Státní závěrečný účet za rok 2006

• Státní závěrečný účet obsahuje údaje o výsledcích rozpočtového hospodaření minulého roku.
• Součástí státního závěrečného účtu jsou závěrečné účty kapitol zpracovávané a předkládané Poslanecké sněmovně samostatně jejich správci.
• Přílohu státního závěrečného účtu tvoří souhrnné údaje o výsledcích rozpočtového hospodaření územních samosprávných celků, závěrečné účty státních fondů, přehled o státních finančních aktivech a pasivech, přehled o státních zárukách a přehled o stavech fondů organizačních složek státu.
• Státní závěrečný účet poté, kdy ho vezme na vědomí Poslanecká sněmovna, uveřejní Ministerstvo financí v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.
• Další informace viz především § 29 a § 30 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech.

 

 

Poslanecká sněmovna

1. s ch v a l u j e

   státní závěrečný účet České republiky za rok 2006, který vykazuje příjmy 923 059 944 tis. Kč, výdaje 1 020 640 217 tis. Kč a celkový schodek 97 580 273 tis. Kč (podle údajů o zůstatcích na účtech státního rozpočtu vedených Českou národní bankou);

2. b e r e n a v ě d o m í

   1. výsledky rozpočtového hospodaření územních samosprávných celků v České republice za rok 2006, které vykázalo příjmy 359 505 650 tis. Kč, výdaje 363 428 564 tis. Kč a schodek 3 922 914 tis. Kč,

   2. stav státních finančních aktiv České republiky k 31. prosinci 2006 ve výši 95 956 844 tis. Kč a stav státních finančních pasiv České republiky ve výši 802 493 138 tis. Kč,

   3. závěrečné účty státních fondů České republiky za rok 2006 podle údajů uvedených v sešitu F návrhu státního závěrečného účtu,

       

   4. informaci o stavu a vývoji státních záruk uvedenou v sešitu D návrhu státního závěrečného účtu,

   5. informaci o stavech fondů organizačních složek státu uvedenou v sešitu F návrhu státního závěrečného účtu,

   6. informaci o postupu privatizace a o stavu a použití prostředků vedených na zvláštních účtech za rok 2006 (podle zákona č. 178/2005 Sb.);

3. s o u h l a s í

   s vypořádáním schodku státního rozpočtu České republiky za rok 2006 financujícími položkami takto:

   - vydanými státními dluhopisy	ve výši	82 998 570 tis. Kč
   - příjmy z aktivních krátkodobých operací řízení likvidity	ve výši	10 894 000 tis. Kč
   - přijatými krátkodobými půjčkami	ve výši	1 563 788 tis. Kč
   - přijatými dlouhodobými úvěry	ve výši	6 972 522 tis. Kč
   - změnou stavů na účtech státních finančních aktiv - zvýšením o		4 848 607 tis. Kč

   Zdůvodnění vládního návrhu usnesení Poslanecké sněmovny

K bodu III - úhrada schodku státního rozpočtu České republiky za rok 2006

Státní rozpočet České republiky na rok 2006 byl schválen zákonem č. 543 ze dne 2. prosince 2005. Jeho příjmy byly stanoveny částkou 884,4 mld. Kč, výdaje částkou 958,8 mld. Kč a schodek částkou 74,4 mld. Kč.

Z důvodů potřeby zajistit a poskytnout prostředky krajům a jejich prostřednictvím i obcím na řešení povodňových škod vzniklých v roce 2006 a na protipovodňová opatření, byl 18. dubna 2006 přijat zákon č. 170/2006 Sb., jímž byly příjmy i výdaje státního rozpočtu navýšeny o 5 mld. Kč, bez dopadu na saldo státního rozpočtu. Druhá úprava rozpočtu byla provedena na základě zákona č. 584/2006 Sb. z 12. prosince 2006, kterým byly navýšeny výdaje z 963,8 mld. Kč na 973,1 mld. Kč, tj. o 9,3 mld. Kč a současně se zvýšil i schodek státního rozpočtu z 74,4 mld. Kč na 83,7 mld. Kč. Tuto změnu vyvolala nutnost krytí výdajů na státní sociální politiku, resp. tyto prostředky byly určeny na výplatu důchodů.

Ve skutečnosti skončilo hospodaření státního rozpočtu v roce 2006 schodkem 97,6 mld. Kč. Výsledný schodek je o 13,9 mld. Kč vyšší než schodek schválený zákonem č. 584/2006 Sb. Jeho překročení bylo ovlivněno předčasným splacením části závazku ze státní záruky ve prospěch ČNB za pohledávky, vystavené záruky a převzatá aktiva vzniklé v souvislosti s konsolidací a stabilizací bankovního sektoru z roku 1997 ve výši 14 mld. Kč. Dále byl splacen závazek Ministerstva financí, který vznikl z nevyrovnané kompenzace postoupení pohledávky vůči Národní bance Slovenska ve výši 1,2 mld. Kč (usnesení vlády č. 62/2000). Zdroje na pokrytí obou uvedených výdajů byly získány z vydaných dluhopisů podle zákona č. 547/2005 Sb.

Součástí vykázaného schodku je i schodek hospodaření systému důchodového pojištění za rok 2006 ve výši 0,9 mld. Kč.

Zákon č.543/2005 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2006 upravený zákonem č.584/2006 Sb., (2.změna) stanovil v § 1, odst.1 vypořádání schodku státního rozpočtu 2006 těmito financujícími položkami:

a) vydáním státních dluhopisů do výše	65 190 800 tis. Kč,
b) přijatými dlouhodobými úvěry do výše	9 224 020 tis. Kč,
c) změnou stavu na účtech státních finančních aktiv, a to snížením o	9 295 146 tis. Kč.

Vývoj rozpočtového hospodaření a změny, k nimž v rozpočtu došlo, ovlivnily strukturu zdrojů krytí výsledného schodku státního rozpočtu. Vzhledem k vyššímu rozsahu výsledného rozpočtového schodku dosaženého ve výši cca 97,6 mld. Kč při nižších rozpočtových výdajích na infrastrukturální projekty financované z úvěrů od Evropské investiční banky a při mimořádně vysokém přebytkovém saldu rozpočtové kapitoly OSFA, bylo jeho výsledné finanční krytí přijatými dlouhodobými úvěry nižší, výsledné krytí změnou stavů na účtech státních finančních aktiv bylo záporné, tj. z uvedeného titulu došlo ke zvýšení stavu těchto peněžních prostředků. To vyvolalo potřebu zvýšení finančního krytí vydáním státních dluhopisů. Kromě realizovaných emisí státních dluhopisů byly do krytí výsledného rozpočtového schodku zapojeny i další zdroje.

Do dluhopisového krytí výsledného schodku státního rozpočtu v celkovém saldu cca 83,0 mld. Kč byly zapojeny především výnosy z tuzemských emisí střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů ve výši 81,4 mld. Kč (po odečtení splátek), přičemž část výnosů z těchto emisí (20 mld. Kč) byla v souladu se zákony č. 482/2004 Sb. a č. 5/2005 Sb. použita k mimorozpočtové úhradě ztrát České konsolidační agentury z minulých let. K financování výsledného rozpočtového schodku byly dále v částce 6,3 mld. Kč použity veškeré výnosy z třetí zahraniční emise dlouhodobých státních dluhopisů, zatímco výnosy z emisí státních pokladničních poukázek vzhledem k převyšujícím splátkám dluhopisové krytí rozpočtového schodku snížily (o 4,7 mld. Kč).

Potřeba dalších zdrojů finančního krytí výsledného rozpočtového schodku v celkové výši 12,4 mld. Kč byla řešena především prostředky z aktivních krátkodobých operací řízení likvidity. Uvedené prostředky v rozsahu cca 10,9 mld. Kč byly na příslušný účet řízení likvidity (účet OFT) získány snížením držby cizích dluhopisů (pokladničních poukázek ČNB), do kterých byly v průběhu roku 2006 a i let předcházejících finančně investovány dočasně volné prostředky státu. Část potřebných zdrojů financování výsledného rozpočtového schodku v rozsahu cca 1,5 mld. Kč byla získána přijetím krátkodobé bankovní půjčky na základě repo operace se stáními pokladničními poukázkami.

Snížená účast přímého úvěrového financování výsledného rozpočtového schodku ze zahraničí (o cca 2,25 mld. Kč proti schválenému rozpočtu) vyplynula z nižší dosažené úrovně infrastrukturálních výdajů transferovaných do příslušných úvěrových kapitol z kapitoly OSFA. Tyto výdaje realizované ve výši 7,1 mld. Kč byly z prostředků získaných jednotlivých tranší úvěrů od EIB pokryty v rozsahu 7,0 mld. Kč.

Změna (zvýšení) stavu prostředků na účtech státních finančních aktiv, která vedla k zápornému financování výsledného rozpočtového schodku v rozsahu cca 4,8 mld. Kč, byla způsobena mimořádně vysokým přebytkovým saldem rozpočtové kapitoly OSFA 14,9 mld. Kč. Přebytkové saldo kapitoly OSFA vzniklo v důsledku některých mimořádných nerozpočtovaných příjmů, a to jmenovitě:

• z převodu kladného salda příjmů a výdajů důchodového pojištění za rok 2005 v částce cca 6,6 mld. Kč,
• z převodu části nerozděleného zisku ČKA z minulých let v částce 4 mld. Kč,
• z vratek nedočerpaného zůstatku prostředků SFA ve výši 1,9 mld. Kč uvolněných na odstraňování škod způsobených povodněmi.

1. Ekonomický vývoj
   1. Shrnutí základních tendencí ekonomického vývoje
   2. Ekonomický výkon
      2.1 Hrubý domácí produkt
      2.2 Hlavní produkční odvětví
      2.3 Ekonomické výsledky nefinančních podniků
      2.4 Ekonomické výsledky finančních institucí
   3. Cenový vývoj
      3.1 Spotřebitelské ceny
      3.2 Ceny výrobců
   4. Trh práce
      4.1 Ekonomická aktivita
      4.2 Zaměstnanost
      4.3 Nezaměstnanost
      4.4 Průměrné mzdy
   5. Platební bilance
      5.1 Běžný účet
      5.2 Kapitálový účet
      5.3 Finanční účet
      5.4 Devizové rezervy
      5.5 Měnové kurzy
   6. Měnový vývoj, úrokové sazby a finanční trh
      6.1 Měnové agregáty
      6.2 Úvěry a vklady
      6.3 Úrokové sazby
      6.4. Akciový trh
      
2. Veřejné rozpočty
   1. Příjmy veřejných rozpočtů
   2. Výdaje veřejných rozpočtů
   3. Salda veřejných rozpočtů
   4. Dluh veřejných rozpočtů
   5. Shrnutí

---

I. Ekonomický vývoj

II. Veřejné rozpočty ²⁰

1. SOUHRNNÉ HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU
   1. Cíle rozpočtové politiky v roce 2006, rozpočtové priority
   2. Rozhodující změny rozpočtu v průběhu roku
   3. Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu
2. PŘÍJMY STÁTNÍHO ROZPOČTU
   1. Celkové příjmy státního rozpočtu
   2. Daňové příjmy
      2.1. Celostátní daňové příjmy
      2.2. Daňové příjmy státního rozpočtu

      2.2.1. Daň z příjmů fyzických osob
      2.2.2. Daň z příjmů právnických osob
      2.2.3. Daň z přidané hodnoty
      2.2.4. Zvláštní daně a poplatky ze zboží a služeb v tuzemsku (spotřební daně)

      2.3. Poplatky z vybraných činností
      2.4. Daně a cla za zboží a služby ze zahraničí
      2.5. Daně z majetkových a kapitálových převodů (majetkové daně)
   3. Daňové nedoplatky
   4. Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
   5. Nedaňové a ostatní příjmy
      5.1. Nedaňové příjmy
      5.2. Kapitálové příjmy
      5.3. Přijaté dotace
3. VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU
   1. Hlavní tendence ve vývoji výdajů státního rozpočtu
   2. Běžné výdaje státního rozpočtu
      2.1. Neinvestiční transfery obyvatelstvu a státní politika zaměstnanosti
      2.2. Neinvestiční dotace a půjčené prostředky podnikatelským subjektům
      2.3. Výdaje na veřejnou spotřebu

      2.3.1. Výdaje na platy, ostatní platby za provedenou práci a pojistné
      2.3.2. Neinvestiční nákupy a související výdaje
      2.3.3. Neinvestiční transfery neziskovým a podobným organizacím
      2.3.4. Neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím
      2.3.5. Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně
      2.3.6. Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně

      2.4. Další běžné výdaje státního rozpočtu
   3. Čerpání mzdových prostředků v rozpočtové sféře
   4. Kapitálové výdaje státního rozpočtu
      4.1. Čerpání výdajů podle druhového třídění
      4.2. Výdaje realizované prostřednictvím programového financování
   5. Mandatorní výdaje
   6. Výdaje státního rozpočtu na podporu výzkumu a vývoje
   7. Výdaje na státní správu
   8. Výdaje státního rozpočtu podle odvětvového členění
4. ZHODNOCENÍ VYUŽITÍ PROSTŘEDKŮ VYNALOŽENÝCH K ODSTRAŇOVÁNÍ POVODŇOVÝCH ŠKOD, K ÚHRADĚ RESTITUČNÍCH VÝDAJŮ A K ŘEŠENÍ DŮSLEDKŮ KOSOVSKÉ KRIZE
5. ROZDÍL MEZI PŘÍJMY Z POJISTNÉHO NA DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ A VÝDAJI SPOJENÝMI S VÝBĚREM POJISTNÉHO NA DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ A S VÝPLATOU DÁVEK DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ ZA ROK 2006
6. VÝDAJE NA SPOLEČNÉ PROGRAMY ČESKÉ REPUBLIKY A EVROPSKÉ UNIE, FINANČNÍ MECHANISMY EHP/NORSKO
7. ZHODNOCENÍ VLIVU REFORMY VEŘEJNÉ SPRÁVY NA HOSPODAŘENÍ ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ V ROCE 2006

PŘÍLOHY

1. Zpráva o výsledcích cenové a daňové kontroly za rok 2006
2. Zpráva o činnosti celních orgánů Ministerstva financí za rok 2006
3. Opatření Ministerstva financí v oblasti cenové regulace v roce 2006

---

I. SOUHRNNÉ HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU

1. Cíle rozpočtové politiky v roce 2006, rozpočtové priority

Státní rozpočet na rok 2006 vycházel z programového prohlášení tehdejší vlády za předsednictví Vladimíra Špidly ze srpna roku 2002, v němž vláda formulovala základní cíle a celkovou orientaci vládní politiky ve všech oblastech hospodářského, sociálního a kulturního života společnosti v období do roku 2006.

