Pololetní zpráva o plnění státního rozpočtu v roce 2007 - 1.pololetí

 

Poslanecká sněmovna

s c h v a l u j e

zprávu o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. pololetí 2007

Zpráva o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. pololetí 2007

Obsah:

1. Shrnutí
2. Ekonomický výkon
3. Cenový vývoj
4. Trh práce
5. Platební bilance
6. Měnový vývoj, úrokové sazby a finanční trh
7. Veřejné rozpočty

---

1. Shrnutí základních tendencí ekonomického vývoje¹

1. Shrnutí základních tendencí ekonomického vývoje

Ekonomický vývoj České republiky je charakterizován vybranými indikátory v následující tabulce:

Pramen: ČSÚ, ČNB, MPSV, propočty MF
^x) Na bázi ročních klouzavých úhrnů, obchodní bilance v metodice platební bilance

Ekonomika ČR dosáhla v roce 2006 obdobného růstu jako v roce 2005. Hrubý domácí produkt (HDP) se v reálném vyjádření zvýšil o 6,4 %, což po Slovensku a pobaltských republikách znamenalo nejvyšší dynamiku v rámci EU-25. Vysoký růst pokračoval i v 1. pololetí 2007, kdy HDP meziročně vzrostl o 6,2 %. v mezičtvrtletním srovnání tempo růstu HDP očištěného o vliv sezónnosti a odlišného počtu pracovních dní v 1. čtvrtletí 2007 dosáhlo 1,5 %, tedy stejné hodnoty jako ve 4. čtvrtletí 2006, ve 2. čtvrtletí došlo jen k mírnému zpomalení na 1,4 %.

Česká ekonomika se od konce roku 2005 pohybuje nad úrovní svého potenciálního produktu². v 1. pololetí 2007 kladná produkční mezera dosahovala cca 1,4 % potenciálního produktu. Tento propočet je podpořen ostře klesající nezaměstnaností a rekordním využitím výrobních kapacit v průmyslu. Efekty kladné produkční mezery lze pozorovat i na akcelerujícím růstu spotřeby domácností a zvýšení růstu mezd v posledním období souvisejícím s poklesem nezaměstnanosti. Poptávkové impulsy nelze vyloučit ani ze zrychlení inflace ve 2. čtvrtletí 2007.

Meziroční růst potenciálního produktu se od roku 2005 drží nad hranicí 5 %. v posledních čtvrtletích však lze identifikovat jeho mírné zpomalení. Za příčinu tohoto jevu považujeme strukturální problémy trhu práce, které se projevují v meziročním poklesu míry ekonomické aktivity. Přitom počet volných pracovních míst v ekonomice dosahuje rekordních hodnot. Růst potenciálního produktu je tažen robustním trendem souhrnné produktivity výrobních faktorů, který v posledním období dosáhl meziročně 4,1 %. Dlouhodobě stabilní je příspěvek kapitálové vybavenosti ekonomiky, kde investiční aktivita vede ke zlepšení infrastruktury i k vytváření nových konkurenceschopných produkčních kapacit.

Oproti roku 2005 došlo ke změně výdajové struktury HDP. Zatímco v roce 2005 byl hlavním růstovým faktorem čistý vývoz, v roce 2006 se reálný růst HDP opíral především o domácí poptávku. v 1. pololetí 2007 byl růst HDP tažen téměř výlučně domácí poptávkou.

Na straně nabídky dosáhlo za 1. pololetí nejvyššího růstu hrubé přidané hodnoty (HPH) ve srovnatelných cenách o 16,5 % odvětví obchodu. Hlavní příspěvek k růstu HPH (3,1 p.b.) však pochází tradičně z odvětví zpracovatelského průmyslu s růstem o 10,9 %. Dále k růstu HPH přispěla zejména odvětví již zmíněného obchodu (1,9 p.b.), služeb pro podniky a dopravy. Naopak negativně přispěly k růstu reálné HPH odvětví výroby elektřiny, plynu a vody a zemědělství. Celková reálná HPH vzrostla v 1. pololetí 2007 o 6,3 %.

Nominální HDP, který je rozhodující veličinou pro vývoj daňových základen a výpočet poměrových ukazatelů, dosáhl v 1. pololetí 2007 meziročního růstu o 10,2 %. Úhrnná cenová hladina měřená implicitním cenovým deflátorem HDP vzrostla meziročně o 3,7 %. Významně se zde projevilo meziroční zlepšení směnných relací v zahraničním obchodě se zbožím a službami o 2,1 %, které zvýšilo růstovou dynamiku nominálního HDP ve srovnání s tempem růstu reálného HDP.

Zlepšení (zhoršení) směnných relací postihuje alternativní ukazatel k reálnému HDP - reálný hrubý domácí důchod³ (RHDD). Ten dosáhl za 1. pololetí 2007 růstu o 8,0 %, tedy vyššího ve srovnání s růstem reálného HDP o 1,8 p.b.

Vysokého růstu produktu bylo dosaženo při zvýšení celkové zaměstnanosti o 1,8 % (podle údajů SNA⁴ ). Produktivita práce (HPH ve stálých cenách na jednoho zaměstnaného) zaznamenala nárůst o 4,4 %.

Trh práce byl v 1. pololetí 2007 ovlivňován zejména pokračujícím růstem ekonomiky generujícím širší spektrum pracovních příležitostí.

Celková zaměstnanost se podle výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) nadále zvyšovala (meziročně v průměru o 1,7 %, tedy v zásadě v souladu se SNA). Počet zaměstnanců (včetně družstevníků) vzrostl o 1,6 %, počet podnikatelů o 2,7 %. Nová pracovní místa mnohdy nebyla využita tuzemskými pracovníky a byla obsazována cizími státními příslušníky, jejichž počet nadále roste (u zaměstnanců meziročně o 27,6 %). Zvýšila se míra zaměstnanosti v produktivním věku, míra ekonomické aktivity v této kategorii mírně klesla vzhledem k poklesu počtu nezaměstnaných.

Nezaměstnanost podle VŠPS se snižuje již od roku 2004, v 1. pololetí 2007 byl její pokles dokonce strmější. Míra nezaměstnanosti v tomto mezinárodně srovnatelném pojetí se v průměru za pololetí meziročně snížila o 1,4 p.b. na 5,7 %.

Průměrná hrubá nominální mzda⁵ se v průměru za 1. pololetí 2007 zvýšila o 7,6 %, tedy o 0,9 p.b. rychleji než v roce 2006. Tento nárůst byl důsledkem zejména příznivého celkového vývoje v podnikatelské sféře, kde dosáhl přírůstek průměrné nominální mzdy 8,1 %. v nepodnikatelské sféře průměrná mzda vzrostla o 6,1 % v důsledku úsporných opatření ve státem řízených subjektech.

Českou ekonomiku lze nadále považovat za nízkoinflační, s důvěryhodnou měnovou politikou centrální banky. v červnu 2007 se spotřebitelské ceny meziročně zvýšily o 2,5 % (o 0,3 p.b. méně než před rokem). Přitom zhruba polovina z cenového růstu byla dána administrativními opatřeními (příspěvek 1,2 p.b.). Klouzavá roční průměrná míra inflace klesla a dosáhla 2,1 % (o 0,4 p.b. méně než před rokem). v červenci klouzavá míra inflace zůstala na 2,1 %, v srpnu klesla na 2,0 %.

