Pololetní zpráva o plnění státního rozpočtu v roce 2005 - 1.pololetí

 

Poslanecká sněmovna

s c h v a l u j e

zprávu o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. pololetí 2005

Obsah:

1. Shrnutí
2. Ekonomický výkon
3. Cenový vývoj
4. Trh práce
5. Platební bilance
6. Měnový vývoj a úrokové sazby
7. Kapitálový trh
8. Veřejné rozpočty

---

1. Shrnutí ¹

Ekonomický vývoj České republiky je charakterizován vybranými indikátory v následující tabulce:

x) zohledňuje zpřesnění obchodní bilance za rok 2004
Pozn.: NI = neziskové instituce, BÚ = saldo běžného účtu
Pramen: ČSÚ, ČNB, MPSV, propočty MF

S více než s ročním odstupem lze konstatovat, že proces přistoupení České republiky do Evropské unie se obešel bez vážnějších negativních ekonomických dopadů (např. některými analytiky předpovídaný skokový růst cenové hladiny) a naopak pozitivně ovlivnil exportní schopnost naší ekonomiky.

Ekonomický růst v roce 2004 dosáhl 4,4 %, v 1. pololetí dále zrychlil na 4,9 %. Ekonomika se pohybuje v růstové fázi ekonomického cyklu blízko svého potenciálu. Aktuální růst HDP zřejmě překročil růst odhadovaného potenciálního produktu, záporná produkční mezera se uzavřela. V meziročním i mezičtvrtletním srovnání se růst HDP v 1. pololetí 2005 mírně zrychlil.

Na výdajové straně HDP došlo v roce 2004 oproti roku 2003 ke změně struktury růstu. Růst byl tažen především exportem a investicemi. V 1. pololetí 2005 se dynamika investic viditelně zvolnila a tahounem celkového růstu HDP byl především čistý export. Dynamika vývozu zboží a služeb ve srovnatelných cenách převýšila tempo dovozu o 7,2 procentního bodu (p.b.), což vypovídá o rostoucí konkurenční schopnosti ekonomiky. Příspěvek salda zahraničního obchodu k růstu byl tedy výrazně kladný. Dynamika tvorby fixního kapitálu se proti roku 2004 zpomalila na 2,6 %, přesto se míra investic (v poměru k HDP) udržela nad 26 %. Zvyšuje se tak produkční kapacita ekonomiky a prostřednictvím modernějších a vyspělejších technologií se vytvářejí podmínky pro další růst souhrnné produktivity faktorů. Konečná spotřeba jako celek se zvýšila jen o 1,0 %, pomalý růst soukromé spotřeby tedy mírně převážil snížení spotřeby vládních institucí.

Na straně nabídky byl z hlediska příspěvků růst tažen odvětvími obchodu, zemědělství, průmyslu a peněžnictví a pojišťovnictví. Hrubá přidaná hodnota (HPH) ve zpracovatelském průmyslu se však meziročně zvýšila jen o 1,7 %.

Na důchodové straně² HDP v běžných cenách růst náhrad zaměstnancům (o 5,9 %) jen mírně předstihl růst nominálního HDP (o 5,7 %), zatímco zvýšení hrubého provozního přebytku a smíšeného důchodu (o 4,2 %) bylo proti HDP podproporcionální. Naopak nejrychleji rostly daně z výroby a dovozu (o 10,1 %).

Při růstu zaměstnanosti o 0,8 % (statistika národních účtů) se zvýšila dynamika národohospodářské produktivity práce (HPH ve srovnatelných cenách na 1 pracovníka) v 1. pololetí 2005 o 4,4 % (o 0,3 p.b. méně než v roce 2004).

Přírůstek produkce průmyslu, měřený produkčními statistikami, se proti roku 2004 viditelně zpomalil na 4,2 % za 1. pololetí. (Nicméně o konkurenční schopnosti tohoto odvětví vypovídá růst v 1. pololetí 2005 proti průměru roku 2000 o téměř 43 %.) Nižší přírůstek produkce je konzistentní se zpomalováním vývozu i domácí poptávky ve srovnatelných cenách. Zaměstnanost v průmyslu³ se meziročně zvýšila o 0,5 %, průměrná měsíční mzda vzrostla o 4,3 % a produktivita práce z tržeb o 6,6 %. V červenci se produkce průmyslu meziročně zvýšila o 11,2 %.

Produkce stavebnictví sice poklesla o 1,2 %, ale v tomto porovnání hraje roli extrémně vysoká úroveň fakturované produkce v 1. pololetím 2004 (především v březnu a dubnu). Při nárůstu počtu pracovníků o 4,1 % se produktivita⁴ ze stavebních prací ve srovnatelných cenách snížila o 3,8 %. Průměrná měsíční mzda vzrostla o 3,5 %. V červenci se stavební produkce zvýšily meziročně o 6,1 %.

Situace na trhu práce byla v 1. pololetí ovlivňována jednak vyššími růsty ekonomiky, než činilo odhadované potenciální tempo, a rovněž změnami legislativy (nový zákon o zaměstnanosti účinný od října 2004). Celková zaměstnanost podle výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) se v meziročním srovnání zvýšila o 0,8 % (opačný trend proti 1. pololetí 2004). Počet zaměstnanců vzrostl o 1,8 %, počet podnikatelů se naopak snížil o 3,1 %. Zvýšila se jak míra ekonomické aktivity, tak i míra zaměstnanosti.

Nezaměstnanost podle VŠPS (mezinárodně srovnatelná metodika) se snižuje od 2. čtvrtletí 2004. Míra nezaměstnanosti se v průměru za 1. pololetí 2005 meziročně snížila o 0,3 p.b. na 8,1 %.

