CZ EN

Státní závěrečný účet za rok 2010

  • Státní závěrečný účet obsahuje údaje o výsledcích rozpočtového hospodaření minulého roku.
  • Součástí státního závěrečného účtu jsou souhrnné údaje o výsledcích hospodaření státního rozpočtu a dalších složek veřejných rozpočtů, přehled o ekonomickém vývoji, o státním dluhu, o stavu a vývoji státních finančních aktiv a státních záruk. Materiál obsahuje také informaci o postupu privatizace a o stavu a použití prostředků vedených na zvláštních účtech a souhrnný přehled závěrečných účtů kapitol, které byly před projednáním státního závěrečného účtu předkládány Poslanecké sněmovně samostatně jejich správci.
  • Státní závěrečný účet poté, kdy ho vezme na vědomí Poslanecká sněmovna, uveřejní Ministerstvo financí v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.
  • Další informace viz především § 29 a § 30 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech.

A. Vládní návrh usnesení Poslanecké sněmovny k návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2010

 

Parlament České republiky
Poslanecká sněmovna 2011
6. volební období

 

Vládní návrh
USNESENÍ
Poslanecké sněmovny

z schůze 2011
k návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2010

 

Poslanecká sněmovna

  1. b e r e n a v ě d o m í
    1. 1. státní závěrečný účet České republiky za rok 2010, který vykazuje příjmy 1 000 377 095,28 tis. Kč, výdaje 1 156 793 483,73 tis. Kč a celkový schodek 156 416 388,45 tis. Kč (podle údajů z finančních výkazů předložených správci kapitol),
    2. výsledky rozpočtového hospodaření územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti v České republice za rok 2010, které vykázalo příjmy 424 707 300 tis. Kč, výdaje 425 895 700 tis. Kč a schodek 1 188 400 tis. Kč,
    3. stav státních finančních aktiv České republiky k 31. prosinci 2010 ve výši 308 490 327 tis. Kč a stav státních finančních pasív České republiky ve výši 1 407 572 484 tis. Kč včetně závazků z titulu nesplacené části upsaného kapitálu ve výši 63 515 430 tis. Kč,
    4. závěrečné účty státních fondů České republiky za rok 2010 podle údajů uvedených v sešitu F návrhu státního závěrečného účtu,
    5. informaci o stavu a vývoji státních záruk uvedenou v sešitu D návrhu státního závěrečného účtu,
    6. informaci o stavech fondů organizačních složek státu uvedenou v sešitu F návrhu státního závěrečného účtu,
    7. informaci o postupu privatizace a o stavu a použití prostředků vedených na zvláštních účtech za rok 2010 (podle zákona č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku), uvedenou v sešitu I návrhu státního závěrečného účtu;
  2. s o u h l a s í
    s vypořádáním schodku státního rozpočtu České republiky za rok 2010 financujícími položkami takto:
    - vydanými státními dluhopisy ve výši 149 422 123 tis. Kč
    - přijatými dlouhodobými úvěry ve výši 10 001 019 tis. Kč
    - změnou stavů na účtech státních finančních aktiv - zvýšením o 3 006 758 tis. Kč

Zdůvodnění vládního návrhu usnesení Poslanecké sněmovny

K bodu II. - úhrada schodku státního rozpočtu České republiky za rok 2010

Státní rozpočet České republiky na rok 2010 byl schválen zákonem č. 487 ze dne 9. prosince 2009. Jeho příjmy byly stanoveny částkou 1 022,2 mld. Kč, výdaje částkou 1 184,9 mld. Kč a schodek částkou 162,7 mld. Kč.

V průběhu roku 2010 došlo ke změnám schváleného rozpočtu. Rozpočet příjmů státního rozpočtu vzrostl o 33,0 mld. Kč na 1 055,2 mld. Kč a rozpočet výdajů o 33,2 mld. Kč na 1 218,1 mld. Kč. Došlo tedy i ke změně rozpočtovaného schodku státního rozpočtu z 162,7 mld. Kč na 162,9 mld. Kč. K souvztažnému navýšení rozpočtu příjmů i výdajů státního rozpočtu o 33,0 mld. Kč došlo na základě zmocnění ministra financí daného § 24 odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb. (rozpočtová pravidla), v platném znění. Na výdajové straně došlo navíc k navýšení rozpočtu o 0,2 mld. Kč - jednalo se o prostředky, které mohly být na základě zmocnění ministra financí (podle § 2 odst. 2 zákona č. 487/2009 Sb., o státním rozpočtu ČR na rok 2010) v roce 2010 použity na řešení povodňových škod a na nová protipovodňová opatření.

Celkově skončilo hospodaření státního rozpočtu v roce 2010 schodkem 156,4 mld. Kč. Jeho podíl na HDP v běžných cenách představoval 4,3 % a byl o 1,0 procentního bodu nižší než v roce 2009. Výsledný schodek je o 6,5 mld. Kč nižší než schodek daný rozpočtem po změnách a o 36,0 mld. Kč nižší než činila skutečnost roku 2009.

Zákon č. 487/2009 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2010, stanovil v § 1, odst. 1 vypořádání schodku státního rozpočtu 2010 těmito financujícími položkami:

a) vydáním státních dluhopisů do výše 153 232 954 tis. Kč,
b) přijatými dlouhodobými úvěry do výše 12 671 411 tis. Kč,
c) změnou stavu na účtech státních finančních aktiv, a to zvýšením 3 204 365 tis. Kč.

Vývoj rozpočtového hospodaření a změny, k nimž v rozpočtu došlo, ovlivnily strukturu zdrojů krytí výsledného schodku státního rozpočtu. Struktura financování výsledného rozpočtového schodku ve výši cca 156,4 mld. Kč byla ovlivněna finančním krytím přijatými dlouhodobými úvěry (10,0 mld. Kč), což představuje snížení oproti předchozímu roku. Výsledné krytí změnou stavů na účtech státních finančních aktiv bylo záporné (-3,0 mld. Kč), tj. z uvedeného titulu došlo ke zvýšení stavu těchto peněžních prostředků.

Dluhopisové krytí výsledného schodku státního rozpočtu v celkovém saldu cca 149,4 mld. Kč bylo v zásadě určeno jednak použitím výnosů z tuzemských emisí střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů, které po odečtení splátek těchto dluhopisů činily 84,4 mld. Kč, jednak výnosy ze zahraničních emisí dluhopisů ve výši 49,7 mld. Kč, dále pak zvýšením množství státních pokladničních poukázek v oběhu o 25,1 mld. Kč a ostatními vlivy ve výši 0,1 mld. Kč.1 Též je nutno odečíst tvorbu dluhové rezervy financování ve výši 7,1 mld. Kč, část výnosů tuzemských střednědobých a dlouhodobých dluhopisů ve výši 1,1 mld. Kč použitých ke splátkám půjček od Evropské investiční banky a prostředky přepůjčené ČEB ve výši 1,7 mld. Kč.

Přímé úvěrové financování výsledného rozpočtového schodku ze zahraničí ve výši 10,0 mld. Kč bylo v roce 2010 dáno saldem financujících operací infrastrukturálních výdajů na projekty financované z úvěrů od Evropské investiční banky. Prostředky na tyto výdaje byly rozpočtovány v kapitole Státní dluh a transferovány do příslušných úvěrových kapitol. Tyto infrastrukturální výdaje realizované ve výši 10,0 mld. Kč byly pokryty z prostředků získaných jednotlivými tranšemi úvěrů od EIB v rozsahu 10,4 mld. Kč. Vzhledem k vyššímu čerpání úvěrů EIB oproti financování se tak stav účtu prostředků z úvěrů EIB MF ČR ke konci roku 2010 zvýšil oproti počátku roku z 1,4 mld. Kč na 1,8 mld. Kč, tj. o 0,4 mld. Kč.

Změna (zvýšení) stavu prostředků na účtech státních finančních aktiv, která vedla k zápornému financování výsledného rozpočtového schodku v rozsahu 3,0 mld. Kč, byla způsobena přebytkovým saldem rozpočtové kapitoly OSFA (4,4 mld. Kč) při současných výdajích transferovaných z kapitoly OSFA v rozsahu 1,4 mld. Kč.


1 Dluhopisové krytí je zvyšováno částí načerpaných půjček od EIB, které nefinancovaly schodek státního rozpočtu ve výši 0,4 mld. Kč a je snižováno přeceněním aktiv z titulu kurzových rozdílů ve výši 0,3 mld. Kč.

B. Ekonomický vývoj a veřejné rozpočty

 

  1. EKONOMICKÝ VÝVOJ
    1. EKONOMICKÝ VÝKON
      1.1 Poptávka
      1.2 Nabídka
      1.3 Důchody
    2. CENOVÝ VÝVOJ
      2.1 Spotřebitelské ceny
      2.2 Ceny výrobců
    3. TRH PRÁCE
      3.1 Ekonomická aktivita
      3.2 Zaměstnanost
      3.3 Nezaměstnanost
      3.4 Průměrné mzdy
    4. PLATEBNÍ BILANCE
      4.1 Běžný účet
      4.1.1. Obchodní bilance podle ČSÚ z údajů celní statistiky
      4.2 Kapitálový účet
      4.3 Finanční účet
      4.4 Měnové kurzy
      4.5 Devizové rezervy
    5. MĚNOVÝ VÝVOJ A FINANČNÍ TRH
      5.1 Měnový přehled
      5.1.1. Měnové agregáty
      5.1.2. Úvěry (aktiva)
      5.2 Úrokové sazby
  2. VEŘEJNÉ ROZPOČTY
    1. PŘÍJMY VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ
    2. VÝDAJE VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ
    3. SALDA VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ
    4. DLUH VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ
    5. Shrnutí

Jednotlivé kapitoly ke stažení


I. Ekonomický vývoj

V roce 2010 výkonnost české ekonomiky meziročně vzrostla, což přispělo k velmi pozvolnému uzavíraní záporné produkční mezery, do které se ekonomika dostala vlivem externího šoku v podobě výpadku zahraniční poptávky ke konci roku 2008. Na ekonomickou výkonnost působilo pozitivně zejména oživení světového obchodu. Efekty počáteční fáze fiskální konsolidace se naopak projevovaly negativně.

Hrubý domácí produkt v roce 2010 meziročně reálně vzrostl o 2,3 %, a to jak vlivem domácí poptávky, tak i zahraničního obchodu. Domácí poptávka byla příznivě ovlivněna hlavně růstem tvorby hrubého kapitálu zejména v důsledku změny zásob, Růst spotřeby domácností byl nízký, což bylo dáno vysokou mírou nezaměstnanosti a pouze pozvolným růstem reálných mezd. Oživení dynamiky zahraničního obchodu v souvislosti s nečekaně vysokým růstem německé ekonomiky vedlo k tomu, že firmy z důvodu uspokojení vyššího obratu vytvářely zásoby. Na vývoj zásob měl v průběhu roku vliv i obchod se solárními panely, přičemž ten se rovněž odrazil v nižším než očekávaném poklesu tvorby hrubého fixního kapitálu. Na druhou stranu však zhoršil saldo zahraničního obchodu. S ohledem na opatření s cílem tlumit související dopady obchodu se solárními panely v podobě růstu cen elektrické energie se však jednalo o dočasné efekty jak na domácí poptávku, tak na zahraniční obchod.

Cyklická pozice ekonomiky se negativně odrazila i na trhu práce. Míra nezaměstnanosti klesala po prudkém nárůstu v začátku roku pouze pozvolna a ke konci roku byl navíc zaznamenán její opětovný mírný nárůst mimo jiné v důsledku úsporných opatření ve fiskální oblasti. Zaměstnanost se v roce 2010 dále, i když pomaleji, snižovala. Poptávkové inflační tlaky byly zanedbatelné a růst průměrné cenové hladiny byl způsoben především administrativními vlivy, které nebyly zásadní. Koncem roku však bylo možné pozorovat relativně silný růst cen potravin a ropy na světových trzích, které se postupně promítaly do domácí cenové hladiny.

ČNB v roce 2010 dále uvolnila měnovou politiku, nicméně rozpětí mezi tříměsíční sazbou PRIBOR a 2T Repo klesalo pouze pozvolna. I tak jisté oživení finančního trhu přispělo k poklesu úrokových sazeb českých dluhopisů, což se pozitivně odrazilo na vývoji deficitu vládního sektoru za rok 2010.

Ve světové ekonomice během roku 2010 pokračovalo oživení, bylo však značně nerovnoměrné. Zatímco ve velkých rozvíjejících se ekonomikách včetně Číny a Indie pokračoval vysoký růst, růst ve vyspělých ekonomikách byl slabší, zejména v eurozóně, kde vývoj na jaře zkomplikovaly turbulence na finančních trzích.

Ekonomika USA vzrostla v roce 2010 o 2,9 % (po poklesu o 2,6 % v roce 2009). Na konci roku převládl optimismus podpořený silnějším růstem v posledním čtvrtletí. Růstový "mix" je považován za zdravý - silná spotřeba a nepříliš vysoké zásoby. K optimismu přispěl také setrvalý nárůst na akciových trzích, Dow-Jonesův index se přiblížil úrovni 12tisíc bodů. Vzpruhou byl i první výraznější pokles míry nezaměstnanosti, která klesla v prosinci na 9,4 % proti 9,8 % v listopadu. Očekává se však, že trh práce se bude zotavovat ještě několik let.

HDP v EU, resp. v eurozóně, vzrostl v roce 2010 o 1,8 %, resp. o 1,7 %, proti poklesu o 4,2 %, resp. 4,1 % v roce 2009. Největší podíl na tom měla německá ekonomika (vzrostla během roku 2010 o 3,6 %). Naproti tomu v roce 2010 ještě poklesl HDP Řecka, Irska a Španělska. V Británii ve 4. čtvrtletí došlo nečekaně k mezičtvrtletnímu poklesu o 0,6 %. Nerovnoměrnost vykazovala i míra nezaměstnanosti, která se celkově udržovala na vysoké úrovni: v prosinci v eurozóně stagnovala na 10,0 %, v SRN se však už čtvrtý měsíc držela na pouhých 6,6 %. Naproti tomu ve Španělsku činila 20,4 % a na Slovensku 14,5 %. Růst byl v eurozóně i v EU založen především na exportu. Po jarních turbulencích na finančních trzích sledovala většina zemí eurozóny program fiskální restrikce a konsolidace.

Koncem roku 2010 se obnovil tlak na ceny komodit, což bylo příznakem růstových očekávání, ale také zdrojem významných rizik pro oživení. Cena ropy se koncem roku přiblížila 100 USD/barel (roční průměr 79,7 USD). Významně také rostly ceny potravin, index cen potravinářských komodit FAO v prosinci překonal rekordní maximum z června 2008.

1. Ekonomický výkon

V roce 2010 došlo k oživení výkonnosti české ekonomiky, kdy reálný hrubý domácí produkt (HDP) meziročně vzrostl o 2,3 %2 . Měřeno mezičtvrtletními přírůstky HDP vykazovalo oživení reálné ekonomiky vzestupnou tendenci, pouze ve 4. čtvrtletí došlo k jejímu výraznému zpomalení.

Výkonnost české ekonomiky byla pozitivně ovlivněna domácí poptávkou i zahraničním obchodem. Při pouze nízkém zvýšení spotřeby domácností bylo hlavním faktorem růstu domácí poptávky zvýšení zásob. Růst zahraničního obchodu se odvíjel od růstu exportních trhů, zejména pak německé ekonomiky. Oživení zahraničního obchodu se promítlo do potřeb firem tvořit zásoby, pozitivně ovlivnilo jinak nepříznivou situaci na trhu práce a významně přispělo alespoň k mírnému růstu mezd v podnikatelské sféře. Tyto skutečnosti se rovněž odrazily v udržení meziroční dynamiky spotřeby domácností. Dalším faktorem, který přispěl k meziročnímu růstu ekonomické aktivity, byl obchod se solárními panely. I když byl jeho efekt na vývoj zahraničního obchodu negativní, neboť většina instalovaného výkonu byla importována, odrazil se pozitivně ve vývoji investic. Odhadujeme, že čistý pozitivní efekt na vývoj HDP činil 0,2 p.b.

Graf č. 1: Hrubý domácí produkt (stálé ceny)


Pramen: ČSÚ

Hrubá přidaná hodnota (HPH) v roce 2010 reálně vzrostla o 3,3 %. Její vývoj byl pozitivně ovlivněn především růstem přidané hodnoty zpracovatelského průmyslu. Rovněž došlo k oživení odvětví, která poskytují soukromé služby. Naopak hrubá přidaná hodnota ve stavebnictví meziročně klesla.

Nominální HDP v roce 2010 vzrostl o 1,2 %, přičemž úhrnná cenová hladina měřená deflátorem HDP klesla o 1,1 %. Její meziroční snížení bylo ovlivněno především směnnými relacemi, kdy došlo k vyššímu meziročnímu poklesu cen exportu, než kolik činil pokles cen importu.

Ukazatel reálného hrubého důchodu (RHDD), který vyjadřuje objem důchodů plynoucích do ekonomiky z realizace produkce, a ve srovnání s HDP tedy zohledňuje efekt změny směnných relací, vrostl v důsledku zhoršení směnných relací méně než HDP. Konkrétně vzrostla výkonnost ekonomiky měřená RHDD o 0,6 %.

1.1. Poptávka

Domácí poptávka k růstu HDP přispěla 1,3 p.b. Nejvíce k růstu HDP přispěla tvorba hrubého kapitálu, a to vlivem meziročního růstu zásob. Ty rostly s ohledem na oživení odvětví průmyslu, které bylo dáno růstem zahraničního obchodu. Tvorba hrubého fixního kapitálu meziročně klesla, avšak její pokles byl přibržděn obchodem se solárními panely, což byl s ohledem na přijatá opatření jednorázový efekt. Investice do dopravních prostředků a strojů a ostatních zařízení dále meziročně klesly. Došlo k velmi mírnému meziročnímu růstu investic do obydlí.

Tabulka č. 1: Výdaje na hrubý domácí produkt
2008 2009 2010
rok 1Q 2Q 3Q 4Q
HDP, běžné ceny mld. Kč 3689 3626 3670 870 935 926 939
HDP, běžné ceny mzr. % 4,3 -1,7 1,2 -0,6 1,8 2,0 1,6
HDP, stálé ceny mzr. % 2,5 -4,1 2,3 1,0 2,9 2,4 2,9
Konečná spotřeba mzr. % 2,8 0,6 0,4 0,8 0,9 0,2 -0,3
domácností mzr. % 3,6 -0,3 0,4 0,2 0,9 0,4 0,0
vlády mzr. % 1,1 2,6 0,3 2,0 0,9 -0,2 -1,3
neziskových institucí mzr. % 5,3 7,9 5,0 8,8 5,2 3,6 2,8
Tvorba hrubého kapitálu mzr. % -2,8 -15,8 4,7 -8,6 2,3 14,4 11,9
fixního mzr. % -1,5 -7,9 -4,6 -9,4 -6,5 -0,4 -2,3
Vývoz mzr. % 6,0 -10,8 18,0 18,0 20,7 15,7 17,7
Dovoz mzr. % 4,7 -10,6 18,0 15,3 20,0 18,6 17,9
Pramen: ČSÚ

Oživení zahraničního obchodu a z toho plynoucí alespoň zmírnění negativních dopadů proběhlé recese na trhu práce a mírný reálný růst průměrné mzdy v podnikatelském sektoru pomohly udržet dynamiku spotřeby domácností těsně nad úrovní roku 2009. Spotřeba statků dlouhodobé spotřeby dále mírně meziročně klesla, avšak došlo k oživení spotřeby služeb.

V roce 2010 došlo k prudkému obnovení dynamiky vývozu i dovozu, přičemž meziroční růsty vývozu a dovozu byly stejné. Čistý vývoz přispěl k růstu HDP ve výši 1,0 p.b.

1.2. Nabídka

Na nabídkové straně ekonomiky vzrostla v roce 2010 hrubá přidaná hodnota (HPH) meziročně reálně o 3,3 %. Na meziročním zvýšení HPH se podílela téměř všechna odvětví, nejvýrazněji však zpracovatelský průmysl, jehož příspěvek k růstu HPH dosáhl 2,5 p.b. při meziročním růstu o 10,8 %. Ve službách byl růst ve srovnání s průmyslem mírnější. HPH odvětví peněžnictví, komerční služby se zvýšila o 5,0 %. Také HPH v odvětví obchod, pohostinství, doprava překročila úroveň stejného období předchozího roku. Snížení tvorby HPH postihlo v důsledku nedostatečné poptávky stavebnictví a ve druhé polovině roku také zemědělství.

