Čtvrtletní informace o pokladním plnění státního rozpočtu v roce 2011 - 1. - 3. čtvrtletí

 

A.

Návrh

USNESENÍ

rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny
Parlamentu České republiky
ze dne ........................... č. ................

 

k Informaci o pokladním plnění státního rozpočtu České republiky za 1. až 3. čtvrtletí 2011

 

Rozpočtový výbor

I. b e r e n a v ě d o m í

Informaci o pokladním plnění státního rozpočtu České republiky za 1. až 3. čtvrtletí 2011.

Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), v § 20 odst. 2 ukládá Ministerstvu financí podávat vládě po uplynutí prvního a třetího čtvrtletí informaci o pokladním plnění státního rozpočtu tak, aby ji vláda předložila do konce následujícího měsíce po uplynutí kalendářního čtvrtletí rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny. Informace je předkládána ve zjednodušené formě a obsahuje pouze výsledky pokladního plnění státního rozpočtu, které se mohou zejména ve své struktuře lišit od údajů finančních výkazů zpracovávaných cca 1 měsíc po skončení čtvrtletí (informační systém, který zpracovává údaje o stavech na účtech Ministerstva financí vedených u ČNB, sleduje pouze některé vybrané položky rozpočtové skladby).

Součástí informace je kromě stručného hodnocení příjmů a výdajů státního rozpočtu z podkladů ČNB i zpráva o řízení státního dluhu, situační zpráva o státní pokladně a aktuální informace o plnění cíle stanoveného v Konvergenčním programu pro rok 2011.

1. Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu
2. Příjmy státního rozpočtu
3. Výdaje státního rozpočtu

---

1. Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu

1.1. Záměry schváleného rozpočtu na rok 2011

Státní rozpočet České republiky na rok 2011 byl schválen Poslaneckou sněmovnou zákonem č. 433 ze dne 15. prosince 2010 a stanovil příjmy ve výši 1 044,0 mld. Kč a výdaje ve výši 1 179,0 mld. Kč. Rozpočtovaný schodek v objemu 135,0 mld. Kč měl být podle tohoto zákona vypořádán státními dluhopisy do výše 131,6 mld. Kč, přijatými dlouhodobými úvěry do výše 5,5 mld. Kč a změnou stavů na účtech státních finančních aktiv, a to zvýšením o 2,1 mld. Kč.

V březnu byl schválen zákon č. 97/2011 Sb., kterým se mění zákon o státním rozpočtu ČR na rok 2011. Byl tak zapracován dopad zákona č. 402/2010 Sb.¹, který zpřísňuje podmínky podpory využívání obnovitelných zdrojů energie. Tato novela souvztažně navýšila rozpočet příjmů i výdajů o 11,7 mld. Kč, tj. bez vlivu na schodek (došlo k navýšení schváleného rozpočtu DPH o 1,0 mld. Kč, odvodu z elektřiny ze slunečního záření o 4,2 mld. Kč, darovací daně o 4,8 mld. Kč, odvodu za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu o 1,7 mld. Kč a neinvestičních transferů podnikatelským subjektům o 11,7 mld. Kč). Po této úpravě jsou tak celkové příjmy státního rozpočtu stanoveny částkou 1 055,7 mld. Kč, celkové výdaje částkou 1 190,7 mld. Kč a schodek zůstal nezměněn ve výši 135,0 mld. Kč.

V porovnání se skutečností roku 2010 počítá schválený rozpočet na rok 2011 s růstem celkových příjmů o 55,3 mld. Kč, tj. o 5,5 %, celkové výdaje by měly vzrůst o 33,9 mld. Kč, tj. o 2,9 %, a schodek by tak měl být nižší o 21,4 mld. Kč.

Z růstu celkových příjmů o 55,3 mld. Kč připadá na příjmy z daní a poplatků růst o 35,1 mld. Kč, tj. o 6,9 %, když největší nárůst proti skutečnosti 2010 představují předpokládaná inkasa daní z příjmů fyzických osob (o 14,0 mld. Kč, tj. o 16,0 %), spotřebních daní včetně energetických daní (o 9,9 mld. Kč, tj. o 7,6 %), a DPH (o 7,3 mld. Kč, tj. o 3,9 %). Rozpočet příjmů z pojistného na sociální zabezpečení je proti skutečnosti 2010 vyšší o 17,5 mld. Kč, tj. o 4,9 %. Rozpočet počítá se zachováním sazeb jednotlivých složek pojistného jako v roce 2010. Rozpočet nedaňových a ostatních příjmů by měl být vyšší o 2,7 mld. Kč, tj. o 2,0 %. Transfery přijaté od EU a převody z Národního fondu měly podle schváleného rozpočtu dosáhnout 117,1 mld. Kč (rozpočet 2010 činil 95,1 mld. Kč a skutečnost dosáhla 96,7 mld. Kč).

Výdajová strana státního rozpočtu počítá s vyšším čerpáním prostředků proti skutečnosti 2010 o 33,9 mld. Kč, z toho růst o 59,6 mld. Kč (tj. o 5,8 %) připadá na běžné výdaje a pokles o 25,7 mld. Kč (tj. o 19,8 %) na výdaje kapitálové.

Na růstu rozpočtovaných běžných výdajů proti skutečnosti 2010 se podílejí především úroky a ostatní finanční výdaje (růst o 24,2 mld. Kč, tj. o 49,6 %). Sociální dávky počítají v rozpočtu na rok 2011 s růstem proti skutečnosti 2010 o 15,6 mld. Kč (tj. o 3,6 %). Z toho výdaje na důchody by měly růst o 17,8 mld. Kč, tj. o 5,1 %. Mandatorní výdaje by měly dosáhnout 679,6 mld. Kč a převýšit tak skutečnost 2010 o 51,5 mld. Kč, tj. o 8,2 %. Jejich podíl na celkových výdajích se má zvýšit na 57,1 % (rozpočet 2010 předpokládal podíl ve výši 55,1 %, skutečnost 2010 dosáhla 54,3 %).

Na poklesu rozpočtu kapitálových výdajů se podílejí především investiční transfery státním fondům, které proti skutečnosti 2010 klesly o 19,9 mld. Kč, tj. o 41,5 %.

1.2. Rozpočet po změnách

V následujících analýzách hospodaření státního rozpočtu za 1.-3. čtvrtletí 2011 se pracuje s rozpočtem po pololetních změnách, neboť rozpočet po změnách (v položkové struktuře) za tři čtvrtletí bude znám až z finančních výkazů cca 1 měsíc po skončení čtvrtletí.

V průběhu 1. pololetí roku 2011 došlo ke změnám, které měly vliv na výši celkových příjmů a výdajů, avšak bez vlivu na schodek schválený rozpočtem. Rozpočet celkových příjmů i výdajů byl navýšen o 13,3 mld. Kč na základě zmocnění ministra financí podle § 24 odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech (týká se financování programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu EU). Toto navýšení se týkalo nejvíce kapitol Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (6,1 mld. Kč), Ministerstvo práce a sociálních věcí (3,7 mld. Kč) a Ministerstvo průmyslu a obchodu (3,2 mld. Kč).

Rozpočet celkových příjmů po změnách k 30.6.2011 tak dosáhl 1 069,0 mld. Kč, celkových výdajů 1 204,0 mld. Kč a schodek zůstal na stejné úrovni (135,0 mld. Kč).

1.3. Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu

Z údajů o pokladním plnění státního rozpočtu vykázaných ČNB za leden až září 2011 vyplývá převaha výdajů státního rozpočtu nad jeho příjmy o 105,1 mld. Kč. Celkové příjmydosáhly 741,9 mld. Kč a celkové výdaje 847,0 mld. Kč.

^*) rozpočet upravený k 30.6.2011
Pozn.: Rozpočet vč. zák.č. 97/2011 Sb., kterým se mění zák.č. 433/2010 Sb., o státním rozpočtu ČR na rok 2011

Celkové příjmy státního rozpočtu za 1.-3. čtvrtletí roku 2011 ve výši 741,9 mld. Kč představují 69,4 % rozpočtu po změnách (v roce 2010 to bylo 71,5 %) a meziroční pokles o 4,1 mld. Kč, tj. o 0,5 %. Dosavadní inkaso příjmů je pod 3/4 rozpočtu po změnách o 59,9 mld. Kč.

Příjmy z daní a poplatků dosáhly 386,8 mld. Kč, což při plnění rozpočtu na 71,2 % (loni to bylo 70,4 %) představuje meziroční růst o 10,5 mld. Kč, tj. o 2,8 %. Rozpočet počítá s růstem o 6,9 % proti vykázané skutečnosti roku 2010. Na meziročním růstu inkasa daňových příjmů se nejvíce podílelo inkaso spotřebních daní včetně tzv. energetických daní (meziroční růst o 6,4 mld. Kč), majetkových daní (o 4,1 mld. Kč), DPH (o 2,6 mld. Kč) a daní z příjmů fyzických osob (o 1,7 mld. Kč).

Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení ve výši 272,1 mld. Kč naplnily rozpočet na 72,9 % (loni to bylo 71,7 %) a meziročně vzrostly o 9,0 mld. Kč, tj. o 1,7 %. Rozpočet počítá s růstem o 4,9 % proti skutečnosti roku 2010.

Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery dosáhly 83,0 mld. Kč, což je 54,4 % rozpočtu po změnách (loni to bylo 75,4 %) a o 23,5 mld. Kč, tj. o 22,1 %, méně než v září 2010 (schválený rozpočet uvažuje s meziročním růstem o 15,7 % proti rozpočtu 2010 především z důvodu vyšších očekávaných příjmů z rozpočtu EU o 22,0 mld. Kč). Příjmy z rozpočtu EU (transfery přijaté od EU a Národního fondu) činily 56,9 mld. Kč (plnění na 43,6 %), což je o 15,8 mld. Kč méně než v září 2010.

Celkové výdaje dosáhly v 1.-3. čtvrtletí roku 2011 výše 847,0 mld. Kč při čerpání rozpočtu po změnách na 70,3 % (loni to bylo 70,1 %) a meziročním růstu o 1,5 mld. Kč, tj. o 0,2 %. Čerpání výdajů je tak o 56,0 mld. Kč pod 3/4 rozpočtu po změnách.

Běžné výdaje ve výši 764,9 mld. Kč představují čerpání rozpočtu po změnách na 70,5 % (loni to bylo na 70,6 %) při meziročním růstu o 10,8 mld. Kč, tj. o 1,4 %. Tento růst ovlivnily především sociální dávky (o 11,0 mld. Kč - z nich výdaje na důchody vzrostly o 16,4 mld. Kč) a výdaje kapitoly Státní dluh (o 7,3 mld. Kč). Naopak meziročně nižší čerpání vykázaly neinvestiční transfery státním fondům (o 6,6 mld. Kč) a platy státních zaměstnanců včetně pojistného (o 5,6 mld. Kč).

Kapitálové výdaje činily 82,1 mld. Kč při čerpání rozpočtu po změnách na 68,7 % (loni to bylo 66,0 %) a meziročním poklesu o 9,3 mld. Kč, tj. o 10,2 %. Z toho investiční transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury činily 25,1 mld. Kč (meziroční pokles o 5,3 mld. Kč) a Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu 4,4 mld. Kč (meziroční pokles o 1,0 mld. Kč).

Vykázaný schodek hospodaření státního rozpočtu ve výši 105,1 mld. Kč představuje 77,9 % rozpočtované výše (135,0 mld. Kč). Proti 3. čtvrtletí roku 2010 je to výsledek horší o 5,6 mld. Kč. Dosavadní schodek je výsledkem předstihu čerpání výdajů před plněním příjmů o 0,9 procentního bodu (loni to byl předstih plnění příjmů před čerpáním výdajů o 1,4 procentního bodu). Hlavním důvodem tohoto výsledku jsou meziročně nižší celkové příjmy (o 0,5 %, zatímco rozpočet po změnách počítá s růstem o 6,9 %). Inkaso daňových příjmů včetně pojistného na sociální zabezpečení je sice meziročně vyšší (o 19,4 mld. Kč), nicméně tato skutečnost je negativně kompenzována meziročním poklesem ostatních příjmů (o 23,5 mld. Kč - z toho 15,8 mld. Kč představoval pokles transferů přijatých od EU a převodů z Národního fondu).

I přes to, že očekávaný výpadek daňových příjmů včetně pojistného na sociální zabezpečení (cca 15-20 mld. Kč) pravděpodobně pokryjí očekávané úspory na straně výdajů (v kapitole Státní dluh a VPS), lze při pokračujícím nízkém plnění příjmů z EU a dalším možném čerpání nároků z nespotřebovaných výdajů minulých let očekávat vysoké riziko nedodržení schodku stanoveného zákonem o státním rozpočtu.

Vývoj salda hospodaření státních rozpočtů za 1.- 3. čtvrtletí v letech 1993-2011 ukazuje následující graf.

Graf č. 1: Vývoj salda hospodaření státního rozpočtu v 1.-3. čtvrtletí let 1993-2011 (v mil. Kč)

2. Příjmy státního rozpočtu

Zákonem č. 97/2011 Sb., ze dne 23. března 2011 došlo ke změně zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2011. Schválený rozpočet příjmů byl navýšen o 11,7 mld. Kč na 1 055,7 mld. Kč. Detailnější popis změn rozpočtu je uveden v části I.1.2 této informace.

Ke konci září 2011 inkasoval státní rozpočet celkové příjmy ve výši 741,9 mld. Kč. V porovnání se stejným obdobím roku 2010 je plnění celkových příjmů nižší o 2,1 procentního bodu (69,4 % proti 71,5 %), při nižší meziroční dynamice o 3,1 procentního bodu (99,5 % proti 102,6 %).

^*) rozpočet upravený k 30.6.2011
^**) rozpočet i skutečnost za kapitolu OSFA
^***) dopočet do celku

Příjmy z daní a poplatků (bez pojistného na sociální zabezpečení) dosáhly 386,8 mld. Kč, tj. 71,2 % rozpočtu a meziroční růst o 10,5 mld. Kč, tj. o 2,8 % (rozpočet počítá s růstem o 6,9 % proti skutečnosti roku 2010). Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení dosáhly 272,1 mld. Kč, tj. 72,9 % rozpočtu, což je o 1,2 procentního bodu vyšší plnění než bylo vykázáno k tomuto datu v roce 2010. Nedaňové a ostatní příjmy ve výši 83,0 mld. Kč představovaly plnění rozpočtu na 54,4 %, tj. o 21,0 procentního bodu méně než v roce 2010.

Graf č. 2: Struktura celkových příjmů za 3. čtvrtletí 2011

2.1. Příjmy z daní a poplatků

Vývoj daňových příjmů státního rozpočtu bez pojistného na sociální zabezpečení za posledních šest let je patrný z grafu:

Graf č. 3: Vývoj daňových příjmů bez pojistného na sociální zabezpečení (v mld. Kč)

Inkaso daně z přidané hodnoty ke konci září letošního roku dosáhlo 140,1 mld. Kč, tj. 71,8 % rozpočtu, což je o 1,1, procentního bodu nižší plnění než v září loňského roku. Meziroční růst o 2,6 mld. Kč, tj. o 1,9 % (v loňském roce činilo plnění 72,9 % při meziročním růstu o 10,2 mld. Kč, tj. o 8,0%) je proti rozpočtované dynamice (růst o 3,9 % - měřeno ke skutečnosti roku 2010) nižší o 2,0 procentního bodu. Z titulu dopadu zákona č. 402/2010 Sb., by mělo v roce 2011 dojít oproti původnímu rozpočtu ke zvýšení výnosu inkasa DPH o 1,0 mld. Kč. Meziroční růst inkasa, se kterým rozpočet počítá, by neměl být tak výrazný jako v roce 2010, kdy došlo k zvýšení obou sazeb o 1 procentní bod.

