriváty 3317 4317 5317 6317
  Ostatní závazky 3318 4318 5318 6318
 Zahraniční 332 432 532 632
  Oběživo a vklady 3322 4322 5322 6322
  Cenné papíry jiné než účasti 3323 4323 5323 6323
  Půjčky 3324 4324 5324 6324
  Účasti (pouze veřejné společnosti) 3325 4325 5325 6325
  Pojistné technické rezervy 3326 4326 5326 6326
  Finanční deriváty 3327 4327 5327 6327
  Ostatní závazky 3328 4328 5328 6328
 
Poznámky:        
  Tvorba kapitálu ve vlastní režii 3M1      
   Náhrady zaměstnancům 3M11      
   Užití zboží a služeb 3M12      
   Spotřeba fixního kapitálu 3M13      
   Ostatní daně z výroby minus výrobní dotace 3M14      
  Čisté finanční jmění       6M1
  Dluh (v tržní hodnotě)       6M2
  Dluh (v nominální hodnotě)       6M3
  Nedoplatky       6M4
  Závazky z dávek sociálního zabezpečení       6M5
  Ostatní závazky       6M6
  Mezinárodní rezervy a prostředky v zahraniční měně       6M7
  Nekapitalizované zbraňové systémy a nosiče zbraní       6M8
TABULKY 3 až 6 - KLASIFIKACE TOKŮ A STAVŮ AKTIV A ZÁVAZKŮ

 

7 CELKOVÉ VÝDAJE
701  Všeobecné veřejné služby
7011   Zákonodárné, výkonné a další normotvorné orgány, záležitosti finanční, rozpočtové, daňové, zahraniční kromě zahraniční pomoci
70111    Zákonodárné, výkonné a další normotvorné orgány
70112    Finanční, rozpočtové a daňové záležitosti
70113    Zahraniční záležitosti kromě zahraniční pomoci
7012   Zahraniční ekonomická pomoc
70121    Ekonomická pomoc adresným příjemcům
70122    Ekonomická pomoc směrovaná přes mezinárodní organizace
7013   Všeobecné služby
70131    Všeobecné personální služby
70132    Rámcové plánovací a statistické služby
70133    Ostatní všeobecné služby
7014   Badatelský výzkum
7015   Cíůený výzkum a vývoj v oblasti všeobecných veřejných služeb
7016   Všeobecné veřejné služby jinde neuvedené
7017   Transakce v oblasti veřejného (státního) dluhu
7018   Transfery obecného charakteru mezi různými úrovněmi státní a veřejné správy
702  Obrana
7021   Vojenská obrana (správa a provoz)
7022   Civilní obrana
7023   Zahraniční vojenská pomoc
7024   Cílený výzkum a vývoj v oblasti obrany
7025   Obrana jinde neuvedená
703  Veřejný pořádek a bezpečnost
7031   Policejní ochrana
7032   Požární ochrana
7033   Soudy a státní zastupitelství
7034   Vězeňská správa a vězeňský provoz
7035   Cílený výzkum a vývoj v oblasti veřejného pořádku a bezpečnosti
7036   Veřejný pořádek a bezpečnost jinde neuvedená
704  Ekonomické záležitosti
7041   Všeobecné ekonomické, komerční a pracovní záležitosti
70411    Všeobecné ekonomické a komerční záležitosti
70412    Všeobecné pracovní záležitosti
7042   Zemědělství, lesnictví, rybářství a myslivost
70421    Zemědělství
70422    Lesnictví
70423    Rybářství a myslivost
7043   Paliva a energie
70431    Uhlí a ostatní tuhá paliva
70432    Ropa a zemní plyn
70433    Jaderné palivo a ochrana před ionizujícím zářením
70434    Ostatní paliva
70435    Elektrická energie
70436    Energie jiná než elektrická
7044   Těžba a zpracovatelský průmysl
70441    Těžba nerostných surovin kromě paliv
70442    Průmyslová výroba
70443    Stavebnictví
7045   Doprava
70451    Silniční doprava
70452    Vodní doprava
70453    Drážní doprava
70454    Letecká doprava
70455    Potrubní a ostatní doprava
7046   Pošty a telekomunikace
7047   Ekonomická oblast ostatní
70471    Velkoobchod a maloobchod včetně skladování
70472    Ubytování a stravování
70473    Turistický ruch
70474    Víceúčelové projekty rozvoje
7048   Cílený výzkum a vývoj v ekonomické oblasti
70481    Cílený výzkum a vývoj v oblasti všeobecných ekonomických, komerčních a pracovních záležitostí
70482    Cílený výzkum a vývoj v oblasti zemědělství, lesnictví, rybářství a myslivosti
70483    Cílený výzkum a vývoj v oblasti paliv a energetiky
70484    Cílený výzkum a vývoj v oblasti těžby, průmyslové výroby a stavebnictví
70485    Cílený výzkum a vývoj v oblasti dopravy
70486    Cílený výzkum a vývoj v oblasti pošt a telekomunikací
70487    Cílený výzkum a vývoj v oblasti obchodu, turistického ruchu, víceúčelových projektů
7049   Ekonomické záležitosti jinde neuvedené
TABULKA 7 - KLASIFIKACE VÝDAJŮ PODLE FUNKCÍ VLÁDY