Struktura podílů odvětví na nominální HPH se proti roku 2009 příliš nezměnila. Nejvýraznější změna nastala v průmyslu, kde snížení podílu HPH u výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody bylo vyrovnáno zvýšením ve zpracovatelském průmyslu.

Tabulka č. 2: Produktivita práce a jednotkové náklady práce (podle národních účtů)
2008 2009 2010
rok 1Q 2Q 3Q 4Q
HPH, běžné ceny mld. Kč 3321,4 3258,0 3298,3 782,8 839,0 831,5 845,1
HPH, běžné ceny mzr. % 4,5 -1,9 1,2 -1,2 1,6 2,3 2,2
HPH, stálé ceny mzr. % 3,4 -4,5 3,3 1,3 3,6 3,6 4,5
z toho zpracovatelský průmysl mzr. % 7,8 -11,9 10,8 2,4 8,3 15,1 17,7
Produktivita práce1) mzr. % 2,1 -3,4 4,1 3,5 4,7 3,7 4,4
z toho zpracovatelský průmysl mzr. % 6,8 -6,4 13,5 8,9 11,2 15,6 18,0
Nominální průměrná náhrada2) mzr. % 6,3 0,4 2,9 0,7 3,0 4,3 3,6
Jednotkové náklady práce3) mzr. % 4,1 3,9 -1,1 -2,7 -1,6 0,6 -0,8
z toho zpracovatelský průmysl mzr. % -1,7 2,6 -6,7 -6,5 -6,2 -7,0 -7,0
Pramen:ČSÚ, propočet MF
Vysvětlivky: 1) Hrubá přidaná hodnota ve stálých cenách na jednoho zaměstnaného (fyzické osoby).
2) Objem náhrad zaměstnancům v běžných cenách na jednoho zaměstnance (fyzické osoby)
3) Podíl nominální průměrné náhrady a produktivity práce

Při pokračujícím poklesu zaměstnanosti (o 0,8 %) se celková produktivita práce zvýšila o 4,1 %. Příznivě se také vyvíjela relace produktivity práce a nominálních průměrných náhrad. K propadu došlo pouze v zemědělství a ve stavebnictví.

Snížení jednotkových nákladů práce a zároveň totéž snížení implicitního deflátoru HPH eliminovalo riziko nákladové inflace v ekonomice. Z pohledu odvětvové struktury tento celkový názor neplatí. Mzdově-nákladové tlaky se projevily v zemědělství a poměrně výrazné byly ve stavebnictví.

1.3. Důchody

Meziroční růst reálné ekonomické aktivity se projevil růstem realizovaných důchodů výrobních faktorů podílejících se na produkci. V roce 2010 vzrostl jak hrubý provozní přebytek a smíšený důchod, tak náhrady zaměstnancům, přičemž oba typy důchodů v roce 2009 poklesly.

Vývoj náhrad zaměstnancům z hlediska jednotlivých odvětví byl s výjimkou ostatních služeb diferencovaný podle vývoje hrubé přidané hodnoty. K růstu náhrad zaměstnancům došlo v odvětví průmyslu, peněžnictví a komerčních služeb a ostatních služeb. Vývoj náhrad zaměstnancům ve stavebnictví byl kvalitativně v souladu s vývojem hrubé přidané hodnoty tohoto odvětví, kde došlo k meziročnímu poklesu hrubé přidané hodnoty i náhrad zaměstnancům.

Tabulka č. 3: Důchodová struktura hrubého domácího produktu
2008 2009 2010
rok 1Q 2Q 3Q 4Q
HDP, běžné ceny mld. Kč 3689 3626 3670 870 935 926 939
Čisté daně podíl % 9,0 8,9 9,1 9,0 9,6 10,0 7,7
Hrubý provozní přebytek a smíšený důchod podíl % 46,7 46,8 46,6 46,6 47,6 46,6 45,8
Náhrady zaměstnancům podíl % 44,3 44,3 44,3 44,4 42,8 43,4 46,5
zemědělství, lesnictví, rybolov podíl % 1,1 1,0 1,0 0,9 1,0 1,1 1,1
průmysl podíl % 13,6 12,6 12,7 12,7 12,3 12,4 13,5
stavebnictví podíl % 2,8 2,8 2,7 2,6 2,7 2,7 2,9
obchod, pohostinství, doprava podíl % 9,9 10,0 9,9 10,0 9,6 9,7 10,2
peněžnictví, komerční služby podíl % 6,4 6,7 6,6 6,9 6,3 6,4 6,8
ostatní služby podíl % 10,5 11,3 11,3 11,4 11,0 11,0 12,0
Pramen: ČSÚ, propočet MF

Pomalejší růst hrubého provozního přebytku a smíšeného důchodu proti růstu nominálního HDP se projevil poklesem podílu hrubého provozního přebytku a smíšeného důchodu na HDP. Na druhé straně se zvýšil podíl čistých daní na nominálním HDP. Podíl náhrad zaměstnancům na nominálním HDP zůstal nezměněn. Jednalo se však o velmi malé změny podílů na HDP ve srovnání s rokem 2009. Nízká dynamika náhrad zaměstnancům zřejmě souvisela jednak s obezřetností firem při rozhodovaní o využívání kapacit a lidských zdrojů v situaci oživení obchodu po proběhlé recesi a rovněž s napjatou situací na trhu práce, která firmy nenutila ke zvyšovaní sazeb odměn za práci.

Graf č. 2: Podíly sumárních složek důchodů na HDP - klouzavé úhrny


Pramen: ČSÚ, propočet MF

II. Veřejné rozpočty 1

  • V roce 2010 došlo k meziročnímu snížení deficitu veřejných rozpočtů, které jsou ještě stále zasaženy nedávnou krizí. Jako zásadní příčiny zmírnění negativních tendencí lze označit posílení příjmové strany, pokles výdajů a také vázání výdajů ve výši téměř 18 mld. Kč v průběhu roku.

    Zmírnila se fiskální expanze, o čemž svědčí zlepšení salda primární bilance a čistého peněžního toku z provozní činnosti. Pozitivní tendencí je vývoj podílu deficitu pro fiskální cílení na HDP, který se v meziročním srovnání i oproti původním předpokladům snížil. Přetrvává však vysoký podíl mandatorních výdajů, což je výsledkem politik realizovaných v minulých letech. V jejich struktuře nedochází k výrazným posunům. Z hlediska dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí nebyly učiněny zásadní nebo dostatečné změny.

    Vývoj dluhu kopíruje vývoj hospodaření veřejných rozpočtů. Příčinou jsou nejen důsledky krize, ale také v minulosti založené výdajové trendy. Přestože zadlužení nadále rostlo, náklady spojené s jeho obsluhou v roce 2010 strmě poklesly. Zásluhu na tom měl především pokles rizikové prémie v důsledku úsporné politiky nové vlády a očekávání dalšího konsolidačního a reformního úsilí. Náklady dluhové služby jsou trvalou zátěží výdajové strany veřejných rozpočtů.

    Podíl dluhu veřejných rozpočtů na HDP roste, avšak ve srovnání s jinými zeměmi není jeho úroveň zatím vysoká. Jeho růst byl ale doposud zpomalován využíváním privatizačních příjmů k financování deficitů, jejichž vliv téměř dozněl. Ke zvolnění růstových tendencí u dluhu by mohlo přispět pouze zmírnění růstu deficitů veřejných rozpočtů.

    Materiál prezentuje údaje za veřejné rozpočty ve statistickém standardu Government Finance Statistics Manual 2001 (dále GFS 2001). Základní rozdíly mezi touto a dříve implementovanou metodikou obsahuje pro připomenutí níže uvedený metodický box.

    Z důvodů v něm uvedených nejsou údaje o hospodaření veřejných rozpočtů uvedené v Návrhu zákona o státním rozpočtu pro rok 2010 v některých příjmových a výdajových položkách plně srovnatelné. Při porovnávání rozpočtovaných a dosažených příjmů a výdajů (a tím i salda) za rok 2010 se text přesto soustřeďuje na srovnání položek a ukazatelů s metodicky obdobným obsahem. V čase jsou nicméně údaje v materiálu metodicky zcela konzistentní.

    Metodický box

    Data jsou vykazována na základě metodiky peněžních toků, čemuž odpovídá seskupování příjmových a výdajových operací a potřebné metodické úpravy. Vládní statistika je konstruována jako součet jednotlivých složek veřejných rozpočtů, kde je následně uplatněna konsolidace příjmů a výdajů za účelem vyloučení vzájemných vztahů mezi jednotlivými složkami vládního sektoru. Hospodaření veřejných rozpočtů zachycuje příjmové a výdajové operace týkající se státního rozpočtu vč. Národního fondu a od r. 2006 zdrojů z privatizace (bývalého Fondu národního majetku zrušeného zákonem č. 178/2005 Sb.), mimorozpočtových fondů (státních fondů a Pozemkového fondu ČR), veřejného zdravotního pojištění a územních samosprávných celků (obce, kraje, dobrovolné svazky obcí a regionální rady regionů soudržnosti).



    Přechod z metodiky GFS 1986 na GFS 2001

    Mezinárodní měnový fond (dále jen MMF) zpracoval novou metodiku vykazování vládní finanční statistiky, která se řídí manuálem Government Finance Statistics Manual 2001 (dále jen GFS 2001). Na jeho základě jsou sledovány nejen transakce veřejných rozpočtů (příjmy, výdaje, financování) realizované na peněžní bázi a ze stavových veličin dluh, které byly vykazovány podle metodiky GFS 1986, ale zaznamenávají se i operace související se vznikem, zánikem či přeměnou pohledávek a závazků a s ostatními ekonomickými toky jako jsou např. zisky či ztráty z držby aktiv a závazků. Vedle tokových operací je sestavována rozvaha aktiv a závazků. Institucionální pokrytí podle metodiky GFS 1986 vycházelo z funkčního pojetí definice sektoru vlády, GFS 2001 zahrnuje do sektoru vlády instituce na základě institucionálního pojetí. Institucionální pokrytí je tak definováno shodně s metodikou Evropského systému národních a regionálních účtů 95 (dále jen ESA 95). Od r. 2003 Ministerstvo financí na doporučení Mezinárodního měnového fondu započalo s postupnou implementací vládní finanční statistiky za veřejné rozpočty v nové metodice MMF podle již zmíněného manuálu GFS 2001. Na základě doporučení MMF o postupu implementace byla v letech 2001 až 2004 data z formátu GFS 1986 transformována podle stanovených úprav do výkazu zdrojů a užití peněžních prostředků, výkazů příjmů a výdajů a dalších souvisejících výkazů GFS 2001 bez změny institucionálního vymezení. Od r. 2005 jsou tyto výkazy zpracovávány na základě prvotních dat. Vzhledem k tomu, že v současné fázi implementace je institucionální pokrytí GFS 1986 a GFS 2001 shodné, přechází Ministerstvo financí ke zveřejňování dat v novém formátu. Cílem je dosažení shodného institucionálního pokrytí metodiky GFS 2001 s vymezením sektoru vládních institucí v metodice ESA 95. V dalších letech se tudíž přepokládá rozšíření institucionálního pokrytí veřejných rozpočtů o další subjekty (např. vybrané ústředně a místně řízené příspěvkové organizace, veřejné vysoké školy nebo Správu železniční dopravní cesty.).



    Základní rozdíly mezi GFS 2001 a GFS 1986:

    V rámci příjmů a výdajů došlo k částečné změně kategorií příjmových a výdajových položek. Mezi hlavní změny patří:

    • samostatně nejsou vykazovány celkové kapitálové příjmy a kapitálové výdaje. Z příjmů a výdajů byly vyčleněny operace týkající se nákupu a prodeje nefinančních aktiv. V této souvislosti je nově podobně jako v metodice ESA 95 sledována kategorie peněžních toků z investic do nefinančních aktiv. Další část kapitálových výdajů související s příjmovými a výdajovými dotacemi a transfery byla zahrnuta do provozních příjmů a výdajů. Nicméně tabulky v tomto materiálu obsahují mimo rámec metodiky GFS 2001 i celkové hodnoty za příjmy a výdaje včetně prodeje a pořízení nefinančních aktiv;
    • platby sociálních příspěvků hrazené veřejnými rozpočty za své zaměstnance, které byly v metodice GFS 1986 konsolidovány, zůstávají součástí příjmů a výdajů příslušných kategorií;
    • u daňových příjmů dochází ke snížení daně z přidané hodnoty o odvody vlastních zdrojů ES do rozpočtu EU podle DPH;
    • kategorie čistých půjček (tj. poskytnuté půjčky minus jejich splátky) není v metodice GFS 2001 součástí výdajů, tzn. tyto operace neovlivňují deficit veřejných rozpočtů, ale jsou součástí pohledávek zachycených v rámci financování;
    • výdaje na realizaci vysoce rizikových záruk, jejichž návratnost není jistá, jsou zahrnuty do výdajových kapitálových transferů. V metodice GFS 1986 byly klasifikovány jako půjčky. Jejich případné úhrady jsou součástí příjmů veřejných rozpočtů (nikoli splátkami dříve poskytnutých půjček jako podle GFS 1986).

     

    V metodice GFS 2001 jsou v dané fázi implementace definovány následující kategorie bilancí:

    čistý peněžní schodek/přebytek (cash deficit/surplus) je saldem zahrnujícím peněžní toky z provozní činnosti a čistého pořízení nefinančních aktiv. Lze ho svým charakterem přirovnat k deficitu GFS 1986 očištěnému o čisté půjčky.

     

    Toto saldo lze dále analyzovat prostřednictvím následujících ukazatelů:

  • čistý peněžní tok z provozní činnosti (net cash inflow from operating activities), který představuje rozdíl mezi příjmy a výdaji z provozní činnosti. Toto saldo na rozdíl od dříve vykazovaného salda běžné bilance zahrnuje kapitálové příjmové a výdajové dotace a transfery.
  • čistý peněžní tok z investic do nefinančních aktiv (net cash outflow from investments in NFAs), který představuje hodnotu nově pořízeného nefinančního majetku sníženou o příjmy z prodeje nefinančních aktiv.

Pozvolné oživení růstu spolu s realizovanými opatřeními zejména na příjmové straně vedly k meziročnímu zlepšení vývoje veřejných rozpočtů. V roce 2010 se tak saldo veřejných rozpočtů (ekvivalent dříve uváděného salda bez čistých půjček) meziročně zlepšilo o 67,7 mld. Kč a deficit činil 179,8 mld. Kč, tj. 4,9 % HDP. Ve srovnání se schválenou rozpočtovou dokumentací pro rok 2010 byl ale o 13,2 mld. Kč vyšší. Výsledek hospodaření veřejných rozpočtů byl po loňsku druhý nejhorší v historii ČR. Ve srovnání s původními předpoklady je zhoršení patrné u všech segmentů s výjimkou územně samosprávných celků, nicméně v meziročním porovnání jejich saldo spolu se státním rozpočtem zaznamenalo znatelně lepší výsledek. U státního rozpočtu dosáhl schodek 158,5 mld. Kč, což je o 5,6 mld. Kč méně, než bylo původně schváleno. Současně byl deficit státního rozpočtu ve srovnání s rokem 2009 nižší o 75,6 mld. Kč.

Deficit státního rozpočtu není shodný s deficitem prezentovaným v ostatních částech Státního závěrečného účtu za rok 2010. Z deficitu je vyloučen vliv rezervních fondů a dalších finančních operací. Původní odhad deficitu veřejných rozpočtů uvedený v Návrhu státního rozpočtu na rok 2010 nepředpokládal zapojování finančních prostředků rezervních fondů organizačních složek státu (dále OSS). Vzhledem k vyčerpání převážné většiny prostředků rezervních fondů v minulých letech dochází v aktuálním saldu veřejných rozpočtů v důsledku vlivu těchto operací ke zhoršení již jen o 0,7 mld. Kč. Od roku 2008 dochází k odlišnému zacházení s rezervními fondy. K reálným převodům nerealizovaných rozpočtovaných výdajů do rezervních fondů už nedochází, místo nich na základě uspořených prostředků vznikají nároky na výdaje příštích let. Nedochází k nadbytečnému emitování státních dluhopisů v průběhu roku, což vede k úsporám nákladů dluhové služby. Zapojování nespotřebovaných výdajů je limitováno zmocněním vlády ke snižování části těchto nároků. O stavu a pohybu nároků z uspořených výdajů je vedena zvláštní evidence. Možnost vytvářet nároky však i nadále ztěžuje predikovatelnost konečných výsledků hospodaření veřejných rozpočtů. Výsledky hospodaření veřejných rozpočtů jsou uvedeny v následující tabulce.

Tabulka č. 8: Vývoj sald veřejných rozpočtů
2008 2009 2010
předběžná skutečnost
Saldo (mld Kč) -39,1 -247,5 -179,8
Saldo (% HDP) -1,1 -6,8 -4,9
Saldo pro fiskální cílení (mld Kč) -36,8 -229,7 -151,1
Saldo pro fiskální cílení (% HDP) -1,0 -6,3 -4,1

Pramen: MF

Pozn.: Ze salda pro fiskální cílení jsou vyloučeny transformační náklady, operace Národního fondu a EU prostředky, které by výsledky daného roku ovlivňovaly o časový nesoulad mezi přijetím plateb z EU a jejich čerpáním. Tento ukazatel je shodný s ukazatelem používaným v návrhu střednědobého výhledu státního rozpočtu na léta 2010 a 2011. Transformační náklady představují zejména operace v minulosti státem zřízených institucí, které spravovaly nekvalitní aktiva přebíraná od jiných subjektů.


1Zpracováno na základě statistických dat známých do 11. března 2011.
2 Meziroční indexy ze sezónně neočištěných dat, mezičtvrtletní indexy z dat sezónně očištěných.

