Čtvrtletní informace o pokladním plnění státního rozpočtu v roce 2005 - 1. - 3. čtvrtletí

I. Návrh usnesení rozpočtového výboru PSP ČR

• I. Návrh usnesení rozpočtového výboru PSP ČR PDF (54kB)

II. Informace o pokladním plnění státního rozpočtu ČR za 1. - 3. čtvrtletí 2005

• II. Informace o pokladním plnění státního rozpočtu ČR za 1. - 3. čtvrtletí 2005 PDF (780kB)

A. Pokladní plnění státního rozpočtu

• A. Pokladní plnění státního rozpočtu PDF (934kB)

Celkové rozpočtované příjmy, zahrnující provedená rozpočtová opatření, jsou proti skutečnosti roku 2004 vyšší o 55,6 mld. Kč, t.j. o 7,2 %, a to v důsledku výrazného růstu daňových příjmů (o 36,6 mld. Kč, t.j. o 8,6 %) a příjmů z pojistného na sociální zabezpečení (o 21,5 mld. Kč, t.j. o 7,3 %), při poklesu nedaňových a ostatních příjmů (o 2,4 mld. Kč, t.j. o 4,8 %).

Celkové rozpočtované výdaje po změnách jsou proti skutečnosti roku 2004 vyšší o 45,5 mld. Kč, t.j. o 5,3 %, z toho běžné výdaje počítají s navýšením o 40,2 mld. Kč, t.j. o 5,1 % a kapitálové výdaje o 5,3 mld. Kč, t.j. o 7,9 %. Z běžných výdajů by měly nejvíce vzrůst zejména transfery obyvatelstvu, a to o 12,4 mld. Kč, z toho 11,8 mld. Kč se týká sociálních dávek. Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně by měly být vyšší o 12,4 mld. Kč, t.j. o 7,9 %, odvody vlastních zdrojů do EU o 11,3 mld. Kč, t.j. o 70,7 %.

Podle bankovních údajů o pokladním plnění vykázalo hospodaření státního rozpočtu ke konci září 2005 přebytek ve výši 25,8 mld. Kč (podíl rozpočtovaného schodku připadajícího na období leden až září by činil -62,7 mld. Kč), zatímco ve stejném období loňského roku byl vykázán schodek ve výši 40,5 mld. Kč, t.j. 43,2 % celoročně dosažené skutečnosti. Tentovýsledek salda státního rozpočtu za 1.-3. čtvrtletí 2005 je nejlepší od roku 1993:

Celkové příjmy dosáhly ke konci září 634,1 mld. Kč a celkové výdaje byly čerpány ve výši 608,3 mld. Kč.

Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku jsou dosavadní výsledky státního rozpočtu příznivější. Celkové příjmy jsou proti srovnatelné skutečnosti stejného období minulého roku o 87,1 mld. Kč, t.j. o 15,9 % vyšší, z toho daňové příjmy vzrostly o 46,7 mld. Kč, t.j. o 15,9 %, příjmy z pojistného na sociálním zabezpečenío 13,5 mld. Kč, t.j. o 6,3 % a nedaňové a ostatní příjmy o 27,0 mld. Kč, t.j. o 70,0 %. Celkové výdaje vzrostly proti srovnatelné loňské skutečnosti o 20,9 mld. Kč, t.j. o 3,6 %, z toho běžné výdaje o 13,6 mld. Kč, t.j. o 2,4 % a kapitálové výdaje o 7,3 mld. Kč, t.j. o 26,0 %.

Platí to také o rozpočtovém hospodaření v samotném 3. čtvrtletí 2005. Příjmy státního rozpočtu, inkasované v tomto období, t.j. od července do září letošního roku ve výši 207,8 mld. Kč, byly ve srovnání se stejným obdobím roku 2004 vyšší o 15,1 mld. Kč. Nárůst byl ovlivněn v rozhodující míře daňovými příjmy (vyšší o 7,3 mld. Kč), dálepříjmy z pojistného na sociální zabezpečení (vyšší o 5,3 mld. Kč) a také nedaňovými a ostatními příjmy (vyšší o 2,5 mld. Kč). Čerpání celkových výdajů v letošním 3. čtvrtletí (185,8 mld. Kč) převýšilo loňské 3. čtvrtletí o 2,3 mld. Kč, z toho běžné výdaje klesly o 3,4 mld. Kč a kapitálové výdaje vzrostly o 5,7 mld. Kč.

Za 3. čtvrtletí roku 2005 dosáhlo hospodaření státního rozpočtu přebytek ve výši 22,0 mld. Kč, zatímco ve stejném období loňského roku to bylo 9,2 mld. Kč.

Výsledky za 1. až 3. čtvrtletí jsou v porovnání s údaji za 1. pololetí letošního roku také příznivé, a to jak na příjmové straně, tak i na straně výdajů.

Inkaso celkových příjmů plněním na 78,8 % korigovaného rozpočtu převyšuje ideální tři čtvrtiny roku. Proti konci 1. pololetí, kdy činilo 53,0 %, tak do konce září vzrostlo o 25,8 procentního bodu (v 1. čtvrtletí to bylo 25,7 % a ve 2. dokonce 27,3 %). Naopak čerpání výdajů, vykázané ke konci června na 47,6 % korigovaného rozpočtu, se v dalších měsících dále zpomalilo, když ke konci září představovalo 68,5 % korigovaného rozpočtu (plnění v 1. čtvrtletí dosáhlo 22,4 %, v 2. čtvrtletí 25,2 %, v 3. pouze 20,9 %). Předstih plnění příjmů před čerpáním výdajů tak od 1. pololetí 2005 vzrostl z 5,4 na 10,3 procentního bodu.

Přebytek státního rozpočtu vykázaný k 30. červnu ve výši 3,8 mld. Kč se ve 3. čtvrtletí zvýšil o 22,0 mld. Kč na celkových 25,8 mld. Kč ke konci září.

Za devět měsíců letošního roku inkasoval státní rozpočet celkové příjmy ve výši 634,1 mld. Kč, t.j. 78,8 % korigovaného rozpočtu, z toho daňové příjmy představují 340,9 mld. Kč (77,2 % korigovaného rozpočtu), příjmy z pojistného na sociální zabezpečení 227,7 mld. Kč (72,4 %) a ostatní příjmy 65,5 mld. Kč (134,2 %).

Plnění rozpočtu korigovaného o vliv zákona č. 1/2005 Sb., kterým se snížil podíl státního rozpočtu na celostátních daňových příjmech a zvýšil podíl krajů, a meziroční srovnatelná dynamika za hodnocené období letošního roku, jsou patrné z následující tabulky:

V porovnání se stejným obdobím minulého roku je plnění celkových příjmů lepší o 4,6 procentního bodu (78,8 % proti 74,2 %) při vyšší meziroční dynamice o 6,3 procentního bodu (115,9 % proti 109,6 %).

Na příznivějším plnění a vyšší meziroční dynamice příjmové strany rozpočtu se podílí daňové příjmy, které dosáhly 340,9 mld. Kč, t.j. 77,2 % korigovaného rozpočtu a jsou tak plněny o 4,6 procentního bodu lépe než ve stejném období minulého roku při současně vyšší dynamice o 8,6 procentního bodu, a nedaňové a ostatní příjmy, které objemem 65,5 mld. Kč představují již 134,2 % rozpočtu (plnění rozpočtu je o 37,2 procentního bodu lepší, při současně vyšší dynamice o 18,9 procentního bodu). Naproti tomupříjmy z pojistného na sociální zabezpečení dosáhly 227,7 mld. Kč, t.j. 72,4 % rozpočtu, což je o 0,9 procentního bodu horší a dynamika o 1,2 procentního bodu nižšínež ke konci září 2004.

2.1. Příjmy z daní a poplatků

Inkaso příjmů z daní a poplatků dosáhlo ke konci září 340,9 mld. Kč, což představuje 77,2 % rozpočtu a meziroční růst o 46,7 mld. Kč, t.j. o 15,9 %, ve stejném období minulého roku byly plněny na 72,6 % při meziročním růstu o 20,7 mld. Kč, t.j. o 7,3 %, přičemž celoročně převýšily rozpočet o 2,6 mld. Kč (o 0,6 %).