Nárůst cen domácích zemědělských výrobců, tažený především skokovým vzestupem cen v rostlinné výrobě, dosáhl maxima v březnu 2007. Jejich úroveň na konci 1. pololetí výrazně překonala hodnoty loňského roku. Naopak ceny živočišné výroby byly meziročně nižší. Po stagnaci cen průmyslových výrobců v 1. pololetí 2006 došlo letos opět k akceleraci jejich růstu. Meziroční růst o 0,3 % v březnu 2006 se postupně zvyšoval až na 4,6 % v červnu 2007. Tempa růstu cen stavebnictví se držela na konstantní úrovni a růst cen podnikatelských služeb mírně zpomalil.

Centrální banka na začátku června zvýšila základní sazby měnové politiky o 0,25 p.b. Další zvýšení o 0,25 p.b. jako reakce na prosakující inflační tlaky z dobře rozjeté české ekonomiky přišlo koncem července a srpna. Hlavní referenční úroková sazba ČNB pro dvoutýdenní repo operace byla k 31. 8. 2007 nastavena na 3,25 %, tedy o 0,75 p.b. pod úrovní sazeb ECB. Změna základních sazeb se přirozeně promítla i do peněžního trhu. Krátkodobá výnosová křivka se proporcionálně posunula směrem nahoru. Její tvar nabral mírně strmější sklon.

Trendová akcelerace růstu široké peněžní zásoby, započatá na konci roku 2005, pokračovala i v 1. pololetí 2007. Tempa růstu obou peněžních agregátů se pohybovala na relativně vysokých úrovních. Průměrný objem agregátu M2 během sledovaného období meziročně vzrostl o 11,0 %, objem likvidních peněz rostl ještě rychleji (o 14,8 %). Podíl agregátu M1 na celkových penězích M2 se tak dále, i když pomaleji zvyšuje. Nárůst peněžní zásoby byl kryt zejména úvěrovou emisí domácnostem.

Akciový index pražské burzy PX udržoval rostoucí trend. Ovšem celkový objem uskutečněných akciových obchodů se zvýšil jen mírně. Výrazně se snížil objem obchodovaných dluhopisů. Na rozdíl od toho objemy obchodované prostřednictvím mimoburzovního RM-systému se zvýšily razantně. v porovnání s burzovními obchody však jde o zanedbatelnou hodnotu.

Vnější nerovnováha, vyjádřená podílem salda běžného účtu (BÚ) na HDP, se od roku 2005, kdy dosáhla historicky nejlepšího výsledku -1,6 %, zhoršovala a v 2. čtvrtletí 2007 (v ročním vyjádření) dosáhla -3,4 %. Zvyšování deficitu BÚ souviselo především s nárůstem schodku bilance výnosů a běžných převodů.

Vývoz i dovoz (v metodice platební bilance) zaznamenaly v 1. pololetí 2007 vysoké dynamiky. Přebytek obchodní bilance se při nevelkém předstihu tempa růstu vývozu před dovozem stále zvyšoval a v polovině roku 2007 dosáhl při meziročním nárůstu o 26,5 mld. Kč hodnoty 71,8 mld. Kč (v ročním úhrnu). Palivovou část bilance (převážně ropa a plyn) zlepšovalo posilování koruny vůči dolaru a rovněž příznivě se vyvíjela ekonomická situace zemí EU-15. Růst konkurenceschopnosti českých výrobců na zahraničních trzích potvrzuje i za poslední čtyři roky rostoucí index exportní výkonnosti (o 12,0 v roce 2006), který vyjadřuje změnu podílu ČR na exportních trzích.

Příznivě se vyvíjely směnné relace v obchodu se zbožím⁶ , které se zlepšily za 1. pololetí 2007 o 3,4 %. Vývozní ceny meziročně vzrostly v průměru o 2,3 %, dovozní poklesly o 1,1 %. Pohyb cen byl ovlivněn hlavně vývojem cen na světových trzích a rovněž posílením koruny k EUR (o 1,2 %) a zejména k USD (o 9,5 %). Světové ceny průmyslových surovin a potravin meziročně vzrostly pouze mírně (v průměru o 1,9 %) v souvislosti s poklesem ceny ropy o 4,5 % a jen mírným zvýšení ceny zemního plynu (o 2,4 %), ceny většiny ostatních důležitých komodit však rostly nadprůměrně, především ceny kovů, textilních surovin, potravin a olejů.

V 1. pololetí 2007 CZK meziročně zpevnila vůči oběma světovým měnám. Nominální kurz proti EUR v průměru za toto období posílil o 1,2 %, proti USD o 9,5 % při vrcholu meziročního posílení v březnu 2007. v červenci a srpnu byla koruna meziročně silnější vůči EUR o 0,4 % a 1,2 %, proti USD o 8,7 % a 7,6 %. Devizové rezervy centrální banky k 30. červnu 2007 činily 665,2 mld. Kč, tj. 23,2 mld. EUR. Tento stav byl o 0,7 mld. EUR nižší než ke konci roku 2006. Pokles objemu devizových rezerv vyjádřený v EUR byl způsoben převážně zhodnocením měnového kurzu CZK.

Vnější prostředí ⁷

Světová ekonomika v roce 2007 proti předchozímu roku mírně zpomaluje, mj. v důsledku zpomalení americké ekonomiky. Ke globální dynamice stále výrazněji přispívají asijské ekonomiky, podle odhadu MMF má být letos poprvé Čína největším přispěvatelem k světovému růstu. Ekonomika Evropské unie by měla solidně roste na podobné úrovni jako v předchozím roce. Na vysoké úrovni zůstávají ceny surovin, zejména ropy.

V USA se v 1. čtvrtletí 2007 objevilo očekávané zpomalení, ekonomika rostla meziročně jen o 1,9 %, což bylo nejpomaleji od poloviny roku 2003. Zato ve 2. čtvrtletí ekonomika podle prvních odhadů proti předchozímu čtvrtletí výrazně zrychlila, i když meziročně byl vykázán růst jen o 1,8 %. Byl tažen soukromou spotřebou, zlepšením obchodní bilance a vládními výdaji. Ochlazení na trhu s nemovitostmi, který silně ovlivňuje spotřební výdaje, nemělo dosud v 1. pololetí tak silný vliv. Soukromá spotřeba a spotřeba na úrovni jednotlivých států a municipalit překryla výpadek soukromých investic. Slabší dolar napomohl exportu a deficit platební bilance se zlepšil, stále však představuje výraznou nerovnováhu (přes 6 % HDP). Dolar od začátku roku 2007 prodělal další periodu postupného znehodnocování vůči EUR. Fed ponechal koncem června hlavní úrokovou míru už poněkolikáté na 5,25 % i přes poměrně silné inflační tlaky.

Ekonomika eurozóny (EA-12) po vysokém růstu v roce 2006 rostla dynamicky i v 1. čtvrtletí (3,0 %). Rostl export, investice a poněkud posílila i spotřeba domácností. Potřebnou robustnost dodal silný růst o 3,3 % v Německu. Negativní vliv zvýšení DPH na spotřebu byl absorbován nárůstem investic. Ve 2. čtvrtletí se však již tato dynamika neopakovala. Eurozóna i Německo rostly podle prvního odhadu o 2,5 %. Růst eurozóny je do velké míry postaven na exportu. EA-12 má pozitivní obchodní bilanci, přičemž největší obchodní deficit má s Čínou a Ruskem.

