Legislativní rámec a historie

Legislativní rámec

Peněžní prostředky státní pokladny, jejich správu a řízení likvidity státní pokladny upravuje zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.

Peněžní prostředky státní pokladny jsou definovány v § 3 písm. h) zákona č. 218/2000 Sb. jako souhrn peněžních prostředků na:

1. příjmových a výdajových účtech státního rozpočtu,
2. účtech státních finančních aktiv,
3. účtech ministerstva pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu, s výjimkou účtů, které ministerstvo za tímto účelem zřizuje v bankách a pobočkách zahraničních bank (dále jen „banka“) nebo v bankách v zahraničí,
4. účtech správců daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění, na kterých jsou spravovány daňové příjmy, které jsou následně určeny rozpočtům územních samosprávných celků, státním fondům, Národnímu fondu, rezervním fondům organizačních složek státu, do státních finančních aktiv a na účtech určených ke správě peněžních prostředků z vybraných cel určených k odvodům do vlastních zdrojů Evropské unie,
5. účtech rezervních fondů organizačních složek státu a účtech fondů kulturních a sociálních potřeb organizačních složek státu,
6. účtech cizích prostředků, účtech, u kterých z povahy příjmů a výdajů dané právním předpisem vyplývá, že nejsou součástí příjmů nebo výdajů státního rozpočtu, zvláštním účtu Ministerstva spravedlnosti podle zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí, samostatných běžných účtech závodního stravování, účtech sdružených prostředků (§ 72),
7. účtech příspěvkových organizací,
8. účtech státních fondů a Národního fondu,
9. zvláštních účtech ministerstva podle zákona, kterým se ruší Fond národního majetku České republiky,
10. účtech státní organizace Správa železnic,
11. účtech územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí určených k příjmu prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu, státních fondů, Národního fondu a dalších prostředků, které si na ně územní samosprávné celky nebo dobrovolné svazky obcí převedou nebo je na ně přijmou; tyto účty územních samosprávných celků jsou určeny též k příjmu výnosů daní nebo podílu na nich, převáděných těmto příjemcům podle zákona upravujícího rozpočtové určení daní, pokud územní samosprávný celek tuto možnost nevyloučí písemným oznámením ministerstvu a správci daně,
12. účtech veřejných výzkumných institucí určených k příjmu prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu a Národního fondu a dalších prostředků, které si na ně veřejné výzkumné instituce převedou nebo je na ně přijmou,
13. účtech veřejných vysokých škol určených k příjmu prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu, státních fondů a Národního fondu a dalších prostředků, které si na ně veřejné vysoké školy převedou nebo je na ně přijmou,
14. účtech Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, včetně zvláštního účtu veřejného zdravotního pojištění, účtech resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťoven a svazů zdravotních pojišťoven; to se netýká účtů vytvořených pro příjmy a výdaje ze zdaňovaných činností,
15. účtech dalších právnických osob vedených se souhlasem ministerstva u České národní banky,
16. účtech Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a.s., nebo účtech jiných právnických osob založených podle zákona upravujícího pojišťování a financování vývozu se státní podporou, které nemají bankovní licenci a státních podniků,
17. účtech České exportní banky, a.s., určených k příjmu prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu nebo od Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a.s., a dalších prostředků, které si na ně Česká exportní banka, a.s., převede nebo je na ně přijme.

Správa peněžních prostředků státní pokladny je upravena § 33 zákona č. 218/2000 Sb. Dle tohoto ustanovení jsou peněžní prostředky státní pokladny vedeny odděleně na účtech uvedených v § 3 písm. h) zákona č. 218/2000 Sb. Tyto účty podřízené státní pokladně jsou společně se souhrnnými účty státní pokladny vedeny Českou národní bankou na základě smlouvy s Ministerstvem financí, přičemž majitelé účtů podřízených státní pokladně jsou formálně smluvními klienty České národní banky. Česká národní banka je zároveň platebním agentem vlády. Souhrnný účet státní pokladny je veden v korunách českých a v jednotné evropské měně, případně v dalších měnách dohodnutých ve smlouvě s Ministerstvem financí a Českou národní bankou, přičemž saldo jednotlivých souhrnných účtů státní pokladny nesmí být záporné.

