Čtvrtletní informace o pokladním plnění státního rozpočtu v roce 2012 - 1. čtvrtletí

• Ministerstvo financí průběžně hodnotí pokladní plnění státního rozpočtu a podává o něm po uplynutí prvního a třetího kalendářního čtvrtletí informaci vládě tak, aby ji vláda předložila do konce měsíce následujícího po uplynutí kalendářního čtvrtletí rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny.
• Informaci poté, co ji vezme na vědomí rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny, Ministerstvo financí uveřejní v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.
• Blíže viz § 20 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech.

A.

Návrh

USNESENÍ

rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny
Parlamentu České republiky
ze dne ........................... č. ................

 

k Informaci o pokladním plnění státního rozpočtu České republiky za 1. čtvrtletí 2012

 

Rozpočtový výbor

I. b e r e n a v ě d o m í

Informaci o pokladním plnění státního rozpočtu České republiky za 1. čtvrtletí 2012.

Informace o plnění státního rozpočtu za 1. čtvrtletí 2012 je předkládána ve zjednodušené formě a obsahuje pouze výsledky pokladního plnění státního rozpočtu, jak to ukládá § 20 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech.

Některé údaje v předkládané informaci nemusí být tedy plně srovnatelné s údaji, které jsou obsaženy ve finančních výkazech jednotlivých kapitol státního rozpočtu a jsou sumarizovány zhruba jeden měsíc po skončení čtvrtletí.

Součástí informace je kromě stručného hodnocení příjmů a výdajů státního rozpočtu z podkladů ČNB i zpráva o řízení státního dluhu, situační zpráva o státní pokladně a aktuální informace o plnění cíle stanoveného v Konvergenčním programu pro rok 2011.

I. Pokladní plnění státního rozpočtu

• I. Pokladní plnění státního rozpočtu PDF (383kB)

1. Záměry schváleného rozpočtu na rok 2012
2. Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu
3. Příjmy státního rozpočtu
4. Výdaje státního rozpočtu

---

1. Záměry schváleného rozpočtu na rok 2012

Státní rozpočet na rok 2012 byl schválen Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR 14. prosince 2011 zákonem č. 455/2011 Sb., který stanovil příjmy ve výši 1 084,7 mld. Kč, výdaje ve výši 1 189,7 mld. Kč a schodek ve výši 105,0 mld. Kč.

Východiska přípravy státního rozpočtu na rok 2012 byla následující:

• Programové prohlášení vlády.
• Koaliční smlouva a dodatek ke koaliční smlouvě ze 30. června 2011.
• Schválený rozpočet na rok 2011 je v materiálu zohledněn v podobě, která byla upravena zákonem č. 97/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 433/2010 Sb., o státním rozpočtu ČR na rok 2011.
• Střednědobé výdajové rámce na léta 2012 a 2013 stanovené usnesením Poslanecké sněmovny Paramentu ČR č. 566/2011. Podle rozpočtových pravidel byla provedena aktualizace střednědobého výdajového rámce centrální vlády na rok 2012, a to jeho zvýšením z důvodu zapojení příjmů z Evropské unie a změny dotací státním fondům. Maximálně možná výše, do které bylo možné rozpočtovat prostředky státního rozpočtu a státních fondů ve výdajích, nebyla využita.
• Predikce základních makroekonomických indikátorů (zpracovaná Ministerstvem financí v červenci 2011). Návrh rozpočtu počítal s meziročním přírůstkem hrubého domácího produktu ve stálých cenách o 2,5 %, s prognózou průměrné míry inflace 3,5 % a průměrnou mírou nezaměstnanosti 8,0 % (podle metodiky MPSV).

Následující tabulka naznačuje tendence základních ukazatelů schváleného rozpočtu na rok 2012 ve srovnání s rozpočtem a skutečností roku 2011.

^*) Rozpočet vč. zákona č. 97/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 433/2010 Sb., o státním rozpočtu ČR na rok 2011

V porovnání se skutečností roku 2011 počítá schválený rozpočet na rok 2012 s růstem celkových příjmů o 71,9 mld. Kč, tj. o 7,1 %, celkové výdaje by měly vzrůst o 34,2 mld. Kč, tj. o 3,0 %, a schodek by se tak měl snížit o 37,8 mld. Kč, tj. o 26,5 %.

Z růstu celkových příjmů o 71,9 mld. Kč připadá na příjmy z daní a poplatků růst o 38,1 mld. Kč, tj. o 7,3 %, když největší nárůst proti skutečnosti 2011 představuje předpokládané inkasa DPH (o 29,7 mld. Kč), což souvisí především s novelou zákona o DPH, která zvýšila sníženou sazbu daně z přidané hodnoty z 10 na 14 procent s účinností od 1. ledna 2012. V souvislosti s touto změnou došlo i ke změně parametrů rozpočtového určení daní (pro státní rozpočet 71,78 % celostátního výnosu, pro obce 19,93 % a pro kraje 8,29 %).

Rozpočet příjmů z pojistného na sociální zabezpečení je proti skutečnosti 2011 vyšší o 17,2 mld. Kč, tj. o 4,7 % (vliv např. rozšíření počtu osob povinně nemocensky pojištěných či povinnosti platit pojistné z dohod o provedení práce).

Rozpočet nedaňových a ostatních příjmů by měl vzrůst o 16,7 mld. Kč, tj. o 13,6 %. Předpokládaný růst výrazně ovlivňuje příjem ve výši 15 mld. Kč z privatizačního účtu na kompenzaci deficitu důchodového systému (v roce 2011 nerozpočtováno). Transfery přijaté od EU a převody z Národního fondu by měly dosáhnout 101,6 mld. Kč (rozpočet 2011 činil 117,1 mld. Kč a skutečnost dosáhla 89,8 mld. Kč).

Výdajová strana státního rozpočtu počítá s vyšším čerpáním prostředků proti skutečnosti 2011 o 34,2 mld. Kč, z toho růst o 56,2 mld. Kč (tj. o 5,4 %) připadá na běžné výdaje a pokles o 22,0 mld. Kč (tj. o 18,5 %) na výdaje kapitálové.

Na růstu rozpočtovaných běžných výdajů proti skutečnosti 2011 se podílejí především sociální dávky (růst o 47,5 mld. Kč, tj. o 10,7 %). Zde se výrazně projevil metodický vliv, kdy dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky zdravotně postiženým a příspěvek na péči již nejsou od roku 2012 z hlediska rozpočtové skladby transferem územním rozpočtům, ale staly se sociálními dávkami vyplácenými úřadem práce. Uvedené dávky a příspěvky jsou rozpočtovány ve výši 27,5 mld. Kč a bez nich by sociální dávky ve vztahu ke skutečnosti 2011 rostly o 20,0 mld. Kč především díky výdajům na důchody (růst o 14,4 mld. Kč). Zmíněný metodický vliv ovlivnil tedy i předpokládaný pokles rozpočtu neinvestičních transferů uzemním rozpočtům proti skutečnosti 2011, a to o 25,8 mld. Kč. Rozpočet neinvestičních výdajů kapitoly Státní dluh (zejména úroky) předpokládá proti skutečnosti 2011 růst o 23,8 mld. Kč. Mandatorní výdaje by měly dosáhnout 690,8 mld. Kč a převýšit tak skutečnost 2011 o 38,1 mld. Kč, tj. o 5,8 %. Jejich podíl na celkových výdajích se má zvýšit na 58,1 % (rozpočet 2011 předpokládal podíl ve výši 57,1 %, skutečnost 2011 dosáhla 56,5 %).

I přesto, že rozpočet kapitálových výdajů proti skutečnosti 2011 počítá s poklesem o 22,0 mld. Kč, lze v průběhu roku (stejně jako v minulých letech) očekávat navyšování rozpočtu po změnách a následně i skutečného čerpání. Na základě zmocnění ministra financí daného § 24 odst. 4 rozpočtových pravidel lze navyšovat souvztažně rozpočet příjmů i výdajů státního rozpočtu v návaznosti na zajištění financování programů spolufinancovaných z rozpočtu EU.

2. Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu

Z údajů o pokladním plnění státního rozpočtu vykázaných ČNB ke konci března roku 2012 vyplývá převaha výdajů státního rozpočtu nad jeho příjmy o 22,7 mld. Kč. Celkové příjmy dosáhly 258,4 mld. Kč a výdaje 281,1 mld. Kč.

Celkové příjmy státního rozpočtu za 1. čtvrtletí roku 2012 ve výši 258,4 mld. Kč představovaly 23,8 % schváleného rozpočtu (v roce 2011 to bylo 24,0 %) a meziroční růst o 5,1 mld. Kč, tj. o 2,0 %. Proti 1/4 rozpočtu bylo inkaso o 12,7 mld. Kč nižší. Na meziročním růstu se podílely především daňové příjmy (bez pojistného na SZ), které při plnění na 22,7 % dosáhly 127,3 mld. Kč a vzrostly o 7,7 mld. Kč. Největší zásluhu na tom mělo inkaso spotřebních daní vč. energetických daní a odvodu ze slunečního záření (o 3,2 mld. Kč), inkaso DPH (o 2,6 mld. Kč) a inkaso DPFO (o 1,6 mld. Kč). Nižší než alikvotní plnění celkových příjmů ovlivnilo i přes meziroční růst zejména inkaso DPH (proti 1/4 rozpočtu bylo inkaso nižší o 13,4 mld. Kč), které bylo tradičně v únoru zbrzděno vysokými vratkami daně (inkaso v samotném únoru dosáhlo záporné hodnoty -3,4 mld. Kč). Na meziročním růstu celkových příjmů se podílelo i inkaso pojistného na sociální zabezpečení (růst o 3,3 mld. Kč, tj. o 3,7 %). Naopak inkaso nedaňových příjmů a ostatních příjmů vykázalo meziroční pokles o 5,9 mld. Kč (o 13,1 %). Na tom se podílely především příjmy z EU, které dosáhly 27,9 mld. Kč (plnění na 27,5 %) a meziročně tak klesly o 7,4 mld. Kč.

Celkové výdaje státního rozpočtu v 1. čtvrtletí roku 2012 ve výši 281,1 mld. Kč představovaly 23,6 % schváleného rozpočtu (v roce 2011 to bylo 23,4 %). Meziročně vzrostly o 2,6 mld. Kč, tj. o 0,9 %. Proti alikvotě rozpočtu byly nižší o 16,3 mld. Kč. V rámci běžných výdajů (258,3 mld. Kč při meziročním růstu o 5,8 mld. Kč) byly nejvíce čerpány sociální dávky, které dosáhly 120,3 mld. Kč při čerpání rozpočtu na 24,5 %. Z nich výdaje na důchody dosáhly 95,2 mld. Kč (24,9 % rozpočtu) při meziročním růstu o 3,4 mld. Kč, tj. o 3,7 %. Meziroční růst vykázaly také odvody vlastních zdrojů ES do EU ve výši 14,4 mld. Kč (o 2,6 mld. Kč). V rámci kapitálových výdajů (22,9 mld. Kč při meziročním poklesu o 3,3 mld. Kč) se výrazněji projevily např. transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury (6,3 mld. Kč při meziročním poklesu o 3,3 mld. Kč).