Konzistentní obraz s VŠPS dává i vývoj míry nezaměstnanosti podle registrace na úřadech práce. V průměru za 1. pololetí se míra nezaměstnanosti (podle původní národní definice)⁵ meziročně snížila shodně s VŠPS o 0,3 p.b. a dosáhla 10,1 % při 9,3 % v červnu. V srpnu pak sezónně vzrostla na 9,6 %. Vzhledem ke zrychlení ekonomického růstu nad odhadovaný potenciální růst se míra volných pracovních míst⁶ od 2. čtvrtletí 2003 rovněž mírně zvyšuje. Posun na Beveridgeově křivce⁷ má však cyklický charakter a nevypovídá o poklesu strukturální složky nezaměstnanosti.

Průměrná hrubá nominální mzda⁸ se v 1. pololetí 2005 zvýšila o 5,6 %, tedy pomaleji než v roce 2004. V podnikatelské sféře dosáhl přírůstek průměrné mzdy 5,2 %, v nepodnikatelské sféře 7,1 %. Růst kupní síly průměrných mezd při přepočtu indexem spotřebitelských cen tak byl v meziročním porovnání obdobný jako v 1. pololetí 2004.

Vzhledem k vývoji produktivity práce lze současný mzdový vývoj považovat za přiměřený, nezakládající inflační rizika.

Českou ekonomiku lze již několik let považovat za nízkoinflační, s důvěryhodnou měnovou politikou centrální banky. V červnu 2005 se spotřebitelské ceny meziročně zvýšily o 1,8 %, klouzavá roční průměrná míra inflace dosáhla 2,4 % (o 1,0 p.b. více než před rokem). Přitom cca 60 % cenového růstu bylo dáno administrativními opatřeními. V červenci i srpnu meziroční inflace zpomalila na 1,7 %.

Růst cen domácích zemědělských výrobců, meziročně kulminující ve 2. čtvrtletí 2004, zaznamenal v celém 1. pololetí meziroční pokles. Po uklidnění na světových komoditních trzích s kovy se i ceny výrobců v průmyslu zpomalily z meziročního růstu o 8,6 % v říjnu 2004 na 2,7 % v červnu 2005 a na pouhé 1,1 % v srpnu. K tomuto uklidnění přispělo i zpevnění měnového kurzu proti USD. Domácí faktory (uzavírající se záporná produkční mezera, poptávka domácností a mzdově nákladový vývoj) se v růstu cen významně neprosazovaly.

Klíčová sazba měnové politiky (pro dvoutýdenní repo operace) byla v lednu, březnu a dubnu centrální bankou postupně snižována, vždy o 25 bazických bodů. Její současné nastavení je na 1,75 %, tedy pod 2,0 % ECB. Měnové podmínky se tak sice změkčily v úrokové složce, kurzová složka se však vzhledem k apreciaci CZK zpřísnila. Úrokový diferenciál vůči eurozóně při stabilních sazbách ECB postupně přešel z kladných do mírně záporných hodnot. Tvar výnosové křivky na peněžním trhu se po dubnovém snížení měnověpolitických sazeb zploštil, poté se diference mezi krátkými a dlouhými sazbami začaly opět postupně zvyšovat.

Průměrný objem měnového agregátu M2 za 1. pololetí vzrostl meziročně o 4,9 %, meziroční dynamika na konci června dosáhla 5,2 %. Pokračovala tendence k preferenci likvidity (zvyšování podílu M1 na M2), ale podstatně nižším tempem než v roce 2004. Objem peněz v ekonomice je dostatečný pro obsluhu transakcí a neomezuje podmínky dalšího ekonomického růstu.

Vnější nerovnováha, vyjádřená podílem klouzavých ročních úhrnů deficitu běžného účtu na HDP, se do konce 1. pololetí 2005 zlepšila na -3,9 % o 2,4 p.b.. Hlavní vliv mělo razantní snižování deficitu obchodní bilance, která se za poslední čtyři čtvrtletí zlepšila o více než 80 mld. Kč.

Předstih tempa vývozu před dovozem ovlivnily kromě odbourání administrativních bariér v souvislosti se vstupem České republiky do EU i exportně orientované produkční kapacity na bázi přímých zahraničních investic a v neposlední řadě i zpomalování dynamiky domácí poptávky, zejména spotřeby domácností. O robustnosti procesu snižování vnější nerovnováhy svědčí fakt, že se realizuje v podmínkách neustále rostoucích dolarových cen ropy, nepřesvědčivého růstu ekonomik zemí původní EU a meziroční apreciace CZK vůči EUR. Naopak posilování CZK proti USD alespoň částečně omezuje dopad dolarových cen ropy do české ekonomiky. Předstih nominálního růstu vývozu před dovozem v klouzavém ročním vyjádření o cca 6 p.b. se za poslední rok udržel, i když růst obou veličin se zhruba o 3 p.b. zpomalil.

Dlouhodobě přetrvávající vysoký příliv přímých zahraničních investic (PZI) do ČR pokračoval a za poslední čtyři čtvrtletí dosáhl bez privatizace 4,1 % HDP. Tento příliv PZI lze spojovat s postupným zlepšováním investičního sentimentu daným zvyšující se důvěrou v českou ekonomiku i vstupem ČR do EU.

Směnné relace v obchodu se zbožím⁹ se v průměru za 1. pololetí 2005 meziročně zlepšily o 0,2 % při snížení vývozních cen o 0,3 % a dovozních cen o 0,5 %. Vývoj směnných relací tak z ročního pohledu meziročně zlepšil ekonomickou situaci podnikové sféry jen nepatrně. Nicméně v samotném průběhu 1. pololetí se směnné relace zhoršovaly z +1,5 % v lednu na -2,2 % v červnu (největší vliv měly suroviny a nerostná paliva). V červenci došlo k dalšímu meziročnímu zhoršení směnných relací o -2,9 %.