Příznivé plnění bylo ovlivněno zejména lepším inkasem spotřebních daní (o 15,7 procentního bodu vyšší než loni) a DPPO (o 15,4 procentního bodu vyšší), zatímco inkaso DPH zaostalo za loňským plněním o 5,0 procentního bodu, ale při současně vyšší meziroční dynamice o 7,9 procentního bodu.

Vývoj daňových příjmů SR bez pojistného na SZ je patrný z grafu:

Daň z příjmů fyzických osob (DPFO) inkasovaná státním rozpočtem ze všech tří složek, t.j. daně z příjmů fyzických osob, která je srážena podle zvláštní sazby, daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daně placené poplatníky podávajícími daňová přiznání, ke konci září dosáhla 69,2 mld. Kč, což je 72,5 % korigovaného rozpočtu a je tak o 5,2 mld. Kč, t.j. o 8,1 % nad úrovní srovnatelné skutečnosti stejného období roku 2004 (ke konci loňského září činilo plnění 72,8 % při meziročním růstu o 5,4 mld. Kč, t.j. o 8,4 %, přičemž celoročně zůstalo inkaso pod úrovní rozpočtu o 1,4 mld. Kč).

Rozhodující část DPFO tvoří daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků. Její inkaso ke konci září dosáhlo 54,7 mld. Kč při plnění korigovaného rozpočtu na 71,5 % a meziročním růstu k srovnatelně upravené skutečnosti o 4,2 mld. Kč, t.j. o 8,4 % (korigovaný rozpočet je nad úrovní korigované skutečnosti 2004 o 8,2 %). Letošní plnění je stejné a meziroční dynamika je mírně vyšší než byla ve stejném období loňského roku (o 0,2 procentního bodu).

Daň z příjmů fyzických osob z kapitálových výnosů dosáhla 3,4 mld. Kč, což představuje pouze 62,6 % korigovaného rozpočtu a meziroční pokles o 0,2 mld. Kč, t.j. o 6,3 %. Snížení souvisí zejména s pokračujícím přelivem úspor do jiných spořících produktů jako je stavební spoření, penzijní připojištění nebo životní pojištění, jejichž výnosy nejsou daněny.

Daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti zaznamenala jak vyšší plnění, tak i meziroční dynamiku. Její inkaso ve výši 11,2 mld. Kč naplnilo celoroční korigovaný rozpočet na 82,3 % při meziročním růstu o 1,2 mld. Kč, t.j. o 11,9 % proti srovnatelné skutečnosti roku 2004 (v roce 2004 byla plněna na 75,1 % rozpočtu při meziročním růstu o 8,8 % a celoročně byla nad úrovní rozpočtu o 0,5 mld. Kč). Vysoké inkaso této daně odráží dobré hospodářské výsledky plátců.

Na daních z příjmů právnických osob inkasoval státní rozpočet 77,9 mld. Kč, což představuje již 95,5 % korigovaného rozpočtu a meziroční růst o 15,4 mld. Kč, t.j. o 24,6 %, ve stejném období loňského roku byl rozpočet plněn na 80,1 % při meziročním růstu o 2,6 mld. Kč, t.j. o 4,0 %, přičemž celoroční inkaso převýšilo schválený rozpočet o 0,9 mld. Kč.

Vliv platebního kalendáře (t.j. zálohové platby a vyrovnání daně v návaznosti na existenci daňového poradce, jakož i změnu v periodicitě placení záloh počínaje rokem 2002) na výběr DPPO v jednotlivých měsících roku ilustruje následující graf:

Dynamika a plnění rozpočtu DPPO se oproti předcházejícím rokům zrychlily. Na rozdíl od klesající dynamiky výnosu daně v letech 2001 až 2004 dochází ke zrychlení celkového tempa jejího růstu a k těsnější vazbě růstu výnosu DPPO a vývoje reálné ekonomiky, a to i přes snižující se sazbu daně.

K vysokému inkasu této daně přispívají zejména odvětví energetiky, spojů a bankovnictví, jakož i dobré hospodářské výsledky exportujících firem, u kterých se projevují m. j. důsledky vstupu ČR do EU.

Průběh letošního inkasa DPH byl ovlivněn metodickými změnami, kdy počínaje 1. 5. 2004 se zrušil výběr DPH z členských zemí EU a od 1.1. 2005 i výběr DPH ze zboží dováženého z třetích zemí celními úřady. Od 1. května 2004 došlo dále ke snížení základní sazby DPH z 21 % na 19 % při současném přesunu některého zboží a služeb ze snížené 5% sazby do sazby základní. Inkaso této daně za 9 měsíců letošního roku dosáhlo 101,4 mld. Kč, t.j. pouze 65,7 % korigovaného rozpočtu, ale meziročně vzrostlo o 14,2 mld. Kč, t.j. o 16,3 % (v loňském roce činilo plnění 70,7 % při meziročním růstu o 8,4 %, celoročně však převýšilo rozpočet o 7,0 mld. Kč, t.j. o 5,2 %).

Tak jako v předchozích letech projevují se ve vývoji inkasa DPH sezónní vlivy s vazbou na konečnou spotřebu a režim placení daně. V únoru došlo k obvyklému výpadku daně, který byl spojen především s vrácením nadměrných odpočtů této daně deklarovaných za poslední zdaňovací období roku 2004.

Další vliv působící na celkové inkaso měl nový zákon č. 235/2004 Sb., o DPH, k jehož schválení došlo až po předložení státního rozpočtu. Ponechání ubytovacích služeb ve snížené sazbě a přeřazení dalších služeb do snížené sazby se odrazí v nižším celoročním inkasu této daně o cca 5 mld. Kč.

Meziroční přírůstky DPH inkasované státním rozpočtem v letech 2000 - 2005:

Inkaso spotřebních daní dosáhlo 82,2 mld. Kč, t.j. 86,6 % korigovaného rozpočtu při srovnatelném meziročním růstu o 17,3 mld. Kč, t.j. o 26,7 % (v lednu až září roku 2004 činilo plnění 70,9 % při meziročním růstu o 7,0 mld. Kč, t.j. o 13,2 % a celoročně zaostalo za rozpočtem o 1,4 mld. Kč).

Struktura spotřebních daní je tvořena hlavně daněmi z minerálních olejů a maziv a daní z tabákových výrobků.

Daně z minerálních olejů představují 63,2 % celkového celostátního výnosu spotřebních daní (87,2 mld. Kč). Z celkové částky celostátně inkasované na dani z minerálních olejů ve výši 55,1 mld. Kč náleží státnímu rozpočtu 90,9 %, t.j. 50,1 mld. Kč, a 9,1 % výnosu daně, t.j. 5,0 mld. Kč bylo převedeno Státnímu fondu dopravní infrastruktury. V porovnání se stejným obdobím roku 2004 získal státní rozpočet o 12,0 mld. Kč, t.j. o 31,5 % více.

Na příznivé inkaso má vliv zvyšující se podíl automobilové dopravy a také zvýšený prodej LTO a LPG. Protichůdně pak působí především cena dovážené ropy, která zaznamenala od počátku léta prudké vzestupy.

Druhou váhově významnou položkou je spotřební daň z tabákových výrobků. Její inkaso ve výši 25,0 mld. Kč bylo ve srovnání s loňským rokem o 10,0 mld. Kč, t.j. o 66,7 % vyšší. U této daně se výrazně projevilo zvýšení sazeb od 1. července 2005 a předzásobení.

Inkaso ostatních váhově méně významných položek (daň z vína, piva a lihu) dosáhlo v souhrnu hodnoty 7,1 mld. Kč a proti srovnatelnému období loňského roku je o 0,6 mld. Kč, t.j. o 9,2 % vyšší.