Jednotlivé kapitoly ke stažení

C. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu

 

  1. SOUHRNNÉ HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU
    1. CÍLE ROZPOČTOVÉ POLITIKY V ROCE 2010, ROZPOČTOVÉ PRIORITY
    2. ROZHODUJÍCÍ ZMĚNY ROZPOČTU V PRŮBĚHU ROKU
    3. CELKOVÉ VÝSLEDKY HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU
  2. PŘÍJMY STÁTNÍHO ROZPOČTU
    1. CELKOVÉ PŘÍJMY STÁTNÍHO ROZPOČTU
    2. DAŇOVÉ PŘÍJMY
      2.1. Celostátní daňové příjmy
      2.2. Daňové příjmy státního rozpočtu
      2.2.1. Daň z příjmů fyzických osob
      2.2.2. Daň z příjmů právnických osob
      2.2.3. Daň z přidané hodnoty
      2.2.4. Zvláštní daně a poplatky ze zboží a služeb v tuzemsku (spotřební daně)
      2.3. Poplatky z vybraných činností
      2.3.1. Správní poplatky
      2.3.2. Poplatky a odvody v oblasti životního prostředí
      2.4. Daně a cla za zboží a služby ze zahraničí
      2.5. Daně z majetkových a kapitálových převodů (majetkové daně)
      2.5.1. Daň dědická
      2.5.2. Daň darovací
      2.5.3. Daň z převodu nemovitostí
    3. DAŇOVÉ NEDOPLATKY
    4. POJISTNÉ NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ A PŘÍSPĚVEK NA STÁTNÍ POLITIKU ZAMĚSTNANOSTI
    5. NEDAŇOVÉ A OSTATNÍ PŘÍJMY
      5.1. Nedaňové příjmy
      5.2. Kapitálové příjmy
      5.3. Přijaté transfery
  3. VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU
    1. HLAVNÍ TENDENCE VE VÝVOJI VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU
    2. BĚŽNÉ VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU
      2.1. Neinvestiční transfery obyvatelstvu a služby zaměstnanosti
      2.1.1. Neinvestiční transfery obyvatelstvu
      2.1.2. Služby zaměstnanosti
      2.2. Neinvestiční transfery a půjčené prostředky podnikatelským subjektům
      2.3. Výdaje na veřejnou spotřebu
      2.3.1. Výdaje na platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci
      2.3.2. Neinvestiční nákupy a související výdaje
      2.3.3. Neinvestiční transfery neziskovým a podobným organizacím
      2.3.4. Refundace poloviny náhrady mzdy v souvislosti s nemocenským pojištěním
      2.3.5. Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně
      2.3.6. Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně
      2.3.7. Neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím
      2.4. Další běžné výdaje státního rozpočtu
    3. ČERPÁNÍ MZDOVÝCH PROSTŘEDKŮ V ROZPOČTOVÉ SFÉŘE
    4. KAPITÁLOVÉ VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU
      4.1. Čerpání výdajů podle druhového třídění
      4.2. Výdaje realizované prostřednictvím programového financování
    5. MANDATORNÍ VÝDAJE
    6. VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU NA PODPORU VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ
    7. VÝDAJE NA STÁTNÍ SPRÁVU
    8. VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU PODLE ODVĚTVOVÉHO ČLENĚNÍ
      8.1. Výdaje na sociální věci a politiku zaměstnanosti
      8.2. Výdaje na služby pro obyvatelstvo
      8.3. Výdaje na zemědělství, lesní hospodářství a rybářství, průmyslová a ostatní odvětví hospodářství
      8.4. Výdaje na bezpečnost státu a právní ochranu
      8.5. Výdaje na všeobecnou veřejnou správu a služby
  4. ZHODNOCENÍ VYUŽITÍ PROSTŘEDKŮ VYNALOŽENÝCH K ODSTRANĚNÍ POVODŇOVÝCH ŠKOD A K ÚHRADĚ RESTITUČNÍCH VÝDAJŮ
    1. ZHODNOCENÍ VYUŽITÍ PROSTŘEDKŮ VYNALOŽENÝCH K ODSTRAŇOVÁNÍ POVODŇOVÝCH ŠKOD
    2. VYUŽITÍ PROSTŘEDKŮ URČENÝCH K ÚHRADĚ RESTITUČNÍCH VÝDAJŮ POSKYTNUTÝCH NA ZÁKLADĚ ZÁKONŮ Č. 164/1998 SB., 21/2000 SB. A 246/2000 SB
  5. ROZDÍL MEZI PŘÍJMY Z POJISTNÉHO NA DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ A VÝDAJI SPOJENÝMI S VÝBĚREM POJISTNÉHO NA DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ A VÝPLATOU DÁVEK DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ
  6. VYHODNOCENÍ SOUHRNNÝCH ROZPOČTOVÝCH VZTAHŮ K ROZPOČTU EU
Seznam Příloh
PŘÍLOHA Č. 1: ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH DAŇOVÉ KONTROLY
PŘÍLOHA Č. 2: ZPRÁVA O ČINNOSTI CELNÍ SPRÁVY ČESKÉ REPUBLIKY
PŘÍLOHA Č. 3: ZPRÁVA O OPATŘENÍCH V OBLASTI CENOVÉ REGULACE

Jednotlivé kapitoly ke stažení


I. Souhrnné hodnocení výsledků hospodaření státního rozpočtu

1. Cíle rozpočtové politiky v roce 2010, rozpočtové priority

Východiska přípravy státního rozpočtu na rok 2010 byla následující:

  • výdajové rámce na léta 2010 a 2011 stanovené usnesením Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR č. 966/2008;
  • střednědobý výhled státního rozpočtu ČR na léta 2010 a 2011 schválený usnesením vlády č. 1194/2008 a předložený PSP ČR na vědomí;
  • predikce základních makroekonomických indikátorů do roku 2012 (zpracovaná Ministerstvem financí v červenci 2009);
  • zákon č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010;
  • zákon č. 418/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu.

Rozpočet vycházel z predikce makroekonomických indikátorů pro rok 2010, které tvoří jedno z podstatných východisek pro odhady rozpočtových čísel jak na straně příjmů, tak na straně výdajů. Návrh rozpočtu počítal s meziročním přírůstkem hrubého domácího produktu ve stálých cenách o 0,3 %, s prognózou meziroční míry inflace 1,1 % a průměrné míry nezaměstnanosti 8,5 %.

Státní rozpočet České republiky na rok 2010 byl schválen zákonem č. 487 ze dne 9. prosince 2009. Jeho příjmy byly stanoveny částkou 1 022,2 mld. Kč, výdaje částkou 1 184,9 mld. Kč a schodek částkou 162,7 mld. Kč.

Současně bylo rozhodnuto, že schodek bude vypořádán těmito financujícími položkami:

  • zvýšením stavu státních dluhopisů do výše 153 232 954 tis. Kč,
  • zvýšením stavu přijatých dlouhodobých úvěrů do výše 12 671 411 tis. Kč,
  • zvýšením stavu na účtech státních finančních aktiv o 3 204 365 tis. Kč.
Tabulka č. 1 - Tendence rozpočtu 2010 ve vztahu k rozpočtu a skutečnosti 2009 (v mld. Kč)
2009 2010 Rozdíl
SR 2010-
SR 2009
Rozdíl
SR 2010-
Skut.2009
Index v %
SR 2010/
SR 2009

index
SR 2010/
Skut.2009
Schválený
rozpočet*)
Skutečnost Schválený
rozpočet
1 2 3 3-1 3-2 3/1 3/2
Celkové příjmy 1 114,00 974,61 1 022,22 -91,78 47,6 91,8 104,9
Daňové příjmy (bez poj. na SZ) 595,52 485,36 534,74 -60,78 49,4 89,8 110,2
DPH 194,10 176,72 188,60 -5,50 11,9 97,2 106,7
Spotřební daně (vč. energet. daní) 143,90 123,84 141,10 -2,80 17,3 98,1 113,9
DPPO 130,30 83,34 100,30 -30,00 17,0 77,0 120,4
DPFO 107,20 85,65 88,30 -18,90 2,6 82,4 103,1
ostatní daňové příjmy 20,02 15,82 16,44 -3,58 0,6 82,1 103,9
Pojistné na SZ 396,68 347,86 367,13 -29,56 19,3 92,5 105,5
Nedaňové a ost. příjmy 121,80 141,39 120,35 -1,45 -21,0 98,8 85,1
Celkové výdaje 1 166,18 1 167,01 1 184,92 18,74 17,9 101,6 101,5
Běžné výdaje 1 052,09 1 033,84 1 069,47 17,38 35,6 101,7 103,4
Sociální dávky 426,46 429,33 446,47 20,00 17,1 104,7 104,0
Kapitálové výdaje 114,09 133,16 115,45 1,35 -17,7 101,2 86,7
Saldo SR -52,18 -192,39 -162,70 -110,52 29,7 311,8 84,6
*) vč. zákona č. 423/2009 Sb., kterým se změnil zákon č. 475/2008 Sb., o státním rozpočtu ČR na rok 2009

Ve schváleném rozpočtu na rok 2010 byl v porovnání se skutečností roku 2009 patrný růst jak jeho příjmů (o 47,6 mld. Kč, tj. o 4,9 %), tak i výdajů (o 17,9 mld. Kč, tj. o 1,5 %).

Z růstu celkových příjmů o 47,6 mld. Kč připadl na příjmy z daní a poplatků růst o 49,4 mld. Kč, tj. o 10,2 %, když největší nárůst proti skutečnosti 2009 představovala předpokládaná inkasa spotřebních daní (o 17,3 mld. Kč, tj. o 13,9 %), daní z příjmů právnických osob (o 17,0 mld. Kč, tj. o 20,4 %) a DPH (o 11,9 mld. Kč, tj. o 6,7 %). Rozpočet příjmů z pojistného na sociální zabezpečení byl proti skutečnosti 2009 vyšší o 19,3 mld. Kč, tj. o 5,5 %. Rozpočet počítal se zachováním sazeb jednotlivých složek pojistného jako v roce 2009. Rozpočet nedaňových a ostatních příjmů měl klesnout o 21,0 mld. Kč, tj. o 14,9 %. Toto srovnání však zkresluje vysoká skutečnost roku 2009 ovlivněná především usnesením vlády č. 122/2009 z února 2009, kterým vláda schválila převedení 31,7 mld. Kč z rezervních fondů organizačních složek státu do příjmů kapitoly VPS (tyto prostředky byly v roce 2009 určeny na snížení schodku státního rozpočtu). Proti rozpočtu 2009 počítal rozpočet 2010 s poklesem o 1,4 mld. Kč, tj. o 1,2 %. Transfery přijaté od EU a převody z Národního fondu měly dosáhnout 95,1 mld. Kč (rozpočet 2009 činil 96,3 mld. Kč a skutečnost 2009 dosáhla 59,6 mld. Kč).

Výdajová strana státního rozpočtu počítala s vyšším čerpáním prostředků proti skutečnosti 2009 o 17,9 mld. Kč, z toho růst o 35,6 mld. Kč (tj. o 3,4 %) připadal na běžné výdaje a pokles o 17,7 mld. Kč (tj. o 13,3 %) na výdaje kapitálové.

Na růstu rozpočtovaných běžných výdajů proti skutečnosti 2009 se podílely především úroky a ostatní finanční výdaje (růst o 10,6 mld. Kč). Sociální dávky počítaly v rozpočtu na rok 2010 s růstem proti skutečnosti 2009 o 4,5 mld. Kč (tj. o 1,0 %). Z toho výdaje na důchody měly růst o 6,4 mld. Kč.

Na poklesu rozpočtu kapitálových výdajů se podílely především investiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně, které proti skutečnosti 2009 klesly z 27,4 mld. Kč na plánované 6,2 mld. Kč (proti rozpočtu 2009 se však jedná o pokles jen o 2,9 mld. Kč). Dále to byly například nižší investice do pořízení dlouhodobého hmotného majetku (o 9,7 mld. Kč).

Mandatorní výdaje měly dosáhnout 652,8 mld. Kč a převýšit tak skutečnost 2009 o 30,9 mld. Kč, tj. o 5,0 %. Jejich podíl na celkových výdajích měl vzrůst na 55,1 % (rozpočet 2009 předpokládal podíl ve výši 53,5 %, skutečnost 2009 dosáhla podílu 53,3 %). Na rozpočtovaném růstu ve vztahu ke skutečnosti roku 2009 se nejvíce podílely výdaje na obsluhu státního dluhu (o 10,6 mld. Kč) a dávky důchodového pojištění (o 6,4 mld. Kč).

Schodek schváleného rozpočtu se proti skutečnosti roku 2009 snížil o 29,7 mld. Kč, tj. o 15,4 %). Jeho výše 162,7 mld. Kč představovala 4,4 % výše HDP (3 669,8 mld. Kč). V roce 2009 to bylo 1,4 % HDP (3 625,9 mld. Kč). Použity jsou hodnoty nominálního HDP známé k březnu 2010.

2. Rozhodující změny rozpočtu v průběhu roku

V průběhu roku 2010 došlo k poměrně výrazným změnám schváleného rozpočtu. Rozpočet příjmů státního rozpočtu v průběhu roku vzrostl o 33,0 mld. Kč na 1 055,2 mld. Kč a rozpočet výdajů o 33,2 mld. Kč na 1 218,1 mld. Kč. Došlo tedy i ke změně rozpočtovaného schodku státního rozpočtu z 162,7 mld. Kč na 162,9 mld. Kč.

Na základě zmocnění ministra financí daného § 24 odst. 4 rozpočtových pravidel bylo provedeno souvztažné zvýšení příjmů a výdajů (bez vlivu na schodek) o 33,0 mld. Kčv návaznosti na zajištění financování programů spolufinancovaných z rozpočtu EU.

Na výdajové straně došlo navíc k navýšení rozpočtu o 0,2 mld. Kč v kapitole Operace státních finančních aktiv (OSFA). Jednalo se o prostředky, které mohly být na základě zmocnění ministra financí (podle § 2 odst. 2 zákona č. 487/2009 Sb., o státním rozpočtu ČR na rok 2010) v roce 2010 použity na řešení povodňových škod a na nová protipovodňová opatření (z prostředků nevyčerpaných do 31.12.2009 na stejný účel). O tuto částku se zvýšil schodek schváleného rozpočtu ze 162,7 mld. Kč na 162,9 mld. Kč. Souvztažně došlo ke zvýšení financování u ukazatele "změna stavu na účtech státních finančních aktiv" o stejnou částku.

V průběhu roku 2010 dále došlo k řadě rozpočtových opatření, která znamenala pouze přesuny mezi jednotlivými kapitolami či položkami v rámci jedné kapitoly (bez vlivu na rozpočtovaný schodek). Jednalo se například o následující přesuny:

  • z rozpočtu kapitoly VPS bylo rozpočtovými opatřeními uvolněno do jiných kapitol celkem 11,5 mld. Kč, z toho 1,6 mld. Kč představovalo přesuny z vládní rozpočtové rezervy (ty jsou detailněji popsány v sešitu H, kapitola VPS). Z kapitoly VPS v průběhu roku směřovalo do ostatních kapitol 4,2 mld. Kč na odstraňování povodňových škod vzniklých v roce 2009. Dále například došlo k pokrytí zvýšených výdajů v položce "Pojistné zdravotního pojištění - platba státu" o 0,6 mld. Kč snížením rozpočtu na položce "Odvod vlastních zdrojů ES do rozpočtu EU" o stejnou částku,
  • z rozpočtu výdajů kapitoly OSFA byly v roce 2010 navýšeny výdaje jiných kapitol o 1,4 mld. Kč. Z toho přes 1,2 mld. Kč směřovalo do kapitoly Ministerstvo zemědělství - tyto prostředky byly určeny především na programy protipovodňových opatření spolufinancované z výnosů privatizovaného majetku, na program Podpora zvyšování funkčnosti vodních děl a další programy související především s vodním hospodářstvím,
  • z rozpočtu výdajů kapitoly Státní dluh bylo v roce 2010 do jiných rozpočtových kapitol v rámci transferů na projekty financované z úvěrů od Evropské investiční banky (EIB) uvolněno celkem 11,0 mld. Kč (včetně zpětných rozpočtových opatření). Např. do kapitoly Ministerstvo dopravy bylo uvolněno celkem 8,3 mld. Kč, z toho 1,9 mld. Kč na výstavbu jihozápadní části silničního okruhu Prahy a 6,4 mld. Kč se týkalo Rámcového úvěru přijatého ČR od EIB (Operační program Doprava). Do kapitoly Ministerstvo zemědělství bylo uvolněno celkem 2,5 mld. Kč (z toho necelé 0,3 mld. Kč určeno na projekt Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací, přes 0,6 mld. Kč na projekt Podpora prevence před povodněmi II, téměř 0,4 mld. Kč na projekt Podpora obnovy, odbahnění a rekonstrukce rybníků a výstavby vodních nádrží a 1,2 mld. Kč na projekt Výstavby a obnovy infrastruktury vodovodů a kanalizací II). Do kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy bylo uvolněno 0,2 mld. Kč (na podporu rozvoje a obnovy Masarykovy univerzity v Brně),
  • přesun účelově určených finančních prostředků (800 mil. Kč) pro vysoké školství z rozpočtu kapitoly Ministerstvo dopravy do kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (na vysoké školy), který byl proveden na základě usnesení vlády č. 54/2010 atd.

Celkem bylo provedeno 787 rozpočtových opatření, což je o 163 méně než v roce 2009. Důvodem tak velkého poklesu počtu rozpočtových opatření bylo způsobeno zejména vysokou základnou roku 2009, kdy docházelo k zabezpečování úkolů vyplývajících z usnesení vlády č. 363/2009, č. 409/2009, č. 1305/2008 ve znění č. 838/2009 a 1371/2009. Nejvíce rozpočtových opatření se realizovalo v kapitole Ministerstvo vnitra (121), dále pak v kapitolách Ministerstvo zemědělství (60), Ministerstvo financí (48), Ministerstvo zdravotnictví (46), Ministerstvo obrany (45), Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (45) a Ministerstvo spravedlnosti (43).

Nejvýznamnější skupinu rozpočtových opatření tvořily přesuny v rámci výdajů příslušné kapitoly (39,0 %). Druhou největší skupinou pak byly přesuny mezi jednotlivými kapitolami (33,2 %). Třetí skupinu rozpočtových opatření tvořily přesuny prostředků z kapitoly Všeobecná pokladní správa do rozpočtů příslušných kapitol (15,2 %). Nižší počet rozpočtových opatření se týkal souvztažného zvýšení příjmů a výdajů (4,8 %), dále pak byly nižším počtem rozpočtových opatření jednotlivým kapitolám uvolňovány prostředky z kapitoly Operace státních finančních aktiv (4,1 %) a kapitoly Státní dluh (3,7 %).

V průběhu roku 2010 také došlo usneseními vlády k vázání výdajů kapitol. Celkem bylo na základě usnesení vlády č. 54/2010 a č. 552/2010 rozhodnuto o vázání 15,5 mld. Kč 1. Nejvíce se vázaly prostředky v kapitolách Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (3,2 mld. Kč), Ministerstvo vnitra (1,9 mld. Kč), VPS (1,8 mld. Kč), Ministerstvo dopravy (1,5 mld. Kč), Ministerstvo zemědělství (1,3 mld. Kč), Ministerstvo práce a sociálních věcí (1,2 mld. Kč). Navíc došlo v rámci usnesení vlády č. 552/2010 ke snížení nároků z nespotřebovaných výdajů organizačních složek státu (OSS) o 4 mld. Kč. Všechny tyto prostředky tak nemohly být v roce 2010 použity. Tato opatření vlády byla reakcí na nepříznivý vývoj v oblasti veřejných rozpočtů v průběhu roku 2010 a jejich cílem bylo udržení deficitu na úrovni 5,3 % HDP.

3. Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu

V roce 2010 dosáhly celkové příjmy státního rozpočtu 1 000,4 mld. Kč, celkové výdaje 1 156,8 mld. Kč a výsledný schodek činil 156,4 mld. Kč.

Tabulka č. 2 - Hlavní ukazatele hospodaření státního rozpočtu v roce 2010 (v mld. Kč)
2009 2010
rozdíl
skutečností

index
2010/2009
Skutečnost Schválený
rozpočet
Rozpočet
po změnách
Skutečnost %
plnění
1 2 3 4 5=4:3 6=4-1 7=4:1
Celkové příjmy 974,61 1 022,22 1 055,18 1 000,38 94,8 25,76 102,6
Daňové příjmy (bez poj. na SZ) 485,36 534,74 534,74 508,02 95,0 22,66 104,7
DPH 176,72 188,60 188,60 187,82 99,6 11,10 106,3
Spotřební daně (vč. energet. daní) 123,84 141,10 141,10 130,86 92,7 7,02 105,7
DPPO 83,34 100,30 100,30 86,30 86,0 2,97 103,6
DPFO 85,65 88,30 88,30 87,49 99,1 1,84 102,1
ostatní daňové příjmy 15,82 16,44 16,44 15,55 94,6 -0,27 98,3
Pojistné na SZ 347,86 367,13 367,13 355,84 96,9 7,98 102,3
Nedaňové a ost. příjmy 141,39 120,35 153,32 136,52 89,0 -4,88 96,6
Celkové výdaje 1 167,01 1 184,92 1 218,09 1 156,79 95,0 -10,22 99,1
Běžné výdaje 1 033,84 1 069,47 1 064,51 1 026,57 96,4 -7,28 99,3
Sociální dávky 429,33 446,47 433,32 430,91 99,4 1,58 100,4
Kapitálové výdaje 133,16 115,45 153,58 130,22 84,8 -2,94 97,8
Saldo SR -192,39 -162,70 -162,91 -156,42 96,0 35,98 81,3

Celkové příjmy ve výši 1 000,4 mld. Kč byly plněny na 94,8 % rozpočtu po změnách (nedosažení rozpočtu o 54,8 mld. Kč) a dosáhly meziročního růstu o 25,8 mld. Kč, tj. o 2,6 %.

Příjmy z daní a poplatků dosáhly 508,0 mld. Kč při plnění rozpočtu na 95,0 % (nedosažení o 26,7 mld. Kč) a meziročním růstu o 22,7 mld. Kč, tj. o 4,7 %. Na tomto meziročním růstu se podílela inkasa především DPH (o 11,1 mld. Kč) a spotřebních daní (o 7,0 mld. Kč). Na nenaplnění daňových příjmů se podílela inkasa daní z příjmů právnických osob (nenaplnění rozpočtu o 14,0 mld. Kč) a spotřebních daní (o 10,2 mld. Kč). Podíl nepřímých daní na daňových příjmech státního rozpočtu za poslední rok vzrostl z 61,9 % na 62,7 % (rozpočet plánoval 61,7 %). Komentáře k vývoji inkasa daňových příjmů jsou uvedeny v části II.2. tohoto sešitu.

Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení ve výši 355,8 mld. Kč nedosáhly rozpočtované výše o 11,3 mld. Kč, tj. o 3,1 %, a meziročně vzrostly o 8,0 mld. Kč, tj. o 2,3 %. Z toho pojistné na důchodové pojištění dosáhlo výše 317,8 mld. Kč, tj. 96,4 % rozpočtu, a meziročního růstu o 7,6 mld. Kč, tj. o 2,3 %. Příčinou nedodržení rozpočtované výše je především ekonomická krize, která se projevila vysokou mírou registrované nezaměstnanosti a snižováním objemu mezd.

Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery svou výší 136,5 mld. Kč nedosáhly rozpočtu o 16,8 mld. Kč, tj. o 11,0 %, při meziročním poklesu o 4,9 mld. Kč, tj. o 3,4 %. Na meziroční pokles měla velký vliv vysoká skutečnost roku 2009 díky usnesení vlády č. 122/2009 z února 2009, kterým vláda schválila převedení 31,7 mld. Kč z rezervních fondů organizačních složek státu do příjmů kapitoly VPS (tyto prostředky byly v roce 2009 určeny na snížení schodku státního rozpočtu). Dalších 3,6 mld. Kč v rámci tohoto usnesení a usnesení vlády č. 1626/2008 a č. 457/2009 představovalo souvztažné zvýšení příjmů i výdajů bez vlivu na schodek. Bez těchto částek by nedaňové a ostatní příjmy byly meziročně o cca 30 mld. Kč vyšší, především díky příjmům z rozpočtu EU (transfery přijaté od EU a Národního fondu). Ty činily 96,8 mld. Kč (plnění na 78,7 % rozpočtu po změnách), což bylo o 37,0 mld. Kč více než v roce 2009.

Celkové výdaje byly čerpány ve výši 1 156,8 mld. Kč a proti rozpočtu po změnách byly nižší o 61,3 mld. Kč, tj. o 5,0 %, a představují meziroční pokles o 10,2 mld. Kč, tj. o 0,9 %. Podíl celkových výdajů na HDP (3 669,8 mld. Kč) v roce 2010 dosáhl 31,5 %, zatímco v roce 2009 to bylo 32,2 % (k 3 625,9 mld. Kč).

Běžné výdaje dosáhly výše 1 026,6 mld. Kč, tj. 96,4 % rozpočtu po změnách, a představují tak meziroční pokles o 7,3 mld. Kč, tj. o 0,7 %. Z nich tradičně nejvíce představovaly sociální dávky ve výši 430,9 mld. Kč, tj. 99,4 % rozpočtu po změnách, při meziročním růstu o 1,6 mld. Kč, tj. o 0,4 %.

Kapitálové výdaje ve výši 130,2 mld. Kč představují 84,8 % rozpočtu po změnách a meziroční pokles o 2,9 mld. Kč, tj. o 2,2 %.

Mandatorní výdaje dosáhly výše 628,1 mld. Kč (96,0 % rozpočtu po změnách), což je o 6,1 mld. Kč, tj. o 1,0 %, více než v roce 2009. Jejich podíl na celkových výdajích se zvýšil z 53,3 % v roce 2009 na 54,3 % v roce 2010. Na meziročním růstu se podílely především dávky důchodového pojištění (růst o 6,4 mld. Kč) či platba státu do zdravotního pojištění (růst o 4,0 mld. Kč), naopak meziročně poklesly například výdaje na obsluhu státního dluhu (o 4,3 mld. Kč) a dávky nemocenského pojištění (o 3,2 mld. Kč).

Hospodaření státního rozpočtu v roce 2010 skončilo schodkem 156,4 mld. Kč. Tento výsledek je o 6,5 mld. Kč příznivější, než činila jeho výše daná rozpočtem po změnách, a o 36,0 mld. Kč lepší než jeho vykázaná skutečnost roku 2009 (-192,4 mld. Kč). Podíl vykázaného schodku státního rozpočtu (156,4 mld. Kč) na HDP v roce 2010 činil 4,3 %, což je o 1,0 procentního bodu méně než v roce 2009.

Rozpočtovaná výše schodku nebyla překročena i přesto, že daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení nedosáhly svého rozpočtu o 38,0 mld. Kč a nad rámec rozpočtu výdajů byly navíc zapojeny uspořené nároky z nespotřebovaných výdajů OSS z minulých let (cca 60 mld. Kč). Nakonec převážil efekt úspory výdajů, jejich vázání s konečným vlivem 15,5 mld. Kč a také snížení nároků z nespotřebovaných výdajů OSS o 4 mld. Kč.

Podle § 47 rozpočtových pravidel, mohou OSS nárokovat nespotřebované výdaje minulých let v běžném roce a překročit tak rozpočet výdajů běžného roku. Stav nároků z nespotřebovaných výdajů k 1.1.2010 byl OSS vyčíslen částkou 89,8 mld. Kč. V průběhu roku 2010 se OSS rozhodly překročit rozpočet výdajů roku 2010 o cca 60 mld. Kč. Celkově se nároky během roku 2010 snížily o 64,9 mld. Kč (vč. 4 mld. Kč podle již zmíněného usnesení vlády č. 552/2010). V roce 2011 budou OSS podle údajů předaných Ministerstvu financí mít možnost nárokovat nespotřebované výdaje ve výši 101,2 mld. Kč (z toho 76,2 mld. Kč z nespotřebovaných výdajů roku 2010 a zbytek z let minulých).

Graf č. 1 - Vývoj salda státního rozpočtu od roku 1993 do roku 2010 (v mil. Kč)

Graf č. 2 - Měsíční vývoj příjmů, výdajů a salda státního rozpočtu v roce 2010 (v mil. Kč)

v mil. Kč
Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec
Příjmy SR 2010 97 615 64 347 87 208 72 352 64 404 122 016 78 631 72 042 87 338 88 558 63 404 102 460
Výdaje SR 2010 84 521 88 040 122 552 104 637 81 533 102 322 71 977 81 708 108 220 85 731 107 434 118 119
Saldo SR 2010 13 094 -23 693 -35 343 -32 285 -17 129 19 694 6 655 -9 666 -20 882 2 827 -44 029 -15 659

 

 

 

Dosažený schodek státního rozpočtu (vykázaný ČNB) ve výši 156 416 384 tis. Kč se navrhuje vypořádat financujícími položkami takto:

  • vydanými státními dluhopisy ve výši 149 422 123 tis. Kč
  • přijatými dlouhodobými úvěry ve výši 10 001 019 tis. Kč
  • změnou stavů na účtech státních finančních aktiv - zvýšením o 3 006 758 tis. Kč

Hospodaření systému důchodového pojištění za rok 2010 vykázalo schodek ve výši 35,6 mld. Kč (v roce 2009 to byl schodek ve výši 36,8 mld. Kč). Příjmy státního rozpočtu z pojistného na důchodové pojištění včetně příslušenství a příjmů z dobrovolného důchodového pojištění byly vykázány ve výši 317,9 mld. Kč, výdaje na dávky důchodového pojištění (včetně správních výdajů připadajících na výběr pojistného a na výplatu příslušných dávek ve výši 7,3 mld. Kč) činily 353,5 mld. Kč.

Podle § 36 odst. 3 rozpočtových pravidel budou prostředky vyčíslené jako kladný rozdíl příjmů pojistného na důchodové pojištění a výdajů na dávky důchodového pojištění, včetně výdajů spojených s výběrem pojistného na důchodové pojištění a výplatu dávek důchodového pojištění, převáděny na zvláštní účet rezervy pro důchodovou reformu ve státních finančních aktivech. To ovšem není případ roku 2010. Schodek hospodaření systému důchodového pojištění je součástí celkového schodku státního rozpočtu. Na konci roku 2010 činil stav prostředků na tomto zvláštním účtu 21,5 mld. Kč.

Podrobnější vyhodnocení inkasa a čerpání jednotlivých složek příjmů a výdajů státního rozpočtu v roce 2010 je provedeno v dalších částech zprávy.


1 Konečný vliv včetně dalších usnesení vlády, která částečně rušila předchozí rozhodnutí o vázání.

Jednotlivé kapitoly ke stažení

D. Zpráva o stavu a vývoji státních finančních aktiv a státních záruk

 

  1. ZÁKLADNÍ TENDENCE VÝVOJE STÁTNÍCH FINANČNÍCH AKTIV A PASIV
  2. STAV A VÝVOJ STÁTNÍCH FINANČNÍCH AKTIV
    1. OPERACE NA BANKOVNÍCH DEPOZITNÍCH ÚČTECH SFA
    2. STÁTNÍ ZAHRANIČNÍ POHLEDÁVKY
    3. MAJETKOVÉ ÚČASTI U MEZINÁRODNÍCH A TUZEMSKÝCH SPOLEČNOSTÍ
      3.1. Účasti u mezinárodních institucí a zahraničních společností
      3.2. Účasti u tuzemských společností
    4. STÁTNÍ PŮJČKY, NÁVRATNÉ FINANČNÍ VÝPOMOCI A JINÉ TUZEMSKÉ POHLEDÁVKY STÁTU
  3. PŘEHLED O STAVU A VÝVOJI STÁTNÍCH ZÁRUK
    1. STANDARDNÍ STÁTNÍ ZÁRUKY
    2. NESTANDARDNÍ STÁTNÍ ZÁRUKY
    3. RUČENÍ ZE ZÁKONA
  4. TABULKOVÁ PŘÍLOHA

Jednotlivé kapitoly ke stažení


I. Základní tendence vývoje státních finančních aktiv a pasiv

Vývoj státních finančních aktiv a pasiv vymezených rozpočtovými pravidly, tj. § 36 zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, charakterizují za rok 2010 následující údaje:

Tabulka č. 1 - Vývoj státních finančních aktiv a pasiv v průběhu roku 2010 (v mld. Kč)
S t a v k Změna za
rok 2010
Struktura k (v %)
1.1.2010 31.12.2010 1.1.2010 31.12.2010
1. Prostředky státu na depozitních bankovních účtech SFA 65,1 75,6 10,5 22,0 24,5
2. Pohledávky státu vůči zahraničí vč. pohledávek z deblokací 22,5 23,1 0,6 7,6 7,5
3. Pohledávky státu vůči tuzemsku ve správě MF 18,7 17,5 -1,2 6,3 5,7
4. Majetkové účasti státu vůči zahraničí a tuzemsku ve správě MF 68,0 82,8 14,8 23,0 26,8
5. Cenné papíry a ostatní finanční aktiva 121,5 109,5 -12,0 41,1 35,5
Státní finanční aktiva celkem 295,8 308,5 12,7 100,0 100,0
1. Závazky z emise tuzemských státních dluhopisů 926,8 1 036,3 109,5 75,3 73,6
2. Přímé zahraniční závazky z dlouhodobých úvěrů přijatých od EIB 57,9 67,2 9,3 4,7 4,8
3. Nepřímé závazky státu v cizí měně 193,3 240,3 47,0 15,7 17,1
z toho: ze zahraničních emisí státních dluhopisů 193,0 240,3 47,3 15,7 17,1
4. Závazky z nesplaceného upsaného kapitálu *) 52,2 63,5 11,3 4,3 4,5
5. Jiné závazky 0,3 0,3 - 0,0 -
Státní finanční pasiva celkem 1 230,5 1 407,6 177,1 100,0 100,0
Saldo státních finančních aktiv a pasiv -934,7 -1 099,1 -164,4
v tom : pozice vůči bankovní soustavě -291,0 -329,9 -38,9
pozice vůči ostatním subjektům v tuzemsku -334,2 -346,1 -11,9
pozice vůči zahraničí -309,5 -403,0 -93,5
neidentifikovatelní držitelé SDD -20,0 -20,0
*) závazky z nesplaceného kapitálu nejsou zahrnuty do státního dluhu

Pokračovala dlouhodobá tendence meziročního růstu pasivního salda bilance státních finančních aktiv a pasiv. Po jeho postupném zpomalování v předchozích letech (v roce 2006 o 131,5 mld. Kč, v roce 2007 o 83,4 mld.Kč a v roce 2008 o 25,6 mld. Kč) došlo v roce 2009 naopak k výrazné akceleraci (nárůst o 154,5 mld. Kč), která pokračovala i v roce 2010 (nárůst o 164,4 mld. Kč) a to při růstu stavu státních finančních aktiv o 12,7 mld. Kč a současném zvýšení stavu státních finančních pasiv o 177,1 mld. Kč.

Výrazně se v roce 2010 projevil růst zadluženosti z titulu emitovaných státních dluhopisů, a to jak tuzemských s celkovým přírůstkem 109,5 mld. Kč, tak i ze zahraničních emisí, kde nárůst činil 47,3 mld. Kč. Držba státních dluhopisů u zahraničních subjektů přitom vzrostla ve stejném období o 83,8 mld. Kč, ve vztahu k tuzemským bankovním i nebankovním subjektům pak celkově o 52,9 mld. Kč. Dluhopisy u neidentifikovatelných držitelů (konečné vlastníky cenných papírů na omnibus účtech bank není CDCP schopen identifikovat) představují v úhrnu 20 mld. Kč. Nárůst přímých závazků státu z dlouhodobých úvěrů od Evropské investiční banky celkem o cca 9,3 mld. Kč, byl v roce 2010 ovlivněn poměrně masivním čerpáním dalších úvěrových tranší, naproti tomu probíhalo i splácení jistiny těchto úvěrů. Nárůst stavu závazků z nesplacené části upsaného kapitálu v celkovém rozsahu 11,3 mld. Kč byl především důsledkem rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu EIB, upsaného jednotlivými členskými státy.

Graf č. 1 – Vývoj rozložení držby státních dluhopisů v roce 2010 (v mil. Kč)

Na straně aktiv byl patrný pokles stavu zejména u cenných papírů v držení státu (celkem o 8,6 mld. Kč) a rovněž u pohledávek státu (celkem o 1,6 mld. Kč) a to jak ve vztahu k tuzemsku, tak vůči zahraničí, včetně pohledávky z prodeje akciového podílu státu ve společnosti Arcelor Mittal Ostrava (pokles o 1 mld. Kč). Naopak u ostatních položek státních finančních aktiv, představovaných finančními prostředky státu na bankovních účtech SFA a majetkovými účastmi, došlo k celkovému nárůstu stavu o 25,3 mld. Kč. Úhrnné zvýšení stavu peněžních prostředků státu uložených na depozitních účtech státních finančních aktiv o 10,5 mld. Kč bylo v maximálně ovlivněno výnosem z 5.emise eurobondů, připsaným na euroúčet dluhové služby.

Celkový pokles stavu tuzemských cenných papírů držených ministerstvem financí z finančního investování je v podstatné míře odrazem investování volných peněžních prostředků na účtu Hospodaření státního rozpočtu (pokles o 10,6 mld. Kč). Částečné korekce bylo dosaženo investováním prostředků uložených na Jaderném účtu (nárůst o 1,6 mld. Kč) a na účtu Rezervy pro důchodovou reformu (nárůst o 0,4 mld. Kč). Výše rezervy peněžních prostředků, uložených na bankovních účtech u jiných peněžních ústavů jako zdroj pro vyloučení rizik z řízení státního dluhu, dosáhla ke 31.12.2010 hodnoty 0,5 mld. Kč, což oproti stavu ke 31.12.2009 představuje pokles o téměř 4,2 mld. Kč. Prostředky poskytnuté formou půjčky České exportní bance činily 1,7 mld. Kč.

Mírné zvýšení stavu zahraničních pohledávek státu o cca 0,6 mld. Kč bylo výsledkem připsání úroků (0,6 mld. Kč) a vyúčtování kreditních kursových rozdílů v rozsahu téměř 0,3 mld. Kč. Celkové zvýšení stavu uvedených zahraničních pohledávek bylo částečně korigováno realizovanými splátkami včetně pokračujících deblokací a případných odpisů u části vládních a převzatých pohledávek. Do vykazované výše stavu zahraničních majetkových účastí se významným způsobem (zvýšení v rozsahu téměř 11 mld. Kč) promítlo rozhodnutí Rady guvernérů o zvýšení základního kapitálu Evropské investiční banky, upsaného jednotlivými členskými státy. Poměrně výrazný nárůst majetkových účastí u tuzemských subjektů byl způsoben zejména navýšením kapitálu České exportní banky (celkem o 1,05 mld. Kč) a převodem příslušnosti k hospodaření s pohledávkou vůči ČSA, a.s. z Ministerstva průmyslu a obchodu a její následnou kapitalizací (o 2,5 mld. Kč).

Dlužnická pozice státu vykazovaná v rámci bilance státních finančních aktiv a pasiv vůči tuzemské bankovní soustavě se oproti stavu k 31.12.2009 prohloubila o 38,9 mld. Kč. Na straně finančních pasiv byla tato skutečnost ovlivněna poměrně strmým nárůstem bankovní držby státních dluhopisů o 38,5 mld. Kč, k němuž v roce 2010 došlo i při současném mírném poklesu podílu bankovního sektoru na této držbě (ze 40,2 % na 38,3 %). Na straně finančních aktiv se vedle zmíněného nárůstu prostředků na depozitních bankovních účtech SFA o 10,5 mld. Kč na výše uvedeném saldu projevilo snížení výše rezervy peněžních prostředků uložených na účtech u komerčních bank (pokles o 2,4 mld. Kč) i vliv výrazného poklesu tuzemských cenných papírů v držbě státu, který se konkrétně týkal držby poukázek ČNB, do jejichž nákupu byla finančně investována značná část volných prostředků souhrnného účtu státní pokladny.

Hlavní příčinou nárůstu dlužnického salda ve vztahu státu k tuzemským nebankovním subjektům o 11,9 mld. Kč bylo na straně finančních pasiv výrazné zvýšení držby státních dluhopisů u těchto subjektů o 14,4 mld. Kč. To se týkalo hlavně pojišťovacích společností a penzijních fondů (nárůst o 17,8 mld. Kč), a to na rozdíl od domácností, kde držba státních dluhopisů zaznamenala oproti stavu k 31.12.2009 naopak pokles o 1,5 mld. Kč. Na straně státních finančních aktiv byl uvedený nárůst dlužnického salda vůči nebankovnímu domácímu sektoru ovlivněn poklesem tuzemských pohledávek státu o 1,2 mld. Kč, a to zejména pohledávek z realizovaných státních záruk. Zmíněný pokles souvisel převážně s řešením finanční situace státní organizace Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) formou prominutí části jejich závazků vůči státu, obdobně jako tomu bylo v předchozích letech. Částečnou korekci pak představoval především nárůst stavu majetkových účastí státu, který se týkal zejména upsání nových akcií ČSA, a.s. v celkové jmenovité hodnotě 2,5 mld. Kč.

Stav státního dluhu, zohledňující především fakt dluhového pokrytí převažující části vykázaného schodku státního rozpočtu (156,4 mld. Kč) a tvorbu dluhové rezervy financování (7,1 mld. Kč), se za rok 2010 zvýšil z 1 178,2 mld. Kč na 1 344,1 mld. Kč (bez započítání závazků státu z nesplaceného upsaného kapitálu), tj. o 165,8 mld. Kč, resp. o 14,1 %, což proti předchozímu roku znamená poměrné snížení tempa růstu o 3,7 procentního bodu. Podíl státního dluhu na hrubém domácím produktu se dále zvýšil, a to proti roku 2009 z 32,5 % na 36,4 %, přičemž tržní hodnota státního dluhu dosáhla na konci roku 2010 úrovně 1 429,2 mld. Kč. V roce 2010 rostly souběžně obě hlavní složky státního dluhu, přičemž výraznější nárůst se týkal vnitřního státního dluhu, jehož výsledná hodnota se zvýšila o 109,5 mld. Kč (tj. o 11,8 %). Zahraniční státní dluh dosáhl ve sledovaném období absolutního přírůstku 56,3 mld. Kč (což představuje zvýšení o 22,4 %) a jeho podíl na celkovém státním dluhu tak v průběhu roku 2010 vzrostl z 21,3 % na 22,9 %.

Jednotlivé kapitoly ke stažení

E. Zpráva o řízení státního dluhu

 

  1. ÚVOD
  2. VÝVOJ A STAV STÁTNÍHO DLUHU

    1. Vývoj státního dluhu v letech 1993 až 2010
    2. Vývoj státního dluhu v roce 2010
    3. Stav státního dluhu
    3.1. Měnová skladba
    3.2. Skladba podle splatnosti
    3.3. Skladba podle držitele
    4. Půjčky
    4.1. Státní pokladniční poukázky
    4.2. Krátkodobé půjčky
    4.3. Emise střednědobých a dlouhodobých dluhopisů na domácím primárním trhu
    4.4. Obchody se státními střednědobými a dlouhodobými dluhopisy na sekundárním trhu
    4.5. Emise střednědobých a dlouhodobých dluhopisů na zahraničních trzích
    4.6. Státní dluhopisy celkem
    4.7. Půjčky od Evropské investiční banky
    5. Vývoj úrokových sazeb
    6. Splátky jistiny
  3. NÁKLADY STÁTNÍHO DLUHU

    1. Základní tendence ve vývoji nákladů státního dluhu v letech 1993 až 2010
    2. Rozpočet kapitoly Státní dluh a jeho plnění
    2.1. Hodnocení vývoje strategických ukazatelů (cílů) v kapitole Státní dluh
    2.2. Příjmy kapitoly Státní dluh
    2.3. Výdaje kapitoly Státní dluh
    2.4. Úpravy rozpočtu kapitoly Státní dluh v roce 2010
  4. ŘÍZENÍ STÁTNÍHO DLUHU

    1. Dluhová strategie a řízení rizik
    2. Řízení likvidity státního rozpočtu a státní pokladny v roce 2010
    2.1. Likvidita státní pokladny
    2.2. Vývoj salda státního rozpočtu v roce 2010
    2.3 Vývoj salda rezervních fondů organizačních složek státu
    2.4. Vývoj salda netermínovaných SFA
    2.5. Vývoj salda zůstatků účtů pro převod daní FU a SF
    2.6. Ostatní operace řízení likvidity
  5. TABULKOVÁ PŘÍLOHA

ÚVOD

V roce 2010 pokračovalo zvyšování státního dluhu, které jako dlouhodobý trend začalo v roce 1997. Státní dluh se v roce 2010 zvýšil z 1 178,2 mld. Kč na začátku roku o 165,8 mld. Kč na 1 344,1 mld. Kč na konci roku. Státní dluh se tak v průběhu roku zvýšil o 14,1 %.

