Pololetní zpráva o plnění státního rozpočtu v roce 2011 - 1.pololetí
Vládní návrh usnesení
Poslanecká sněmovna 2011
6. volební období
V l á d n í n á v r h
U S N E S E N Í
Poslanecké sněmovny
ze ........ schůze ........ 2011
k návrhu Zprávy o plnění státního rozpočtu České republiky
za 1. pololetí 2011
Poslanecká sněmovnab e r e n a v ě d o m í
zprávu o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. pololetí 2011
I. Ekonomický vývoj
Obsah:
- Základní tendence makroekonomického vývoje
- Ekonomický výkon
- Cenový vývoj
- Trh práce
- Platební bilance
- Měnový vývoj a finanční trh
- Veřejné rozpočty
I. Ekonomický vývoj
1. Základní tendence makroekonomického vývoje 1
Ekonomický vývoj České republiky je charakterizován vybranými indikátory v následující tabulce:
Česká ekonomika pokračovala v 1. pololetí 2011 v pozvolném ekonomickém růstu, který byl z hlediska výdajů na hrubý domácí produkt tažen zahraničním obchodem, z pohledu hrubé přidané hodnoty zpracovatelským průmyslem. Ekonomika se však i nadále nacházela v záporné produkční mezeře, což se odráželo především na vývoji na trhu práce a v oblasti spotřebitelských cen.
Hlavním zdrojem ekonomického růstu byl stejně jako v předchozím roce zahraniční obchod. K růstu hrubého domácího produktu o 2,6 % v 1. pololetí 2011 rovněž přispěla tvorba hrubého kapitálu, a to jak z důvodu růstu investic do fixního kapitálu, tak z titulu růstu zásob. Výdaje na konečnou spotřebu domácností a vlády meziročně klesly, a proto růst HDP snižovaly. Růst investic do fixního kapitálu byl pozitivním znakem, avšak struktura a volatilita jejich vývoje stále naznačovala zvýšenou míru nejistoty, ve které se ekonomika nacházela. Dynamika vývozu a dovozu zůstala relativně vysoká, avšak nižší než v roce 2010. Pozitivní vývoj v reálném vyjádření byl dán meziročním zhoršením směnných relací. V nominálním vyjádření růst dovozu předstihl růst vývozu. Z pohledu zdrojové strany HDP byl hlavním prorůstovým odvětvím opět zpracovatelský průmysl následovaný odvětvím obchodu.
Během 1. pololetí 2011 došlo k poklesu míry nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti v 1. čtvrtletí ve srovnání se 4. čtvrtletím 2010 dočasně vzrostla, a to zejména vlivem propouštění v centrální vládě. V celém 1. pololetí došlo rovněž k růstu zaměstnanosti zvláště v důsledku vyšší poptávky po produkci zpracovatelského průmyslu, což bezpochyby souviselo s pozitivním vývojem zahraničního obchodu. S ohledem na relativně vysokou míru nezaměstnanosti, nejistoty spojené s budoucím vývojem a v neposlední řadě informace o vývoji mezd v rozpočtové sféře jakožto signál pro soukromou sféru rostly mzdy pouze pozvolna, což se negativně odráží na disponibilním důchodu domácností.
Pozice ekonomiky v záporné produkční mezeře vytváří zcela minimální poptávkové tlaky na růst spotřebitelských cen. Míra inflace se v 1. pololetí 2011 pohybovala mírně pod inflačním cílem ČNB, přičemž hlavními faktory jejího růstu byly ceny potravin a nealkoholických nápojů a ceny bydlení, vody, energií a paliv. Ve druhém jmenovaném se projevil efekt administrativních opatření zejména v podobě růstu cen plynu a elektrické energie. Inflaci v uvedeném období je proto možné vyhodnotit jako nákladovou.
ČNB ponechala během 1. pololetí 2011 2T repo sazbu beze změny, což souviselo s pozicí ekonomiky v cyklu a velmi omezenými poptávkovými inflačními tlaky. V důsledku toho vykazovala relativně stabilní chování i 3M sazba Pribor, jakožto základní ukazatel úrokových sazeb mezibankovního trhu. Stabilita úrokových sazeb sama o sobě působí stabilizačně na chování měnového kurzu české koruny, který v daném období pouze mírně posílil vůči euru a americkému dolaru. Z domácích faktorů se tak jedná jednoznačně o pozitivní vývoj zahraničního obchodu. Pražská burza v uvedeném období nezaznamenala žádný jednosměrný vývoj akciového indexu PX, což poukazuje na stále přítomnou nejistotu tržních subjektů ohledně budoucího vývoje.
Vnější prostředí
Ve světové ekonomice v první polovině roku 2011 sice pokračovalo oživení, ve vyspělých ekonomikách však zpomalilo až na pokraj stagnace. Ekonomiky Číny a Indie zaznamenaly nadále vysoký růst, objevily se ale příznaky přehřátí a jejich centrální banky začaly už počátkem roku zvyšovat úrokové sazby. Růst ekonomiky USA zpomalil, v Japonsku v 1. pololetí byl záporný, optimismus nepřetrval ani v v německé ekonomice. Jak v eurozóně, tak ve Spojených státech narůstaly obavy z možné dluhové krize. Růst ohrožovaly také velmi vysoké ceny surovin, cena ropy Brent se ve 2. čtvrtletí pohybovala okolo 117 USD/barel.
Ekonomika USA za rok 2010 vzrostla o 2,9 %, po revizi údajů byl růst v 1. čtvrtletí 2011 snížen mezičtvrtletně na 0,1 % a ve druhém na 0,2 %. Zklamáním byly také údaje o nově vytvořených pracovních místech, míra nezaměstnanosti dokonce začala opět stoupat (8,8 % v březnu, 9,0 % v dubnu, 9,1 % v květnu a červnu) a to se společně se zadlužením domácností negativně odráží na spotřebitelských výdajích. Ukazuje se, že růst dosud závisel do značné míry na státních stimulech. Stimulaci poskytovala hospodářství především centrální banka, která nadále udržovala pásmo pro hlavní refinanční sazbu na 0 až 0,25 %. V červnu však skončila druhá etapa tzv. kvantitativního uvolňování (QE2). Státní dluh dosáhl 100 % HDP, na pokraji bankrotu je několik států Unie. To ztížilo rozhodování o prioritách hospodářské politiky, další státní stimuly jsou zatím politicky neprůchodné a navíc vznikla patová situace mezi vládou a opozicí, která požaduje výdajové škrty a podmínila tím souhlas se zvýšením stropu pro státní dluh.