Správní poplatky včetně odpovídající části tržeb za kolky, zahrnuté v příjmech státního rozpočtu, představovaly za 9 měsíců částku 2,7 mld. Kč a naplnily tak celoroční předpoklad pouze na 66,6 %. Je to mírně vyšší příjem (o 0,2 mld. Kč) než dosažená skutečnost za tři čtvrtletí loňského roku. V údajích není zahrnut výnos ze správních poplatků vybraných územně samosprávnými celky; jimi vybrané správní poplatky jsou příjmem územních rozpočtů.

Před vstupem ČR do EU příjmy ze cla náležely plně státnímu rozpočtu. Od 1. května 2004 se příjmy ze cla, které byly předepsány celními orgány, staly jedním z tradičních vlastních zdrojů rozpočtu ES a státnímu rozpočtu ČR náleží pouze 25 % z předepsaného cla. Tato částka slouží ke krytí nákladů spojených s jeho výběrem.

Za 9 měsíců letošního roku dosáhly odvody celních příjmů ve prospěch účtu státního rozpočtu 0,9 mld. Kč, což představuje již 124,3 % rozpočtu.

Celkové vybrané clo (vč. části připadající rozpočtu EU) za 3/4 letošního roku činilo 4,6 mld. Kč a meziročně se snížilo o 1,4 mld. Kč.

Na daních z majetkových a kapitálových převodů, které zahrnují daň dědickou, darovací a daň z převodu nemovitostí, inkasoval státní rozpočet za tři čtvrtletí 2005 celkem 6,0 mld. Kč, což představuje plnění rozpočtu na 69,5 % při meziročním poklesu o 1,7 mld. Kč, t.j. o 22,2 % (ve srovnatelném období loňského roku bylo inkaso plněno na 53,8 % při meziročním růstu o 1,4 mld. Kč, tj o 21,3 %, přičemž celoročně zůstalo pod úrovní rozpočtu o 3,9 mld. Kč, tj o 18,4 %). Téměř celý tento pokles se týká daně z převodu nemovitostí, když příjem státního rozpočtu z této daně dosáhl 5,6 mld. Kč, t.j. 72,7 % rozpočtu, při meziročním poklesu o 1,5 mld. Kč, t.j. o 21,1 %.

Dosažené výsledky již plně odrážejí vliv změněné právní úpravy daně z převodu nemovitostí, ke které došlo od 1. ledna roku 2004, t.j. především snížení sazby daně z převodu nemovitostí z 5% na 3% s tím, že již odezněl souběh vyměřování případů vzniklých před účinností novely a současného postupného přechodu na režim nové právní úpravy.

Celostátní daně

Rozpočtované celostátní inkaso daní na rok 2005 (bez DPPO placené obcemi, správních a místních poplatků a ostatních daní) ve výši 608,3 mld. Kč je proti skutečnosti roku 2004vyšší o 39,9 mld. Kč, t.j. o 7,0 %. Objemově je nejvyšší růst rozpočtován u DPH - o 37,1 mld. Kč (o 20,4 %), u daní z příjmů fyzických osob - o 11,3 mld. Kč (o 8,5 %), u daní z příjmů právnických osob - o 2,1 mld. Kč (o 1,9 %) a spotřebních daní - o 5,3 mld. Kč (o 5,5 %). Naopak s nižšími příjmy se počítá u cla o 4,2 mld. Kč (o 85,7 %) a u majetkových daní o 1,8 mld. Kč (o 17,1 %).

Celostátní inkaso všech daní dosáhlo ke konci září 2005 výše 465,9 mld. Kč, což představuje 76,6 % celoročního objemu a meziroční nárůst o 62,6 mld. Kč, t.j. o 15,5 % (ve stejném období minulého roku dosáhlo celostátní inkaso daní 403,3 mld. Kč, t.j. 72,9 % schváleného rozpočtu, a meziročně vzrostlo o 29,1 mld. Kč, t.j. o 7,8 %). Z této částky obdržel státní rozpočet 340,9 mld. Kč (73,2 %), obce 83,3 mld. Kč (17,9 %), kraje 31,2 mld. Kč (6,7 %) a SFDI 10,5 mld. Kč (2,2 %).

Celostátní inkaso DPH dosáhlo 143,9 mld. Kč, t.j. 65,8 % rozpočtu, při meziročním růstu o 20,0 mld. Kč, t.j. o 16,1 %. Z této částky náleží státnímu rozpočtu 101,4 mld. Kč, do rozpočtů obcí bylo převedeno 29,7 mld. Kč (což je o 4,0 mld. Kč více než bylo ve stejném období roku 2004) a do rozpočtů krajů bylo převedeno 12,8 mld. Kč, t.j. o 9,0 mld. Kč více.

Celostátní příjmy ze spotřebních daní dosáhly výše 87,2 mld. Kč, t.j. 86,2 %, a meziročně vzrostly o 18,0 mld. Kč, t.j. o 26,0 % (ve stejném období minulého roku byly plněny na 71,4 % při meziročním růstu o 8,3 mld. Kč, tj o 13,7 %). Z toho na státní rozpočet připadlo 82,2 mld. Kč a na Státní fond dopravní infrastruktury 5,0 mld. Kč.

Na daních z příjmů právnických osob bylo celkem vybráno 110,1 mld. Kč, t.j. plnění rozpočtu na 95,2 %, při meziročním růstu o 21,5 mld. Kč, t.j. o 24,2 %. Z toho státní rozpočet obdržel 77,9 mld. Kč, obcím bylo převedeno 22,5 mld. Kč, což je proti roku 2004 více o 4,3 mld. Kč a krajům 9,7 mld. Kč, což je více o 7,0 mld. Kč.

Celostátní daně z příjmů fyzických osob ve výši 105,3 mld. Kč byly plněny na 72,8 %, při meziročním růstu o 8,0 mld. Kč, t.j. o 8,3 %. Z toho na státní rozpočet připadlo 69,2 mld. Kč, do rozpočtů obcí bylo převedeno 27,5 mld. Kč, t.j. o 2,2 mld. Kč více než v předcházejícím roce; kraje pak do svých rozpočtů získaly příjmy ve výši 8,6 mld. Kč, t.j. o 5,9 mld. Kč více.

Výrazné meziroční zvýšení příjmů krajů z DPH, DPPO a DPFO vyplývá ze zákona č. 1/2005 Sb., o novém rozpočtovém určení daní, kterým se zvýšil podíl krajů na těchto daních z 3,1 % na 8,92 %.

Přehled celostátních daní je uveden v tabulce č. 6 v tabulkové části zprávy.

2.2. Pojistné na sociální zabezpečení

Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení dosáhly 227,7 mld. Kč, což představuje 72,4 % rozpočtu a meziroční růst o 13,5 mld. Kč, t.j. o 6,3 %. Plnění rozpočtu je nižší než bylo v loňském roce o 0,9 procentního bodu a meziroční dynamika je rovněž pod úrovní loňského roku (o 1,2 procentního bodu). Z celkové částky připadlo na důchodové pojištění 187,5 mld. Kč, t.j. 71,9 % rozpočtu, při meziročním růstu o 6,3 %.

Saldo příjmů z pojistného na sociální zabezpečení a výdajů státního rozpočtu na sociální dávky je za devět měsíců letošního roku záporné částkou 21,4 mld. Kč, což je již více než činí celoroční rozpočtovaný schodek (-10,3 mld. Kč).

2.3. Nedaňové a ostatní příjmy

Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté dotace stanovil schválený státní rozpočet na rok 2005 ve výši 48,8 mld. Kč a jejich celkový objem je tak o 9,1 mld. Kč vyšší než předpokládal schválený státní rozpočet na rok 2004 (ale o 2,4 mld. Kč pod úrovní loňské skutečnosti). Vysoký rozpočtovaný meziroční růst - o 22,9 % - je způsoben zejména očekávanými vyššími příjmy z rozpočtu Evropské unie v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie (o 18,5 mld. Kč). Opačným směrem působí především neexistence v roce 2005 příjmu od ČSOB, a.s., ve výši 4,7 mld. Kč z transakce IPB vyplývající z plnění státní záruky, který byl jednorázově zahrnut ve schváleném rozpočtu na předchozí rok 2004, a dále rovněž v roce 2004 rozpočtované (i inkasované) splátky licencí od dvou mobilních operátorů ve výši 4,3 mld. Kč, které se v letošním roce nevyskytují.