Graf č. 4: Meziroční srovnání inkasa DPH za jednotlivé měsíce 3. čtvrtletí (v mld. Kč):

 

Meziroční vývoj inkasa DPH je ovlivněn několika rozpočtově protichůdnými faktory. Mezi negativní faktory patří horší vývoj makroekonomických indikátorů ve srovnání s hodnotami použitých makroindikátorů při tvorbě rozpočtu. Dalším důvodem nižšího inkasa je neschválení legislativního návrhu povolujícího institut přenesení daňové povinnosti na odběratele při obchodu s pohonnými hmotami a odložení účinnosti novely DPH až od dubna tohoto roku, místo původně plánovaného prvního ledna tohoto roku. Naopak pozitivně by se na inkasu DPH v roce 2011 mohlo projevit předzásobení některými komoditami (hlavně novostavby, částečně knihy, léky atd.) v souvislosti návrhem na zvýšení snížené sazby DPH od roku 2012, respektive od roku 2013. Dalším důvodem pro jednorázové zvýšení inkasa DPH v roce 2011 se jeví změna podmínek pro uplatnění nároku na odpočet, kdy od 1. dubna tohoto roku může plátce uplatnit nárok na odpočet až po obdržení daňového dokladu. Na inkaso DPH v roce 2011 se celkově negativně promítá dopad novely DPH, která je v účinnosti od 1. dubna 2011 a zavádí několik nových právních institutů jako například pohledávky za dlužníky v insolvenci, tuzemský reverse-charge či společnou a nerozdílnou odpovědnost. Celkový předpokládaný součet výše uvedených vlivů by se měl rozpočtově vyrovnat a tudíž by mohlo v roce 2011 dojít k naplnění rozpočtované částky.

Nicméně výběr DPH za třetí čtvrtletí indikuje snížení meziročních nárůstů inkasa, které byly patrné hlavně v první polovině tohoto roku, což by mohlo být důsledkem zhoršení makroekonomických indikátorů v druhém pololetí tohoto roku. Pokud by tedy skutečně došlo ke snížení ekonomického výkonu v posledním čtvrtletí roku 2011, mohlo by tak dojít k nenaplnění rozpočtované částky inkasa DPH o cca 3,5 mld. Kč.

Inkaso spotřebních daní (včetně tzv. energetických daní a odvodu ze slunečního záření) dosáhlo 102,1 mld. Kč, tj. 72,5 % rozpočtu (loni 67,9 %) při meziročním růstu o 6,4 mld. Kč, tj. o 6,7 %. Rozpočet 2011 počítá s růstem o 7,6 % proti skutečnosti roku 2010.

V oblasti spotřebních daní není pro rok 2011 počítáno s žádnými legislativními změnami, které by výrazně ovlivnily výši inkasa daně (mimo výše zmíněnou novelu zákona o státním rozpočtu s vlivem 4,2 mld. Kč, tj. očekávaný příjem za odvod z elektřiny ze slunečního záření).

K meziročnímu mírnému růstu nebo stagnaci inkasa došlo v případě všech komodit s výjimkou spotřební daně z minerálních olejů a elektřiny, jejichž výnos mírně poklesl. Přes tento pozitivní vývoj se očekává, že rozpočtovaných částek nebude dosaženo, a to především v důsledku zhoršujícího se ekonomického vývoje v druhé polovině roku.

Inkaso váhově nejsilnější položky, daně z minerálních olejů, ve výši 54,0 mld. Kč (plnění rozpočtu na 71,5 %) proti třem čtvrtinám roku 2010 kleslo o 0,1 mld. Kč. Tato částka představuje 90,9 % celostátního výnosu daně z minerálních olejů, zbývajících 9,1 % výnosu daně je určeno Státnímu fondu dopravní infrastruktury. Jeho příjem z této daně za hodnocené období činil 5,4 mld. Kč.

Inkaso této spotřební daně lehce rostlo během prvního poletí roku 2011, avšak ve třetím čtvrtletí byla zaznamenána jeho stagnace a předpokládá se mírné nenaplnění rozpočtované částky.

Druhou váhově významnou položkou je spotřební daň z tabákových výrobků. Její inkaso ve výši 32,9 mld. Kč (rozpočet naplněn na 72,4 %) bylo ve srovnání s odpovídajícím obdobím roku 2010 o 2,1 mld. Kč, tj. o 6,8 %, vyšší. Důvodem zvýšení inkasa spotřební daně je skutečnost, že v příštím roce dojde ke zvýšení spotřební daně z tabáku a trh reaguje předzásobením.

Za tři čtvrtletí roku 2011 bylo na dani z lihu vybráno 5,0 mld. Kč, tj. o téměř 50 mil. Kč více než ve srovnatelném období minulého roku. Rovněž v případě spotřební daně z piva došlo k meziročnímu růstu výnosu daně, a to o 200 mil. Kč (tj. o 6,3 % více oproti stejnému období minulého roku), celkem bylo za sledované období vybráno 3,4 mld. Kč.

Příjem státního rozpočtu z tzv. energetických daní za tři čtvrtletí roku 2011 představoval 2,5 mld. Kč a plnění rozpočtu za sledované období tak dosáhlo 74,2 %. Došlo k nepatrnému meziročnímu poklesu (cca 7 mil. Kč, tj. 0,3%).

Od roku 2011 byly do kategorie spotřebních daní zařazeny i odvody z elektřiny ze slunečního záření zavedené na základě zákona č. 402/2010 Sb., kterým se změnil zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, a mají sloužit jako kompenzace výdajů v důsledku poskytování dotací na úhradu vícenákladů spojených s podporou elektřiny z obnovitelných zdrojů. Za tři čtvrtletí roku 2011činil výnos těchto odvodů 4,3 mld. Kč a roční předpoklad 4,2 mld. Kč byl tak naplněn na 101,2%.

Výběr daně z příjmů právnických osob svým objemem 64,8 mld. Kč představoval 77,2% rozpočtu (v roce 2010 to bylo 69,0 %). Meziročně však inkaso této daně kleslo o 4,4 mld. Kč, tj. o 6,3% (rozpočet daně počítá s poklesem o 2,7 % proti skutečnosti roku 2010).

V období splatnosti záloh na dani k datu 15.9.2011 se výběr daně vyvíjel méně příznivě, než byla původní očekávání založená na informacích vycházejících z podaných daňových přiznání. Tento vývoj je ovlivněn zejména žádostmi poplatníků o snížení výše záloh v důsledku očekávaného vývoje ekonomické situace. Projevují se také dopady uplatňování ztrát z předchozích zdaňovacích období. Na základě analýz informací z podaných daňových přiznání lze identifikovat propad daňové povinnosti u skupiny finančních institucí, který je pravděpodobně ovlivněn využitím možnosti daňové optimalizace v podobě tvorby daňově uznatelných rezerv.

V obdobném rozsahu jako u termínu záloh 15.9. může dojít také k nižšímu výběru záloh splatných v termínu 15.12.2011. Úroveň inkasa DPPO odpovídá pokračujícímu snižování sazby, kdy oproti zdaňovacímu období 2009 sazba daně poklesla o další procentní bod na současných 19 % s platností pro zdaňovací období započatá v roce 2010, za něž je daň splatná v roce 2011. Změny legislativy DPPO, které se zpravidla projevují až za celé zdaňovací období, tj. při sestavení daňového přiznání, se objektivně promítají do inkasa DPPO s ročním odkladem. Inkaso DPPO nově v roce 2011 ovlivňuje legislativní úprava, která zavedla možnost mimořádných odpisů hmotného investičního majetku (zákon č. 216/2009 Sb.).

Graf č. 5: Meziroční srovnání inkasa DPPO za jednotlivé měsíce 3. čtvrtletí (v mld. Kč)

Inkaso daně z příjmů fyzických osob dosáhlo za tři čtvrtletí celkem 64,4 mld. Kč, tj. 63,5 % rozpočtu a bylo tak o 1,7 mld. Kč, tj. o 2,8 % nad úrovní skutečnosti stejného období roku 2010 (ke konci loňského září bylo plněno na 71,0 % při meziročním nárůstu o 1,2 mld. Kč, tj. o 2,0 %, přičemž celoročně zůstalo pod úrovní rozpočtu o 0,8 mld. Kč). Rozpočet 2011 uvažuje s nárůstem o 16,0 % proti skutečnosti roku 2010. S ohledem na vývoj příjmů u daně placené na základě daňového přiznání a daně z příjmů vybírané srážkou ve sledovanému období lze očekávat, že schválený rozpočet naplněn nebude.

Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti dosáhla 58,4 mld. Kč při plnění rozpočtu na 70,7 % a meziročním nárůstu o 3,8 mld. Kč, tj. o 6,9 %. Letošní plnění rozpočtu je nižší než bylo ve stejném období loňského roku o 5,4 procentního bodu. Rozpočet 2011 je nad úrovní skutečnosti roku 2010 o 8,3 % především z důvodu snížení slev na poplatníka. Na základě vývoje pokladního plnění této položky státního rozpočtu lze předpokládat, že rozpočtované očekávání bude naplněno.

Daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti ve výši 0,2 mld. Kč znamená plnění rozpočtu na 3,1 % (loni to bylo 26,5 %) a proti stejnému období roku 2010 je tak nižší o 2,5 mld. Kč. Rozpočet 2011 (5,4 mld. Kč) je nad úrovní skutečnosti roku 2010 o 30,5 %. Důvodem nižšího výnosu této daně je především větší než očekávaná možnost uplatnění ztrát z minulosti, které jsou důsledkem doznívající ekonomické krize. Významný vliv na výnos této daně má možnost uplatnění vysokých paušálních výdajů a vyplácení daňových bonusů na děti. Rozpočtované očekávání nebude naplněno. Předpokládáme, že příjem této daně bude o cca 3,0 mld. Kč nižší.

Daň z příjmů fyzických osob z kapitálových výnosů dosáhla 5,8 mld. Kč, což představuje 43,1 % rozpočtu (loni plnění na 81,6 %) a proti stejnému období roku 2010 je tak vyšší o 0,4 mld. Kč, tj. o 8,1 %. Rozpočet 2011 počítal s růstem o 90,2 % (o 6,4 mld. Kč) proti skutečnosti roku 2010. Výši výnosu by mělo ovlivnit především zdaňování výsluh u příslušníků ozbrojených složek a zdanění úroků ze stavebního spoření. Státní rozpočet u této daně počítal i s jednorázovým 50% zdaněním státního příspěvku poskytovaného u stavebního spoření. Jednorázové zdanění však bylo následně Ústavním soudem zrušeno. Lze předpokládat nenaplnění rozpočtu o cca 5 mld. Kč.

Správní poplatky zahrnuté v příjmech státního rozpočtu, představovaly za 9 měsíců částku 1,8 mld. Kč, tj. stejný výsledek jako za tři čtvrtletí roku 2010. Celoroční předpoklad se tak naplnil na 77,7 %. V údajích není zahrnut výnos ze správních poplatků vybraných územně samosprávnými celky; jimi vybrané správní poplatky jsou příjmem územních rozpočtů.

Příjmy ze cla ve výši 1,3 mld. Kč vykázaly oproti stejnému období roku 2010 nárůst o 0,1 mld. Kč, tj. o 7,7 %, což představuje 107,3 % plnění rozpočtovaného předpokladu pro rok 2011. Lze předpokládat, že rozpočet inkasa u této daně bude překročen.

Na daních z majetkových a kapitálových převodů, které zahrnují daň dědickou, darovací a daň z převodu nemovitostí, inkasoval státní rozpočet za tři čtvrtletí roku 2011 celkem 9,7 mld. Kč, což představuje plnění rozpočtu na 74,4 % (vloni na 61,2 %), při meziročním nárůstu o 4,1 mld. Kč, tj. o 73,7%. Na meziročním růstu se výrazně podílí inkaso darovací daně. Souvisí to se zavedením 32 % daně na bezúplatné nabytí emisních povolenek určených výrobcům elektřiny získávané z energie slunečního záření (rozpočet ve výši 4,8 mld. Kč).

V současné době je určitá míra nejistoty výběru této daně spojena s odvoláními poplatníků proti platebním výměrům u Ústavního soudu. Inkaso majetkových daní je ovlivněno také přetrvávajícím snížením inkasa daně z převodu nemovitostí v souvislosti s poklesem cen nemovitostí a útlumem trhu.

Na základě dosavadního vývoje lze předpokládat, že skutečný výnos majetkových daní může zůstat mírně pod rozpočtovanou úrovní.

Celostátní daně

Od roku 2008 platí novela zákona o rozpočtovém určení daní, kterou se posílily podíly obcí z celostátního hrubého výnosu daní (z 20,59 % na 21,4 %) na úkor podílu státního rozpočtu. Rozpočet celostátního inkasa daní na rok 2011 (bez DPPO placené obcemi a kraji a bez správních a ostatních poplatků placených obcím) činí 739,5 mld. Kč. Skutečně bylo na konci září 2011 inkasováno 523,1 mld. Kč, což představuje 70,7 % rozpočtu a meziroční přírůstek 9,0 mld. Kč, tj. o 1,7 % (ve stejném období roku 2010 dosáhlo celostátní inkaso daní 514,1 mld. Kč, tj. 70,2 % rozpočtu, a meziročně vzrostlo o 30,9 mld. Kč, tj. o 6,4 %). Z této částky obdržel státní rozpočet 386,8 mld. Kč (73,9 %), obce 90,5 mld. Kč (17,3 %), kraje 34,5 mld. Kč (6,6 %) a SFDI 11,3 mld. Kč (2,2 %).

Celostátní inkaso DPH dosáhlo 201,0 mld. Kč, tj. 71,9 % rozpočtu, při meziročním nárůstu o 3,3 mld. Kč, tj. o 1,7 %. Z této částky náleží státnímu rozpočtu 140,1 mld. Kč, do rozpočtů obcí bylo převedeno 43,0 mld. Kč a do rozpočtů krajů 17,9 mld. Kč.

Celostátní příjmy ze spotřebních daní dosáhly výše 107,5 mld. Kč, tj. 72,5 % rozpočtu, a meziročně vzrostly o 6,4 mld. Kč, tj. o 6,3 %. Z toho na státní rozpočet připadlo 102,1 mld. Kč a na Státní fond dopravní infrastruktury 5,4 mld. Kč.

Na daních z příjmů právnických osob bylo celkem vybráno 92,9 mld. Kč, což představuje plnění rozpočtu na 77,0 %, při meziročním poklesu o 6,1 mld. Kč, tj. o 6,1 %. Z toho státní rozpočet obdržel 64,9 mld. Kč, obcím bylo převedeno 19,8 mld. Kč a krajům 8,2 mld. Kč.

Celostátní daně z příjmů fyzických osob ve výši 94,3 mld. Kč byly plněny na 62,4 %, při meziročním nárůstu o 1,4 mld. Kč, tj. o 1,5 %. Z toho na státní rozpočet připadlo 64,4 mld. Kč, do rozpočtů obcí bylo převedeno 21,5 mld. Kč a kraje do svých rozpočtů získaly příjmy ve výši 8,4 mld. Kč.

Přehled celostátních daní je uveden v tabulce č. 6 v tabulkové části informace.

2.2. Pojistné na sociální zabezpečení

Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení dosáhly výše 272,1 mld. Kč, což představuje 72,9 % rozpočtu (vloni 71,7 %) a meziroční nárůst o 9,0 mld. Kč, tj. o 3,4 %. Rozpočet 2011 počítá s růstem o 4,9 % proti skutečnosti roku 2010. Z celkové částky připadlo na důchodové pojištění 241,9 mld. Kč, tj. 72,9 % rozpočtu (loni to bylo 71,0 %), při meziročním nárůstu o 8,0 mld. Kč, tj. o 3,4 %. Rozpočet počítá s růstem o 4,9 % oproti skutečnosti roku 2010.

Výdaje na důchody za 9 měsíců roku 2011 byly o 33,6 mld. Kč vyšší než příjmy z pojistného na důchodové pojištění (ve stejném období roku 2010 byly výdaje o 25,2 mld. Kč vyšší než příjmy). Hlavními příčinami tohoto vývoje jsou nárůst počtu důchodců (především starobních), nová legislativní úprava, která umožňuje neomezený souběh plné výplaty důchodu a příjmů z ekonomické činnosti po dosažení hranice věku odchodu do důchodu a dále nález Ústavního soudu (resp. zákon č. 220/2011 Sb.), který vyvolal nárůst počtu žádostí o vyměření starobního důchodu ještě dle právní úpravy platné do 30.9.2011.

2.3. Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery

Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery byly v roce 2011 rozpočtovány ve výši 139,2 mld. Kč. Jejich souhrnná výše tak byla o 18,9 mld. Kč, tj. o 15,7 % vyšší, než předpokládal schválený státní rozpočet na rok 2010 (a o 2,7 mld. Kč nad úrovní skutečnosti roku 2010). Schválený rozpočet nedaňových příjmů klesl o 1,2 mld. Kč, kapitálových příjmů o 1,1 mld. Kč a u přijatých transferů naopak vzrostl o 21,2 mld. Kč.

Zákonem schválená výše nedaňových a kapitálových příjmů a přijatých transferů byla v průběhu 1. pololetí 2011 navýšena o 13,3 mld. Kč na 156,6 mld. Kč (vysvětleno v části I.1.2 této Informace). Mimo to došlo k přesunům prostředků mezi jednotlivými položkami či mezi kapitolami.