 

705   Ochrana životního prostředí
7051    Odstraňování pevných odpadů
7052    Odstraňování odpadních vod
7053    Kontrola a snižování znečištění
7054    Ochrana přírody
7055    Cílený výzkum a vývoj v oblasti ochrany životního prostředí
7056    Ochrana životního prostředí jinde neuvedená
706   Bydlení a společenská infrastruktura
7061    Rozvoj bydlení
7062    Územní rozvoj obecně
7063    Zásobování vodou
7064    Pouliční osvětlení
7065    Cílený výzkum a vývoj v oblasti rozvoje bydlení a společenské infrastruktury
7066    Rozvoj bydlení a společenské infrastruktury jinde neuvedený
707   Zdraví
7071    Léčiva a zdravotnické prostředky
70711     Léčiva
70712     Ostatní zdravotnické výrobky
70713     Léčebné a protetické prostředky
7072    Ambulantní zdravotní péče
70721     Ambulantní lékařská péče všeobecná
70722     Ambulantní lékařská péče specializovaná (kromě stomatologické péče)
70723     Ambulantní stomatologická péče
70724     Ambulantní zdravotní péče ostatní
7073    Ústavní zdravotní péče
70731     Ústavní zdravotní péče všeobecná
70732     Ústavní zdravotní péče specializovaná
70733     Služby zdravotnických středisek a středisek péče v mateřství
70734     Služby sanatorií, kojeneckých ústavů, zotavoven a léčeben pro dlouhodobě nemocné apod.
7074    Veřejné zdravotnické služby
7075    Cílený výzkum a vývoj v oblasti zdravotnictví
7076    Zdravotnické služby jinde neuvedené
708   Rekreace, kultura a náboženství
7081    Rekreační a sportovní služby
7082    Kulturní služby
7083    Rozhlasové a televizní vysílání a vydavatelské služby
7084    Náboženské a ostatní společenské služby
7085    Cílený výzkum a vývoj v oblasti rekreace, kultury a náboženství
7086    Rekreační, kulturní a náboženské služby jinde neuvedené
709   Vzdělávání
7091    Preprimární a primární vzdělávání
70911     Preprimární vzdělávání
70912     Primární vzdělávání
7092    Sekundární vzdělávání
70921     Nižší sekundární vzdělání
70922     Vyšší sekundární vzdělávání
7093    Postsekundární vzdělávání nižší než terciární
7094    Terciární vzdělávání
70941     První stupeň terciárního vzdělávání
70942     Druhý stupeň terciárního vzdělávání
7095    Vzdělávání nedefinované podle úrovně
7096    Vedlejší služby ke vzdělávání
7097    Cílený výzkum a vývoj v oblasti vzdělávání
7098    Vzdělávání jinde neuvedené
710   Sociální věci
7101    Nemoc a invalidita
71011     Nemoc
71012     Invalidita
7102    Stáří
7103    Pozůstalí
7104    Rodina s dětmi
7105    Nezaměstnanost
7106    Bydlení
7107    Sociální pomoc jinde neuvedená
7108    Cílený výzkum a vývoj v oblasti sociálních věcí
7109    Sociální věci jinde neuvedené
TABULKA 7 - KLASIFIKACE VÝDAJŮ PODLE FUNKCÍ VLÁDY