V 1. pololetí 2005 CZK meziročně zpevnila vůči oběma světovým měnám. Nominální kurz proti EUR v průměru za toto období posílil o 7,9 %, proti USD o 12,9 % při vrcholu meziročního posílení v březnu. V srpnu 2005 po oslabování proti březnovým hodnotám byla koruna stále meziročně silnější vůči EUR o 6,9 %, proti USD o 7,9 %.

Devizové rezervy centrální banky ke konci června 2005 činily 746,5 mld. Kč, tj. 24,9 mld. EUR (20,9 mld. EUR ke konci roku 2004). Ke konci srpna činily 731,8 mld. Kč (24,8 mld. EUR).

Vnější prostředí

Růst světové ekonomiky v 1. pololetí 2005 proti předchozímu roku zmírnil, což platí o USA, Japonsku i EU. Nejrychleji roste Čína a další asijské ekonomiky. Riziko pro růst představují především vysoké ceny surovin, zejména ropy, které koncem června dosáhly (nominálně) nejvyšší úrovně v historii.

Americká ekonomika rostla o 3,6 % (meziročně) v 1. i 2. čtvrtletí 2005. Růst zůstává solidní i při mírném zpomalení proti roku 2004. Postupně se zlepšuje i tvorba nových pracovních míst. Vysoká úroveň soukromé spotřeby je financována především růstem cen nemovitostí (rodinných domů). Riziko pro budoucnost nadále představuje stále rostoucí deficit běžného účtu, který je doprovázen stále vysokým deficitem rozpočtu. Na cenové tlaky, způsobené rostoucími náklady vstupů reagovala centrální banka dalším zvýšením referenční úrokové sazby (v srpnu už na 3,5 %). Rostoucí úrokový diferenciál vedl ve 2. čtvrtletí, společně se slabým výkonem eurozóny ke zhodnocení dolaru vůči euru.

Ekonomický výkon EU nese známky zpomalení. Zatímco se HDP v EU-15 v roce 2004 zvýšil o 2,3 %, byl v 1. čtvrtletí 2005 (meziroční) růst 1,4 %, ve 2. čtvrtletí 1,2 %. Roste především obrat zahraničního obchodu a investice, zatímco stagnující tendenci má stále spotřeba domácností. V mnoha zemích, např. v Německu, slabá soukromá spotřeba souvisí se stavem trhu práce. Obavy obyvatelstva ze zahájených reforem odráží vysoká míra úspor. Přesto vysílá německá ekonomika v posledních měsících smíšené signály: rostou indikátory podnikatelské důvěry, investice, vlivem vysokého růstu exportu rostla ekonomika v 1. čtvrtletí nejrychleji za poslední roky. Do recese se v 1. čtvrtletí 2005 dostala italská ekonomika.

Řada ekonomik eurozóny nedodržuje tříprocentní strop deficitu veřejných financí, vyžadovaný Paktem stability a růstu. Červnový summit EU, který nedosáhl dohody o novém unijním rozpočtu, nepřispěl ke zlepšení obrazu unijní ekonomiky.

Přestože středoevropské ekonomiky mají dlouhodobě vyšší dynamiku než západní Evropa, i zde se projevila jistá decelerace. Růst slovenské ekonomiky zůstává nejvyšší v regiónu; v roce 2004 dosáhl 5,5 % a 5,1 % v 1. i 2. čtvrtletí 2005. Je i nadále tažen zejména spotřebou domácností, export naproti tomu zpomalil a zhoršil se schodek BÚ. Inflace, která se v roce 2004 pohybovala na 7,4 %, v roce 2005 poklesla (vzhledem k faktickému skončení deregulace cen) a očekává se kolem 3 %. Velmi vysoká (okolo 17 %) zůstává nezaměstnanost.

Růst HDP v Polsku zpomalil; zatímco v roce 2004 dosáhl 5,4 %, v 1. čtvrtletí 2005 to bylo 2,1 % meziročně a ve 2. čtvrtletí 2,8 %. Zdá se, že se zatím nesplnila očekávání zvýšeného růstového impulsu v podobě zahraničních investic. Zároveň poklesla spotřeba domácností, ovlivněná velmi vysokou nezaměstnaností (19 % -20 %).

Dolarová cena ropy Brent pokračovala v růstu, který trvá již osm čtvrtletí. Během 1. čtvrtletí 2005 dosáhla průměru 47,6 USD za barel, ve 2. čtvrtletí 51,6 USD a dále rostla. Vysoká poptávka zvláště v USA, Číně a Indii nenachází dostatek zdrojů a vede k pokračujícímu napětí na trzích, při kterém malá zakolísání vedou k prudkému vzestupu ceny.

---

¹ Zpracováno na základě statistických dat známých do 16. září 2005.
² Odhad HDP za 1. čtvrtletí 2005 poprvé obsahuje také údaje o důchodové straně HDP. K dispozici jsou zatím data od roku 2003.
³ Údaj za podniky s 20 a více pracovníky
⁴ Údaj za podniky s 20 a více pracovníky
⁵ Data podle nové definice míry registrované nezaměstnanosti dosud neposkytují analyticky použitelnou časovou řadu
⁶ Podíl volných pracovních míst ke všem pracovním místům v ekonomice.
⁷ Vyjadřuje vztah nezaměstnanosti a volných pracovních míst v čase.
⁸ Za organizace nad 19 zaměstnanců, organizace nepodnikatelské pokryty plně.
⁹ Podle výběrových indexů statistiky cen zahraničního obchodu se zbožím.