HDP v eurozóně (EA12) v roce 2010 rostl slabě, o 1,7 %. V 1. pololetí 2011 se pak rozdělil na netypicky silné 1. čtvrtletí (mezičtvrtletně o 0,8 %) a slabé 2. čtvrtletí (0,2 %). Stejný obraz dává růst dvou největších zemí SRN 1,3 % v prvním a 0,1 % ve 2. čtvrtletí a obdobně Francie (0,9 % a 0 %). Zdá se, že silný exportní boom německé ekonomiky se zastavil. Vývoj v eurozóně byl silně nerovnoměrný, v recesi je Portugalsko, silným poklesem procházelo Řecko, vývoj v Irsku je nejistý a velké ekonomiky Španělska a Itálie se pohybovaly blízko stagnace.
Podobnou nerovnoměrnost vykazovala i míra nezaměstnanosti: celkově se udržela na vysoké úrovni, v květnu a červnu vzrostla na 10,0 %. Přitom v SRN setrvale klesala (6,1 % za červen). Na opačné straně škály ve Španělsku stoupla na hrozivých 21,0 %, v Irsku stoupla na 14,3 %, na Slovensku stagnovala na 13,4 %.
Programem většiny zemí eurozóny byla a je fiskální konsolidace. Přebytkový rozpočet nemá v EA12 žádná země. ECB zvýšila v dubnu hlavní sazbu o 25 b.b. na 1,25 % a naznačila, že bude ve zvyšování pokračovat. Měnová politika ECB má obtížný úkol stanovit společnou sazbu pro výkonnější ekonomiku severu eurozóny na jedné straně a stagnující jižní křídlo. Hlavním aktuálním problémem hospodářské politiky pro eurozónu, který se zatím nepodařilo vyřešit, bylo ulehčit dluhovou krizi Řecka a hlavně zabránit jejímu rozvoji v dalších členských zemích, jako Irsko, Portugalsko a Španělsko a Itálie.
Polská ekonomika vzrostla v obou čtvrtletích 1. pololetí 2011 o 1,1 % mezičtvrtletně, míra nezaměstnanosti v květnu stagnovala na 9,2 %. Růst ekonomiky nadále podporovaly infrastrukturní investice před evropským fotbalovým šampionátem. Deficit veřejných financí za rok 2010 se však zvýšil na 7,9 % HDP, což vedlo k zahájení úsporných opatření a zvýšení DPH. Vláda přijala opatření, aby byl snížen na 5,6 % během roku 2011.
Také slovenská ekonomika v obou čtvrtletí rostla o 0,9 % mezičtvrtletně. Průmyslová výroba v květnu 2011 vzrostla meziročně o 10,7 %, v červnu zpomalila na 5,1 %. Ekonomiku stále trápila vysoká nezaměstnanost (třetí nejvyšší v eurozóně). Ta způsobila pokles spotřeby domácností, a to spolu s poklesem reálných mezd, který byl způsoben vysokou inflací (4,2 % meziročně v květnu). Deficit veřejných financí se v roce 2010 zhoršil na 7,9 % HDP, vláda proto k jeho snížení zahájila výdajovou restrikci,
Průměrná cena ropy Brent za rok 2010 dosáhla 79,7 USD/barel, ale v prvních dvou čtvrtletích 2011 vyskočila na 104,9 resp. 117,1 USD. Pod vlivem růstových očekávání dosahovaly ceny komodit do konce dubna svých maxim ve všech hlavních segmentech trhu (cena ropy vyvrcholila v dubnu na 123 USD), pak však došlo u většiny cen k určité korekci. Spotřeba je stále "dvourychlostní", její pokles ve vyspělých ekonomikách byl vyvažován poptávkou Číny a dalších zemí.
1 Zpracováno na základě statistických dat známých do 8. září 2011.
II. Výsledky hospodaření státního rozpočtu
Obsah:
- Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu
- Příjmy státního rozpočtu
- Výdaje státního rozpočtu
- Výhled plnění státního rozpočtu do konce roku 2011
II. Výsledky hospodaření státního rozpočtu
1. Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu
1.1. Záměry schváleného rozpočtu
Státní rozpočet České republiky na rok 2011 byl schválen Poslaneckou sněmovnou zákonem č. 433 ze dne 15. prosince 2010 a stanovil příjmy ve výši 1 044,0 mld. Kč a výdaje ve výši 1 179,0 mld. Kč. Rozpočtovaný schodek v objemu 135,0 mld. Kč měl být podle tohoto zákona vypořádán státními dluhopisy do výše 131,6 mld. Kč, přijatými dlouhodobými úvěry do výše 5,5 mld. Kč a změnou stavů na účtech státních finančních aktiv, a to zvýšením o 2,1 mld. Kč.
V březnu byl schválen zákon č. 97/2011 Sb., kterým se mění zákon o státním rozpočtu ČR na rok 2011. Byl tak zapracován dopad zákona č. 402/2010 Sb.6 , který zpřísňuje podmínky podpory využívání obnovitelných zdrojů energie. Tato novela souvztažně navýšila rozpočet příjmů i výdajů o 11,7 mld. Kč, tj. bez vlivu na schodek (došlo k navýšení schváleného rozpočtu DPH o 1,0 mld. Kč, odvodu z elektřiny ze slunečního záření o 4,2 mld. Kč, darovací daně o 4,8 mld. Kč, odvodu za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu o 1,7 mld. Kč a neinvestičních transferů podnikatelským subjektům o 11,7 mld. Kč). Po této úpravě jsou tak celkové příjmy státního rozpočtu stanoveny částkou 1 055,7 mld. Kč, celkové výdaje částkou 1 190,7 mld. Kč a schodek zůstal nezměněn ve výši 135,0 mld. Kč.