Domácí poptávku v eurozóně posílil přírůstek nových pracovních míst. Nezaměstnanost již delší dobu klesá a dostala se v červnu na 6,9 % proti 7,9 % o rok dříve. Postupně roste míra zaměstnanosti, která v roce 2006 dosáhla 64,6 % a meziročně se zvýšila o 0,9 p.b. Jako ostatní centrální banky i ECB zvyšovala sazby v důsledku inflačních tlaků vyvolaných růstem cen surovin. v červnu ECB zvýšila úrokové sazby na 4,0 %.

Růst v eurozóně má pozitivní vliv i na českou ekonomiku, které se daří prosazovat na jejích trzích, kam v období od ledna do května zvýšila meziročně vývoz o 23 % (údaj EUROSTAT, v EUR). To je nejdynamičtější nárůst z hlavních obchodních partnerů eurozóny.

Středoevropské ekonomiky dlouhodobě rostou rychleji než západní Evropa.

Slovenská ekonomika dále zvyšovala tempo. v 1. a 2. čtvrtletí 2007 vzrostla o 9,0 %, resp. o 9,4 %. Růst HDP byl tažen vysokým exportem a stále i spotřebou domácností. Poměrně vysoká inflace (4,5 % za rok 2006) v 1. pololetí klesla na 2,6 %. Ke zřetelnému zlepšení došlo i na trhu práce, kde nezaměstnanost klesla o více než 3 p.b. v Polsku růst zrychlil v 1. čtvrtletí 2007 na 6,9 %, ve 2. čtvrtletí 6,8 %. Oživení zajistily hlavně investice a i nadále domácí spotřeba. Během roku 2006 i počátku roku 2007 rapidně poklesla nezaměstnanost, a to díky dynamické tvorbě míst a částečně i vlivem obnovené emigrace.

Ceny ropy se počátkem léta opět daly do pohybu. Cena barelu ropy Brent vystoupila ve 2. čtvrtletí 2007 na 68,7 USD, o 10 dolarů výš než v 1. čtvrtletí a ve 3. čtvrtletí se přiblíží 75 USD. Novým prvkem na komoditních trzích je rostoucí cena obilovin, které se ve zvýšené míře začínají používat jako alternativa při výrobě pohonných hmot.

---

1 Zpracováno na základě statistických dat známých do 10. září 2007.
² Potenciální produkt, specifikovaný na základě výpočtu Cobb-Douglasovy produkční funkce, udává úroveň HDP při průměrném využití výrobních faktorů práce a kapitálu. Růst potenciálního produktu popisuje možnosti udržitelného růstu ekonomiky bez vzniku nerovnováh. Produkční mezera popisuje pozici ekonomiky v cyklu a vyjadřuje vztah mezi HDP a potenciálním produktem.
³ RHDD oproti reálnému HDP zachycuje důchod (zisk nebo ztrátu) domácí ekonomiky ze změny směnných relací.
⁴ Systém národních účtů
⁵ Za organizace nad 19 zaměstnanců, organizace nepodnikatelské pokryty plně.
⁶ Podle statistiky výběrových indexů cen v zahraničním obchodě ČSÚ.
⁷ S využitím databáze Eurostatu ke dni 8. 9. 2007.

Obsah:

1. Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu
2. Příjmy státního rozpočtu
3. Výdaje státního rozpočtu
4. Čerpání vládní rozpočtové rezervy
5. Výdaje státního rozpočtu na financování společných programů Evropské unie a České republiky a projektů Finančního mechanismu EHP/Norsko
6. Pokladní plnění státního rozpočtu ČR za leden až srpen 2007
7. Výhled plnění státního rozpočtu do konce roku 2007

---

1. Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu

1.1. Záměry schváleného rozpočtu

Státní rozpočet České republiky na rok 2007 byl sestaven v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, v platném znění.

Byl schválen Poslaneckou sněmovnou zákonem č. 622 ze dne 13. prosince 2006 a stanovil příjmy ve výši 949,5 mld. Kč a výdaje ve výši 1 040,8 mld. Kč. Rozpočtovaný schodek v objemu 91,3 mld. Kč bude podle tohoto zákona vypořádán státními dluhopisy do výše 86,5 mld. Kč, přijatými dlouhodobými úvěry do výše 4,6 mld. Kč a změnou stavů na účtech státních finančních aktiv, a to snížením o 166 mil. Kč. Rozpočet vychází ze schválené Koncepce reformy veřejných rozpočtů a ze schválených výdajových rámců na roky 2007 a 2008.

V porovnání s rozpočtem roku 2006 (včetně zákonů č. 170/2006 Sb. a č. 584/2006 Sb.) počítá rozpočet na rok 2007 s nárůstem příjmů o 60,1 mld. Kč, tj. o 6,8 %, výdaje by měly vzrůst o 67,7 mld. Kč, tj. o 7,0 % a rozpočtovaný schodek je tak vyšší o 7,6 mld. Kč (proti skutečnosti 2006 však nižší o 6,3 mld. Kč).

Tabulka č.1

v mld. Kč
	2006		2007	Rozdíl	Rozdíl	index	index
	Rozpočet schválený *)	Skutečnost SZÚ	Rozpočet schválený	SR 2007- SR 2006	SR 2007- Skut.2006	SR 2007/ SR 2006	SR 2007/ Skut.2006
Celkové příjmy	889,39	923,06	949,48	60,09	26,42	106,8	102,9
Daňové příjmy (bez poj. na SZ)	473,25	469,19	516,90	43,65	47,71	109,2	110,2
DPH	156,70	153,52	163,60	6,90	10,08	104,4	106,6
Spotřební daně	118,90	112,56	131,30	12,40	18,74	110,4	116,6
DPPO	88,00	95,47	107,50	19,50	12,03	122,2	112,6
DPFO	92,30	91,59	98,10	5,80	6,51	106,3	107,1
ostatní daňové příjmy	17,35	16,06	16,40	-0,95	0,34	94,5	102,1
Pojistné na SZ	336,32	333,70	354,95	18,63	21,24	105,5	106,4
Nedaňové a ost. příjmy	79,82	120,17	77,63	-2,19	-42,53	97,3	64,6
Celkové výdaje	973,10	1 020,64	1 040,78	67,68	20,14	107,0	102,0
Běžné výdaje	878,85	915,34	951,36	72,51	36,02	108,3	103,9
Kapitálové výdaje	94,25	105,30	89,42	-4,83	-15,88	94,9	84,9
Saldo SR	-83,71	-97,58	-91,30	-7,59	6,28	109,1	93,6

^*) včetně promítnutí zákonů č. 170/2006 Sb. a č. 584/2006 Sb.

Z růstu celkových příjmů o 60,1 mld. Kč připadá na příjmy z daní a poplatků 43,7 mld. Kč, tj. růst o 9,2 %. Největší nárůst představují daně z příjmů právnických osob, a to o 19,5 mld. Kč, tj. o 22,2 % (proti skutečnosti 2006 je to však o 12,0 mld. Kč) a spotřební daně, a to o 12,4 mld. Kč, tj. o 10,4 %. Pojistné na sociální zabezpečení je vyšší o 18,6 mld. Kč (růst o 5,5 %), zatímco ostatní příjmy by měly proti rozpočtu 2006 poklesnout o 2,2 mld. Kč (snížení o 2,7 %). Příjmy státního rozpočtu z EU (přijaté transfery od EU a převody z Národního fondu) jsou rozpočtovány ve výši 61,6 mld. Kč, což je o 4,7 mld. Kč více než v rozpočtu 2006 (včetně kompenzačních plateb, které nejsou od roku 2007 realizovány).