II. Výsledky hospodaření státního rozpočtu za 1. pololetí 2005

• II. Výsledky hospodaření státního rozpočtu za 1. pololetí 2005 PDF (1159kB)

Obsah:

1. Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu
2. Příjmy státního rozpočtu
3. Výdaje státního rozpočtu
4. Čerpání vládní rozpočtové rezervy
5. Výdaje ze státního rozpočtu na financování společných programů Evropské unie a České republiky
6. Pokladní plnění státního rozpočtu za leden až srpen 2005
7. Výhled plnění státního rozpočtu do konce roku 2005

---

1. Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu

1.1. Záměry schváleného rozpočtu

Státní rozpočet České republiky na rok 2005 byl sestaven v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, v platném znění.

Byl schválen Poslaneckou sněmovnou zákonem č. 675 ze dne 15. prosince 2004 a stanovil příjmy ve výši 824,8 mld. Kč a výdaje ve výši 908,4 mld. Kč. Rozpočtovaný schodek téměř 83,6 mld. Kč bude podle tohoto zákona vypořádán státními dluhopisy do výše 72,6 mld. Kč, přijatými dlouhodobými úvěry do výše 11,8 mld. Kč a změnou stavů na účtech státních finančních aktiv, a to zvýšením o 0,7 mld. Kč.

Oproti skutečnosti roku 2004 je stanovený objem příjmů pro letošní rok vyšší o 7,2 % , t.j. o 55,6 mld. Kč, objem výdajů je vyšší o 5,3 %, t.j. o 45,5 mld. Kč a schodek je nižší o 10,8 %, t.j. o 10,1 mld. Kč.

Ve schváleném státním rozpočtu na rok 2005 jsou promítnuty některé vlivy vyplývající z novel daňových zákonů přijatých Parlamentem v rámci Koncepce reformy veřejných financí.

Dopady zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, který nabyl účinnosti k 1. květnu 2004 a přinesl přeřazení některého zboží a služeb ze snížené (5 %) do základní sazby při současném snížení základní sazby o 3 procentní body (z 22 na 19 %), jakož i další změny související zejména se vstupem do EU¹, se budou projevovat postupně a dlouhodobě. Z tohoto pohledu představuje rozpočtovaný odhad výnosu DPH z hlediska celkové výše daňových příjmů značné riziko. Vysoký meziroční nárůst inkasa DPH (o 19,0 % proti skutečnosti roku 2004) souvisí též s tím, že letos se úprava sazeb a přeřazení zboží a služeb podle tohoto zákona týká celého roku na rozdíl od roku 2004, kdy se vztahovala na období osmi měsíců (květen až prosinec).

Fiskální dopad bude mít i novela zákona o daních z příjmů (zákon č. 669/2004 Sb.), kterou se snížila od 1. ledna 2005 sazba daně z příjmů právnických osob o 2 procentní body na 26 % základu. V listopadu 2004 byl přijat rovněž nový zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, který znamená mírné zvýšení sazeb vybraných správních poplatků a také zavedení některých nových.

Největší dopad na schválený rozpočet však má zákon č. 1/2005 Sb., kterým se mění zákon o rozpočtovém určení daní, který nabyl účinnosti 3. ledna letošního roku, a tudíž nebyl zohledněn ve schváleném rozpočtu na rok 2005. Tento zákon v důsledku přesunu kompetencí z ústředních orgánů státní správy na kraje posiluje jejich daňové příjmy na úkor příjmů státního rozpočtu a znamená snížení podílu státního rozpočtu na celostátních daních v souhrnu o 19,9 mld. Kč a o stejnou částku také snížení výdajů státního rozpočtu, které budou celoročně vázány ve státním rozpočtu².

V následujících hodnoceních inkasa příjmů a čerpání výdajů je proto uváděn tzv. korigovaný rozpočet, který zohledňuje výše uvedenou změnu v rozpočtovém určení daní, a v rámci objektivního hodnocení plnění státního rozpočtu snižuje celkové příjmy a výdaje schváleného rozpočtu o zmíněných 19,9 mld. Kč. Pro lepší meziroční srovnatelnost je také korigována skutečnost loňského 1. pololetí na podmínky letošního rozpočtového určení daní, a to pouze u příjmových položek (týká se to pouze daňových příjmů). U výdajů nelze v potřebné struktuře s přesností korigovat skutečnost loňského roku (lze tak učinit pouze u hodnoty celkových výdajů - viz tab. č. 1), proto se při srovnávání s loňskými daty vycházelo z nekorigovaných skutečností.

---

¹ od 1.5.2004 byl zrušen výběr DPH ze zboží dováženého z členských zemí EU; od 1.1.2005 přestala celní správa vybírat DPH při dovozu zboží ze třetích zemí a daň je odváděná na základě daňového přiznání podávaného k 25. dni následujícího měsíce nebo čtvrtletí (zatímco předtím se DPH platilo při dovozu a odpočet se nárokoval až cca se 60denním zpožděním)
² podíl krajů na celostátních daňových příjmech (DPH, DPPO a DPFO) se touto novelou zvýšil z 3,1 % na 8,92 %; současně došlo ke snížení podílu Státního fondu dopravní infrastruktury na celostátním výnosu spotřební daně z minerálních olejů z 20,0 % na 9,1 %

1.2. Rozhodující změny rozpočtu v průběhu 1. pololetí roku 2005

Za 1. pololetí roku 2005 došlo k několika rozpočtovým změnám. Ty ovšem neznamenaly ani změnu celkových příjmů ani celkových výdajů oproti schválenému státnímu rozpočtu, ale pouze přesun mezi jednotlivými položkami rozpočtu, a to především na výdajové straně rozpočtu. Ta nejdůležitější z nich jsou následující:

• v rámci výdajů kapitoly VPS byly vázány prostředky v celkové výši 19,9 mld. Kč v návaznosti na zákon č. 1/2005 Sb. Jedná se o prostředky, které po schválení zákona náležejí rozpočtům krajů. O tuto částku budou pak nižší i daňové příjmy státního rozpočtu. V návaznosti na uvedený zákon byla převedena z kapitoly VPS do kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy částka 29 759 mil. Kč (prostředky pro krajské, soukromé a církevní školství), které nebyly v definitivní podobě zákona č. 1/2005 Sb. zahrnuty do daňových příjmů krajů, jak předpokládala vládní předloha zákona³. Celkově došlo k uvolnění finančních prostředků z kapitoly VPS do rozpočtů ostatních kapitol ve výši 32 677 mil. Kč.