Zákonem schválená výše nedaňových a kapitálových příjmů a přijatých dotací zůstala nezměněná i v rozpočtu po změnách, když došlo pouze k drobným přesunům prostředků mezi jednotlivými položkami.

Nedaňové příjmy (schválený i upravený rozpočet 18,1 mld. Kč) tvoří především příjmy z úroků a realizace finančního majetku (4,2 mld. Kč), ze splátek půjčených prostředků ze zahraničí (2,5 mld. Kč), dále příjmy jednotlivých kapitol z vlastní činnosti za služby, které poskytují veřejnosti (2,2 mld. Kč), příjmy ze splátek půjčených prostředků od podnikatelských subjektů (2,3 mld. Kč) a od veřejných rozpočtů územní úrovně (0,2 mld. Kč), odvody přebytků organizací s přímým vztahem (1,4 mld. Kč), přijaté sankční platby (1,2 mld. Kč), přijaté vratky transferů a ostatní příjmy z finančního vypořádání předchozích let (0,7 mld. Kč), dobrovolné pojistné (0,7 mld. Kč), soudní poplatky (0,6 mld. Kč), příjmy z pronájmu majetku (0,4 mld. Kč) a příjmy z využívání výhradních práv k přírodním zdrojům (0,1 mld. Kč). Meziroční snížení nedaňových příjmů celkem o 7,1 mld. Kč souvisí především s vlivy uvedenými v úvodním odstavci (IPB a splátky licencí mobilních operátorů). Do kapitálových příjmů (rozpočet 0,1 mld. Kč) patří především příjmy z prodeje dlouhodobého majetku. Částka rozpočtovaná na rok 2005 je o 1,0 mld. Kč nižší než v roce 2004 a týká se zejména odprodeje státního majetku realizovaného podle zákona č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů. V rámci přijatých dotací (rozpočet 30,6 mld. Kč) jsou rozpočtovány prostředky plynoucí z rozpočtu Evropské unie. Patří sem tzv. kompenzační platby ve výši 9,4 mld. Kč, které na základě článku 29 a 30 Aktu o podmínkách přistoupení ČR do EU poskytuje Společenství novým členským zemím včetně ČR z rozpočtu EU v letech 2004-2006, a které zabezpečují, aby u nových členů EU nedošlo ke zhoršení jejich čisté rozpočtové pozice vůči EU, kterou měly před vstupem. Rozpočtovány jsou i příjmy ze strukturálních fondů EU na realizaci operačních programů v částce 5,4 mld. Kč. Tyto prostředky z rozpočtu EU jsou určeny pro konečné příjemce, kterými jsou organizační složky státu a v případě programů realizovaných v gesci MPO a MPSV jde o prostředky ze strukturálních fondů pro všechny uživatele prostředků programů. Vedle uvedené částky pro OSS ze strukturálních fondů je rozpočtováno v kapitole MZe 103 mil. Kč na finanční nástroj SAPARD s určením na financování pozemkových úprav prostřednictvím pozemkových úřadů. Další prostředky získané z rozpočtu EU jsou určeny na realizaci opatření v rámci Společné zemědělské politiky - částka 6,2 mld. Kč je určena na proplacení přímých plateb zemědělcům předplacených za rok 2004 ze státního rozpočtu, částka 5,6 mld. Kč je příspěvkem EU na realizaci programu Horizontální plán rozvoje venkova, částka 3,9 mld. Kč je určena na realizaci tržních opatření.

Schválený rozpočet nedaňových a kapitálových příjmů a přijatých dotací ve výši 48,8 mld. Kč byl ke konci září 2005 naplněn v celkovém objemu 65,5 mld. Kč, což představuje134,2 % rozpočtu. Meziročně se tyto příjmy zvýšily o 70,0 %, zatímco státní rozpočet počítá s jejich celoročním poklesem o 4,7 % proti skutečnosti roku 2005.

Vysoké plnění i meziroční index souvisí se zapojením prostředků rezervních fondů vytvořených z úspor výdajů v minulých letech do příjmů kapitol k jejich použití v letošním roce, což se projevilo v převodu doplňkových zdrojů na financování programů reprodukce majetku v celkové výši 12,2 mld. Kč (z toho u Ministerstva obrany činí převedené mimorozpočtové doplňkové zdroje 4,6 mld. Kč, u Ministerstva dopravy 2,8 mld Kč a u Ministerstva spravedlnosti 0,6 mld. Kč), a u neinvestičních převodů na účtu "Běžné přijaté dotace"ve výši 8,6 mld. Kč (z toho u Ministerstva zemědělství 5,0 mld. Kč, u Ministerstva obrany 0,9 mld. Kč, u Ministerstva práce a sociálních věcí 0,7 mld. Kč; převody z rezervních fondů do příjmů nejsou rozpočtovány). Obdobně byly do příjmů kapitoly VPS převedeny v částce 5,2 mld. Kč prostředky z fondu státních záruk.

Plnění rozpočtu nedaňových příjmů významně ovlivnily též příjmy organizačních složek státu ze zdrojů ES ve výši 17,3 mld. Kč (59,1 % rozpočtu), z toho kompenzační platby z rozpočtu EU dosáhly 7,5 mld. Kč (79,2 %).

V rámci finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem bylo do příjmů státního rozpočtu odvedeno celkem 1,7 mld. Kč, což je o 54,5 % více než v roce 2004.Z převzatých pohledávek ČSOB bylo do státního rozpočtu inkasováno 2,2 mld. Kč, ze splátek vládních úvěrů 2,1 mld. Kč a z kreditních úroků 2,0 mld. Kč (z titulu prémií střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů). Na nedaňových příjmech se významně podílely též odvody pojišťoven Kooperativa a Česká pojišťovna, které do státního rozpočtu převedly přebytek 1,4 mld. Kč vzniklý z provozu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání za rok 2004. Kapitola Český telekomunikační úřad inkasovala 1,1 mld. Kč (144,4 % rozpočtu) především za přidělené kmitočty a čísla a kapitola Operace státních finančních aktiv vykázala nedaňové příjmy v částce 3,1 mld. Kč (jde hlavně o inkaso alikvotních úroků z emisí státních dluhopisů a o odvody od původců radioaktivních odpadů)

Celkové výdaje schválené zákonem č. 675/2005 Sb., o státním rozpočtu na rok 2005, představují částku 908,4 mld. Kč a jsou proti skutečnosti roku 2004 vyšší o 45,5 mld. Kč, tj. o 5,3 % (z toho 41,5 mld. Kč připadá na běžné výdaje, tj. 91,0 %, kapitálové výdaje jsou navýšeny o 4,0 mld. Kč, tj. o téměř 9,0 %). Ve výdajích státního rozpočtu roku 2005 není zahrnuta úhrada ztráty České konsolidační agentury, která je realizována mimo státní rozpočet (v roce 2004 byla rozpočtována ve výši 19,0 mld. Kč).

Při projednávání zákona o státním rozpočtu na rok 2005 a zákona č. 1/2005 Sb. (novela zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní) došlo k časovému nesouladu, a tak byl státní rozpočet sestaven podle platného rozpočtového určení daní pro rok 2004. Bylo proto nezbytné provést rozpočtová opatření, která by sladila státní rozpočet 2005 s platnou legislativou. Vlivem novely zákona o rozpočtovém určení daní se příjmy státního rozpočtu snižují o 19,9 mld. Kč; výdaje jsou ve stejné výši ve státním rozpočtu vázány podle § 23 písm. c) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Jedná se o následující ukazatele:

Vzhledem k rozdílnému rozpočtovému určení daní v roce 2004 a v roce 2005 neuvádíme meziroční srovnání těch výdajů, kterých se výše uvedená novela zákona o rozpočtovém určení daní dotkla, neboť u nich nelze v potřebné struktuře korigovat skutečnost roku 2004 na podmínky roku 2005. Čerpání výdajů u vybraných položek je hodnoceno ve vztahu k tzv. korigovanému rozpočtu, tj. k rozpočtu zohledňujícímu rozpočtová opatření vč. vlivu novely zákona o rozpočtovém určení daní.