Čisté výdaje na obsluhu státního dluhu dosáhly v roce 2010 celkem 35,8 mld. Kč, zatímco v roce 2009 dosahovaly 44,5 mld. Kč. Pokles byl důsledkem jak snížení hrubé výpůjční potřeby, tak zejména poklesu především dlouhodobých úrokových sazeb oproti minulému roku, přičemž pokles výnosů do splatnosti generoval výrazné zvýšení prémií a snížení diskontů emisí státních střednědobých a dlouhodobých dluhopisů.

Dne 14. září 2010 vydala Česká republika 5. emisi eurobondů v objemu 2,0 mld. EUR s kupónovou sazbou 3,625 % a s dobou splatnosti 10 let, přičemž čistý výnos emise činil 1 981,680 mil. EUR. Korunová hodnota emitovaných prostředků v den emise činila 49,1 mld. Kč.

Odbor řízení státního dluhu a státních finančních aktiv nadále úspěšně používá bankovní integrovaný informační systém WallStreet Systems (Trema) Suite, který je hlavním prostředkem řízení operačního rizika dluhových operací a řízení portfolií státu na finančním trhu. Stejný systém používá například také Evropská investiční banka, Evropská centrální banka, řada ministerstev financí a národních dluhových úřadů a centrálních bank.


 

Tabulka č. 1 - Vývoj státního dluhu České republiky v roce 2010 (v mld. Kč)
N á z e v Stav k
1.1.2010
Půjčky
(a)
Splátky
(b)
Kurzové
rozdíly (c)
Celková změna
(a - b + c)
Stav k
31.12.2010
S T Á T N Í D L U H C E L K E M 1 178,244 403,362 235,726 -1,822 165,814 1 344,057
Vnitřní dluh 926,751 343,910 234,379 0,000 109,531 1 036,282
Státní pokladniční poukázky 88,184 169,068 143,921 25,147 113,331
33. emise dlouhodobých dluhopisů (2000) 21,000 21,000 -21,000 0,000
34. emise dlouhodobých dluhopisů (2001) 35,000 0,000 35,000
36. emise dlouhodobých dluhopisů (2001) 50,272 0,000 50,272
40. emise dlouhodobých dluhopisů (2003) 64,964 0,000 64,964
41. emise dlouhodobých dluhopisů (2003) 47,035 0,000 47,035
44. emise dlouhodobých dluhopisů (2005) 61,689 0,650 0,650 62,339
45. emise střednědobých dluhopisů (2005) 56,976 56,976 -56,976 0,000
46. emise dlouhodobých dluhopisů (2005) 68,048 0,000 68,048
49. emise dlouhodobých dluhopisů (2006) 20,075 0,000 20,075
50. emise střednědobých dluhopisů (2007) 65,986 0,000 65,986
51. emise dlouhodobých dluhopisů (2007) 59,241 0,000 59,241
52. emise dlouhodobých dluhopisů (2007) 51,882 0,000 51,882
53. emise dlouhodobých dluhopisů (2007) 4,760 0,000 4,760
54. emise střednědobých dluhopisů (2008) 51,799 0,000 51,799
55. emise dlouhodobých dluhopisů (2008) 50,107 0,000 50,107
56. emise dlouhodobých dluhopisů (2009) 56,064 33,036 33,036 89,100
57. emise střednědobých dluhopisů (2009) 42,288 0,000 42,288
58. emise dlouhodobých dluhopisů (2009) 26,382 36,296 36,296 62,678
59. emise střednědobých dluhopisů (2010) 0,000 43,587 43,587 43,587
60. emise střednědobých dluhopisů (2010) 0,000 47,279 47,279 47,279
61. emise dlouhodobých dluhopisů (2010) 0,000 6,512 6,512 6,512
Dluhopis ČKA (2003) 5,000 5,000 -5,000 0,000
Závazky z repo operací - UÚ 0,000 5,000 5,000 0,000 0,000
Závazky z repo operací - ÚŘLSP 0,000 2,482 2,482 0,000 0,000
Vnější dluh 251,493 59,452 1,347 -1,822 56,283 307,776
1. emise eurobondů (2004) 48,824 0,000 48,824
2. emise eurobondů (2005) 30,019 -0,017 -0,017 30,002
3. emise eurobondů (2008) 52,571 -2,490 -2,490 50,081
4. emise eurobondů (2009) 39,776 -1,769 -1,769 38,007
5. emise eurobondů (2010) 0,000 49,100 0,765 49,865 49,865
1. emise jenových bondů (2006) 5,963 0,955 0,955 6,917
1. emise eurodluhopisů (2009) 6,947 -0,369 -0,369 6,578
1. emise švýcarských bondů (2009) 8,919 1,103 1,103 10,022
Půjčky od EIB 57,912 10,352 1,078 9,274 67,185
Směnky pro úhradu účasti u IBRD 0,294 0,000 0,294
Směnky vydané MF a deponované v ČNB pro zahr.fin.instituce 0,269 0,269 -0,269 0,000

Tabulka č. 2 - Příjmy státního dluhu České republiky v roce 2010 (v tis. Kč)
N á z e v Úrok Realizovaný
kurzový zisk
Příjmy
z poplatků
Celkové
příjmy
C E L K E M 12 894 041,725 5 365,000 185,195 12 899 591,919
Vnitřní státní dluh 12 338 190,929 185,195 12 338 376,124
13. emise střednědobých dluhopisů (1996) 58,035 58,035
17. emise střednědobých dluhopisů (1997) 607,334 607,334
19. emise střednědobých dluhopisů (1997) 478,225 478,225
20. emise střednědobých dluhopisů (1997) 75,623 75,623
24. emise střednědobých dluhopisů (1998) 17,440 17,440
28. emise střednědobých dluhopisů (1999) 5,840 5,840
44. emise dlouhodobých dluhopisů (2005) 40 653,889 40 653,889
56. emise dlouhodobých dluhopisů (2009) 3 531 195,966 3 531 195,966
58. emise dlouhodobých dluhopisů (2009) 5 675 617,636 5 675 617,636
59. emise střednědobých dluhopisů (2010) 996 581,702 996 581,702
60. emise střednědobých dluhopisů (2010) 1 453 138,694 1 453 138,694
61. emise dlouhodobých dluhopisů (2010) 21 294,293 21 294,293
Repo obchody - zástava PČNB - ÚŘLSP 541 015,434 541 015,434
Repo obchody - zástava SPP - ÚŘLSP 29 988,552 29 988,552
Depozitní operace - ÚŘLSP 16 779,659 16 779,659
Depozitní operace - UÚ 17,427 17,427
Cizoměnové aktivní operace 30 665,180 30 665,180
Ostatní 185,195 185,195
Vnější státní dluh 485 451,854 5 365,000 490 816,854
1. emise eurobondů (2004) 366 813,499 366 813,499
3. emise eurobondů (2008) 38 874,531 38 874,531
4. emise eurobondů (2009) 79 763,824 79 763,824
5. emise eurobondů (2010) 5 365,000 5 365,000
Bankovní účty 70 398,941 70 398,941
Úroky přijaté ze vkladů na účtech 70 398,941 70 398,941

 

Tabulka č. 3 - Výdaje na státní dluh České republiky v roce 2010 (v tis. Kč)
N á z e v Úmor Úrok Poplatky
dluhové služby
Realizovaná
kurzová ztráta
Celkové
výdaje
C E L K E M 91 536 603,384 48 521 308,218 219 459,670 0,000 140 277 371,272
Vnitřní státní dluh 90 458 140,000 37 678 680,213 107 821,978 128 244 642,192
Státní pokladniční poukázky 1 503 739,644 6,380 1 503 746,024
33. emise dlouhodobých dluhopisů (2000) 21 000 000,000 1 344 000,000 182,662 22 344 182,662
34. emise dlouhodobých dluhopisů (2001) 2 432 500,000 201,700 2 432 701,700
36. emise dlouhodobých dluhopisů (2001) 3 292 840,235 170,568 3 293 010,803
40. emise dlouhodobých dluhopisů (2003) 2 403 656,530 185,452 2 403 841,982
41. emise dlouhodobých dluhopisů (2003) 2 163 630,240 188,933 2 163 819,173
44. emise dlouhodobých dluhopisů (2005) 2 344 182,000 199,955 2 344 381,955
45. emise střednědobých dluhopisů (2005) 56 976 140,000 1 452 891,570 188,901 58 429 220,471
46. emise dlouhodobých dluhopisů (2005) 2 551 811,250 203,758 2 552 015,008
48. emise střednědobých dluhopisů (2006) 2,363 2,363
49. emise dlouhodobých dluhopisů (2006) 843 136,980 207,136 843 344,116
50. emise střednědobých dluhopisů (2007) 2 342 509,390 221,174 2 342 730,564
51. emise dlouhodobých dluhopisů (2007) 2 369 631,200 240,229 2 369 871,429
52. emise dlouhodobých dluhopisů (2007) 2 438 434,260 191,422 2 438 625,682
53. emise dlouhodobých dluhopisů (2007) 230 860,000 212,361 231 072,361
54. emise střednědobých dluhopisů (2008) 2 123 738,500 226,111 2 123 964,611
55. emise dlouhodobých dluhopisů (2008) 957 300,320 246,696 957 547,016
56. emise dlouhodobých dluhopisů (2009) 3 553 603,725 16 521,157 3 570 124,882
57. emise střednědobých dluhopisů (2009) 1 251 667,454 212,929 1 251 880,383
58. emise dlouhodobých dluhopisů (2009) 1 844 743,777 27 978,244 1 872 722,020
59. emise střednědobých dluhopisů (2010) 32 839,277 10 799,809 43 639,086
60. emise střednědobých dluhopisů (2010) 14 376,193 14 376,193
61. emise dlouhodobých dluhopisů (2010) 4 028,004 4 028,004
Dluhopis ČKA (2003) 5 000 000,000 200 000,000 236,153 5 200 236,153
Pasivní repo operace na UÚ 5 000 000,000 777,778 5 000 777,778
Pasivní repo operace na ÚŘLSP 2 482 000,000 186,083 2 482 186,083
Ostatní 30 593,688 30 593,688
Vnější státní dluh 1 078 463,384 10 842 627,736 111 637,961 12 032 729,081
1. emise eurobondů (2004) 2 661 685,199 0,791 2 661 685,989
2. emise eurobondů (2005) 1 603 520,938 2,500 1 603 523,438
3. emise eurobondů (2008) 2 536 099,985 2 536 099,985
4. emise eurobondů (2009) 1 964 459,524 1 964 459,524
5. emise eurobondů (2010) 339 281,000 110 475,000 449 756,000
1. emise jenových bondů (2006) 88 217,421 88 217,421
1. emise eurodluhopisů (2009) 210 534,556 247,470 210 782,026
1. emise švýcarských bondů (2009) 291 086,993 912,200 291 999,193
Půjčky od EIB 1 078 463,384 1 147 742,120 2 226 205,504
Bankovní účty 0,269 -0,269 0,000
Úroky hrazené ze vkladů na účtech 0,269 -0,269 0,000

 

Tabulka č. 4 - Přehled emisí SPP v roce 2010
Číslo
emise
Datum
emise
Datum
splatnosti
Objem
v mil. Kč
Prodáno Do
portfolia
MF
Životnost
ve dnech
Výnos
v % pa
579 15.1.2010 14.1.2011 5 959 5 959 364 1,45
580 5.2.2010 6.8.2010 5 689 5 689 182 1,19
581 19.2.2010 21.5.2010 6 000 6 000 91 1,05
582 5.3.2010 4.3.2011 5 857 5 857 364 1,38
583 26.3.2010 25.6.2010 5 835 5 835 91 1,04
584 9.4.2010 8.4.2011 6 770 6 770 364 1,30
585 7.5.2010 5.11.2010 6 980 6 980 182 1,12
586 14.5.2010 13.5.2011 35 149 5 149 30 000 364 1,12
587 21.5.2010 20.8.2010 6 411 6 411 91 0,79
588 28.5.2010 27.5.2011 6 979 6 979 364 1,10
589 4.6.2010 4.3.2011 5 025 5 025 273 1,05
590 11.6.2010 10.6.2011 6 633 6 633 364 1,23
591 25.6.2010 24.6.2011 5 790 5 790 364 1,27
592 2.7.2010 1.4.2011 6 910 6 910 273 1,21
593 9.7.2010 8.10.2010 5 809 5 809 91 0,84
594 16.7.2010 15.7.2011 7 692 7 692 364 1,34
595 23.7.2010 22.10.2010 6 518 6 518 91 0,84
596 6.8.2010 4.2.2011 8 000 8 000 182 1,09
597 20.8.2010 19.11.2010 6 607 6 607 91 0,82
598 27.8.2010 26.8.2011 7 326 7 326 364 1,30
599 3.9.2010 3.12.2010 5 888 5 888 91 0,84
600 10.9.2010 10.6.2011 5 915 5 915 273 1,23
601 17.9.2010 16.9.2011 5 688 5 688 364 1,33
602 1.10.2010 30.9.2011 4 533 4 533 364 1,33
603 22.10.2010 22.7.2011 3 975 3 975 273 1,21
604 5.11.2010 4.11.2011 35 000 5 000 30 000 364 1,28
605 19.11.2010 19.8.2011 5 000 5 000 273 1,16
606 3.12.2010 2.12.2011 5 130 5 130 364 1,17

 

Tabulka č. 5 - Transfery na projekty financované z úvěrů od zahraničních fin. institucí v roce 2010 - druhové a odvětv. třídění (v tis. Kč)
327 - Ministerstvo dopravy
Okruh Projekt Paragraf Položka Rozpočet Vnitřní
přesuny
Do kapitol Změny
rozpočtu
Rozpočet po
změnách
VBa Výstavba SO kolem hlavního města
Prahy, část JZ
2212 6351 0 1 940 000 -1 940 000 0 0
VBb Rámcový úvěr přijatý Českou
republikou od EIB
2299 5909 0 92 660 -92 660 0 0
2299 6909 10 325 872 -3 026 161 -6 307 340 -9 333 501 992 371

10 325 872

-993 501 -8 340 000 -9 333 501 992 371
329 - Ministerstvo zemědělství
Okruh Projekt Paragraf Položka Rozpočet Vnitřní
přesuny
Do kapitol Změny
rozpočtu
Rozpočet po
změnách
VBc Výstavba a obnova infrastruktury
vodovodů a kanalizací
2321 6341 0 254 678 -254 678 0 0
VBd Podpora prevence před povodněmi II 3744 6313 960 000 -196 631 -634 551 -831 182 128 818
3744 6121 240 000 -58 047 0 -58 047 181 953
VBe Podpora obnovy, odbahnění a rek.
rybníků a výstavby VN
2341 6313 138 000 27 366 -163 673 -136 307 1 693
2341 5213 412 000 -27 366 -247 178 -274 544 137 456
VBf Výstavba a obnova infrastruktury
vodovodů a kanalizací II
2310 6341 241 193 245 983 -400 976 -154 993 86 200
2321 6341 294 792 596 649 -776 489 -179 840 114 952
2310 6313 26 799 -26 799 0 -26 799 0
2321 6313 32 755 -32 755 0 -32 755 0
2 345 539 783 078 -2 477 545 -1 694 467 651 072
333 - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Okruh Projekt Paragraf Položka Rozpočet Vnitřní
přesuny
Do kapitol Změny
rozpočtu
Rozpočet po
změnách
VBg Podpora rozvoje a obnovy
Masarykovy univerzity
3211 6352 0 210 423 -210 423 0 0
0 210 423 -210 423 0 0
Celkem 12 671 411 0 -11 027 968 -11 027 968 1 643 443

F. Zpráva o hospodaření dalších složek veřejných rozpočtů a o fondech organizačních složek státu

 

  1. Závěrečné účty státních fondů
    1. Souhrnná charakteristika hospodaření státních fondů
    2. Závěrečný účet Státního zemědělského intervenčního fondu
    3. Závěrečný účet Státního fondu životního prostředí
    4. Závěrečný účet Státního fondu rozvoje bydlení
    5. Závěrečný účet Státního fondu dopravní infrastruktury
    6. Závěrečný účet Státního fondu kultury
    7. Závěrečný účet Státního fondu pro podporu a rozvoj čes. kinematografie
  2. Hospodaření rozpočtů územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti za rok 2010
    1. Celkové výsledky hospodaření krajů, obcí, DSO a regionálních rad regionů soudržnosti
    2. Příjmy a výdaje krajů
    3. Příjmy a výdaje obcí a DSO
    4. Hospodaření Regionálních rad regionů soudržnosti
  3. Výsledky hospodaření zdravotních pojišťoven
  4. Přehled o stavech fondů organizačních složek státu

Jednotlivé kapitoly ke stažení


I. Závěrečné účty státních fondů

1. Souhrnná charakteristika hospodaření státních fondů

Hospodaření státních fondů za rok 2010 skončilo přebytkem 6,1 mld. Kč. Rozsah činnosti státních fondů byl ovlivněn pokračováním celkového útlumu ekonomiky, provázeným mnoha nepříznivými dopady. Charakteristickým rysem bylo poměrně výrazné nenaplnění objemu rozpočtovaných příjmů, a to zejména u nedaňových příjmů, kde celkový propad o 32,9 mld. Kč představuje 22,7 %. Současně také většina státních fondů (s výjimkou Státního fondu životního prostředí a Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie) snížila jak běžné, tak i kapitálové výdaje oproti částkám rozpočtovaným na rok 2010. Celkovou výši dosaženého výsledného přebytku státních fondů ovlivnilo zejména kladné saldo příjmů a výdajů Státního fondu životního prostředí (SFŽP) a Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI).

Tabulka č. 1 Bilance hospodaření státních fondů(v mil. Kč)
Rozpočet
na rok 2010
Skutečnost
za rok 2010
Plnění
v %
PŘÍJMY
Daňové příjmy 17 629,6 16 893,9 95,8
Nedaňové příjmy 28 477,8 19 179,5 67,3
Kapitálové příjmy 0,7 x
Přijaté transfery 150,0 150,0 100,0
Přijaté dotace 116 209,2 92 618,7 79,7
z toho: ze státního rozpočtu 108 479,7 84 912,9 78,3
Příjmy státních fondů celkem 162 466,6 128 842,8 79,3
VÝDAJE
Běžné výdaje 68 864,7 55 224,6 80,2
Kapitálové výdaje 90 387,4 67 469,6 74,6
Výdaje státních fondů celkem 159 252,1 122 694,2 77,0
Saldo příjmů a výdajů 3 214,5 6 148,6 x
FINANCOVÁNÍ -3 214,5 -6 148,6 x
z toho:
změna stavu na bankovních účtech -5 082,7 -7 803,5 x
změna stavu bankovních úvěrů 366,2 152,9 x
změna stavů nebankovních půjček 1 502,0 1 502,0 x

Na plnění příjmů rozpočtu SFŽP se podílely příjmy z poplatků za znečišťování životního prostředí (cca 1,9 mld. Kč), dotace ze státního rozpočtu na technickou asistenci programů EU ve výši 216,7 mil.Kč, pokuty, postihy a splátky z poskytnutých půjček. Finanční prostředky ve výši cca 6,1 mld. Kč získal fond z prodeje emisních kreditů, přičemž tyto prostředky byly účelově vyčleněny pro financování programu Zelená úsporám. Z výdajů SFŽP tvořily převážnou část (cca 3,2 mld. Kč) výdaje na smluvní akce včetně programu Zelená úsporám, zaměřené především na podporu aktivit v oblasti ochrany vod, z toho kofinancování akcí podporovaných EU činilo 223 mil. Kč.

U Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) představovaly dotace ze státního rozpočtu (kapitoly MZe) více než 98% upraveného rozpočtu příjmů. Dalšími zdroji SZIF byly úvěry čerpané na intervenční nákupy a půjčka od PGRLF na Program rozvoje venkova.

Oproti roku 2009 došlo k nižšímu čerpání dotací ze státního rozpočtu, určených na financování Společné zemědělské politiky o téměř 1,8 mld. Kč. Běžné výdaje fondu, uskutečněné v roce 2010 na 75,8 % a současně kapitálové výdaje realizované na 99,9 %, představovaly celkově snížení čerpání výdajů proti upravenému rozpočtu o 10 mld. Kč. Na celkovém užití zdrojů se významnou měrou podílely zdroje EU, které tvořily cca 77 % celkových výdajů SZIF.

Rozpočet Státního fondu rozvoje bydlení byl v roce 2010 zaměřen na program oprav a modernizaci bytových domů (PANEL / NOVÝ PANEL), program na pomoc mladým rodinám při pořizování bytu i na výstavbu sociálních nájemních bytů. Pokračovala rovněž pomoc při odstraňování následků povodní z roku 2009 a 2010 formou zvýhodněných zvýhodněných úvěrů. Příjmy byly překročeny o 8,6 % (o 107,8 mil. Kč), především v důsledku vyššího objemu splátek z poskytnutých úvěrů při jejich předčasném splacení. Výdaje byly splněny na 60,2 %, což představuje proti upravenému rozpočtu snížení o 1 375,7 mil. Kč. Tento výsledek byl ovlivněn způsobem čerpání jednotlivých podpor poskytovaných Fondem, kdy dotaci v rámci příslušného programu lze čerpat po dobu několika let.

Celkové příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury v roce 2010 dosáhly 80,6 mld. Kč, což představuje plnění na 77,7 %. Na výpadku daňových příjmů ve výši 1 mld. Kč se podílely výnosy ze silniční daně (o 0,8 mld. Kč) a příjmy ze spotřební daně z minerálních olejů (o 0,7 mld. Kč). Částečnou korekci tvořily poplatky za užívání dálnic a rychlostních komunikací, kde byl rozpočet překročen o 0,5 mld. Kč. Dotace ze státního rozpočtu byly směrovány na realizaci dluhopisového programu (11,5 mld. Kč), na společné programy spolufinancované z fondů EU (24,6 mld. Kč), na úhradu škod způsobených povodněmi (1,1 mld. Kč) a na krytí deficitu hospodaření SFDI (4,4 mld. Kč). Běžné výdaje SFDI byly splněny na 88,9 % a kapitálové na 69,5 %. Celkové snížení proti upravenému rozpočtu o 27,4 mld. Kč se týkalo vesměs výdajů ve prospěch rozvoje výstavby, údržby a modernizace silnic a dálnic, železničních dopravních cest a vnitrozemských vodních cest.

Rada Státního fondu kultury, která rozhoduje o poskytování finančních prostředků na kulturní projekty nebyla zvolena ani v roce 2010, proto Fond nemohl zajišťovat hlavní předmět své činnosti, tj. poskytovat finanční prostředky na kulturní projekty. Fond neobdržel dotaci ze státního rozpočtu ani nečerpal prostředky z fondů EU. Převážnou část příjmů tak tvořily příjmy z pronájmu nemovitostí a pozemků, které představovaly 88 % z celkových příjmů. Výdaje Státního fondu kultury činily 29,9 mil. Kč (tj. 88,3 % rozpočtu), přičemž maximum prostředků bylo vynaloženo na činnosti spojené s údržbou, správou, provozováním, opravou, rekonstrukcemi a technickým zhodnocováním nemovitostí.

Obdobně jako Státní fond kultury, tak i Státní fond pro podporu a rozvoj kinematografie neobdržel dotaci ze státního rozpočtu a ani nečerpal prostředky z fondů EU. Překročení celkových příjmů proti rozpočtu o 49,7 mil. Kč ovlivnily vyšší příjmy z obchodování s filmy Fondu. Poměrně vysoké překročení rozpočtovaných výdajů o 194,5 mil. Kč (tj. čerpání na téměř 265 %) bylo způsobeno vyšším objemem vyplacených podpor na tvorbu, výrobu, distribuci a propagaci kinematografických děl a na modernizaci a technický rozvoj české kinematografie.

Tabulka č. 2 – Stav čisté věřitelské pozice z financování státních fondů za rok 2010 (v mil. Kč)
Stav
k 1.1.2010
Stav
k 31.12.2010
Změna
za rok 2010
Peněžní prostředky na účtech u bank 33 798,2 41 601,7 7 803,5
Závazky z přijatých bankovních úvěrů 475,8 628,7 152,9
Závazky z nebankovních půjček 638,2 2 140,2 1 502,0
Věřitelská pozice z financování státních fondů 32 684,2 38 832,8 6 148,6
z toho : vůči bankám 33 322,4 40 973,0 7 650,6

Stav čisté věřitelské pozice z financování státních fondů se za rok 2010 zvýšil o cca 6,1 mld. Kč, což bylo v převážné míře ovlivněno depozitními bankovními operacemi, tj. nárůstem stavu peněžních prostředků státních fondů na bankovních účtech v rozsahu 7,8 mld.Kč.

Státní zemědělský intervenční fond využil i v roce 2010 čerpání revolvingového kontokorentního úvěru na financování intervenčních nákupů zemědělských komodit v úhrnné výši 952,5 mil. Kč. Naproti tomu Fond uhradil předchozí úvěr na intervenční nákupy v částce 799,6 mil. Kč. Na Program rozvoje venkova SZIF čerpal půjčku od PGRLF, a to jak dlouhodobého charakteru ve výši 1 352 mil. Kč, tak krátkodobou půjčku (200 mil. Kč). Závazky Státního fondu životního prostředí z dlouhodobé nebankovní půjčky od MUFIS, a.s. na financování akcí pro ochranu a zlepšování životního prostředí jsou průběžně spláceny a v roce 2010 byla uhrazena část jistiny ve výši 50 mil. Kč i vyúčtované roční úroky.

Audit účetních závěrek za rok 2010 se týkal všech šesti státních fondů. Podle došlých zpráv o provedení tohoto auditu byly účetní závěrky státních fondů schváleny příslušným auditorem bez výhrady.

II. Hospodaření rozpočtů územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti za rok 2010

Oživení ekonomického výkonu v roce 2010 se odrazilo také v hospodaření územních rozpočtů. Po stagnaci příjmů rozpočtů krajů a obcí v roce 2009, způsobené propadem inkasa daňových příjmů, došlo v souladu s předpoklady rozpočtu k obnovení trendu růstu příjmů ze sdílených daní a tím i celkových příjmů územních rozpočtů.

Ve státním rozpočtu na rok 2010 zůstala zachována obdobná struktura transferů určených územním rozpočtům jako v předchozích letech. Nejvýznamnějšími kapitolami, z nichž je financována činnost územních samosprávných celků, zůstaly kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva práce a sociálních věcí.

V kapitole Všeobecná pokladní správa byly stanoveny transfery poskytované v rámci tzv. finančních vztahů státního rozpočtu k rozpočtům krajů, k rozpočtům obcí a k rozpočtu hl. m. Prahy (přílohy č. 5, 6 a 7 k zákonu č. 487/2009 Sb., o státním rozpočtu na rok 2010). Stanovení jejich výše se však částečně dotkla úsporná opatření zapracovaná ve státním rozpočtu. Na rozdíl od předchozích let nebyla výše příspěvků a dotací poskytovaných v rámci uvedených finančních vztahů valorizována. Do objemů příslušných dotačních titulů byly promítnuty pouze vlivy vyplývající ze změny počtu obyvatel, počtu žáků, lůžkových kapacit apod. Úsporná opatření uplatňovaná v rámci státního rozpočtu se projevila také v další části transferů poskytovaných z kapitoly Všeobecná pokladní správa, kterou jsou tzv. ostatní dotace z kapitoly Všeobecná pokladní správa. V části investičních dotací došlo oproti minulému roku ke snížení objemů prostředků v ukazateli „Výdaje vedené v informačním systému programového financování celkem.“

Významné změny byly ve státním rozpočtu na rok 2010 zapracovány v oblasti financování výkonu přenesené působnosti zajišťované obcemi. K řešení disproporcí v míře krytí výdajů na výkon přenesené působnosti byl příspěvek na výkon státní správy pro obce, který je obsažen ve finančních vztazích státního rozpočtu k rozpočtům obcí v úhrnech po jednotlivých krajích a ve finančním vztahu k rozpočtu hl.m. Prahy, navýšen o 2,0 mld. Kč. Cílem navýšení bylo přispět k postupnému odstranění existujících disproporcí mezi velikostí výdajů na financování agend státní správy a příjmy na jejich krytí v návaznosti na výsledky „Analýzy financování výkonu veřejné správy územními samosprávnými celky“ zpracované Vysokou školou ekonomickou v roce 2008.

Dále byla do objemu příspěvku na výkon státní správy pro obce a hl. m. Prahu, který je součástí finančního vztahu státního rozpočtu k rozpočtům obcí a k rozpočtu hl. m. Prahy, zahrnuta částka 301,5 mil. Kč, která byla v roce 2009 rozpočtována v ukazateli kapitoly Všeobecná pokladní správa „Další prostředky pro územní samosprávné celky“ na položce „Dofinancování příspěvku na výkon státní správy pro obce“. Důvodem byla potřeba zpřehlednit financování výkonu přenesené působnosti zajišťované obcemi.

Rozdělování příspěvku na výkon státní správy obcím vychází nadále z metodiky zpracované Ministerstvem vnitra a použité poprvé v roce 2006. Metodika pro rok 2010 však byla modifikována tak, aby mohly být promítnuty výsledky „Analýzy financování výkonu veřejné správy územními samosprávnými celky“. Změny spočívaly ve výrazném zjednodušení propočtu a v úpravě koeficientů, která zohledňovala zvýšení prostředků k řešení disproporcí v míře krytí výdajů na výkon přenesené působnosti.

Do příjmů obecních rozpočtů se dále promítly změny právní úpravy v oblasti daně z nemovitostí a v oblasti místních poplatků, které nabyly účinnosti od 1.1.2010. V případě zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí byly přijaty dvě novely zákona, které směřovaly k vyššímu zdaňování nemovitostí a tím i posílení příjmů obecních rozpočtů. První novela ukončila patnáctileté osvobození od platby daně pro majitele novostaveb, druhá novela zákona dvojnásobně zvýšila zákonem danou sazbu daně, s výjimkou daně ze zemědělských pozemků a staveb k podnikání.

Novela zákona č. 565/1990Sb., o místních poplatcích, vytvořila předpoklady pro navýšení příjmů obcí z místního poplatku z ubytovací kapacity, neboť umožnila navýšit sazby poplatku a rozšířila možnosti jeho výběru.

Fungování všech subjektů územních rozpočtů ovlivnila také účetní reforma a vytvoření centrálního systému účetnictví státu (CSÚIS). Od 1. ledna vstoupily v účinnost novela zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví a nová vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky.

Způsob předávání účetních a finančních výkazů do Centrálního systému účetních informací státu (CSÚIS) upravuje vyhláška č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záznamech). Předávání údajů pro hodnocení plnění rozpočtu nově upravuje vyhláška č. 449/2009 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů Regionálních rad regionů soudržnosti (nahradila dosavadní vyhlášku č. 16/2001 Sb.).

Hodnocení plnění příjmů a výdajů krajů, obcí a dobrovolných svazků obcí (dále jen DSO) a Regionálních rad regionů soudržnosti (dále jen regionálních rad) za rok 2010 je provedeno samostatně. Hodnocení plnění příjmů a výdajů je provedeno k dosažené skutečnosti roku 2010 a k rozpočtu po změnách (dále jen rozpočtu).

1. Celkové výsledky hospodaření krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti

Ve státním rozpočtu bylo předpokládáno, že trend deficitního hospodaření územních rozpočtů z roku 2009 bude pokračovat i v dalším roce, i když v mírnější podobě. Schodek územních rozpočtů byl pro rok 2010 predikován v celkové výši 5,6 mld. Kč, z toho u obcí 3,2 mld. Kč, u krajů 2,1 mld. Kč a dobrovolných svazků obcí 0,3 mld. Kč. V případě regionálních rad bylo stejně jako v předchozích letech předpokládáno vyrovnané hospodaření. Tato predikce vycházela z předpokladu, že celkové inkaso daňových příjmů meziročně vzroste zhruba o 10 %.

Ve srovnání s předpoklady rozpočtu na rok 2010 byly výsledky hospodaření příznivější. Územní rozpočty vykázaly za loňský rok schodek v celkové výši 1,2 mld. Kč, přičemž schodek byl vykázán pouze na úrovni obcí a DSO (v celkové výši 3,4 mld. Kč), kraje hospodařily s přebytkem (1,9 mld. Kč) a regionální rady rovněž s přebytkem (0,3 mld. Kč).

Celkové příjmy krajů, obcí, DSO a regionálních rad dosáhly v loňském roce 424,7 mld. Kč, což znamená meziroční zvýšení o 28,1 mld. Kč. Přes relativně vysoký nárůst (o 7,1 %) zaostaly celkové příjmy územních rozpočtů za předpoklady rozpočtu (plnění 98,9%).

Bilance příjmů a výdajů územních rozpočtů k 31.12.2010 v mil. Kč (po konsolidaci) 1

Tabulka č. 1 - Bilance příjmů a výdajů územních rozpočtů k 31.12.2010 v mil. Kč (po konsolidaci)
Územní rozpočty celkem stupně územních rozpočtů
skutečnost k 31.12.2010
skutečnost
k 31.12.2009
rozpočet
2010
po změnách
Skutečnost
k 31.12.2010
%
plnění
rozpočtu
Obce a
DSO
Kraje RRRS
Příjmy celkem 396 633,1 429 227,7 424 707,3 98,9 288 113,7 140 621,0 27 282,5
z toho:
Daňové příjmy 180 334,7 201 500,0 187 984,2 93,3 142 885,5 45 098,6 .
Nedaňové příjmy 30 414,7 32 150,0 32 184,3 100,1 27 892,3 4 902,7 74,2
Kapitálové příjmy 14 410,6 14 750,0 13 945,7 94,5 12 835,3 1 110,3 0,2
Přijaté transfery 171 465,7 180 827,7 190 389,3 105,3 104 500,4 89 509,4 27 208,1
Výdaje celkem 422 576,1 434 779,90 425895,7 98 291 507,2 138 728,3 27 010,4
Z toho:
Běžné výdaje 305 684,1 308 933,7 313 540,9 101,5 199 934,3 118 683,6 1 227,5
Kapitálové výdaje 116 892,0 125 846,2 112 354,8 89,3 91 572,9 20 044,7 25 782,9
Saldo příjmů a výdajů - 25 943,0 -5 552,2 - 1 188,4 . - 3 393,5 1 892,7 272,1

Nejvyšší dynamiku růstu příjmů vykázaly rozpočty regionálních rad, jejich příjmy se meziročně zvýšily o 81,1 %. Vyšší růst příjmů byl zapracován již v rozpočtu, a to v souvislosti s předpokládaným nárůstem počtu projektů realizovaných v rámci regionálních operačních programů. Příjmy rozpočtů obcí a DSO se meziročně zvýšily o 8,8 %, nejnižší dynamiku příjmů zaznamenaly rozpočty krajů, jejichž příjmy vzrostly pouze o 2,7 %.

Struktura hlavních zdrojů financování jednotlivých částí územních rozpočtů se dlouhodobě nemění. Financování krajů bylo zajišťováno především transfery ze státního rozpočtu, ze státních fondů a z rozpočtů regionálních rad, v souhrnu tvořily 63,7 % celkových příjmů krajů. U obcí a DSO zůstaly hlavním zdrojem financování daňové příjmy, které se na celkových příjmech podílely ve výši 49,6 %, podíl transferů ze státního rozpočtu, ze státních fondů, z rozpočtů krajů a regionálních rad činil 36,3 %. Základním zdrojem financování regionálních rad jsou transfery ze státního rozpočtu určené na financování programů spolufinancovaných z rozpočtu EU, v loňském roce tvořily 99,7 % celkových příjmů.

Objem transferů přijatých územními rozpočty byl oproti předchozímu roku vyšší o 18,9 mld. Kč (nárůst o 11,1 %). Vyšší nárůst transferů přijatých územními rozpočty byl vykázán i v roce 2009, kdy se objem transferů meziročně zvýšil o 24,6 mld. Kč.

Celkové výdaje územních rozpočtů činily 425,9 mld. Kč, jejich objem byl oproti předpokladům rozpočtu nižší (plnění 98,0 %). Meziročně vzrostly pouze o 0,8 %.

Stav finančních prostředků na bankovních účtech rozpočtového hospodaření krajů a obcí dosáhl ke konci sledovaného roku celkové výše 70,6 mld. Kč, což znamená meziroční nárůst o 2,8 mld. Kč, ke zvýšení došlo především na úrovni obcí. Po výkyvu vývoje objemu finančních prostředků na bankovních účtech krajů a obcí zaznamenaném v roce 2009, naznačují výsledky v loňském roce určitou konsolidaci jejich rozpočtového hospodaření. V roce 2009 v důsledku propadu daňových příjmů, přistoupily kraje i obce ve vyšší míře k využití rezerv z minulých let. Stav finančních prostředků na bankovních účtech se tehdy meziročně výrazně snížil (o 21,2 mld. Kč) a poprvé od roku 2001 byl přerušen trend zvyšování objemu finančních prostředků na bankovních účtech územních samosprávných celků.

Tabulka č. 2 - Stavy finančních prostředků na bankovních účtech rozpočtů ÚSC bez příspěvkových organizací (v mld. Kč)
2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
ÚSC celkem 31 34,7 41 46,2 57,6 61,9 71,6 89 67,8 70,6
z toho:
krajské úřady 0,1 1,9 3,4 4,3 6 7,5 11,2 13,9 11,2 12,3
obce a DSO 30,9 32,8 37,6 41,9 51,6 54,4 60,4 75,1 56,6 58,3

 


1 Z důvodu konsolidace, jejímž smyslem je očistit údaje o rozpočtu nebo skutečnosti peněžních operací o interní přesuny peněžních prostředků uvnitř jednotky nebo mezi jednotkami na úrovni sumářů, za které se operace sledují, je součet na úrovni republiky odlišný od součtu jednotlivých úrovní, tj.obcí a DSO, krajů a regionálních rad.
Příjmové, výdajové a finanční operace, které jsou předmětem konsolidace spolu s uvedením úrovně, na které se konsolidace provádí, stanovuje vyhláška č. 449/2009 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů Regionálních rad regionů soudržnosti.

III. Výsledky hospodaření zdravotních pojišťoven

Nedílnou součástí veřejných financí jsou finanční prostředky systému veřejného zdravotního pojištění (dále jen "v. z. p."). Hodnocení vývoje systému v. z. p. za rok 2010 vychází z údajů ročních statistických výkazů zdravotních pojišťoven (dále jen "ZP") zpracovaných v souladu s vyhláškou č. 274/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, které byly předloženy na Ministerstvo zdravotnictví (dále jen "MZ") a na Ministerstvo financí (dále jen "MF") do 28.2.2011. Údaje v nich obsažené jsou podkladem pro vypracování ročních účetních závěrek a výročních zpráv za rok 2010, které podléhají povinnému auditu. Ověřené dokumenty předloží ZP do 29.4.2011 na MZ a MF. Po jejich posouzení budou společně s návrhem "vyjádření vlády" předloženy vládě a poté, spolu s usnesením vlády, do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (dále jen "PSP ČR") ke konečnému projednání. Zdravotně pojistné plány na rok 2010 (podléhající stejnému legislativnímu postupu) nebyly do konce roku 2010 zařazeny na program jednání PSP ČR a tak ZP hospodařily v roce 2010 podle provizorií (vydaných MZ po projednání s MF). Provizoria hospodaření vycházela z ověřených ZPP 2010 projednaných vládou (usnesení vlády č. 142/2010).