Výdajová strana státního rozpočtu počítá s vyšším čerpáním prostředků proti rozpočtu 2006 o 67,7 mld. Kč, tj. o 7,0 %. z toho růst o 72,5 mld. Kč (o 8,3 %) připadá na běžné výdaje a pokles o 4,8 mld. Kč (o 5,1 %) na výdaje kapitálové.

Na růstu rozpočtovaných běžných výdajů (ve vztahu k rozpočtu 2006) se podílejí především sociální dávky (růst o 35,2 mld. Kč) a v nich vyšší výdaje na důchody o 14,6 mld. Kč a také vyšší výdaje v oblasti státní sociální podpory o 20,6 mld. Kč (především vliv zvýšení rodičovského příspěvku a příspěvku na bydlení). Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně by měly vzrůst o 17,0 mld. Kč, z toho růst o 10,9 mld. Kč představují transfery fondům sociálního a zdravotního pojištění. Vyšší by měly být i neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně, a to o 13,9 mld. Kč. O 6,2 mld. Kč by měly vzrůst neinvestiční transfery příspěvkovým apod. organizacím (zejména v rámci kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy).

Na poklesu rozpočtu kapitálových výdajů se podílelo především snížení rozpočtovaných transferů Státnímu fondu dopravní infrastruktury o 12,6 mld. Kč. v druhé polovině roku lze však očekávat nad rámec rozpočtu transfer prostředků SFDI ve výši 10,0 mld. Kč na základě usnesení vlády č. 629/2007.

Schválený rozpočet mandatorních výdajů vzrostl z 511,3 mld. Kč v roce 2006 na 569,8 mld. Kč v roce 2007. To představuje růst 11,4 %. Jejich podíl na celkových výdajích se zvýšil z 52,5 % v roce 2006 (v rozpočtu po změnách 2006 to bylo 53,0 %) na 54,7 % v roce 2007.

1.2. Rozhodující změny rozpočtu v průběhu 1. pololetí roku 2007

Za 1. pololetí roku 2007 došlo k řadě úprav rozpočtu. Celkové příjmy i výdaje byly navýšeny o téměř 41 mil. Kč na základě zmocnění ministra financí podle § 2 odst. 4 zákona č. 622/2006 Sb., o státním rozpočtu ČR na rok 2007 (týká se financování programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu EU). Dále došlo k navýšení celkových výdajů o 181 mil. Kč na odstraňování povodňových škod vzniklých v roce 2006 a na nová protipovodňová opatření (pro Ministerstvo zemědělství uvolněno 134 mil. Kč a pro Ministerstvo dopravy 47 mil. Kč z kapitoly OSFA - na základě zmocnění ministra financí podle zákona č. 170/2006 Sb.). Rozpočet celkových příjmů po změnách tak dosáhl 949 518 mil. Kč, celkových výdajů 1 040 999 mil. Kč a schodku 91 481 mil. Kč. Zvýšení schodku o 181 mil. Kč bude vypořádáno snížením stavu na účtech státních finančních aktiv o stejnou částku.

Většina rozpočtových opatření však znamenala pouze přesuny mezi jednotlivými položkami (především výdajovými) či kapitolami. Některá z nich jsou uvedena:

• ve srovnání se schváleným rozpočtem byly výdaje kapitoly VPS zvýšeny o 4,2 mld. Kč (rozpočtovými přesuny z ostatních kapitol). Toto zvýšení bylo především výsledkem usnesení vlády č. 290/2007 o finančním krytí některých výdajů nezabezpečených ve státním rozpočtu na rok 2007. Výdaje kapitoly byly tímto usnesením zvýšeny o částku téměř 3,5 mld. Kč (z toho 0,5 mld. Kč přesunuto do ukazatele stavební spoření). Dále došlo k přesunu rozpočtových výdajů ve výši 0,7 mld. Kč z kapitol Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvo pro místní rozvoj na zvýšení rozpočtu programu 298 220 Akce financované z rozhodnutí PSP a vlády ČR,
• z kapitoly VPS došlo v rámci rozpočtových opatření k přesunu celkem 7,1 mld. Kč do ostatních rozpočtových kapitol (z toho 1,0 mld. Kč plynuly z Vládní rozpočtové rezervy - podrobněji v bodě II. 4. této zprávy),
• výdaje kapitoly OSFA byly v 1. pololetí roku 2007 sníženy o 3,3 mld. Kč a o stejnou částku navýšeny rozpočtované výdaje jiných kapitol. z toho 2,8 mld. Kč směřovalona projekty financované z úvěrů od Evropské investiční banky. Jednalo se např. o 1,2 mld. Kč na silniční okruh kolem Prahy - část Jihozápadní, dále o 462 mil. Kč na rozvoj materiálně technické základny Masarykovy univerzity v Brně, o 443 mil. Kč na výstavbu a obnovu infrastruktury vodovodů a kanalizací, o 339 mil. Kč na výstavbu dálnice D8 Trmice - státní hranice ČR/SRN, o 194 mil. Kč na výstavbu úseku dálnice D11 a další.

Celkem bylo v 1. pololetí provedeno 411 rozpočtových opatření (v 1. pololetí 2006 to bylo 410). Nejvíce rozpočtových opatření se realizovalo v kapitole Ministerstvo vnitra (60), dále v kapitolách Ministerstvo obrany (26) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (26), Ministerstvo životního prostředí (23), Úřad vlády ČR (22), Ministerstvo práce a sociálních věcí (21), Ministerstvo kultury (20), Ministerstvo pro místní rozvoj (19), Ministerstvo spravedlnosti (19) atd.

Nejvíce rozpočtových opatření tvořily přesuny prostředků z kapitoly VPS do rozpočtů kapitol (38,7 %). Na druhém místě byly přesuny mezi jednotlivými kapitolami (38,2 %). Třetí skupinu rozpočtových opatření (19,7 %) tvoří přesuny v rámci výdajů příslušné kapitoly. Nižším počtem rozpočtových opatření byly uvolňovány jednotlivým kapitolám prostředky z kapitoly Operace státních finančních aktiv (2,4 %) a z kapitoly Státní dluh (1,3 %).

1.3. Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu za 1. pololetí roku 2007

Souhrnné výsledky hospodaření státního rozpočtu v hodnoceném období ukazuje následující přehled:

Tabulka č.2

v mld. Kč
	2006	2007
	Skutečnost leden - červen	Schválený rozpočet	Rozpočet po změnách	Skutečnost leden - červen	% plnění rozpočtu po změnách	% plnění korig. rozpočtu v roce 2006	Index 2007/2006
PŘÍJMY CELKEM	468,82	949,48	949,52	483,32	50,9	52,7	103,1
VÝDAJE CELKEM	461,18	1040,78	1041,00	482,05	46,3	47,9	104,5
SALDO	7,64	-91,30	-91,48	1,27	-1,4	-10,3	16,7

 

V 1. pololetí roku 2007 inkasoval státní rozpočet celkové příjmy ve výši 483,3 mld. Kč, tj. 50,9 % rozpočtu (v roce 2006 to bylo 52,7 %), a byly tak o 8,6 mld. Kč nad jeho polovinou. Proti stejnému období roku 2006 je to o 14,5 mld. Kč, tj. o 3,1 % více. Rozpočet po změnách je nad úrovní skutečnosti roku 2006 o 2,9 %.