• výdaje kapitoly OSFA byly v 1. pololetí roku 2005 sníženy o 6 207 mil. Kč a o stejnou částku navýšeny výdaje jiných kapitol. Z toho téměř 5,9 mld. Kč směřovalo na projekty financované z úvěrů od Evropské investiční banky. Jednalo se např. o 3,5 mld. Kč na výstavbu dálnice D8, dále o 1,5 mld. Kč na odstraňování povodňových škod z roku 2002, o téměř 0,4 mld. Kč na prevenci před povodněmi či o 0,3 mld. Kč na obchvat Plzně.

Celkem bylo v 1. pololetí provedeno 343 rozpočtových opatření. Proti stejnému období loňského roku to je o 6 méně. Nejvíce rozpočtových opatření se realizovalo v kapitolách Ministerstva vnitra (36), Ministerstva zahraničních věcí (33) a Ministerstva kultury (27).

Nejvíce rozpočtových opatření se týkalo přesunů mezi jednotlivými kapitolami (38,2 %), dále uvolňování prostředků z kapitoly VPS do rozpočtů příslušných kapitol (33,3 %), přesuny v rámci příslušné kapitoly (24,2 %) a uvolňování prostředků kapitolám z kapitoly OSFA.

---

³ vládní návrh počítal se zvýšením podílu krajů na 15,06 %

1.3. Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu za 1. pololetí roku 2005

Souhrnné výsledky hospodaření státního rozpočtu v hodnoceném období ukazuje následující přehled:

Tabulka č. 1

v mld. Kč
	Skutečnost leden - červen 2004	Skutečnost leden - červen 2004 korigovaná x)	2005
			Schválený rozpočet	Rozpočet po změnách	Rozpočet po změnách korigovaný xx)	Skutečnost leden - červen	% plnění korig. rozp. po změnách	% plnění v r. 2004	Index 2005/2004 korig.
PŘÍJMY CELKEM	366,64	358,01	824,83	824,83	804,93	426,25	53,0	48,6	119,1
VÝDAJE CELKEM	416,34	407,71	908,41	908,41	888,51	422,49	47,6	47,9	103,6
SALDO	-49,70	-49,70	-83,58	-83,58	-83,58	3,76	x	43,0	x

^x) upraveno na podmínky roku 2005 (dle zákona č. 1/2005 Sb.)
^xx) schválený rozpočet upravený o vliv zákona č. 1/2005 Sb. a o rozpočtová opatření k 30.6.2005

V 1. pololetí letošního roku inkasoval státní rozpočet celkové příjmy ve výši 426,3 mld. Kč, tj. 53,0 % korigovaného rozpočtu, a jsou tak o 23,8 mld. Kč nad jeho polovinou. Proti stejnému období loňského roku, kdy byl rozpočet plněn na 48,6 %, je to o 68,2 mld. Kč, tj. o 19,1 %, více (korigovaný rozpočet je nad korigovanou skutečností roku 2004 o 7,2 %).

Daňové příjmy představují 225,4 mld. Kč, tj. 51,1 % korigovaného rozpočtu, a meziročně srovnatelně vzrostly o 35,6 mld. Kč, tj. o 18,8 % (v loňském pololetí byly plněny na 47,0 %, při meziročním růstu o 8,1 mld. Kč, tj. o 4,2 %). Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení dosáhly výše 149,7 mld. Kč (loni 141,6 mld. Kč), tj. byly plněny na 47,6 % (loni 48,4 %). Plnění celkových příjmů státního rozpočtu ovlivnily kromě příznivého inkasa daní především nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté dotace, jejichž výše 51,2 mld. Kč znamená plnění korigovaného rozpočtu již na 106,1 % a meziroční růst o 91,6 % (v loňském 1. pololetí byly plněny na 67,2 %, při meziročním růstu o 95,3 %).

Celkové výdaje byly čerpány ve výši 422,5 mld. Kč, tj. na 47,6 % korigovaného rozpočtu, a jsou tak o 21,8 mld. Kč pod polovinou korigovaného rozpočtu. V porovnání s loňských čerpáním výdajů, kdy byl rozpočet plněn na 47,9 %, je to o 14,8 mld. Kč, tj. o 3,6 % více proti korigované skutečnosti loňského roku. Korigovaný rozpočet je nad úrovní korigované skutečnosti roku 2004 o 5,2 %.

Běžné výdaje dosáhly výše 402,0 mld. Kč, tj. 48,9 % korigovaného rozpočtu. Kapitálové výdaje představovaly 20,5 mld. Kč a byly plněny na 30,8 %.