Státní rozpočet se stal třetím rozpočtem s cílem dlouhodobé fiskální konsolidace a vycházel z Koncepce reformy veřejných rozpočtů schválené usnesením vlády č. 624/2003 a ze schváleného střednědobého výdajového rámce na rok 2006. Státní rozpočet byl sestaven tak, aby zajišťoval splnění parametrů deficitu veřejných rozpočtů z Konvergenčního programu (3,8 % na HDP podle metodiky ESA95).

Vládními rozpočtovými prioritami se na rok 2006 staly financování společných programů Evropské unie a České republiky (státní rozpočet na rok 2006 počítal s příjmy prostředků z EU ve výši 56,9 mld. Kč, zatímco v roce 2005 to bylo 30,6 mld. Kč), výdaje na výzkum a vývoj (růst z 16,5 mld. Kč v rozpočtu na rok 2005 na 18,2 mld. Kč v roce 2006, tj. o 10,4 %) a politika zaměstnanosti a výdaje na důchody (výdaje na důchody měly podle původně schváleného rozpočtu růst proti rozpočtu 2005 o 17,9 mld. Kč, tj. o 7,3 %, po schválení zákona č. 584/2006 Sb. dokonce o dalších 9,3 mld. Kč).

Na základě údajů rozpočtu na rok 2006 byla odhadována čistá pozice ČR ve vztahu k EU ve výši 22,6 mld. Kč. Oproti roku 2005 se měla čistá pozice výrazně zlepšit (rozpočet 2005 plánoval čistou pozici +13,9 mld. Kč, ve skutečnosti 2005 dosaženo +0,6 mld. Kč). Celkové příjmy plynoucí z EU měly dosáhnout 58,0 mld. Kč (z toho pro rozpočet 56,9 mld. Kč) a odvody do rozpočtu EU 35,4 mld. Kč (z toho ze státního rozpočtu 30,1 mld. Kč).

Vycházeje z predikce makroekonomických indikátorů pro rok 2006, které tvoří jedno z podstatných východisek pro odhady rozpočtových čísel jak na straně příjmů, tak na straně výdajů, počítal návrh rozpočtu s meziročním přírůstkem hrubého domácího produktu o 4,4 %, s prognózou meziroční míry inflace 2,5 % a průměrné míry nezaměstnanosti 7,4 %.

Státní rozpočet České republiky na rok 2006 byl schválen zákonem č. 543 ze dne 2. prosince 2005. Jeho příjmy byly stanoveny částkou 884,4 mld. Kč, výdaje částkou 958,8 mld. Kča schodek částkou 74,4 mld. Kč.

Současně bylo rozhodnuto, že schodek bude vypořádán těmito financujícími položkami:

• vydáním státních dluhopisů podle zvláštního zákona do výše 65 190,80 mil. Kč,

• změnou stavu na účtech státních finančních aktiv, a to zvýšením o 14,82 mil. Kč,

• přijatými dlouhodobými úvěry do výše 9 224,02 mil. Kč.

V průběhu roku došlo ke dvěma změnám zákona státního rozpočtu:

1. k první změně došlo v dubnu 2006, kdy byl schválen zákon č. 170/2006 Sb., kterým se mění zákon o státním rozpočtu. V souvislosti s jarními povodněmi došlo tímto zákonem k navýšení příjmů i výdajů státního rozpočtu o 5,0 mld. Kč v kapitole VPS. Na výdajové straně této kapitoly se doplnil nový specifický ukazatel "Prostředky na odstranění povodňových škod vzniklých v roce 2006 a na nová protipovodňová opatření" s částkou 5,0 mld. Kč (položka 5909 "Ostatní neinvestiční výdaje"). V příjmechkapitoly VPS byla doplněna položka 4114 "Neinvestiční přijaté dotace ze zvláštních fondů ústřední úrovně" ve výši 5,0 mld. Kč. Toto zvýšení příjmů mělo být zajištěno takto:

   • 2 695 mil. Kč z výnosu dividend z majetk. účasti státu ve společnosti Osinek, a.s.,
   • 2 000 mil. Kč z výnosu dividend z majetkové účasti ve společnosti ČEZ, a.s.,
   • 0,305 mld. Kč snížením základního kapitálu společnosti Osinek, a.s.

   Tato změna zákona o státním rozpočtu neměla vliv na schodek státního rozpočtu, ale navýšila celkové příjmy na 889,4 mld. Kč a celkové výdaje na 963,8 mld. Kč.

2. ke druhé změně zákona o státním rozpočtu došlo přijetím zákona č. 584/2006 Sb. v prosinci 2006. Tento zákon se projevil v kapitole OSFA pouze na výdajové straně. Ve specifickém ukazateli došlo k navýšení rozpočtu výdajů státu na sociální politiku o 9,3 mld. Kč. Tyto prostředky měly být určeny na dávky důchodového pojištění. Touto změnou došlo již ke změně schodku schváleného rozpočtu na 83,7 mld, Kč, když celkové příjmy zůstaly ve výši 889,4 mld. Kč a celkové výdaje vzrostly na 973,1 mld. Kč.Navýšení výdajů bylo kryto změnou financování schodku, a to změnou stavu na účtech státních finančních aktiv - snížením o 9 259,146 mil. Kč (původně zvýšení o 14,82 mil. Kč).

Tabulka č. 1

mld. Kč
	2005 Schválený rozp. vč. RUD	2006 Schválený rozpočet *)	rozdíl	index
	1	2	2-1	2:1
Celkové příjmy	804,93	889,39	84,46	110,5
Daňové příjmy (bez poj. na SZ)	441,40	473,25	31,85	107,2
DPH	154,30	156,70	2,40	101,6
Spotřební daně	94,90	118,90	24,00	125,3
DPPO	81,60	88,00	6,40	107,8
DPFO	95,50	92,30	-3,20	96,6
ostatní daňové příjmy	15,10	17,35	2,25	114,9
Pojistné na SZ	314,75	336,32	21,57	106,9
Nedaňové a ost. příjmy	48,78	79,82	31,04	163,6
Celkové výdaje	888,52	973,10	84,59	109,5
Běžné výdaje	822,80	878,85	56,05	106,8
Kapitálové výdaje	65,71	94,25	28,54	143,4
Saldo SR	-83,58	-83,71	-0,12	100,1

^*) včetně promítnutí zákona č. 170/2006 Sb. a č. 584/2006 Sb.

Ve schváleném rozpočtu byl v porovnání s rozpočtem na rok 2005 (včetně nového rozpočtového určení daní) patrný růst jak jeho příjmů tak i výdajů.

Celkové rozpočtované příjmy se měly zvýšit o 84,5 mld. Kč, tj. o 10,5 %. Růst se týkal jak příjmů z daní a poplatků, které měly vzrůst o 31,9 mld. Kč (o 7,2 %), a pojistného na sociální zabezpečení (o 21,6 mld. Kč, tj. o 6,9 %), tak i nedaňových a ostatních příjmů, které byly v rozpočtu vyšší o 31,0 mld. Kč (o 63,6 %). U daňových příjmů se největší nárůst inkasa očekával u spotřebních daní, a to o 24,0 mld. Kč (vliv očekávaného předzásobení u tabákových výrobků v souvislosti s přijímáním zákonů zvyšujících spotřební daň u těchto výrobků). U nedaňových a ostatních příjmů rozpočet na rok 2006 předpokládal o 26,4 mld. Kč vyšší příjmy z EU (dotace a kompenzační platby).

Celkové rozpočtované výdaje proti rozpočtu na rok 2005 vzrostly o 84,6 mld. Kč (o 9,5 %). Běžné výdaje měly vzrůst o 56,1 mld. Kč, tj. o 6,8 %, a kapitálové výdaje o 28,5 mld. Kč, tj. o 43,4 %. Nárůst byl - stejně jako v předchozích letech - ovlivněn dalším růstem mandatorních výdajů (včetně zákona č. 584/2006 Sb.), jejichž objem proti předchozímu schválenému rozpočtu měl vzrůst o 30,0 mld. Kč, tj. o 6,2 %. Z toho objem mandatorních výdajů vyplývajících ze zákona (především sociální výdaje) měl vzrůst o 38,0 mld. Kč, tj. o 8,8 %, zatímco ostatní mandatorní výdaje měly klesnout o 8,0 mld. Kč, tj. o 16,0 %. Podíl mandatorních výdajů na celkových výdajích činil ve schváleném rozpočtu 52,5 %(v předchozím roce to bylo 53,0 %).

Schodek schváleného rozpočtu včetně promítnutí zákonů č. 170/2006 Sb. a č. 584/2006 Sb. se proti schodku rozpočtu roku 2005 nepatrně zvýšil (o 0,1 mld. Kč, tj. o 0,1 %). Jeho výše83,7 mld. Kč představovala 2,6 % výše HDP - 3 204 mld. Kč. V roce 2005 to bylo 2,8 % (2 970 mld. Kč; použity hodnoty HDP známé k březnu 2007).

2. Rozhodující změny rozpočtu v průběhu roku

V průběhu roku 2006 došlo k řadě rozpočtových opatření. Ta ovšem neznamenala výraznou změnu celkových příjmů ani celkových výdajů oproti schválenému státnímu rozpočtu. U příjmů i výdajů došlo k poklesu o 29 639 tis. Kč (u kapitoly Ministerstvo životního prostředí v souladu s § 24 odst. 1, písm. b) zákona č. 218/2000 Sb.). V ostatních případech se jednalo pouze o přesuny mezi jednotlivými položkami a kapitolami rozpočtu, a to především na výdajové straně rozpočtu. Jako v minulých letech šlo především o přesuny z rozpočtu výdajů kapitol VPS, OSFA a Státní dluh. Ta nejdůležitější z nich jsou následující:

• mimo řady navýšení rozpočtů výdajů ostatních kapitol na vrub kapitoly VPS, došlo k navýšení výdajů kapitoly VPS na pojistné zdravotního pojištění u osob, kde je plátcem stát, celkem o 6,8 mld. Kč (na vrub ostatních kapitol, vládní rozpočtové rezervy a některých položek kapitoly VPS). Dále byly například v rámci kapitoly vyčleněny prostředky ve výši 0,8 mld. Kč na řešení problémů zadluženosti organizací ústavní péče přímo řízených Ministerstvem zdravotnictví či bylo převedeno 0,9 mld. Kč Ministerstvu práce a sociálních věcí na krytí nedostatečné výše rozpočtu u mandatorních sociálních výdajů. Celkově došlo k uvolnění finančních prostředků z kapitoly VPS do rozpočtů ostatních kapitol ve výši 15,8 mld. Kč,

• z výdajů kapitoly OSFA byly v roce 2006 navýšeny výdaje jiných kapitol o 17,0 mld. Kč. Z toho 9,3 mld. Kč činil transfer Ministerstvu práce a sociálních věcí u výdajů státu na sociální politiku (na základě zákona č. 584/2006 Sb.). Dalších 7,1 mld. Kč směřovalo na projekty financované z úvěrů od Evropské investiční banky. Jednalo se např. o 3,9 mld. Kč na výstavbu dálnice D8, o 1,6 mld. Kč na české dálnice B (úsek D11) pro kapitolu Ministerstvo dopravy, o 0,6 mld. Kč na rozvoj Masarykovy univerzity v Brně pro Ministerstvo školství, tělovýchovy a mládeže či o 0,4 mld. Kč na prevenci před povodněmi pro Ministerstvo zemědělství.

• k rozpočtové změně došlo také v kapitole Státní dluh, ze které bylo převedeno 1,8 mld. Kč z rozpočtu výdajů na úroky do rozpočtu výdajů ostatních kapitol.

Celkem bylo v roce 2006 provedeno 818 rozpočtových opatření. Proti stejnému období loňského roku to je o 58 více. Nejvíce rozpočtových opatření se realizovalo v kapitolách Ministerstvo vnitra (99), Ministerstvo kultury (54), Ministerstvo práce a sociálních věcí (52), Ministerstvo zahraničních věcí (48), Ministerstvo životního prostředí (48), Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (48) a Ministerstvo zemědělství (46), atd.

Nejvíce rozpočtových opatření se týkalo přesunů mezi jednotlivými kapitolami (35,6 %), uvolňování prostředků z kapitoly VPS do rozpočtů příslušných kapitol (32,4 %), dále přesunů v rámci výdajů příslušné kapitoly (28,0 %) a také uvolňování prostředků kapitolám z kapitoly Operace státních finančních aktiv (3,3 %) a z kapitoly Státní dluh (0,6 %).

3. Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu

V roce 2006 dosáhly celkové příjmy státního rozpočtu 923,1 mld. Kč, celkové výdaje 1 020,6 mld. Kč a výsledný schodek činil 97,6 mld. Kč.

^*) včetně promítnutí zákona č. 170/2006 Sb. a č. 584/2006 Sb.

Celkové příjmy ve výši 923,1 mld. Kč byly plněny na 103,8 % rozpočtu po úpravách (překročení o 33,7 mld. Kč) a dosáhly meziroční růst o 56,6 mld. Kč, tj. o 6,5 %.

Příjmy z daní a poplatků dosáhly 469,2 mld. Kč při plnění rozpočtu na 99,1 % (nedosažení o 4,1 mld. Kč) a meziročním růstu o 8,8 mld. Kč, tj. o 1,9 %. Na tomto meziročním růstu se podílelo především inkaso spotřebních daní (o 8,9 mld. Kč, tj. o 8,6 %) a inkaso DPH (o 6,7 mld. Kč, tj. o 4,6 %), zatímco pokles zaznamenaly inkaso daní z příjmů právnických osob (o 4,8 mld. Kč, tj. o 4,8 %) a daní z příjmů fyzických osob (o 3,2 mld. Kč, tj. o 3,4 %). Podíl nepřímých daní na daňových příjmech státního rozpočtu tak za poslední rok vzrostl z 54,4 % na 56,7 %. Nedosažení rozpočtu daňových příjmů ovlivnilo především inkaso spotřebních daní, které byly plněny na 94,7 % a zůstaly pod rozpočtem o 6,3 mld. Kč.

Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení ve výši 333,7 mld. Kč nedosáhly rozpočtované výše o 2,6 mld. Kč, tj. o 0,8 %, a meziročně vzrostly o 22,5 mld. Kč, tj. o 7,2 %. Z toho pojistné na důchodové pojištění dosáhlo výše 276,9 mld. Kč, tj. 99,2 % rozpočtu, a meziročního růstu o 18,6 mld. Kč, tj. o 7,2 %.

Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté dotace svou výší 120,2 mld. Kč překročily rozpočet o 40,4 mld. Kč, tj. o 50,6 %, při meziročním růstu o 25,3 mld. Kč, tj. o 26,7 %.Vysoké překročení rozpočtované hodnoty souvisí s převodem prostředků z fondů organizačních složek státu do příjmů kapitol ve výši 36,4 mld. Kč a také s převody prostředků z fondu státních záruk do příjmů kapitoly VPS ve výši 10,5 mld. Kč. Dále došlo také nad rámec rozpočtu k následujícím příjmům v rámci kapitoly OSFA. Z kapitoly VPS bylopřevedeno 6,6 mld. Kč vyčíslených jako kladný rozdíl "důchodového účtu" (příjmů pojistného na důchodové pojištění včetně příjmů penále a pokut připadajících na důchodové pojištění a výdajů na dávky důchodového pojištění včetně výdajů spojených s výběrem pojistného na důchodové pojištění a výplatou dávek důchodového pojištění v roce 2005) a dalších1,9 mld. Kč, které představují nevyčerpané prostředky na "povodně 2006" dle zákona č. 170/2006 Sb. Do kapitoly OSFA bylo dále převedeno 4,1 mld. Kč, které představují část nerozděleného zisku předchozích období ČKA.

Celkové výdaje byly čerpány ve výši 1 020,6 mld. Kč a proti rozpočtu po rozpočtových úpravách byly vyšší o 47,6 mld. Kč, tj. o 4,9 %, a představují meziroční růst o 97,8 mld. Kč, tj. o 10,6 %. Podíl celkových výdajů na HDP (3 204 mld. Kč) v roce 2006 dosáhl 31,9 %, zatímco v roce 2005 to bylo 31,1 % (k HDP 2 970 mld. Kč).

Výši celkových výdajů, stejně jako u příjmů, ovlivnily nerozpočtované položky. Jde o výdaje prostředků převedených do příjmů kapitol z rezervních fondů (viz výše nedaňové příjmy), které mohou být čerpány nad rámec rozpočtů kapitol, ve výši 36,4 mld. Kč a realizace státních záruk (z fondu státních záruk) ve výši 10,5 mld. Kč. Tyto dvě položky však neovlivnily schodek rozpočtu, protože se projevily jak ve výdajích tak i v příjmech.

Nad rámec rozpočtu s vlivem na výsledný schodek byly však v závěru roku provedeny dvě operace. Z rozhodnutí ministra financí byla předčasně splacena zbývající část závazku ze státní záruky ve prospěch ČNB za pohledávky, vystavené záruky a převzatá aktiva vzniklé v souvislosti s konsolidací a stabilizací bankovního sektoru z roku 1997. Poslední splátka závazku ve výši 14,0 mld. Kč byla uhrazena z prostředků výnosu emise dluhopisů emitovaných podle zákona č. 547/2005 Sb. Dále byl z výnosu emise dluhopisůuhrazen ve prospěch ČNB i závazek Ministerstva financí ve výši 1,2 mld. Kč podle usnesení vlády č. 62/2000, který vznikl z nevyrovnané kompenzace postoupení pohledávky vůči Národní bance Slovenska.

Bez výše uvedených nerozpočtovaných položek by celkové výdaje dosáhly cca 958,5 mld. Kč, tj. 98,5 % rozpočtu po změnách.

Běžné výdaje dosáhly výše 915,3 mld. Kč, tj. 104,4 % rozpočtu, a představují tak meziroční růst o 71,5 mld. Kč, tj. o 8,5 %. Z nich tradičně nejvíce představovaly sociální dávkyve výši 354,5 mld. Kč, tj. 100,0 % rozpočtu po změnách, při meziročním růstu o 28,4 mld. Kč, tj. o 8,7 %.

Kapitálové výdaje ve výši 105,3 mld. Kč představují 109,3 % rozpočtu a meziroční růst o 26,3 mld. Kč, tj. o 33,3 %.

Mandatorní výdaje dosáhly výše 523,2 mld. Kč, což je o 51,4 mld. Kč, tj. o 10,9 % více než v roce 2005. Jejich podíl na celkových výdajích se zvýšil z 51,1 % v roce 2005 na 51,3 % v roce 2006. Na meziročním růstu se podíleli především dávky důchodového pojištění, které vzrostly o 25,5 mld. Kč, tj. o 10,3 %.

Skutečná výše výdajů byla opět výrazně ovlivněna uskutečněnými převody nedočerpaných prostředků do rezervního fondu, vyplývajícími z novelizovaného znění § 47 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Novela umožnila organizačním složkám státu prakticky bez omezení převod úspor výdajů, tj. rozdílu mezi rozpočtem výdajů (upraveným o rozpočtová opatření, sníženým o vázané prostředky státního rozpočtu a zvýšeným o částky, o které bylo organizačním složkám státu povoleno překročení rozpočtu výdajů) a skutečnými výdaji, do rezervních fondů. Výše převodů vykázaných na položkách 5346 a 6361 v hodnoceném roce tak dosáhla celkem (v neinvestiční i investiční části rozpočtu) 45,8 mld. Kč, tj o 0,9 mld. Kč méně než v roce 2005, kdy činil tento převod 46,7 mld. Kč. V letech 2001-2003, kdy ještě neplatila výše uvedená novela a převod úspor byl ve výdajích limitován, byly tyto převody výrazně nižší, tj. 3,5 mld. Kč, 3,3 mld. Kč a 5,2 mld. Kč). V roce 2004 činil převod 29,0 mld. Kč.

Hospodaření státního rozpočtu v roce 2006 skončilo schodkem 97,6 mld. Kč. Tento výsledek je o 13,9 mld. Kč, tj. o 16,6 % horší, než byla jeho rozpočtovaná výše a o 41,2 mld. Kč, tj. o 73,2 %, horší než jeho vykázaná skutečnost roku 2005 (-56,3 mld. Kč). Po odečtení převodů prostředků z rezervních fondů organizačních složek státu do příjmů kapitol ve výši 36,4 mld. Kč (snížení celkových příjmů) a převodů prostředků do rezervních fondů za rok 2006 ve výši 45,8 mld. Kč (snížení celkových výdajů),by celkový schodek byl nižší o 9,5 mld. Kč a dosáhl by 88,1 mld. Kč (tato operace je v metodice ESA 95 vyčíslována).

Výsledný schodek výrazně ovlivnily výše popsané platby státu nad rámec rozpočtu ve prospěch ČNB ve výši 14,0 a 1,2 mld. Kč. Bez těchto dvou plateb by schodek státního rozpočtu dosáhl výše 82,4 mld. Kč, tj. o 1,3 nižší než rozpočtované.

Podíl schodku státního rozpočtu (97,6 mld. Kč) na HDP činí 3,0 %, což je o 1,1 procentního bodu více než v roce 2005.

Následující graf ukazuje vývoj salda státního rozpočtu od roku 1993 do roku 2006 (v mil. Kč):

Graf č. 1

 

 

 

Měsíční vývoj příjmů, výdajů a salda státního rozpočtu v roce 2006 ilustruje následující graf:

Graf č. 2

 

Dosažený schodek státního rozpočtu (vykázaný ČNB) ve výši 97 580 273 tis. Kč se navrhuje vypořádat financujícími položkami takto:

• vydanými státními dluhopisy ve výši 82 998 570 tis. Kč

• příjmy z aktivních krátkodobých operací řízení likvidity ve výši 10 894 000 tis. Kč

• přijatými krátkodobými půjčkami ve výši 1 563 788 tis. Kč

• přijatými dlouhodobými úvěry ve výši 6 972 522 tis. Kč

• změnou stavů na účtech státních finančních aktiv - zvýšením o 4 848 607 tis. Kč

Hospodaření systému důchodového pojištění za rok 2006 vykázalo schodek ve výši 0,9 mld. Kč. Příjmy státního rozpočtu z pojistného na důchodové pojištění byly vykázány ve výši276,9 mld. Kč, výdaje na výplatu důchodů činily 272,9 mld. Kč, správní výdaje připadající na výběr pojistného a na výplatu příslušných dávek 4,9 mld. Kč (celkem 277,8 mld. Kč). Schodek hospodaření systému důchodového pojištění je součástí celkového schodku státního rozpočtu.

Podle § 36 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), jsou prostředky vyčíslené jako kladný rozdíl příjmů pojistného na důchodové pojištění a výdajů na dávky důchodového pojištění, včetně výdajů spojených s výběrem pojistného na důchodové pojištění a výplatu dávek důchodového pojištění, převáděny na zvláštní účet důchodového pojištění ve státních finančních aktivech. Na tomto účtu byly ke konci roku 2006 tak nadále uloženy prostředky ve výši 5,6 mld. Kč. Ty se skládají z přebytků z let 2004 (8,3 mld. Kč) a 2005 (6,6 mld. Kč) po odečtení prostředků ve výši 9,3 mld. Kč použitých na zvýšení výdajů na dávky důchodového pojištění (zákon č. 584/2006 Sb.).

Podrobnější vyhodnocení inkasa a čerpání jednotlivých složek příjmů a výdajů státního rozpočtu v roce 2006 je provedeno v dalších částech zprávy.

1. Základní tendence vývoje státních finančních aktiv a pasiv
2. Stav a vývoj státních finančních aktiv
   1. Operace na bankovních depozitních účtech SFA
   2. Státní zahraniční pohledávky
   3. Majetkové účasti státu u mezinárodních a tuzemských společností
   4. Státní půjčky, návratné finanční výpomoci a jiné tuzemské pohledávky státu
3. Přehled o stavu a vývoji státních záruk
   1. Standardní státní záruky
   2. Nestandardní státní záruky
   3. Ručení státu ze zákona
4. Hodnocení stavu a vývoje státního dluhu
5. Tabulkové přílohy

---

I. Základní tendence vývoje státních finančních aktiv a pasiv

Vývoj státních finančních aktiv a pasiv vymezených od 1.1.2001 novými rozpočtovými pravidly, tj. § 36 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, charakterizují za rok 2006 následující údaje:

Tabulka č.1			v mld Kč	v %
	Stav k		Změna za rok 2006	Struktura k
	1.1.2006	31.12.2006		1.1.2006	31.12.2006
1. Prostředky státu na depozitních bankovních účtech SFA	16,9	20,7	+3,8	14,6	21,5
2. Pohledávky státu vůči zahraničí vč.pohledávek z deblokací	35,1	25,8	-9,3	30,2	26,9
3. Pohledávky státu vůči tuzemsku ve správě MF	33,5	29,0	-4,5	28,8	30,2
4. Majetkové účasti státu vůči zahraničí a tuzemsku ve správě MF	12,0	11,3	-0,7	10,3	11,83
5. Cenné papíry a ostatní finanční aktiva	18,7	9,2	-9,5	16,1	9,6
Státní finanční aktiva celkem	116,2	96,0	-20,2	100,0	100,0
1. Přímé tuzemské závazky z přijaté krátkodobé bankovní půjčky		2,4	+2,4		0,3
2. Závazky z emise tuzemských státních dluhopisů	581,8	678,5	+96,7	84,2	84,5
3. Přímé zahraniční závazky z dlouhodobých úvěrů přijatých od EIB	29,7	36,7	+7,0	4,3	4,6
4. Nepřímé závazky státu v cizí měně	79,7	84,9	+5,2	11,5	10,6
z toho: ze zahraničních emisí státních dluhopisů	78,9	84,1	+5,2	11,4	10,5
Státní finanční pasiva celkem	691,2	802,5	+111,3	100,0	100,0
Saldo státních finančních aktiv a pasiv	-575,0	-706,5	-131,5
v tom: pozice vůči bankovní soustavě	-277,0	-324,3	-47,3
pozice vůči ostatním subjektům v tuzemsku	-152,9	-196,4	-43,5
pozice vůči zahraničí	-145,1	-185,8	-40,7

Pokračovala tendence meziročního zrychlování růstu pasivního salda bilance státních finančních aktiv a pasiv (v roce 2006 o 131,5 mld. Kč) při poklesu stavu státních finančních aktiv o 20,2 mld. Kč a současném zvýšení stavu státních finančních pasiv, tj. státního dluhu o 111,3 mld. Kč. Výrazně se projevil nárůst zadluženosti z titulu emitovaných státních dluhopisů, a to zejména ve vztahu k tuzemským bankovním i nebankovním subjektům s celkovým přírůstkem 76,8 mld. Kč. Držba státních dluhopisů u zahraničních subjektů vzrostla o 25,1 mld. Kč, k čemuž přispěla především třetí zahraniční emise realizovaná v lednu ve výši 30 mld. JPY (tj. 6,2 mld. Kč). Nárůst přímých závazků státu celkem o 9,4 mld. Kč byl v roce 2006 ovlivněn nejen čerpáním dalších úvěrových tranší od Evropské investiční banky, ale i přijetím tuzemské krátkodobé bankovní půjčky k doplnění zdrojů financování schodku státního rozpočtu.

Na straně aktiv byl patrný pokles stavu prakticky u všech sledovaných položek s výjimkou finančních prostředků uložených na depozitních bankovních účtech státních finančních aktiv. Snížení stavu zahraničních pohledávek státu o 9,3 mld. Kč bylo výsledkem nejen pokračujících deblokací vládních a převzatých pohledávek (do státního rozpočtu bylo inkasováno celkem 805 mil. Kč a zbožovou deblokací získáno dalších 636 mil. Kč), ale především objemově významných odpisů státních pohledávek v rozsahu 5,3 mld.Kč. Celkový pokles stavu uvedených zahraničních pohledávek byl dále prohlouben vyúčtováním debetních kursových rozdílů v rozsahu 3,6 mld. Kč v důsledku posílení směnného kursu české koruny vůči USD o 15,1%.

Dlužnická pozice státu vykazovaná v rámci bilance státních finančních aktiv a pasiv vůči tuzemské bankovní soustavě se prohloubila o 47,3 mld. Kč. Na straně finančních pasiv byla tato skutečnost ovlivněna výrazným absolutním nárůstem bankovní držby státních dluhopisů (vč. v zástavě za přijatou krátkodobou půjčku), k němuž v roce 2006 došlo i při pokračujícím poklesu podílu bankovního sektoru na této držbě (ze 46,4 % na 45,3%). Na straně finančních aktiv se vedle zmíněného nárůstu prostředků na depozitních bankovních účtech SFA o 3,8 mld. Kč na výše uvedeném saldu projevil i vliv poklesu tuzemských cenných papírů v držbě státu o téměř 9,5 mld. Kč, který se konkrétně týkal hlavně držby pokladničních poukázek ČNB, do jejichž nákupu byla v minulosti finančně investována značná část volných prostředků souhrnného účtu státní pokladny.