Při následujícím hodnocení plnění jednotlivých ukazatelů nedaňových a ostatních příjmů je tak použito srovnání s rozpočtem po změnách k 30.6.2011.

Nedaňové příjmy - rozpočet po změnách 17,5 mld. Kč - tvoří především výnosy z finančního majetku (6,6 mld. Kč), příjmy ze splátek půjčených prostředků od podnikatelských subjektů (2,2 mld. Kč), příjmy jednotlivých kapitol z vlastní činnosti za služby, které poskytují veřejnosti (2,0 mld. Kč), odvody přebytků organizací s přímým vztahem (1,7 mld. Kč), přijaté sankční platby (1,0 mld. Kč), soudní poplatky (0,6 mld. Kč), přijaté vratky transferů a ostatní příjmy z finančního vypořádání předchozích let (0,5 mld. Kč), dobrovolné pojistné (0,5 mld. Kč), příjmy z pronájmu majetku (0,4 mld. Kč) a další.

Do kapitálových příjmů - rozpočet po změnách 2,6 mld. Kč - patří v tomto roce jednak příjmy z prodeje dlouhodobého majetku (necelých 1,6 mld. Kč) a také příjmy z prodeje majetkových podílů (1,0 mld. Kč).

V rámci přijatých transferů - rozpočet po změnách 132,4 mld. Kč - jsou rozpočtovány z velké části prostředky plynoucí z rozpočtu Evropské unie. Patří sem neinvestiční a investiční převody z Národního fondu (26,7 mld. Kč, resp. 67,2 mld. Kč) a transfery přijaté od EU (36,6 mld. Kč).

V 1.-3. čtvrtletí roku 2011 dosáhly nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery celkové výše 83,0 mld. Kč, tj. 54,4 % rozpočtu po změnách. Meziročně klesly o 23,5 mld. Kč, tj. o 22,1 %. Na meziročním poklesu se podílely především příjmy z rozpočtu EU (transfery přijaté od EU a Národního fondu), které meziročně klesly o 15,8 mld. Kč.

Největší část tvořily přijaté transfery. Ty dosáhly podle údajů pokladního plnění výše 60,6 mld. Kč (45,7 % rozpočtu po změnách). Meziročně došlo k jejich poklesu o 17,3 mld. Kč, tj. o 22,2 %. Transfery přijaté od EU a převody z Národního fondu dosáhly zatím 56,9 mld. Kč (43,6 % rozpočtu po změnách) a jsou tak o 15,8 mld. Kč nižší než za tři čtvrtletí roku 2010. Převody z fondů OSS a zapojené ostatní mimorozpočtové zdroje dosáhly 3,2 mld. Kč (o 1,2 mld. Kč méně než v roce 2010). Tato částka zahrnovala především prostředky převedené podle zákona č. 178/2005 Sb., o zrušení FNM, prostředky převedené z rezervních fondů a nečerpané mzdové prostředky za prosinec 2010. Dalších 0,5 mld. Kč se stalo příjmem kapitoly OSFA jako transfer prostředků z výnosů privatizovaného majetku určených na vodohospodářské akce (také dle zákona č. 178/2005 Sb.).

Nedaňové příjmy dosáhly za 1.-3. čtvrtletí roku 2011 podle údajů pokladního plnění státního rozpočtu 20,4 mld. Kč, tj. 116,5 % rozpočtu po změnách. Meziročně klesly o 5,7 mld. Kč, tj. o 21,7 %. Výrazně se zde projevily například výnosy z finančního majetku (údaje pouze za kapitoly Státní dluh, VPS a OSFA) ve výši 8,2 mld. Kč. Tato částka zahrnuje 7,2 mld. Kč, které představují v rámci kapitoly Státní dluh příjmy z kreditních úroků operací řízení státního dluhu a likvidity státní pokladny (rozpočet ve výši 5,6 mld. Kč plněn na 127,3 %). Patří sem i příjmy z dividend z majetkových účastí státu u ČMZRB (132 mil. Kč), u ČEZ, a.s. (94 mil. Kč) a u E.ON AG (129 mil. Kč) a také příjmy z finančního investování na jaderném účtu (527 mil. Kč) a z finančního investování na účtu rezervy pro důchodovou reformu (95 mil. Kč) v rámci kapitoly OSFA. Další nedaňové příjmy tvořily např. přijaté vratky transferů a ostatní příjmy z finančního vypořádání předchozích let (údaje pouze za kapitoly VPS a OSFA) ve výši 1 275 mil. Kč (zejména vratky od neveřejných subjektů), dále příjmy z přebytku vzniklého z provozu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání za minulý rok (2,0 mld. Kč), přijaté sankční platby (1 109 mil. Kč), soudní poplatky (796 mil. Kč), dobrovolné pojistné (323 mil. Kč), splátky půjček ze zahraničí (104 mil. Kč) atd.

Kapitálové příjmy dosáhly 2,0 mld. Kč, tj. 77,2 % rozpočtu po změnách. Meziročně byly nižší o 0,5 mld. Kč, tj. o 21,0 %. Jednalo se především o příjmy z prodeje dlouhodobého majetku a také o 966 mil. Kč, které představují příjem kapitoly OSFA. Jednalo se o třetí část úhrady za prodej majetkové účasti státu ve společnosti Arcelor Mittal Ostrava na základě usnesení vlády č. 968/2009, o převodu výnosů z prodeje majetkových účastí, převzatých MF po ukončení činnosti ČKA, do státních finančních aktiv.

Podrobnější plnění nedaňových a kapitálových příjmů a přijatých transferů za 1.-3. čtvrtletí bude známo až po zpracování finančních výkazů kapitol státního rozpočtu (tj. koncem měsíce října).

3. Výdaje státního rozpočtu

Zákon č. 433/2010 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2011, ze dne 15. prosince 2010 stanoví výdaje v celkové výši 1 179,0 mld. Kč, z toho 118,8 mld. Kč mají být kryty příjmy z rozpočtu Evropské unie a finančních mechanismů². Z časových důvodů nebyl do tohoto zákona zapracován dopad zákona č. 402/2010 Sb.³, který zpřísňuje podmínky podpory využívání obnovitelných zdrojů energie, z tohoto důvodu byl přijat s účinností dnem 12. dubna 2011 zákon č. 97/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 433/2010 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2011, tak, že se mj. celkové příjmy a celkové výdaje státního rozpočtu zvyšují o stejnou částku 11,7 mld. Kč, tj. bez dopadu na schodek státního rozpočtu. Po této změně celkové výdaje schváleného státního rozpočtu na rok 2011 činí 1 190,7 mld. Kč a proti schválenému státnímu rozpočtu roku 2010 jsou vyšší o 0,5 % (tj. o 5,8 mld. Kč); z celku běžné výdajepředstavují 1 086,2 mld. Kč při předpokládaném meziročním růstu o 1,6 % (o 16,7 mld. Kč) a kapitálové výdaje 104,5 mld. Kč při meziročním plánovaném poklesu o 9,5 % (o 10,9 mld. Kč). Ve srovnání se skutečnými výdaji čerpanými v roce 2010 jsou celkové výdaje schváleného rozpočtu na rok 2011 vyšší o 2,9 % (o 33,9 mld. Kč), běžné výdaje jsou vyšší o 5,8 % (o 59,6 mld. Kč) a kapitálové výdaje nižší o 19,7 % (o 25,7 mld. Kč).

Z celkových výdajů představují 57,1 % mandatorní výdaje, které stát hradí podle platných zákonných předpisů nebo mezinárodních smluv a dohod a které jsou ve schváleném rozpočtu stanoveny ve výši 679,6 mld. Kč při plánovaném meziročním růstu o 4,1 % (o 26,8 mld. Kč) proti schválenému rozpočtu roku 2010, resp. o 8,2 % (o 51,5 mld. Kč) proti skutečnosti roku 2010. Z toho mandatorní sociální výdaje jsou plánovány v částce 537,2 mld. Kč s předpokladem meziročního růstu o 2,5 % (o 12,9 mld. Kč) proti srovnatelným výdajům schváleného rozpočtu roku 2010, resp. o 3,4 % (o 17,6 mld. Kč) proti skutečnosti roku 2010. Tyto sociální výdaje tak odčerpají 50,9 % celkových rozpočtem schválených příjmů a na celkových rozpočtovaných výdajích roku 2011 se podílejí 45,1 %. Quasi mandatorní výdaje, které představují zejména finanční prostředky nutné k zabezpečení chodu a obrany státu, jsou rozpočtovány ve výši 200,4 mld. Kč, vč. mezd organizačních složek státu a příspěvkových organizací. Další prostředky nutné na zajištění provozu a plnění úkolů jednotlivých kapitol státního rozpočtu, vybrané neinvestiční nákupy a související výdaje, jsou ve schváleném rozpočtu zahrnuty v částce 74,7 mld. Kč.

K 30. červnu 2011 byl státní rozpočet výdajů na rok 2011 navýšen o 13,3 mld. Kč na 1 204,0 mld. Kč. Jedná se o souvztažné zvýšení příjmů a výdajů státního rozpočtu beze změny jeho salda na základě zmocnění ministra financí daného v § 24 odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb. rozpočtová pravidla, v platném znění (výdaje na společné programy EU a ČR jsou kryty příjmy z rozpočtu Evropské unie přímo nebo prostřednictvím Národního fondu). Ke stejnému datu bylo provedeno celkem 338 rozpočtových opatření, z toho 126 (37,3 % ) představovaly přesuny rozpočtovaných prostředků mezi jednotlivými kapitolami státního rozpočtu, kde se významně podílely převody k zajištění podpory výzkumu, vývoje a inovací. Dále docházelo k přesunům v rámci výdajů příslušné kapitoly (120 rozpočtových opatření, tj. 35,5 %) na krytí rozpočtově nezajištěných potřeb (např. z běžných výdajů do kapitálových výdajů a opačně, přesuny mezi jednotlivými specifickými nebo průřezovými ukazateli apod.).

V případě uvolňování prostředků z kapitoly Všeobecná pokladní správa do rozpočtů příslušných kapitol (62 rozpočtových opatření, tj. 18,3 %) šlo jak o přesuny z položek účelově rozpočtovaných v této kapitole, tak o přesuny z vládní rozpočtové rezervy. Nejméně rozpočtových opatření se uskutečnilo přesuny prostředků z kapitol Státní dluh (4,1 %) a Operace státních finančních aktiv (2,1 %). Souvztažné zvýšení příjmů a výdajů se týkalo 2,7 % rozpočtových opatření, a to na základě splnění předpokladů daných § 24 odst. 4 rozpočtových pravidel; šlo zejména o zajištění financování společných programů EU a ČR.

Hodnocení pokladního plnění jednotlivých výdajů státního rozpočtu za 1. až 3. čtvrtletí 2011 se vztahuje, není-li uvedeno jinak, k rozpočtu po změnách k 30.6.2011.

Pokladní plnění výdajů státního rozpočtu za 1. až 3. čtvrtletí 2011 dosáhlo 847,0 mld. Kč, tj. 70,3 % rozpočtu po změnách, při meziročním růstu o 0,2 % (o 1,5 mld. Kč). Z celkuběžné výdaje činily 764,9 mld. Kč, které meziročně vzrostly o 1,4 % (o 10,8 mld. Kč), a kapitálové výdaje 82,1 mld. Kč, které se naopak meziročně snížily o 10,2 % (o 9,3 mld. Kč). U běžných výdajů se jednalo o meziroční navýšení výdajů zejména na sociální dávky (o 11,0 mld. Kč) a výdajů na obsluhu státního dluhu (o 7,3 mld. Kč), ke snížení běžných výdajů pak došlo u výdajů na platy, ostatní platby za provedenou práci a pojistné (o 5,6 mld. Kč), u neinvestičních transferů státním fondům (o 5,6 mld. Kč), atd. Stejně jako v roce 2010 byla v září 2011 převedena záloha prostředků na přímé náklady škol zřízených obcemi a kraji na 4. čtvrtletí roku ve výši 18,1 mld. Kč. V rámci kapitálových výdajů došlo k meziročnímu snížení např. u investičních transferů státním fondům (o 6,3 mld. Kč), u investičních výdajů na předfinancování programů spolufinancovaných z rozpočtu EU (o 5,4 mld. Kč), atd. Celkové čerpání výdajů bylo 56,0 mld. Kč pod devítiměsíční alikvotou rozpočtu po změnách k 30.6.2011.

Graf č. 6: Struktura výdajů státního rozpočtu za 1. až 3. čtvrtletí 2011 (v %)

^*viz pozn. pod čarou č. 4

Graf č. 7: Čerpání výdajů celkem v 1. až 3. čtvrtletí let 2006 až 2011 (v mil. Kč)

3.1. Běžné výdaje

Běžné výdaje ve výši 764,9 mld. Kč byly plněny na 70,5 % rozpočtu po změnách, tj. o 0,25 procentního bodu méně než ve stejném období roku 2010. Meziročně se zvýšily o 1,4 % (o 10,8 mld. Kč); proti rozpočtové alikvotě byly nižší o 48,5 mld. Kč.

Významnou část výdajů v období leden až září 2011 (47,2 % celkových výdajů, resp. 52,3 % běžných výdajů) představovaly mandatorní sociální výdaje⁴ ve výši 400,2 mld. Kč. Meziročně se tyto výdaje zvýšily o 2,8 % (o 10,9 mld. Kč); jejich čerpání z celkových výdajů bylo o 1,2 procentního bodu, resp. z běžných výdajů o 0,7 procentního bodu, vyšší než ve stejném období roku 2010. Kromě valorizace dávek důchodového pojištění ovlivnil výši prostředků stanovených státním rozpočtem v této oblasti výdajů, jejich čerpání i srovnání s předchozím rokem, mj. zákon č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí⁵ (viz dále).

Sociální dávky (dávky důchodového pojištění, dávky státní sociální podpory, podpory v nezaměstnanosti, ostatní dávky včetně dávek nemocenského pojištění) dosáhly celkem 333,7 mld. Kč, tj. 74,8 % rozpočtu po změnách při meziročním růstu o 3,4 % (o 11,0 mld. Kč). Ve schváleném státním rozpočtu 2011 jsou zahrnuty ve výši 446,5 mld. Kč s předpokládaným meziročním růstem o 2,9 % (o 12,6 mld. Kč) proti schválenému rozpočtu roku 2010 a o 3,6 % (o 15,6 mld. Kč) proti skutečnosti 2010.

Největší objem z celkových sociálních dávek (82,6 %) představovaly výdaje na dávky důchodového pojištění, které činily 275,5 mld. Kč, tj. 75,7 % rozpočtu po změnách, při meziročním růstu o 6,3 % (o 16,4 mld. Kč). Proti devítiměsíční alikvotně byly tak vyšší o 2,6 mld. Kč. Schválený rozpočet na rok 2011 ve výši 364,0 mld. Kč předpokládá meziroční růst o 5,1 % jak proti schválenému rozpočtu roku 2010, tak proti skutečnosti roku 2010, tj. o 17,7 mld. Kč, resp. o 17,8 mld. Kč. Kromě pokrytí zvýšených výdajů spojených s růstem počtu důchodců a se zvyšováním průměrného důchodu daným mezigenerační obměnou jsou ve státním rozpočtu zahrnuty i finanční prostředky spojené se zvýšením důchodů v souvislosti se splněním valorizační podmínky podle § 67 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Podle nařízení vlády č. 281/2010 Sb. se u důchodů starobních, invalidních, vdovských, vdoveckých a sirotčích přiznaných před 1.1.2011 zvyšuje od splátky po 31.12.2010 základní výměra o 60 Kč na 2 230 Kč a procentní výměra o 3,9 % procentní výměry, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje. Průměrný starobní důchod se tak zvyšuje o 371 Kč na 10 494 Kč. Překročení schváleného rozpočtu výdajů na dávky důchodového pojištění k 31.12.2011 se odhaduje na cca 4,0 mld. Kč, a to mj. vzhledem k nárůstu počtu důchodců v souvislosti s možností souběhu pobírání plného starobního důchodu a příjmů z pracovní činnosti, vč. vyšší výměry důchodů u tzv. "novodůchodců", a v důsledku nálezu Ústavního soudu Pl. ÚS 8/07, publikovaného pod č. 135/2010 Sb., resp. s přijetím zákona č. 220/2011 Sb., kterým se s účinností od 30.9.2011 mění zákon č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a který přispěl k podání zvýšeného počtu žádostí o výměru starobního důchodu podle právní úpravy platné do tohoto data.