Na základě možnosti převedení peněžních prostředků mimo účty podřízené státní pokladně se klienti státní pokladny dělí na tzv. povinné klienty a nepovinné klienty. Povinní klienti jsou majitelé účtů podle § 3 písm. h) bodů 1 až 10, 14, 16 a 17 přičemž jejich peněžní prostředky nesmějí být vedeny mimo účty podřízené státní pokladně. Peněžní prostředky státní pokladny vedené na účtech podle § 3 písm. h) bodů 16 a 17 mohou být vedeny mimo účty podřízené státní pokladně, pokud tak stanoví zákon upravující pojišťování a financování vývozu se státní podporou. Nepovinní klienti jsou majitelé účtů podle § 3 písm. h) bodů 11 až 13 a 15. Peněžní prostředky nepovinných klientů mohou být převedeny na účty, které nejsou podřízeny státní pokladně.

Majitelé účtů podle § 3 písm. h) bodů 11 až 13 a 15 obdrží od Ministerstva financí namísto úroku peněžní plnění tento úrok nahrazující. Za účelem zvýšení efektivity řízení likvidity státní pokladny je Ministerstvo financí oprávněno s majiteli účtů podle § 3 písm. h) bodů 11 až 13, 15 až 17 taktéž sjednávat termínované vklady.

Majitelé účtů podle § 3 písm. h) výše zmíněného zákona povinni udělit České národní bance souhlas s poskytováním informací o stavu a pohybech peněžních prostředků na těchto účtech Ministerstvu financí.

Historie

Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), nabyl účinnosti 1. ledna 2001. V této pilotní fázi byly peněžní prostředky státní pokladny definovány jako souhrn peněžních prostředků státního rozpočtu, jiných peněžních prostředků státu a peněžních prostředků na účtech finančních úřadů, na kterých jsou spravovány daňové příjmy územních samosprávných celků uložených na účtech vedených v bankách a pobočkách zahraničních bank nebo uložených na účtech vedených v České národní bance. V roce 2008 došlo ke zpřesnění definice peněžních prostředků státní pokladny.

K podstatnému rozšíření souhrnného účtu státní pokladny o účty dalších institucí veřejného sektoru došlo 1. ledna 2013, kdy nabyl účinnosti zákon č. 501/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. V této novele se novými povinnými klienty státní pokladny staly státní fondy, Národní fond, cizí prostředky organizačních složek státu a státní příspěvkové organizace s přechodným pětiletým obdobím pro zřízení účtů v České národní bance. Nepovinnými klienty státní pokladny se staly územně samosprávné celky a dobrovolné svazky obcí, regionální rady regionů soudržnosti, veřejné výzkumné instituce, veřejné vysoké školy, Správa železniční dopravní cesty a další právnické osoby se souhlasem Ministerstva financí.

Tato novela rozpočtových pravidel přinesla taktéž možnost vést také souhrnné účty státní pokladny v cizích měnách, přičemž technicky byl zřízen Českou národní bankou k datu 2. dubna 2013 účet v jednotné evropské měně.

S účinností od 10. května 2016 došlo dle zákona č. 128/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, ke klíčovému rozšíření souhrnných účtů státní pokladny, a to o účty Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, včetně zvláštního účtu veřejného zdravotního pojištění, účty resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťoven a svazů zdravotních pojišťoven, které se tak staly povinnými klienty státní pokladny. Zároveň se také povinným klientem stala státní organizace Správa železniční dopravní cesty, která byla doposud v režimu nepovinného klienta státní pokladny. Spolu s rozšířením souhrnného účtu státní pokladny se také zkrátilo přechodné období, během kterého si musí všichni povinní klienti státní pokladny zřídit účty u České národní banky a převést na ně prostředky z dosavadních účtů u bank nebo ostatních poskytovatelů platebních služeb, na 9 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Od 1. ledna 2017 byl za účelem zkvalitnění platebních služeb poskytovaných klientům státní pokladny zaveden Českou národní bankou ve spolupráci s Ministerstvem financí systém vydávání platebních karet k účtům u ní vedených. Od výše zmíněného data tak odpadl důvod pro většinu žádostí o udělení souhlasu Ministerstva financí s vedením účtů u obchodních bank nebo ostatních poskytovatelů platebních služeb, které souvisejí s používáním platebních karet, díky čemuž došlo k další konsolidaci peněžních prostředků na účtech podřízených státní pokladně.