Vykázané saldo hospodaření státního rozpočtu (-22,7 mld. Kč) za 1. čtvrtletí roku 2012 představovalo výsledek o 2,5 mld. Kč příznivější než ve stejném období roku 2011. Čtvrtletní alikvota schváleného schodku státního rozpočtu odpovídá 26,3 mld. Kč. V meziročním srovnání se pozitivně projevilo zejména meziročně vyšší inkaso daňových příjmů včetně pojistného na sociální zabezpečení (o 11,0 mld. Kč). Negativně naopak působí příjmy z EU, které jsou zatím meziročně nižší o 7,4 mld. Kč. Na straně výdajů je meziroční srovnání mírně zkresleno u záloh na regionální školství, kde do konce března 2012 došlo k platbám již na první čtyři měsíce roku (převod záloh na bázi dvouměsíčních cyklů), zatímco v roce 2011 byla v tuto dobu proplacena pouze záloha na 1. čtvrtletí roku. Při očištění tohoto vlivu by celkové výdaje i schodek státního rozpočtu byly nižší (vliv cca 6,5 mld. Kč).

Graf č. 1 Vývoj salda hospodaření SR v 1. čtvrtletí v letech 1993 - 2012 (v mld. Kč)

Graf č. 2 Srovnání vývoje salda SR za leden až březen v letech 2010-2012 (v mld. Kč)

Podrobněji je hodnocení jednotlivých druhů příjmů a výdajů státního rozpočtu provedeno v dalších částech informace.

3. Příjmy státního rozpočtu

Za první čtvrtletí roku 2012 vykázal státní rozpočet celkové příjmy ve výši 258,4 mld. Kč, tj. 23,8 % celoročního rozpočtu, z toho daňové příjmy (bez pojistného na SZ) představují 127,3 mld. Kč (22,7 % rozpočtu), příjmy z pojistného na sociální zabezpečení 91,9 mld. Kč (23,9 %) a ostatní příjmy 39,2 mld. Kč (28,2%).

^*) údaj sledován od 2. čtvrtletí 2011
^**) rdo roku 2011 byl národní podíl na clech součástí daňových příjmů
^***) rozpočet i skutečnost za kapitolu OSFA
^****) dopočet do celku

Z celkových příjmů představují 35,5 % příjmy z pojistného na sociální zabezpečení, 16,3 % tvoří daň z přidané hodnoty (DPH), 13,6 % je podíl příjmů ze spotřebních daní, 10,0 % jsou daně z příjmů fyzických osob (DPFO) a 7,8 % daně z příjmů právnických osob (DPPO). Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery představují cca 15,2 %. Ostatní příjmy zahrnující mimo jiné poplatky a odvody v oblasti životního prostředí, majetkové daně, správní poplatky a tržby z prodeje kolků jsou váhově méně významné a představují 1,6 % celkových příjmů.

Graf č. 3 Struktura celkových příjmů za 1. čtvrtletí 2012

3.1. Daňové příjmy a příjmy z pojistného na sociální zabezpečení

Příjmy z daní a poplatků bez pojistného na sociální zabezpečení dosáhly za první čtvrtletí letošního roku 127,3 mld. Kč, což představuje 22,7 % schváleného rozpočtu a meziroční nárůst o 7,7 mld. Kč, tj. o 6,5 % (rozpočet počítá s růstem 7,3 % proti skutečnosti roku 2011). Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku je plnění rozpočtu o 0,7 procentního bodu vyšší.

Graf č. 4 Vývoj daňových příjmů bez pojistného na sociální zabezpečení v jednotlivých měsících 1. čtvrtletí v letech 2002-2012 (v mld. Kč)

Na dani z přidané hodnoty bylo za 1. čtvrtletí letošního roku vybráno 42,0 mld. Kč, tj. 19,0 % rozpočtu, což je o 1,2 procentního bodu nižší plnění než ve stejném období minulého roku (relativně nízké plnění ovlivnilo únorové inkaso daně, které dosáhlo vlivem vratek záporné hodnoty 3,4 mld. Kč). Meziročně vzrostlo o 2,6 mld. Kč, tj. o 6,6 %. Rozpočet počítá s růstem o 15,5 % oproti skutečnosti roku 2011, což je ovlivněno především novelou zákona o DPH, která zvyšuje sníženou sazbu daně z přidané hodnoty z 10 na 14 procent s účinností od 1. ledna 2012. V souvislosti s touto změnou došlo i ke změně parametrů rozpočtového určení daní (od 1.1.2012 připadá z celostátního výnosu DPH 71,78 % státnímu rozpočtu, 19,93 % obcím a 8,29 % krajům, tj. zvýšení podílu pro státní rozpočet o 2,1 p.b. proti stavu v roce 2011).

Meziroční vývoj inkasa DPH v 1. čtvrtletí roku 2012 je ovlivněn hlavně výší částky nadměrných odpočtů a vrácení daní, která meziročně rostla pomaleji než daňová povinnost (dostupné údaje pouze za měsíce leden a únor 2012). Meziroční částka nadměrných odpočtů v měsíci únoru se dle splatnosti daně váže k ekonomické činnosti uskutečněné v měsíci prosinci roku 2011 a pro čtvrtletní plátce DPH, k činnosti uskutečněné v posledním čtvrtletí roku 2011. Inkaso prvního čtvrtletí letošního roku zahrnuje platbu daňové povinnosti za prosinec a poslední čtvrtletí roku 2011, stejně jako vrácení nadměrných odpočtů přiznaných za stejné období loňského roku. Po další měsíce tohoto roku očekáváme pozvolný růst inkasa DPH, který bude způsoben hlavně zvýšením snížené sazby DPH o 4 procentní body.

Graf č. 5 Meziroční srovnání inkasa DPH za jednotlivé měsíce 1. čtvrtletí v letech 2002-2012 (v mld. Kč)

Inkaso spotřebních daní (včetně tzv. daní energetických) dosáhlo 35,2 mld. Kč, což představuje 24,7 % rozpočtu (ke konci března 2011 činilo 31,9 mld. Kč, tj. plnění rozpočtu na 22,7 %). Rozpočet na rok 2012 počítá s růstem 2,2 % proti skutečnosti roku 2011. Proti stejnému období minulého roku došlo k nárůstu inkasa u těchto daní o 3,2 mld. Kč, tj. o 10,1 %. Nejvýraznější vliv na růst inkasa spotřebních daní v prvním čtvrtletí roku 2012 mělo zvýšení sazeb tabákových výrobků platné od 1.1.2012, kdy došlo k předzásobení se výrobky s nižší sazbou spotřební daně před jejím zvýšením, přičemž díky posunuté splatnosti daně došlo k jejímu zaplacení až v průběhu prvního čtvrtletí letošního roku.

Nutno poznamenat, že od roku 2011 byly do kategorie spotřebních daní zařazeny i odvody z elektřiny ze slunečního záření zavedené na základě zákona č. 402/2010 Sb., kterým se změnil zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, a mají sloužit jako kompenzace výdajů v důsledku poskytování dotací na úhradu vícenákladů spojených s podporou elektřiny z obnovitelných zdrojů. V důsledku toho, že tato legislativní změna byla podepsána prezidentem ČR dne 29. března 2011 s účinností dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů ČR, byl odvod elektřiny ze slunečního záření sledován až od 2. čtvrtletí roku 2011. Za první čtvrtletí letošního roku činí tento odvod 0,5 mld. Kč.

Inkaso váhově nejsilnější položky spotřební daně z minerálních olejů v prvním čtvrtletí roku 2012 dosáhlo 16,9 mld. Kč a zaznamenalo oproti stejnému období roku 2011 pokles o 0,1 mld. Kč (tj. o 0,4 %). Lze předpokládat, že by v důsledku dalšího růstu cen pohonných hmot mohlo dojít k omezení nákupů pohonných hmot, a tak k poklesu inkasa daně z minerálních olejů

Ve sledovaném období vzrostlo inkaso spotřební daně z tabákových výrobků na 13,5 mld. Kč (nárůst oproti 1. čtvrtletí roku 2011 o 2,7 mld. Kč, tj. o 24,9 %). Inkaso spotřební daně z lihu vykázalo v prvním čtvrtletí roku 2012 oproti stejnému období roku 2011 rovněž nárůst, a to o 0,1 mld. Kč, tj. o 6,5 % na 2,2 mld. Kč. Novelou zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů došlo od 1.1.2012 k navýšení sazby spotřební daně z tabákových výrobků, která sleduje dosažení minimální hodnoty spotřební daně z tabákových výrobků stanovených k roku 2014 (90€/ 1 000 kusů).

Inkaso spotřební daně z piva mírně stouplo (o 0,05 mld. Kč) a činilo tak 1,0 mld. Kč. Spotřební daň z vína zůstala přes mírný pokles (o 0,02 mld. Kč) na stejné úrovni výběru minulého roku a dosáhla 0,15 mld. Kč.

V případě energetických daní zavedených od 1. 1. 2008 (spotřební daň z elektřiny, pevných paliv, zemního plynu a některých dalších plynů) bylo v prvním čtvrtletí roku 2012 vybráno 0,9 mld. Kč (27,4 % rozpočtu), tj. oproti stejnému období minulého roku o 0,07 mld. Kč (o 6,8 %) méně.

Daně z příjmů právnických osob (DPPO) svým objemem 20,2 mld. Kč představovaly 23,6 % rozpočtu (v roce 2011 to bylo plnění rozpočtu na 24,1 %). Rozpočet počítá s růstem o 4,0 % proti skutečnosti roku 2011.

V prvních čtvrtletích bývá u daně z příjmů právnických osob obvyklé nižší plnění na úrovni cca 20 % rozpočtu, což souvisí s možností podání daňového přiznání do konce pololetí, kdy většina významných poplatníků DPPO využívá služby daňových poradců s odkladem podání přiznání. Výše inkasa odpovídá současné úrovni sazby daně ve výši 19 %.

V absolutním vyjádření dosáhla výše inkasa DPPO na úrovni SR za první čtvrtletí stejného plnění jako v roce 2011. Pro srovnání s rokem 2010 a předchozími lety je však nutno vzít v úvahu legislativní změnu ve vymezení posledního dne lhůty pro podání daňových přiznání a na ni navazující lhůty splatnosti daně, která se od roku 2011 prodloužila o jeden pracovní den (z 31. března na 1. duben, respektive na 2. dubna v roce 2012). Dále je při srovnání s předchozími lety nutno přihlédnout k vlivu zmírnění sankcí za prodlení s placením daně zakotveném v daňovém řádu, proto pro objektivnější komparaci bude rozhodující výše inkasa k datu 10. dubna. Stejně jako v předchozích letech lze očekávat, že výše inkasa DPPO může být negativně ovlivněna uplatněním daňových ztrát, vzniklých a vyměřených v předchozích zdaňovacích obdobích zasažených ekonomickou krizí a recesí, jako položek odčitatelných od základu daně. Dopady tohoto vlivu do daňového inkasa však aktuálně nelze přesněji vymezit. V současné době celkový objem daňových ztrát, které splňují zákonné podmínky pro uplatnění k odpočtu od základu daně, vykázané v daňových přiznáních za zdaňovací období započatá v roce 2009, činí 548,7 mld. Kč. Přesnější predikce inkasa DPPO bude možná až na přelomu června a července, neboť 1. července 2012 uplyne lhůta pro podání daňových přiznání poplatníků s nejvýznamnějším podílem na celoročním objemu inkasa daně z příjmů právnických osob.