Východiska přípravy státního rozpočtu na rok 2011 byla následující:
- Programové prohlášení vlády.
- Střednědobý výdajový rámec na rok 2011.
-
Při projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2010 nebyly Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR stanoveny střednědobé výdajové rámce na léta 2011 a 2012.
-
Východiskem pro zpracování státního rozpočtu na rok 2011 byl proto výdajový rámec, který byl stanoven usnesením Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR č. 966 ze 45. schůze 10. prosince 2008 při projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2009.
-
-
Predikce základních makroekonomických indikátorů do roku 2011 (zpracovaná Ministerstvem financí v červenci 2010). Návrh rozpočtu počítal s meziročním přírůstkem hrubého domácího produktu ve stálých cenách o 2,3 %, s prognózou meziroční míry inflace 2,5 % a průměrnou mírou nezaměstnanosti 8,7 % (podle metodiky MPSV).
Následující tabulka naznačuje tendence základních ukazatelů schváleného rozpočtu na rok 2011 ve srovnání s rozpočtem a skutečností roku 2010:
| 2010 | 2011 | Rozdíl SR 2011- SR 2010 |
Rozdíl SR 2011 Skut.2010 |
Index v % SR 2011/ SR 2010 |
Index v % SR 2011/ SR 2010 |
||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rozpočet schválený |
Skutečnost |
Rozpočet schválený *) |
|||||
| Celkové příjmy | 1 022,22 | 1 000,38 | 1 055,70 | 33,48 | 55,32 | 103,3 | 105,5 |
| Daňové příjmy (bez poj. na SZ) | 534,74 | 508,02 | 543,16 | 8,43 | 35,14 | 101,6 | 106,9 |
| DPH | 188,60 | 187,82 | 195,10 | 6,50 | 7,28 | 103,4 | 103,9 |
| Spotřební daně (vč. energetických daní) | 141,10 | 130,86 | 140,80 | -0,30 | 9,94 | 99,8 | 107,6 |
| DPPO | 100,30 | 86,30 | 84,00 | -16,30 | -2,30 | 83,7 | 97,3 |
| DPFO | 88,30 | 87,49 | 101,50 | 13,20 | 14,01 | 114,9 | 116,0 |
| Ostatní daňové příjmy | 16,44 | 15,55 | 21,76 | 5,33 | 6,21 | 132,4 | 140,0 |
| Pojistné na SZ | 367,13 | 355,84 | 373,29 | 6,16 | 17,45 | 101,7 | 104,9 |
| Nedaňové a ost. příjmy | 120,35 | 136,52 | 139,25 | 18,89 | 2,73 | 115,7 | 102,0 |
| Celkové výdaje | 1 184,92 | 1 156,79 | 1 190,70 | 5,78 | 33,91 | 100,5 | 102,9 |
| Běžné výdaje | 1 069,47 | 1 026,57 | 1 086,20 | 16,72 | 59,63 | 101,6 | 105,8 |
| Sociální dávky | 433,84 | 430,91 | 446,47 | 12,63 | 15,56 | 102,9 | 103,6 |
| Kapitálové výdaje | 115,45 | 130,22 | 104,50 | -10,94 | -25,72 | 90,5 | 80,2 |
| Saldo SR | -162,70 | -156,42 | -135,00 | 27,70 | 21,42 | 83,0 | 86,3 |
*) vč. zákona č. 97/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 433/2010 Sb., o státním rozpočtu ČR na rok 2011
V porovnání se skutečností roku 2010 počítá schválený rozpočet na rok 2011 s růstem celkových příjmů o 55,3 mld. Kč, tj. o 5,5 %, celkové výdaje by měly vzrůst o 33,9 mld. Kč, tj. o 2,9 %, a schodek by tak měl být nižší o 21,4 mld. Kč.
Z růstu celkových příjmů o 55,3 mld. Kč připadá na příjmy z daní a poplatků růst o 35,1 mld. Kč, tj. o 6,9 %, když největší nárůst proti skutečnosti 2010 představují předpokládaná inkasa daní z příjmů fyzických osob (o 14,0 mld. Kč, tj. o 16,0 %), spotřebních daní včetně energetických daní (o 9,9 mld. Kč, tj. o 7,6 %), a DPH (o 7,3 mld. Kč, tj. o 3,9 %). Rozpočet příjmů z pojistného na sociální zabezpečení je proti skutečnosti 2010 vyšší o 17,5 mld. Kč, tj. o 4,9 %. Rozpočet počítá se zachováním sazeb jednotlivých složek pojistného jako v roce 2010. Rozpočet nedaňových a ostatních příjmů by měl být vyšší o 2,7 mld. Kč, tj. o 2,0 %. Transfery přijaté od EU a převody z Národního fondu měly podle schváleného rozpočtu dosáhnout 117,1 mld. Kč (rozpočet 2010 činil 95,1 mld. Kč a skutečnost dosáhla 96,7 mld. Kč).
Výdajová strana státního rozpočtu počítá s vyšším čerpáním prostředků proti skutečnosti 2010 o 33,9 mld. Kč, z toho růst o 59,6 mld. Kč (tj. o 5,8 %) připadá na běžné výdaje a pokles o 25,7 mld. Kč (tj. o 19,8 %) na výdaje kapitálové.