 

8 ZMĚNA ČISTÉHO FINANČNÍHO JMĚNÍ VLIVEM TRANSAKCÍ (=82-83)
82 Finanční aktiva (=32)
821  Domácí (=321)
8211   Vládní sektor
8212   Centrální banka
8213   Ostatní peněžní ústavy
8214   Finanční instituce jinde nezařazené
8215   Nefinanční instituce
8216   Domácnosti a neziskové instituce poskytující služby domácnostem
822  Zahraniční (=322)
8221   Vládní sektor
8227   Mezinárodní organizace
8228   Finanční instituce jiné než mezinárodní organizace
8229   Ostatní nerezidenti
823  Měnové zlato a zvláštní práva čerpání (=323)
83 Závazky (=33)
831  Domácí (=331)
8311   Vládní sektor
8312   Centrální banka
8313   Ostatní peněžní ústavy
8314   Finanční instituce jinde nezařazené
8315   Nefinanční instituce
8316   Domácnosti a neziskové instituce poskytující služby domácnostem
832  Zahraniční (=332)
8321   Vládní sektor
8327   Mezinárodní organizace
8328   Finanční instituce jiné než mezinárodní organizace
8329   Ostatní nerezidenti
TABULKA 8 - KLASIFIKACE TRANSAKCÍ S FINANČNÍMI AKTIVY A ZÁVAZKY PODLE SEKTORŮ

nahoru

Oceňování finančních aktiv a závazků ve statistice vládních financí (GFS)

Systém GFS popisovaný v GFSM 2001 je integrovaný statistický systém, který umožňuje popsat a plně analyzovat účinky politických rozhodnutí a konkrétních ekonomických událostí. Fiskální statistika je prezentovaná v analytickém rámci, který integruje ekonomické toky a stavy konzistentním měřením každého toku a stavu. Pro dosažení této konzistentnosti GFSM 2001 doporučuje používat soubor účetních pravidel. Jedním z těchto pravidel je oceňování všech ekonomických toků, stejně jako aktiv, závazků a čistého jmění v běžných tržních cenách.

Tato poznámka k metodice oceňování finančních aktiv a závazků nejprve zkoumá co znamená pojem běžné tržní ceny a potom vymezuje některé metody oceňování, které lze použít pro odhad běžných tržních hodnot, pokud nejsou k dispozici.

Běžné tržní ceny

Všechny toky a stavy by měly být oceňovány částkami, za které se zboží, aktiva s výjimkou hotovosti, služby, práce nebo fixní investice směňují nebo by mohly být směňovány za hotovost. Tyto hodnoty se uvádějí jako běžné tržní ceny. Toky by měly být oceňovány v cenách běžných v okamžiku vytvoření, transformace, směny nebo zániku ekonomické hodnoty. Stavy by měly být oceňovány v běžných cenách ke dni sestavení rozvahy (odstavec 3.73 GFSM 2001).

Toky v peněžním vyjádření mohou být zaznamenány ve své skutečné hodnotě, protože u této hodnoty se předpokládá, že jde o běžnou tržní hodnotu. Hodnoty stavů, které se týkají držby hotovosti, jsou také známy přímo.