Příčinou nárůstu dlužnického salda ve vztahu státu k tuzemským nebankovním subjektům o 43,5 mld. Kč bylo na straně finančních pasiv zvýšení držby státních dluhopisů u těchto subjektů o 39 mld. Kč, což se týkalo hlavně pojišťovacích společností a penzijních fondů. Na straně finančních aktiv byl uvedený nárůst dlužnického salda vůči nebankovnímu domácímu sektoru ovlivněn poklesem tuzemských pohledávek státu o 4,5 mld. Kč, a to hlavně pohledávek z realizovaných státních záruk (o 4,2 mld. Kč), který souvisel zejména s řešením finanční situace u státní organizace Správa železniční dopravní cesty formou odpisů a vzájemných zápočtů pohledávek.

Stav státního dluhu, zohledňující především fakt dluhového pokrytí převažující části vykázaného schodku státního rozpočtu (97,6 mld. Kč), ale i zajištění mimorozpočtových úhrad ztrát České konsolidační agentury (20 mld. Kč), se za rok 2006 zvýšil z 691,2 mld. Kč na 802,5 mld. Kč, tj. o 111,3 mld. Kč, resp. o 16,1 %, což proti předchozímu roku znamená poměrné snížení tempa růstu (o 0,5 procentního bodu). Podíl státního dluhu na hrubém domácím produktu se dále zvýšil, a to proti roku 2005 z 23,3 % na 25,0 %, přičemž tržní hodnota státního dluhu dosáhla na konci roku 2006 úrovně 844,2 mld. Kč. V roce 2006 rostly souběžně obě hlavní složky státního dluhu, téměř plně sekuritizovaný vnitřní státní dluh se zvýšil o 99,1 mld. Kč , tj. o 17 %, zahraniční státní dluh dosáhl absolutního přírůstku 12,2 mld. Kč, tj. zvýšil se o 11,1 %. Jeho podíl na celkovém státním dluhu se snížil z 15,8 % na 15,2 %, přičemž u této složky státního dluhu poklesl dluhopisový podíl ze 72,1% na 69,2%.

E. Zpráva o řízení státního dluhu

• E. Zpráva o řízení státního dluhu PDF (605kB)

 

ÚVOD

1. VÝVOJ A STAV STÁTNÍHO DLUHU

   1.1. Vývoj státního dluhu v letech 1993 až 2006
   1.2. Vývoj státního dluhu v roce 2006
   1.3. Stav státního dluhu

   1.3.1. Měnová skladba
   1.3.2. Skladba podle splatnosti
   1.3.3. Skladba podle držitele

   1.4. Výpůjčky

   1.4.1. Státní pokladniční poukázky
   1.4.2. Krátkodobé půjčky
   1.4.3. Emise střednědobých a dlouhodobých dluhopisů na domácím trhu
   1.4.4. Emise střednědobých a dlouhodobých dluhopisů na zahraničních trzích
   1.4.5. Státní dluhopisy celkem
   1.4.6. Půjčky od Evropské investiční banky

   1.5. Vývoj úrokových sazeb
   1.6. Splátky jistiny

2. NÁKLADY STÁTNÍHO DLUHU

   2.1. Základní tendence ve vývoji nákladů státního dluhu v letech 1993 až 2006
   2.2. Rozpočet kapitoly Státní dluh a jeho plnění

3. ŘÍZENÍ STÁTNÍHO DLUHU

   3.1. Dluhová strategie a řízení rizik
   3.2. Řízení likvidity státního rozpočtu a státní pokladny v roce 2006

   3.2.1. Vývoj státního rozpočtu v roce 2006
   3.2.2. Vývoj likvidity státní pokladny v roce 2006

TABULKY
Tabulka 1 - Vývoj státního dluhu České republiky v roce 2006
Tabulka 2 - Výdaje na státní dluh České republiky v roce 2006
Tabulka 3 - Přehled emisí SPP v roce 2006

---

ÚVOD

Rok 2006 byl v oblasti státního dluhu opět velmi významný. Zvýšení státního dluhu, které činilo 111,3 mld. Kč, bylo nejvyšší v historii České republiky. Státní dluh se v důsledku toho zvýšil na 802,5 mld. Kč na konci roku 2006.

Dne 16. ledna 2006 vydala Česká republika 1. emisi jenových bondů v objemu 30 mld. JPY, s dobou splatnosti 30 let a s kupónovou sazbou 2,75% pa. Korunový ekvivalent této emise činil 6,248 mld. Kč. Dluhopisy byly vydány na doručitele, každý v nominální hodnotě 1 mil. JPY, přičemž se jednalo o soukromé umístění dluhopisů u jediného investora. Emise tohoto dluhopisu byla vydána při pari a kupón této emise byl zajištěn úrokovým swapem.

V průběhu roku 2006 došlo k výrazné minimalizaci operačního rizika prostřednictvím dokončení implementace integrovaného informačního systému Trema Suite pro řízení finančního portfolia státu, o jehož pořízení rozhodl ministr financí v listopadu 2004 v rámci projektu budování státní pokladny. Systém byl zároveň propojen s finančními informačními a obchodními terminály Reuters a došlo k napojení na národní vypořádací centrum Univyc, a.s., jehož členem se pak Ministerstvo financí formálně stalo počínaje 1.1.2007. Došlo tak k vytvoření nutných výchozích technických podmínek pro aktivnější působení na sekundárním trhu státních dluhopisů a realizaci dalších operací ke zefektivnění řízení státního dluhu.

Úspěšným způsobem pokračoval také kvantitativní výzkum nových možností modelování úrokových sazeb jako hlavního tržního rizikového faktoru financování výpůjčních potřeb vlády. Pro potřeby kalkulací Cost-at-Risk na rok 2007 byl algoritmizován a aplikován model úrokových sazeb, který dle simulačního experimentu vykazuje lepší vlastnosti než model CIR, který byl použit v roce 2005. Je založen na modelování hlavních komponent výnosové křivky pomocí nelineárních stochastických diferenciálních rovnic.

---

Tabulka 1

 

Tabulka 2

 

1. Závěrečné účty státních fondů
   1. Souhrnná charakteristika hospodaření státních fondů
   2. Závěrečný účet Státního zemědělského intervenčního fondu
   3. Závěrečný účet Státního fondu životního prostředí
   4. Závěrečný účet Státního fondu kultury
   5. Závěrečný účet Státního fondu pro podporu a rozvoj čs. kinematografie
   6. Závěrečný účet Státního fondu rozvoje bydlení
   7. Závěrečný účet Státního fondu dopravní infrastruktury
2. Hospodaření rozpočtů územních samosprávných celků za rok 2006
   1. Celkové výsledky hospodaření krajů, obcí a DSO a regionálních rad regionů soudržnosti
   2. Příjmy a výdaje krajů
   3. Příjmy a výdaje obcí
   4. Hospodaření regionálních rad regionů soudržnosti
   5. Vývoj zadluženosti
3. Výsledky hospodaření zdravotních pojišťoven
4. Přehled o stavech fondů organizačních složek státu

---

I. Závěrečné účty státních fondů

1. Souhrnná charakteristika hospodaření státních fondů

Rozsah činnosti státních fondů vyjádřený finančními ukazateli příjmů a výdajů se v posledních šesti letech výrazně zvýšil, což bylo ovlivněno činností fakticky všech objemově významnějších státních fondů, hlavně však zvýšenou činností Státního zemědělského intervenčního fondu a dalších dvou státních fondů nově ustanovených koncem roku 2000. Jde jednak o Státní fond dopravní infrastruktury založený k financování výstavby, údržby a modernizace silnic, dálnic, železničních dopravních cest a vnitrozemských vodních cest, jednak o Státní fond rozvoje bydlení určený především k podpoře výstavby a oprav nájemních bytů a k podpoře technické infrastruktury v obcích. Ve finančních zdrojích obou posledně jmenovaných státních fondů měly dosud výrazný podíl dotace od Fondu národního majetku, resp. z převodu výnosů z privatizovaného majetku, u SFDI kromě toho též příjmy ze sdílených daní.

Tabulka č. 1

v mil. Kč
	Rozpočet 2005	Skutečnost 2006	% plnění
PŘÍJMY
Daňové příjmy	17 311,2	16 945,5	97,9
Nedaňové příjmy	15 850,7	12 845,5	81,0
Kapitálové příjmy		1,5	x
Přijaté dotace	74 284,0	58 346,2	78,5
z toho: ze státního rozpočtu	51 857,2	35 919,6	69,3
P ř í j m y státních fondů c e l k e m	107 445,9	88 138,7	82,0
VÝDAJE
Běžné výdaje	65 474,6	43 908,3	67,1
Kapitálové výdaje	56 176,2	47 797,9	85,1
Ostatní výdaje
V ý d a j e státních fondů c e l k e m	121 650,8	91 706,2	75,4
Saldo příjmů a výdajů státních fondů	-14 204,9	-3 567,5	x
Financování státních fondů	14 204,9	3 567,5	x
v tom: změna stavů na bankovních účtech	15 854,9	5 221,0	x
změna stavu bankovních úvěrů	-1 100,0	-1 103,5	x
změna stavu nebankovních půjček	-550,0	-550,0	x

Hospodaření státních fondů za rok 2006 skončilo schodkem ve výši 3,6 mld Kč, což proti jejich schválenému schodkovému rozpočtu znamená zlepšení o 5,8 mld Kč, proti upravenému rozpočtu dokonce o 10,6 mld Kč. Celkovou výši dosaženého výsledného schodku státních fondů ovlivnilo zejména schodkové hospodaření Státního fondu rozvoje bydlení a Státního fondu dopravní infrastruktury, které bylo finančně pokryto z peněžních prostředků minulých let. Naproti tomu dosažený výsledný přebytek hospodaření SZIF ve výši cca 2,4 mld Kč umožnil výrazně snížit finanční závazky uvedeného státního fondu.

Příjmy státních fondů nebyly splněny o 18 %, což se týká všech hlavních příjmových položek, zejména však přijatých dotací. Nízké plnění dotací ze státního rozpočtu se týkalo hlavně SZIF, kde tyto dotace určené na financování organizace trhu se zemědělskými produkty a na programy strukturální podpory zemědělství byly čerpány ve výši 27,8 mld Kč, což je plnění jen na 64,5 %. U SFDI byly dotace získané převodem výnosů z privatizovaného majetku čerpány v plné rozpočtované výši 22,4 mld Kč, dotace ze státního rozpočtu však byly čerpány ve výši cca 8,1 mld Kč, což je plnění na 92,6 %.

Nesplnění rozpočtu daňových příjmů (celkem o 2,1 %) bylo ovlivněno poněkud nižším inkasem sdílených daní u SFDI (o 392 mil.Kč), které se týkalo jmenovitě spotřební dně z minerálních olejů a silniční daně, zatímco rozpočet příjmů z dálničních známek byl splněn na 102,8 %. K překročení rozpočtu daňových příjmů došlo pouze u SFŽP (o 26 mil.Kč v případě pokut a poplatků za znečišťování životního prostředí) a u SZIF (jen však o 132 tis.Kč). Nesplnění nedaňových příjmů (celkem o 19 %) se konkrétně týká SFDI, kde došlo k výpadku těchto příjmů ve výši cca 3,4 mld Kč, tj. k plnění jen na 67,1 %. Důvodem bylo nesplnění předpokládaných splátek finančních prostředků půjčených od SFDI na úhradu akcí financovaných z fondů EU.

Ve výdajové části rozpočtu státních fondů představovalo nesplnění běžných výdajů (o 32,9 %) i kapitálových výdajů (o 14,9 %) absolutní rozdíl (úspory) v plnění ve výši téměř 30 mld Kč. Na dosažených úsporách ve výdajích se podílely Státní zemědělský intervenční fond, Státní fond dopravní infrastruktury a Státní fond rozvoje bydlení. U ostatních státních fondů byl rozpočet výdajů překročen.

U Státního zemědělského intervenčního fondu byly běžné výdaje čerpány na 62,8 %, kapitálové výdaje na 75,6 %, což proti upravenému rozpočtu představuje celkové snížení čerpání výdajů o 17,2 mld Kč. K úsporám došlo hlavně u výdajů na programy strukturální podpory zemědělství, které byly proti upravenému rozpočtu realizovány v rozsahu o 6,7 mld Kč nižším, což se téměř výlučně týkalo horizontálního plánu rozvoje venkova. U výdajů na přímé platby zemědělcům došlo k úsporám v rozsahu 6,3 mld Kč. Úspory u výdajů k podpoře společné organizace trhu se zemědělskými produkty v rozsahu 4,1 mld Kč se týkaly hlavně dotací a vývozních subvencí, v menší míře též intervenčních nákupů zemědělských produktů.

U Státního fondu dopravní infrastruktury byly běžné výdaje splněny na 98,1 % a kapitálové výdaje na 85,2 %. Celkové snížení proti upravenému rozpočtu o 7,7 mld Kč se týkalo jak výdajů na pozemní komunikace (čerpání u dálnic na 93,4 %, u silnic na 91,4 %, u ostatních komunikací na 89,9 %), tak i u výdajů na železniční dopravní cesty (čerpání na 98,7 %) a na vnitrozemské vodní cesty (čerpání na 70,9 %). K úsporám výdajů proti upravenému rozpočtu došlo u SFDI i při uvolňování finančních prostředků na předfinancování EU a v nákladech na činnost vlastního aparátu.

U Státního fondu rozvoje bydlení bylo vlivem nízkého čerpání běžných výdajů (na 27,6 %) i kapitálových výdajů (na 69,9 %) dosaženo celkově nižších výdajů proti rozpočtu o 5,4 mld Kč. Poměrně nízká úroveň čerpání rozpočtovaných výdajů byla způsobena především malým zájmem o různé formy povodňové pomoci a minimálním využitím prostředků na podporu družstevní bytové výstavby. Např. neinvestiční dotace obcím v rámci pomoci při obnově jarní povodní poškozeného bytového fondu byly vyplaceny jen v částce 57,1 mil.Kč, ačkoliv rozpočtovaný objem těchto dotací činil 1 mld Kč.