Celkové výdaje státního rozpočtu ke konci září hodnoceného roku dosáhly 608,3 mld. Kč, tj. 68,5 % korigovaného rozpočtu a byly tak o 58,1 mld. Kč pod úrovní 3/4 rozpočtu.

Podobně jako v minulých letech bylo vykázáno vyšší čerpání běžných výdajů, a to 572,9 mld. Kč, tj. 69,7 % korigovaného rozpočtu, což bylo ovlivněno zejména nižšími výdaji na dluhovou službu a převody do SZIF ze strany MZe. Kapitálové výdaje byly čerpány ve výši 35,5 mld. Kč, tj. pouze na 53,0 % korigovaného rozpočtu; plnění se zde již tradičně soustřeďuje do závěrečných měsíců roku vzhledem k uvolňování prostředků až po výběrových řízeních a delší době trvání dodávek.

Strukturu výdajů státního rozpočtu ke konci září 2005 ukazuje následující graf:

Objemově nejvýznamnější část prostředků, tj. 41,0 % celkových výdajů, resp. 43,5 % běžných výdajů byla za 1.- 3. čtvrtletí čerpána v sociální oblasti. Sociální dávky dosáhly 249,1 mld. Kč, tj. 76,6 % upraveného rozpočtu při meziročním růstu o téměř 11,4 mld. Kč, tj. o 4,8 %.

V uvedených výdajích převažovaly výdaje na důchody, které dosáhly 189,6 mld. Kč, tj. 77,2 % rozpočtu, a byly proti stejnému období minulého roku vyšší o 15,9 mld. Kč, tj. o 9,2 %, což představovalo o 0,6 procentního bodu vyšší plnění rozpočtu a o 2,4 procentní body vyšší růst než za stejné období předchozího roku. Zvýšení výdajů na důchody bylo ovlivněno nejen jejich valorizací, realizovanou k 1. lednu 2005 nařízením vlády č. 565/2004 Sb. (u důchodů přiznaných před 1. lednem 2005 se základní výměra důchodů zvýšila o 90,- Kč a procentní výměra důchodu o 5,4 %), ale i možností souběhu pobírání mzdy u zaměstnaných důchodců a důchodu bez omezení. Ke konci roku 2005 lze proto předpokládat překročení rozpočtovaných výdajů na důchody o 4,5 - 5,0 mld. Kč.

Na ostatní sociální dávky¹⁾ bylo vynaloženo téměř 29,1 mld. Kč, tj. 78,6 % rozpočtu po změnách a o 0,8 mld. Kč (o 2,7 %) méně než ve stejném období minulého roku (kdy vzrostly meziročně o 3,1 mld. Kč, tj. o 11,4 %). Meziroční pokles je ovlivněn vyplacením jednorázového příspěvku důchodci v roce 2004 ve výši 1 000,- Kč jako sociální opatření ve vztahu ke změně zákona o DPH v celkové částce 2,7 mld. Kč (po jeho odečtení došlo k meziročnímu růstu téměř o 1,9 mld. Kč, tj. o 7,0 %). Celoročně lze předpokládat zvýšení výdajů především na dávky nemocenského pojištění o 2,0 mld. Kč.

Čerpání dávek státní sociální podpory²⁾ dosáhlo 25,0 mld. Kč, tj. 71,5 % upraveného rozpočtu a meziroční pokles o 3,7 mld. Kč, tj.o 12,8 %. Vyšší základ v roce 2004 ovlivnil jednorázově vyplacený příspěvek dítěti (2 000,- Kč) v celkové částce téměř 3,9 mld. Kč jako sociální kompenzace ke změně zákona o DPH (po jeho odečtení vzrostly tyto výdaje o 0,2 mld. Kč, tj. o 0,8 %). I když od května 2004 došlo ke zvýšení rodičovského příspěvku z 2 552,- Kč na 3 573,- Kč a ke zvýšení životního minima od 1. ledna 2005, předpokládá se úspora výdajů na dávky státní sociální podpory ke konci roku ve výši 5,6 mld. Kč (vliv růstu nominálních příjmů rodiny, vč. růstu minimální mzdy).

Výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti (podpory v nezaměstnanosti) dosáhly 5,4 mld. Kč, tj. 71,7 % rozpočtu, a meziročně klesly o 0,1 mld. Kč, tj. o 1,6 %, tj. o 91 mil. Kč, zatímco rozpočet je nad skutečností 2004 o 6,7 %. Ke konci roku 2005 lze předpokládat, že výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti zůstanou mírně pod rozpočtem.

Podíl jednotlivých druhů sociálních dávek na celkových sociálních dávkách je následující:

Náklady státu na aktivní politiku zaměstnanosti³⁾ dosáhly téměř 2,8 mld. Kč (47,2 % rozpočtu) a byly tak proti stejnému období minulého roku vyšší o 455 mil. Kč, tj. o 19,6 %, zatímco rozpočtem předpokládaný růst ke skutečnosti minulého roku představuje 48,1 %.

Výdaje na platy, ostatní platby za provedenou práci a pojistné byly ke konci září 2005 čerpány ve výši 55,2 mld. Kč, tj. na 61,8 % upraveného rozpočtu, při meziročním růstu o 4,6 mld. Kč, tj. o 9,1 % (schválený rozpočet ke skutečnosti roku 2004 předpokládá růst o 10,9 %). Nízké plnění celoročního rozpočtu souvisí s posunem zúčtování platů (lednové platy jsou zúčtovány v únoru atd., k vyrovnání dochází až v prosinci), meziroční nárůst pak s posunutím účinnosti zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, kdy rozpočtovaná částka zůstala dotčeným kapitolám k dispozici pro platovou preferenci příslušníků bezpečnostních sborů již v roce 2005.

Neinvestiční dotace podnikatelským subjektům ve výši 21,5 mld. Kč byly čerpány již na 92,1 % upraveného rozpočtu. Meziroční pokles o 22,5 % ovlivnila skutečnost, že úhrada ztráty ČKA je na rozdíl od roku 2004 v roce 2005 hrazena mimo státní rozpočet. Po odečtení této úhrady od skutečnosti leden-září 2004 v částce 7,4 mld. Kč došlo k meziročnímu zvýšení neinvestičních výdajů podnikatelským subjektům téměř o 1,2 mld. Kč, tj. o 5,8 %.

Neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím byly uvolněny ve výši 28,6 mld. Kč, což představuje 71,9 % rozpočtu po změnách a meziroční růst o 2,0 mld. Kč, tj. o 7,6 % (schválený rozpočet počítá s navýšením proti skutečnosti roku 2004 o 7,4 %).

Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně byly čerpány ve výši 35,4 mld. Kč, tj. na 59,3 % rozpočtu. Z toho rozhodující objem připadl na transfery fondům sociálního a zdravotního pojištění, představující platby státu na zdravotní pojištění za nevýdělečně činné skupiny obyvatelstva. Na tento účel bylo vynaloženo 26,8 mld. Kč, což je 78,8 % rozpočtu. Čerpání rozpočtu a meziroční srovnání je ovlivněno předsunutou platbou státu Všeobecné zdravotní pojišťovně ve výši 2,8 mld. Kč (z toho 1,4 mld. Kč bylo vyrovnáno v červenci a 1,4 mld. Kč bude vyrovnáno v prosinci 2005), v roce 2004 byla poskytnuta předsunutá platba ve stejné výši, ale byla vyrovnána po 1,4 mld. Kč až v listopadu a prosinci téhož roku. Po očištění výdajů o tyto platby došlo k mírnému meziročnímu růstu výdajů, a to o 272 mil. Kč, tj. o 1,1 % (vliv zvýšení měsíční platby státu za jednoho pojištěnce od 1.1.2005 z 476 Kč na 481 Kč). Neinvestiční transfery státním fondům byly poskytnuty prostřednictvím kapitoly Ministerstvo zemědělství Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (po vstupu ČR do EU byly tomuto fondu stanoveny kompetence k realizaci a financování Společné zemědělské politiky), a to ve výši 8,6 mld. Kč, tj. 34,4 % upraveného rozpočtu. Vzhledem k rozšířené činnosti SZIF nelze výdaje meziročně srovnávat. Nízké čerpání upraveného rozpočtu souvisí s předpokladem vyššího čerpání ve 4. čtvrtletí roku.

Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně jsou v roce 2005 ovlivněny přijetím novely zákona o rozpočtovém určení daní, kterým byly krajům navýšeny daňové příjmy v souvislosti s rozšířením oblastí rozhodování v samostatné působnosti. Vzhledem k současnému projednávání zákona o státním rozpočtu a zákona č. 1/2005 Sb., o rozpočtovém určení daní, byl státní rozpočet 2005 sestaven podle metodiky financování krajů platné v roce 2004. Proto byla následně provedena rozpočtová opatření, která sladila stav státního rozpočtu s legislativou platnou od ledna 2005. Konkrétně bylo provedeno:

• vázání části finančních vztahů státního rozpočtu k rozpočtům krajů ve výši 9 221 mil. Kč (příloha č. 6 zákona o státním rozpočtu);
• vázání finančních prostředků na úhradu ztráty dopravců s poskytováním žákovského jízdného ve výši 715 mil. Kč ve státním rozpočtu;
• snížení rozpočtovaných prostředků ve výši 29 759 mil. Kč u kapitoly Všeobecná pokladní správa (ukazatel Ostatní výdaje) ve prospěch kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (Výdaje regionálního školství), z toho 28 027 mil. Kč představovaly prostředky odpovídající daňovým výnosům krajů v případě schválení zákona č. 1/2005 Sb.

Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně byly v hodnoceném období čerpány v celkové výši 76,6 mld. Kč (76,3 % korigovaného rozpočtu). Nejvyšší objem prostředků 50,9 mld. Kč byl poskytnut kapitolou Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na přímé náklady škol zřizovaných obcemi a kraji a na soukromé školství, což je o 2,6 mld. Kč (o 5,4 %) více než v předchozím roce.

Na základě novely zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, zřídilo Ministerstvo financí k 1.1.2005 fond státních záruk (FSZ), prostřednictvím kterého hradí výdaje na realizaci státních záruk tak, že částku, kterou má zaplatit, převede z FSZ do příjmů státního rozpočtu a překročí o ni rozpočet příjmů i výdajů. V období leden-září tak do FSZ bylo převedeno5,8 mld. Kč z rozpočtovaných 22,2 mld. Kč, tj. 26,3 %. Z toho bylo na realizaci státních záruk použito celkem 5,2 mld. Kč.

Odvody vlastních zdrojů Evropských společenství do rozpočtu Evropské unie dosáhly 18,4 mld. Kč, tj. 58,7 % z celkového rozpočtu na rok 2005. Z toho odvod vlastních zdrojů ES do rozpočtu EU podle daně z přidané hodnoty představuje 4,6 mld. Kč a odvod vlastních zdrojů ES do rozpočtu EU podle hrubého národního produktu 13,8 mld. Kč. Meziroční vývoj nelze hodnotit, protože tyto odvody jsou realizovány až po vstupu ČR do EU v květnu 2004.

Státní podpora stavebního spoření poskytovaná podle zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, ve znění pozdějších předpisů, byla v období leden-září vyplacena ve výši 15,7 mld. Kč, tj. již na 99,6 % rozpočtu (platby za předchozí rok jsou prováděny převážně v průběhu 2. čtvrtletí sledovaného roku). Meziroční zvýšení dosáhlo 3,6 %, tj. cca o 550 mil. Kč, s tím, že stoupl počet platných smluv na stavební spoření (zvláště koncem roku 2003, tj. před novelou uvedeného zákona).

Státní příspěvek na důchodové připojištění poskytnutý v prvních 3 čtvrtletích 2005 činil 2,6 mld. Kč, tj. 80,9 % rozpočtu, při meziročním růstu o 320 mil. Kč (o 13,9 %).

Kapitálové výdaje byly v hodnoceném období čerpány ve výši 35,5 mld. Kč, tj. pouze na 53,0 % korigovaného rozpočtu. Proti 3/4 tohoto rozpočtu bylo čerpání nižší téměř o 14,8 mld. Kč. K zohlednění vlivu zákona č. 1/2005 Sb., o rozpočtovém určení daní došlo u položky investiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně, a to o 5 008 mil. Kč, ostatních položek se nedotkl.

Z kapitoly Všeobecná pokladní správa bylo v uvedeném období čerpáno 5,4 mld. Kč kapitálových výdajů. V rámci financování programů byly prostředky použity zejména na realizaci státních záruk za úvěry přijaté KoB a ČMZRB na financování infrastruktury (3,3 mld. Kč prostřednictvím fondu státních záruk - program 398080), na podporu rozvoje a obnovy regionální infrastruktury (300 mil. Kč - program 298110), na podporu rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálního školství (600 mil. Kč - program 298210). Kromě toho byla poskytnuta dotace Státnímu fondu dopravní infrastruktury ve výši 1,1 mld. Kč. Údaje o čerpání investičních výdajů ostatních kapitol státního rozpočtu budou známy až po zpracování a předložení finančních výkazů za 1. až 3. čtvrtletí 2005.

Z celkového objemu prostředků získaných z úvěrů od EIB na financování sedmi projektů rozpočtovaných ve výši 11,8 mld. Kč bylo ke konci září 2005 čerpáno celkem více než 6,8 mld. Kč (68,8 % rozpočtu). Z toho bylo poskytnuto 0,4 mld. Kč (5,3 % z celku) na rozvoj MTZ Masarykovy univerzity v Brně, přes 0,3 mld. Kč (4,5 %) na dálniční obchvat Plzně, 1,0 mld. Kč (14,6 %) na odstraňování povodňových škod z roku 2002, přes 0,3 mld. Kč (5,0 %) na prevenci před povodněmi, více než 1,6 mld. Kč (24 %) na české dálnice B - část úseků D8 a B11 a přes 3,2 mld. Kč (46,7 %) na výstavbu dálnice B8.

B. Vývoj státního dluhu

• B. Vývoj státního dluhu PDF (906kB)

V 1.-3. čtvrtletí 2005 došlo ke zvýšení státního dluhu o 69,7 mld. Kč ze 592,9 mld. Kč na 662,6 mld. Kč. Znamená to, že v průběhu 1.-3. čtvrtletí 2005 se dluh zvýšil o 11,8%.

Tržní hodnota státního dluhu na konci 3. čtvrtletí roku 2005 činí 724,8 mld. Kč.

Při zvýšení státního dluhu ze 592,9 mld. Kč na 662,6 mld. Kč se vnitřní státní dluh zvýšil o 32,0 mld. Kč a vnější státní dluh se zvýšil o 37,7 mld. Kč.

Přehled o vývoji státního dluhu v 1.-3. čtvrtletí 2005 podává následující tabulka:

Zvýšení státního dluhu (o 69,7 mld. Kč) při současném přebytku státního rozpočtu (+27,5 mld. Kč) souvisí jednak s úhradou části ztráty České konsolidační agentury ve výši 25,0 mld. Kč mimo výdaje státního rozpočtu (zákon č. 5/2005 Sb.), jednak s druhou březnovou emisí eurobondů v objemu 30,1 mld. Kč (1 mld. EUR) a dále s čerpáním dalších tranší úvěrů od EIB ve výši 7,7 mld. Kč a se změnou časové struktury vnitřního státního dluhu (výměna krátkodobých státních pokladničních poukázek za střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy) v souladu s emisní politikou Ministerstva financí usilující o zvýšení průměrné splatnosti státního dluhu. Přebytečné zdroje jsou reinvestoványzejména do poukázek ČNB a budou použity na úhradu celoročního schodku letošního roku.