Na růstu rozpočtovaných běžných výdajů proti skutečnosti 2010 se podílejí především úroky a ostatní finanční výdaje (růst o 24,2 mld. Kč, tj. o 49,6 %). Sociální dávky počítají v rozpočtu na rok 2011 s růstem proti skutečnosti 2010 o 15,6 mld. Kč (tj. o 3,6 %). Z toho výdaje na důchody by měly růst o 17,8 mld. Kč, tj. o 5,1 %. Mandatorní výdaje by měly dosáhnout 679,6 mld. Kč a převýšit tak skutečnost 2010 o 51,5 mld. Kč, tj. o 8,2 %. Jejich podíl na celkových výdajích se má zvýšit na 57,1 % (rozpočet 2010 předpokládal podíl ve výši 55,1 %, skutečnost 2010 dosáhla 54,3 %).
Na poklesu rozpočtu kapitálových výdajů se podílejí především investiční transfery státním fondům, které proti skutečnosti 2010 klesly o 19,9 mld. Kč, tj. o 41,5 %.
1.2. Rozhodující změny rozpočtu v průběhu 1. pololetí roku 2011
V průběhu 1. pololetí roku 2011 došlo ke změnám, které měly vliv na výši celkových příjmů a výdajů, avšak bez vlivu na schodek schválený rozpočtem. Rozpočet celkových příjmů i výdajů byl navýšen o 13,3 mld. Kč na základě zmocnění ministra financí podle § 24 odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech (týká se financování programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu EU). Toto navýšení se týkalo nejvíce kapitol Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (6,1 mld. Kč), Ministerstvo práce a sociálních věcí (3,7 mld. Kč) a Ministerstvo průmyslu a obchodu (3,2 mld. Kč).
Rozpočet celkových příjmů po změnách k 30.6.2011 tak dosáhl 1 069,0 mld. Kč, celkových výdajů 1 204,0 mld. Kč a schodek zůstal na stejné úrovni (135,0 mld. Kč).
Většina rozpočtových opatření znamenala pouze přesuny prostředků mezi jednotlivými položkami (především výdajovými) či kapitolami. Některá z nich jsou dále uvedena:
-
z kapitoly VPS bylo do rozpočtu kapitol rozpočtovými opatřeními převedeno 6,8 mld. Kč (z toho např. 1,6 mld. Kč činil transfer prostředků na výdaje na odstraňování důsledků povodní a na následnou obnovu a 1,5 mld. Kč na výdaje na sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011). Z Vládní rozpočtové rezervy bylo uvolněno 1,1 mld. Kč - podrobněji v bodě II.3.4 této zprávy,
-
z kapitoly Státní dluh bylo v 1. pololetí 2011 prostřednictvím 3 rozpočtových opatření uvolněno do kapitoly Ministerstvo zemědělství 1,3 mld. Kč. Z této sumy bylo 129 mil. Kč určeno na projekt Podpora prevence před povodněmi II, 333 mil. Kč na projekt Podpora obnovy, odbahnění a rekonstrukce rybníků a výstavby vodních nádrží a 801 mil. Kč na projekt Výstavby a obnovy infrastruktury vodovodů a kanalizací II,
-
z kapitoly OSFA (Operace státních finančních aktiv) bylo formou transferů účelových prostředků SFA do jiných kapitol převedeno 790 mil. Kč na krytí příslušných výdajů. Především se jednalo o transfery do kapitoly Ministerstvo zemědělství - např. 380 mil. Kč na programy týkající se protipovodňových opatření a 100 mil. Kč na pozemkové úpravy zaměřené na protipovodňová opatření spolufinancované z výnosů privatizace majetku. Dále šlo o transfer 217 mil. Kč určených k obnově a rozvoji vědecko-výzkumné základny, 50 mil. Kč na odkup pozemků v oblasti horního toku řeky Opavy (pro budoucí vznik přehrady Nové Heřmínovy) a o 18,5 mil. Kč na podporu zvyšování funkčnosti vodních děl (vše ve prospěch kapitoly Ministerstvo zemědělství). Do kapitoly Ministerstvo kultury byl proveden transfer na programy vzniklé zánikem věcných břemen na restituovaném majetku ve výši 24,4 mil. Kč.
Celkem bylo v 1. pololetí 2011 provedeno 338 rozpočtových opatření, což je o 28 méně než ve stejném období roku 2010. Nejvíce rozpočtových opatření se realizovalo v kapitole Ministerstvo vnitra (48), dále v kapitolách Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (28), Ministerstvo obrany (26), Ministerstvo zemědělství (26), Ministerstvo zdravotnictví (24) a Ministerstvo spravedlnosti (21).
Nejvýznamnější skupinu rozpočtových opatření tvořily přesuny mezi jednotlivými kapitolami (37,3 %). Na druhém místě byly přesuny v rámci výdajů příslušné kapitoly (35,5 %). Třetí skupinu rozpočtových opatření tvořily přesuny prostředků z kapitoly Všeobecná pokladní správa do rozpočtů příslušných kapitol (18,3 %). Nižším počtem rozpočtových opatření byly jednotlivým kapitolám uvolňovány prostředky z kapitoly Státní dluh (4,1 %) a z kapitoly Operace státních finančních aktiv (2,1 %). Souvztažné zvýšení příjmů a výdajů se týkalo 2,7 % rozpočtových opatření.
1.3. Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu za 1. pololetí roku 2011
Souhrnné výsledky hospodaření státního rozpočtu v hodnoceném období ukazuje následující přehled:
Ukazatel |
Skutečnost leden - červen 2010 |
2011 | % plnění v roce 2010 |
Index 2011/2010 |
|||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Schválený rozpočet *) |
Rozpočet po změnách *) |
Skutečnost leden - červen |
% plnění |
||||
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5=4:3 | 6 | 7=4:1 | |
| PŘÍJMY CELKEM | 507,94 | 1 055,70 | 1 069,02 | 507,64 | 47,5 | 48,7 | 99,9 |
| VÝDAJE CELKEM | 583,61 | 1 190,70 | 1 204,02 | 570,50 | 47,4 | 48,4 | 97,8 |
| SALDO | -75,66 | -135,00 | -135,00 | -62,86 | 46,6 | 46,4 | 83,1 |
*) rozpočet upravený k 30.6.2011
Pozn.: Rozpočet vč. zákona č. 97/2011 Sb., kterým se mění zák. č. 433/2010 Sb., o státním rozpočtu ČR na rok 2011
V 1. pololetí roku 2011 inkasoval státní rozpočet celkové příjmy ve výši 507,6 mld. Kč, tj. 47,5 % rozpočtu po změnách (v roce 2010 to bylo 48,7 %), a byly tak o 26,9 mld. Kč pod jeho polovinou. Proti stejnému období roku 2010 to bylo o 0,3 mld. Kč, tj. o 0,1 % méně. Rozpočet po změnách počítá s růstem o 6,9 % proti skutečnosti 2010. Na mírném meziročním poklesu se nejvíce podílely přijaté transfery (pokles o 8,8 mld. Kč - z toho transfery přijaté od EU a převody z Národního fondu o 6,1 mld. Kč).