Na ostatní dávky⁶ v sociální oblasti bylo v 1. až 3. čtvrtletí 2011 vynaloženo celkem 22,5 mld. Kč, tj. 75,9 % rozpočtu po změnách. Z toho dávky nemocenského pojištění (nemocenské, ošetřovné, peněžitá pomoc v mateřství, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství) představovaly celkem 16,8 mld. Kč, tj. 76,8 % rozpočtu po změnách, při plnění na stejné úrovni leden-září roku 2010 (meziročním navýšení o 0,1 %, tj. o 23,3 mil. Kč), když ještě počátkem roku 2011 docházelo k úhradě nároku na nemocenské za legislativních podmínek roku 2010. Schválený rozpočet dávek nemocenského pojištění na rok 2011 je stanoven ve výši 21,9 mld. Kč, tj. o 7,8 % (o 1,9 mld. Kč) méně proti schválenému rozpočtu roku 2010 a o 4,6 % (o 1,1 mld. Kč) méně proti skutečnosti 2010; zde se projevila změna daná zákonem č. 347/2010 Sb., resp. změna zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, podle které mj. nárok na nemocenské vzniká až od 22. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti⁷ (v roce 2010 to bylo od 15. dne). Předpoklad překročení rozpočtu dávek nemocenského pojištění k 31.12.2011 činí 1,1 mld. Kč.

Dávky státní sociální podpory (přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení, rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče, porodné, pohřebné) byly čerpány v celkové výši27,3 mld. Kč, tj. 71,4 % rozpočtu při meziročním poklesu o 11,4 % (o 3,5 mld. Kč). Ve schváleném rozpočtu jsou tyto dávky zahrnuty ve výši 38,3 mld. Kč, tj. 92,0 % schváleného rozpočtu roku 2010 (o 3,3 mld. Kč méně), proti skutečnosti 2010 jsou plánované výdaje nižší o 6,4 % (o 2,6 mld. Kč). Meziroční snížení rozpočtu a jeho čerpání je ovlivněno změnou zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů (zákonem č. 347/2010 Sb.) a je dáno mj. zrušením sociálního příplatku s výjimkou vybraných osob se zdravotním postižením, zúžením nároku na porodné (13 000 Kč pro osoby, kterým se narodilo první živé dítě, jestliže žijí v rodinách s příjmem do 2,4-násobku životního minima rodiny; 19 500 Kč při narození prvního dítěte při vícečetném porodu) a sjednocením výše rodičovského příspěvku na 216 tis. Kč ve dvouleté a čtyřleté variantě čerpání. Řada dávek státní sociální podpory je stanovena v absolutních částkách bez přímé vazby na životní minimum (rodičovský příspěvek, porodné, pohřebné) a neprobíhají jejich automatické valorizace. Životní minimum se využívá při zjišťování nároku zejména na dávku přídavek na dítě a může být navýšeno podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, nařízením vlády. Ke konci roku 2011 se předpokládá úspora výdajů na dávky státní sociální podpory proti schválenému rozpočtu ve výši cca 2,1 mld. Kč.

Podpory v nezaměstnanosti byly vyplaceny v částce téměř 8,4 mld. Kč, tj. 58,5 % rozpočtu při meziročním poklesu o 21,5 % (o 2,3 mld. Kč). Výše výdajů na podpory v nezaměstna nosti závisí na celkové míře nezaměstnanosti a na jejím vývoji v souvislosti s hospodářským stavem země. Schválený státní rozpočet stanoví výdaje na tuto dávku pro rok 2011 ve stejné výši jako ve schváleném rozpočtu na rok 2010, tj. 14,3 mld. Kč; proti skutečným výdajům v roce 2010 je však o 7,1 % nižší (o 935,2 mil. Kč). Zákon č. 347/2010 Sb. změnil zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, když vyloučil souběh pobírání podpory v nezaměstnanosti a výkonu tzv. nekolidujícího zaměstnání, snížil procentní sazbu podpory v nezaměstnanosti na 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu těm uchazečům, kteří předchozí zaměstnání ukončili sami nebo dohodou se zaměstnavatelem (s výjimkami danými v zákoníku práce), zpřísnil podmínky v poskytování podpory v nezaměstnanosti, resp. posunutí počátku jejího vyplácení o dobu, po kterou uchazeči o zaměstnání přísluší zákonné odstupné, odbytné nebo odchodné, zavedl překlenovací příspěvek pro osoby, které se rozhodnou řešit svou nezaměstnanost zahájením samostatné výdělečné činnost, rozšířil důvody pro odejmutí povolení ke zprostředkování zaměstnání, atd. K 31.12.2011 se odhaduje úspora u výdajů na podpory v nezaměstnanosti proti schválenému rozpočtu ve výši cca 3,6 mld. Kč.

Pramen: MPSV

Míra registrované nezaměstnanosti k 30.9.2011 vypočtená z dosažitelných uchazečů o zaměstnání činila 8,0 %, počet evidovaných nezaměstnaných dosáhl 475,1 tis. osob a počet volných pracovních míst 39,8 tis. Vyšší míra nezaměstnanosti než republikový průměr byla zaznamenána v 43 okresech - nejvyšší v okresech Most 15,7 %, Bruntál 14,2 %, Děčín 13,2 %, Karviná 13,0 %, Jeseník 12,9 %, Hodonín a Ústí nad Labem po 12,8 %, Chomutov 12,7 %, atd. Nejnižší míra nezaměstnanosti byla dosažena v okresech Praha-východ 3,4 %, Praha a Praha-západ po 4,0 %, Prachatice 4,6 %, Mladá Boleslav 4,7 %, Benešov 4,9 %, Rychnov nad Kněžnou 5,0 %, Pelhřimov 5,2 %, atd.

 

Graf č. 8: Sociální dávky v 1. až 3. čtvrtletí 2011

 

Prostředky na dávky vyplácené obyvatelstvu obcemi pověřenými výkonem státní správy jsou rozpočtovány a územním rozpočtům převáděny kapitolou Ministerstvo práce a sociálních věcí. Jedná se o dávky pomoci v hmotné nouzi (příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, mimořádná okamžitá pomoc), dávky pro osoby se zdravotním postižením a příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách. Celkem bylo převedeno téměř 19,1 mld. Kč, tj. 76,6 % rozpočtu, při meziročním poklesu o 2,8 % (o 540,6 mil. Kč). Z celku dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky pro osoby se zdravotním postižením dosáhly 5,4 mld. Kč, tj. 75,5 % rozpočtu, při meziročním růstu o 14,4 % (o 674,7 mil. Kč) a příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách činil téměř 13,7 mld. Kč, tj. 77,1 % rozpočtu, při meziročním poklesu o 8,1 % (o 1,2 mld. Kč). Na rok 2011 jsou uvedené dávky rozpočtovány v celkové výši 24,9 mld. Kč, tj. proti schválenému rozpočtu 2010 o 0,8 % (o 198,2 mil. Kč) více, proti skutečnosti 2010 pak o 3,2 % méně (o 826,6 mil. Kč), když je na jednu stranu zohledněno možné zvýšení výdajů na dávky pomoci v hmotné nouzi vzhledem k přijatým omezením v systému dávek státní sociální podpory, na druhou stranu pokles výdajů na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách v souvislosti s jeho snížením z 2 000 Kč na 800 Kč měsíčně osobám starším 18 let v I. stupni závislosti (zákon č. 347/2010 Sb.). K 31.12.2011 se odhaduje překročení rozpočtu výdajů na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách ve výši cca 0,4 mld. Kč.

Platba státu na zdravotní pojištění za zákonem vybrané skupiny obyvatel (tzv. státní pojištěnci), byla uhrazena ve výši 39,6 mld. Kč, tj. 74,8 % rozpočtu, a byla na úrovni období leden-září 2010 (meziročním zvýšení o 0,04 %, tj. o 15,6 mil. Kč). Státní rozpočet 53,0 mld. Kč předpokládá meziroční nárůst této platby za tzv. státní pojištěnce o 1,7 % (o 898,0 mil. Kč) proti schválenému rozpočtu roku 2010, proti skutečnosti 2010 pak o 0,6 % (o 297,7 mil. Kč). Jeho stanovení vychází z odhadu nepatrného růstu počtu dotčených osob; vzhledem k tomu, že vláda nezvýšila nařízením vlády vyměřovací základ pro tuto platbu, tento zůstává v roce 2011 stejný jako v roce 2010 ve výši 5 355 Kč, zrovna tak jako z něj odvozená platba státu za osobu a měsíc v částce 723 Kč. Odhad úspory platby za státní pojištěnce k 31.12.2011 proti schválenému rozpočtu činí cca 0,3 mld. Kč.

Výdaje na ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele poskytované podle zákona č. 118/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dosáhly v 1. až 3. čtvrtletí 2011 celkem 311,1 mil. Kč, tj. 44,4 % rozpočtu; meziročně se tyto výdaje snížily o 16,1 % (o 59,8 mil. Kč). Ve státním rozpočtu na rok 2011 jsou schváleny v částce 700,0 mil. Kč, tj. o 35,7 % (o 184,0 mil. Kč) více než stanovil schválený rozpočet na rok 2010 a o 40,6 % (o 202,2 mil. Kč) více než bylo v roce 2010 čerpáno. Ke konci roku 2011 se předpokládá úspora proti rozpočtu ve výši 100,0 mil. Kč.

Příspěvky zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců byly vyplaceny na částečnou kompenzaci nákladů souvisejících s jejich zaměstnáváním v částce 2,4 mld. Kč, tj. 91,9 % rozpočtu při mezi-ročním růstu o 20,7 % (o 409,1 mil. Kč). Schválený rozpočet těchto výdajů je o 4,0 % (o 100,0 mil. Kč) vyšší než schválený rozpočet roku 2010, proti skutečnému čerpání v roce 2010 je naopak nižší o 4,1 % (o 172,3 mil. Kč). Odhad překročení výdajů na tuto podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením k 31.12.2011 činí cca 0,6 mld. Kč.

Státní příspěvek na penzijní připojištění vyplácí Ministerstvo financí penzijním fondům na základě jejich žádosti podle § 30 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, ve znění pozdějších předpisů, pro účastníky, kterým tento příspěvek náleží podle § 29 tohoto zákona. V období leden až září 2011 bylo na tento příspěvek ze státního rozpočtu čerpáno 4,2 mld. Kč, tj. 68,6 % rozpočtu, při meziročním růstu o 2,3 % (o 92,5 mil. Kč). Schválený státní rozpočet výdajů na tento příspěvek 6,1 mld. Kč počítá s poklesem těchto výdajů o 6,1 % (o 400 mil. Kč) proti rozpočtu roku 2010, proti skutečnosti roku 2010 pak s navýšením o 11,4 % (o 626,1 mil. Kč). Úspora výdajů k 31.12.2011 se očekává ve výši cca 0,5 mld. Kč.

Ministerstvo financí na základě žádostí stavebních spořitelen o státní podporu stavebního spoření za rok 2010 předložených do 20.2.2011 vyplatilo v zákonné lhůtě dne 20.4.2011 zálohy státní podpory za rok 2010, na které účastníkům vznikl nárok, ve výši 5 247,2 mil. Kč - tyto zálohy byly sníženy 50% srážkovou daní zavedenou zákonem č. 348/2010 Sb.⁸. Ústavní soud ČR nálezem Pl. ÚS 53/10 z 19.4.2011 zrušil ustanovení čl. III bodu 1 v části, kterou se stanovuje nové znění § 4 odst. 1 písm. s) zákona č. 586/1992, o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů a čl. III bodu 2, 3 a 4 zákona č. 348/2010 Sb. a to ke dni vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů 6.5.2011 pod č. 119/2011Sb.V návaznosti na uvedené rozhodnutí Ústavního soudu ČR zaslalo Ministerstvo financí na účty stavebních spořitelen dne 9.5.2011 zálohy státní podpory stavebního spoření ve výši vypočtené srážkové daně - 5 246,2 mil. Kč. Ke konci září 2011 bylo vyplaceno celkem 10,5 mld. Kč, tj. 80,4 % rozpočtu. Meziroční pokles o 6,5 % (o 1,3 mld. Kč) souvisel zejména s dalším snižováním podílu smluv o stavebním spoření uzavřených podle právní úpravy platné do 31.12.2003 s maximální roční státní podporou 4 500 Kč.

Výdaje státu na aktivní politiku zaměstnanosti⁹ činily 2,9 mld. Kč, tj. 45,8 rozpočtu při meziročním snížení o 35,7 % (o 1,6 mld. Kč). Schválený rozpočet 6,3 mld. Kč (vč. prostředků z rozpočtu EU) předpokládá meziroční pokles výdajů o 13,9 % (o 1,0 mld. Kč) proti schválenému rozpočtu roku 2010 a růst o 2,2 % (o 133,3 mil. Kč) proti skutečnosti 2010. I přes nižší plnění rozpočtu v prvních třech čtvrtletích roku 2011 se předpokládá překročení rozpočtu cca o 0,3 mld. Kč.

Nízké čerpání výdajů na platy, ostatní platby za provedenou práci a povinné pojistné placené zaměstnavatelem ve výši 64,4 % rozpočtu (57,9 mld. Kč) je obvyklé a souvisí s měsíčním posunem v účtování (ve stejném období předchozího roku to bylo 64,0 % rozpočtu). Meziročně tyto výdaje klesly o 8,9 %, tj. o 5,6 mld. Kč.

Neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím (bez transferů veřejným výzkumným institucím a cizím příspěvkovým organizacím) byly uvolněny ve výši 33,4 mld. Kč, tj. 60,5 % rozpočtu po změnách. Meziročně se tyto výdaje snížily o 2,1 % (o 732,2 mil. Kč). Schválený rozpočet neinvestičních transferů příspěvkovým a podobným organizacím celkem (52,8 mld. Kč) počítá s meziročním růstem výdajů o 5,0 % (o 2,5 mld. Kč) proti schválenému rozpočtu roku 2010, proti skutečnosti roku 2010 je však nižší o 7,7 % (o 4,4 mld. Kč).

V 1. až 3. čtvrtletí 2011 bylo státním fondům převedeno celkem 8,0 mld. Kč neinvestičních prostředků, tj. 19,9 % rozpočtu po změnách, při meziročním poklesu o 45,0 % (o 6,6 mld. Kč) - vyšší čerpání se předpokládá ke konci roku 2011. Ve schváleném státním rozpočtu na rok 2011 jsou tyto transfery zahrnuty v částce 42,6 mld. Kč, když se mají zvýšit jak proti schválenému rozpočtu roku 2010, tak proti skutečnosti roku 2010 o 15,4 % (o 5,7 mld. Kč).

V rámci běžných výdajů státního rozpočtu bylo veřejným rozpočtům územní úrovně převedeno 113,8 mld. Kč neinvestičních prostředků, tj. 86,9 % rozpočtu po změnách, při meziročním navýšení o 1,0 % (o 1,2 mld. Kč); vyšší čerpání souviselo, tak jako v roce 2010, s převodem zálohy na přímé náklady škol zřizovaných kraji a obcemi na 4. čtvrtletí 2011 ve výši 18,1 mld. Kč kapitolou Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Schválený rozpočet neinvestičních transferů veřejným rozpočtům územní úrovně 126,2 mld. Kč předpokládá meziroční pokles výdajů o 0,3 % (o 443,7 mil. Kč) proti schválenému rozpočtu 2010 a o 4,7 % (o 6,2 mld. Kč) proti skutečnosti 2010.

Odvody vlastních zdrojů Evropských společenství do rozpočtu Evropské unie dosáhly ke konci září 2011 celkem 23,8 mld. Kč, tj. 67,6 % rozpočtu a o 0,4 % (o 104,5 mil. Kč) méně než v 1. až 3. čtvrtletí 2010. Z celku odvod podle daně z přidané hodnoty, vč. korekcí, dosáhl 3,7 mld. Kč a odvod podle hrubého národního produktu 20,1 mld. Kč.Tyto výdaje jsou ve státním rozpočtu na rok 2011 vyčleněny v souhrnu částkou 35,3 mld. Kč, tj. o 0,9 % (o 310,0 mil. Kč) více, než stanovil rozpočet v roce 2010 a o 9,1 % (o 2,9 mld. Kč) více než byla skutečnost roku 2010.

Výdaje kapitoly Státní dluh (zejména úroky) dosáhly 43,1 mld. Kč, tj. 59,4 % rozpočtu po změnách, tzn. o 3,6 procentního bodu více než v 1. až 3. čtvrtletí roku 2010. Meziročně se tyto výdaje zvýšily o 20,3 % (o 7,3 mld. Kč). Čerpání v průběhu roku souvisí s úrokovými platbami v návaznosti na platební kalendář střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů.