Toky vyjádřené v zahraniční měně se převedou na svoji hodnotu v národní měně v kursu, který převažuje v době, kdy tyto probíhají, a stavy se převedou v kursu převažujícím v období sestavování rozvahy. Pro rozlišení finančních služeb od hodnot transakcí by se měl použít střední bod mezi nákupním a prodejním kursem. Ocenění nákupu nebo prodeje na úvěr v národní měně se může lišit od hodnoty následné hotovostní platby v měně zahraniční, protože mezitím došlo ke změně devizového kursu. Obě transakce by měly být oceněny v běžné tržní ceně v období, kdy se uskutečnily a zisk nebo ztráta z držby následkem změny devizového kursu by měl být zaznamenán v období, ve kterém k němu došlo (odstavec 3.78 GFSM 2001). Zisk nebo ztráta z držby by měla být zaznamenána v GFSM 2001 jako ostatní ekonomické toky.

Vládní jednotky mohou pořizovat nebo odprodávat finančních aktiva na netržní bázi, což je součást jejich fiskální politiky. Mohou například půjčovat peníze za úrokovou sazbu nižší než je sazba tržní nebo nakupovat majetkové podíly za zvýšenou cenu. Tyto transakce vyvolávají transfer. Lze-li určit tržní hodnotu, pak by tato transakce měla být oceněna za tuto tržní hodnotu. Rozdíl mezi tržní hodnotou a převáděnou částkou by měl být zaznamenán jako transfer (možná subvence), který je výdajem (odstavec 9.12 GFSM 2001).

Běžná tržní hodnota by měla zahrnovat veškeré přepravní a vedlejší pořizovací náklady a všechny náklady na převod vlastnictví nefinančních aktiv, ale nikoliv finančních. Náklady na převod vlastnictví jsou vyloučeny z běžné tržní hodnoty finančních aktiv částečně proto, že finanční aktiva a závazky protistrany se vztahují ke stejnému finančnímu nástroj a měly by mít stejnou hodnotu (odstavec 7.22 GFSM 2001). Náklady na převod vlastnictví u finančních aktiv a závazků by měly být klasifikovány jako transakce ve finančních službách.

Metody ocenění

Pro aktiva a závazky obchodované na aktivních trzích existují běžné tržní ceny a měly by se používat při vykazování těchto aktiv a závazků v rozvaze. Běžné tržní ceny ostatních aktiv a závazků je nutno odhadnout. U některých neobchodovaných finančních aktiv a závazků je takovou vhodnou náhradou tržní ceny nominální hodnota . Pro ostatní aktiva a závazky existuje několik možností ocenění.

Systém národních účtů 1993 (1993 SNA) (odstavce 3.70-3.86 a 13.25-13.35) doporučuje podle pořadí preferencí následující metody ocenění:

  • Hodnoty by měly být skutečnými směnnými hodnotami.
  • Hodnoty by měly být přebírány z trhů, kde se stejné nebo podobné položky běžně obchodují v dostatečném množství a v postačujících podmínkách. U nefinančních aktiv, stejně jako u finančních aktiv a závazků musí být hodnoty odhadovány pomocí tržních transakcí, které probíhají ke dni sestavení rozvahy. Nepeněžní transakce u existujícího zboží lze často ocenit za tržní cenu podobného nového zboží, upravenou o spotřebu fixního kapitálu a další jevy, např. nepředvídané škody, které mohly nastat u aktiva od doby, kdy bylo vytvořeno.
  • Neexistuje-li žádný vhodný trh, ze kterého lze analogicky převzít hodnoty, lze ocenění odvodit od cen, které jsou stanoveny na obdobném trhu. Je však nutno provést úpravy pokud jde o kvalitu a další rozdíly.
  • U nefinančních aktiv mohou být stavy a toky oceňovány odhadovanými sníženými běžnými pořizovacími cenami nebo výrobními náklady, tj. zůstatkovými reprodukčními cenami. Snížení by mělo zahrnovat všechny změny, které se odehrály u položky od té doby, co byla nakoupena nebo vyrobena (jako je spotřeba fixního kapitálu, zisky nebo ztráty z držby, amortizace vyčerpání přírodního zdroje, degradace, nepředvídané morální opotřebení a výjimečné ztráty).
  • Všechna aktiva a závazky mohou být zaznamenány za diskontovanou současnou hodnotu očekávaných budoucích výnosů.