Vyhláška č. 445/2009 Sb., od 1.1.2010 aktualizovala vyhlášku č. 503/2002 Sb., upravující účetní postupy ZP. Od 1.1.2010 byla doplněna závaznými Českými účetními standardy pro ZP. Souborem těchto nových právních předpisů byla zavedena povinnost účtování opravných položek k pojistnému a příslušenství a dále i ostatních opravných položek, které v souladu s principem věrného zobrazení, mají zpřesnit účtování ve všech fondech v. z. p. Rozšířena byla i povinnost účtování rezerv a dohadných položek aktivních a pasivních (v roce 2009 byla tato povinnost stanovena pouze pro základní fond zdravotního pojištění a zdaňovanou činnost). ZP respektovaly tuto metodiku a jejich podklady o hospodaření za rok 2010 vycházely z nových účetních předpisů. Pro potřeby CSÚIIS byl vydán jednotný výkaz Rozvahy.

K 31.12.2010 zajišťovalo pro 10 396 219 pojištěnců služby systému v. z. p. devět činných ZP. Krajské uspořádání, doplněné územními pracovišti, bylo ze zákona povinné pouze pro VZP ČR, jejíž síť poboček, územních pracovišť a především smluvních zdravotnických zařízení (dále jen "ZZ") zajišťovala celostátní dostupnost zdravotní péče. U VZP ČR bylo v průměru registrováno 6 264 484 pojištěnců (60,3 %), u osmi ZZP bylo zaregistrováno celkem 4 121 991 pojištěnců (39,7 %). V průběhu roku 2010 se nenaplnil předpoklad zvýšeného odchodu pojištěnců od VZP ČR, ani nenastal výrazný rozvoj ZP Média, která v systému v. z. p. působí od února roku 2009 a k 31.12.2010 registrovala pouze 28 770 pojištěnců2 Stabilizace kmene pojištěnců VZP ČR byla podpořena, jak v důsledku omezení proplácení nadstandardů u zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven (dále jen "ZZP"), tak částečně i propagací internetové zdravotní knížky (dále jen "IZIP"), která nabízela nové možnosti využití služeb a informací pro pojištěnce VZP ČR.

Vývoj hospodaření systému v. z. p. v roce 2010 lze charakterizovat následujícími údaji:

Tabulka č. 10 - Vývoj hospodaření systému v. z. p. v roce 2010 (v mil. Kč)
Vývoj hospodaření systému veřejného zdravotního pojištění za roky 2009 a 2010
Vybrané ukazatele
Skutečnost
v mil. Kč
r. 2009
Předběžné
výsledky
v mil. Kč
r. 2010
Rozdíl
v mil. Kč
r. 2010 - r.2009
Změna
v %
r. 2010/2009
Příjmy v systému veřejného zdravotního pojištění celkem 212 199 215 615 3 416 101,6
v tom: inkaso pojistného po přerozdělování 208 740 212 783 4 043 101,9
z toho: ze SR na nevýdělečné pojištěnce *) (výstup z přerozdělování) 49 204 52 473 3 269 106,6
ostatní příjmy a výnosy v.z.p. 3 074 2 219 -855 72,2
výnosy z komerční činnosti, smluvního pojištění. a připojištění 109 98 -11 89,9
platby od zahr. pojišťoven na základě mezinár.smluv 276 515 239 186,6
Výdaje v systému zdravotního pojištění celkem 218 630 222 502 3 872 101,8
v tom: výdaje na zdravotní péči 210 033 214 373 4 340 102,1
provozní režie 8 163 7 660 -503 93,8
výdaje za cizince uhrazené zdravotnickým zařízením 378 421 43 111,4
náklady na celkovou komerční činnost 56 48 -8 85,7
Saldo všech příjmů celkem a výdajů celkem -6 431 -6 887 -456 107,1
Saldo příjmů a výdajů bez vlivu komerční činnosti -6 484 -6 937 -453 107,0

*) Rozdíl mezi skutečnými výdaji na platby za nevýdělečné pojištěnce ze státního rozpočtu a výstupy z účetnictví je způsoben časovým posunem, v důsledku procesu 12. přerozdělování pojistného. V r. 2009 platba státu na zvláštní účet přerozdělování dosáhla 48 673 mil. Kč(platba státu 677 Kč/jednoho pojištěnce měsíčně).Vlivem zákona č. 362/2009 Sb. došlo v r. 2010 k navýšení platby státu na 723 Kč měsíčně na jednoho "státem hrazeného pojištěnce. Celková platba státu v r. 2010 dosáhla 52 700 mil. Kč.

Příjmy celkem v roce 2010 dosáhly 215 615 mil. Kč s meziročním nárůstem o 1,6 % (tempo meziročního nárůstu se zvýšilo o 1,2 p. b.). Příjmy pojistného po přerozdělování dosáhly 212 783 mil. Kč, s meziročním nárůstem o 1,9 % (při zvýšení tempa meziročního nárůstu o 1,3 p. b.). Příjmy z vlastního výběru dosáhly 160 310 mil. Kč a meziročně vzrostly pouze o 0,4 %. Přestože s účinností od 1.1.2010 byly zvýšeny maximální vyměřovací základy u zaměstnanců, OSVČ a osob pracujících v souběhu z ročního 48 násobku průměrné mzdy na 72 násobek průměrné mzdy (dosažené o dva roky zpět) překryly tento pozitivní vliv na výběr pojistného pokračující dopady recese, při které další pojištěnci z řad zaměstnanců přešli mezi osoby, za které byl plátcem stát. V souladu se zákonem č. 362/2009 Sb., který novelizoval zákon č. 592/1992 Sb. vzrostla výše platby státu od 1.1.2010 na jednoho pojištěnce ze 677 Kč na 723 Kč na měsíc (tj. meziročně o 46 Kč). Celkový počet státem hrazených pojištěnců dosahoval v roce 2010 v průměru měsíčně 6 074 193 osob. Nejvyšší nárůst počtu osob hrazených státem zaznamenala kategorie uchazečů o zaměstnání evidovaná na úřadu práce (meziročně nárůst o 54 017 uchazečů). Celková hodnota platby státu v r. 2010 dosáhla 52 700 mil. Kč s meziročním nárůstem o 4 027 mil. Kč. Podíl z meziročního zvýšení platby státu v dosaženém meziročním nárůstu činil 3 307 mil. Kč, zbývajících 720 mil. Kč bylo uhrazeno státem v důsledku nárůstu průměrného měsíčního počtu pojištěnců hrazených státem o 82 925 osob, tj. o 1,4 %. Z výše uvedených důvodů současně poklesl vlastní výběr pojistného o cca 1 mld. Kč. Při 100 % přerozdělování pojistného nemá na příjmy jednotlivých ZP vliv rozdílná skladba plátců pojistného, neboť kriteria přerozdělování se každoročně aktualizují podle vykázaných nákladů na zdravotní péči všech pojištěnců (o dva roky zpět) v členění na muže a ženy po 5 letech věku. Zvláštní princip je používán u propočtu podílu za nákladné pojištěnce (oddělená součást systému 100 % přerozdělování). Systému přerozdělování pojistného podléhá veškeré vybrané pojistné, platba státu, prostředky úroků vzniklých na zvláštním bankovním účtu snížené o poplatky za vedení tohoto účtu i mimořádné prostředky získané podle § 6a zákona č. 280/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při uzavření procesu likvidace některé ze ZZP3.

Z výsledků hospodaření (které jsou v účetnictví ovlivněny i časovými posuny mezi roky 2009 a 2010) vyplývá, že VZP ČR získala v roce 2010 při přerozdělování pojistného 47 088 mil. Kč tj. meziroční nárůst o 1 410 mil. Kč. Výsledné saldo za rok 2010 odvodů a příjmů z přerozdělování u souboru ZZP bylo 5 385 mil. Kč a jeho meziroční nárůst dosáhl 1 859 mil. Kč. Z hlediska ročního salda přerozdělování odvedla finanční prostředky na zvláštní účet přerozdělování pouze OZP v celkové hodnotě 2 122 mil. Kč (meziroční snížení odvodu o 133 mil. Kč) a ZPMV ČR ve výši 228 mil. Kč (meziroční snížení odvodu o 657 mil. Kč).

Průměrné příjmy celkem na jednoho pojištěnce v roce 2010 dosáhly 20 759 Kč (VZP ČR 22 293 Kč s meziročním nárůstem o 1,3 % Kč a ZZP v průměru 18 429 Kč s meziročním nárůstem o 2,2 %, v rozmezí od 1,6 do 3,7 % ). Vývoj příjmů ZP Média byl neporovnatelný, s ohledem na dobu působení od února 2009.

Ostatní příjmy a výnosy v. z. p. dosáhly 2 219 mil. Kč (1,02 % z celkových příjmů), na jejich meziročním snížení se podílel jak pokles přijatých úroků, tak i pokles příjmů za příslušenství k pojistnému v důsledku prohlubující se platební neschopnosti dlužníků.

Na bankovní účty základních fondů zdravotního pojištění bylo prostřednictvím Centra mezistátních úhrad převedeno od zahraničních pojišťoven 515 mil. Kč. Celkový dopad z působení mezistátních smluv na hospodaření ZP byl v tomto roce kladný, neboť výdaje za ošetření této skupiny pojištěnců na území ČR v roce 2010 dosáhly pouze 421 mil. Kč. Za rok 2010 došlo k částečnému zlepšení bilance pohledávko-závazkového stavu zahranič? ních pojišťoven; přesto k 31.12.2010 stav celkových pohledávek našich ZP dosáhl 674 mil. Kč, celkových závazků našich ZP vůči zahraničním pojišťovnám pouze 238 mil. Kč. Rozdíl z této bilance ve výši 436 mil. Kč kryjí ZP z prostředků bankovních účtů základních fondů zdravotního pojištění.

Roční výdaje systému v. z. p. celkem v roce 2010 dosáhly 222 502 mil. Kč, s meziročním nárůstem o 1,8 % (při meziročním snížení tempa růstu o 7,2 %). V porovnání s vývojem celkových příjmů však tempo výdajů vzrostlo v roce 2010 o 0,2 p. b., což se projevilo ve snížení finančních rezerv na bankovních účtech v. z. p. Výdaje na zdravotní péči dosáhly 214 373 mil. Kč (činily 96,35 % z celkových výdajů systému v. z. p). Meziroční nárůst dosáhl 2,1 % při meziročním snížení tempa růstu o 6,4 p. b. Podle předpokladů MZ měla úhradová vyhláška č. 471/2009 Sb. v roce 2010 zajistit meziroční stagnaci výdajů na zdravotní péči, neboť v r. 2009 (již v době recese a při prudkém poklesu výběru pojistného) došlo k mimořádnému meziročnímu nárůstu výdajů na zdravotní péči (2009/2008 o 8,5 %). S ohledem na to, že Státní ústav pro kontrolu léčiv neukončil do 31.12.2009 revizi léků (zahájena při převodu zákonných kompetencí z MF na MZ k 1.1.2008) byly ceny a současně i úhrady dosud neprověřených léků v roce 2010 přechodně sníženy (podle přechodných ustanovení zákona č. 362/2009 Sb.) o 7 %. Úhrady za léky na recept skutečně klesly meziročně o 2,4 mld. Kč, avšak z vývoje výdajů na zdravotní péči vyplývá, že ostatní segmenty zdravotní péče vzrostly meziročně o 6,6 mld. Kč. ZP se tedy nepodařilo realizovat záměry dané úhradovou vyhláškou č. 471/2009 Sb. Lze konstatovat že ZZ nepocítila ani v roce 2010 dopady recese.

V přepočtu na jednoho pojištěnce dosáhly průměrné výdaje za zdravotní péči z BÚ základního fondu zdravotního pojištění 20 582 Kč (u ZZP celkový průměr 18 051 Kč, u VZP ČR 22 248 Kč). Vykázané rozdíly ve výdajích za zdravotní péči mezi VZP ČR a skupinou ZZP byly ovlivněny jak rozdílnou skladbou pojištěnců, tak i smluvními vztahy se ZZ a cenovými dodatky na rok 2010. Meziroční nárůst u VZP ČR dosáhl 1,8 %, skupina ZZP v průměru navýšila tyto výdaje o 4 % (v rozmezí od - 2,3 do + 6,8 %). V porovnání s VZP ČR vynaložily ZZP na jednoho pojištěnce pouze 81,1 % výdajů, jejich poměr příjmů po přerozdělování dosáhl v daném období 82,6 %. V důsledků vyhlášených limitů podle § 16 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů (které chrání jednotlivé pojištěnce před zvýšenými výdaji v oblasti regulačních poplatků a doplatků na léky) bylo v roce 2010 vráceno pojištěncům celkem 472 mil.Kč.

V rámci uzavřené Dohody s MZ ze dne 7. 5. 2009 byla pro roky 2009 a 2010 přijata úsporná opatření u ZZP v oblasti tvorby fondů prevence (dále jen "FPrev"), která byla ZZP dodržena i v roce 2010. V průměru uhradily ZZP v roce 2010 jednomu pojištěnci nadstandardní péči za 97 Kč, VZP ČR pouze za 31 Kč. Meziroční pokles výdajů za nadstandardní péči dosáhl 906 mil. Kč a pozitivně se odrazil v nárůstu péče hrazené ze základních fondů zdravotního pojištění. V důsledku jednotného postupu omezení tvorby Fprev poklesly meziročně zásoby ZZP na bankovních účtech Fprev o 58 mil. Kč. VZP ČR4 meziročně snížila zůstatek na BÚ ZFZP o 40 mil. Kč. Podrobnou analýzu nákladů na zdravotní péči v členění na jednotlivé segmenty budou obsahovat jednotlivé výroční zprávy ZP za rok 2010 a souhrnné hodnocení vývoje systému v. z. p. (termín předložení vládě září 2011).

I v oblasti nákladů na vlastní činnost dodržely ZZP Dohodu s MZ, ve které se jednotlivé všechny ZP zavázaly jednotným postupem snížit své příděly na činnost jak v roce 2009 tak i v roce 2010. ZZP tak posílily v souhrnu bankovní účty základních fondů zdravotního pojištění o 377 mil. Kč. VZP ČR Dohodu v roce 2010 nenaplnila a uplatnila nárok na maximální příděl do provozního fondu v souladu s § 7 vyhlášky č. 418/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Důvodem tohoto kroku byly nedořešené závěry z kontroly NKÚ týkající se financování IZIPu, jenž, v souladu s citovanou vyhláškou, prováděla VZP ČR z prostředků základního fondu zdravotního pojištění. Podle závěrů NKÚ však nesplnila VZP ČR při proplácení úhrad ze základního fondu zdravotního pojištění za služby IZIPu podmínky citované vyhlášky. VZP ČR byla proto nucena posílit prostředky provozního fondu na vyhláškou povolené maximum a do jednoznačného dořešení závěrů kontroly provádět úhrady IZIPu z provozního fondu. Pro ZP s nejmenším počtem pojištěnců dosáhl maximální dohodnutý limit 3,21 % (snížení o 0,50 procentního bodu oproti limitu stanoveném vyhláškou č. 418/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Limit 3,21 % se týkal pouze ZP Média a ZP Škoda, neboť limit úměrně klesá s vazbou na průměrný počet pojištěnců. VZP ČR čerpala maximální limit hodnotě 3,36 %. Hypotetický průměr za systém v. z. p. jako celek činil 3,26 % (ZZP v průměru pouze 3,0 %). Souhrn absolutních limitů stanovených v souladu s vyhláškou č. 418/2003 Sb. dosáhl 7 374 mil. Kč, v důsledku dodržení dohody bylo do provozních fondů v roce 2010 převedeno pouze celkem 6 932 mil. Kč. Při zapojení existujících zůstatků na bankovních účtech fondů provozního charakteru vynaložily na vlastní provoz (včetně investičních výdajů) ZP celkem 7 660 mil. Kč, z toho na investiční výdaje bylo použito celkem 769 mil. Kč (u VZP ČR 570 mil. Kč). ZP Média, v důsledku pomalého nárůstu počtu pojištěnců, nevytvořila ani v druhém roce činnosti dostatek provozních prostředků pro plánovaný rozvoj a tak přijala od svého žadatele o zřízení další bezúročnou půjčku ve výši 122 mil. Kč s tím, že její splatnost je odložena po roce 2013. Celkově tak k 31.12.2010 dlužila žadateli 137 mil. Kč.

Saldo mezi příjmy celkem a výdaji celkem (dále jen "saldo hospodaření") u činných ZP jako celku dosáhlo v roce 2010 záporné hodnoty - 6 887 mil. Kč. Pouze ZP M-A dosáhla v roce 2010 kladné saldo hospodaření ve výši 72 mil. Kč, ostatních 8 ZP vykázalo záporné saldo hospodaření. V meziročním srovnání celkové saldo hospodaření pokleslo o 456 mil. Kč. Jak příjmy celkem, tak i výdaje na zdravotní péči se vyvíjely v relaci k ZPP 2010. Saldo hospodaření v ZPP 2010 bylo plánováno v hodnotě - 7 953 mil. Kč. Ve srovnání s dosaženým výsledkem za rok 2010 se tedy z hlediska čerpání finančních zásob vyvíjelo hospodaření systému v. z. p. lépe než předpokládal ZPP 2010.

Finanční rezervy na bankovních účtech všech fondů v. z. p. k 31.12.2010 v důsledku záporného salda hospodaření meziročně poklesly o 6 783 mil. Kč na 24 336 mil. Kč. V průměru jednoho pojištěnce byly finanční rezervy jednotlivých ZP nerovnoměrné. Nejnižší finanční rezervy vykázala VZP ČR 875 Kč/1 pojištěnce, průměr za ZZP dosáhl 4 574 Kč/1 pojištěnce. Na bankovních účtech základních fondů zdravotního pojištění bylo soustředěno celkem 16 112 mil. Kč, což představovalo hypotetickou průměrnou výši finanční zásoby na úhrady zdravotní péče ve výši 28 dnů (u VZP ČR však dosahovala zásoba pouze cca 6 dnů, u ostatních ZZP v průměru 68 dnů). Zůstatky na bankovních účtech provozního charakteru dosáhly k 31.12.2010 celkem 4 682 mil. Kč a meziročně poklesly o 1 267 mil. Kč. Zůstatky finančních prostředků sociálních fondů (určených pro zaměstnance) dosáhly celkem 73 mil. Kč s meziročním nárůstem o 15 mil. Kč. Na bankovních účtech fondů prevence (nadstandardní péče pro pojištěnce) bylo soustředěno 465 mil. Kč, s meziročním snížením o 98 mil. Kč.

Poměr mezi stavem závazků a pohledávek v systému v. z. p. a jejich strukturou ukazuje následující srovnání:

Tabulka č. 11 - (v tis. Kč)
Stavy pohledávek, závazků,
dohadných položek, rezerv a opravných položek
2009
VZP ČR
2009
ZZP
celkem
2009
celkem
činné ZP
2010
VZP ČR
2010
ZZP
celkem
2010
celkem
činné ZP
Meziroční změny 2010/2009 v %
VZP ČR ZZP
celkem
Celkem
činné ZP
Ukazatel k datu 31.12. daného roku v tis. Kč
Závazky celkem 16 552 890 6 912 160 23 465 050 18 429 102 7 337 658 25 766 760 111,3 106,2 109,8
v tom: závazky vůči zdravotnickým zařízením ve lhůtě splatnosti 16 063 010 6 396 465 22 459 475 17 518 582 6 841 489 24 360 071 109,1 107,0 108,5
závazky vůči zdravotnickým zařízením po lhůtě splatnosti 0 0 0 0 0
ostatní závazky ve lhůtě splatnosti 489 880 515 695 1 005 575 910 520 496 169 1 406 689 185,9 96,2 139,9
ostatní závazky po lhůtě splatnosti 0 0 0 0 0
Pohledávky celkem 40 132 313 14 509 666 54 641 979 25 186 990 12 068 438 37 255 428 62,8 83,2 68,2
v tom: pohledávky za plátci pojistného ve lhůtě splatnosti 7 986 219 5 183 633 13 169 852 8 033 606 6 061 152 14 094 758 100,6 116,9 107,0
pohledávky za plátci pojistného po lhůtě splatnosti 30 063 294 8 660 604 38 723 898 14 535 187 5 332 863 19 868 050 48,3 61,6 51,3
pohledávky za zdravotnickými zařízeními ve lhůtě splatnosti 1 128 926 352 940 1 481 866 1 657 663 406 108 2 063 771 146,8 115,1 139,3
pohledávky za zdravotnickými zařízeními po lhůtě splatnosti 0 2 646 2 646 0 1 275 1 275 48,2 48,2
ostatní pohledávky ve lhůtě splatnosti 953 874 196 898 1 150 772 840 248 212 915 1 053 163 88,1 108,1 91,5
ostatní pohledávky po lhůtě splatnosti 0 112 945 112 945 120 286 54 125 174 411 47,9 154,4
"Hrubé" pohledávky celkem tj. v č. doh. pol. (v metodice r. 2009) 41 265 105 17 256 993 58 522 098 102,8 118,9 107,1
dohadné položky pasivní (k závazkům) 641 810 1 843 814 2 485 624 1 093 114 2 302 450 3 395 564 170,3 124,9 136,6
dohadné položky aktivní (k pohledávkám) 374 914 687 487 1 062 401 645 351 568 723 1 214 074 172,1 82,7 114,3
Rezervy (mimo rezervní fond) změna metodiky k 1.1.2008 a 1.1.2010 117 263 15 534 132 797 65 430 14 998 80 428 55,8 96,5 60,6
Opravné položky celkem - nová položka od 1.1.2010 *) 16 078 115 5 188 555 21 266 670
*) Tyto hodnoty byly vyčleněny z pohledávek (po lhůtě splatnosti) a jejich výše je čtvrtletně upřesňována.
Poznámka: V r. 2009 byl nad rámec daných závazků evidován závazek ZP Média vůči žadateli - objem dlouhodobé půjčky na provoz dosáhl k 31.12.2009 celkem 15 mil.Kč. (VZP ČR ukončila v r. 2009 splácení komerčního úvěru a nově vzniklá ČPZP (dříve HZP) splatila všechny dluhy za ZP Agel, která se sloučila s HZP k 30.6.2009). Nad rámec vykázaných hodnot dosáhl u ZP Média dluh vůči žadateli k 31.12.2010 celkem 127.mil. Kč ( splatnost po r. 2013). Ostatní zdravotní pojišťovny nevykázaly nad rámec dané tabulky žádné zadlužení z titulu úvěrů nebo půjček.