Ministerstvo financí ve spolupráci s Českou národní bankou spustilo dne 1. listopadu 2019 projekt termínovaných vkladů v korunách českých. Tento pilotní projekt je určen jednak pro majitele účtů podle § 3 písm. h) bodů 11 až 13 a 15 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění účinném před 1. 1. 2022, kteří mohou převést peněžní prostředky z těchto účtů na účty, které nejsou podřízeny státní pokladně a jednak také pro majitelé účtů podle § 3 písm. h) bodů 16 a 17 výše zmíněného zákona. Těmto majitelům účtů projekt nově přináší možnost ponechání peněžních prostředků na účtu podřízeném státní pokladně v dohodnuté výši a na předem stanovenou dobu, za což obdrží od Ministerstva financí peněžní plnění nahrazující úrok.

V první fázi projektu termínovaných vkladů bylo umožněno ponechání peněžních prostředků v korunách českých na účtu podřízeném státní pokladně na dobu 6 a 12 měsíců. Začátkem roku 2020 byly doplněny krátkodobé splatnosti na dobu 3 a 9 měsíců a počínaje rokem 2021 přibyly také splatnosti delší než jeden rok, konkrétně na dobu 2, 3, 4 a 5 let. Následně pak v dubnu 2021 přibyla možnost krátkodobých vkladů i v jednotné evropské měně a to pro splatnosti na 3, 6, 9 a 12 měsíců.

K dalšímu rozšíření souhrnného účtu státní pokladny o účty institucí zabývajících se pojišťováním a financováním vývozu se státní podporou došlo 29. dubna 2020, kdy vstoupil v účinnost zákon č. 214/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. V rámci novely se novými klienty státní pokladny staly společnosti Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. a Česká exportní banka, a.s.

O tři roky později s účinností od 1. 7. 2023 do státní pokladny nově spadají účty státních podniků a to novelou rozpočtových pravidel v rámci zákona č. 177/2023 Sb. o financování obrany České republiky. Dle přechodných ustanovení této novely poté státní podniky, které mají vedeny účty u poskytovatelů platebních služeb, zřídí nejpozději do 9 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona místo nich nové účty u České národní banky, převedou na ně peněžní prostředky z dosavadních účtů u poskytovatelů platebních služeb a tyto dosavadní účty zruší. Do doby převedení peněžních prostředků do České národní banky mají tyto subjekty informační povinnost vůči Ministerstvu financí obdobně jako příspěvkové organizace v případě souhlasu Ministerstva financí s vedením účtů mimo Českou národní banku.

Tato novela rozpočtových pravidel nově také umožňuje státnímu fondu, státním podnikům, státní organizaci Správa železnic, Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, resortním, podnikovým, oborovým a dalším zdravotním pojišťovnám a svazům zdravotních pojišťoven požádat o souhlas Ministerstva financí s vedením účtů u poskytovatelů platebních služeb a to podle § 53 odst. 7 zákona č. 218/2000 Sb.

Pomine-li důvod, pro který byly účty podle § 53 odst. 7 zřízeny, majitelé účtů tyto účty zruší a peněžní prostředky převedou na účet vedený u České národní banky podřízený státní pokladně. Na státní podniky se nepoužije ustanovení § 33 odst. 8 věta třetí zákona č. 218/2000 Sb.

Těmito novelami rozpočtových pravidel došlo k dalšímu navýšení disponibilních peněžních prostředků státní pokladny, která je efektivněji řízena dle aktuálních potřeb státu a současně i lépe zhodnocována investováním v rámci řízení likvidity státní pokladny. Tím také došlo k dalšímu posílení pozice České republiky na finančním trhu umožňující další zefektivnění řízení výpůjčních operací státu a snížení úrokových výdajů státního rozpočtu.