Státní výpůjčky v 1.-3. čtvrtletí 2005 spočívaly převážně v emisích státních dluhopisů. Bylo realizováno 26 emisí krátkodobých státních dluhopisů, a sice státních pokladničních poukázek (SPP). Všechny tyto emise SPP byly primárně určeny k financování dlouhodobého státního dluhu. Celkový objem výpůjček prodejem SPP dosáhl v uvedeném období objemu 194 137 mil. Kč.

V 1.-3. čtvrtletí 2005 pokračovalo MF ve vydávání kapitálových dluhopisů podle emisního plánu v souladu s emisní politikou nastoupenou od začátku roku 2000. Dne 11.4. 2005 byla vydána 1. tranše 44. emise 10letých státních dluhopisů v objemu 12 168 mil. Kč. Dne 18.7. 2005 byla vydána 1. tranše 45. emise 5letých státních dluhopisů v objemu 4 722 mil. Kč. Dne 12.9. 2005 byla vydána 1. tranše 46. emise 15letých státních dluhopisů v objemu 8 370 mil. Kč. Dne 26.9. 2005 byla vydána 1. tranše 47. emise 3letých státních dluhopisů v objemu 7 705 mil. Kč. Dále se uskutečnilo znovuotevření 40. emise 10letých státních dluhopisů v objemu 4 897 mil. Kč, znovuotevření 41. emise 15letých státních dluhopisů v objemu 2 983 mil. Kč, tři znovuotevření 42. emise 5letých státních dluhopisů v celkovém objemu 21 022 mil. Kč, znovuotevření 43. emise 3letých státních dluhopisů v celkovém objemu 4 983 mil. Kč a dvě znovuotevření 44. emise 10letých státních dluhopisů v objemu 14 699 mil. Kč. Celkově tak emise domácích střednědobých a dlouhodobých dluhopisů dosáhly v 1.-3. čtvrtletí 2005 výše 81 548 mil. Kč:

Dne 18. března 2005 vydala Česká republika 2. emisi eurobondů v objemu 1 mld. EUR, s dobou splatnosti 15 let a s kupónovou sazbou 4,125% pa. Úrokové rozpětí bylo stanoveno 10 basických bodů nad úroveň příslušné mid-swapové sazby. Čistý výnos emise činil 987,95 mil. EUR a byl v plné míře zajištěn swapy v korunové výši 29,7 mld. Kč proti devizovému riziku. Celkový výnos emise po započtení všech nákladů včetně zajištění je 4,225% pa.

Finanční prostředky získané prodejem jak emisí SPP, tak emisí střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů sloužily ke splátkám jistin dlouhodobého státního dluhu, ke krytí schodků státního rozpočtu a k úhradě ztráty České konsolidační agentury. Ministerstvo financí emitovalo v průběhu 1.-3. čtvrtletí 2005 státní střednědobé a dlouhodobé dluhopisy a státní pokladniční poukázky podle zákona č.5/2005 Sb., o státním dluhopisovém programu na úhradu části ztráty České konsolidační agentury, vzniklé přebíráním nebonitních aktiv v letech 1991 až 2003. Tato úhrada činila za 1.-3. čtvrtletí 2005 celkem 25 mld. Kč, přičemž z této částky bylo 11 568 mil. Kč financováno z výnosu prodeje 1. tranše 44. emise státních dlouhodobých dluhopisů, 1 432 mil. Kč z výnosu prodeje 2. tranše 44. emise státních dlouhodobých dluhopisů, 4 722 mil. Kč z výnosu prodeje 1. tranše 45. emise státních střednědobých dluhopisů a 7 mld. Kč pak z výnosu prodeje 1. tranše 46. emise státních dlouhodobých dluhopisů. Zbylých 278 mil. Kč bylo financováno z výnosu prodeje SPP.

Prémie emisí střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů dosáhly v 1.-3. čtvrtletí 2005 výše 1 995 mil. Kč. Suma diskontů střednědobých a dlouhodobých dluhopisů ve stejném období přitom činila - 167 mil. Kč. Tato příznivá skutečnost byla způsobena zejména pokračováním trendu poklesu úrokových sazeb na kapitálovém trhu z předchozího roku. Pro srovnání, v 1.-3. čtvrtletí 2004 dosáhly prémie výše 87 mil. Kč.

Prémie emisí státních dluhopisů byly příjmem státního rozpočtu, a sice kapitoly Všeobecná pokladní správa.

Objem státních dluhopisů v oběhu vzrostl v 1.-3. čtvrtletí 2005 o 62 093 mil. Kč (v nominálním vyjádření) z 571 381 mil. Kč na 633 474 mil. Kč. Tento objem vzrostl v 1.-3. čtvrtletí 2005 na 110,9% v porovnání se začátkem roku.

Kromě výpůjček emisemi státních dluhopisů se v 1.-3. čtvrtletí 2005 čerpaly půjčky od Evropské investiční banky (EIB) v celkové výši 7 677 mil. Kč:

• 25. dubna 2005 druhá tranše půjčky na výstavbu dálnice D8 ve výši 2 000 mil. Kč,
• 25. dubna 2005 sedmá tranše půjčky na obchvat Plzně ve výši 239 mil. Kč,
• 25. dubna 2005 čtvrtá tranše půjčky na prevenci povodní ve výši 300 mil. Kč,
• 2. května 2005 sedmá tranše půjčky na odstraňování povodňových škod ve výši 1 056 mil. Kč,
• 15. června 2005 první tranše půjčky na výstavbu dálnice B ve výši 1 913 mil. Kč,
• 15. července 2005 třetí tranše půjčky na výstavbu dálnice D8 ve výši 1 400 mil. Kč,
• 8. srpna 2005 čtvrtá tranše půjčky pro Masarykovu univerzitu ve výši 181 mil. Kč a
• 15. září 2005 druhá tranše půjčky na výstavbu dálnice B ve výši 587 mil. Kč.

Stav půjček od EIB se tak v průběhu 1.-3. čtvrtletí 2005 zvýšil z 20 655 mil. Kč. na 28 332 mil. Kč.

Vývoj úrokových sazeb

Zatímco v průběhu prvních dvou čtvrtletí roku 2005 měly výnosy v aukcích SPP jednoznačně klesající trend, a to především na delším konci příslušné výnosové křivky, tak ve 3. čtvrtletí roku 2005 dochází k mírnému nárůstu těchto výnosů. Zatímco koncem ledna činil průměrný výnos SPP s původní dobou do splatnosti 52 týdnů 2,70% pa, tak počátkem června poklesl na 1,68% pa; počátkem září však došlo k nárůstu na 1,83% pa. Průměrný výnos SPP s původní dobou do splatnosti 13 týdnů činil počátkem ledna 2,45% pa, v první polovině června poklesl na 1,67 % pa, avšak v první polovině září došlo k nepatrnému nárůstu na 1,69% pa.

Výnosy do splatnosti střednědobých a dlouhodobých dluhopisů v primárních aukcích měly v 1. pololetí jednoznačně klesající trend, zatímco ve 3. čtvrtletí se objevují tendence k růstu výnosů.

Výnos zářijové 1. tranše 47. emise 3letých dluhopisů (2,26% pa) byl o 31 bazických bodů nižší než výnos únorové 4. tranše 43. emise 3letých dluhopisů a o 93 bazických bodů nižší než výnos 3. tranše 43. emise z listopadu 2004. U pětiletých dluhopisů v rámci 42. emise poklesl výnos do splatnosti mezi 6. tranší vydanou v říjnu 2004 (výnos 4,01% pa) a březnovou 7. tranší (výnos 2,83% pa) o 118 bazických bodů, červnová 9. tranše se vyznačovala poklesem o dalších 46 bazických bodů vzhledem k březnu (výnos 2,37% pa). V červencové 1. tranši 45. emise státních dluhopisů pak dochází oproti červnu k nárůstu výnosu o 32 bazických bodů na 2,68% pa.