Stav pohledávek celkem k 31.12.2010 dosáhl 37 255 mil. Kč a především v důsledku metodické změny poklesl o 31,8 %, z toho pohledávky za plátci pojistného po lhůtě splatnosti dosáhly 19 868 mil. Kč s meziročním poklesem o 48,7 %. V obou případech bylo toto mimořádné snížení způsobeno metodickou změnou při které byly z daných ukazatelů vyloučeny tzv. "opravné položky", tj. hodnoty jednotně propočteného snížení hodnoty pohledávek po lhůtě splatnosti vyjadřující výši kvalifikovaně stanoveného odhadu nedovýběru. Ukazatel je v souladu s účetní metodikou čtvrtletně upřesňován5. Stav opravných položek byl vykázán k 31.12.2010 celkem 21 267 mil. Kč (VZP ČR 16 078 mil. Kč, soubor ZZP 5 189 mil. Kč), údaje budou ještě předmětem ověření auditory, protože po celý rok 2010 byla upřesňována metodika způsobu účtování. Hodnota odpisů pohledávek za pojistným a příslušenstvím (převedeno do podrozvahy) dosáhla v r. 2010 celkem dosáhla 4 003 mil. Kč, dalších 638 mil. Kč bylo jednotlivými ZP a jejich Rozhodčími orgány prominuto plátcům pojistného v důsledku aktů odstranění tvrdosti v oblasti příslušenství (při splnění zákonné podmínky úhrady pojistného). Nad rámec zaúčtovaných pohledávek byl propočtem stanoven k 31. 12. 2010 stav dohadných položek aktivních 1 214 mil. Kč, představující předpokládanou výši neproúčtovaných pohledávek za plátci pojistného, kterou nebylo možno především z časových důvodů zaúčtovat k datu účetní závěrky za rok 2010.

Stav závazků celkem dosáhl k 31.12.2010 hodnoty 25 767 mil. Kč (meziroční nárůst o 9,8 %), z toho u VZP ČR 18 429 mil. Kč (nárůst o 11,3 %) a ZZP celkem 7 338 mil. Kč (nárůst o 6,2 %). Všechny ZP hospodařily v průběhu roku 2010 bez závazků po lhůtě splatnosti. Závazky ve lhůtě splatnosti vůči ZZ dosáhly k 31.12.2010 celkem 24 360 mil. Kč a meziročně vzrostly meziročně o 8,5 %. Stav těchto závazků v přepočtu na denní výdaje za zdravotní péči představoval k 31.12.2010 dobu 42 dnů (v rozmezí mezi 21 dny u RBP až 53 dny u VoZP ČR). VZP ČR vykázala přepočtený stav pohledávek v hodnotě 46 dnů. Nevyúčtované náklady na zdravotní péči za rok 2010 byly stanoveny pomocí dohadných položek pasivních v předběžné výši 3 396 mil. Kč, s meziročním nárůstem o 36,6 % Jejich stanovení umožňuje platná účtová osnova pro ZP. Daná hodnota odráží především neuzavřená vyúčtování zdravotní péče, která, s ohledem na pravidla kontrolních mechanizmů vložená do platných právních předpisů (např. korekční koeficienty propočítané správcem informačního centra do 80ti dnů po kalendářním čtvrtletí), jsou složitá a vlastní doba zúčtování dohadných položek stanovených v roce 2009 probíhala ještě v 2. pololetí roku 2010.

Celková hodnota čistých aktiv a pasiv dosáhla k 31.12.2010 za systém v. z. p. jako celek 70 062 mil. Kč. Meziroční snížení dosáhlo 23 605 mil. Kč tj.25,2 % Na snížení aktiv i pasiv se především projevilo vyloučení opravných položek do zvláštního sloupce Rozvahy v Aktivech a souvstažné promítnutí této účetní operace do snížení zůstatků fondů v. z. p. v Pasivech. Výše zůstatků opravných položek bude v roce 2011 každé čtvrtletí přehodnocována, proto jsou opravné položky nadále vykazovány v Rozvaze (na rozdíl od odepsaných pohledávek, které jsou každoročně vyloučeny do podrozvahy, kde jsou sledovány do zániku práva vymáhání dané pohledávky). Z pohledu účetního se u opravných položek jedná o pohledávky aktivně vymáhané na dlužnících.

Aktiva celkem byla tvořena pouze z 34,8 % finančními prostředky, z 54,8 % pohledávkami z v. z. p.(vč. dohadných položek aktivních) a z 8,2 % dlouhodobým hmotným majetkem. V aktivech VZP ČR a OZP se tak jako v předchozích letech projevuje i hodnota akcií jejich dceřiných společností - komerčních pojišťoven (u VZP ČR jde o Pojišťovnu VZP a. s., která funguje od 1.5.2004 a u OZP o pojišťovnu Vitalitas a. s., která byla založena v roce 1998). Obě akciové společnosti jsou ve 100% vlastnictví jmenovaných ZP. Hodnota akcií v držení VZP ČR činila 104 800 mil. Kč u OZP 133 917 mil. Kč. VZP ČR nově získala 5 % podíl na vedení IZIPu v hodnotě 120 tis. Kč. Zbývající položky aktiv nejsou z hlediska objemu významné.

V pasivech celkem za systém v. z. p se promítají především zůstatky fondů v. z. p. které tvoří 58,2 %, závazků z v. z. p.(včetně dohadných položek pasivních) v podílu 39,8 %. Jak již bylo uvedeno, využila ZP Média bezúročné půjčky od žadatele na stabilizaci provozních potřeb v obou letech své existence v celkové výši 137 mil. Kč. Ostatní položky pasiv jsou z pohledu hospodaření systému v. z. p. nevýznamné.

Zákonné možnosti uložení části svých finančních prostředků v. z. p. do CP využila pouze OZP v hodnotě krátkodobých a dlouhodobých investic ve výši 259 mil. Kč a ZP MV ČR v hodnotě 98 mil. Kč převážně krátkodobých investic. Žádná ze ZP není zatížena splátkami komerčního úvěru.

Závěrem lze konstatovat, že ani v roce 2010 nedošlo k zastavení růstu nákladů na zdravotní péči. Vliv zvýšené fakturace od ZZ se promítl do nárůstu výdajů na zdravotní péči, s dopadem na snížení finančních zásob na bankovních účtech fondů v. z. p. Část závazků na zdravotní péči se promítla do nárůstu stavu závazků a dohadných položek pasivních. ZP v roce 2010 dokázaly tlumit vliv recese z vlastních finančních rezerv. Stabilizaci hospodaření celého systému v. z. p. přispěla především zvýšená platba státu v roce 2010 (přínos 4 027 mil. Kč) a přechodné snížení cen a úhrad léků o 7 % (přínos u úhrad léků na recept o 2,4 mld. Kč).

Součástí systému v. z. p. byly i prostředky Zajišťovacího fondu, vytvořeného v letech 1998 až 2005 z povinných příspěvků ZZP, poté byla tato povinnost ročních příspěvků novelu zákona č. 280/1992 Sb. zrušena. Tento fond je podle zákona č. 280/1992 Sb., řízen 5 člennou správní radou, jmenovanou ministrem zdravotnictví. Na konci roku 2010 činil stav finančních prostředků Zajišťovacího fondu 772 mil Kč. Od zákonného zřízení fondu nebyly jeho prostředky nikdy čerpány na zákonem stanovené účely, neboť od jeho vzniku nedošlo u žádné z činných ZZP ke vstupu do likvidace. Na skupinu ZZP likvidovaných podle předchozího znění zákona se možnost čerpání nevztahuje. Stávajícím podmínkám hospodaření ZZP zákonem stanovená pravidla nevyhovují a proto budou v rámci věcného záměru zákona o ZP přehodnocena do konce června 2011, poté budou změny promítnuty do nového zákona o ZP s účinností od 1.1.2013.


2 Pokud ZP Média nenaplní do listopadu 2011 zákonný limit 100 tis. registrovaných pojištěnců bude o jejím dalším působení rozhodovat MZ v souladu se zákonem č. 280/1992 Sb.
3 K 31. 12. 2010 nebyla uzavřena likvidace Hornické zaměstnanecké zdravotní pojišťovny, Pojišťovny Sport a Mendlovy zdravotní pojišťovny.
4 Tvorba Fprev VZP ČR řídí zákonem č. 551/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů a nepodléhala tudíž Dohodě s MZ.
5 V důsledku recese klesá stále procento vymahatelnosti potencionálních finančních zdrojů. Pětiletá doba, kdy lze vymáhat dluhy na plátcích pojistného se jeví v dané době velmi krátká a proto novela zákona č. 592/1992 Sb., která je součástí návrhu změny zákona č. 48/1997 Sb., a souvisejících předpisů uplatňuje požadavek na prodloužení doby z 5ti na 10 let (shodně jako v sociálním zabezpečení).

IV. Přehled o stavech fondů organizačních složek státu

V souladu s ustanovením § 29 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, je součástí návrhu státního závěrečného účtu i přehled o stavech fondů organizačních složek státu (dále jen "OSS").

Podle § 48 zákona o rozpočtových pravidlech OSS tvoří tyto peněžní fondy: rezervní fond a fond kulturních a sociálních potřeb. Způsob tvorby a možnosti použití peněžních fondů OSS jsou stanoveny rozpočtovými pravidly a vyhláškou Ministerstva financí č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů.

Zůstatek rezervních fondů OSS vykázaný na bankovních účtech ke konci roku 2010 dosáhl 1,7 mld. Kč a proti stavu ke konci předchozího roku se zvýšil o 200 mil. Kč. Změna stavu představovala převis příjmů rezervních fondů v hodnoceném období nad převedením části prostředků fondů do příjmů OSS k jejich použití k financování výdajů. V bankovním zůstatku rezervních fondů OSS ve výši 1,7 mld. Kč tvořily převažující většinu prostředky získané z prodeje majetku, se kterým bylo zmocněno hospodařit Ministerstvo obrany a dále prostředky ze zahraničí včetně peněžních darů, poskytnuté především bez uvedení účelu jejich použití, v menší míře prostředky poskytnuté na stanovený účel.

Nejvíce prostředků na účtech rezervních fondů měla ke konci roku 2010 kapitola Ministerstvo obrany (1,5 mld. Kč), Ministerstvo vnitra (75 mil. Kč), Ministerstvo dopravy (61 mil. Kč), Ministerstvo životního prostředí (44 mil. Kč), Ministerstvo práce a sociálních věcí (33 mil. Kč), Český statistický úřad (25 mil. Kč) a kapitola Ministerstvo financí (17 mil. Kč). Ostatní ministerstva a ústřední úřady měly na účtech podstatně menší částky anebo neměly žádné prostředky.

Podrobnější údaje a informace o prostředcích rezervních fondů jsou obsaženy v návrzích závěrečných účtů jednotlivých kapitol státního rozpočtu za rok 2010 předložených příslušným výborům Poslanecké sněmovny.

Stav fondu kulturních a sociálních potřeb všech OSS se v průběhu roku 2010 snížil z 1 105 mil. Kč ke konci roku 2009 na 590 mil. Kč ke konci roku 2010, tj. o 515 mil. Kč.

Kromě výše uvedených fondů, jejichž zdroje a čerpání upravují rozpočtová pravidla, byly v období do konce roku 2009 organizačními složkami státu vykazovány i další fondy tvořené podle účetních předpisů (viz státní závěrečný účet za rok 2009). Vyhláškou č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, byla s účinností od 1. ledna 2010 stanovena nová směrná účtová osnova, která mj. výrazným způsobem změnila strukturu fondů účetních jednotek. Jako příklad uvádíme "Majetkové fondy a zvláštní fondy", dříve vykazované v účtové skupině 90, které jsou nově evidovány (na nově zřízených syntetických účtech) v účtové skupině 40 - Jmění účetní jednotky a upravující položky, a to nikoliv již jako fondy.

Tabulka č. 12 - Přehled o stavech peněžních fondů organizačních složek státu*) (v tis. Kč)
K a p i t o l a FKSP Rezervní fond
Stav
k 31.12.2009
Stav
k 31.12.2010
Změna
stavu
Stav
k 31.12.2009
Stav
k 31.12.2010
Změna
stavu
1 2 3=2-1 4 5 6=5-4
301 Kancelář prezidenta republiky 1 374 576 -798
302 Poslanecká sněmovna Parlamentu 655 874 219
303 Senát Parlamentu 919 811 -107
304 Úřad vlády 3 026 2 966 -60
305 Bezpečnostní informační služba 19 122 13 669 -5 453
306 Ministerstvo zahraničních věcí 3 177 2 263 -915 40 122 5 109 -35 013
307 Ministerstvo obrany 338 334 175 974 -162 360 1 290 760 1 471 911 181 151
308 Národní bezpečnostní úřad 1 217 969 -248
309 Kancelář Veřejného ochránce práv 106 236 130
312 Ministerstvo financí 81 241 24 853 -56 387 17 284 16 508 -776
313 Ministerstvo práce a sociálních věcí 47 548 28 766 -18 782 29 026 33 110 4 084
314 Ministerstvo vnitra 348 407 174 561 -173 846 41 026 75 098 34 072
315 Ministerstvo životního prostředí 7 918 5 627 -2 291 948 44 321 43 373
317 Ministerstvo pro místní rozvoj 353 1 536 1 183
321 Grantová agentura 134 99 -35 42 24 -18
322 Ministerstvo průmyslu a obchodu 5 634 3 978 -1 657 2 281 2 768 487
327 Ministerstvo dopravy 4 077 4 235 158 60 810 60 527 -282
328 Český telekomunikační úřad 2 098 1 077 -1 021
329 Ministerstvo zemědělství 29 931 25 925 -4 005 666 807 141
333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 5 158 3 918 -1 240 2 229 1 516 -713
334 Ministerstvo kultury 1 866 1 180 -686 26 156 -26 156
335 Ministerstvo zdravotnictví 12 284 10 236 -2 048 4 568 4 021 -547
336 Ministerstvo spravedlnosti 76 493 77 388 895
343 Úřad na ochranu osobních údajů 762 379 -383 242 201 -41
344 Úřad průmyslového vlastnictví 240 161 -79
345 Český statistický úřad 9 679 7 963 -1 717 24 912 24 681 -231
346 Český úřad zeměměřický a katastrální 13 143 9 852 -3 292 713 696 -16
348 Český báňský úřad 530 401 -129
349 Energetický regulační úřad 536 431 -105
353 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže 510 559 49
355 Úřad pro studium totalitních režimů 2 069 1 685 -384
358 Ústavní soud 584 521 -62
361 Akademie věd 1 376 733 -642 5 964 5 607 -357
372 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání 233 57 -176
374 Správa státních hmotných rezerv 3 746 3 838 91
375 Státní úřad pro jadernou bezpečnost 1 923 1 557 -366 433 1 535 1 102
376 Gen.inspekce bezpečnostních sborů
377 Technologická agentura ČR 65
381 Nejvyšší kontrolní úřad 172 374 202 133 -133
Ú h r n 1 026 577 590 293 -436 283 1 548 317 1 748 442 200 125

*) Zůstatky na bankovních účtech.

S označením "fondy" (původně zařazené v 9. účtové třídě, od ledna 2010 v účtové skupině 41 - Fondy účetní jednotky) zůstaly nadále zachovány fond reprodukce majetku, fond odměn a(již výše zmíněné) rezervní fond a FKSP; kromě nich pak ještě fond privatizace (který jako jediný fond je nově zařazen v účtové skupině 40). Zůstatky těchto dalších fondů (kromě fondu odměn, jehož zůstatek-doběh je v nepatrném rozsahu desítek tisíc Kč) jsou v nově stanovené rozvahové struktuře se stavem ke konci roku 2010 vykazovány takto:

Tabulka č. 13
Netto běžné období Netto minulé období **)
Fond privatizace 111 751 mil. Kč 111 600 mil. Kč
Fond reprodukce majetku 9 178 mil. Kč 8 834 mil. Kč
Ostatní fondy *) 954 mil. Kč 1 376 mil. Kč
*) podle § 10 vyhlášky č. 410/2009 Sb.
**) podle § 79 vyhlášky č. 410/2009 Sb. - stav k 1.1.2010

Jednotlivé kapitoly ke stažení

G. Tabulková část k návrhu státního závěrečného účtu ČR

 

 

H. Souhrn závěrečných účtů kapitol

O b s a h

Kapitola č.

301 – Kancelář prezidenta republiky

302 – Poslanecká sněmovna Parlamentu

303 – Senát Parlamentu

304 – Úřad vlády ČR

305 – Bezpečnostní informační služba

306 – Ministerstvo zahraničních věcí

307 – Ministerstvo obrany

308 – Národní bezpečnostní úřad

309 – Kancelář Veřejného ochránce práv

312 - Ministerstvo financí České republiky

313 – Ministerstvo práce a sociálních věcí

314 – Ministerstvo vnitra

315 – Ministerstvo životního prostředí

317 – Ministerstvo pro místní rozvoj rok 2010

321 – Grantová agentura České republiky

322 – Ministerstvo průmyslu a obchodu

327 – Ministerstvo dopravy

328 – Český telekomunikační úřad

329 – Ministerstvo zemědělství

333 – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

334 – Ministerstvo kultury

335 – Ministerstvo zdravotnictví

336 – Ministerstvo spravedlnosti

343 – Úřad pro ochranu osobních údajů

344 – Úřad průmyslového vlastnictví

345 – Český statistický úřad

346 – Český úřad zeměměřický a katastrální

348 – Český báňský úřad

349 – Energetický regulační úřad

353 – Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

355 – Ústav pro studium totalitních režimů

358 – Ústavní soud

361 – Akademie věd ČR

372 – Rada pro rozhlasové a televizní vysílání

374 – Správa státních hmotných rezerv

375 – Státní úřad pro jadernou bezpečnost

377 – Technologická agentura České republiky

381 – Nejvyšší kontrolní úřad

396 – Státní dluh

397 – Operace státních finančních aktiv

398 – Všeobecná pokladní správa

  • Tabulky č. 1 - Příjmy, výdaje a financování kapitol

  • Tabulky č. 2 - Závazné ukazatele kapitol

  • Tabulky č. 3 - Rozbor zaměstnanosti kapitol

I. Informace o postupu privatizace a o stavu a použití prostředků vedených na zvláštních účtech

(dle zákona č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku, ve znění pozdějších předpisů)

 

  • Poslanecká sněmovna Parlamentu státní závěrečný účet projednala na 19. schůzi dne 17. června 2011 (viz. bod č. 109) a přijala usnesení č. 590/2011.
  • Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny státní závěrečný účet projednal na 16. schůzi dne 26. května 2011 (viz. bod č. 1) a přijal usnesení č. 147.
  • Vláda státní závěrečný účet projednala na schůzi dne 20.dubna 2011 (viz bod č. 20) a přijala usnesení č. 295 (viz vlada.cz).

Dokumenty ke stažení

Vyplnit žádost

Kontaktní formulář

Toto pole nevyplňujte!!!

Tato stránka je chráněna systémem reCAPTCHA a platí tyto zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.