3.2. Kapitálové výdaje

Státní rozpočet na rok 2011 stanovil rozsah kapitálových výdajů ve výši 104,5 mld. Kč, což představuje proti schválenému rozpočtu roku 2010 o 10,8 mld. Kč, tj. o 9,4 % méně, proti skutečnosti dosažené v roce 2010 pak o 25,6 mld. Kč, tj. o 19,7 % méně. K meziročnímu poklesu těchto výdajů došlo zejména z důvodu ukončování investičních akcí a přijetí úsporných opatření. Výdaje státního rozpočtu na financování programů jsou stanoveny v celkové výši 46,4 mld. Kč, tj. proti schváleného rozpočtu na rok 2010 o 7,7 mld. Kč, resp. o 16,6 % nižší. Do výdajů roku 2011 je zahrnuta i část transferů poskytnutých na financování programů z fondů Evropské unie v celkové výši 20,5 mld. Kč, proti roku 2010 o 1,2 mld. Kč, resp. o 5,7 % nižší, a transferů poskytovaných z finančních mechanismů v celkové výši 63 mil. Kč.

Rozpočet vychází z výdajů na programy vedených v informačním systému programového financování tak, jak byly jednotlivými resorty zpracovány ve vazbě na oznámená "směrná čísla" kapitol. Ve státním rozpočtu jsou jednotlivé programy rozlišeny počátečním číslem podle data jejich zařazení do programového financování, a to tak, že programy začínající číslem 3 byly zahájeny do konce roku 2000, programy začínající číslem 2 byly zahájeny v rozmezí let 2001-2007 a programy začínající číslem 1 jsou programy zahajované od roku 2007 s tím, že dochází k částečnému překrývání s programy začínajícími číslem 2. V informačním systému programového financování ISPROFIN EDS/SMVS jsou Ministerstvem financí sledovány věcné, časové a finanční parametry akcí (projektů) zabezpečujících cíle jednotlivých programů.

Ve státním rozpočtu na rok 2011 je programové financování reprezentováno jedním průřezovým závazným ukazatelem ("Výdaje vedené v informačním systému programového financování celkem"), kromě kapitoly Všeobecná pokladní správa, u níž jsou tyto výdaje zařazeny na specifickém závazném ukazateli. V souvislosti s transformací programového financování byla změněna struktura členění těchto výdajů s tím, že akce v jednotlivých programech jsou rozděleny podle typu na výdaje vedené v EDS (evidenční dotační systém) a v SMVS (správa majetku ve vlastnictví státu) a zároveň jsou jednotlivé programy členěny na krátkodobé akce, střednědobé a střednědobé dokončované akce a dlouhodobé a dlouhodobé dokončované akce. Z celkových výdajů na programové financování ve výši 46,4 mld. Kč připadá na výdaje v EDS 21,4 mld. Kč a v SMVS 25,0 mld. Kč.

V roce 2011 lze očekávat změny přístupu resortů k reprodukci majetku ve vlastnictví státu, a to směrem k její neinvestiční části, tj. od pořizování nového majetku ke kvalitnější péči o jeho stav a hospodárnějšímu přístupu k pořizování nových investic vzhledem k nižším objemům výdajů.

Z druhového hlediska jsou kapitálové výdaje rozpočtovány nejvíce jako investiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně (SFDI - 28,1 mld. Kč), transfery příspěvkovým organizacím (11,6 mld. Kč), pořízení dlouhodobého hmotného majetku (9,6 mld. Kč), podnikatelským subjektům (4,8 mld. Kč), transfery územním rozpočtům (31,0 mld. Kč) apod.

Z celkové částky 104,5 mld. Kč rozpočtovaných kapitálových výdajů nejvíce prostředků připadá na Ministerstvo dopravy (30,9 mld. Kč, tj. 30 % všech kapitálových výdajů státního rozpočtu), Ministerstvo pro místní rozvoj (26,8 mld. Kč), Ministerstvo životního prostředí (13,8 mld. Kč), Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (8,3 mld. Kč), Ministerstvo obrany (5,3 mld. Kč), na kapitolu Státní dluh (5,2 mld. Kč), Ministerstvo vnitra (2,4 mld. Kč), Ministerstvo zemědělství (1,6 mld. Kč), Ministerstvo zdravotnictví (1,6 mld. Kč), na kapitolu Operace státních finančních aktiv (1,5 mld. Kč), Ministerstvo práce a sociálních věcí (1,3 mld. Kč), Ministerstvo kultury (1,2 mld. Kč) apod.

K meziročnímu poklesu rozpočtovaných kapitálových výdajů došlo především u Ministerstva dopravy, u kapitoly Státní dluh a u Ministerstva vnitra, nárůst byl zaznamenán zejména u Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva obrany a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Z uvedené celkové rozpočtované částky 46,4 mld. Kč určené na financování programů připadá největší část na státní rozpočet, resp. rozpočet kapitol správců programů (25,8 mld. Kč, tj. 55,6 %), část na zdroje z Fondu soudržnosti EU (13,0 mld. Kč), ze strukturálních fondů EU (7,5 mld. Kč), resp. na zdroje z Finančního mechanizmu EHP/Norsko (63 mil. Kč).

Na kapitálových výdajích se významnou měrou podílejí i výdaje na transfery na projekty financované z úvěrů od mezinárodních finančních institucí, konkrétně od Evropské investiční banky. Úvěry přijaté Českou republikou od této banky jsou rozpočtovány v kapitole Státní dluh a jejich čerpání v roce 2011 se očekává v celkové výši 5,5 mld. Kč (vč. 0,3 mld. Kč souvisejících běžných výdajů). Tyto prostředky jsou určeny pro Ministerstvo dopravy - celkem ve výši 3,0 mld. Kč, přičemž tato částka je určena výdaji na rámcový úvěr od EIB na Operační program doprava, a pro Ministerstvo zemědělství - v celkové výši 2,5 mld. Kč - na program prevence před povodněmi II (1,7 mld. Kč), na výstavbu a obnovu infrastruktury vodovodů a kanalizací (0,4 mld. Kč) a na podporu obnovy, odbahnění a rekonstrukce rybníků a výstavbu vodních nádrží (0,4 mld. Kč).

Schválený rozpočet kapitálových výdajů byl v průběhu 1. pololetí 2011 rozpočtovými opatřeními zvýšen celkem o 15,0 mld. Kč na 119,5 mld. Kč (úpravy rozpočtu za 3. čtvrtletí budou známy později). Nejvíce byl rozpočet kapitálových výdajů zvýšen u Ministerstva průmyslu a obchodu - o 6,5 mld. Kč, u Ministerstva zemědělství - o 4,6 mld. Kč, u Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy - o 3,6 mld. Kč, u Ministerstva pro místní rozvoj - o 1,7 mld. Kč, u Ministerstva financí - o 726 mil. Kč, u Ministerstva zdravotnictví - též o 726 mil. Kč a u Ministerstva vnitra - o 148 mil. Kč. Kapitálové výdaje byly v průběhu pololetí navyšovány např. na základě splněných předpokladů daných § 24 odst. 4 rozpočtových pravidel, kdy výdaje byly zvyšovány při souvztažném zvýšení příjmů kapitol v návaznosti na zajištění financování programů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie, resp. též přesuny z běžných výdajů do investičních výdajů kapitol. U Ministerstva průmyslu a obchodu šlo především o navýšení investičních prostředků ve prospěch transferů podnikatelským subjektům a příspěvkovým organizacím na podporu podnikání a inovací a na výzkum a vývoj v oblasti průmyslu. Ministerstvu zemědělství byly zvýšeny rozpočtované prostředky především ve prospěch Státního zemědělského intervenčního fondu, obcí, podnikatelských subjektů a příspěvkových organizací. Část prostředků byla převedena z kapitoly Státní dluh s určením na splátky úvěrů poskytnutých na program prevence před povodněmi II, na výstavbu a obnovu infrastruktury vodovodů a kanalizací a na podporu obnovy, odbahnění a rekonstrukce rybníků a výstavbu vodních nádrží, a též z kapitoly Operace státních finančních aktiv na pozemkové úpravy a programy protipovodňových opatření spolufinancovaných z výnosů privatizovaného majetku, na programy vyvolané zánikem věcných břemen na restituovaném majetku apod. U Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy došlo k navýšení prostředků ve prospěch vysokých škol především na obnovu a rozvoj materiálně technické základny veřejných vysokých škol včetně podpory výzkumu, vývoje a inovací na vysokých školách, a dále prostředků zřízeným školským příspěvkovým, neziskovým a podobným organizacím. U Ministerstva pro místní rozvoj (které je zprostředkovatelem finančních toků z rozpočtu Evropské unie) šlo především o navýšení investičních transferů veřejným rozpočtům územní úrovně, přičemž převážná část navýšení se týkala transferů obcím v oblasti financování územního rozvoje, komunálních služeb a bydlení v rámci prioritních os regionálních operačních programů. Zvýšen byl též rozpočet investičních transferů neziskovým organizacím a podnikatelským subjektům.

Největší snížení schváleného rozpočtu kapitálových výdajů - o 1,1 mld. Kč - bylo realizováno u Ministerstva životního prostředí a týkalo se "ostatních kapitálových výdajů jinde nezařazených" v rámci ochrany životního prostředí. Snížení u kapitoly Státní dluh o 1,0 mld. Kč souviselo především s již zmíněnými transfery prostředků jiným kapitolám s účelovým určením na projekty financované z úvěrů od zahraničních finančních institucí. Snížení u kapitoly Operace státních finančních aktiv ve výši 712 mil. Kč se týkalo především transferů Ministerstvu zemědělství na programy protipovodňových opatření a odstraňování povodňových škod, na pozemkové úpravy, na podporu konkurenceschopnosti agrárně-průmyslového komplexu apod. U ostatních kapitol bylo snížení investičních výdajů realizováno v menším rozsahu.

Čerpání kapitálových výdajů ve třech čtvrtletích roku 2011 ve výši 82,1 mld. Kč představovalo 68,7 % rozpočtu a bylo tak pod úrovní alikvoty rozpočtované hodnoty o 7,5 mld. Kč. Nejvíce investičních prostředků bylo poskytnuto Státnímu fondu dopravní infrastruktury (25,1 mld. Kč) a na předfinancování programů spolufinancovaných Evropskou unií ze státního rozpočtu (17,5 mld. Kč). Meziročně byly kapitálové výdaje o 9,3 mld. Kč, tj. o 10,2 % nižší než ve stejném období roku 2010.

Na projekty financované z úvěrů od Evropské investiční banky v rozpočtované výši 5,5 mld. Kč bylo z kapitoly Státní dluh v 1. až 3. čtvrtletí 2011 převedeno 3,9 mld. Kč, přičemž tyto prostředky byly rozpočtovými opatřeními transferovány Ministerstvu zemědělství a Ministerstvu dopravy. Z toho částka 1,6 mld. Kč představovala prostředky na výstavbu a obnovu vodovodů a kanalizací, 1,4 mld. Kč se týkalo kofinancování projektů v rámci Operačního programu Doprava a 961 mil. Kč bylo určeno na programy protipovodňových opatření.

Podrobnější plnění běžných a kapitálových výdajů za 1. až 3. čtvrtletí 2011 bude známo po zpracování finančních výkazů kapitol státního rozpočtu (tj. koncem měsíce října).

---

¹ Zákon č. 402/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
² Rozpočet příjmů z rozpočtu EU a finančních mechanismů je stanoven ve výši 117,1 mld. Kč - rozdíl spočívá v zavedení principu předfinancování.
³ Zákon č. 402/2010, kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
⁴ sociální dávky, sociální transfery na dávky územním rozpočtům, výdaje na ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, příspěvek zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 % osob se zdravotním postižením, obligatorní sociálně zdravotní dávky pracovníkům v hornictví, platba státu do systému veřejného zdravotního pojištění za vybrané skupiny obyvatel, státní příspěvek na penzijní připojištění, (bez příspěvků na sociální důsledky restrukturalizace v rámci MPO)
⁵ zákon č. 347/2010 Sb. byl na návrh vlády projednán a schválen Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ve stavu legislativní nouze, po schválení Senátem a po podpisu prezidentem republiky vstoupil v platnost s účinností od 1.1.2011. Na návrh opozičních poslanců byl 14.3.2011 způsob projednávání a tím i platnost tohoto zákona řešen Ústavním soudem s verdiktem, že přijatá opatření zůstanou v platnosti do 31.12.2011 a zákon musí do tohoto data být projednán běžnou legislativní cestou
⁶ dávky nemocenského pojištění, výdaje na zvláštní sociální dávky příslušníků ozbrojených sil při skončení služebního poměru, dávky pomoci v hmotné nouzi poskytované Ministerstvem obrany občanům žijícím na území vojenských újezdů, příspěvek na péči pro občany žijící v zahraničí, vyrovnání důchodů se Slovenskem a další drobné dávky
⁷ podle § 192 až 194 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, má zaměstnavatel povinnost zabezpečit své zaměstnance v období prvních 21 kalendářních dnů jejich dočasné pracovní neschopnosti náhradou mzdy nebo platu s tím, že tato náhrada nepřísluší za první tři dny dočasné pracovní neschopnosti
⁸ Zákon 348/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
⁹ Výdaje na rekvalifikaci, veřejně prospěšné práce, účelná pracovní místa, zaměstnanost občanů se změněnou pracovní schopností a ostatní výdaje APZ (např. investiční pobídky, cílené regionální programy, společné programy EU a ČR)

II. Státní dluh

• II. Státní dluh PDF (317kB)

1. Vývoj státního dluhu
2. Příjmy a výdaje kapitoly Státní dluh
3. Řízení státního dluhu
4. Řízení likvidity v 1. - 3. čtvrtletí 2011

---

1. Vývoj státního dluhu

V 1. - 3. čtvrtletí 2011 došlo ke zvýšení státního dluhu o 112,7 mld. Kč z 1 344,1 mld. Kč na 1 456,8 mld. Kč. Znamená to, že v průběhu 1. - 3. čtvrtletí 2011 se dluh zvýšil o 8,4 %.

Při zvýšení státního dluhu 1 344,1 mld. Kč na 1 456,8 mld. Kč se vnitřní státní dluh zvýšil o 110,6 mld. Kč a korunová hodnota vnějšího státního dluhu se zvýšila o 2,1 mld. Kč.

Přehled o vývoji státního dluhu v 1. - 3. čtvrtletí roku 2011 podává následující tabulka.

Pramen: MF

Státní půjčky v 1. - 3. čtvrtletí 2011 spočívaly především v emisích státních dluhopisů. Bylo realizováno 24 emisí krátkodobých státních dluhopisů, a sice státních pokladničních poukázek (SPP). Všechny tyto emise SPP byly primárně určeny k financování dlouhodobého státního dluhu. Celkový objem půjček prodejem SPP dosáhl v uvedeném období hodnoty 175 630 mil. Kč. Objem splátek SPP činil 145 693 mil. Kč. Stav státních pokladničních poukázek v oběhu se tak v průběhu 1. - 3. čtvrtletí 2011 zvýšil z 113 331 mil. Kč na počátku roku na 143 268 mil. Kč, tj. o 29 937 mil. Kč.

Celkový objem čerpání krátkodobých půjček v 1. - 3. čtvrtletí roku 2011 činil 20 430 mil. Kč, splátky těchto půjček pak dosáhly rovněž 20 430 mil. Kč. Stav těchto půjček tak byl na konci 3. čtvrtletí roku 2011 stejný jako na počátku roku, a to nulový.

Tyto půjčky řešily krátkodobý nedostatek likvidních finančních prostředků při řízení likvidity státní pokladny. Celkem bylo půjčeno a splaceno 12 750 mil. Kč na umořovacím účtu formou pasivních repo operací se zástavou SDD a 7 680 mil. Kč na účtu řízení likvidity státní pokladny formou pasivních repo operací se zástavou poukázek ČNB.