Daňové příjmy představovaly 245,3 mld. Kč, tj. 47,4 % rozpočtu, a meziročně vzrostly o 2,6 mld. Kč, tj. o 1,1 % (v pololetí roku 2006 byly plněny na 51,3 %, při meziročním růstu o 17,3 mld. Kč, tj. o 7,7 %). Rozpočet počítá s růstem o 10,2 % proti skutečnosti roku 2006.

Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení dosáhly výše 177,0 mld. Kč, tj. 49,9 % rozpočtu a meziročně vzrostly o 16,6 mld. Kč, tj. o 10,3 % (v pololetí 2006 byly plněny na 47,7 %, při meziročním růstu o 10,7 mld. Kč, tj. o 7,2 %). Rozpočet je nad úrovní loňské skutečnosti o 6,4 %.

Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery ve výši 61,0 mld. Kč byly při meziročním poklesu o 4,7 mld. Kč, tj. o 7,2 %, plněny na 75,2 % (v 1. pololetí 2006 byly plněny na 82,4 % při meziročním růstu o 14,6 mld. Kč, tj. o 28,5 %).

Meziroční růst celkových příjmů (o 14,5 mld. Kč) ovlivnily především příjmy z pojistného na sociální zabezpečení (růst o 16,6 mld. Kč) a inkaso DPH (růst o 9,9 mld. Kč). Na druhou stranu pokleslo inkaso spotřebních daní (o 9,4 mld. Kč). Dosavadní plnění celkových příjmů (na 50,9 %) zvýšily zejména převody prostředků z rezervních fondů organizačních složek státu do příjmů kapitol ve výši 25,3 mld. Kč a z fondu státních záruk do příjmů kapitoly VPS ve výši 3,8 mld. Kč v rámci přijatých transferů (tyto položky nebyly rozpočtovány).

Celkové výdaje byly čerpány ve výši 482,0 mld. Kč, tj. na 46,3 %, a byly tak o 20,7 mld. Kč pod polovinou upraveného rozpočtu. V porovnání s čerpáním výdajů v pololetí 2006, kdy byl rozpočet plněn na 47,9 %, to bylo o 20,9 mld. Kč, tj. o 4,5 % více. Rozpočet po změnách je nad skutečností roku 2006 o 2,0 %.

Běžné výdaje dosáhly 455,3 mld. Kč při čerpání rozpočtu na 47,9 %. Meziročně tak vzrostly o 17,7 mld. Kč, tj. o 4,1 %. Rozpočet po změnách převyšuje skutečnost roku 2006 o 3,9 %. Na jejich meziročním růstu se podílely především sociální dávky (o 12,1 mld. Kč) a transfery veřejným rozpočtům územní úrovně (o 4,4 mld. Kč).

Kapitálové výdaje představovaly 26,8 mld. Kč a byly plněny na 29,9 %, při meziročním růstu o 3,1 mld. Kč, tj. o 13,2 %. Rozpočet po změnách počítá s poklesem proti loňské skutečnosti o 14,9 %.

Mandatorní výdaje ve výši 278,1 mld. Kč představují zatím plnění rozpočtu po změnách na 48,8 %, při meziročním růstu o 5,8 mld. Kč, tj. o 2,1 %. Jejich podíl na celkových výdajích dosáhl 57,7 % (loni to bylo 59,0 %).

Saldo státního rozpočtu tak dosáhlo za 1. pololetí roku 2007 přebytek ve výši 1,3 mld. Kč. Jak ukazují tabulka a graf, skončilo hospodaření státního rozpočtu za 1. pololetí již potřetí v řadě v přebytku. Proti loňskému roku je to o 6,4 mld. Kč horší výsledek. Pololetní relativně příznivé hospodaření bylo dáno vysokým předstihem plnění celkových příjmů před čerpáním celkových výdajů o 4,6 procentního bodu (loni 4,8 p.b.).

Tabulka č.3

v mil. Kč
1993	1994	1995	1996	1997	1998	1999	2000	2001	2002	2003	2004	2005	2006	2007
5 570	9 715	10 448	-1 004	-14 827	1 823	-5 982	-4 933	-29 653	-915	-53 399	-49 702	3 763	7 642	1 274

 

Vývoj inkasa příjmů, čerpání výdajů a sald v jednotlivých měsících ukazují následující tabulka a graf:

Tabulka č.4

v mld. Kč
2007	Celkové příjmy	% plnění k SR po změnách	Celkové výdaje	% plnění k SR po změnách	Saldo v měsíci	Kumulované saldo
Leden	83,14	8,8	78,11	7,5	5,03	5,03
Únor	64,43	6,8	76,19	7,3	-11,76	-6,73
Březen	94,41	9,9	76,42	7,3	17,99	11,26
Duben	76,24	8,0	104,51	10,0	-28,27	-17,01
Květen	59,93	6,3	68,90	6,6	-8,97	-25,98
Červen	105,17	11,1	77,92	7,5	27,25	1,27
Leden - červen	483,32	50,9	482,05	46,3	1,27	1,27

 

K největšímu prohloubení deficitu státního rozpočtu došlo v měsíci dubnu, což souviselo zejména s jednorázovou úhradou příspěvku státu na stavební spoření za rok 2006 ve výši 14,2 mld. Kč, která se provádí každoročně v tomto období.

V závěru sledovaného období se hospodaření státního rozpočtu naopak výrazně zlepšilo. v červnu 2007 se stejně jako v roce 2006 projevilo především vysoké inkaso daně z příjmů právnických osob, což souvisí s daňovým kalendářem.

Relativně příznivé výsledky dosažené za první polovinu roku 2007 - měřeno vykázaným přebytkem ve vztahu k rozpočtovanému schodku - nelze přeceňovat. Čerpání výdajů bude v 2. pololetí pokračovat do výše dané rozpočtem a nad jeho rámec budou realizovány převody prostředků z rezervních fondů organizačních složek státu představující úspory výdajů předchozích let, prostředky určené na státní záruky a výdaje kapitoly VPS z prostředků získaných z rezervních fondů kapitol (usn. vlády č. 629/2007), které však neovlivní výsledný schodek (vstoupí do příjmů ve stejné výši). Určující pro pozitivní celoroční výsledek hospodaření státního rozpočtu bude proto především inkaso daňových příjmů, ale i nedaňových a ostatních příjmů.

xxx

Uvedené celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu za 1. pololetí 2007 obsahují rovněž prostředky převedené z rezervních fondů do příjmů kapitol a jejich následné použití ve výdajích. Podle údajů finančních výkazů za období 1. pololetí 2007 kapitoly převedly z rezervních fondů do svých příjmů prostředky v celkové výši cca 25 mld. Kč a z této částky v hodnoceném období použily cca 21 mld. Kč. Obdobně byly do příjmů kapitoly VPS převedeny prostředky ve výši 3,8 mld. Kč z fondu státních záruk a z nich použito na realizaci záruk 1,9 mld. Kč. Pro informaci uvádíme, že do rezervních fondů kapitoly převedly v hodnoceném období zatím pouze nepatrnou částku nečerpaných výdajových prostředků (cca 0,2 mld. Kč), neboť rozhodující převody provádějí až v závěru rozpočtového roku. Obdobně do fondu státních záruk bylo z výdajů kapitoly Všeobecná pokladní správa převedeno 2,8 mld. Kč, které budou použity na realizaci státních záruk.