Příjmy z daní a poplatků představovaly 262,7 mld. Kč, tj. 48,4 % rozpočtu, a meziročně vzrostly o 4,9 mld. Kč, tj. o 1,9 % (v pololetí roku 2010 byly plněny na 48,2 %, při meziročním růstu o 19,2 mld. Kč, tj. o 8,0 %). Rozpočet počítá s růstem o 6,9 % proti skutečnosti roku 2010. Meziroční růst zaznamenalo především inkaso DPH (o 6,2 mld. Kč), spotřebních daní včetně energetických daní (o 4,2 mld. Kč) a majetkové daně (o 3,5 mld. Kč). Naopak inkaso daní z příjmů právnických osob meziročně kleslo o 8,6 mld. Kč.
Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení dosáhly výše 180,6 mld. Kč, tj. 48,4 % rozpočtu a meziročně vzrostly o 6,6 mld. Kč, tj. o 3,8 % (v pololetí 2010 byly plněny na 47,4 %, při meziročním poklesu o 5,9 mld. Kč, tj. o 3,3 %). Rozpočet je nad úrovní skutečnosti roku 2010 o 4,9 %.
Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery ve výši 64,3 mld. Kč byly při meziročním poklesu o 11,8 mld. Kč, tj. o 15,5 %, plněny na 42,1 % rozpočtu po změnách (v 1. pololetí 2010 byly plněny na 53,8 % při meziročním poklesu o 12,0 mld. Kč, tj. o 13,6 %). Na meziročním poklesu se podílely především příjmy z rozpočtu EU (transfery přijaté od EU a Národního fondu). Ty činily 46,1 mld. Kč (plnění na 35,4 % rozpočtu po změnách), což je o 6,1 mld. Kč méně než v pololetí roku 2010.
Celkové výdaje byly čerpány ve výši 570,5 mld. Kč, tj. na 47,4 %, a byly tak o 31,5 mld. Kč pod polovinou rozpočtu po změnách. V porovnání s pololetím 2010, kdy byl rozpočet čerpán na 48,4 %, byly výdaje o 13,1 mld. Kč, tj. o 2,2 %, nižší. Rozpočet po změnách je nad skutečností roku 2010 o 4,1 %.
Běžné výdaje dosáhly 523,2 mld. Kč při čerpání rozpočtu na 48,2 % (loni to bylo na 49,4 %). Meziročně klesly o 4,5 mld. Kč, tj. o 0,9 %. Rozpočet po změnách převyšuje skutečnost roku 2010 o 5,6 %. Z toho sociální dávky tvořily 222,0 mld. Kč (meziroční růst o 8,9 mld. Kč), transfery veřejným rozpočtům územní dosáhly úrovně 71,7 mld. Kč (meziroční pokles o 13,7 mld. Kč), výdaje na úroky z kapitoly Státní dluh činily 29,7 mld. Kč (meziroční růst o 2,9 mld. Kč), odvody a příspěvky do rozpočtu EU pak 16,8 mld. Kč (meziroční růst o 0,3 mld. Kč), atd.
Kapitálové výdaje představovaly 47,3 mld. Kč a byly čerpány na 39,6 % (loni to bylo na 40,3 %), při meziročním poklesu o 8,6 mld. Kč, tj. o 15,4 %. Z toho transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury tvořily 14,1 mld. Kč a Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu 3,2 mld. Kč (meziroční pokles o 4,1 mld. Kč, resp. o 0,9 mld. Kč). Transfery veřejným rozpočtům územní úrovně zatím dosáhly 12,5 mld. Kč (pokles o 5,7 mld. Kč). Rozpočet kapitálových výdajů po změnách počítá s poklesem proti loňské skutečnosti o 8,2 %.
Mandatorní výdaje ve výši 339,1 mld. Kč představovaly čerpání rozpočtu po změnách na 50,0 %, při meziročním růstu o 14,8 mld. Kč, tj. o 4,6 %. Jejich podíl na celkových výdajích dosáhl 59,4 % (loni to bylo 55,6 %).
Schodek státního rozpočtu dosáhl za 1. pololetí roku 2011 výše 62,9 mld. Kč. Proti loňskému roku je to výsledek o 12,8 mld. Kč příznivější. Proti úrovni dané polovinou rozpočtu po změnách je to výsledek o 4,6 mld. Kč lepší, což vyjadřuje i předstih plnění celkových příjmů před čerpáním celkových výdajů o 0,1 procentního bodu (loni to bylo o 0,3 p.b.).
Graf č. 16: Vývoj salda SR v 1. pololetích v letech 1993-2011 (v mil. Kč)
Graf č. 17:Vývoj inkasa příjmů, čerpání výdajů a sald v jednotlivých měsících roku 2011(v mld. Kč)
Z tabulky je zřejmé, že vývoj hospodaření státního rozpočtu není v průběhu 1. pololetí 2011 rovnoměrný. Inkaso příjmů je závislé na daňovém kalendáři, termínech vratek daní, nepravidelných převodech z Národního fondu (příjmy z EU). Na straně výdajů dochází k nepravidelnému čerpání především v oblasti převodů prostředků na přímé náklady škol zřizovaných obcemi a kraji (čtvrtletní zálohy ve výši cca 19 mld. Kč) či v kapitálových výdajích. Detailnější informace o vývoji hospodaření státního rozpočtu v jednotlivých měsících roku jsou každý první pracovní den v měsíci zveřejňovány na www.mfcr.cz.