U 10letých dluhopisů v rámci 40. emise činil pokles výnosu do splatnosti 92 bazických bodů (výnos 8. tranše z listopadu 2004 činil 4,73 % pa, v následující tranši v lednu 2005 3,82% pa). V rámci následující 44. emise státních dluhopisů činil dubnový výnos 1. tranše 3,90 % pa, v červnové aukci 2. tranše poklesl o 58 bazických bodů na 3,32% pa, avšak výnos v srpnové aukci 3. tranše se zvýšil na 3,37 % pa (růst o 4 bazické body). U 15letých dluhopisů v rámci 41. emise poklesl výnos do splatnosti mezi 7. a 8. tranší o 69 bazických bodů (výnos v prosinci 2004 činil 4,57 % pa, v následující únorové aukci pak byl 3,88% pa). Výnos 1. tranše nové 46. emise 15letých dluhopisů činil v zářijové aukci 3,66% pa a byl tedy o 22 bazických bodů nižší než výnos poslední, 8. tranše 41. emise.

Podle zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), § 10, odstavec 4, tvoří od roku 2001 příjmy a výdaje státního rozpočtu spojené s obsluhou a s umořováním státního dluhu kapitolu Státní dluh. Příjmy kapitoly Státní dluh (dále kapitola) byly rozpočtovány v nulové výši, přičemž skutečné příjmy kapitoly byly rovněž nulové.

Přehled rozpočtových výdajů kapitoly Státní dluh v 1.-3. čtvrtletí 2005 podává následující tabulka:

Tyto výsledky kapitoly v 1.-3. čtvrtletí 2005 znamenají, že přes zvýšení státního dluhu o 11,8% z 592,9 mld. Kč (konec roku 2004) na 662,6 mld. Kč na konci 3. čtvrtletí 2005 bylo dosaženo snížení jak celkových tak úrokových výdajů v 1.-3.čtvrtletí 2005 oproti stejnému období roku 2004. Výdaje kapitoly za 1.-3. čtvrtletí 2005 se snížily meziročně ve srovnání s 1.-3. čtvrtletím 2004 o 6,3 %, což činilo 1 235 mil. Kč. Výdaje kapitoly jsou ve srovnání se schváleným rozpočtem, který se shoduje s rozpočtem po změnách, o 20,8 procentních bodů pod alikvotou pro 1.-3. čtvrtletí 2005.

Celkové výdaje kapitoly v 1.-3. čtvrtletí 2005 dosáhly výše 18 249 mil. Kč, což představuje 54,2% výdajů rozpočtovaných pro rok 2005. Úrokové výdaje činily 18 203 mil. Kč, poplatky 46 mil. Kč.

V úrokových výdajích stále dominují úrokové výdaje na vnitřní dluh (16 219 mil. Kč). Avšak v souvislosti se snižováním podílu vnitřního dluhu na státním dluhu se v porovnání s 1.-3. čtvrtletím 2004 snížil také podíl úrokových výdajů na vnitřní dluh o téměř 10 procentních bodů z 98,9% na 89,1%.

Úrokové výdaje na vnitřní (domácí) dluh jsou složeny z úrokových výdajů na státní pokladniční poukázky a z úrokových výdajů na střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy. Úrokové výdaje na státní pokladniční poukázky dosáhly v 1.-3. čtvrtletí 2005 výše 1 687 mil. Kč oproti 2 953 mil. Kč ve stejném období roku 2004. Součástí úrokových výdajů na státní pokladniční poukázky jsou také výdaje z titulu příslušných úrokových swapů.⁴ V 1.-3. čtvrtletí 2005 činily tyto výdaje 90 mil. Kč oproti 93 mil. Kč ve stejném období roku 2004. Úrokové výdaje na střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy dosáhly v 1.-3. čtvrtletí 2005 výše 14 532 mil. Kč oproti 16 276 mil. Kč ve stejném období roku 2004.

Úrokové výdaje na vnější (zahraniční) dluh ve výši 1 984 mil. Kč oproti 207 mil. Kč v 1.-3. čtvrtletí 2004 tvořily úroky půjček od Evropské investiční banky ve výši 348 mil. Kč a úroky dvou emisí eurobondů České republiky ve výši 1 635 mil. Kč. Tato částka zahrnuje také dopad úrokových swapů pro zajištění této emise proti devizovému riziku.

Na úrokové výdaje působily dva zásadní a protisměrné faktory: za prvé, dlouhodobý růst státního dluhu, a za druhé, pokles úrokových sazeb v 1.-3. čtvrtletí 2005 na historická minima. Ve výsledku byl pokles úrokových sazeb silnější než růst dluhu.

Na peněžním trhu byla úroková sazba 6měsíční emise SPP 2,10% pa v únoru. Poté sazby na peněžním trhu klesaly, přičemž v květnu dosáhla tato sazba 1,67% pa. Ve 3. čtvrtletí však již začal vzestup úrokových sazeb emisí SPP. Vývoj úrokových sazeb na kapitálovém trhu byl obdobný jako na peněžním trhu. V důsledku celkově nižších úrokových sazeb na kapitálovém trhu v porovnání s minulostí byly střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy prodávány obvykle s prémiemi. Tyto prémie dosáhly výše 1 995 mil. Kč, zatímco diskonty z prodeje střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů činily -167 mil. Kč.

Úrokové výdaje z titulu půjček od Evropské investiční banky (EIB) se v porovnání s předchozím obdobím zvýšily 1,7 krát zejména v důsledku výrazného navyšování těchto půjček.

V 1.-3. čtvrtletí 2005 činily poplatky spojené s obsluhou státního dluhu 46 mil. Kč, což je 15,4% rozpočtované částky. Ve srovnání s 1.-3. čtvrtletím 2004 dosáhly poplatky výše 95,2%.

V rámci řízení likvidity Souhrnného účtu státní pokladny byly do konce 3. čtvrtletí 2005 provedeny krátkodobé investice do poukázek ČNB v objemu 1 413 623 mil. Kč, splátky přitom dosáhly do konce 3. čtvrtletí 1 315 297 mil. Kč. K 30.9. 2005 tak byly na majetkovém účtu MF evidovány poukázky ČNB v nominální hodnotě 98 326 mil. Kč. Celkový výnos těchto investic činil 494,58 mil. Kč. Současně byly do konce 3. čtvrtletí 2005 provedeny krátkodobé výpůjčky do SPP v objemu 45 103 mil. Kč a odkupy přitom dosáhly objemu 45 103 mil. Kč. Úrokové náklady na SPP pro řízení likvidity činily 8,4 mil. Kč.

Následující tabulka porovnává výnosy a náklady dosažené při řízení likvidity ve 3. čtvrtletí 2005 se stejným obdobím předchozího roku:

Z tabulky je zřejmé, že zatímco v 1.-3. čtvrtletí 2005 úspory převýšily náklady celkem o 486,18 mil. Kč, ve stejném období roku 2004 úspory převýšily náklady o 751,58 mil. Kč. Operacemi na krytí schodku státní pokladny včetně operací s přebytkem finančních zdrojů bylo dosaženo v 1.-3. čtvrtletí letošního roku o 265,40 mil. Kč nižšího výnosu než v 1.-3. čtvrtletí minulého roku.

Vývoj salda státního rozpočtu v 1.-3. čtvrtletí 2005 a 2004 znázorňuje následující graf:

Vývoj salda státní pokladny v 1.-3. čtvrtletí 2005 a 2004 znázorňuje následující graf:

Nižší výnos z investování prostředků souhrnného účtu státní pokladny v 1.-3.čtvrtletí 2005 ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku, a to i přes skutečnost, že saldo státního rozpočtu se vyvíjelo daleko příznivěji, byl způsoben především nižšími úrokovými sazbami než před rokem. Emisní plány státních pokladničních poukázek a kapitálových státních dluhopisů byly vyrovnanější a pružněji reagovaly na potřeby dluhové služby. Investice do poukázek ČNB byly v 1.-3. čtvrtletí letošního roku nižší ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku a byl jimi neutralizován dopad nadměrného stavu státních pokladničních poukázek na saldo státního rozpočtu.

C. Situační zpráva státní pokladny

• C. Situační zpráva státní pokladny PDF (735kB)

Tabulková část

• Tabulková část PDF (864kB)