Výdaje vynaložené státními fondy na financování společných projektů Evropské unie a České republiky se v roce 2006 týkaly hlavně SFDI. Na financování projektů dopravní infrastruktury v celkovém rozsahu téměř 67 mld Kč se SFDI podílel částkou 53,5 mld Kč (79,9 %), fondy EU částkou 2,3 mld Kč (3,4 %), úvěry od EIB a jiných komerčních bank částkou 6 mld Kč (9 %). Na financování programů SAPARD a jiných v rámci společné zemědělské politiky EU a ČR v celkovém rozsahu 31,7 mld Kč se SZIF podílel částkou 16 mld Kč (50,3 %) a fondy EU částkou 15,7 mld Kč (49,7 %). V SFŽP bylo z prostředků fondů EU financováno celkem 13 ze 40 schválených projektů ISPA a Fondu soudržnosti, jimž byla rozhodnutím ministra životního prostředí přiznána podpora v celkové výši 952,5 mil.Kč, z čehož bylo proplaceno 334,8 mil.Kč ve formě dotací a 51,6 mil.Kč ve formě půjček.

Na úhradu škod způsobených povodněmi vynaložil SFRB v roce 2006 prostředky v celkové výši 73,7 mil.Kč. Šlo především o investiční dotace poskytnuté v rozsahu 11,4 mil.Kč obcím na výstavbu bytů s pečovatelskou službou k odstranění následků povodní z roku 2002 a o neinvestiční dotace poskytnuté v rozsahu 57,1 mil. Kč obcím na opravy a modernizaci bytového fondu po jarních povodních roku 2006. Kromě toho byly z prostředků SFRB v celkové výši 5,2 mil.Kč poskytnuty další investiční a neinvestiční dotace týkající se povodní roku 2002 (ve formě úvěru na výstavbu bytů fyzickými osobami či ve formě úrokové refundace k úvěrům na regeneraci panelových domů) i povodní roku 2006 (ve formě úvěru na opravy k odstranění následků těchto povodní).

Stav čisté věřitelské pozice z financování státních fondů se za rok 2006 snížil o 3,6 mld Kč, což bylo výlučně ovlivněno depozitními bankovními operacemi, tj. snížením stavu peněžních prostředků státních fondů na bankovních účtech v rozsahu 5,2 mld Kč při souběžném snížení závazků z přijatých bankovních úvěrů a dlouhodobých nebankovních půjček o 1,65 mld Kč.

Krátkodobé bankovní úvěry na financování činnosti SZIF přijaté v červenci 2004 od HVB Bank (zahrnující zejména speciální kontokorentní úvěr používaný k intervenčním nákupům obilovin a jiných produktů a splácený z tržeb za prodej těchto komodit) se za rok 2006 snížily o 1,1 mld Kč na úroveň 226,3 mil.Kč. V důsledku přebytkového hospodaření SZIF bylo možné zcela splatit i dlouhodobou nebankovní půjčku ve výši 500 mil.Kč přijatou v roce 2003 od PGRLF, a.s. Také závazky SFŽP z dlouhodobé nebankovní půjčky přijaté v roce 2003 od a.s. Mufis s dohodnutým úročením pevnou sazbou 2,5 % p.a. byly v roce 2006 průběžně spláceny. Jistina této půjčky se snížila o 50 mil.Kč a splaceny byly též vyúčtované roční úroky.

Po zrušení Státního fondu zúrodnění půdy se audit účetních závěrek za rok 2006 týkal všech šesti zbývajících a fungujících státních fondů. Podle došlých zpráv o provedení tohoto auditu byly účetní závěrky státních fondů schváleny auditorem bez výhrady.

II. Hospodaření rozpočtů územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti za rok 2006

V důsledku novely zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, kterou se zvýšilo procento krajů na sdílených daních, vznikl krajům v rámci vlastních příjmů určitý prostor pro stanovení vlastních finančních priorit. S účinností od roku 2005 tak kraje rozhodují o alokaci prostředků na výkon kompetencí, které na ně byly převedeny v průběhu II. fáze reformy veřejné správy nebo kompetencí zcela nových, které dosud zabezpečovaly resorty a které byly do této doby financovány výhradně dotacemi ze státního rozpočtu a z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Změna rozpočtového určení daní pro kraje v roce 2005 měla vliv na strukturu dotací, které byly obsaženy ve finančních vztazích státního rozpočtu k rozpočtům krajů na rok 2006. Finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtům krajů tvořil v roce 2006 jen příspěvek na výkon státní správy a dotace na sociální služby, jež nebyla předmětem převodu do daňových příjmů krajů. Vliv novely zákona o rozpočtovém určení daní se projevil i ve skladbě dotací určených pro kraje na rok 2006 v dalších kapitolách státního rozpočtu a v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury.

Pokud jde o obce, ve státním rozpočtu se pro rok 2006 objevily následující změny. Byl vytvořen samostatný finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtu hl. m. Prahy. Tento krok je zaměřen na zohlednění specifického postavení hl. m. Prahy, které v souladu se zákonem č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, vykonává funkci hlavního města, obce a kraje zároveň.

Od roku 2006 je použita nová metodika propočtu příspěvku na výkon státní správy ve vztahu k obcím. Novou metodiku stanovení příspěvku na výkon státní správy zpracovalo Ministerstvo vnitra v souladu s usnesením vlády č. 238/2004 o postupu optimalizace právního a ekonomického prostředí pro výkon veřejné správy orgány územních samosprávných celků. Hlavní předností nového systému propočtu příspěvku na výkon státní správy je sjednocení způsobu výpočtu příspěvku na výkon státní správy pro všechny druhy působností obcí. Výše příspěvku je závislá nejen na velikosti správního obvodu, ale z malé části i na relativní velikosti centra správního obvodu (tj. poměru počtu obyvatel centra správního obvodu ku počtu obyvatel správního obvodu).

Významnými novelami, které nabyly účinnosti během roku 2006 a jejichž důsledkem vznikly nové působnosti pro územně samosprávné celky, byla změna zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a změna zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.

Finanční dopady na rozpočty územních samosprávných celků spojené s novými právními normami, které nabyly účinnosti během roku 2006, nebylo možno zohlednit při sestavování návrhu státního rozpočtu na rok 2006. Jejich krytí mohlo být provedeno až následně během rozpočtového roku formou mimořádné účelové dotace pro kraje a obce z kapitoly Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu.

Od roku 2006 se nově realizovala transformace prostředků Evropské unie do území prostřednictvím kapitol státního rozpočtu (v předchozím období byly prostředky uvolňovány z Národního fondu), to znamená, že finanční prostředky z rozpočtu Evropské unie jsou součástí státního rozpočtu České republiky, jsou narozpočtovány do jednotlivých kapitol a při jejich uvolňování do území se postupuje stejně jako v případě ostatních dotací.

Rozpočet krajů na rok 2006 byl poprvé koncipován jako schodkový, a to ve výši 1,5 mld. Kč, rozpočet obcí byl koncipován též jako deficitní, a to ve výši 7,6 mld. Kč.

V souladu se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, musí být schodek uhrazen buď finančními prostředky z minulých let nebo smluvně zabezpečenou půjčkou, úvěrem, návratnou finanční výpomocí nebo výnosem z prodeje vlastních dluhopisů. Rozhodnutí o tom, který z těchto zdrojů bude použit, je v pravomoci zastupitelstev krajů a obcí.

K 1. červenci 2006 nabyl účinnosti zákon č. 138/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných zakázkách. Součástí zákona byla i změna zákona o podpoře regionálního rozvoje ustanovující vznik regionálních rad regionů soudržnosti. Tyto nové právnické osoby se staly vedle obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí dalším článkem soustavy územních rozpočtů. Regionální rady vznikly ze zákona ve všech regionech soudržnosti a plní úkoly řídících orgánů regionálních operačních programů. Jejich prostřednictvím budou čerpány finanční prostředky poskytované orgány Evropských společenství na regionální rozvoj. Regionální rady hospodaří podle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, své příjmy a výdaje třídí podle rozpočtové skladby a vedou účetnictví podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

Hodnocení plnění příjmů a výdajů krajů, obcí a dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti za rok 2006 je provedeno samostatně. Hodnocení plnění příjmů a výdajů je provedeno k dosažené skutečnosti roku 2006 a k rozpočtu po změnách.

1. Celkové výsledky hospodaření krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti

Územní samosprávné celky jsou tvořeny od 1. července 2006 rozpočty krajů, rozpočty obcí a dobrovolných svazků obcí (DSO) a rozpočty regionálních rad regionů soudržnosti (dále jen regionální rady). Vzhledem k tomu, že regionální rady vznikly v průběhu roku a výsledky hospodaření nebyly zkonsolidovány, jejich hodnocení je prováděno odděleně od krajů, obcí a DSO.

Kraje, obce a DSO získaly v roce 2006 do svých rozpočtů celkem 359,5 mld. Kč, což představuje plnění rozpočtu po změnách na 98,3 %. Obce a DSO (dále jen "obce") se na celkových příjmech stejně jako v předchozím roce podílely 68,3 %. Regionální rady hospodařily s příjmy ve výši 41,4 mil. Kč.

V roce 2006 bylo v důsledku novely zákona o rozpočtovém určení daní financování krajů zabezpečeno z jedné třetiny daňovými příjmy, téměř dvě třetiny tvořily dotace ze státního rozpočtu. U obcí byly hlavním zdrojem financování daňové příjmy. Téměř výlučným zdrojem příjmů u regionálních rad byly přijaté dotace od krajů.

Celkové výdaje územních samosprávných celků byly čerpány ve výši 363,4 mld. Kč, tj. plnění na 97,0 %. Obce se na celkových výdajích podílejí 68,1 %. Regionální rady čerpaly výdaje ve výši 37,5 mil. Kč.

Tabulka č.1

Bilance příjmů a výdajů obcí, krajů a DSO k 31.12.2006

(v mil. Kč)
Ukazatel	Skutečnost k 31.12.2005	Rozpočet 2006		Skutečnost k 31.12.2006
		schválený	po změnách
Příjmy celkem po opravě (po konsolidaci)	334 705,7	353 784,8	365 634,8	359 505,6
Výdaje celkem (po konsolidaci)	326 906,7	362 894,3	374 744,3	363 428,5
Saldo příjmů a výdajů (po konsolidaci)	7 799,0	-9 109,5	-9 109,5	-3 922,9

Kraje a obce skončily své hospodaření v roce 2006 převahou výdajů nad příjmy ve výši 3,9 mld. Kč.

Kraje vykazují schodek ve výši 2,2 mld. Kč, obce ve výši 1,7 mld. Kč, regionální rady vykazují přebytek ve výši 3,9 mil. Kč. Schodkové hospodaření krajů a obcí proti poměrně vysokému přebytkovému hospodaření zejména obcí v minulém roce je ovlivněno zejména nízkým nárůstem daňových příjmů krajů a obcí ve srovnání s předchozími roky. Na výsledek hospodaření má značný vliv i podstatné meziroční zvýšení především investičních dotací, které kladou poměrně vysoké nároky na spolufinancování ze strany obcí.

Kraje vykazují na bankovních účtech ke konci sledovaného období 7,5 mld. Kč, obce 54,4 mld. Kč a regionální rady 16,4 mil. Kč.

III. Výsledky hospodaření zdravotních pojišťoven

Nedílnou součástí veřejných financí jsou i finanční prostředky systému veřejného zdravotního pojištění (dále jen "v. z. p.). Hodnocení vývoje systému v. z. p. za rok 2006 vychází z údajů ročních statistických výkazů zdravotních pojišťoven zpracovaných v souladu s vyhláškou č. 274/2005 Sb.. Výkazy za rok 2006 byly předloženy na Ministerstvo zdravotnictví (dále jen MZ") a na Ministerstvo financí (dále jen "MF") do 28. 2. 2007. Údaje v nich obsažené jsou podkladem pro vypracování roční účetní závěrky a výroční zprávy, která podléhá ze zákona povinnému auditu. Ověřené dokumenty předloží všechny činné zdravotní pojišťovny (dále jen "ZP") do 30. 4. 2007 na MZ a MF. Po jejich posouzení budou s návrhem "vyjádření vlády" předloženy vládě a poté, spolu s usnesením, jehož přílohu tvoří vyjádření vlády, budou postoupeny do PSP ČR ke konečnému projednání.

Systém v. z. p. pro 10 315 241 pojištěnců zajišťovalo k 31. 12. 2006 devět ZP, hospodařících jako samostatné právnické subjekty. Převážná část ZP působila jako celostátní, avšak s rozdílnou organizační strukturou. Krajské uspořádání, doplněné územními pracovišti bylo ze zákona povinné pouze pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu ČR (dále jen "VZP ČR"), jejíž síť musí garantovat celostátní dostupnost. K 31. 12. 2006 bylo u VZP ČR registrováno 6 571 242 pojištěnců, u osmi zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven (dále jen "ZZP") bylo zaregistrováno celkem 3 743 999 pojištěnců. Hospodaření VZP ČR bylo k 1. 1. 2006 zatíženo závazky po lhůtě splatnosti ve výši 10,6 mld. Kč a na bankovním účtu rezervního fondu nebyla vytvořena zákonná rezerva ve výši 1,5 mld. Kč. Navíc od listopadu 2005 do května 2006 hospodařila VZP ČR v režimu nucené správy a příčinami jejího vývoje hospodaření se zabývala zvláštní vyšetřovací komise PSP ČR. Konstatovala, že na deficitním hospodaření VZP ČR měla podíl především státní správa, včetně vlády a PSP ČR, neboť nedokázala základní příčiny daného vývoje legislativně řešit. Po zvolení MUDr. Pavla Horáka, CSc., MBA novým ředitelem VZP ČR, byl postupně obměňován management ústředí a krajských poboček. Obměna členů proběhla i ve správní a dozorčí radě v důsledku přijetí zákona č. 117/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti veřejného zdravotního pojištění. I když se vlivem přijatého souboru opatření u VZP ČR začal snižovat stav závazků po lhůtě splatnosti vůči zdravotnickým zařízením (dále jen "ZZ"), pokračoval odliv jejich pojištěnců v průběhu celého roku 2006 a meziroční úbytek k 31.12. 2006 dosáhl 46,5 tis. pojištěnců. Důvody tohoto jevu byly složité, jsou popisovány v dalších částech textu a budou analyzovány ve výroční zprávě VZP ČR.