Nejsou doposud známy skutečnosti, které by nasvědčovaly, že rozpočet nebude naplněn. Přesnější závěry bude však možno učinit až měsíc po lhůtě pro podání daňového přiznání u poplatníků podléhajících auditu, tedy v závěru července. Vývoj inkasa bude výrazně ovlivněn změnami daňové povinnosti u skupiny nejvýznamnějších 20 až 100 poplatníků, vývojem investic a restrukturalizacemi v této skupině.

Graf č. 6 Rozložení inkasa z DPPO do jednotlivých měsíců 1. čtvrtletí v letech 2002-2012 (v mld. Kč)

Změny legislativy DPPO, které se zpravidla promítají až za celé zdaňovací období, tj. při sestavení daňového přiznání, se projeví v inkasu DPPO s ročním skluzem. Úpravy platné od roku 2011 se tak odrazí až v inkasu DPPO v roce 2012. Dopad na výši inkasa DPPO bude mít osvobození licenčních poplatků od 1.1.2011, pokud plynou spojeným osobám se sídlem na území EU. Zde lze očekávat stejně jako v roce 2011 negativní dopad na výběr srážkové daně. Dalším opatřením je zrušení 50% slevy na dani pro poplatníky zaměstnávající osoby se zdravotním postižením. Odstraněním tohoto prostoru pro obcházení účelu zákona lze očekávat mírně kladný dopad na příjmy státního rozpočtu (cca 0,2 mld. Kč).

Inkaso daní z příjmů fyzických osob (DPFO) dosáhlo celkem 25,8 mld. Kč, tj. 28,0 % rozpočtu (loni plnění na 23,8 %), což představuje meziroční nárůst o 1,6 mld. Kč, tj. o 6,8 %. Rozpočet uvažuje s růstem 1,5 % oproti skutečnosti roku 2011. V porovnání s rokem 2011 došlo ke zvýšení základní slevy na dni (snížení o 100 Kč měsíčně, tzv. povodňová stokoruna, platilo pouze v roce 2011)

Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti dosáhla 20,5 mld. Kč při plnění rozpočtu na 25,5 % (loni na 23,9 %) a meziročním nárůstu o 0,8 mld. Kč, tj. o 3,9 %. Rozpočet je pod úrovní skutečnosti roku 2011 o 1,3 % především z důvodu zvýšení slevy na dani na dítě o 1 800 Kč ročně.

Daň z příjmů fyzických osob vybíraná srážkou, resp. z kapitálových výnosů, dosáhla 2,7 mld. Kč, což představuje 29,9 % rozpočtu (loni plnění na 12,4 %) a meziroční inkaso vyšší o 1,0 mld. Kč, tj. o 61,0 %. Rozpočet 2012 počítá s růstem o 16,8 % (tj. o 1,3 mld. Kč) proti skutečnosti roku 2011. Na vyšší výnos by mělo mít vliv především zrušení osvobození příjmů z úroků z vkladů ze stavebního spoření, a to včetně úroků ze státní podpory.

Daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti ve výši 2,6 mld. Kč znamená plnění rozpočtu na 97,6 % (loni to bylo 51,2 %) a byla tak o 0,1 mld. Kč, tj. o 4,7 % pod úrovní inkasa ve stejném období roku 2011. Rozpočet 2012 je nad úrovní skutečnosti roku 2011 o 77,3 % (o 1,2 mld. Kč). Inkaso této daně v samotném březnu dosáhlo 2,4 mld. Kč (v březnu 2011 to bylo 2,5 mld. Kč) a souvisí s termínem podání daňového přiznání na odvod daně za rok 2011. Následně v dubnu dochází tradičně ke korekci březnového vysokého plnění, kdy jsou na základě daňových přiznání podávaných v březnu realizovány vratky daně.

Správní poplatky zahrnuté v příjmech státního rozpočtu představovaly za 1. čtvrtletí 2012 částku 0,5 mld. Kč a naplnily tak celoroční předpoklad na 21,8 % (ve stejném období roku 2011 na 19,7 %).

Na daních z majetkových a kapitálových převodů, které zahrnují daň dědickou, darovací a daň z převodu nemovitostí, inkasoval státní rozpočet v 1. čtvrtletí 2012 celkem 2,2 mld. Kč, což představuje 17,9 % rozpočtu a meziroční nárůst oproti skutečnosti předchozího roku o 0,4 mld. Kč. Od roku 2011 je součástí majetkových daní i 32 % darovací daň za bezúplatné nabytí emisních povolenek (rozpočet ve výši 4,8 mld. Kč).

Rozpočtované celostátní inkaso daní na rok 2012 (bez DPPO placené obcemi a kraji a bez správních a ostatních poplatků placených obcím) ve výši 754,3 mld. Kč je proti skutečnosti roku 2011 o 46,0 mld. Kč, tj. o 6,5 % vyšší. Objemově je nejvyšší růst rozpočtován (proti skutečnosti 2011) u DPH o 34,3 mld. Kč (o 12,5 %).

Skutečné celostátní inkaso všech daní dosáhlo k 31.3.2012 výše 169,7 mld. Kč, což představuje 22,5 % rozpočtu a meziroční nárůst o 8,0 mld. Kč, tj. 5,0 %. Ve stejném období minulého roku dosáhlo celostátní inkaso daní 161,7 mld. Kč, tj. 22,2 % schváleného rozpočtu, a měřeno k roku 2010 meziročně kleslo o 8,4 mld. Kč, tj. o 5,0

Celostátní výnos DPH dosáhl 58,4 mld. Kč (18,9 % rozpočtu), což je o 1,8 mld. Kč, tj. o 3,2 % více, než ve stejném období minulého roku. Od 1.1.2012 vstoupila v platnost novela zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, která zohledňuje zvýšení snížené sazby DPH a mění tak podíl obcí na výnosu DPH z 21,4 % na 19,93 % a krajů z 8,92 % na 8,29 %, a to ve prospěch státního rozpočtu (z 69,68 % na 71,78 %). Z celkového objemu inkasa DPH připadlo do rozpočtu obcí 11,6 mld. Kč (rozpočet na rok 2012 počítá s částkou 61,5 mld. Kč), téměř 4,8 mld. Kč do rozpočtů krajů (rozpočet 25,6 mld. Kč) a 42,0 mld. Kč zůstalo ve státním rozpočtu (rozpočet 221,6 mld. Kč).

Celostátní výnos spotřebních daní dosáhl za 1. čtvrtletí objemu 36,8 mld. Kč (plnění rozpočtu na 24,6 %) a z tohoto inkasa bylo téměř 1,7 mld. Kč převedeno SFDI (9,1 % daně z minerálních olejů).

Celostátní výnos DPFO dosáhl 38,4 mld. Kč (plnění rozpočtu na 28,2 %) a byl proti stejnému období předchozího roku vyšší o 2,3 mld. Kč, tj. o 6,4 %. Na této dani se kromě státního rozpočtu podílejí i rozpočty obcí a krajů, tzn. z toho náleželo rozpočtům obcí 9,4 mld. Kč (rozpočet počítá s objemem 32,0 mld. Kč), rozpočtům krajů 3,2 mld. Kč (rozpočet 11,9 mld. Kč) a ve státním rozpočtu zůstal výnos ve výši téměř 25,8 mld. Kč (rozpočet 92,0 mld. Kč).

Celostátní inkaso DPPO dosáhlo ke konci března 28,4 mld. Kč (rozpočet plněn na 23,1 %) a je tak pod úrovní stejného období roku 2011 o 0,2 mld. Kč. I na této dani participují rozpočty obcí a krajů, jejichž příjmům náleželo za 1. čtvrtletí 8,2 mld. Kč, z toho obcím 5,8 mld. Kč (rozpočet počítá s objemem 26,3 mld. Kč) a krajům 2,4 mld. Kč (rozpočet 11,0 mld. Kč). Zbytek inkasa ve výši 20,2 mld. Kč byl příjmem státního rozpočtu (rozpočet 85,6 mld. Kč).

Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení dosáhly 91,9 mld. Kč, což představuje 23,9 % rozpočtu (loni to bylo 23,7 %) a meziroční růst o 3,3 mld. Kč, tj. o 3,7 %. Rozpočet 2012 počítá s růstem o 4,7 % oproti skutečnosti roku 2011 (vliv např. rozšíření počtu osob povinně nemocensky pojištěných či povinnosti platit pojistné z dohod o provedení práce). Z celkové částky připadlo na důchodové pojištění 81,7 mld. Kč, tj. 23,9 % rozpočtu (loni 23,7 %), při meziročním růstu o 2,9 mld. Kč, tj. o 3,7 %. Rozpočet počítá s růstem o 4,7 % proti skutečnosti roku 2011.

3.2. Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery

Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery jsou v roce 2012 rozpočtovány ve výši 139,2 mld. Kč, tj. o 0,1 mld. Kč (o 0,1 %) méně než předpokládal schválený státní rozpočet na rok 2011. Meziročně vzrostl rozpočet nedaňových příjmů o 0,4 mld. Kč, naopak rozpočet kapitálových příjmů klesl o 0,3 mld. Kč a rozpočet přijatých transferů o 0,2 mld. Kč (rozpočet transferů přijatých z EU a převodů z Národního fondu meziročně klesl o 15,6 mld. Kč, což bylo "kompenzováno" plánovaným příjmem ve výši 15 mld. Kč z privatizačního účtu na kompenzaci deficitu důchodového systému, který nebyl v roce 2011 rozpočtován).

V 1. čtvrtletí roku 2012 dosáhly nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery celkové výše 39,3 mld. Kč, tj. 28,2 % rozpočtu, což je o 5,9 mld. Kč, tj. o 13,1 %, méně než v roce 2011. Meziroční pokles ovlivnily především přijaté transfery z EU a převody z Národního fondu (pokles o 7,4 mld. Kč).

Nedaňové příjmy - schválený rozpočet 18,0 mld. Kč - tvoří především výnosy z finančního majetku (7,8 mld. Kč), příjmy jednotlivých kapitol z vlastní činnosti za služby, které poskytují veřejnosti (2,0 mld. Kč), odvody přebytků organizací s přímým vztahem (1,8 mld. Kč), přijaté sankční platby (1,0 mld. Kč), soudní poplatky (0,7 mld. Kč), přijaté vratky transferů a ostatní příjmy z finančního vypořádání předchozích let (0,5 mld. Kč), dobrovolné pojistné (0,4 mld. Kč), příjmy z pronájmu majetku (0,4 mld. Kč), příjmy ze splátek půjčených prostředků od podnikatelských subjektů (0,4 mld. Kč) a nově jsou zde také zařazeny příjmy sdílené s Evropskou unií (dříve národní podíl na cle v rámci daňových příjmů) rozpočtované ve výši 1,1 mld. Kč.