V 1. - 3. čtvrtletí 2011 pokračovalo MF ve vydávání střednědobých a dlouhodobých dluhopisů na domácím primárním trhu podle emisního plánu v souladu s emisní politikou nastoupenou od začátku roku 2000. Dne 28.2.2011 proběhlo vydání 1. tranše 62. emise 3letých dluhopisů v objemu 7 888 mil. Kč. Dne 18.4.2011 se uskutečnilo vydání 1. tranše 63. emise 12letých variabilně úročených dluhopisů v objemu 7 772 mil. Kč. Dále byla realizována tři znovuotevření 51. emise 10letých dluhopisů v celkovém objemu 20 196 mil. Kč, čtyři znovuotevření 55. emise 8letých variabilně úročených dluhopisů v celkovém objemu 27 633 mil. Kč, tři znovuotevření 58. emise 15letých dluhopisů v celkovém objemu 16 906 mil. Kč, dvě znovuotevření 61. emise 11letých dluhopisů v celkovém objemu 10 937 mil. Kč, tři znovuotevření 62. emise 3letých dluhopisů v celkovém objemu 22 852 mil. Kč a jedno znovuotevření 63. emise 12letých variabilně úročených dluhopisů v objemu 6 850 mil. Kč. Celkově tak emise domácích střednědobých a dlouhodobých dluhopisů na primárním trhu dosáhly v 1. - 3. čtvrtletí 2011 výše 121 036 mil. Kč.

Pramen: MF

V průběhu 1. - 3. čtvrtletí roku 2011 byly uskutečněny na sekundárním trhu obchody se státními střednědobými a dlouhodobými cennými papíry, kdy se jednalo o prodeje SDD z portfolia MF.

Celkem bylo provedeno 5 prodejů SDD z portfolia v celkovém objemu 11 426 mil. Kč a v následující struktuře:

• 1 prodej 50. emise 5letých státních dluhopisů z roku 2007 v objemu 4 355 mil. Kč, a to na účet Rezervy pro důchodovou reformu,
• 2 prodeje 51. emise 10letých státních dluhopisů z roku 2007 v celkovém objemu 2 697 mil. Kč, a to Evropské investiční bance
• 1 prodej 52. emise 15letých státních dluhopisů z roku 2007 v objemu 1 374 mil. Kč, a to Evropské investiční bance
• 1 prodej 57. emise 3letých variabilně úročených státních dluhopisů z roku 2009 v objemu 3 000 mil. Kč, a to na účet Rezervy pro důchodovou reformu

Evropské investiční bance tak byly celkem prodány dluhopisy v objemu 4 071 mil. Kč a pro účely nákupu na účet Rezervy pro důchodovou reformu bylo prodány dluhopisy v celkovém objemu 7 355 mil. Kč.

Prémií emisí střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů na primárním trhu bylo v 1. - 3. čtvrtletí 2011 dosaženo v případě 13 z 18 vydaných tranší, přičemž jejich celková výše dosáhla 4 793 mil. Kč¹⁰. Spolu s prémiemi dosaženými v rámci obchodů s SDD na sekundárním trhu ve výši 303 mil. Kč tak dosáhly celkové prémie transakcí s SDD výše 5 096 mil.Kč. Diskonty byl zaznamenány ve zbývajících 5 vydaných tranších, přičemž jejich celková výše dosáhla 545 mil. Kč s tím, že na sekundárním trhu diskont zaznamenán nebyl. Pro srovnání, v 1. - 3. čtvrtletí 2010 dosáhly prémie výše 8 037 mil. Kč a diskonty 33 mil. Kč, což znamená, že v 1. - 3. čtvrtletí 2011 nadále trvají přínosy z vydávání dluhopisů s výnosem pod úrovní kupónových sazeb, avšak oproti stejnému období minulého roku v menší míře, neboť v roce 2010 docházelo k mimořádně příznivému vývoji na dlouhém konci výnosové křivky v důsledku výrazného poklesu rizikových přirážek oproti předchozímu roku. V 1. - 3. čtvrtletí 2011 přitom příznivý dopad tohoto vývoje již není tak patrný.

Prémie emisí státních střednědobých a dlouhodobých dluhopisů jsou od roku 2008 součástí příjmů kapitoly Státní dluh¹¹.

Celkový objem domácích střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů v oběhu se v důsledku emisí na primárním trhu a obchodů na trhu sekundárním zvýšil z 922 951 mil. Kč na počátku roku 2011 o 80 664 mil. Kč na 1 003 614 mil. Kč na konci 3. čtvrtletí roku 2011. Ke zvýšení tohoto objemu přispěly emise SDD na primárním trhu ve výši 121 036 mil. Kč a prodeje z portfolia MF na sekundárním trhu ve výši 11 426 mil. Kč, ke snížení pak splátka emise SDD realizovaná v den její splatnosti ve výši 51 799 mil. Kč (54. emise 3letých dluhopisů). V průběhu 1. - 3. čtvrtletí roku 2011 nebyly uskutečněny žádné zpětné odkupy.

Na počátku roku 2011 byly v oběhu státní střednědobé a dlouhodobé dluhopisy emitované na zahraničních trzích v celkovém objemu 240 296 mil. Kč. Dne 10. ledna 2011 prodala Česká republika z vlastního portfolia MF zbývající část variabilně úročených 6letých dluhopisů v objemu 37,51 mil. EUR, korunová hodnota emitovaných prostředků, o kterou byl navýšen objem těchto dluhopisů, v den emise činila 925 mil. Kč. Naopak trend zhodnocování české koruny přispěl k poklesu objemu těchto dluhopisů o 1 104 mil. Kč, jejichž stav na konci 3. čtvrtletí 2011 činil 240 116 mil. Kč.

Objem státních dluhopisů v oběhu vzrostl v 1. - 3. čtvrtletí 2011 o 110 421 mil. Kč (v nominálním vyjádření) z 1 276 577 mil. Kč na 1 386 999 mil. Kč. Znamená to, že objem státních dluhopisů v oběhu vzrostl v průběhu 1. - 3. čtvrtletí 2011 na 108,6 % jejich stavu na začátku roku.

Kromě půjček emisemi státních dluhopisů se v průběhu 1. - 3. čtvrtletí roku 2011 čerpaly půjčky od Evropské investiční banky (EIB) v celkové výši 3 255 mil. Kč:

19. května 2011 čtvrtá tranše půjčky rámcového úvěru vodního hospodářství III ve výši 600 mil. Kč, 7. července 2011 čtvrtá tranše půjčky na projekt Prevence před povodněmi II ve výši 500 mil. Kč, 25. července 2011 pátá tranše půjčky rámcového úvěru vodního hospodářství III ve výši 400 mil. Kč, 24. srpna 2011 pátá tranše půjčky v rámci projektu Spolufinancování Operačního programu doprava - B ve výši 1 400 mil. Kč a konečně 23. září 2011 šestá tranše půjčky rámcového úvěru vodního hospodářství III ve výši 355 mil. Kč.

V průběhu 1. - 3. čtvrtletí 2011 se uskutečnily též splátky půjček od Evropské investiční banky v celkovém objemu 925 mil. Kč, v tom 183 mil. Kč činily dílčí splátky půjčky na dálniční obchvat Plzně, 353 mil. Kč činily dílčí splátky půjčky na výstavbu dálnic B, 154 mil. Kč dílčí splátky půjčky pro Masarykovu univerzitu, 119 mil. Kč dílčí splátky půjčky na prevenci povodní, 48 mil. Kč dílčí splátky půjčky na výstavbu Pražského okruhu část A a 67 mil. Kč dílčí splátky půjčky na odstraňování povodňových škod.

Celkem se objem půjček od EIB v průběhu 1. - 3. čtvrtletí roku 2011 zvýšil z 67 185 mil. Kč na 69 516 mil. Kč.

V průběhu 1. - 3. čtvrtletí 2011 došlo rovněž ke změně korunové jistiny směnky pro úhradu účasti u IBRD ve výši 294 mil. Kč na dolarovou v hodnotě 15,3 mil. USD. Ke konci 3. čtvrtletí 2011 činila pak korunová hodnota této dolarové směnky 280 mil. Kč, tj. došlo ke snížení její hodnoty o 14 mil. Kč oproti počátku roku.

Výnosy SPP v 1. - 3. čtvrtletí roku 2011 dosahovaly ve srovnání se stejným obdobím roku 2011 srovnatelných hodnot. Zatímco výnos 3měsíční emise SPP se v 1. - 3. čtvrtletí 2011 pohyboval v intervalu 0,78 - 1,03 % p.a., v 1. - 3. čtvrtletí 2010 se nacházel v rozmezí 0,79 1,05 % p.a. V případě výnosu 12měsíční emise SPP se jednalo o rozmezí 1,17 - 1,38 % p.a. v 1. - 3. čtvrtletí 2011 oproti intervalu 1,10 - 1,45 % p.a v 1. - 3. čtvrtletí 2010. V průběhu 1. - 3. čtvrtletí 2011 nedošlo k významným pohybům ve výnosech do splatnosti SPP.

Výnosy do splatnosti střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů v průběhu 1. - 3. čtvrtletí 2011 vykazovaly v souhrnu významně klesající trend, přičemž oproti výnosům v 1. - 3. čtvrtletí roku 2010 dosahovaly též výrazně nižších hodnot.

Výnos 1. tranše 3leté 62. emise SDD činil na konci února 2,69 % p.a., poté klesal až na úroveň 1,63 % p.a. u 4. tranše této emise na konci září, tj. jeho pokles činil 106 bazických bodů.

Výnos 10. tranše 10leté 51. emise SDD činil v polovině února 3,52 % p.a, v polovině dubna u 11. tranše této emise mírně vzrostl na 3,60 % p.a. V případě 12. tranše této emise v polovině srpna pak tento výnos poklesl na 2,88 % p.a a byl tak o 64 bazických bodů nižší oproti únoru.

Výnos 2. tranše 11leté 61. emise SDD dosáhl v polovině března hodnoty 4,19 % p.a., v případě 3. tranše této emise z poloviny května činil výnos 3,84% p.a., tj. o 35 bazických bodů méně. Tato hodnota je srovnatelná, resp. o 3 bazické body vyšší než hodnota výnosu 1 .tranše této emise z konce listopadu 2010 (3,81 % p.a).

Výnos 10. tranše 15leté 58. emise SDD činil na konci ledna 4,22 % p.a., poté tento výnos klesal až na úroveň 3,19 % p.a. u 12. tranše této emise v polovině září, tj. o 103 bazických bodů. Pro srovnání, v 1. - 3. čtvrtletí 2010 se tento výnos pohyboval v rozmezí 3,87 - 5,16 % p.a.

Spread proti sazbě PRIBOR 7. tranše 8leté 55. emise variabilně úročených SDD se v polovině ledna pohyboval na úrovni 27 bazických bodů, poté dochází ke kolísání, přičemž v případě 10. tranše této emise v polovině září se nachází 25 bazických bodů nad sazbou PRIBOR, tj. poklesl o 2 bazické body.

Spread proti sazbě PRIBOR 1. tranše 12leté 63. emise variabilně úročených SDD v polovině dubna činil 47 bazických bodů, u 2. tranše této emise na konci července činil 49 bazických bodů, tj. vzrostl o 2 bazické body.

2. Příjmy a výdaje kapitoly Státní dluh

2.1. Příjmy kapitoly Státní dluh

Přehled rozpočtových příjmů kapitoly Státní dluh v 1. - 3. čtvrtletí 2011 podává následující tabulka.

Pramen:MF

Tyto výsledky kapitoly znamenají, že v porovnání s 1. - 3. čtvrtletím 2010 se v 1. - 3. čtvrtletí 2011 celkové příjmy kapitoly snížily o 34,0 %, přičemž úrokové příjmy se snížily o 33,0 %. Příjmy kapitoly za 1. - 3. čtvrtletí 2011 se snížily meziročně ve srovnání s 1. - 3. čtvrtletím 2010 o 3 694 mil. Kč. Příjmy kapitoly jsou ve srovnání se schváleným rozpočtem, který je shodný s rozpočtem po změnách, o 52,3 procentních bodů nad alikvotou pro 1. - 3. čtvrtletí 2011.

Celkové příjmy kapitoly v 1. - 3. čtvrtletí 2011 dosáhly výše 7 172 mil. Kč, což představuje 127,3 % příjmů rozpočtovaných pro rok 2011. Příjmy kapitoly Státní dluh byly v 1. 3. čtvrtletí 2011 tvořeny téměř výhradně úrokovými příjmy.

Úrokové příjmy kapitoly Státní dluh ve výši 7 172 mil. Kč byly tvořeny převážně příjmy vnitřního dluhu ve výši 6 841 mil. Kč. Z této částky představují příjmy ze střednědobých a dlouhodobých dluhopisů celkem 6 336 mil. Kč, kdy 5 096 mil. Kč činily prémie spojené s emisemi SDD na primárním trhu a prodeji těchto instrumentů na trhu sekundárním, 1 235 mil. Kč alikvotní úrokové výnosy spojené s transakcemi s SDD na primárním a sekundárním trhu, 1 mil. Kč hodnota propadlých kuponů a jistin SDD a 3 mil. Kč prostředky retrocese úroků z dluhopisů prodaných EIB¹². Příjmy ze střednědobých a dlouhodobých dluhopisů poklesly oproti 1. - 3. čtvrtletí 2011 o 35,9 % především v důsledku mimořádně vysokých příjmů v 1. - 3. čtvrtletí 2010 z důvodu výrazného zlepšení situace na finančních trzích oproti letům 2008 a 2009, kdy pokles výnosů z SDD oproti kuponovým sazbám vyústil ve výrazný růst prémií. V 1. - 3. čtvrtletí 2011 pak pokles úrokových sazeb již nebyl ani nemohl být tak významný.

Příjmy z krátkodobých poskytnutých půjček a pře-půjčení ve výši 505 mil. Kč jsou tvořeny zejména příjmy z aktivních operací řízení likvidity na účtu řízení likvidity státní pokladny (repo operacemi se zástavou poukázek ČNB a SPP a depozitními operacemi) ve výši 295 mil. Kč. Příjmy z cizoměnových aktivních operací, které byly výsledkem zhodnocení volných prostředků z emisí eurobondů, pak činily 125 mil. Kč. Příjmy z pře-půjčení prostředků získaných emisní činností České exportní bance pak dosáhly 85 mil. Kč. Příjmy z krátkodobých poskytnutých půjček a pře-půjčení tak vzrostly ve srovnání s 1. - 3. čtvrtletím roku 2011 o 8,0 %, a to v důsledku prostředků získaných z pře-půjčení prostředků ČEB, které se v roce 2011 objevily poprvé. Bez těchto zdrojů by došlo k poklesu této skupiny příjmů, a to jak v důsledku poklesu úrokových sazeb, tak objemu investovaných prostředků.

Úrokové příjmy vnějšího dluhu dosáhly v 1. - 3. čtvrtletí 2011 velikosti 328 mil. Kč, přičemž byly dány zejména příjmy ze swapových operací ve výši 298 mil. Kč. Další zdroje příjmů vnějšího dluhu byly určeny doprodejem 1. emise eurodluhopisů, a to alikvotním úrokovým výnosem ve výši 5 mil. Kč a prémií ve výši 25 mil. Kč. V nepatrné výši 2 tis. Kč byly získány též příjmy z penále týkajícího se zpožděné swapové platby. Ve srovnání s 1. - 3. čtvrtletím 2010 došlo k poklesu příjmů z těchto operací o 8,5 %, což bylo dáno především poklesem úrokových sazeb.

V průběhu 1. - 3. čtvrtletí 2011 došlo v souladu s rozpočtovými pravidly k připsání úroků ze vkladů vzniklých na eurovém vkladovém účtu MF a na souhrnném účtu státní pokladny na příjmový účet, a to ve výši 2 mil. Kč.

Součástí příjmů státního dluhu byly rovněž příjmy z poplatků v nepatrné výši 1 tis. Kč.

2.2. Výdaje kapitoly Státní dluh

Přehled rozpočtových výdajů kapitoly Státní dluh v 1. - 3. čtvrtletí 2011 podává následující tabulka.

^* Transfery na projekty financované z úvěrů od zahraničních finančních institucí
Pramen: MF

Celkové výdaje kapitoly v 1. - 3. čtvrtletí 2011 dosáhly výše 43 062 mil. Kč, což představuje 57,6 % rozpočtu po změnách pro rok 2011. Úrokové výdaje činily 43 004 mil. Kč apoplatky 59 mil. Kč.

Tyto výsledky kapitoly znamenají, že v porovnání s 1. - 3. čtvrtletím 2010 se v 1. - 3. čtvrtletí 2011 celkové výdaje kapitoly zvýšily o 20,3 %, zatímco státní dluh vzrostl o 5,2 % (v porovnání konec 3Q2011 / konec 3Q2010). Výdaje kapitoly za 1. - 3. čtvrtletí 2011 se zvýšily meziročně ve srovnání s 1. - 3. čtvrtletím 2010 o 7 274 mil. Kč. Výdaje kapitoly jsou ve srovnání s rozpočtem po změnách o 17,4 procentních bodů pod alikvotou pro 1. - 3. čtvrtletí 2011.