Oceňování finančních aktiv a závazků

Nejkomplexnějším zdrojem informací o oceňování závazků (a tedy finančních aktiv) je průvodce Statistika zahraničního dluhu: Průvodce pro kompilátory a uživatele (External Debt Statistics: Guide for Compilers and Users (dále jako průvodce). Ačkoliv je zaměřen na oceňování dluhových nástrojů poskytuje také určitá vodítka k nedluhovým nástrojům. Protože oceňování závazků je stejné jako oceňování odpovídajících finančních aktiv, odkazy by měly chápány stejně pro aktiva.

V souhrnu průvodce doporučuje, aby všechny dluhové nástroje byly oceňovány k referenčnímu datu za nominální hodnotu a u obchodovaných dluhových nástrojů také v tržní hodnotě. Naopak GFSM 2001 (odstavec 7.85) a 1993 SNA (odstavec 10.14) doporučují, aby finanční aktiva a závazky byly oceňovány v běžných tržních cenách, protože to je cena, za kterou by dlužník mohl splatit svůj závazek ke dni sestavení rozvahy tím, že odkoupí dluhopis zpět. Výjimkou jsou neobchodované dluhové cenné papíry stejně jako půjčky, oběživo, vklady a obchodní úvěr, kde nominální hodnota je vhodnou náhradou za tržní hodnotu. GFSM 2001 také doporučuje, aby dodatečné informace o nominální hodnotě dluhu byly zaznamenány jako záznamová položka.

Obchodované dluhové nástroje

U obchodovaných dluhových nástrojů lze jak tržní, tak i nominální hodnotu určit z hodnoty dluhu při vzniku a následných ekonomických toků, s tou výjimkou, že tržní ocenění zohledňuje všechny změny v tržní ceně nástroje, zatímco nominální hodnota ne.

Tržní hodnota obchodovaného dluhového nástroje by měla být stanovena jako tržní cena tohoto nástroje, která převažuje ke dni sestavení rozvahy. Ideálním zdrojem cenových pozorování pro oceňování je trh, např. burza, na kterém se identické nástroje obchodují ve značném objemu a jejich tržní ceny se v pravidelných intervalech kótují. Takové trhy poskytují údaje o cenách, které lze pro výpočet celkové tržní hodnoty různých nástrojů násobit ukazateli množství.

U dluhových nástrojů, které jsou běžně obchodované, ale pro které nelze tržní cenu promptně stanovit, lze pro odhad tržní hodnoty použít tržní úrokovou míru a pomocí ní určit současnou hodnotu očekávaného toku budoucích plateb spojených s cenným papírem. Rámeček 1 (Rámeček 2.2 v průvodci (uvedený níže)) vysvětluje tuto a další metody odhadování tržní hodnoty. Ačkoliv se výše uvedené metodě dává přednost, u nekótovaných cenných papírů lze použít cenu vykázanou pro účetní nebo regulační účely a pro dluhopisy s hlubokým disážiem nebo nulovým kuponem by mohly kompilátoři použít emisní cenu plus amortizaci diskontu.

Pokud údaje o tržní ceně nejsou pro obchodované nástroje k dispozici, existují dvě obecné metody pro odhad tržní hodnoty nebo, jak se někdy nazývá, spravedlivé hodnoty:

  • Diskontování budoucích peněžních toků na současnou hodnotu pomocí tržní úrokové míry,
  • Pomocí tržních cen podobných finančních aktiv a závazků.