Saldo státního rozpočtu vykázalo přebytek 3,8 mld. Kč, což se naposledy stalo v roce 1998 (přebytek 1,8 mld. Kč). Proti loňskému pololetí je to výsledek o 53,5 mld. Kč lepší, přičemž letošní rozpočet počítá se schodkem nižším pouze o 10,1 mld. Kč než skutečný schodek roku 2004. Tento výsledek je ovlivněn výrazným předstihem plnění příjmů před čerpáním výdajů a to o 5,4 procentního bodu, zatímco v loňském pololetí činil předstih pouze 0,7 p.b. Dalším důvodem je také to, že meziroční srovnatelná dynamika dosáhla u příjmů 19,1 %, a je tak o 11,9 procentního bodu nad rozpočtovanou dynamikou (7,2 %), naopak výdaje vykázaly nižší dynamiku o 1,6 procentního bodu (růst 3,6 % proti rozpočtovaným 5,2 %).

Vývoj inkasa příjmů, čerpání výdajů a sald v jednotlivých měsících ukazuje následující tabulka a graf:

Tabulka č.2

v mld. Kč
2005	Celkové příjmy	% plnění ke korig. SR po změnách	Celkové výdaje	% plnění ke korig. SR po změnách	Saldo v měsíci	Kumulované saldo
Leden	70,35	8,7	66,86	7,5	3,49	3,49
Únor	57,69	7,2	63,76	7,2	-6,07	-2,58
Březen	78,79	9,8	67,96	7,6	10,83	8,25
Duben	62,14	7,7	92,88	10,5	-30,74	-22,49
Květen	55,37	6,9	59,91	6,7	-4,54	-27,03
Červen	101,92	12,7	71,13	8,0	30,79	3,76
Leden - červen	426,25	53,0	422,49	47,6	3,76	3,76

 

K největšímu prohloubení deficitu státního rozpočtu došlo v měsíci dubnu, což souvisí zejména s jednorázovou úhradou příspěvku státu na stavební spoření za rok 2004 ve výši 15,4 mld. Kč, která se provádí každoročně v tomto období.

V závěru období se hospodaření státního rozpočtu naopak výrazně zlepšilo. Lepší výsledky jsou odrazem zejména vyššího inkasa daňových příjmů (plnění rozpočtu je o 4,1 p.b. lepší a dynamika o 14,6 p.b. vyšší než loni), především pak nad očekávání vysokého inkasa daně z příjmů právnických osob, což souvisí s dobrými hospodářskými výsledky za rok 2004 u plátců daně, kteří podávají daňové přiznání k 30.6., a jimž přiznání zpracovává daňový poradce nebo kteří podléhají ze zákona auditu; plnění rozpočtu je zde o 11,8 p.b. lepší při vyšší dynamice (28,8 % proti -1,9 % v loňském pololetí).

Dobré výsledky dosažené za první polovinu letošního roku - měřeno vykázaným schodkem a jeho podílem na celoročně předpokládaném objemu - nelze přeceňovat. Čerpání výdajů bude v 2. pololetí pokračovat do výše dané rozpočtem a nad jeho rámec budou realizovány převody prostředků z rezervních fondů organizačních složek státu představující úspory výdajů předchozích let a prostředky určené na státní záruky, které však neovlivní výsledný schodek (vstoupí do příjmů ve stejné výši). Určující pro pozitivní celoroční výsledek hospodaření státního rozpočtu bude proto především inkaso daňových příjmů, ale i nedaňových a ostatních příjmů. Při zachování dosavadního vývoje daní z příjmů však lze předpokládat, že celoroční schodek by měl zůstat pod úrovní rozpočtu. Ocenění očekávaných rizik rozpočtového hospodaření a výhled celkového plnění státního rozpočtu do konce roku jsou uvedeny v samostatné části materiálu.

Podrobnější analýza vývoje příjmové a výdajové stránky státního rozpočtu je obsahem dalších částí zprávy. Vykázané hodnoty jednotlivých položek příjmů a výdajů za 1. pololetí jsou porovnávány s údaji státního rozpočtu vč. rozpočtových opatření provedených do 30. června letošního roku korigovaných o vliv zákona č. 1/2005 Sb. Údaje o skutečnosti vycházejí z výkazů o plnění příjmů a výdajů státního rozpočtu k 30.6.2005 a jsou u meziročního srovnání příjmových položek porovnávány s údaji loňského pololetí upravenými o vliv zákona č. 1/2005 Sb.

III. Hospodaření rozpočtů územních samosprávných celků za 1. pololetí 2005

• III. Hospodaření rozpočtů územních samosprávných celků za 1. pololetí 2005 PDF (338kB)

Obsah:

1. Celkové výsledky hospodaření krajů a obcí
2. Příjmy a výdaje krajů
3. Příjmy a výdaje obcí
4. Zadluženost obcí

---

Rok 2005 představuje z hlediska financování územních samosprávných celků významnou změnu především pro kraje. V průběhu roku 2004 byl připraven a projednán přepracovaný vládní návrh novely zákona o rozpočtovém určení daní. Vládní návrh předpokládal navýšení daňových příjmů krajů o 54,6 mld Kč a zvýšení podílu krajů na sdílených daních z 3,1 % na 15,06 %. Při projednávání v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR byla z vládního návrhu vyřazena celá oblast převodů z kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, čímž došlo ke snížení celkového objemu převodů z kapitol státního rozpočtu a z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na 26,7 mld Kč. Schválený procentní podíl krajů na sdílených daních na rok 2005 činí 8,92 %.

Výsledná podoba novely zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, byla vyhlášena ve Sbírce zákonů jako zákon č. 1/2005 Sb. ze dne 3. ledna 2005. Zákon nabyl účinnosti dnem vyhlášení.

Z důvodu časového nesouladu při projednávání návrhu státního rozpočtu ČR na rok 2005 a návrhu novely zákona o rozpočtovém určení daní v Parlamentu ČR, byl návrh státního rozpočtu ČR na rok 2005 sestaven v souladu s rozpočtovým určením daní platným v roce 2004.