Výsledky hospodaření za leden až srpen jsou spolu s výhledem celkového plnění státního rozpočtu do konce roku uvedeny v samostatné části materiálu.

Podrobnější analýza vývoje příjmové a výdajové stránky státního rozpočtu je obsahem dalších částí zprávy.

Obsah:

1. Celkové výsledky hospodaření krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a Regionálních rad regionů soudržnosti
2. Příjmy a výdaje krajů
3. Příjmy a výdaje obcí a DSO
4. Příjmy a výdaje Regionálních rad regionů soudržnosti
5. Zadluženost

---

V roce 2007 dochází ve finančním hospodaření územních samosprávných celků k několika významným změnám z hlediska objemu a struktury poskytovaných dotací. Změny vyplývají především z nově přijatých zákonů v sociální oblasti (zejména zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a zákon č.111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi), dále pak z novel právních předpisů, které nabyly účinnosti během roku 2006, avšak plněji se do hospodaření územních samosprávných celků promítají až v tomto roce (změna zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a změna zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí).

V návaznosti na zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, již nejsou v tomto roce rozpočtovány dotační tituly týkající se financování sociálních služeb, které byly dosud poskytovány z kapitoly Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu v rámci finančních vztahů státního rozpočtu k rozpočtům krajů, obcí a hl. m. Prahy (konkrétně se jedná o dotaci na sociální služby pro kraje, vůči obcím a hl. m. Praze jde o dotaci na domovy důchodců, dotaci na ústavy sociální péče a dotaci na výkon zřizovatelských funkcí v oblasti služeb). Výše uvedené dotační tituly jsou nahrazeny novým dotačním systémem, který je realizován v rámci kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí.

V souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu a zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi byl systém dávek sociální péče podmíněných sociální potřebností nahrazen novým systémem dávek pomoci v hmotné nouzi. Od roku 2007 jsou jak nové dávky pomoci v hmotné nouzi, tak stávající dávky pro zdravotně postižené uvolňovány z kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí.

V souvislosti se změnami vyplývajícími z novely zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, které znamenají, že náklady vzniklé v souvislosti s výkonem sociálně právní ochrany dětí nese stát, je od roku 2007 v kapitole Všeobecná pokladní správa v rámci specifického ukazatele "Další prostředky pro územní samosprávné celky" vytvořen nový dotační titul "Dotace na činnosti vykonávané obcemi s rozšířenou působností v oblasti sociálně právní ochrany dětí."

Rozpočty územních samosprávných celků byly pro rok 2007, obdobně jako v předcházejícím roce, koncipovány jako rozpočty schodkové (kraje schodek 2,0 mld. Kč, obce schodek 4,7 mld. Kč). Na základě změny predikce daňových příjmů je očekáván koncem roku schodek u krajů 1,0 mld. Kč a u obcí 2,9 mld. Kč. v souladu se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů, musí být schodek uhrazen buď finančními prostředky z minulých let nebo smluvně zabezpečenou půjčkou, úvěrem, návratnou finanční výpomocí nebo výnosem z prodeje vlastních dluhopisů. Rozhodnutí o tom, který z těchto zdrojů bude použit, je v pravomoci zastupitelstev krajů a obcí.

V roce 2007 vstupuje do svého plného fungování další článek soustavy územních rozpočtů - Regionální rady regionů soudržnosti, které vznikly k 1.7.2006 v návaznosti na novelu zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje. Regionální rady plní úkoly řídících orgánů regionálních operačních programů a jejich prostřednictvím jsou čerpány finanční prostředky poskytované orgány Evropských společenství na regionální rozvoj. Finanční prostředky z Evropských společenství regionálním radám poskytuje Ministerstvo pro místní rozvoj.

IV. Vývoj státních finančních aktiv a pasív

• IV. Vývoj státních finančních aktiv a pasív PDF (233kB)

Obsah:

• Operace s peněžními prostředky státu v tuzemsku
• Státní zahraniční pohledávky
• Změny v majetkových účastech státu u mezinárodních a tuzemských společností
• Státní půjčky, návratné finanční výpomoci a jiné tuzemské pohledávky státu
• Stav a vývoj státních záruk

---

Vývoj státních finančních aktiv a pasiv za 1. pololetí 2007 charakterizují následující údaje :

v mld. Kč
	S t a v k		Změna za 1. pololetí 2007 (+,-)
	1.1.2007	30.6.2007
1. Prostředky státu na depozitních bankovních účtech SFA	20,7	70,1	+49,4
2. Pohledávky státu vůči zahraničí vč.pohledávek z deblokací	27,1	27,4	+0,3
3. Pohledávky státu vůči tuzemsku ve správě MF	27,7	29,5	+1,8
4. Majetkové účasti státu vůči zahraničí a tuzemsku ve správě MF	11,3	11,5	+0,2
5. Cenné papíry a ostatní finanční aktiva	9,2	137,3	+128,1
Státní finanční aktiva celkem	96,0	275,8	+179,8
1. Závazky z emise státních dluhopisů	765,0	817,0	+52,0
v tom: v držbě u domácích bank	346,6	366,9	+20,3
v držbě u ostatních tuzemských subjektů	238,8	248,6	+9,8
v držbě u zahraničních subjektů	179,6	201,5	+21,9
2. Přímé a nepřímé závazky státu vůči zahraničí	37,5	39,0	+1,5
v tom: přímé vládní závazky vůči zahraničí	36,7	38,4	+1,7
směnky emitované k úhradě účasti státu u mezinárodních bank	0,8	0,6	-0,2
Státní finanční pasiva celkem	802,5	856,0	+53,5
Saldo státních finančních aktiv a pasiv	-706,5	-580,2	+126,3
v tom: pozice vůči bankovní soustavě	-324,3	-168,0	+156,3
pozice vůči ostatním subjektům v tuzemsku	-196,3	-203,5	-7,2
pozice vůči zahraničí	-185,9	-208,7	-22,8

 

Snížení celkového záporného salda státních finančních aktiv a pasiv o více než 126 mld. Kč je odrazem výrazného poklesu ve vztahu k tuzemským bankovním subjektům, kterého bylo dosaženo především na straně aktiv zvýšením držby cenných papírů, a to investováním dočasně volných prostředků souhrnného účtu státní pokladny do krátkodobých cenných papírů (pokladniční poukázky ČNB). Tento vliv byl částečně kompenzován růstem zadluženosti vůči tuzemským nebankovním subjektům a především vůči zahraničí poté, kdy počínaje rokem 2004 stát přešel rovněž ve vztahu k zahraničí z věřitelské do dlužnické pozice. Z hlediska posuzování celkové finanční pozice státu je však nutno vzít v úvahu, že zmíněný nárůst držby krátkodobých cenných papírů ČNB současně znamenal záporný stav účtu řízení likvidity státní pokladny (který není součástí státních finančních aktiv) v řádu 126 mld. Kč.