První obecnou metodou je ocenit finanční aktiva a závazky tak, aby tržní hodnota vycházela ze současné, nebo časově diskontované hodnoty budoucích peněžních toků. Toto je osvědčený přístup k oceňování jak v teorii, tak i praxi. Tržní hodnotu finančního aktiva nebo závazku vypočítává jako sumu současných hodnot všech budoucích peněžních toků. Tržní hodnota je dána následující rovnicí:

kde (peněžní tok) t udává peněžní tok v budoucím období (t), n udává počet budoucích období, pro které se očekávají peněžní toky, a i udává úrokovou míru, která se použije pro diskontování budoucího peněžního toku v období t.

Tuto metodu je relativně snadné použít při oceňování finančního aktiv nebo závazků, jestliže 1. budoucí peněžní toky jsou s určitostí známé nebo je lze odhadnout a 2. tržní úroková míra nebo řada tržních úrokových měr jsou měřitelné.

Přímé odvození tržní hodnoty od tržní hodnoty podobného finančního nástroje je osvědčená technika používaná tehdy, když tržní cena není přímo pozorovatelná. Například tržní cena obligace splatné za 5 let může být vyjádřena tržní cenou veřejně obchodované obligace mající srovnatelné riziko nezaplacení. V jiných případech může být vhodné použít tržní cenu podobného finančního nástroje, ale s některými úpravami tržní hodnoty pro zohlednění rozdílu v likviditě nebo riziku mezi nástroji.

V některých případech může mít finanční aktivum nebo závazek některé charakteristiky několika dalších finančních nástrojů, ačkoliv jeho charakteristiky nejsou obecně podobné žádnému z těchto nástrojů. V takovém případě lze použít informace o tržních cenách a dalších rysech (například typ nástroje, odvětví emitenta, splatnost, úvěrové hodnocení, atd.) obchodovaných nástrojů při odhadu tržní hodnoty nástroje.

* Banka pro mezinárodní zúčtování, Sekretariát Commonwealthu, Eurostat, Mezinárodní měnový fond, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, Sekretariát pařížského klubu, Konference Spojených národů pro obchod a rozvoj, Světová banka, listopad 2001: External Debt Statistics: Guide for Compilers and Users, Washington, D.C., str. 391.

Neobchodované dluhové nástroje

Průvodce a GFSM 2001 doporučují, aby dluhové nástroje, které se neobchodují na organizovaných nebo jiných finančních trzích, jako půjčky, oběživo,vklady a obchodní úvěry, byly oceňovány v nominální hodnotě, protože jde o vhodnou náhradu za hodnotu tržní. Nominální hodnota by mohla být nižší než částka původně poskytnutá, pokud zde došlo ke splátkám jistiny, prominutí dluhu nebo ostatním ekonomickým tokům, jaké vznikají například z indexace, které ovlivňují hodnotu nesplacené částky. Nominální hodnota by mohla být vyšší než částka původně poskytnutá například z důvodu nárůstu úroků, nebo ostatních ekonomických toků.

U dluhových nástrojů, u kterých nevzniká úrok, například vzniklé, ale nezaplacené (akruální) daně, dividendy a nájemné, je nominální hodnotou dlužná částka. U nedoplatků se nominální hodnota rovná hodnotě chybějících plateb (úroky a jistina) a všem následným ekonomickým tokům jako je nárůst dodatečných úroků nebo penále z původní dlužné částky nebo nedoplatků.

Jestliže existuje neobvykle dlouhá doba před tím, než je dluh splatný (například obchodní úvěr, ze kterého nevzniká žádný explicitní úrok), pak by hodnota jistiny měla být snížena o částku, která odráží dobu do splatnosti a příslušnou existující smluvní sazbu, přičemž implicitní úrok by měl narůstat až do provedení skutečné platby (průvodce odstavec 52).