V úrokových výdajích stále dominují úrokové výdaje na vnitřní dluh (35 374 mil. Kč), přičemž v porovnání s 1. - 3. čtvrtletím 2010 se podíl úrokových výdajů na vnitřní dluh na celkových úrokových výdajích zvýšil o 3,2 procentních bodů z 79,1 % na 82,3 %.

Úrokové výdaje na vnitřní (domácí) dluh jsou složeny z úrokových výdajů na peněžní instrumenty a z úrokových výdajů na střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy. Úrokové výdaje na peněžní instrumenty dosáhly v 1. - 3. čtvrtletí 2011 výše 1 439 mil. Kč oproti 1 212 mil. Kč ve stejném období roku 2010, což představuje zvýšení o 18,7 % dané zejména růstem objemu emitovaných SPP oproti 1. - 3. čtvrtletí 2010. Úrokové výdaje na peněžní instrumenty jsou určeny výdaji na státní pokladniční poukázky ve výši 1 430 mil. Kč, výdaje na krátkodobé půjčky činí 9 mil. Kč.

Úrokové výdaje na střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy dosáhly v 1. - 3. čtvrtletí 2011 výše 33 934 mil. Kč oproti 26 815 mil. Kč ve stejném období roku 2010, vzrostly tedy o 26,5 %. Většinu z těchto výdajů tvořily výdaje na vyplacené kupóny SDD, a to 33 389 mil. Kč¹³. Úrokové výdaje na SDD byly dále zvyšovány výdaji na diskonty SDD ve výši 545 mil. Kč, které byly dány emisemi na primárním trhu.

Úrokové výdaje na vnější (zahraniční) dluh ve výši 7 630 mil. Kč oproti 7 402 mil. Kč v 1. - 3. čtvrtletí 2010 byly dány zejména úroky zahraničních emisí státních dluhopisů České republiky, které v 1. - 3. čtvrtletí 2011 činily 6 774 mil. Kč oproti 6 514 mil. Kč v 1. - 3. čtvrtletí 2010 (nárůst o 4,0 %). Tyto úrokové výdaje byly určeny především výdaji na kupóny 2., 3. a 5. emise eurobondů a 1. emise eurodluhopisů v celkové výši 3 976 mil. Kč. Dále do této skupiny patří výdaje na swapové operace, jenž byly realizovány pro zajištění zahraničních emisí dluhopisů proti devizovému a úrokovému riziku. Výdaje na tyto zajišťovací operace činily v 1. - 3. čtvrtletí 2011 celkem 2 659 mil. Kč. Konečně výdaje na pokrytí úrokového závazku spojeného s 2. emisí eurobondů činily 139 mil. Kč.

Druhou složkou úrokových výdajů na vnější dluh byly výdaje z titulu půjček od Evropské investiční banky (EIB) ve výši 856 mil. Kč, které se v porovnání s 1. - 3. čtvrtletím 2010 snížily o 3,6 % v důsledku poklesu úrokových sazeb.

Mezi úrokové náklady v 1. - 3. čtvrtletí 2011 patří i úroky hrazené ze vkladů na bankovních účtech v nepatrné výši 0,150 tis. Kč.

V 1. - 3. čtvrtletí 2011 činily poplatky spojené s obsluhou státního dluhu 59 mil. Kč, což je 8,4 % rozpočtu. Ve srovnání s 1. - 3. čtvrtletím 2011 se úhrady z titulu poplatků snížily o 70,8 %, což je dáno zejména skutečností, že v průběhu 1. - 3. čtvrtletí 2010 byla realizována zahraniční emise dluhopisů, zatímco v průběhu 1. - 3. čtvrtletí 2011 nikoliv.

V roce 2009 byl ve výdajích kapitoly Státní dluh poprvé rozpočtován ukazatel "Transfery na projekty financované z úvěrů od zahraničních finančních institucí" (dále jen "transfery"¹⁴). V rámci tohoto ukazatele jsou rozpočtovány prostředky získané z úvěrů od Evropské investiční banky, které jsou v průběhu roku převáděny prostřednictvím rozpočtových opatření do jiných rozpočtových kapitol. Jinak řečeno, skutečné výdaje v rámci tohoto ukazatele kapitoly Státní dluh budou nulové.

V průběhu 11. - 3. čtvrtletí 2011 bylo formou rozpočtových opatření převedeno z "transferů" celkem 3 162 mil. Kč. Rozpočet tohoto ukazatele se tak snížil z 5 501 mil. Kč na 2 339 mil. Kč. V rámci SU "Obsluha státního dluhu bylo převedeno 612 mil. Kč, rozpočet tohoto ukazatele se tak snížil z 72 990 mil. Kč na 72 378 mil. Kč.

3. Řízení státního dluhu

3.1. Dluhová strategie a řízení rizik

V souladu se Strategií financování a řízení státního dluhu pro rok 2011 sledovalo Ministerstvo financí během prvních tří čtvrtletí 2011 strategické cíle v oblasti řízení dluhového portfolia. Tento řídící dokument konkretizuje roční program financování potřeb centrální vlády a kvantifikuje cíle, které vymezují operační prostor pro taktické řízení státního dluhu a státních finančních aktiv prostřednictvím aktivních operací na sekundárním trhu státních dluhopisů a finančních derivátů.

3.2. Přehled plnění strategických cílů za první až třetí čtvrtletí 2011

Hodnocení směrování struktury dluhového portfolia k vyhlášeným cílům a plnění ročního programu financování státu ke konci třetího čtvrtletí 2011 je shrnuto v následujícím přehledu.

Tabulka č. 10: Přehled plnění strategických cílů

UKAZATEL	Vyhlášený cíl pro rok 2011	Stav k 31. 9. 2011
Zahraniční emisní činnost	Max. 40 % roční hrubé výpůjční potřeby	0,4 %
	0,0 až 88,0 mld. Kč	0,9 mld. Kč
Hrubá emise SDD	86,0 až 194,0 mld. Kč	132,5 mld. Kč
Čistá emise peněžních instrumentů	20,0 až 40,0 mld. Kč	29,9 mld. Kč
Půjčky od Evropské investiční banky	5,5 mld. Kč	3,3 mld. Kč
Krátkodobý státní dluh	20 % a méně	16,6 %
Průměrná doba do splatnosti	5,25 až 6,25 let	5,8 let
Úroková refixace do 1 roku	30 až 40 %	30,7 %
Průměrná doba do refixace	4 až 5 let	4,6 let
Cizoměnový státní dluh	max. 15 až 17 %	9,8 %

Pramen: MF
Poznámky: SDD - domácí korunové středně a dlouhodobé státní dluhopisy; Hrubá emise zahrnuje prodeje SDD, prodeje Evropské investiční bance a investiční nákupy jaderného a důchodového portfolia.

V oblasti zahraniční emisní činnosti nedošlo v průběhu třetího čtvrtletí k žádným změnám ve vztahu k 1. pololetí. Celkem tak objem zahraniční emisní činnosti za první tři čtvrtletí 2011 dosáhl 0,9 mld. Kč, kdy byl v 1. čtvrtletí uskutečněn pouze doprodej variabilně úročeného dluhopisu denominovaného v euru z vlastního portfolia ministerstva financí ve výši 37,5 mil. EUR, resp. 926,9 mil. Kč. Dále, ve třetím čtvrtletí došlo k čerpání čtyř tranší půjček od Evropské investiční banky v hodnotě 2,7 mld. Kč. Ke konci třetího čtvrtletí je celkem načerpáno 3,3 mld. Kč půjček od Evropské investiční banky.

V oblasti domácí emisní činnosti došlo ve třetím čtvrtletí k hrubé emisi středně a dlouhodobých dluhopisů v nominální hodnotě 36,4 mld. Kč, z toho 0,0 mld. Kč bylo prodáno Evropské investiční bance. Celkem za tři čtvrtletí bylo emitováno 132,5 mld. Kč, čímž došlo k využití 68,3 % plánovaného ročního maximálního limitu pro domácí emisní činnost. Čistá emise státních dluhopisů za třetí čtvrtletí činila 36,4 mld. Kč, za první tři čtvrtletí potom 80,7 mld. Kč. V průběhu prvních tří čtvrtletí nebyly uskutečněny žádné zpětné odkupy.

Celkový nárůst peněžních instrumentů v oběhu ve třetím čtvrtletí činil 2,2 mld. Kč.

3.3. Refinanční riziko

Rovněž i v roce 2011 zůstává stabilizace refinančního rizika ústředním bodem řízení emisní činnosti a operací se státními dluhopisy na sekundárním trhu. Od roku 2000 je toto riziko při financování dlouhodobého státního dluhu systematicky snižováno poklesem podílu státních pokladničních poukázek ve prospěch středně a dlouhodobých státních dluhopisů a eurobondů. Počínaje rokem 2007 je toto riziko aktivně řízeno také prostřednictvím zpětných odkupů státních dluhopisů a ostatních operací na sekundárním trhu.

Hlavním kritériem, které Ministerstvo dlouhodobě používá pro měření tohoto rizika, je krátkodobý státní dluh (splatný do 1 roku). Počínaje rokem 2007 byla stanovena dlouhodobá cílovaná limitní hranice krátkodobého dluhu na hodnotu 20 % a méně. Krátkodobý státní dluh ve třetím čtvrtletí oproti druhému čtvrtletí poklesl o 0,4 procentního bodu na 16,6 % a dosahuje tak hodnot, které jsou v souladu s vyhlášenou Strategií, přičemž zároveň dochází k udržení refinančního rizika pod cílovanou limitní hranicí 20 %.

Dalším strategickým cílem v oblasti řízení refinančního rizika je průměrná splatnost státního dluhu. Průměrná splatnost státního dluhu ke konci třetího čtvrtletí oproti druhému čtvrtletí poklesla o 0,2 roku, a to na hodnotu 5,8 let. Průměrná splatnost státního dluhu se stále nachází v intervalu vyhlášeného cílového pásma 5,25 až 6,25 let platného pro rok 2011. Vývoj průměrné splatnosti státního dluhu společně s cílovým pásmem je zobrazen na následujícím grafu.

Graf č. 9: Vývoj průměrné splatnosti státního dluhu (v letech)

Pramen: MF

Klíčovým ukazatelem refinančního rizika je stabilizace profilu splácení státního dluhu. Vývoj tohoto profilu ke konci třetího čtvrtletí roku 2011 ve srovnání s koncem let 2009 a 2010 zachycuje následující graf.

Graf č. 10: Splatnostní profil státního dluhu (v %)

Pramen: MF

3.4. Úrokové riziko

Na základě schválené Strategie financování a řízení státního dluhu došlo na začátku roku 2006 k opuštění explicitního cílování modifikované durace. Klíčovým cílem pro řízení úrokového rizika byla vyhlášena úroková refixace do 1 roku. Úroková refixace do 1 roku vzrostla během třetího čtvrtletí o 0,4 procentního bodu a dosáhla 30,7 % v rámci střednědobého cílovaného pásma 30 až 40 %.

Pramen: MF

Úplný časový profil rozložení refixování instrumentů nominálního dluhového portfolia ke konci třetího čtvrtletí 2011 ve srovnání se stavem na konci let 2009 a 2010 zachycuje následující graf.

Graf č. 11: Refixační profil státního dluhu (v %)

Pramen: MF

Novým sledovaným kritériem v oblasti řízení úrokového rizika byla vyhlášena průměrná doba do refixace státního dluhu v cílovém pásmu 4 až 5 let. Na konci třetího čtvrtletí nabýval tento ukazatel hodnoty 4,6 let, čímž byl splněn vyhlášený cíl.

3.5. Měnové riziko

Od roku 2011 začíná Ministerstvo financí aktivně řídit i měnové riziko. Hlavním ukazatelem v této oblasti byl stanoven podíl cizoměnového dluhu na celkovém státním dluhu, jehož strategická limitní hranice je vyhlášena na 15 % + 2 procentní body (krátkodobě tedy až 17%). Hodnota tohoto ukazatele dosáhla ke konci třetího čtvrtletí 9,8 % a pohybuje se tak pod limitní hranicí 15 %, což potvrzuje relativně nízkou a stabilní expozici vůči kolísání měnového kursu. Dále Ministerstvo sleduje podíl měnové expozice denominované v EUR vůči celkové cizoměnové expozici státního dluhu. Hodnota tohoto podílu dosáhla ke konci třetího čtvrtletí 87,7 %.

4. Řízení likvidity v 1. - 3. čtvrtletí 2011

4.1. Řízení likvidity státní pokladny

V rámci řízení likvidity Souhrnného účtu státní pokladny byly v 1. - 3. čtvrtletí roku 2011 provedeny krátkodobé investice s použitím zástavy poukázek ČNB v hodnotě 1 395 222 mil. Kč, splátky přitom dosáhly do konce 1. - 3. čtvrtletí 1 380 778 mil. Kč¹⁵. Výnos těchto investic činil 282,35 mil. Kč. Z důvodu krátkodobého nedostatku prostředků při řízení likvidity byly rovněž přijaty krátkodobé půjčky se zástavou poukázek ČNB ve výši 7 680 mil. Kč, splátky těchto půjček činily rovněž 7 680 mil. Kč. Úrokový náklad těchto půjček činil 0,28 mil.Kč. Celkový čistý výnos operací s použitím zástavy poukázek ČNB (po zahrnutí půjček) činil 282,07 mil.Kč. K 30. 9. 2011 byly na majetkovém účtu MF evidovány poukázky ČNB v nominální hodnotě 76 294 mil. Kč.

Současně byly do konce 1. - 3. čtvrtletí 2011 provedeny krátkodobé investice s použitím zástavy SPP v objemu 14 177 mil. Kč a splátky přitom dosáhly objemu 17 721 mil. Kč. Celkový výnos těchto investic činil 3,95 mil. Kč. K 30. 9. 2011 byly na majetkovém účtu MF evidovány poukázky SPP v nominální hodnotě 60 000 mil. Kč., které byly emitovány do vlastního portfolia.

Z důvodu krátkodobého nedostatku prostředků při řízení likvidity byly rovněž přijaty krátkodobé půjčky se zástavou SDD ve výši 12 750 mil. Kč, splátky těchto půjček činily rovněž 12 750 mil. Kč. Celkový úrokový náklad těchto půjček činil 8,71 mil. Kč.

V rámci řízení likvidity Souhrnného účtu státní pokladny byly v 1. - 3. čtvrtletí 2011 realizovány krátkodobé investice ve formě depozitních operací v objemu 369 746 mil. Kč, splátky těchto investic pak dosáhly objemu 369 841 mil. Kč. Celkový výnos depozitních operací činil 8,67 mil.Kč.

Pramen: MF

Z tabulky je zřejmé, že zatímco za 1.-3. čtvrtletí roku 2011 úspory převýšily náklady celkem o 285,98 mil. Kč, ve stejném období roku 2010 úspory převýšily náklady o 436,64 mil. Kč. Operacemi s přebytkem finančních zdrojů státní pokladny bylo dosaženo v 1. - 3. čtvrtletí letošního roku o 150,66 mil. Kč nižšího výnosu než v 1. - 3. čtvrtletí minulého roku.

Podstatně nižší výnos z investování finančních prostředků Souhrnného účtu státní pokladny v 1. - 3. čtvrtletí roku 2011 ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku byl způsoben menším objemem finančních zdrojů Státní pokladny, a to denně v průměru o 16,37 mld. Kč, a nižšími úrokovými sazbami.

Průměrný denní zůstatek na Souhrnném účtu řízení likvidity státní pokladny v 1. - 3. čtvrtletí letošního roku činil 5,96 mil. Kč, ve stejném období předchozího roku byl 6,63 mil. Kč.

Graf č. 12: Vývoj salda státního rozpočtu za 1. - 3. čtvrtletí roku 2011 a 2010 (v mld. Kč)

Pramen: MF

Graf č. 13: Vývoj salda státní pokladny za 1. - 3. čtvrtletí roku 2011 a 2010 (v mld. Kč)

Pramen: MF

4.2. Ostatní operace řízení likvidity

V průběhu 1. - 3. čtvrtletí 2011 v reakci na snížení úrokové sazby nabízené ČNB došlo k investování volných prostředků na Euroúčtu dluhové služby na finančních trzích. Jednalo se o sérii aktivních depo operací s Českou spořitelnou s tím, že první depo operace ve výši 1 100 mil. euro byla uzavřena v průběhu ledna, poté došlo k jejímu opakovanému prodlužování až za horizont 3. čtvrtletí 2011. Úroky inkasované z těchto depozitních operací ve výši 125 mil. Kč byly odvedeny do státního rozpočtu.