Uvedené celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu za 1. pololetí 2011 obsahují na straně výdajů i prostředky, které organizační složky státu (OSS) mají možnost nad rámec svých rozpočtů čerpat z tzv. nároků. Stav nároků z nespotřebovaných výdajů k 1.1.2011 činil 101,1 mld. Kč, v průběhu 1. pololetí snížily OSS tyto nároky o 46,6 mld. Kč. Celkové výsledky obsahují rovněž prostředky převedené z rezervních fondů do příjmů kapitol a jejich následné použití ve výdajích. Podle údajů finančních výkazů za období 1. pololetí 2011 kapitoly převedly z rezervních fondů do svých příjmů prostředky v celkové výši 1,3 mld. Kč a z této částky v hodnoceném období použily k financování výdajů cca 467 mil. Kč. Pro informaci uvádíme, že v rámci příjmů rezervních fondů v hodnoceném období kapitoly vykázaly prostředky ze zahraničí poskytnuté bez uvedení účelu ve výši 287 mil. Kč a prostředky poskytnuté na stanovený účel v částce 53 mil. Kč a Ministerstvo obrany navíc příjmy z prodeje majetku, se kterým bylo zmocněno hospodařit ve výši 189 mil. Kč.
Z dosavadního vývoje hospodaření lze na konci roku očekávat dosažení deficitu na nižší úrovni než v roce 2010 (-156,4 mld. Kč) a pravděpodobně na úrovni, která je dána schváleným rozpočtem (-135 mld. Kč). I přesto, že lze očekávat v rámci daňových příjmů včetně pojistného na sociální zabezpečení propad proti rozpočtované výši kolem 10-15 mld. Kč, na straně výdajů jsou v podobné výši očekávány úspory v rámci kapitol VPS a Státní dluh. Vzhledem k pozastavení či zpomalení některých operačních programů je možné spatřovat další riziko i v neplnění příjmů prostředků z EU (převody z Národního fondu). Na straně výdajů lze za celý rok očekávat zapojení cca 70 mld. Kč z nároků z nespotřebovaných výdajů (nad rámec rozpočtu výdajů), nicméně stejně jako v minulých letech pravděpodobně dojde i k poměrně vysokému nečerpání výdajů (především výdajů spolufinancovaných z rozpočtu EU).
Podrobnější analýza vývoje příjmové a výdajové stránky státního rozpočtu je obsahem dalších částí zprávy.
6 Zákon č. 402/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
III. Hospodaření územních rozpočtů
Obsah:
- Celkové výsledky hospodaření krajů, obcí, dobrovol. svazků obcí a regionálních rad
- Příjmy a výdaje krajů
- Příjmy a výdaje obcí a DSO
- Příjmy a výdaje regionálních rad
- Zadluženost
III. Hospodaření územních rozpočtů
Úsporná opatření zapracovaná ve státním rozpočtu na rok 2011 se dotkla rovněž příjmové části rozpočtů územních samosprávných celků. Oproti předchozímu roku došlo k částečnému krácení neinvestičních i investičních dotací poskytovaných krajům a obcím ze státního rozpočtu. Současně však bylo předpokládáno, že tento propad bude kompenzován, neboť obce a kraje budou v tomto roce participovat, v souladu s platnou úpravou rozpočtového určení daní, na dodatečných daňových příjmech plynoucích z realizace opatření obsažených v programovém prohlášení vlády a z dalších opatření, která mají vliv na výši daňových příjmů obcí a krajů (například zdanění příspěvků na stavební spoření, snížení slevy na dani na poplatníka).
V případě dotací poskytovaných v rámci finančních vztahů státního rozpočtu k rozpočtům krajů, k rozpočtům obcí a k rozpočtu hl. m. Prahy, které jsou rozpočtovány v kapitole Všeobecná pokladní správa (přílohy č. 5, 6 a 7 k zákonu o státním rozpočtu na rok 2011), došlo ke snížení příspěvku na výkon státní správy oproti předchozímu roku o 1,9 mld. Kč. Ke krácení došlo především u příspěvku pro obce včetně hl. m. Prahy, v případě krajů bylo provedeno krácení nižším procentem, neboť kraje, na rozdíl od obcí, neobdržely v roce 2010 žádné prostředky za účelem odstranění disproporcí mezi výší výdajů na financování agend státní správy a příjmy na jejich krytí. Účelem snížení příspěvku na výkon státní správy bylo dosažení úspor schválených v usnesení vlády č. 563 ze dne 11. srpna 2010, na druhé straně však mělo být snížení tohoto příspěvku kompenzováno dodatečnými daňovými příjmy.
S cílem zjistit dopady snížení příspěvku na výkon státní správy na jednotlivé obce a zároveň ověřit, zda bude kompenzace snížení tohoto příspěvku formou navýšení daňových příjmů obcí v systému rozpočtového určení daní dostatečná, byla počátkem roku 2011 provedena analýza dopadů přijatých opatření. Její výsledky však prokázaly, že kompenzace snížení příspěvku na výkon státní správy pro obce formou participace na dodatečných daňových příjmech je v případě některých obcí nedostatečná. Ministerstvo financí proto v rámci návrhu novely zákona č. 433/2010 Sb., o státním rozpočtu na rok 2011, který byl předložen do Poslanecké sněmovny v lednu 2011, navrhlo zvýšit v kapitole Všeobecná pokladní správa ukazatel "Další prostředky pro územní samosprávné celky" o částku zhruba 0,2 mld. Kč.