U neobchodovaných instrumentů, kde je nominální hodnota nejistá, je možné ji vypočíst jako budoucí platby úroků a jistiny diskontované v příslušné smluvní úrokové sazbě.

V GFSM 2001 mají být neobchodované dluhové nástroje, s výjimkou půjček, oběživa a vkladů a obchodních úvěrů oceněny v tržních cenách. Cenné papíry jiné než účasti, u kterých nejsou tržní hodnoty k dispozici, by měly být oceněny v emisní ceně navýšené o vzniklý, ale nezaplacený (akruální) úrok, kde částka úroku je určena úrokovou sazbou předpokládané v původní emisní ceně, tj. v nominální hodnotě.

Půjčky, které začnou být obchodovatelné na sekundárních trzích, by měly být překlasifikovány jako cenné papíry jiné než účasti, a měly by být oceněny na základě tržních cen stejným způsobem jako ostatní typy cenných papírů jiných než účasti.

Závazky penzijních fondů a pojišťoven by měly být oceněny tržní hodnotou. Penzijní programy mohou být programy s definovaným dávkami nebo definovanými příspěvky. Závazky ze systému s definovanými dávkami představují současnou hodnotu penzijních dávek, kterou přislíbil zaměstnavatel svému zaměstnanci, platné k tomuto datu. Závazky ze systému s definovanými příspěvky představují současnou tržní hodnotu aktiv penzijního fondu. U neživotního pojištění je závazkem hodnota všech plateb pojistného placených předem a současná hodnota částek očekávaných k výplatě při vypořádávání nároků, včetně sporných, ale platných nároků.

Nedluhové nástroje

Průvodce a GFSM 2001 doporučují, aby nedluhové nástroje byly oceňovány v tržní hodnotě. U majetkových cenných papírů kótovaných na organizovaných trzích a pohotově obchodovatelných, by hodnota cenných papírů v oběhu měla vycházet z tržních cen. U majetkových cenných papírů neobchodovaných na burzách cenných papírů (popř. obchodovaných nepravidelně), by tržní hodnota měla být odhadnuta pomocí cen srovnatelných kótovaných akcií nebo hodnot čistých aktiv podniků, jsou-li jejich rozvahy sestaveny na základě tržní hodnoty. Protože však existují možné velké rozdíly mezi rozvahou a tržními hodnotami, nejedná se o upřednostňovanou metodu.

Závěr

Mezinárodní statistické standardy doporučují, aby byly toky, stejně jako aktiva, závazky a čisté jmění oceňovány v tržních cenách. Toky by měly být oceňovány v cenách běžných v období, kdy vzniknou a stavy by měly být oceňovány v cenách platných ke dni sestavení rozvahy. Tržní ceny jsou k dispozici pro aktiva a závazky obchodovaná na aktivních trzích. U dluhových cenných papírů, pro které tržní cena není promptně zjistitelná, lze použít současnou hodnotu očekávaného toku budoucích plateb za použití tržní hodnoty pro obchodované cenné papíry a smluvní úrokové sazby pro neobchodované cenné papíry. U ostatních aktiv a závazků musí být tržní hodnoty odhadnuty, některé možné metody ocenění byly uvedeny v této části.

nahoru

Začlenění České konsolidační agentury do sektoru vlády

Uplynutím lhůty vymezené zákonem o bankách skončila existence Konsolidační banky Praha, s.p.ú. (KOB). K 1. září 2001 vznikla Česká konsolidační agentura (ČKA), která je její nástupnickou institucí nebankovního charakteru, z tohoto důvodu nesmí již přijímat vklady a poskytovat úvěry; nadále však hospodaří s majetkem státu a stát také ručí za její závazky, přičemž ČKA je povinna dokončit veškeré aktivity a obchody, které převzala od KOB.