Za 1. čtvrtletí roku 2012 dosáhly nedaňové příjmy podle údajů pokladního plnění státního rozpočtu celkem 10,0 mld. Kč, tj. 55,5 % rozpočtu. V roce 2011 to bylo 7,3 mld. Kč při plnění rozpočtu na 41,7 %. U výnosů z finančního majetku tvořilo 3,5 mld. Kč (plnění na 53,5 % rozpočtu) příjem z kreditních úroků operací řízení státního dluhu a likvidity státní pokladny v rámci kapitoly Státní dluh (loni to bylo 1,6 mld. Kč). Další příjem v rámci tohoto podseskupení položek tvořilo 0,2 mld. Kč v kapitole OSFA - šlo především o dividendy vyplacené Ministerstvu financí jako správci majetkové účasti státu u ČMZRB (138 mil. Kč) a o úrokové výnosy z investování na jaderném účtu (27 mil. Kč) a účtu rezervy pro důchodovou reformu (30 mil. Kč). Z dalších nedaňových příjmů dosáhly soudní poplatky 0,4 mld. Kč, příjmy sdílené s EU 0,4 mld. Kč, přijaté sankční platby 0,3 mld. Kč a dobrovolné pojistné, které bylo příjmem kapitoly Ministerstvo práce a sociálních věcí, 0,1 mld. Kč. Dále šlo např. o přijaté vratky transferů (0,9 mld. Kč - údaje pouze za kapitoly VPS a OSFA) a o splátky půjčených prostředků ze zahraničí (necelých 0,1 mld. Kč).

Rozpočet kapitálových příjmů předpokládá v roce 2012 inkaso příjmů ve výši 2,2 mld. Kč (v roce 2011 to bylo 2,5 mld. Kč). Z toho 1,2 mld. Kč se týká příjmů z prodeje dlouhodobého majetku a 1,0 mld. Kč příjmů z prodeje dlouhodobého finančního majetku.

Za 1. čtvrtletí roku 2012 dosáhly kapitálové příjmy výše 0,4 mld. Kč, tj. 18,9 % rozpočtu. V roce 2011 to bylo 0,3 mld. Kč při plnění rozpočtu na 13,4 %.

V rámci přijatých transferů (rozpočet ve výši 118,9 mld. Kč) jsou rozpočtovány zejména prostředky plynoucí z rozpočtu Evropské unie. Patří sem především investiční (rozpočet 48,2 mld. Kč) a neinvestiční (21,9 mld. Kč) převody z Národního fondu. Jedná se hlavně o prostředky ze strukturálních fondů EU a Fondu soudržnosti na financování společných programů EU a ČR. V rámci neinvestičních transferů přijatých od EU (31,4 mld. Kč) jsou plánovány zejména příjmy kapitoly Ministerstvo zemědělství v rámci Společné zemědělské politiky (z toho 12,3 mld. Kč na projekty Programu rozvoje venkova, částka 18,6 mld. Kč na přímé platby včetně jednotné platby za plochu, cukr a rajčata a 0,4 mld. Kč na tržní opatření včetně opatření "včely"). V tomto roce je v kapitole VPS také narozpočtován příjem 15 mld. Kč z privatizačního účtu na kompenzaci deficitu důchodového systému.

V 1. čtvrtletí roku 2012 dosáhly přijaté transfery výše 28,8 mld. Kč, tj. 24,2 % rozpočtu. V roce 2011 to bylo 37,5 mld. Kč při plnění rozpočtu na 31,5 %. Na meziročním poklesu se podílely především příjmy z rozpočtu EU (transfery přijaté od EU a Národního fondu). Ty dosáhly 27,9 mld. Kč (plnění na 27,5 %), což je o 7,4 mld. Kč méně než v březnu 2011. Převody z fondů organizačních složek státu a zapojené ostatní mimorozpočtové zdroje dosáhly 0,9 mld. Kč, což je o 0,9 mld. Kč méně než v roce 2011. Tato částka zahrnovala prostředky převedené z rezervních fondů a nečerpané mzdové prostředky za prosinec 2011.

Podrobnější plnění nedaňových a kapitálových příjmů a přijatých transferů za 1. čtvrtletí bude známo až po zpracování finančních výkazů kapitol státního rozpočtu (tj. koncem měsíce dubna).

4. Výdaje státního rozpočtu

Zákon č. 455/2011 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2012, stanoví výdaje v celkové výši 1 189,7 mld. Kč, z toho 102,3 mld. Kč mají být kryty prostředky z příjmů z rozpočtu Evropské unie¹ . Proti schválenému rozpočtu roku 2011 jsou tyto výdaje nižší o 0,1 % (o 1,0 mld. Kč). Běžné výdaje jsou ve schváleném rozpočtu na rok 2012 zahrnuty v objemu 1 092,8 mld. Kč při předpokládaném meziročním růstu o 0,6 % (o 6,6 mld. Kč), kapitálové výdaje v objemu 96,9 mld. Kč při meziročním plánovaném poklesu o 7,3 % (o 7,6 mld. Kč). Ve srovnání se skutečnými výdaji čerpanými v roce 2011 jsou celkové výdaje schváleného rozpočtu na rok 2011 vyšší téměř o 3,0 % (o 34,2 mld. Kč); běžné výdaje jsou vyšší o 5,4 % (o 56,1 mld. Kč) a kapitálové výdaje nižší o 18,5 % (o 22,0 mld. Kč). K dodržení plánovaného schodku státního rozpočtu na rok 2012 (105,0 mld. Kč) přijala vláda dne 21. března 2012 usnesení č. 178 týkající se mj. vázání výdajů státního rozpočtu na rok 2012 ve výši 23,6 mld. Kč.

Mandatorní výdaje, které stát hradí na základě platných zákonných předpisů nebo mezi národních dohod a smluv, jsou ve schváleném státním rozpočtu na rok 2012 zahrnuty ve výši 690,8 mld. Kč, tj. 58,1 % z celkových rozpočtovaných výdajů (o 0,98 procentního bodu více než ve schváleném rozpočtu 2011 a o 1,57 procentního bodu více než ve skutečných výdajích roku 2011). Meziročně se tyto výdaje mají zvýšit o 1,6 % (o 11,2 mld. Kč) proti schválenému rozpočtu roku 2011, resp. o 5,8 % (38,1 mld. Kč) proti skutečnosti roku 2011. Z celku mandatorní sociální výdaje jsou ve státním rozpočtu plánovány v částce 557,2 mld. Kč s předpokladem meziročního růstu o 3,7 % (o 20,0 mld. Kč) proti srovnatelným výdajům schváleného státního rozpočtu roku 2011, resp. o 4,4 % (o 23,6 mld. Kč) proti skutečnosti roku 2011. Tyto sociální výdaje tak odčerpají 51,4 % celkových rozpočtem stanovených příjmů a na celkových rozpočtovaných výdajích roku 2012 se podílejí 46,8 %. Z ostatních mandatorních výdajů jsou ve schváleném státním rozpočtu objemově největší výdaje na dluhovou službu 79,4 mld. Kč, výdaje na odvody do rozpočtu Evropské unie 35,3 mld. Kč, příspěvek na podporu stavebního spoření 6,0 mld. Kč, výdaje na úhradu státních záruk a negarantovaných úvěrů s.o. Správa železniční a dopravní cesty 4,1 mld. Kč, atd. Ostatní quasi mandatorní výdaje, které představují zejména finanční prostředky nutné k zabezpečení chodu a obrany státu, jsou rozpočtovány ve výši 201,5 mld. Kč, vč. mezd organizačních složek státu a příspěvkových organizací. Další prostředky nutné na zajištění provozu a plnění úkolů jednotlivých kapitol státního rozpočtu, vybrané neinvestiční nákupy a související výdaje, jsou ve schváleném rozpočtu zahrnuty v částce 67,4 mld. Kč.

Transfery veřejným rozpočtům územní úrovně jsou rozpočtem stanoveny ve výši 132,6 mld. Kč, dotace státním fondům ve výši 61,1 mld. Kč (bez dotací na činnost SZIF), transfery podnikatelským subjektům 47,3 mld. Kč, transfery neziskovým a podobným organizacím 8,7 mld. Kč, atd.

^*) dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky osobám se zdravotním postižením, příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách - v roce 2011 byly rozpočtovány v rámci neinvestičních transferů územním rozpočtům z kapitoly Ministerstvo práce a sociálních věcí a vypláceny příslušnými obecními úřady, od roku 2012 jsou tyto dávky rozpočtovány v rámci sociálních dávek a jejich výplatu převzaly pobočky Úřadu práce ČR

Výdaje za 1. čtvrtletí 2012 dosáhly celkem 281,1 mld. Kč, tj. 23,6 % schváleného rozpočtu, při meziročním růstu o 0,9 % (o 2,6 mld. Kč). U běžných výdajů se jednalo o meziroční navýšení celkem o 5,8 mld. Kč. V roce 2012 dochází k metodické změně rozpočtování dávek pomoci v hmotné nouzi, dávek zdravotně postiženým občanům a příspěvku na péči podle zákona o sociálních službách (dále dávky sociální péče), které nejsou již transferem územně samosprávným celkům, ale stávají se součástí rozpočtu sociálních dávek. Po korekci uvedené změny k objemově největšímu meziročnímu navýšení čerpání výdajů došlo u neinvestičních transferů veřejným rozpočtům územní úrovně, a to o 5,8 mld. Kč, když byly zálohy na přímé náklady škol zřizovaných kraji a obcemi a soukromých škol převedeny ve výši 28,0 mld. Kč (o 8,6 mld. Kč více než v 1. čtvrtletí roku 2011) - viz dále. Ke zvýšení výdajů došlo také u dávek důchodového pojištění (o 3,7 mld. Kč), u neinvestičních transferů příspěvkovým organizacím (o 2,0 mld. Kč), u odvodů do rozpočtu EU (o 2,6 mld. Kč), atd. Naopak meziročně se snížily výdaje u všech typů sociálních dávek s výjimkou důchodů - celkem o 2,7 mld. Kč, atd. Kapitálové výdaje se meziročně snížily celkem o 3,3 mld. Kč, z toho např. u investičních transferů státním fondům o 3,3 mld. Kč, naopak k meziročnímu navýšení o 1,2 mld. Kč došlo u investičních výdajů na předfinancování programů spolufinancovaných z rozpočtu EU, atd. Celkem bylo čerpáno o 16,2 mld. Kč pod čtvrtletní alikvotou celoročního rozpočtu. Pro srovnání: v 1. čtvrtletí 2011 byly výdaje celkem plněny na stejné úrovni (23,6 % rozpočtu a proti jeho příslušné alikvotě o 16,3 mld. Kč méně).

Graf č. 7 Struktura výdajů státního rozpočtu za 1. čtvrtletí 2012

^*viz pozn. pod čarou č. 2

Graf č. 8 Čerpání výdajů celkem v 1. čtvrtletí let 2007 až 2012 (v mil. Kč)

4.1. Běžné výdaje

Běžné výdaje ve výši 258,3 mld. Kč byly čerpány na 23,6 % rozpočtu při meziročním růstu o 2,3 % (o 5,8 mld. Kč); proti rozpočtové alikvotě byly nižší o 14,9 mld. Kč.