Úsporná opatření se projevila také v části investičních dotací rozpočtovaných v kapitole Všeobecná pokladní správa v ukazateli "Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem". Nízkou úrovní výdajů na tyto programy ve srovnání s předcházejícími lety pokračují úsporná opatření nastavená z důvodu ekonomické situace již ve státním rozpočtu na rok 2010. V oblasti financování investic je však současně u obcí i krajů předpokládáno pokračující intenzivní využívání prostředků EU uvolňovaných prostřednictvím regionálních operačních programů.
Z hlediska struktury transferů poskytovaných územně samosprávným celkům z ostatních kapitol státního rozpočtu nedošlo oproti předcházejícímu rokům k významnějším změnám. Kapitolou s největším objemem transferů určených pro obce a hl. m. Prahu zůstává kapitola Ministerstvo práce a sociálních věcí, z níž jsou převáděny neinvestiční dotace určené zejména na příspěvek na péči, na dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky zdravotně postiženým, jejichž výplatu příjemcům zprostředkovávají obce a hl. m. Praha. Pro rozpočty krajů představuje nejvýznamnější zdroj transferů kapitola Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, z níž jsou převáděny dotace na přímé náklady pro školy a školská zařízení zřizovaná kraji, obcemi a soukromými zřizovateli.
Letošní rok je v pořadí druhým rokem realizace účetní reformy a provozu centrálního systému účetních informací státu (CSÚIS), v němž jsou shromažďovány a zpracovávány
účetní a finanční výkazy zasílané vybranými účetními jednotkami. Na rozdíl od předchozího roku, kdy kraje, obce, dobrovolné svazky obcí a Regionální rady regionů soudržnosti předávaly do CSÚIS své účetní a finanční výkazy poprvé až v červenci 2010 (s údaji k datu 31. března a 30. června 2010), a kdy bylo zavedení nového systému předávání výkazů provázeno dílčími problémy (registrace účetních jednotek, neúplnost výkazů, chybné zpracování výkazů, zpoždění), probíhá v letošním roce předávání a zpracování výkazů bez zásadnějších problémů. Vybrané účetní jednotky územních rozpočtů předávají účetní a finanční výkazy ve stanovených termínech a požadované kvalitě.
Ve státním rozpočtu na rok 2011 bylo předpokládáno, že trend deficitního hospodaření místních rozpočtů bude pokračovat, avšak deficit bude nižší nežli v předchozích dvou letech (v roce 2009 byl vykázán souhrnný schodek 25,9 mld. Kč, při přípravě návrhu státního rozpočtu na letošní rok bylo odhadováno, že hospodaření místních rozpočtů v roce 2010 skončí s deficitem 13,1 mld. Kč, ve skutečnosti však byl deficit pouze 1,2 mld. Kč). Pro rok 2011 byl celkový schodek místních rozpočtů predikován ve výši 11,1 mld. Kč, z toho u obcí ve výši 7,7 mld. Kč, u krajů ve výši 3,1 mld. Kč a dobrovolných svazků obcí ve výši 0,3 mld. Kč. U Regionálních rad regionů soudržnosti (dále jen "regionálních rad" bylo předpokládáno vyrovnané hospodaření.
Podle zpřesněné predikce na rok 2011 se předpokládá, že hospodaření územních rozpočtů skončí v tomto roce s deficitem v celkové výši 1,6 mld. Kč. Záporný výsledek hospodaření je předpokládán v rozpočtech obcí, a to ve výši 3,6 mld. Kč, naopak v rozpočtech krajů je očekáván přebytek ve výši 1,8 mld. Kč.
Hodnocení plnění příjmů a výdajů krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad za 1. pololetí 2011 je provedeno samostatně k rozpočtu po změnách (dále jen k rozpočtu).
IV. Vývoj státních finančních aktiv a pasiv
Obsah:
- Státní finanční aktiva a pasiva
- Operace s peněžními prostředky státu v tuzemsku
- Státní zahraniční pohledávky
- Majetkové účasti státu u mezinárodních a tuzemských společností
- Státní půjčky, návratné finanční výpomoci a jiné tuzemské pohledávky státu
- Stav a vývoj státních záruk
IV. Vývoj státních finančních aktiv a pasiv
Vývoj státních finančních aktiv a pasiv za 1. pololetí 2011 charakterizují následující údaje:
| S t a v k | Změna za 1. pololetí 2011 (+,-) |
||
|---|---|---|---|
| 1.1.2011 | 30.6.2011 | ||
| 1. Prostředky státu na depozitních bankovních účtech SFA | 75,6 | 127,1 | +51,5 |
| 2. Pohledávky státu vůči zahraničí vč.pohledávek z deblokací | 23,1 | 20,8 | -2,3 |
| 3. Pohledávky státu vůči tuzemsku z NFV a realizovaných záruk | 9,6 | 18,0 | +8,4 |
| 4. Majetkové účasti státu vůči zahraničí a tuzemsku ve správě MF | 82,8 | 79,6 | -3,2 |
| z toho : převedené z České konsolidační agentury | 3,8 | 3,8 | - |
| 5. Cenné papíry a ostatní finanční aktiva | 109,5 | 147,1 | +37,6 |
| Státní finanční aktiva celkem | 300,6 | 392,6 | +92,0 |
| 1. Závazky z emise státních dluhopisů | 1 276,5 | 1 345,4 | +68,9 |
| v tom: v držbě u domácích bank | 488,8 | 513,2 | +24,4 |
| v držbě u ostatních tuzemských subjektů | 394,4 | 410,7 | +16,3 |
| v držbě u zahraničních subjektů a zahraniční emise | 373,3 | 401,5 | +28,2 |
| v držbě u neidentifikovatelných držitelů | 20,0 | 20,0 | - |
| 2. Přímé a nepřímé závazky státu vůči zahraničí | 67,5 | 67,5 | - |
| v tom: přímé vládní závazky vůči zahraničí | 67,2 | 67,2 | - |
| směnky k úhradě účasti u mezinárodních bank a fin. institucí | 0,3 | 0,3 | - |
| 3. Závazky z nesplaceného upsaného kapitálu | 62,6 | 59,8 | -2,8 |
| Státní finanční pasiva celkem | 1 406,6 | 1472,7 | +66,1 |
| Saldo státních finančních aktiv a pasiv | -1 106,0 | -1080,1 | +25,9 |
| v tom: pozice vůči bankovní soustavě | -329,9 | -277,0 | +52,9 |
| pozice vůči ostatním subjektům v tuzemsku | -353,9 | -349,8 | +4,1 |
| pozice vůči zahraničí | -402,2 | -433,3 | -31,1 |
| neidentifikovatelní držitelé SDD | -20,0 | -20,0 | - |
Celkové záporné saldo státních finančních aktiv a pasiv dosáhlo ke 30.6.2011 úrovně cca 1 080 mld. Kč. Vykázaný mírný pokles v rozsahu necelých 26 mld. Kč je na jedné straně odrazem pokračujícího růstu zadluženosti z titulu emisí státních dluhopisů, na straně druhé výrazným zvýšením hodnoty volných peněžních prostředků, uložených na účtech státních finančních aktiv, především pak na umořovacím účtu, kde jsou kumulovány výnosy získané z emisí státních dluhopisů v 1. pololetí 2011. S tím souvisí i zlepšení finanční pozice ve vztahu k tuzemským bankovním subjektům o 52,9 mld. Kč a naopak zhoršení této pozice vůči zahraničí o 31,1 mld. Kč. Z hlediska posuzování celkové finanční pozice státu současně nelze opominout ani záporný stav účtu Řízení likvidity státní pokladny (který však není součástí státních finančních aktiv) v řádu 81 mld. Kč.