Postupně pak byla hodnota jistiny výše uvedených depozitních operací snižována, a to až na hodnotu 635 mil. Kč na konci 3. čtvrtletí 2011. Prostředky v hodnotě 372 mil. euro byly konvertovány prostřednictvím FX spotových a FX forwardových operací do korun, přičemž MF obdrželo na umořovací účet korunovou hodnotu těchto konverzních operací ve výši 9 172 mil. Kč. Prostředky z jistiny těchto depozitních operací byly též použity pro úhradu kupónových a úrokových závazků z emisí eurobondů či byly vráceny zpět na Euroúčet dluhové služby jako rezerva.

Z eurového účtu MF v Deutsche Bank byly v průběhu 2. čtvrtletí 2011 formou opakovaně prodlužovaných depozitních operací investovány prostředky v hodnotě jistiny 2,3 mil. euro. Výnos této operace byl konvertován do korun a ve výši 104 tis. Kč odveden do příjmů státního rozpočtu.

Z eurového účtu MF v Citibank došlo též ke krátkodobé investici formou depozitní operace v hodnotě jistiny 100 mil. euro. Výnos této operace v korunové hodnotě 169 tis. Kč byl též odveden do příjmů státního rozpočtu.

---

¹⁰ Včetně prémií z prodejů dluhopisů z vlastního portfolia MFČR realizovaných v rámci primárních aukcí SDD. Totéž platí i pro diskonty SDD.
¹¹ Včetně prémií z obchodů se státními střednědobými a dlouhodobými dluhopisy na sekundárním trhu.
¹² Omylem zasláno do příjmů SR dne 30. 9. 2011, ve 4. čtvrtletí 2011 zasláno na výdajový účet kapitoly 396 - Státní dluh.
¹³ Po zahrnutí vlivu retrocese úroků z dluhopisů prodaných EIB ve výši cca 18 mil. Kč
¹⁴ V Tabulce označeno jako Transfery na projekty
¹⁵ U všech instrumentů se jedná o hotovostní hodnotu bez úroků.

Státní pokladna (SP) zahrnuje veřejné peněžní prostředky, které jsou odděleně vedeny na příjmových a výdajových účtech státního rozpočtu, na účtech státních finančních aktiv, na účtech finančních a celních úřadů, na kterých jsou spravovány daňové příjmy, které jsou následně určeny územním rozpočtům, Evropské unii, Státnímu fondu dopravní infrastruktury a Státnímu fondu životního prostředí, dále na účtu řízení likvidity státní pokladny, na účtech mimorozpočtových prostředků organizačních složek státu, státních fondů a dalších účtech, pokud tak stanoví zvláštní zákon.

Ke správě stanovených peněžních prostředků státní pokladny slouží, v souladu se zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, tzv. souhrnný účet státní pokladny, na kterém je soustředěna většina výše uvedených veřejných prostředků včetně výnosů z prodeje státních dluhopisů. Zůstatek prostředků na souhrnném účtu je využíván při řízení likvidity státní pokladny prostřednictvím obchodování s pokladničními poukázkami ČNB nebo státními pokladničními poukázkami s cílem minimalizace výdajů spojených s obsluhou státního dluhu.

Z tabulky je patrné, že souhrnný účet státní pokladny je v posledních letech tvořen především prostředky na účtech státních finančních aktiv a prostředky sdílených daní určených územním rozpočtům. V 1. až 3. čtvrtletí 2011, stejně jako v roce 2010, byly na účtech státních finančních aktiv vykazovány kromě prostředků účelově určených ke krytí výdajů státního rozpočtu v průběhu roku (např. na restituce, povodně apod.), především prostředky získané emisemi státních dluhopisů (evidované na tzv. umořovacím účtu). Zapojení prostředků umořovacího účtuv rámci souhrnného účtu SP zůstalo - i přes snížení proti roku 2010 (o 54,6 mld. Kč) - výrazně vysoké, když ostatní složky souhrnného účtu nevykázaly podstatnějších změn hodnot.

Ke konci září 2011 byl na souhrnném účtu SP vykázán zůstatek ve výši 10 mil. Kč (podrobněji viz tabulku č. 6 v příloze). Tento byl součtem:

• schodku státního rozpočtu ve výši 105,1 mld. Kč, představujícího rozdíl mezi příjmy v objemu 741,9 mld. Kč a výdaji ve výši 847,0 mld. Kč,
• zůstatku sdílených daní určených územním rozpočtům ve výši 8,9 mld. Kč, představujícího rozdíl mezi příjmy (nárokem) z celostátního výnosu daní ve výši 125,1 mld. Kč a skutečným převodem těchto daňových příjmů územním rozpočtům ve výši 116,2 mld. Kč (jde o prostředky na příjmových účtech finančních úřadů určené pro územní orgány - kraje a obce - za daň z přidané hodnoty, daně z příjmů fyzických osob, daně z příjmů právnických osob a některé další daňové příjmy, korigované provedenými převody do územních rozpočtů prostřednictvím převodových účtů),
• zůstatku sdílených příjmů (cla) Evropských společenství (ES) a státního rozpočtu ve výši 735 mil. Kč, představujícího rozdíl mezi celkovými příjmy ve výši 6,0 mld. Kč a jejich převody do rozpočtu ES (4,0 mld. Kč) a do státního rozpočtu (1,3 mld. Kč),
• zůstatku sdílených daní určených státním fondům (SFDI a SFŽP) ve výši 472 mil. Kč, představujícího rozdíl mezi jejich nárokem (17,0 mld. Kč) a převodem (16,5 mld. Kč),
• prostředků na účtech státních finančních aktiv ve výši 170,0 mld. Kč, představujících zůstatky účelových prostředků vedených na vkladových účtech u ČNB (na umořovacím účtu 156,4 mld. Kč, na účtu zvláštních účelových prostředků 6,7 mld. Kč, na umořovacím účtu úvěrů EIB 2,7 mld. Kč, na účtu pro úhradu restitucí a ostatních účelových prostředků pro Ministerstvo zemědělství 1,6 mld. Kč, na účtu prostředků z malé privatizace na výdaje spojené se zánikem věcných břemen 940 mil. Kč, na účtu prostředků úrazového pojištění 678 mil. Kč, na účtu prostředků na odstraňování důsledků povodní 493 mil. Kč, na účtu státních finančních rezerv 266 mil. Kč a dalších),
• zůstatku na účtech rezervních fondů a FKSP organizačních složek státu ve výši 1,6 mld. Kč, představujícího saldo prostředků přijatých do rezervních fondů a jejich čerpání převodem do příjmů kapitol, resp. saldo tvorby a čerpání FKSP,
• zůstatku účtu řízení likvidity státní pokladny a účtu financování státního dluhu¹⁶ ve výši -76,4 mld. Kč, který představoval dočasné reinvestování určených prostředků státní pokladny formou nákupu pokladničních poukázek ČNB, a tím získání úrokových výnosů, resp. úsporu úrokových nákladů v případě odkupu vlastních státních pokladničních poukázek Ministerstvem financí,
• zůstatku účtu hospodaření státního rozpočtu¹⁷ ve výši -124 mil. Kč, který je účtem pro financování některých specifických výdajů rozpočtových kapitol z úvěrů od Evropské investiční banky a ze státních finančních aktiv.

Řízení likvidity státní pokladny v lednu až září 2011, tj. vyrovnávání nesouladu mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu v průběhu roku, se proti loňskému 1. až 3. čtvrtletí zhoršilo, když průměrný denní stav nevyužitých prostředků na souhrnném účtu státní pokladny dosahoval 60 mil. Kč proti 7 mil. Kč v roce 2010. Průměrný denní objem reinvestovaných prostředků na účtu řízení likvidity SP byl v meziročním srovnání nižší (55,4 mld. Kč proti 71,7 mld. Kč v roce 2010). Souviselo to především s výrazně nižším zapojením vkladových účtů státních finančních aktiv (průměrný denní stav v 1. až 3. čtvrtletí 2011 představoval 109,3 mld. Kč proti 123,1 mld. Kč v předchozím roce), i nižším zapojením průměrných zůstatků účtů určených pro převod daní územním samosprávným celkům, státním fondům a Evropské unii (průměrný denní stav 6,5 mld. Kč proti 7,2 mld. Kč v minulém roce). V opačném směru působilo mírně vyšší zapojení rezervních fondů organizačních složek státu (vč. FKSP) do souhrnného účtu SP (průměrný denní stav 1,838 mld. Kč proti 1,803 mld. Kč v roce 2010). zapojení. Záporné bylo zapojení prostředků státního rozpočtu - průměrné denní saldo státního rozpočtu za 1. až 3. čtvrtletí roku 2011 bylo schodkové ve výši 61,7 mld. Kč, což byla mírně vyšší hodnota než ve stejném období roku 2010 (o 11 mil. Kč). Meziroční pokles průměrného denního zůstatku na účtech státních finančních aktiv dosáhl výše 13,7 mld. Kč a byl ovlivněn především poklesem zůstatku umořovacího účtu (o 54,6 mld. Kč; zde jde o rozdíl koncových stavů k 30.9.2011 a 2010, nikoli průměrných denních stavů).

^*) počítáno na pracovní dny

Průměrný denní zůstatek finančních prostředků na souhrnném účtu státní pokladny v lednu až září 2011 představoval 60 mil. Kč a proti 1. až 3. čtvrtletí 2010 se zvýšil o 53 mil. Kč. Tvořily jej průměrný denní schodek státního rozpočtu (-61,7 mld. Kč), průměrný denní zůstatek na účtech pro převod sdílených daní územních samosprávních celků, státních fondů a Evropské unie (6,5 mld. Kč), průměrný denní zůstatek na účtech státních finančních aktiv (109,3 mld. Kč), na účtu řízení likvidity SP (-55,4 mld. Kč), na účtu hospodaření státního rozpočtu (-496 mil. Kč) a průměrný denní zůstatek rezervních fondů a FKSP organizačních složek státu (1,8 mld. Kč).

Z volných prostředků souhrnného účtu bylo prostřednictvím účtu řízení likvidity státní pokladny umístěno do krátkodobých operací (reverzní repo operace nebo buy & sell operace) s pokladničními poukázkami ČNB nebo státními pokladničními poukázkami v průměru denně 55,4 mld. Kč (ve stejném období roku 2010 to bylo 71,7 mld. Kč). Průměrný denní stav volných (nevyužitých) prostředků na souhrnném účtu SP (60 mil. Kč) byl proti roku 2010 vyšší o 53 mil. Kč.

---

¹⁶ Účet "Financování státního dluhu" (ÚFSD) je aktivně-pasivní účet (v rámci SFAP) sloužící ke krytí (přechodného) schodku státního rozpočtu ke konci roku stanovenými vybranými zdroji souhrnného účtu státní pokladny. "Vypůjčené" zdroje SP jsou evidovány jako pasivum na ÚFSD, které je v následujícím roce umořeno (prostředky jsou "vráceny") z emisní činnosti.
¹⁷ Účet "Hospodaření státního rozpočtu" (ÚHSR) je oboustranným rozpočtovým účtem, na který se v poslední den roku převádí z umořovacího účtu částka určená na krytí deficitu státního rozpočtu (včetně odhadované rezervy na "dodatky") z emisní činnosti MF. V případě nedostatku prostředků na umořovacím účtu se situace řeší vytvořením pasiva v potřebné výši na ÚFSD. V průběhu roku ÚHSR slouží rovněž k financování některých specifických výdajů rozpočtových kapitol (navýšením deficitu) z úvěrů EIB a ze SFA (nejedná se o výdaje kapitoly SD a OSFA). Věcně jde o financování výdaje jiné kapitoly, ke kterému dá kapitola SD nebo OSFA rozpočtovým opatřením povolení zvýšit výdaj. Kapitola výdaj provede, zvýši se schodek státního rozpočtu a ten je uhrazen buď z úvěru EIB anebo z účtu SFA, kdy výdaj z účtu aktiv představuje financující operaci a transfer (nikoliv příjem či výdaj státního rozpočtu).

IV. Informace o plnění cíle stanoveného v Konvergenčním programu pro rok 2011

• IV. Informace o plnění cíle stanoveného v Konvergenčním programu pro rok 2011 PDF (192kB)

Podle aktuálních odhadů odeslaných Eurostatu k 1.10. 2011 očekává Ministerstvo financí v roce 2011 vládní deficit¹⁸ ve výši 142,4 mld. Kč, tj. 3,7 % HDP.¹⁹ Nový odhad Ministerstva financí svědčí o tom, že vládní deficit bude o 0,5 p.b. nižší než cíl stanovený v Konvergenčním programu (duben 2011). Výše odhadovaného vládního dluhu dosáhne ke konci roku 2011 hodnoty 1 560,5 mld. Kč, tj. 40,9 % HDP.

Z minulého vývoje deficitů vládního sektoru vyplývá, že zatímco v období let 2007 a 2008 Česká republika plnila fiskální maastrichtská konvergenční kritéria, následně v důsledku vnějšího ekonomického šoku způsobeného světovou finanční a hospodářskou krizí došlo v roce 2009 (zejména díky výpadkům na příjmové straně vládního sektoru) k prohloubení schodku na -5,8 % HDP (meziroční zhoršení o 3,6 p.b.). Díky souboru přijatých konsolidačních opatření a v průběhu roku 2010 realizovaným vázáním výdajů státního rozpočtu došlo ke korekci vývoje vládního salda.

Aktualizované odhadované saldo vládního sektoru se ve srovnání s Konvergenčním programem (duben 2011) zlepšilo o 11,9 mld. Kč, na čemž se výrazně podílely místní vládní instituce (7,4 mld. Kč), ústřední vládní instituce přispějí ke zlepšení částkou 5,1 mld. Kč a fondy sociálního zabezpečení naopak své hospodaření podle aktuálních informací zhorší o 0,6 mld. Kč.

Úroveň vládního dluhu se stále pohybuje pod hranicí referenční hodnoty 60 % HDP. Jeho dynamika po výrazném nárůstu v roce 2009 v následujících letech zpomaluje.

Vládní deficit v roce 2011 zaznamená výrazný meziroční pokles o 40,3 mld. Kč. Na tomto zlepšení se budou podílet všechny subsektory vládního sektoru. V rámci hospodaření centrální vlády je očekáváno snížení deficitu o 27,0 mld. Kč, u místních vlád dojde ke zlepšení o 8,8 mld. Kč a také u fondů sociálního zabezpečení dojde ke zlepšení o 4,5 mld. Kč. Konsolidační úsilí se projevuje díky letošním opatřením přijatým zejména na výdajové straně.

Odhadujeme, že vládní dluh roku 2011 se meziročně zvýší o 142,7 mld. Kč na 1 560,4 mld. Kč, tj. 40,9 % HDP. Růstová dynamika vládního dluhu se meziročně mírně sníží (z 10,3 % na 10,1 %). V porovnání s Konvergenčním programem (duben 2011) se vládní dluh patrně sníží o 22,6 mld. Kč, tj. o 0,5 p.b.

---

¹⁸ Deficit je definován jako čisté výpůjčky sektoru vládních institucí v metodice ESA 95.
¹⁹ Údaje o hospodaření sektoru vládních institucí, stejně jako údaje o HDP, jsou již založeny na revidovaných ročních národních účtech z 30.9.2011.

V. Tabulková část

• V. Tabulková část PDF (196kB)

Tabulka č. 1: Pokladní plnění státního rozpočtu ČR 2011 - příjmy
Tabulka č. 2: Pokladní plnění státního rozpočtu ČR 2011 - výdaje
Tabulka č. 3: Příjmy státního rozpočtu podle kapitol
Tabulka č. 4: Výdaje státního rozpočtu podle kapitol
Tabulka č. 5: Souhrnná pozice státní pokladny
Tabulka č. 6: Meziroční srovnání celostátních daňových příjmů

Kompletní informace za 1. až 3. čtvrtletí 2011 ke stažení

• Kompletní informace za 1. až 3. čtvrtletí 2011 ke stažení PDF (543kB)

 

• Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Informaci o pokladním plnění státního rozpočtu za 1. až 3. čtvrtletí 2011 projednal na své 22.schůzi dne 30.listopadu 2011 a přijal usnesení č.209.
• Vláda Informaci o pokladním plnění státního rozpočtu za 1. až 3. čtvrtletí 2011 projednala dne 25. října 2011 (viz bod č. 5) a přijala usnesení č. 784.