Významná část výdajů 137,8 mld. Kč (49,0 % celkových výdajů, resp. 53,3 % běžných výdajů) směřovala do sociální oblasti² . Ve srovnání s 1. čtvrtletím 2011 se tyto výdaje zvýšily o 1,9 % (o 2,5 mld. Kč); jejich čerpání z celkových výdajů bylo o 0,5 procentního bodu vyšší, resp. z běžných výdajů o 0,3 procentního bodu nižší, než v roce 2011. Kromě valorizace dávek důchodového pojištění a zvýšení životního a existenčního minima ovlivnil rozpočtem stanovenou výši sociálních výdajů státu na rok 2012 a skutečné čerpání finančních prostředků mj. zákon č. 364/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, který převzal, případně upravil či zpřísnil, podmínky pro pobírání dávek, podpor a příplatků v oblasti sociálního zabezpečení stanovené zákonem č. 347/2010 Sb.³

Sociální dávky⁴ dosáhly celkem 120,3 mld. Kč, tj. 24,5 % rozpočtu při meziročním růstu o 6,5 % (o 7,3 mld. Kč). Ve státním rozpočtu na rok 2012 jsou zahrnuty ve výši 491,6 mld. Kč, vč. dávek sociální péče, tj. dávek pomoci v hmotné nouzi, dávek zdravotně postiženým občanům a příspěvku na péči podle zákona o sociálních službách, které byly v roce 2011, jak již bylo uvedeno, rozpočtovány v rámci neinvestičních transferů územním rozpočtům a vypláceny byly obecními úřady obcí s rozšířenou působností a pověřenými obecními úřady a které jsou od 1.1.2012 vypláceny krajskými pobočkami Úřadu práce ČR. Rozpočet sociálních dávek se tak navýšil o 10,1 % (o 45,1 mld. Kč) proti rozpočtu roku 2011 a o 10,7 % (47,5 mld. Kč) proti skutečnosti roku 2011. Po korekci počítá státní rozpočet s meziročním růstem sociálních dávek o 4,3 % (o 20,2 mld. Kč) proti schválenému rozpočtu roku 2011, resp. o 4,7 % (o 22,2 mld. Kč) proti skutečnosti 2011, a meziroční srovnání výdajů na tyto dávky představuje navýšení o 0,5 % (o 633,6 mil. Kč).

Největší objem z celkových sociálních dávek (79,2 %) představovaly výdaje na dávky důchodového pojištění, které činily 95,2 mld. Kč, tj. 24,9 % rozpočtu, při meziročním růstu o 3,7 % (o 3,4 mld. Kč). Schválený rozpočet na rok 2012 ve výši 382,5 mld. Kč předpokládá meziroční růst o 5,1 % (o 18,5 mld. Kč) proti schválenému rozpočtu roku 2011, resp. proti skutečnosti roku 2011 o 3,9 % (o 14,4 mld. Kč). Od roku 2012 je valorizace důchodů pevně definována zákonem č. 220/2011 Sb. ⁵ - od ledna běžného roku se stanoví zvýšení procentní výměry důchodů podle růstu indexu spotřebitelských cen a podle 1/3 růstu reálné mzdy, základní výměra důchodů se stanoví tak, aby odpovídala 9 % průměrné mzdy. Vyhláška č. 286/2011 Sb. v návaznosti na uvedený zákon upravuje pro rok 2012 mj. výši základní výměry starobního, invalidního, vdovského, vdoveckého a sirotčího na 2 270 Kč, zvýšení procentní výměry důchodu o 1,6 % procentní výměry, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje, a redukční hranice pro stanovení výpočtového základu. Průměrný starobní důchod se tak zvyšuje cca o 174 Kč, předpokládaný dopad valorizace důchodů v roce 2012 na státní rozpočet by neměl překročit 6,0 mld. Kč za všechny dotčené kapitoly. Kromě uvedeného jsou ve schváleném rozpočtu rovněž zahrnuty prostředky na pokrytí zvýšených výdajů spojených s růstem počtu důchodců a se zvyšováním průměrného důchodu daným mezigenerační obměnou. Pro rok 2012 došlo v oblasti důchodového zabezpečení k dalším změnám, např. platí přísnější pravidla pro výplatu předčasných důchodů, doplňuje se okruh důchodově pojištěných osob, mění se podmínky pro nárok na sirotčí důchod, účastníci odboje a odporu proti komunismu po obdržení osvědčení od Ministerstva obrany mohou za určených podmínek požádat o úpravu důchodu, atd.

Dávky nemocenského pojištění představovaly 5,2 mld. Kč, tj. 22,8 % rozpočtu při meziročním poklesu o 14,2 % (o 863,3 mil. Kč). Schválený rozpočet dávek nemocenského pojištění na rok 2012 je stanoven ve výši 22,9 mld. Kč, tj. o 4,3 % (o 935,8 mil. Kč) více proti schválenému rozpočtu roku 2011 a o 5,2 % (o 1,1 mld. Kč) více proti skutečnosti 2011. Pro rok 2012 je zachována jednotná procentní sazba pro výpočet nemocenského 60 % denního vyměřovacího základu po celou dobu nemoci a poskytování náhrady mzdy (platu) a odměny zaměstnavatelem v prvních 21 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) s 3denní tzv. karenční dobou - nemocenské se tak vyplácí až od 22. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény).

Dávky státní sociální podpory⁶ byly čerpány v celkové výši 8,9 mld. Kč, tj. 23,4 % rozpočtu při meziročním poklesu o 5,3 % (o 496,5 mil. Kč). Ve schváleném rozpočtu jsou stanoveny ve výši 37,9 mld. Kč, tj. 99,1 % schváleného rozpočtu roku 2011 (o 343,1 mil. Kč méně). Proti skutečnosti 2011 jsou plánované výdaje vyšší o 5,0 % (o 1,8 mld. Kč). Řada dávek státní sociální podpory je stanovena v absolutních částkách bez přímé vazby na životní minimum a neprobíhají jejich automatické valorizace. Rodič si může pružně volit délku čerpání rodičovského příspěvku (do 2, 3 nebo 4 let věku dítěte) a tím i jeho měsíční výši, vyčerpat může maximálně 220 tis. Kč. Nárok na porodné 13 000 Kč se i dále vztahuje na osoby, kterým se narodilo první živé dítě, jestliže žijí v rodinách s příjmem do 2,4-násobku životního minima rodiny (při narození prvního dítěte při vícečetném porodu, náleží porodné ve výši 19 500 Kč), zůstává zúžen okruh osob, které mají za určených podmínek nárok na pohřebné 5 000 Kč, omezuje se výplata příspěvku na bydlení na 84 měsíce v období posledních 10 kalendářních let (s výjimkou osob starších 70 let a osob se zdravotním postižením). S účinností od 1.1.2012 se nařízením vlády č. 409/2011 mění částka životního a existenčního minima, např. měsíční částka životního minima u jednotlivce se zvyšuje z 3 126 Kč na 3 410 Kč, u osoby, která je považována jako první v pořadí, z 2 880 Kč na 3 140 Kč, atd.; existenční minimum se zvyšuje z 2 020 Kč na 2 200 Kč měsíčně. Závislý na výši životního minima je zejména přídavek na dítě, jako základní dlouhodobá dávka poskytovaná rodinám s dětmi s příjmem do 2,4-násobku životního minima, a to ve třech výších podle věku dítěte.

Podpory v nezaměstnanosti byly vyplaceny v částce 2,6 mld. Kč, tj. 21,1 % rozpočtu při meziročním poklesu o 27,3 % (o 988,1 mil. Kč). Výše výdajů na podpory v nezaměstnanosti závisí na celkové míře nezaměstnanosti a na jejím vývoji v souvislosti s hospodářským stavem země. Schválený státní rozpočet stanoví výdaje na tuto dávku pro rok 2012 ve výši 12,5 mld. Kč, tj. o 12,7 % (o 1,8 mld. Kč) méně, než stanovil rozpočet roku 2011, resp. o 6,5 % (o 874,8 mil. Kč) méně proti skutečným výdajům v roce 2011. Od ledna 2012 se změnily podmínky pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti, resp. byla snížena doba rozhodného období, ve kterém je nutné získat alespoň 12 měsíců doby důchodového pojištění, ze tří na dva roky. Změnily se rovněž podmínky pro vstup do evidence uchazečů o zaměstnání na Úřadu práce ČR - pokud úřad práce zprostředkuje uchazeči vhodné zaměstnání, ale on je ukončí bez vážného důvodu sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, může být na úřadu práce evidován až po uplynutí 6 měsíců, stejně jako ten, komu úřad práce zprostředkuje vhodné zaměstnání a se kterým zaměstnavatel ukončí pracovní poměr z důvodu zvlášť hrubého porušení pracovní kázně. Pro uchazeče o zaměstnání, kteří jsou v evidenci Úřadu práce ČR vedeni nepřetržitě déle než jeden rok nebo byli v posledním tříletém období vedeni v evidenci Úřadu práce ČR v součtu déle než rok nebo u nich existuje důvodné podezření na výkon nelegální práce či účelovou evidenci, je primárně nabízena veřejná služba. Pokud ji uchazeč bez vážného důvodu odmítne, je z evidence Úřadu práce ČR vyřazen. Od 1.1.2012 si uchazeč o zaměstnání může sám vybrat rekvalifikační kurz i rekvalifikační zařízení, které však musí mít akreditovaný program (stanoven je maximální limit úhrady ceny, pokud je překročen, rozdíl si hradí sám uchazeč). Spolupráce Úřadu práce ČR s agenturami práce umožňuje zprostředkovat práci nezaměstnaným rychleji a efektivněji. Posiluje a zefektivňuje se boj s nelegálním zaměstnáváním. Je nově upravena definice nelegální práce tak, že její prokazování je snazší a jednoznačnější, zpřísňuje se postih za výkon nelegální práce - maximální částka pokuty se zvyšuje z 10 tis. Kč na 100 tis. Kč, zvyšuje se maximální částka pokuty za umožnění výkonu nelegální práce z 5,0 mil. Kč na 10,0 mil. Kč (minimální výše pokuty činí 250 tis. Kč). Jsou ztíženy podmínky pro nelegální zaměstnávání firmám i nezaměstnaným v evidenci úřadu práce tak, že vytipovaní uchazeči o zaměstnání docházejí v určený čas v běžné pracovní době na kontaktní místa Czech POINT.

Pramen: MPSV

Míra registrované nezaměstnanosti k 31.3.2012 vypočtená z dosažitelných uchazečů o zaměstnání činila 8,9 %, počet evidovaných nezaměstnaných dosáhl 525,2 tis. osob a počet volných pracovních míst 39,9 tis. Vyšší míra nezaměstnanosti než republikový průměr byla zaznamenána v 44 okresech - nejvyšší v okresech Jeseník 17,2 %, Bruntál 17,0 %, Most 16,0 %, Hodonín 14,9 %, Znojmo 14,8 %, Děčín 14,7 %, Chomutov 13,9 %, Ústí nad Labem po 13,8 %, Karviná 13,7 %, atd. Nejnižší míra nezaměstnanosti byla dosažena v okresech Praha-východ 3,6 %, Praha 4,0 %, Praha-západ 4,3 %, Mladá Boleslav 4,8 %, Rokycany 5,5 %, Plzeň-jih 5,6 %, Plzeň-sever 5,8 %, Benešov 6,0 %, atd. Míra registrované nezaměstnanosti žen dosáhla 10,0 % a mužů 8,1 %.

V rámci sociální reformy došlo od ledna 2012 ke zjednodušení systému státem vyplácené podpory zdravotně handicapovaným a sociálně slabým občanům. Dávky, příspěvky a podpory nově vyplácejí místo obecních úřadů detašovaná pracoviště Úřadu práce ČR. Zásadní změna se týká osob se zdravotním postižením: byl přijat zcela nový zákon (č. 329/2011 Sb.), který zakotvil změny ve struktuře dávek tak, že z mnoha dílčích dávek vznikly pouze dvě "příspěvek na mobilitu" a "příspěvek na zvláštní pomůcku", také se změnil systém posuzování zdravotního stavu osob pro příspěvek na péči i jiných dávek (např. pro příspěvek na mobilitu), když se hodnotí zvládnutí 10 základních životních potřeb. Dále se např. zvýšil měsíční příspěvek na péči pro děti do 18 let z 5 000 Kč na 6 000 Kč, příspěvek na péči v prvním stupni postižení zůstává 800 Kč měsíčně, v průběhu roku 2012 budou zaváděny tzv. sociální karty, které nahradí průkazy pro zdravotně postižené a budou sloužit jako karty identifikační a platební. Změny v systému dávek pomoci v hmotné nouzi přinesly jak zjednodušení podávání žádostí a procesu administrativního rozhodování, tak zpřísnění podmínek pro osoby, které se vědomě vyhýbají práci.

Dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky pro osoby se zdravotním postižením a příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách byly v 1. čtvrtletí 2012 čerpány v celkové výši 6,4 mld. Kč, tj. 23,1 % rozpočtu při meziročním poklesu o 4,7 % (o 315,4 mil. Kč). Ve státním rozpočtu na rok 2012 jsou zahrnuty v částce 27,5 mld. Kč, tj. o 10,6 % (o 2,6 mld. Kč) více než stanovil schválený rozpočet transferů územním samosprávným celkům na tyto dávky v roce 2011, nejvíce byl navýšen příspěvek na péči o 2,1 mld. Kč, a to s přihlédnutím na skutečné čerpání v roce 2011. Proti skutečnosti 2011 je rozpočet na tyto dávky o 8,8 % (o 2,2 mld. Kč) vyšší. Z celku na rozpočet dávek pomoci v hmotné nouzi připadá téměř 5,7 mld. Kč, na rozpočet dávek osobám se zdravotním postižením 2,0 mld. Kč a na rozpočet příspěvku na péči téměř 20,0 mld. Kč.

Ostatní sociální dávky dosáhly celkem 2,0 mld. Kč. Jedná se zejména o zvláštní sociální dávky příslušníků ozbrojených sil při skončení služebního poměru, vyplácené ministerstvy obrany, vnitra, spravedlnosti a financí, které jsou ve schváleném rozpočtu zahrnuty v částce 8,3 mld. Kč při meziročním navýšení o 4,8 % (o 285,0 mil. Kč) proti schválenému rozpočtu roku 2011 a o 5,7 % (441,9 mil. Kč) proti skutečnosti roku 2011 a které si řadu let udržují stabilní dynamiku růstu, která vychází z legislativy nedotčené úspornými záměry.

Graf č. 9 Sociální dávky v 1. čtvrtletí 2012

 

Výdaje státu na aktivní politiku zaměstnanosti⁷ činily 552,6 mil. Kč, tj. 9,1 rozpočtu při meziroční snížení o 54,3 % (o 656,0 mil. Kč). Schválený rozpočet 6,1 mld. Kč (vč. prostředků z rozpočtu EU) předpokládá meziroční pokles výdajů o 3,2 % (o 206,6 mil. Kč) proti schválenému rozpočtu roku 2011 a růst o 59,8 % (o 2,3 mil. Kč) proti skutečnosti 2011.

Výdaje na ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele jsou poskytovány podle zákona č. 118/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, na úhradu mezd zaměstnanců místo zaměstnavatele při jeho pracovní neschopnosti, na odvod pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti, odvod pojistného na veřejné zdravotní pojištění a na odvod daně z příjmu za zaměstnance. V 1. čtvrtletí 2012 dosáhly celkem 92,0 mil. Kč, tj. 15,3 % rozpočtu; meziročně se tyto výdaje snížily o 28,4 % (o 36,6 mil. Kč). Ve státním rozpočtu na rok 2011 byly schváleny v částce 600,0 mil. Kč, tj. o 14,3 % (o 100,0 mil. Kč) méně než stanovil schválený rozpočet na rok 2011 a o 54,2 % (o 210,9 mil. Kč) více než bylo v roce 2011 čerpáno.

Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením je poskytován zaměstnavateli zaměstnávajícímu v pracovním poměru více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením. V 1. čtvrtletí 2012 bylo vyplaceno 804,6 mil. Kč, tj. 25,8 % schváleného rozpočtu, meziročně se tyto výdaje zvýšily o 1,7 % (o 13,2 mil. Kč). Schválený rozpočet 3,1 mld. Kč je o 19,7 % (o 513,0 mil. Kč) vyšší než schválený rozpočet roku 2011, proti skutečnému čerpání v roce 2011 je naopak nižší o 5,2 % (o 169,4 mil. Kč). V rozpočtu je promítnuta řada legislativních opatření zlepšujících zprostředkování práce a flexibilitu při hledání zaměstnání osob se zdravotním postižením.

Nízké čerpání výdajů na platy, ostatní platby za provedenou práci a povinné pojistné placené zaměstnavatelem ve výši 16,1 % rozpočtu (14,4 mld. Kč) je obvyklé a souvisí s měsíčním posunem v účtování (ve stejném období předchozího roku to bylo 15,7 % rozpočtu). Meziročně tyto se výdaje zvýšily o 2,2 %, tj. o 305,7 mil. Kč.

Neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím (bez transferů veřejným výzkumným institucím a cizím příspěvkovým organizacím) byly uvolněny ve výši 14,3 mld. Kč, tj. 27,1 % rozpočtu. Meziročně se tyto výdaje státního rozpočtu zvýšily o 16,5 % (o 2,0 mld. Kč). Schválený rozpočet neinvestičních transferů příspěvkovým a podobným organizacím celkem (52,9 mld. Kč) počítá s meziročním růstem výdajů o 0,3 % (o 167,5 mil. Kč) proti schválenému rozpočtu roku 2011, proti skutečnosti roku 2011 je však nižší o 7,5 % (o 4,3 mld. Kč).

Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně byly čerpány v celkovém objemu 20,6 mld. Kč. Z toho na transfery fondům sociálního a zdravotního pojištění, představující platby státu na zdravotní pojištění za vybrané skupiny obyvatel (tzv. státní pojištěnce), připadlo 13,2 mld. Kč, tj. 25,0 % rozpočtu při meziročním poklesu o 0,4 % (o 50,1 mil. Kč). Státní rozpočet ve výši 52,9 mld. Kč je přibližně na stejné úrovni jako rozpočet i skutečnost roku 2011. Vláda nezvýšila nařízením vlády vyměřovací základ pro tuto platbu, který tak zůstává v roce 2012 stejný jako v roce 2011 ve výši 5 355 Kč, zrovna tak jako z něj odvozená měsíční platba státu v částce 723 Kč za osobu. Neinvestiční transfery státním fondům jsou ve schváleném státním rozpočtu na rok 2012 zahrnuty v částce 37,7 mld. Kč, tj. o 11,4 % (o 4,8 mld. Kč) méně proti schválenému rozpočtu roku 2011, ale o 27,6 % (o 8,2 mld. Kč) více proti skutečnosti roku 2011. V 1. čtvrtletí 2012 bylo státním fondům převedeno celkem 7,4 mld. Kč neinvestičních prostředků, tj. 19,5 % rozpočtu při meziročním růstu o 11,0 % (o 728,0 mil. Kč).

V rámci běžných výdajů státního rozpočtu bylo veřejným rozpočtům územní úrovně převedeno 32,6 mld. Kč neinvestičních prostředků, tj. 30,6 % rozpočtu při meziročním poklesu o 2,5 % (o 844,6 mil. Kč). Po očištění vlivu dávek sociální péče v roce 2011 navýšení těchto výdajů činilo 21,8 % (o 5,8 mld. Kč více) a souviselo zejména s tím, že k 31. březnu 2012 byly kapitolou Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy převedeny zálohy na přímé náklady škol zřizovaných kraji a obcemi na první čtyři měsíce roku 2012 ve výši 26,0 mld. Kč a zálohy soukromým školám na první a druhé čtvrtletí 2012 ve výši 2,0 mld. Kč (v roce 2011 byly v 1. čtvrtletí převedeny zálohy pouze na první tři měsíce v celkové výši 19,4 mld. Kč). Schválený rozpočet neinvestičních transferů veřejným rozpočtům územní úrovně 106,4 mld. Kč předpokládá snížení výdajů o 15,7 % (o 19,8 mld. Kč) proti schválenému rozpočtu roku 2011 a o 19,5 % (o 25,8 mld. Kč), po korekci o transfery na dávky v roce 2011 meziroční předpoklad navýšení výdajů činí 5,0 % (o 5,1 mld. Kč více) proti schválenému rozpočtu 2011 a snížení 0,5 % (o 95,5 mil. Kč) proti skutečnosti 2011.

Státní příspěvek účastníkům penzijního připojištění poskytnutý v 1. čtvrtletí roku 2012 dosáhl 1,4 mld. Kč, tj. 22,7 % rozpočtu, při meziročním růstu o 1,0 % (o 14,1 mil. Kč). Schválený státní rozpočet 6,2 mld. Kč počítá s navýšením těchto výdajů o 1,6 % (o 100 mil. Kč) proti rozpočtu roku 2011, proti skutečnosti roku 2011 téměř o 11,0 % (o 612,2 mil. Kč).

Odvody vlastních zdrojů Evropských společenství do rozpočtu Evropské unie dosáhly ke konci března 2012 celkem 14,4 mld. Kč, tj. 40,9 % rozpočtu a o 22,0 % (o 2,6 mld. Kč) více než v 1. čtvrtletí 2011. Tyto výdaje jsou ve státním rozpočtu na rok 2012 vyčleněny částkou 35,3 mld. Kč, tj. o 0,1 % (o 50,0 mil. Kč) více, než stanovil rozpočet v roce 2011 a o 2,8 % (o 1,0 mld. Kč) méně než byla skutečnost roku 2011, kdy došlo k vypořádání finančních vztahů z minulých let ve prospěch EU (dodatečný odvod 5,0 mld. Kč).

Výdaje kapitoly Státní dluh (zejména úroky) dosáhly více než 5,0 mld. Kč, tj. 6,3 % rozpočtu, tzn. o 0,6 procentního bodu méně než v 1. čtvrtletí 2011. V porovnání se stejným obdobím roku 2011 byly na stejné úrovni (snížení o 1,2 mil. Kč). Čerpání v průběhu roku souvisí s úrokovými platbami v návaznosti na platební kalendář střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů.

4.2. Kapitálové výdaje

Státní rozpočet na rok 2012 stanovil rozsah kapitálových výdajů ve výši 96,9 mld. Kč, což představuje proti schválenému rozpočtu roku 2011 o 7,6 mld. Kč, tj. o 7,3 % méně, proti skutečnosti dosažené v roce 2011 pak o 22,0 mld. Kč, tj. o 18,5 % méně. K meziročnímu poklesu těchto výdajů došlo zejména z důvodu snížení výdajů krytých příjmy z rozpočtu Evropské unie (hlavně v kapitolách Ministerstvo dopravy, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo vnitra). Naopak např. v kapitole Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy se tyto výdaje oproti roku 2011 zvýšily. Kromě toho dochází k ukončování akcí a ke snížení výdajů v důsledku přijetí úsporných opatření. Strukturu kapitálových výdajů v roce 2012 ovlivnil převod výdajů krytých úvěry od Evropské investiční banky do kapitoly Ministerstvo dopravy (3,7 mld. Kč) a Ministerstvo zemědělství (2,2 mld. Kč). V roce 2011 byly tyto výdaje rozpočtovány v kapitole Státní dluh (5,5 mld. Kč).