Významnou změnu v hospodaření všech ZP způsobil zákon č. 117/2006 Sb., který nabyl účinnosti 1. 4. 2006. Dokončil probíhající přechod na 100 % přerozdělování pojistného, včetně platby státu (zahájený od 1. 1. 2005 zákonem č. 438/2004 Sb.). Model přerozdělování pojistného v závislosti na pohlaví, věku pacienta a průměrných výdajích za zdravotní péči v rámci skupin po pěti letech věku, doplněný zohledňováním vlivu nákladných pojištěnců, zohledňuje na i straně příjmů systému v. z. p. principy solidarity, zakotvené od roku 1993 v čerpání výdajů na zdravotní péči. Citovaný zákon upravil i způsob výpočtu vyměřovacího základu pro platbu státu (a do zákona zakotvil jeho pravidelnou valorizaci s vazbou na průměrnou mzdu) a skokově navýšil platbu státu od 1. 4. 2006 na 636 Kč na jednoho pojištěnce měsíčně. Nejvyšší zvýšení příjmů (v přepočtu na jednoho pojištěnce) získala VZP ČR u které se kumulovaly kladné dopady změny systému přerozdělování se souběžným vlivem navýšení platby státu. Navíc od ledna 2006 do září 2006 využívala VZP ČR při úhradách závazků vůči ZZ přechodně podíl ze dvou předsunutých plateb státu ve výši 3,8 mld. Kč (předsunutá platba v lednu 3 mld Kč, v dubnu 2,5 mld. Kč), které ministr financí, na žádost správce zvláštního účtu a ministra zdravotnictví, uvolnil na zvláštní účet přerozdělování. Stav závazků po lhůtě splatnosti u VZP ČR klesl k 30. 6. 2006 na 4,9 mld. Kč (úbytek 5,7 mld. Kč). Pozvolné snižování stavu závazků po lhůtě splatnosti pokračovalo u VZP ČR však i v průběhu druhé poloviny roku 2006, kdy o výši předsunutých plateb krátilo MF ve čtyřech splátkách běžné platby na zvláštní účet přerozdělování. Souběžně s navýšením příjmů působila i restriktivní opatření zakotvená v úhradových vyhláškách MZ, které oproti předchozím obdobím výrazně omezily meziroční nárůsty fakturace jednotlivých segmentů zdravotní péče. Vlivem souboru uvedených opatření, snížila VZP ČR meziročně stav závazků po lhůtě splatnosti o 8,2 mld. Kč a jejich stav tak klesl k 31. 12. 2006 na 2,4 mld Kč (nejnižší stav od roku 2002). Ostatní ZZP hospodařily v průběhu roku 2006 bez závazků po lhůtě splatnosti a v důsledku daných opatření navýšily k 31. 12. 2006 výrazně finanční rezervy, především na bankovních účtech základních fondů.

Hospodaření systému v. z. p. v roce 2006 již jen marginálně ovlivnilo vrácení finančních prostředků na ČKA, v důsledku prováděných závěrečných kontrol oprávněnosti úhrad za postoupení pohledávek podle usnesení vlády č. 1080/2005. V průběhu roku 2006 vrátila VZP ČR na bankovní účet ČKA 2 976 tis. Kč a VoZP ČR částku 554 tis. Kč. V procesu postoupení pohledávek, který byl ze strany ČKA uzavřen do 31. 12. 2005, získaly ZP celkem 3 774 901 tis. Kč. Konečný výsledek projektu, upravený o vrácené prostředky v roce 2006, činí 3 371 370 tis. Kč. Je možno konstatovat, že projekt, ve kterém mohly ZP získat maximálně 3,8 mld. Kč dosáhl účinnosti 99,25 %. Závěrečnými kontrolami MZ nebylo zjištěno porušení podmínek projektu, který proběhl v souladu s usnesením vlády č. 1080/2005. K 31.12. 2006 evidovaly některé ZP na bankovních účtech fondů prevence ještě cca 157 mil. Kč "účelově vázaných prostředků" na úhrady zdravotní péče realizované prostřednictvím ZZ. Zbývající prostředky od ČKA již byly využity plně na úhradu zdravotní péče.

Hospodaření systému v. z. p. lze v roce 2006 charakterizovat následujícími údaji:

Údaje za rok 2005 jsou čerpány ze schválených výročních zpráv za rok 2005.
V roce 2006 se vývoj příjmů výrazně odchýlil od vývoje výdajů. Vlivem navýšení platby státu zákonem č. 117/2006 Sb se zvýšily příjmy r. 2006 o cca 9 mld. Kč.
Výdaje na zdravotní péči vztahující se k roku 2006 byly výrazně vyhláškami MZ utlumeny a to nejen u VZP ČR (která tento vývoj zapracovala do oč. skut. 2006) ale i u ostatních ZZP.
Výsledkem je navýšení zdrojů fondů v. z. p. u ZZP o cca 2,3 mld. Kč.
VZP ČR, místo navýšení zdrojů splatila 8, 2 mld. Kč závazků po lhůtě splatnosti z předchozího období.

Poznámka: Na řádku platby ze SR je uváděn údaj z účetnictví ZP. Proto se od platby státu v jednotlivých letech odlišuje o neuzavřený převod platby z 12. přerozdělování
V SZÚ činila platba státu 42 998 mil. Kč. Rozdíl na vykázaný stav v tabulce je způsoben především rozdílem mezi účetním předpisem a skutečným příjmem u VZP ČR.

Celkové příjmy systému v. z. p. v roce 2006 dosáhly 182 814 mil. Kč, a meziročně vzrostly o 13 933 mil. Kč tj. o 8,3 %. Na tomto zvýšení se podílely jednotlivé složky:

• Příjmy z vlastního výběru pojistného od ekonomicky činných plátců dosáhly v 138 060 mil. Kč, meziročně se zvýšily o 9 550 mil. Kč, tj. o 6 %. Meziroční srovnání je opticky sníženo tím, že příjmy v roce 2005 zahrnovaly i 1 766 mil. Kč mimořádných příjmů z postoupeného pojistného. Po eliminaci tohoto vlivu dosahuje meziroční nárůst 7, 4 %. Na výši příjmů působil pozitivně nejen nárůst mezd a platů, ale i zvýšení minimální mzdy, která je minimálním vyměřovacím základem nejen pro zaměstnance, ale i pro osoby bez zdanitelných příjmů. Její výše dosáhla k 1.1. 2006 hodnoty 7 570 Kč (odvod 1 022 Kč), od 1.7. 2006 byla její výše upravena na 7 955 Kč (odvod 1 074 Kč). Pouze u zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více než 50 % osob se zdravotním pojištěním, zůstal v platnosti odpočet pojistného ve výši platby státu u zaměstnanců, za které současně hradil pojistné i stát. Minimální vyměřovací základ pro kategorii osob samostatně výdělečně činných činil v 1. čtvrtletí roku 2006 hodnotu 9 017,50 Kč (měsíční odvod 1 218 Kč), od 1. dubna do 31. prosince 2006 byl vyměřovací základ navýšen zákonem č. 117/2006 Sb. na 9 417 Kč (měsíční odvod 1 272 Kč).

• Platby pojistného ze státního rozpočtu do systému v. z. p. dosáhly v roce 2006 celkem 42 998 mil. Kč. Absolutní meziroční zvýšení platby státu činilo 9 266 mil. Kč tj. 27,5 %. Průměrný počet pojištěnců, za které platil stát pojistné dosáhl 5 844 332 osob. Z toho bylo pojištěno u VZP ČR 3 813 448 pojištěnců tj. 65,3 %. Ze zvláštního účtu přerozdělování (včetně úroků a poplatků vztahujících se ke zvláštnímu účtu přerozdělování) získala VZP ČR v roce 2006 celkem 41 773 mil. Kč a ostatní ZZP celkem 1 236 mil. Kč. I když ještě v 1. čtvrtletí 2006 neprobíhalo ještě v plném rozsahu 100 % přerozdělování, změnily se výrazně celoroční salda příjmů a odvodů na zvláštní účet přerozdělování ve prospěch ZP, které v roce 2004 (tj. o dva roky zpět) vykázaly vyšší náklady na zdravotní péči. Nejvyšší roční příjem ze zvláštního účtu za soubor ZZP realizovala HZP ve výši 1 532 mil. Kč, naopak nejvyšší odvod na zvláštní účet přerozdělování za rok 2006 provedla OZP v celkové hodnotě 2 619 mil. Kč.

• Příjmy pojistného po přerozdělování od všech typů plátců, tj. včetně platby ze státního rozpočtu dosáhly v roce 2006 celkem 180 369 mil. Kč. Průměrný roční příjem pojistného v přepočtu na 1 pojištěnce dosáhl v roce 2006 celkem 17 513 Kč; nejvyšší příjmy realizovala VZP ČR, a to v průměru 18 618 Kč. Meziroční zvýšení příjmů umožnilo VZP ČR významně snížit stav závazků po lhůtě splatnosti. Výše těchto závazků v přepočtu na jednoho pojištěnce VZP ČR meziročně klesla z 1 613 Kč na 368 Kč. Na vývoj stavu závazků po lhůtě splatnosti současně působily kladně i dopady vyhlášek o úhradách zdravotní péče, vyhláška o úhradách léčiv, nová vyhláška o rámcových smlouvách, změny ve smluvní politice VZP ČR a další vlivy, které si vyžadují hlubší a detailnější rozbor.

• Ostatní příjmy a výnosy související s v. z. p. dosáhly v roce 2006 celkem 2 209 mil. Kč. Jejich hlavní složkou jsou příjmy z příslušenství (tj. pokut penále a přirážek), dále úroky vytvořené hospodařením s celkovými příjmy. V porovnání s rokem 2005 jsou nižší o 1 855 mil Kč, avšak v roce 2005 byla tato kategorie příjmů posílena o 2 009 mil. Kč získaných z mimořádných příjmů od ČKA za postoupené příslušenství podle usnesení vlády č. 1080/2005. Po odpočtu tohoto vlivu je možno konstatovat, že tato kategorie příjmů se meziročně naopak zvýšila o 7,4 %.

• Příjmy z činností nad rámec v. z. p. tvoří jen nevýznamnou položku (0,07 % z celkových příjmů), která sice meziročně vzrostla o 17,7 %, ale její absolutní výše dosáhla pouze 133 mil. Kč. Stávající legislativa a navíc ani pravidla EU neumožňují rozvoj těchto činností, a tak již od 1. 5. 2004 muselo být u VZP ČR převedeno provozování komerčního pojištění a připojištění do nově zřízené dceřinné společnosti Pojišťovna VZP, a.s. Obdobně postupuje i OZP, která tyto služby poskytuje ve Vitalitas, a.s. Ostatní ZZP tyto služby neposkytují.

Celkové výdaje systému v. z. p. v r. 2006 dosáhly 180 009 mil. Kč a jejich meziroční nárůst ve výši 6,9 % byl, v porovnání předchozím obdobím, nižší o 0,5 procentního bodu. Úhrady výdajů za zdravotní péči se řídily vyhláškou č. 550/2005 Sb., jejíž restriktivní působení bylo od 1. 4. 2006 zmírněno vyhláškou č. 101/2006 Sb., která vstoupila v platnost současně s navýšením platby státu podle zákona č. 117/2006 Sb. S ohledem na vydání nového seznamu výkonů vyhláškou č. 493/2005 Sb., která od 1. 1. 2006 výrazně zvýšila bodové hodnocení lékařských výkonů (výkony nelékařů zůstaly neupraveny), byl v obou "úhradových" vyhláškách zabudován systém omezení úhrad, jak pro paušální platby, tak v případě úhrad realizovaných podle novelizovaného seznamu výkonů. Restrikce výše úhrad léčiv z v. z. p. měly v některých případech dopad na výši příplatků za léky u specifických skupin pacientů. K 31. 5. 2006 nabyl účinnosti zákon č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů a k 30. 6. 2006 vstoupily v platnost nové rámcové smlouvy vydané vyhláškou č. 290/2006 Sb., které měly zaručit zdravotnickým zařízením uzavírání smluv na dobu neurčitou. Obě tyto právní normy nebyly konsistentní s ostatními právními předpisy a jejich přínos pro tvorbu funkční sítě zdravotnických zařízení byl velmi diskutabilní. Na návrh skupiny senátorů byl vydaný zákon posouzen Ústavním soudem a 27. září 2006 byla nálezem č. 51/06 část zákona zrušena. Vyhláška o rámcových smlouvách byla v závěru roku 2006 nahrazena vyhláškou č. 618/2006 Sb., která obecně omezuje dobu účinnosti smluv ZP a ZZ na dobu osmi let, pokud se smluvní strany nedohodnou jinak. Platnost úhradových vyhlášek č. 550/2005 Sb. a č. 101/2006 Sb., byla omezena na 1. pololetí 2006; ve druhém pololetí 2006 postupovaly ZP ve smyslu dohod uzavřených na dohodovacích řízeních se zástupci smluvních ZZ. Rozdíly v ocenění jednotlivých výkonů v novém seznamu výkonů, v kombinaci s rozdílným oceněním hodnoty bodu u jednotlivých segmentů zdravotní péče, limitace celkového objemu výkonů a další prvky uplatněné regulace - to vše vyvolalo v závěru roku 2006, především u praktických lékařů a u praktických lékařů pro děti a dorost, pocit finančního podhodnocení jejich práce. K nespokojenosti těchto lékařů přispěla i chyba v ocenění u dvou druhů výkonů ve vyúčtování 1. pololetí 2006, kterou sice VZP ČR obratem odstranila, ale v očích lékařů byl propočet vypočtených "přeplatků" zpochybněn. Nárůst nákladů na zdravotní péči ze základního fondu (vycházející z porovnání meziroční výše fakturace ZZ) v přepočtu na jednoho průměrného pojištěnce dosáhl pouze 2,24 %. Z toho VZP ČR vykázala nárůst 3,36 % a skupina ZZP pouze 0,81 %. Vlivem tohoto vývoje, navíc při výrazně navýšených finančních zdrojích, snížila VZP ČR meziročně stav závazků po lhůtě splatnosti o 8,2 mld. Kč. Teprve při posuzování výročních zpráv za rok 2006 bude možno provést hlubší analýzy a získat podněty pro případné úpravy úhradových mechanizmů pro následující období.

Zůstatky na základních fondech dosáhly celkem 28,7 mld. Kč, zůstatky na bankovních účtech těchto fondů k 31. 12. 2006 činily 5,2 mld. Kč. Tyto finanční zůstatky představovaly k 31. 12. 2006 průměrnou zásobu na 11 dnů (v přepočtu na průměrnou denní spotřebu zdravotní péče). Rozdíly mezi jednotlivými ZP přetrvávaly; zásoba u VZP ČR dosahovala pouze 0,7 dnů, průměrná zásoba za soubor ZZP dosáhla 33,8 dnů.