Dlouhodobě nevyhovující územně správní uspořádání, nesoulad území současných krajů s objektivními geografickými vazbami, které se projevují např. v dopravní dostupnosti nebo v množství pracovních příležitostí a služeb, které vycházejí z potřeb občanů deklarovaných usneseními zastupitelstev, řeší zákon o změnách hranic krajů. Jedná se o změny hranic krajů vymezením území kraje Vysočina a Jihomoravského kraje a o vymezení území Moravskoslezského kraje a Olomouckého kraje. Změny hranic krajů se týkají celkem 28 obcí, ve kterých žije 11 380 obyvatel. Všechny dotace územním samosprávným celkům pro rok 2005 jsou rozepsány jednotlivým krajům ve smyslu výše zmíněného zákona o změnách hranic krajů.

Rozpočet krajů na rok 2005 je koncipován jako přebytkový, a to ve výši 1,6 mld Kč, po navýšení podílu krajů na sdílených daních a provedení souvisejících rozpočtových opatření ve výši 1,8 mld Kč. Rozpočet obcí je koncipován jako schodkový, a to ve výši 6,6 mld Kč.

V souladu se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, musí být schodek uhrazen buď finančními prostředky z minulých let nebo smluvně zabezpečenou půjčkou, úvěrem, návratnou finanční výpomocí nebo výnosem z prodeje vlastních dluhopisů. Rozhodnutí o tom, který z těchto zdrojů bude obcí použit, je v pravomoci zastupitelstev obcí.

Obsah:

• Operace s peněžními prostředky státu v tuzemsku
• Vládní a jiné pohledávky státu vůči zahraničí
• Změny v majetkových účastech státu u mezinárodních a tuzemských společností
• Státní půjčky, návratné finanční výpomoci a jiné tuzemské pohledávky státu
• Stav a vývoj státních záruk
• Hodnocení vývoje státního dluhu

---

Vývoj státních finančních aktiv a pasiv za 1.pololetí 2005 charakterizují následující údaje:

v mld. Kč
	Stav k		Změna za 1.pololetí 2005 (+,-)
	1.1.2005	30.6.2005
Prostředky státu na depozitních bankovních účtech SFA	11,2	50,1	+38,9
Pohledávky státu vůči zahraničí vč. pohledávek z deblokací	45,6	47,1	+1,5
Pohledávky státu vůči tuzemsku ve správě MF	51,5	53,2	+1,7
Majetkové účasti státu vůči zahraničí a tuzemsku ve správě MF	11,3	11,9	+0,6
Cenné papíry a ostatní finanční aktiva	12,8	80,8	+68,0
Státní finanční aktiva celkem	132,4	243,1	+110,7
Závazky z emise státních dluhopisů	571,4	616,7	+45,3
v tom: v držbě u domácích bank	305,3	303,7	-1,5
v držbě u ostatních tuzemských subjektů	165,7	175,3	+9,6
v držbě u zahraničních subjektů	100,4	137,6	+37,2
Přímé a nepřímé závazky státu vůči zahraničí	21,5	27,0	+5,5
v tom: přímé vládní závazky vůči zahraničí	20,7	26,2	+5,5
směnky emitované k úhradě účastí státu u mezinárodních bank	0,9	0,8	-0,1
Státní finanční pasiva celkem	592,9	643,6	+50,7
Saldo státních finančních aktiv a pasiv	-460,5	-400,6	+59,9
v tom: pozice vůči bankovní soustavě	-285,8	-178,6	+107,2
pozice vůči ostatním subjektům v tuzemsku	-102,9	-106,8	-3,9
pozice vůči zahraničí	-71,8	-115,2	-43,4

Snížení celkové dlužnické finančně majetkové pozice státu o cca 60 mld. Kč bylo způsobeno rozsáhlým snížením čisté zadluženosti státu vůči tuzemským bankovním subjektům, jehož vliv byl částečně kompenzován zvýšením čisté zadluženosti státu vůči tuzemským nebankovním subjektům a hlavně vůči zahraničí poté, co v předchozím roce 2004 nastala kvalitativní změna v tom, že stát ve vztahu k zahraničí přešel z věřitelské do dlužnické pozice.

Snížení dlužnické pozice státu vůči bankovní soustavě o 107,2 mld. Kč se při současném poklesu držby státních dluhopisů bankovními subjekty (o 1,5 mld. Kč) týkalo převážně operací na souhrnném účtu státní pokladny. I při relativně méně výrazné pololetní schodkovosti státního rozpočtu, projevující se hlavně ve 2.čtvrtletí a kryté dočasně zejména krátkodobými depozity SFA, bylo potřeba hned od počátku roku 2005 provádět předstihové emise státních dluhopisů k zajištění zdrojů dluhopisového krytí očekávaného vysokého výsledného schodku státního rozpočtu (na úrovni až téměř 90 mld. Kč) a mimorozpočtových úhrad ztrát ČKA (30 mld. Kč). Výnosy z těchto emisí státních dluhopisů byly umisťovány na depozitním umořovacím účtu SFA, jehož zůstatek za 1.pololetí vzrostl o 41 mld. Kč. Volné peněžní zdroje nad úroveň krytí rozpočtového schodku mohly být proto krátkodobě finančně investovány do pokladničních poukázek ČNB, což se projevilo nárůstem těchto aktiv státu o 67,3 mld. Kč. Do konce roku 2005 se ovšem uvedená rozsáhlá finanční aktiva státu ve formě depozit SFA na umořovacím účtu a držených pokladničních poukázek ČNB výrazně sníží.