Výdaje státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku jsou stanoveny v celkové výši 39,8 mld. Kč (včetně 6,9 mld. Kč souvisejících neinvestičních výdajů), tj. proti schválenému rozpočtu na rok 2011 o 6,6 mld. Kč, resp. o 14,2 %, nižší. Do výdajů roku 2012 je zahrnuta i část transferů poskytnutých na financování programů z fondů Evropské unie v celkové výši 12,9 mld. Kč, proti roku 2011 o 7,6 mld. Kč, resp. o 37,2 % nižší, a transferů poskytovaných z finančních mechanismů v celkové výši 393 mil. Kč.

Rozpočet vychází z výdajů na programy vedených v informačním systému programového financování ISPROFIN EDS/SMVS tak, jak byly jednotlivými resorty zpracovány ve vazbě na oznámená "směrná čísla" kapitol. Ve státním rozpočtu jsou jednotlivé programy rozlišeny počátečním číslem podle data jejich zařazení do programového financování a to tak, že programy začínající číslem 3 byly zahájeny do konce roku 2000, programy začínající číslem 2 byly zahájeny v rozmezí let 2001-2007 a programy začínající číslem 1 jsou programy zahajované od roku 2007 s tím, že dochází k částečnému překrývání s programy začínajícími číslem 2. V informačním systému programového financování ISPROFIN EDS/SMVS jsou Ministerstvem financí sledovány věcné, časové a finanční parametry akcí (projektů) zabezpečujících cíle jednotlivých programů.

Ve státním rozpočtu na rok 2012 je programové financování reprezentováno jedním průřezovým závazným ukazatelem "Výdaje vedené v informačním systému programového financování celkem". V souvislosti s transformací programového financování byla změněna struktura členění těchto výdajů s tím, že akce v jednotlivých programech jsou rozděleny podle typu na výdaje vedené v EDS (evidenční dotační systém) a v SMVS (správa majetku ve vlastnictví státu) a zároveň jsou jednotlivé programy členěny na krátkodobé akce, střednědobé a střednědobé dokončované akce a dlouhodobé a dlouhodobé dokončované akce. Jmenovitý seznam akcí je uváděn s finančními objemy ve všech letech jejich realizace, resp. jednotlivě v letech do r. 2010, pak rok 2011, 2012, 2013, 2014 a od 1.1.2015 dle údajů uvedených v informačním systému programového financování ISPROFIN EDS/SMVS. Tyto údaje slouží ke sledování rozestavěnosti a možnosti státního rozpočtu financovat investiční výstavbu a sledovat výdaje na reprodukci majetku. Z celkových výdajů na programové financování ve výši 39,8 mld. Kč připadá na výdaje v EDS 18,5 mld. Kč a v SMVS 21,3 mld. Kč.

V roce 2012 lze očekávat změny přístupu resortů k reprodukci majetku ve vlastnictví státu, a to směrem k její neinvestiční části, tj. od pořizování nového majetku ke kvalitnější péči o jeho stav a hospodárnějšímu přístupu k pořizování nových investic vzhledem k nižším objemům výdajů.

Z druhového hlediska jsou kapitálové výdaje rozpočtovány nejvíce jako investiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně (26,1 mld. Kč), transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně (25,2 mld. Kč), transfery příspěvkovým a podobným organizacím (18,1 mld. Kč), pořízení dlouhodobého hmotného majetku (9,9 mld. Kč), transfery podnikatelským subjektům (7,4 mld. Kč) apod.

Z celkové částky 96,9 mld. Kč rozpočtovaných kapitálových výdajů nejvíce prostředků připadá na Ministerstvo dopravy (28,2 mld. Kč, tj. 29 % všech kapitálových výdajů státního rozpočtu), Ministerstvo pro místní rozvoj (23,1 mld. Kč), Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (15,2 mld. Kč), Ministerstvo životního prostředí (6,9 mld. Kč), Ministerstvo obrany (5,5 mld. Kč), Ministerstvo zdravotnictví (4,3 mld. Kč), na kapitolu Všeobecná pokladní správa (2,4 mld. Kč), Ministerstvo kultury (2,2 mld. Kč), na kapitolu Operace státních finančních aktiv (2,0 mld. Kč), Ministerstvo vnitra (1,3 mld. Kč), Ministerstvo práce a sociálních věcí (1,2 mld. Kč), Ministerstvo zdravotnictví (1,1 mld. Kč) apod.

K meziročnímu poklesu rozpočtovaných kapitálových výdajů došlo především u kapitoly Státní dluh, u Ministerstva životního prostředí, Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva dopravy,nárůst byl vykázán zejména u Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva zemědělství, u kapitol Všeobecná pokladní správa a Operace státních finančních aktiv, u Ministerstva kultury a Ministerstva obrany.

Z uvedené celkové rozpočtované částky 39,8 mld. Kč určené na financování programů připadá největší část na státní rozpočet, resp. rozpočet kapitol správců programů (26,6 mld. Kč, tj. 66,8 %), část na zdroje z Fondu soudržnosti EU (8,9 mld. Kč), ze strukturálních fondů EU (4,0 mld. Kč), resp. na zdroje z Finančních mechanizmů (393 mil. Kč).

Čerpání kapitálových výdajů v prvních třech měsících roku 2012 ve výši 22,9 mld. Kč představovalo 23,6 % rozpočtu a bylo tak o 1,4 mld. Kč pod úrovní alikvoty rozpočtované hodnoty. Nejvíce investičních prostředků bylo čerpáno na předfinancování programů spolufinancovaných Evropskou unií ze státního rozpočtu (8,2 mld. Kč) a na transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury (6,3 mld. Kč) a Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (1,7 mld. Kč). Meziročně bylo čerpání kapitálových výdajů o 3,3 mld. Kč, tj. o 12,5 % nižší než ve stejném období roku 2011.

Podrobnější plnění běžných a kapitálových výdajů za 1. čtvrtletí bude známo po zpracování finančních výkazů kapitol státního rozpočtu (koncem měsíce dubna).

---

¹ Rozpočet příjmů z rozpočtu EU je stanoven ve výši 100,9 mld. Kč (rozdíl spočívá v zavedení principu předfinancování).
² sociální dávky, příspěvek zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 % osob se zdravotním postižením, platba státu do systému veřejného zdravotního pojištění za vybrané skupiny obyvatel, výdaje na insolventnost, státní příspěvek na penzijní připojištění
³ zákon č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, byl na návrh vlády projednán a schválen Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ve stavu legislativní nouze, po schválení Senátem a po podpisu prezidentem republiky vstoupil v platnost s účinností od 1.1.2011; na návrh opozičních poslanců byl 14.3.2011 způsob projednávání a tím i platnost tohoto zákona řešen Ústavním soudem s verdiktem, že přijatá opatření zůstanou v platnosti do 31.12.2011 a zákon musí do tohoto data být projednán běžnou legislativní cestou
⁴ dávky důchodového pojištění, dávky nemocenského pojištění, dávky státní sociální podpory, dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky zdravotně postiženým občanům, příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, podpory v nezaměstnanosti, ostatní dávky včetně zvláštních sociálních dávek příslušníků ozbrojených sil při skončení služebního poměru
⁵ zákon č. 220/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, řeší především dopady nálezu Ústavního soudu Pl. ÚS 8/07 (publikováno pod č. 135/2010 Sb.), který shledal dosavadní způsob stanovení výpočtového základu, z něhož se vypočítává procentní výměra důchodu, tedy i výše tzv. redukčních hranic, protiústavním. K 30.9.2011 byl zrušen § 15 zákona o důchodovém pojištění, který tento způsob výpočtu stanovil; samotná existence redukčních hranic však zpochybněna nebyla, a tak pro vyjádření zásluhovosti v základním důchodovém pojištění byla mj. uzákoněna pravidla pro stanovení výše redukčních hranic a základní výměry důchodu ve vazbě na průměrnou mzdu.
⁶ přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče, porodné, pohřebné
⁷ výdaje na rekvalifikaci, veřejně prospěšné práce, účelná pracovní místa, zaměstnanost občanů se změněnou pracovní schopností a ostatní výdaje APZ (např. investiční pobídky, cílené regionální programy, společné programy EU a ČR)

1. Vývoj státního dluhu
2. Příjmy a výdaje kapitoly Státní dluh
3. Řízení státního dluhu
4. Řízení likvidity v 1. čtvrtletí 2012

---

1. Vývoj státního dluhu

V 1. čtvrtletí 2012 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu o 113,7 mld. Kč z 1 499,4 mld. Kč na 1 613,0 mld. Kč. Znamená to, že v průběhu 1. čtvrtletí 2012 se tento dluh zvýšil o 7,6 %.Nárůst státního dluhu po očištění o změnu rezervy financování (čistý státní dluh) činil 16,7 mld. Kč, tj. 1,2 %. Nárůst celkového (hrubého) státního dluhu byl způsoben především zvýšením rezervy financování o 96,9 mld. Kč.

Při zvýšení celkového státního dluhu z 1 499,4 mld. Kč na 1 613,0 mld. Kč se vnitřní státní dluh zvýšil o 71,3 mld. Kč a korunová hodnota vnějšího státního dluhu se zvýšila o 42,4 mld. Kč.

Pramen: MF

Státní půjčky v 1. čtvrtletí 2012 spočívaly především v emisích státních dluhopisů. Bylo realizováno 7 emisí krátkodobých státních dluhopisů, a sice státních pokladničních poukázek (SPP). Všechny tyto emise SPP byly primárně určeny k financování dlouhodobého státního dluhu. Celkový objem půjček prodejem SPP dosáhl v uvedeném období hodnoty 60 952 mil. Kč. Objem splátek SPP činil 46 452 mil. Kč. Stav státních pokladničních poukázek v oběhu se tak v průběhu 1. čtvrtletí 2012 zvýšil z 162 609 mil. Kč na počátku roku na 177 109 mil. Kč, tj. o 14 500 mil. Kč.

Celkový objem čerpání krátkodobých půjček v 1. čtvrtletí roku 2012 činil 1 423 mil. Kč, splátky těchto půjček pak dosáhly rovněž 1 423 mil. Kč. Stav těchto půjček tak byl na konci 1. čtvrtletí roku 2012 stejný jako na počátku roku, a to nulový.

Tyto půjčky řešily krátkodobý nedostatek likvidních finančních prostředků při řízení likvidity státní pokladny, přičemž se jednalo výhradně o pasivní repo operace se zástavou poukázek ČNB realizované na účtu řízení likvidity státní pokladny.

V 1. čtvrtletí 2012 pokračovalo MF ve vydávání střednědobých a dlouhodobých dluhopisů na domácím primárním trhu podle emisního plánu v souladu s emisní politikou nastoupenou od začátku roku 2000. Dne 23.1.2012 proběhlo vydání 1. tranše 67. emise 5letých variabilně úročených dluhopisů v objemu 8 181 mil. Kč. Dále byla realizována dvě znovuotevření 41. emise 15letých dluhopisů v celkovém objemu 9 580 mil. Kč, jedno znovuotevření 49. emise 30letých dluhopisů v objemu 1 320 mil. Kč, dvě znovuotevření 60. emise 5letých dluhopisů v celkovém objemu 10 750 mil. Kč, jedno znovuotevření 61. emise 11letých dluhopisů v objemu 5 854 mil. Kč, jedno znovuotevření 62. emise 3letých dluhopisů v objemu 8 950 mil. Kč, dvě znovuotevření 63. emise 12letých variabilně úročených dluhopisů v celkovém objemu 8 126 mil. Kč a jedno znovuotevření 1. tranše 67. emise 5letých variabilně úročených dluhopisů v objemu 2 208 mil. Kč. Celkově tak emise domácích střednědobých a dlouhodobých dluhopisů na primárním trhu dosáhly v 1. čtvrtletí 2012 výše 54 969 mil. Kč.