Reálný pohled a možnost vzájemného porovnání hospodaření jednotlivých ZP poskytují pouze ukazatele přepočtené na jednoho průměrného pojištěnce. Příjmy z pojistného, včetně platby státu, dosáhly v roce 2006, v přepočtu na jednoho pojištěnce, průměrně 17 513 Kč a oproti roku 2005 (kdy činily 15 991 Kč) se zvýšily o 9,5 %. U VZP ČR se tyto příjmy meziročně zvýšily o 10,9 % a dosáhly 18 618 Kč, u skupiny ZZP, vlivem změny systému přerozdělování pojistného, vzrostly meziročně pouze o 7 % a jejich průměrná výše dosáhla 15 560 Kč. Průměrné výdaje na zdravotní péči na jednoho pojištěnce uhrazené v roce 2006 ze základního fondu dosáhly celkem 16 898 Kč, což znamená meziroční nárůst o 7,5 %. VZP ČR splnila záměry zdravotně pojistného plánu 2006 (dále jen "ZPP 2006") na 100,2 % a v průměru za každého svého pojištěnce uhradila 18 248 Kč, z toho však úhrada za závazky po lhůtě splatnosti u VZP ČR činila v přepočtu na jednoho pojištěnce 1 244 Kč. V porovnání s výdaji roku 2005 vzrostly sice výdaje u VZP ČR o 10 %, po očištění o uhrazené závazky po lhůtě splatnosti poklesl meziroční nárůst výdajů na 2,5 %. Průměrné výdaje za zdravotní péči u ZZP vzrostly o 2,7 % (v obou hodnocených obdobích nevykázala ani jedna ZZP závazky po lhůtě splatnosti), v průměru dosáhly 14 510 Kč V poměru k záměrům ZPP 2006 vykázaly úsporu za soubor ZZP o 1,7 % i když záměry v nárůstu počtu pojištěnců naplnily na 100,1%.

Maximální výše nákladů na vlastní činnost zdravotních pojišťoven byla s účinností od 1. 1. 2006 snížena vyhláškou č. 418/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Pro nejmenší zdravotní pojišťovnu klesla meziročně z 3,80 % na 3,71 %. Skutečné průměrné maximální náklady na vlastní činnost za všechny ZP dosáhly v roce 2006 vlivem této úpravy 3,45 %. Vlivem mimořádného nárůstu rozvrhové základny (příjmy z pojistného včetně platby státu a příslušenství), dosáhly propočtené maximální limity nákladů na provoz za systém celkem 6,3 mld. Kč. Skutečné výdaje na provozní činnost všech ZP však byly v roce 2006 jen 5,3 mld. Kč, což mimo jiné znamená, že většina ZP nevyužila možnosti navýšit výdaje na provoz a držela se záměrů ve financování provozních činností obsažených v ZPP 2006. Bylo na rozhodnutí jednotlivých ZP zda prostředky z uspořeného limitu ponechají v základních fondech nebo budou převedeny na provozní fond a navýší zůstatky na fondech provozního charakteru. Oproti roku 2005 snížily ZP v tomto roce výdaje na nákup hmotného a nehmotného majetku o více než 42 % a z provozních fondů vynaložily na tento účel pouze 433 mil. Kč. Restrikce investičních výdajů (u VZP ČR v důsledku probíhající nucené správy) se odrazila v zapracování jejich vyšší dynamiky do ZPP 2007, kde jsou zahrnuty výdaje na realizaci předpokládaných investic za všechny ZP ve výši 1,1 mld. Kč.

Úhrady zdravotní péče nad rámec péče hrazené ze základního fondu hrazené z fondů prevence dosáhly v roce 478 mil. Kč; z toho vynaložila VZP ČR 179 mil. Kč a ostatní ZZP celkem 299 mil. Kč. V přepočtu na jednoho pojištěnce vynaložily v roce 2006 ZZP průměrně 78 Kč, což je o 55 Kč více než VZP ČR. Výdaje VZP ČR byly ovlivněny probíhající nucenou správou, kdy byla snaha o omezení všech výdajů a směřování i těchto finančních zdrojů na platby za zdravotní péči hrazenou ze základního fondu. Avšak bez prosazení zákonné změny systémové úpravy pravidel čerpání prostředků fondů prevence u všech ZP bylo logické, že toto opatření v průběhu nucené správy přispělo ke zvýšení odchodu pojištěnců VZP ČR k ZZP, které nabízely trojnásobný objem "nadstandardů". Celkový stav zůstatků na bankovních účtech fondů prevence dosáhl k 31. 12. 2006 celkem 1 091 mil. Kč; z toho VZP ČR pouze 3,3 mil. Kč. Naplňování fondu prevence u VZP ČR je limitováno zákonem, u ostatních ZZP nepodléhá tvorba limitům, ale je podmíněna vyrovnaným hospodařením a dostatkem vytvořených finančních zdrojů, především v oblasti příjmů z příslušenství.

Výsledné saldo mezi příjmy celkem a výdaji celkem u činných ZP jako celku vykazuje v předběžné skutečnosti roku 2006 hodnotu 2,805 mld. Kč (oproti roku 2005 hodnota dosaženého salda vzrostla více než šestkrát). Přebytek zdrojů v roce 2006 umožnil pokrýt splátky úvěrů a návratných finančních výpomocí v celkové výši 68 mil. Kč, doplnit rezervní fondy všech ZZP o 82,5 mil. Kč a ze zbytku navýšit zůstatky na základních a provozních fondech v souladu s vyhláškou č. 418/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů. K posílení peněžních rezerv došlo u ZZP, neboť saldo příjmů celkem a výdajů celkem za skupinu ZZP dosáhlo 2,64 mld. Kč, tj. 94,1 % z celkového objemu dosaženého salda. Kromě již uvedeného vlivu zvýšení platby státu a regulace výdajů na zdravotní péči přispělo k navýšení finančních rezerv ZZP i zrušení povinnosti přídělu do zajišťovacího fondu (zákonem č. 117/2006 Sb.), a to zpětně za rok 2005, který byl splatný k 31. 1. 2006. Na základě toho ZZP získaly k 31. 12. 2006 finanční prostředky v celkové výši cca 290 mil. Kč, které zůstaly k využití na bankovních účtech základních fondů. Většina ZZP ze zdrojů zvýšené platby státu "překlenula" dopad přechodu na 100 % přerozdělování a jejich hospodaření je k 31. 12. 2006 zcela stabilizované. Záporné saldo příjmů a výdajů v důsledku úpravy přerozdělovacího mechanizmu dosáhla pouze OZP; její finanční rezervy na bankovních účtech však byly dostatečné, aby se s tímto vlivem vyrovnala bez obtíží.

Poznámky:
V souladu se zákonem č. 117/2006 Sb., byl k 1. 4. 2006 ukončen postupný přechod na 100% přerozdělování pojistného. Současně se zavedením 100% přerozdělování byla i výrazně zvýšena platba státu do přerozdělování. Výdaje na zdravotní péči ovlivnily úhradové vyhlášky, které výrazně ztlumily meziroční nárůst výdajů na zdravotní péči. Výdaje VZP ČR v roce 2006 zahrnují i splátky 8,2 mld. Kč závazků po lhůtě splatnosti. Výdaje ZZP jsou, tak jako v předchozích letech, ovlivněny přechodem části pojištěnců VZP ČR.

VZP ČR vykázala přebytek příjmů celkem nad výdaji celkem k 31. 12. 2006 ve výši 0,2 mld. Kč, avšak navíc snížila meziročně svoje závazky po lhůtě splatnosti o 8,2 mld. Kč na stav 2,4 mld. Kč k 31. 12. 2006. Její celková vnější i vnitřní zadluženost (po zahrnutí částky, která představuje nenaplnění rezervního fondu ve výši 1,6 mld. Kč) činila k 31. 12. 2006 celkem 4 mld. Kč. Ve vztahu k rezervnímu fondu postupovala VZP ČR podle vyhlášky č. 418/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, podle které musí VZP ČR upřednostnit splátky závazků po lhůtě splatnosti vůči ZZ před naplňováním bankovního účtu rezervního fondu (na zákonem danou výši rezervy).

Vzájemné vztahy mezi ZP a ZZ v oblasti pohledávek a závazků ukazuje následující srovnání:

Poznámka:
V pohledávkách za ZZ jsou zařazeny veškeré pohledávky ZP k danému datu, bez ohledu na jejich charakter (tj. ve lhůtě i po lhůtě splatnosti)
Údaje za předběžné výsledky roku 2006 neozohledňují případné výsledky ze účtování za 1. a 2. pololetí 2006, které v době zpracování podkladů od ZP nebyly uzavřeny
Oproti roku 2005 zde nejsou již zahrnuty ani výsledky hospodaření likvidovaných ZZP.

Vlivem úhradových vyhlášek platných pro rok 2006, úprav smluv mezi VZP ČR a některými zdravotnickými zařízeními a dalšími mechanizmy a opatřeními dokázala VZP ČR zastavit meziroční nárůst závazků a příjmy ze zvýšené platby státu plně využít ke splacení téměř 77 % nakupených závazků po lhůtě splatnosti vůči ZZ. První čtvrtletí 2007 by mělo ukázat, zda trend snižování stavu závazků VZP ČR bude pokračovat i v situaci, kdy správce zvláštního účtu přerozdělování pojistného nepožádal ministra financí o předsunutou platba státu. Na bankovní účet základního fondu VZP ČR byly počátkem roku 2007 zaúčtovány prostředky z 12. přerozdělování pojistného v roce 2006 ve výši cca 600 mil. Kč a tak, pokud se neprojeví výrazná potřeba finančních prostředků na doplatky zdravotnickým zařízením z vyúčtování 1. a 2. pololetí 2006, lze předběžně uvažovat i o možnosti dalšího snižování stavu závazků po lhůtě splatnosti v průběhu roku 2007, popř. i jejich splacení do konce roku 2007 a vytvoření prostoru pro postupné naplňování jejího bankovního účtu rezervního fondu do zákonem stanovené výše.

Trvalý vliv na hospodaření všech ZP měl nárůst pohledávek vůči plátcům pojistného, které dosáhly k 31. 12. 2006 celkem 45,3 mld. Kč; z toho pohledávek po lhůtě splatnosti bylo vykázáno 33,3 mld. Kč. Meziroční nárůst pohledávek po lhůtě splatnosti dosáhl 13,8 % a je zřejmé, že bez možnosti postoupení těžko vymahatelných pohledávek na ČKA se bude toto zatížení zvyšovat. K možnosti identifikace pohledávek přispěly v minulosti přijaté změny zákonů, které umožňují rychlejší identifikaci nedoplatků (zasílání povinných měsíčních přehledů od zaměstnavatelů, zpracování výkazů nedoplatků apod.). Pohledávky za plátci pojistného podle § 26c zákona č.592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, určené k odepsání, dosáhly celkem 1,48 mld. Kč. Tyto pohledávky byly vyjmuty ze základních fondů (případně z fondů prevence) a převedeny na podrozvahové účty, kde jsou sledovány do doby promlčení a ukončení možnosti vymáhání.

Běžné závazky ve lhůtě splatnosti vůči ZZ dosahovaly k 31. 12. 2006 celkem 17,3 mld. Kč; z toho u VZP ČR 13 mld. Kč a u ostatních ZZP celkem 4,3 mld. Kč. Průměrná výše závazků ve lhůtě splatnosti, v přepočtu na denní spotřebu zdravotní péče, dosáhla k 31. 12. 2006 celkem 36 dnů, v intervalu od 17ti do 40ti dnů. VZP ČR dosáhla hodnotu 39 dnů. Výše těchto závazků u jednotlivých ZP je odrazem jejich smluvní politiky a použitých postupů dohodnutých způsobů úhrad.

Závazky po lhůtě splatnosti vůči ZZ vykázala k 31. 12. 2006 pouze VZP ČR v hodnotě 2,4 mld. Kč, což představovalo zpoždění plateb cca o 7 dnů.

Ve srovnání s předchozími lety byl rok 2006 v mnoha ohledech zlomovým. V 1. pololetí 2006 byla přijata řada změn zdravotně pojišťovacích zákonů, vydány prováděcí vyhlášky MZ a přijata řada dalších opatření, jejichž hlavním cílem bylo stabilizovat finanční situaci VZP ČR v podmínkách nucené správy. Státní rozpočet se jevil jako jediný zdroj, který bylo možno operativně a účinně využít na uklidnění situace ve zdravotnictví, neboť již nebylo možné jít cestou postoupení pohledávek za plátci pojistného od ZP na ČKA z důvodu zákonného ukončení těchto jejích aktivit. Oddalovaná reforma v oblasti výdajů na zdravotní péči a pomalu probíhající restrukturalizace ZZ jiné rychlé řešení stabilizace systému v. z. p., než zásahem státu prostřednictvím opakovaného zvýšení platby státu, nenabízela. Řešení cestou trojího zvýšení platby státu během 1. čtvrtletí 2006 bylo přijato i s vědomím, že znamenalo výdaj nezajištěný schváleným státním rozpočtem na rok 2006 ve výši 6,8 mld.Kč, který musela vláda pokrýt na vrub omezování jiných rozpočtových výdajů.

Byla přijata restriktivní opatření na straně výdajové formou regulací v prováděcích vyhláškách MZ v 1. pololetí 2006; ve druhém pololetí 2006 tyto vyhlášky nebyly již závazné. Dopady z vyúčtování 1. a 2. pololetí 2006 se u VZP ČR i ZZP promítnou do výsledků hospodaření za rok 2007 v objemu, který bude možno blíže kvantifikovat z podkladů VZ 2006. Vyhláška č. 503/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v oblasti účtování zdravotní péče hrazené ze základního fondu nepřipouští použití dohadných položek v systému v. z. p. Pravidla regulací, uplatňovaná na výdajové straně, jsou rok od roku složitější a konečné vyúčtování za kalendářní rok se ve VZP ČR prodlužuje o cca 1/2 roku a promítá se do výsledků hospodaření až v roce následujícím. Situace ostatních ZZP byla i v roce 2006 poněkud jednodušší, neboť (s ohledem na menší počet pojištěnců u jednotlivých lékařů), dosahují ZZP snadněji smluvních dohod o způsobu úhrad s poskytovateli zdravotní péče.