Příčinou nárůstu dlužnické pozice státu vůči tuzemským nebankovním subjektům o 3,9 mld. Kč bylo zvýšení držby státních dluhopisů u těchto subjektů o 9,6 mld. Kč, což se týkalo hlavně pojišťovacích společností, penzijních fondů, pomocných finančních institucí a ostatních finančních zprostředkovatelů. Na straně státních finančních aktiv byl ovšem tento vliv částečně kompenzován zejména nárůstem pohledávek státu vůči tuzemsku (o 1,7 mld. Kč) a nárůstem pohledávek vůči deblokátorům zahraničních pohledávek státu (o 2,5 mld. Kč).

Zvýšení dlužnické finančně majetkové pozice státu vůči zahraničí v rozsahu 43,4 mld. Kč bylo rozhodující měrou ovlivněno nárůstem držby státních dluhopisů u zahraničních subjektů o 37,2 mld. Kč, k němuž došlo hlavně v důsledku realizace druhé zahraniční emise dlouhodobých státních dluhopisů uskutečněné v březnu 2005 v rozsahu 1 mld EUR (tj. 30,1 mld. Kč). Dalším vlivem bylo zvýšení přímých vládních závazků vůči zahraniční, tj. úvěrů přijatých od Evropské investiční banky na infrastrukturální programy o 5,6 mld. Kč. Ve státních finančních aktivech se snížení pohledávek vůči zahraničí při vyúčtovaných kreditních kursových rozdílech týkalo pouze pohledávek převzatých (o 3,4 mld. Kč) a došlo k němu hlavně z důvodu postoupení části těchto pohledávek na deblokátory.

V. Zpráva o řízení státního dluhu v 1. pololetí 2005

• V. Zpráva o řízení státního dluhu v 1. pololetí 2005 PDF (549kB)

Obsah:

1. Vývoj a stav státního dluhu
2. Výdaje kapitoly státní dluh
3. Dluhová strategie a řízení rizik
4. Řízení likvidity státní pokladny

---

1.Vývoj a stav státního dluhu

1.1. Vývoj státního dluhu v 1. pololetí roku 2005

V 1. pololetí 2005 pokračovalo zvyšování státního dluhu, které jako dlouhodobý trend začalo v roce 1997. Státní dluh (dále často pouze "dluh") se v průběhu 1. pololetí roku 2005 zvýšil z 592,9 mld. Kč na začátku roku na 643,6 mld. Kč na konci pololetí. Přírůstek dluhu za 1 . pololetí roku 2005 je 50,7 mld. Kč. Ve srovnání s koncem roku 2004 se dluh zvýšil o 8,6%. Zvyšování dluhu v 1 .pololetí 2005 bylo tlumeno vývojem rozpočtového hospodaření, neboť státní rozpočet ke konci pololetí skončil přebytkem ve výši 3,8 mld. Kč. Přírůstek dluhu tak byl generován vytvářením rezervy z výnosů emisí státních dluhopisů¹, přičemž podstatnou roli zde sehrála 2. emise eurobondů ze dne 18. března 2005 v objemu 1 mld. EUR (v korunovém ekvivalentu 30,1 mld. Kč).

Tržní hodnota státního dluhu se v 1. pololetí 2005 zvýšila z 629,8 mld. Kč na začátku roku na 706,6 mld. Kč na konci pololetí, tedy o 12,2%.

Při zvýšení celkového státního dluhu z 592,9 mld. Kč na 643,6 mld. Kč se vnitřní státní dluh zvýšil o 15,2 mld. Kč a vnější státní dluh se zvýšil o 35,5 mld. Kč.

Podíl objemu státních dluhopisů na státním dluhu se v průběhu 1. pololetí roku 2005 mírně snížil z 96,4% na 95,8%.

Přehled o vývoji státního dluhu v 1. pololetí roku 2005 podává následující tabulka:

v mil. Kč
	Stav k 1.1.2005	výpůjčky (a)	splátky (b)	kurzové rozdíly (c)	změna (a-b+c)	Stav k 30.6.2005
STÁTNÍ DLUH CELKEM	592 900	239 473	188 747	15	50 740	643 640
Vnitřní dluh	522 557	203 863	188 648		15 215	537 771
Státní pokladniční poukázky	125 545	150 103	166 648		-16 545	109 000
Střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy	397 012	53 760	22 000		31 760	428 771
Vnější dluh	70 344	35 610	99	15	35 525	105 869
Eurobondy	48 824	30 058		3	30 062	78 886
Půjčky od EIB	20 655	5 509			5 509	26 164
Směnky pro úhradu účasti v IBRD a EBRD	864	43	99	11	-45	819

Výpůjčky v 1. pololetí roku 2005 spočívaly převážně v emisích státních dluhopisů. Výnosy jak emisí SPP, tak emisí střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů sloužily ke splátkám jistin dlouhodobého státního dluhu i k pokrytí schodků státního rozpočtu. Podrobnější údaje o vývoji státního dluhu České republiky v 1. pololetí roku 2005 jsou uvedeny v tabulce 1.

---

¹ Zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech, §35, odst. 3.

Tabulková část

• Tabulková část PDF (1098kB)

• Poslanecká sněmovna Parlamentu zprávu o 1. pololetí 2005 projednala na 55. schůzi dne 20. dubna 2006 (viz psp.cz, bod č. 106) a přijala usnesení č. 2407 (viz psp.cz).
• Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny zprávu o 1. pololetí 2005 projednal na 51. schůzi dne 2. listopadu 2005 (viz psp.cz, bod č. 15) a přijal usnesení č. 661 (viz psp.cz).
• Vláda zprávu o 1. pololetí 2005 projednala dne 5. října 2005 (viz bod č. 4) a přijala usnesení č. 1288.