Pokles záporného salda státních finančních aktiv a pasiv vůči tuzemské bankovní soustavě vykazovaný v rozsahu 156,3 mld. Kč se při současném nárůstu držby státních dluhopisů bankovními subjekty o 20,3 mld. Kč týkal ve zvýšené míře i operací na souhrnném účtu státní pokladny. Přes dosažení mírného pololetního přebytku státního rozpočtu, bylo potřeba již od počátku druhého čtvrtletí 2007 provádět předstihové emise státních dluhopisů k zajištění zdrojů dluhopisového krytí očekávaného výsledného schodku státního rozpočtu na úrovni 91,3 mld. Kč a mimorozpočtových úhrad ztrát ČKA (13,2 mld. Kč). Výnosy z těchto emisí státních dluhopisů byly umisťovány na depozitním umořovacím účtu SFA, jehož zůstatek za 1. pololetí vzrostl o téměř 50,5 mld. Kč. Volné peněžní zdroje nad úroveň krytí rozpočtového schodku mohly být proto krátkodobě finančně investovány do pokladničních poukázek ČNB, což se projevilo nárůstem těchto aktiv státu o 127,3 mld. Kč. Do konce roku 2007 se ovšem (obdobně jako tomu bylo v roce 2006) uvedená rozsáhlá finanční aktiva státu ve formě depozit SFA na umořovacím účtu a držených pokladničních poukázek ČNB výrazně sníží.

Příčinou nárůstu záporného salda státních finančních aktiv a pasiv ve vztahu k tuzemským nebankovním subjektům o 7,2 mld. Kč bylo především zvýšení držby státních dluhopisů těmito subjekty o 9,8 mld. Kč, což se týkalo hlavně pojišťovacích společností a penzijních fondů, částečně pak i pomocných finančních institucí. Tento vliv byl na straně státních finančních aktiv částečně kompenzován zejména nárůstem pohledávek státu vůči tuzemsku o 1,8 mld. Kč.

Zvýšení záporného salda státních finančních aktiv a pasiv vůči zahraničí v rozsahu téměř 22,9 mld. Kč bylo rozhodující měrou ovlivněno nárůstem držby státních dluhopisů u zahraničních subjektů o 21,9 mld. Kč. Dalším vlivem bylo pokračující zvyšování přímých vládních závazků vůči zahraničí, t.j. závazků státu z úvěrů přijatých od Evropské investiční banky na infrastrukturální programy o 1,7 mld. Kč. Ve státních finančních aktivech se mírné zvýšení pohledávek vůči zahraničí při vyúčtovaných kreditních kursových rozdílech týkalo především majetkových účastí u mezinárodních bank (o 0,3 mld Kč) a pohledávek z vládních úvěrů (o 0,2 mld. Kč), v menší míře pak i pohledávek převzatých. Vzhledem ke skutečnosti, že převážná část splátek prostředků půjčených do zahraničí má být realizována až v závěru roku, dosáhla výše inkasa pouze 155 mil. Kč.

V. Zpráva o řízení státního dluhu v 1. pololetí 2007

• V. Zpráva o řízení státního dluhu v 1. pololetí 2007 PDF (334kB)

Obsah:

1. Vývoj a stav státního dluhu
2. Výdaje kapitoly státní dluh
3. Dluhová strategie a řízení rizik
4. Řízení likvidity státní pokladny

---

1. Vývoj a stav státního dluhu

1.1. Vývoj státního dluhu v 1. pololetí roku 2007

V 1. pololetí roku 2007 pokračovalo zvyšování státního dluhu, které jako dlouhodobý trend začalo v roce 1997. Státní dluh (dále často pouze "dluh") se v 1. pololetí roku 2007 zvýšil z 802,5 mld. Kč na začátku roku na 856,1 mld. Kč na konci pololetí. Přírůstek dluhu za 1. pololetí roku 2007 tak činil 53,6 mld. Kč. Ve srovnání s koncem roku 2006 se dluh zvýšil o 6,7%. Zvyšování dluhu v 1 .pololetí 2007 bylo tlumeno vývojem rozpočtového hospodaření, neboť státní rozpočet ke konci pololetí skončil přebytkem ve výši 1,3 mld. Kč. Přírůstek dluhu tak byl generován zejména vytvářením rezervy z výnosů emisí státních dluhopisů¹. Dalším významným faktorem zvýšení státního dluhu byla také úhrada části ztráty České konsolidační agentury ve výši 4,0 mld. Kč.

Tržní hodnota státního dluhu se v 1. pololetí 2007 zvýšila z 844,2 mld. Kč na začátku roku na 870,1 mld. Kč na konci pololetí, tedy o 3,1%.

Při zvýšení celkového státního dluhu z 802,5 mld. Kč na 856,1 mld. Kč se vnitřní státní dluh zvýšil o 52,1 mld. Kč a vnější státní dluh se zvýšil o 1,5 mld. Kč.

Podíl objemu státních dluhopisů na státním dluhu se v průběhu 1. pololetí roku 2007 mírně zvýšil z 95,0% na počátku roku na 95,4% na konci pololetí.

Přehled o vývoji státního dluhu v 1. pololetí roku 2007 podává následující tabulka:

v mil. Kč
	Stav k 1.1.2007	výpůjčky (a)	splátky (b)	kurzové rozdíly (c)	změna (a-b+c)	Stav k 30.6.2007
STÁTNÍ DLUH CELKEM	802 493	149 260	95 631	-72	53 557	856 050
Vnitřní dluh	680 903	147 530	95 467		52 063	732 965
Státní pokladniční poukázky	89 568	48 514	71 937		-23 423	66 145
Střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy	588 935	97 886	20 000		77 886	666 820
Krátkodobé půjčky	2 400	1 130	3 530		-2 400	0
Vnější dluh	121 591	1 730	164	-72	1 494	123 085
Zahraniční emise dluhopisů	84 112			-73	-73	84 040
Půjčky od EIB	36 704	1 730			1 730	38 434
Směnky pro úhradu účasti v IBRD a EBRD	774		164	1	-163	611

 

Výpůjčky v 1. pololetí roku 2007 spočívaly převážně v emisích státních dluhopisů. Výnosy jak emisí SPP, tak emisí střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů sloužily ke splátkám jistin dlouhodobého státního dluhu a k pokrytí schodků státního rozpočtu. Pro účely úhrady ztráty České konsolidační agentury Ministerstvo financí emitovalo v průběhu 1. pololetí roku 2007 státní střednědobé a dlouhodobé dluhopisy podle zákona č.5/2005 Sb., o státním dluhopisovém programu na úhradu části ztráty České konsolidační agentury, vzniklé přebíráním nebonitních aktiv v letech 1991 až 2003. Tato úhrada činila za 1. pololetí roku 2007 celkem 4 mld. Kč, přičemž veškerá tato částka byla financována z výnosu prodeje 9. tranše 44. emise státních dlouhodobých dluhopisů. Podrobnější údaje o vývoji státního dluhu České republiky v 1. pololetí roku 2007 jsou uvedeny v tabulce 1.

---

¹ Zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech, §35, odst. 3.

Tabulková část

• Tabulková část PDF (358kB)

Příloha - Přehled vývoje nedoplatků daňových příjmů veřejných rozpočtů

• Příloha - Přehled vývoje nedoplatků daňových příjmů veřejných rozpočtů PDF (365kB)

Daňové nedoplatky představují rozdíl mezi daní, která měla být zaplacena, a skutečně zaplacenou částkou. Daní, která měla být zaplacena, může být nejen daň poplatníkem nebo plátcem přiznaná, ale i daň doměřená správcem daně a příslušenství daně (penále, pokuty, úrok, náklady řízení atd.).

Vzhledem k rozpočtovému určení daní a vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004, se přehled o vývoji daňových nedoplatků týká jak daňových příjmů státního rozpočtu, tak i daňových příjmů územních samosprávných celků, státních fondů a také i Evropské unie.