Nad rámec hodnocení vývoje hospodaření činných ZP je nutno konstatovat, že v roce 2006 nedošlo ani u jedné z likvidovaných zdravotních pojišťoven ( Hornická ZP, ZP Garant Hospital, Mendlova ZP, ZP Sport, ZP chemie, zdravotnictví a farmacie) k výmazu z obchodního rejstříku. Některé z likvidací probíhají již 11 let. Komunikace se ZP Sport a ZP chemie, zdravotnictví a farmacie je velmi omezená, neboť i pravomoci MZ urychlit tyto procesy jsou minimální. Jejich hospodaření již ovlivňuje výsledky systému v. z. p. jen marginálně a v této fázi nebylo do celkových výsledků systému v. z. p. zahrnuto. Bude však součástí hodnocení vývoje systému v. z. p. , pro vládu při předkládání výročních zpráv za rok 2006.

IV. Přehled o stavech fondů organizačních složek státu

V souladu s ustanovením § 29 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, je součástí návrhu státního závěrečného účtu i přehled o stavech fondů organizačních složek státu (dále jen OSS).

Fondy OSS představují majetkové fondy, finanční a peněžní fondy a zvláštní fondy. Vývoj zůstatků těchto fondů ilustruje následující tabulka:

v mil. Kč
Organizační složky státu	Stav ke konci roku				Změna
	2003	2004	2005	2006	2004-2003	2005-2004	2006-2005
1/ Majetkové fondy celkem	518 100	493 972	534 004	520 432	-24 128	40 032	-13 572
- z toho:
Fond dlouhodobého majetku	458 318	470 669	488 341	473 172	12 351	17 672	-15 169
Fond oběžných aktiv	59 750	23 260	45 614	47 203	-36 490	22 354	1 589
2/ Finanční a peněž. fondy celkem	11 818	35 075	61 202	72 744	23 257	26 127	11 542
- z toho:
FKSP	1 115	1 167	1 203	1 159	52	36	-44
Fond rezervní	7 134	32 190	58 255	69 165	25 056	26 065	10 910
Fond odměn	27	27	27	6	0	0	-21
3/ Zvláštní fondy*)	11 786	9 328	11 358	9 405	-2 458	2 030	-1 953
4/ Fond privatizace a ostatní fondy**)				120 946			120 946
Fondy OSS úhrnem	541 704	538 375	606 564	723 527	-3 329	68 189	116 963

^*) jde převážně o prostředky Národního fondu spravované kapitolou MF
^**) jde o fondy bývalého FNM, které v předchozích letech nebyly součástí rozvahy OSS (nyní v kapitole MF); jsou komentovány v samostatné pasáži SZÚ

Podle § 48 zákona o rozpočtových pravidlech organizační složky státu tvoří tyto peněžní fondy: rezervní fond a fond kulturních a sociálních potřeb.

Způsob tvorby a možnosti použití peněžních fondů organizačních složek státu jsou stanoveny zákonem o rozpočtových pravidlech (§ 48) a vyhláškou Ministerstva financí č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.

V souladu s tímto zákonem mohou organizační složky státu koncem běžného roku převádět do rezervních fondů (RF) prostředky nevyčerpané na plnění úkolů v běžném rozpočtovém roce k jejich použití v letech následujících. Způsob a výše převáděných úspor rozpočtových prostředků je stanovena v § 47 zákona. S platností od července 2004 mohou OSS převádět prostředky ve výši rozdílu mezi svým rozpočtem výdajů upraveným o provedená rozpočtová opatření podle § 23 písm. a) zákona, sníženým o vázané prostředky státního rozpočtu podle § 23 písm. c) a zvýšeným o částky, o které bylo organizační složce státu povoleno překročení rozpočtu výdajů podle § 23 písm. b), a svými skutečnými rozpočtovými výdajiuskutečněnými za celý rok. To neplatí pro výdaje kapitol Všeobecná pokladní správa, Operace státních finančních aktiv a Státní dluh. (Pro srovnání: v letech 2001 až 2003 se prostředky převáděly do výše 2 % objemu rozpočtu výdajů, s výjimkou prostředků nevyčerpaných na výplatu mezd, ostatních odměn za práci, náhrad mezd a výdajů s nimi souvisejících. Nevyčerpané prostředky rozpočtované na systémově určené výdaje a dotace se převáděly do výše 5 %; nevyčerpané prostředky na individuálně posuzované výdaje a dotace se převáděly ve výši příslušného závazného ukazatele po celou dobu financování konkrétní akce.)

Stav fondu kulturních a sociálních potřeb všech organizačních složek státu se v průběhu roku 2006 snížil z 1 203 mil. Kč ke konci roku 2005 na 1 159 mil. Kč ke konci roku 2006, tj. o 44 mil. Kč.

Účetní zůstatek rezervního fondu organizačních složek státu ke konci roku 2006 dosáhl 69 165 mil. Kč a proti stavu ke konci roku 2005 se zvýšil o 10 910 mil. Kč. Změna stavu jesaldem převodů prostředků tohoto fondu do příjmů státního rozpočtu v průběhu roku 2006 ve výši 36 384 mil. Kč a jeho posílením o převody úspor ve výdajích státního rozpočtu téhož roku v částce 45 846 mil. Kč a ostatní příděly (ve výši 1 448 mil. Kč). Z celkové částky prostředků převedených do rezervních fondů organizačních složek státu připadlo napřevody investičních prostředků 23 264 mil. Kč a na převody neinvestičních prostředků 22 583 mil. Kč (v roce 2005 to bylo 17 883 mil. Kč a 28 853 mil. Kč).

V rámci neinvestičních prostředků byly do rezervních fondů převedeny především prostředky nedočerpané v odvětví zemědělství a lesního hospodářství (rozpočtový oddíl 10, převedeno 9,9 mld. Kč), dále prostředky v oddílu 42 - Politika zaměstnanosti (2,3 mld. Kč), v oddílu 43 - Sociální péče a pomoc a společné činnosti v sociálním zabezpečení a politice zaměstnanosti (2,0 mld. Kč), v oddílu 51 - Obrana (1,7 mld. Kč), v oddílu 61 - Státní moc, státní správa, politické strany (1,0 mld. Kč), v oddílu 21 - Průmysl, stavebnictví, obchod a služby (1,0 mld. Kč), v oddílu 53 - Bezpečnost a veřejný pořádek (0,9 mld. Kč), v oddílech 31 a 32 - Vzdělání (0,9 mld. Kč), v oddílu 41 - Dávky a podpory v sociálním zabezpečení (0,6 mld. Kč), 36 - Bydlení, komunální služby a územní rozvoj (0,4 mld. Kč), v oddílu 25 - Všeobecné hospodářské záležitosti a ostatní ekonomické funkce (0,3 mld. Kč), v oddílu 22 -Doprava (0,3 mld. Kč), v oddílu 35 - Zdravotnictví (0,2 mld. Kč), v oddílu 33 - Kultura, církve a sdělovací prostředky (0,2 mld. Kč), v oddílu 37 - Ochrana životního prostředí (0,2 mld. Kč), v oddílu 54 - Právní ochrana (0,2 mld. Kč),v oddílu 38 - Ostatní výzkum a vývoj (0,1 mld. Kč) atd. Z celkových převedených prostředků připadlo na platy a ostatní platby za provedenou práci 0,4 mld. Kč a na výzkum a vývoj 0,35 mld. Kč. Na převody nevyčerpaných neinvestičních prostředků určených na programy reprodukce majetku připadlo 2,3 mld. Kč.

Zatímco fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen a naplňován povinně v závislosti na vyplacených mzdách, převod úspor do rezervního fondu má fakultativní povahu. Největší příděly do obou fondů byly ze zřejmých důvodů vykázány především u "velkých" (co do počtu zaměstnanců a objemu rozpočtovaných prostředků) kapitol, zejména ministerstev.

Nejvíce prostředků nevyčerpaných na plnění úkolů v běžném rozpočtovém roce převedlo do rezervního fondu Ministerstvo zemědělství (10,2 mld. Kč), Ministerstvo obrany(7,7 mld. Kč), Ministerstvo životního prostředí (6,0 mld. Kč), Ministerstvo práce a sociálních věcí (5,0 mld. Kč), Ministerstvo pro místní rozvoj (4,8 mld. Kč), Ministerstvo průmyslu a obchodu (2,5 mld. Kč), Ministerstvo vnitra (2,1 mld. Kč), Ministerstvo dopravy (1,7 mld. Kč), Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (1,5 mld. Kč),Ministerstvo zdravotnictví (1,2 mld. Kč) a Ministerstvo financí (1,0 mld. Kč).

Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, stanoví v § 48 odst. 3 rozsah a strukturu sledování prostředků rezervních fondů organizačních složek státu podle původu prostředků, a to na:

1. prostředky poskytnuté ze zahraničí a peněžní dary, a to dále na

   1. prostředky, které byly poskytnuty na určitý účel, a to podle těchto účelů,
   2. prostředky, které byly poskytnuty bez uvedení účelu,

2. odvody neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků podle § 44 odst. 2 písm. a) a b) a penále za prodlení s nimi; tyto odvody a penále dále člení podle původních účelů; původním účelem se rozumí účel, na který organizační složka státu určila dotace nebo návratné finanční výpomoci, při jejichž používání jejich příjemci porušili rozpočtovou kázeň a za to do jejího rezervního fondu tyto odvody provedli a tato penále zaplatili,

3. příjmy z prodeje majetku, který pro Českou republiku nabyla organizační složka státu darem nebo děděním,

4. příjmy z prodeje majetku, se kterým bylo příslušné hospodařit Ministerstvo obrany,

5. prostředky převedené podle § 47; tyto prostředky dále člení podle toho, na co byly před převedením rozpočtovány, na

   1. prostředky určené na financování programů (§ 13 odst. 3) a zároveň na financování programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie,
   2. prostředky určené na financování programů (§ 13 odst. 3) s výjimkou prostředků podle předchozího bodu 1,
   3. prostředky určené na financování programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie s výjimkou prostředků podle bodu 1,
   4. sociální dávky,
   5. prostředky určené na úhrady škod způsobených pojistnými událostmi,
   6. ostatní.

V účetním zůstatku rezervních fondů OSS ve výši téměř 69,2 mld. Kč vykázaném ke konci roku 2006 tvořily prostředky poskytnuté ze zahraničí a peněžní dary (výše uvedené písmeno a) částku 0,5 mld. Kč a příjmy z prodeje majetku u kapitoly MO (písmeno d) 0,2 mld. Kč. Prostředky převedené podle § 47 a určené na financování programů (podle bodu 1. písmene e) byly vykázané ve výši 12,1 mld. Kč, prostředky podle bodu 2. písmene e) pak 22,8 mld. Kč a prostředky podle bodu 3. písmene e) v částce 22,7 mld. Kč. Prostředky na sociální dávky (bod 4. písmene e) byly v zůstatku rezervních fondu obsažené částkou 1,1 mld. Kč a ostatní blíže nespecifikované prostředky (bod 6. písmene e) pak 9,7 mld. Kč.

Uvedených jedenáct kapitol státního rozpočtu se na celkových prostředcích, nevyčerpaných v běžném roce a převedených do rezervních fondů k jejich použití v dalších letech, podílely 95 %. Ostatní ministerstva a ústřední úřady se na převodech do rezervního fondu podílely podstatně menšími částkami, sedm kapitol nepřevedlo do rezervního fondu žádné prostředky.

Podrobnější údaje a informace o prostředcích převedených kapitolami do rezervních fondů jsou obsaženy v návrzích závěrečných účtů jednotlivých kapitol státního rozpočtu předkládaných příslušným výborům Poslanecké sněmovny.

G. Tabulková část k návrhu státního závěrečného účtu České republiky

• G. Tabulková část k návrhu státního závěrečného účtu České republiky PDF (2278kB)

H. Souhrn závěrečných účtů kapitol

• Sešit 1 - Kapitoly 301 - 321

• Sešit 1 - Kapitoly 301 - 321 PDF (12186kB)

O b s a h

Kapitola č.

301 Kancelář prezidenta republiky

302 Poslanecká sněmovna Parlamentu

303 Senát Parlamentu

304 Úřad vlády České republiky

305 Bezpečnostní informační služba

306 Ministerstvo zahraničních věcí

307 Ministerstvo obrany

308 Národní bezpečnostní úřad

309 Kancelář Veřejného ochránce práv

312 Ministerstvo financí

313 Ministerstvo práce a sociálních věcí

314 Ministerstvo vnitra

315 Ministerstvo životního prostředí

317 Ministerstvo pro místní rozvoj

321 Grantová agentura České republiky

• Sešit 2 - Kapitoly 322 - 348

• Sešit 2 - Kapitoly 322 - 348 PDF (10778kB)

O b s a h

Kapitola č.

322 Ministerstvo průmyslu a obchodu

327 Ministerstvo dopravy

328 Český telekomunikační úřad

329 Ministerstvo zemědělství

333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

334 Ministerstvo kultury

335 Ministerstvo zdravotnictví

336 Ministerstvo spravedlnosti

338 Ministerstvo informatiky

343 Úřad pro ochranu osobních údajů

344 Úřad průmyslového vlastnictví

345 Český statistický úřad

346 Český úřad zeměměřický a katastrální

347 Komise pro cenné papíry

348 Český báňský úřad

• Sešit 3 - Kapitoly 349 - 398

• Sešit 3 - Kapitoly 349 - 398 PDF (9911kB)

O b s a h

Kapitola č.

349 Energetický regulační úřad

353 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

358 Ústavní soud

361 Akademie věd ČR

372 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání

374 Správa státních hmotných rezerv

375 Státní úřad pro jadernou bezpečnost

381 Nejvyšší kontrolní úřad

396 Státní dluh

397 Operace státních finančních aktiv

398 Všeobecná pokladní správa

I. Informace o postupu privatizace a o stavu a použití prostředků vedených na zvláštních účtech za rok 2006

• I. Informace o postupu privatizace a o stavu a použití prostředků vedených na zvláštních účtech za rok 2006 PDF (453kB)

(dle zákona č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku, ve znění pozdějších předpisů)

 

• Poslanecká sněmovna Parlamentu státní závěrečný účet projednala na 15. schůzi dne 19. června 2007 (viz. bod č. 59) a přijala usnesení č. 373 (viz psp.cz).
• Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny státní závěrečný účet projednal na 12. schůzi dne 30. května 2007 (viz. bod č. 3) a přijal usnesení č. 239 (viz psp.cz).
• Vláda státní závěrečný účet projednala na 16. schůzi dne 25.dubna 2007 (viz bod č. 7) a přijala usnesení č. 434 (viz vlada.cz).