V. Zpráva o řízení státního dluhu
Obsah:
- Vývoj a stav státního dluhu
- Příjmy a výdaje kapitoly Státní dluh
- Řízení státního dluhu
- Tabulková příloha
V. Zpráva o řízení státního dluhu
1. Vývoj a stav státního dluhu
1.1. Vývoj státního dluhu v 1. pololetí 2010
V 1. pololetí roku 2011 pokračoval dlouhodobý trend zvyšování státního dluhu21. Státní dluh (dále často pouze "dluh") se v 1. pololetí roku 2011 zvýšil z 1 344,1 mld. Kč na začátku roku na 1 412,9 mld. Kč na konci pololetí. Přírůstek dluhu za 1. pololetí roku 2011 tak činil 68,9 mld. Kč. Ve srovnání s počátkem roku 2011 se dluh zvýšil o 5,1 %. Přírůstek dluhu byl v zásadě určen schodkem státního rozpočtu, který ke konci 1. pololetí 2011 činil 62,9 mld. Kč. Zvýšení dluhu bylo dále způsobeno potřebou financovat zvýšení stavu na účtech státních finančních aktiv ve výši 1,2 mld. Kč a zvýšením dluhové rezervy financování ve výši 8,2 mld. Kč. Ke snížení dluhu naopak přispělo přecenění státního dluhu a rezervy financování ve výši - 3,4 mld. Kč.
Tržní hodnota státního dluhu se v 1. pololetí 2011 zvýšila z 1 429,2 mld. Kč na počátku roku 2011 na 1 495,5 mld. Kč na konci pololetí, tedy o 4,6 %.
Při zvýšení celkového státního dluhu z 1 344,1 mld. Kč na 1 412,9 mld. Kč se vnitřní státní dluh zvýšil o 72,0 mld. Kč a korunová hodnota vnějšího státního dluhu se snížila o 3,2 mld. Kč.
Podíl objemu státních dluhopisů na státním dluhu se v průběhu 1. pololetí roku 2011 mírně zvýšil z 95,0 % na počátku roku na 95,2 % na konci pololetí. Přehled o vývoji státního dluhu v 1. pololetí roku 2011 podává následující Tabulka č. 79:
| Stav 1.1.2011 |
Půjčky (a) |
Splátky (b) |
Kurzové rozdíly (c) |
Změna (a-b+c) |
Stav 30.6.2011 |
|
|---|---|---|---|---|---|---|
| STÁTNÍ DLUH CELKEM | 1 344 057 | 234 124 | 161 129 | -4 134 | 68 860 | 1 412 917 |
| Vnitřní dluh | 1 036 282 | 232 599 | 160 563 | 72 037 | 1 108 318 | |
| Státní pokladniční poukázky | 113 331 | 116 173 | 88 427 | 27 746 | 141 077 | |
| Střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy | 922 951 | 96 089 | 51 799 | 44 291 | 967 241 | |
| Krátkodobé půjčky | 0 | 20 337 | 20 337 | 0 | 0 | |
| Vnější dluh | 307 776 | 1 525 | 567 | -4 134 | -3 177 | 304 599 |
| Zahraniční emise dluhopisů | 240 296 | 925 | -4 134 | -3 210 | 237 086 | |
| Půjčky od EIB | 67 185 | 600 | 567 | 33 | 67 218 | |
| Směnky | 294 | 0 | 294 |
Pramen: MF
Půjčky v 1. pololetí roku 2011 spočívaly převážně v emisích státních dluhopisů. Výnosy jak emisí SPP, tak emisí střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů sloužily ke splátkám jistin dlouhodobého státního dluhu a k pokrytí schodku státního rozpočtu. Podrobnější údaje o vývoji státního dluhu České republiky v 1. pololetí roku 2011 jsou viz Příloha č. 1.
21 Státní dluh představuje souhrn státních finančních pasiv (kromě pasiv majících charakter podmíněných závazků)
Tabulková část
Kompletní pololetní zpráva ke stažení
- Poslanecká sněmovna Parlamentu zprávu o 1. pololetí 2011 projednala na 32. schůzi dne 15. prosince 2011 (viz bod č. 137) a přijala usnesení č. 945.
- Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny tento materiál projednal na 22. schůzi (viz bod č. 1) dne 30. listopadu 2011 a přijal usnesení č. 208.
- Vláda tento materiál projednala dne 12. října 2011 (viz bod č. 6) a přijala usnesení č. 748.