Daňovými nedoplatky jsou v souladu s platnou rozpočtovou skladbou jak nedoplatky jednotlivých druhů nepřímých a přímých daní (DPH, spotřební daně, daň z příjmů právnických osob, daň z příjmů fyzických osob, majetkové daně), tak i nedoplatky na clu a na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Daňové nedoplatky jsou spravovány třemi subjekty - územními finančními orgány, Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) a celními orgány.

Nedoplatky daňových příjmů veřejných rozpočtů, spravované územními finančními orgány, ČSSZ a celními orgány, dosáhly ke konci června 2007 celkové výše 167,5 mld. Kč. Proti stejnému období minulého roku klesly o 6,0 mld. Kč (o 3,5 %); proti stavu ke konci roku 2006 klesly o 3,8 mld. Kč (o 2,2 %).

Největší objem nedoplatků za 1. pololetí 2007 ve výši 102,7 mld. Kč, tj. 61,3 %, evidovaly územní finanční orgány. Ty spravují nedoplatky všech daňových příjmů, vyjma cla a částí nedoplatků daně z přidané hodnoty a spotřebních daní, které spravují celní orgány, a vyjma nedoplatků pojistného, spravovaných ČSSZ.

Druhý největší objem daňových nedoplatků za období 1. pololetí 2007 ve výši 58,7 mld. Kč, tj. 35,1 %, eviduje Česká správa sociálního zabezpečení. Ta spravuje nedoplatky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen pojistné na sociální zabezpečení).

Třetím subjektem, spravujícím daňové nedoplatky, jsou celní orgány. Jimi sledované nedoplatky cla a části nedoplatků daně z přidané hodnoty a spotřebních daní dosáhly 6,0 mld. Kč, což z celkového objemu všech daňových nedoplatků znamená 3,6 %.

Následující tabulka zobrazuje stav a vývoj nedoplatků daňových příjmů od konce roku 2005:

v mld. Kč
	Rok 2005	I.-II. Q 2006	Rok 2006	I.-II. Q 2007
Celkové nedoplatky	171,2	173,5	171,3	167,5
z toho:
DPH	43,3	44,1	45,6	45,6
SD	6,9	6,8	6,9	6,1
DPPO	19,5	20,0	17,8	19,1
DPFO	19,5	20,8	20,0	20,6
daň z převodu nemovitostí	4,6	4,6	4,5	4,1
ost. příjmy, odvody a poplatky	6,9	7,7	9,4	6,1
clo	1,1	0,6	0,6	0,6
pojistné na soc. zabezpečení	62,2	61,5	59,7	58,7
v tom:
nedoplatky nových daní	166,8	169,1	167,3	163,9
nedoplatky starých daní	4,4	4,4	4,0	3,6
v tom:
nedoplatky evid. ÚFO	101,7	105,4	105,4	102,7
nedoplatky evid. ČSSZ	62,2	61,5	59,7	58,7
nedoplatky evid. celními orgány	7,3	6,6	6,2	6,0

Podrobněji jsou nedoplatky v působnosti územních finančních orgánů, České správy sociálního zabezpečení a celních orgánů komentovány v dalších částech této přílohy.

Nedoplatky nové daňové soustavy dosáhly 163,9 mld. Kč (meziroční pokles o 5,3 mld. Kč, tj. o 3,1 %) a nedoplatky staré daňové soustavy 3,6 mld. Kč (meziroční pokles o 0,8 mld. Kč, tj. o 17,5 %). V rámci nedoplatků nové daňové soustavy připadlo, kromě již uvedených nedoplatků pojistného na sociální zabezpečení ve výši 58,7 mld. Kč, na nedoplatky daně z přidané hodnoty 45,6 mld. Kč, nedoplatky daní z příjmů fyzických osob 20,6 mld. Kč, nedoplatky daně z příjmů právnických osob 19,1 mld. Kč, spotřebních daní 6,1 mld. Kč a daně z převodu nemovitostí 4,1 mld. Kč.

Největší podíl na celkových nedoplatcích měly nedoplatky pojistného na sociální zabezpečení, na které připadá 35,1 % všech nedoplatků. Druhou největší skupinu tvořily nedoplatky daně z přidané hodnoty s podílem 27,2 %. Nedoplatky daně z příjmů fyzických osob se ke konci června 2007 na celku podílely 12,3 %, nedoplatky daní z příjmů právnických osob 11,4 % a spotřebních daní 3,7 %.

Proti stejnému období minulého roku došlo ke zvýšení podílu nedoplatků především u daně z přidané hodnoty (o 1,8 procentního bodu) a u daní z příjmů fyzických osob (o 0,4 procentního bodu). Naopak ke snížení podílu na celkových nedoplatcích vykázaly například nedoplatky z pojistného na sociálním zabezpečení (o 0,4 procentního bodu) či spotřebních daní (o 0,2 procentního bodu).

Nedoplatky daně z přidané hodnoty proti stejnému období loňského roku vzrostly o 3,3 % a proti stavu na konci roku 2006 se téměř nezměnily. Nedoplatky spotřebních danív porovnání se stejným obdobím loňského roku poklesly o 9,4 %, proti konci minulého roku pak o 10,7 %. Nedoplatky daně z příjmů právnických osob klesly v porovnání se stejným obdobím minulého roku o 4,2 %, ve srovnání s koncem roku 2006 však vzrostly o 7,1 %. Nedoplatky daní z příjmů fyzických osob ve srovnání s pololetím uplynulého roku klesly o 2,4 %, v porovnání s koncem minulého roku však vzrostly o 4,1 %. Nedoplatky pojistného na sociální zabezpečení proti stejnému období loňského roku klesly o 4,5 % a proti stavu ke konci roku 2006 o 1,7 %.

Pro hodnocení vývoje nedoplatků jsou důležité i ukazatelé podílu nedoplatků jednotlivých daní na kumulativním inkasu daňových příjmů. Podíl nedoplatků všech daňových příjmů na kumulativním inkasu daní (vyčíslený v tabulce č. 3) dosáhl 1,75 %. Proti stejnému období loňského roku, kdy dosáhl 2,02 %, tak poklesl o 0,27 procentního bodu. k meziročnímu poklesu podílu přitom došlo u všech daní.

Výrazněji tento podíl meziročně klesl u daně z převodu nemovitostí, a to na 5,07 %, tj. o 1,28 procentního bodu. u daní z příjmů právnických osob uvedený podíl oproti stejnému období minulého roku poklesl na 6,58 %, tj. o 0,47 procentního bodu. u daní z příjmů právnických osob tento podíl poklesl o 0,29 procentního bodu na 1,67 %. Podíl nedoplatků pojistného na sociální zabezpečení na jeho kumulativním inkasu se proti stavu v pololetí roku 2006 snížil o 0,32 procentního bodu na 1,84 %.

Kompletní pololetní zpráva ke stažení

• Kompletní pololetní zpráva ke stažení PDF (1750kB)

 

• Poslanecká sněmovna Parlamentu zprávu o 1. pololetí 2007 projednala na 23. schůzi dne 30. listopadu 2007 (viz psp.cz, bod č. 75) a přijala usnesení č. 547 (viz psp.cz).
• Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny zprávu o 1. pololetí 2007 projednal na 19. schůzi dne 08. listopadu 2007 (viz psp.cz, bod č. 18) a přijal usnesení č. 370/2007 (viz psp.cz).
• Vláda zprávu o 1. pololetí 2007 schválila dne 10. října 2007 na 36.schůzi (viz bod č. 3) a přijala usnesení č. 1128.