Na základě rozhodnutí ČSÚ (po předcházejících konzultacích s Eurostatem), byla ČKA dnem svého vzniku zařazena do sektoru vlády, přičemž dceřinné společnosti ČKA zůstaly v sektoru finančních institucí. ČKA má silné vazby na některé složky centrální vlády, především na státní rozpočet a Fond národního majetku ČR (FNM). Ze státního rozpočtu jsou hrazeny ztráty ČKA, majetková újma za převzaté úvěry na družstevní bytovou výstavbu a úroky z úvěrů poskytnutých nemocnicím. FNM hradí dle uzavřených dohod úroky za některé zvýhodněné úvěry, ztráty ČKA vzniklé na základě příslušných vládních usnesení (ztráty z nabytí majetkových účastí, ztráty z úvěrů, ztráty z restrukturalizace některých podniků) a ztráty z tvorby rezerv.

Ztráty ČKA jsou generovány především tvorbou rezerv a opravných položek a dále ztrátami z prodeje majetkových účastí. Dle metodologie ESA 95 však tvorba opravných položek k pochybným pohledávkám a ani tvorba rezerv nejsou považovány za skutečný výdaj, ale pouze za účetní zápisy, které jsou vnitřní záležitostí jednotky, a proto se nikde v systému ESA 95 neobjevují.

Z pohledu ESA 95 tedy zdroje ČKA představují především transfery ze státního rozpočtu a FNM na úhradu jejích ztrát a příjmy z poplatků a provizí. Transfery na úhradu ztrát ČKA jsou vždy zachycovány v roce, ve kterém ztráta vznikla a ne v roce, kdy byla peněžně uhrazena. Transfery ze státního rozpočtu a FNM jsou na úrovni centrální vlády plně konsolidovány, tj. vyloučeny z příjmů ČKA a výdajů daného segmentu, čímž nemají dopad na výši deficitu centrální vlády.

V případě tržních transakcí prováděných ČKA jsou nákupy a následné prodeje pohledávek a cenných papírů považovány za finanční transakce, které nemají vliv na saldo hospodaření a promítají se pouze jako přeměna jednoho finančního aktiva na jinou formu finančního aktiva na finančním účtě. Pokud jsou transakce prováděny na netržním principu, jsou tyto transakce spojeny s kapitálovým transferem na výdajové straně (z ČKA do sektoru finančních či nefinančních institucí), který vyjadřuje rozdíl mezi odhadem tržní ceny aktiva při nákupu (prodeji) a cenou pořizovací (prodejní) tohoto aktiva. Náklady ČKA dále představují zejména úroky, poplatky a provize, mzdy a platy vč. sociálních příspěvků; přičemž tvorba opravných položek k pochybným pohledávkám a tvorba rezerv nejsou z pohledu ESA 95 považovány za skutečný výdaj.

FNM prostřednictvím ČKA (ta zde vystupuje pouze jako finanční manažer) financuje stabilizační program České Finanční, s.r.o., která je dceřinnou společností ČKA a dále i ztráty vzniklé další dceřinné společnosti KONPO, s.r.o. Vzhledem k tomu, že dceřinné společnosti ČKA jsou klasifikovány jako finanční nebankovní instituce, úhrada jejich ztrát zvyšuje každoročně deficit centrální vlády.

Začlenění ČKA má nejen podstatný vliv na vládní deficit, ale i dluh vládního sektoru. Dluh ČKA se skládá z přijatých úvěrů, emitovaných cenných papírů a depozit, které si uložily ostatní sektory u ČKA. Ostatní závazky na straně pasiv ČKA nejsou do dluhu ČKA zahrnuty v souladu s definicí dluhu podle ESA 95.

nahoru

Vyplnit žádost

Kontaktní formulář

Toto pole nevyplňujte!!!

Tato stránka je chráněna systémem reCAPTCHA a platí tyto zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.