Pramen: MF

V průběhu 1. čtvrtletí roku 2012 byly uskutečněny na sekundárním trhu obchody se státními střednědobými a dlouhodobými cennými papíry, kdy se jednalo o prodeje SDD z portfolia MF. Celkem bylo provedeno 7 prodejů SDD z portfolia v celkovém objemu 1 850 mil. Kč. Ve všech případech se jednalo o prodej 58. emise 15letých státních dluhopisů z roku 2009.

Prémií emisí střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů na domácím primárním trhu bylo v 1. čtvrtletí 2012 dosaženo v případě 8 z 11 vydaných tranší, přičemž jejich celková výše dosáhla 2 029 mil. Kč. Spolu s prémiemi dosaženými v rámci obchodů s SDD na sekundárním trhu ve výši 366 mil. Kč tak dosáhly celkové prémie transakcí s SDD výše 2 395 mil. Kč. Diskonty byly zaznamenány u zbývajících 3 vydaných tranší, přičemž jejich celková výše dosáhla 265 mil. Kč s tím, že na sekundárním trhu diskont zaznamenán nebyl. Pro srovnání, v 1. čtvrtletí 2011 dosáhly prémie na domácím trhu výše 964 mil. Kč a diskonty 374 mil. Kč. Výrazně vyšší prémie než ve stejném čtvrtletí uplynulého roku jsou především důsledkem znovuotevírání emisí z minulých let s relativně vysokou kupónovou mírou. Jde především o 41., 58. a 60. emisi SDD, u kterých byl zaznamenán relativně vysoký rozdíl mezi výnosem do splatnosti a kupónovou mírou a tím i výrazná prémie.

Prémie emisí státních střednědobých a dlouhodobých dluhopisů jsou od roku 2008 součástí příjmů kapitoly Státní dluh, diskonty jsou součástí výdajů kapitoly Státní dluh.

Celkový objem domácích střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů v oběhu se v důsledku emisí na primárním trhu a obchodů na trhu sekundárním zvýšil z 999 132 mil. Kč na počátku roku 2012 o 56 819 mil. Kč na 1 055 951 mil. Kč na konci 1. čtvrtletí roku 2012, a to v důsledku emisí SDD na primárním trhu ve výši 54 969 mil. Kč a prodejů z portfolia MF na sekundárním trhu ve výši 1 850 mil. Kč. V průběhu 1. čtvrtletí roku 2012 nebyly uskutečněny žádné splátky jistin ani zpětné odkupy.

V průběhu 1. čtvrtletí 2012 se stav spořicích státních dluhopisů, který ke konci roku 2011 činil 20 429 mil. Kč, nezměnil.

Na počátku roku 2012 byly v oběhu státní střednědobé a dlouhodobé dluhopisy emitované na zahraničních trzích v celkovém objemu 245 746 mil. Kč. Dne 24. února 2012 vydala Česká republika 6. emisi eurobondů v objemu 2,0 mld. EUR s kupónovou sazbou 3,875 % a s dobou splatnosti 10 let, přičemž čistý výnos emise činil 1 979,130 mil. EUR. Korunová hodnota emitovaných prostředků v den emise činila 50 060 mil. Kč. Trend zhodnocování české koruny přispěl k poklesu objemu zahraničních emisí dluhopisů o 7 340 mil. Kč a jejich stav na konci 1. čtvrtletí 2012 tudíž činil 288 465 mil. Kč.

Objem státních dluhopisů v oběhu vzrostl v 1. čtvrtletí 2012 o 114 039 mil. Kč (v nominálním vyjádření) z 1 427 915 mil. Kč na 1 541 954 mil. Kč. Znamená to, že objem státních dluhopisů v oběhu vzrostl v průběhu 1. čtvrtletí 2012 na 108,0 % jejich stavu na začátku roku.

V průběhu 1. čtvrtletí 2012 se uskutečnily též splátky půjček od Evropské investiční banky v celkovém objemu 358 mil. Kč, v tom 177 mil. Kč činily dílčí splátky půjčky na výstavbu dálnic B, 77 mil. Kč dílčí splátky půjčky pro Masarykovu univerzitu, 60 mil. Kč dílčí splátky půjčky na prevenci povodní, 11 mil. Kč dílčí splátky půjčky na výstavbu Pražského okruhu část A a 33 mil. Kč dílčí splátky půjčky na odstraňování povodňových škod.

Celkem se tak objem půjček od EIB v průběhu 1. čtvrtletí roku 2012 snížil z 71 323 mil. Kč na 70 965 mil. Kč.

Zatímco na počátku roku 2012 dosahovala korunová hodnota dolarové směnky pro úhradu účasti u IBRD v hodnotě 6,8 mil. USD výše 136 mil. Kč, v důsledku zhodnocení koruny došlo v průběhu 1. čtvrtletí 2012 k poklesu této hodnoty o 10 mil. Kč na 126 mil. Kč.

Výnosy SPP v 1. čtvrtletí roku 2012 dosahovaly ve srovnání se stejným obdobím roku 2011 mírně nižších hodnot. Zatímco výnos 3měsíční emise SPP dosahoval v 1. čtvrtletí 2012 0,81 % p.a., v 1. čtvrtletí 2011 se nacházel v rozmezí 0,82 - 1,03 % p.a. V případě výnosu 12měsíční emise SPP dosahoval výnos v 1. čtvrtletí 2012 hodnoty 1,01 % p.a. oproti intervalu 1,28 - 1,30 % p.a v 1. čtvrtletí 2011.

Výnosy do splatnosti střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů byly v průběhu 1. čtvrtletí 2012 v zásadě konstantní, přičemž oproti výnosům v 1. čtvrtletí roku 2011 dosahovaly výrazně nižších hodnot.

Výnos 6. tranše 3leté 62. emise SDD z roku 2011 činil na počátku ledna 1,95 % p.a., zatímco u 1. tranše na konci února 2011 činil výnos 2,69 % p.a. tj. letošní výnos byl o 74 bazických bodů nižší.

Výnos 8. tranše 5leté 60. emise SDD z roku 2010 činil na počátku února 2,03 % p.a, zatímco na konci března u 9. tranše této emise mírně vzrostl na 2,08 % p.a., tj. byl o 5 bazických bodů vyšší.

Výnos 6. tranše 11leté 61. emise SDD z roku 2010 dosáhl na počátku března hodnoty 3,26 % p.a., zatímco u 2. tranše této emise z poloviny března 2011 činil 4,19 % p.a., tj. letošní výnos byl o 93 bazických bodů nižší.

Výnos 9. tranše 15leté 41. emise SDD z roku 2003 činil v polovině února 2,76 % p.a., u 10. tranše této emise z poloviny března tento výnos činil 2,71 % p.a., tj. došlo k poklesu o 5 bazických bodů.

Výnos 3. tranše 30leté 49. emise SDD z roku 2006 dosáhl v polovině března hodnoty 3,96 % p.a.

Spread proti sazbě PRIBOR 1. tranše nové 5leté 67. emise variabilně úročených SDD se na konci ledna pohyboval na úrovni 89 bazických bodů, zatímco v případě 2. tranše na počátku března poklesl na 77 bazických bodů, tj. o 12 bazických bodů.

Spread proti sazbě PRIBOR 5. tranše 12leté 63. emise z roku 2011 variabilně úročených SDD v polovině února činil 98 bazických bodů, u 6. tranše této emise na konci března činil 96 bazických bodů, tj. poklesl o 2 bazické body.

2. Příjmy a výdaje kapitoly Státní dluh

2.1. Příjmy kapitoly Státní dluh

Pramen:MF

Tyto výsledky kapitoly znamenají, že v porovnání s 1. čtvrtletím 2011 se v 1. čtvrtletí 2012 celkové a též úrokové příjmy kapitoly zvýšily o 113,7 %. Příjmy kapitoly za 1. čtvrtletí 2012 jsou ve srovnání se stejným obdobím minulého roku vyšší o 1 864 mil. Kč. Příjmy kapitoly jsou ve srovnání se schváleným rozpočtem, který je shodný s rozpočtem po změnách, o 28,5 procentních bodů nad alikvotou pro 1. čtvrtletí 2012.

Celkové příjmy kapitoly v 1. čtvrtletí 2012 dosáhly výše 3 503 mil. Kč, což představuje 53,5 % příjmů rozpočtovaných pro rok 2012. Příjmy kapitoly Státní dluh byly v 1. čtvrtletí 2012 tvořeny výhradně úrokovými příjmy.

Úrokové příjmy kapitoly Státní dluh ve výši 3 503 mil. Kč byly tvořeny převážně příjmy vnitřního dluhu ve výši 3 500 mil. Kč. Z této částky představují příjmy ze střednědobých a dlouhodobých dluhopisů celkem 3 269 mil. Kč, kdy 2 395 mil. Kč činily prémie spojené s emisemi SDD na primárním trhu a prodeji těchto instrumentů na trhu sekundárním a 874 mil. Kč alikvotní úrokové výnosy spojené s transakcemi s SDD na primárním a sekundárním trhu. Příjmy ze střednědobých a dlouhodobých dluhopisů vzrostly oproti 1. čtvrtletí 2011 o 122,1 % především v důsledku znovuotevírání emisí z minulých let s relativně vysokou kupónovou mírou, které v 1. čtvrtletí 2012 při relativně nízkých výnosech do splatnosti generovaly významné prémie.

Příjmy z krátkodobých poskytnutých půjček a pře-půjčení ve výši 230 mil. Kč jsou tvořeny zejména příjmy z aktivních operací řízení likvidity na účtu řízení likvidity státní pokladny (repo operacemi se zástavou poukázek ČNB a SPP a depozitními operacemi) ve výši 226 mil. Kč. Příjmy z cizoměnových aktivních operací, které byly výsledkem zhodnocení volných prostředků z emisí eurobondů, pak činily 5 mil. Kč. Růst příjmů z krátkodobých půjček o 70,9 % oproti 1. čtvrtletí 2012 je především důsledkem vyššího objemu investovaných prostředků státní pokladny.

V průběhu 1. čtvrtletí 2012 došlo v souladu s rozpočtovými pravidly k připsání úroků z vkladů vzniklých na eurovém vkladovém účtu MF a na souhrnném účtu státní pokladny na příjmový účet, a to ve výši 4 mil. Kč. Růst takto získaných prostředků o 116,9 % oproti 1. čtvrtletí 2011 je dán zejména vyšším objemem prostředků na Euroúčtu dluhové služby v důsledku realizace 6. emise eurobondů.

Z hlediska rozpočtové skladby byly veškeré příjmy kapitoly Státní dluh zaznamenány na položce 2141 - Příjmy z úroků (část).

2.2. Výdaje kapitoly Státní dluh

Pramen: MF

Celkové výdaje kapitoly v 1. čtvrtletí 2012 dosáhly výše 5 038 mil. Kč, což představuje 6,3 % rozpočtu po změnách pro rok 2012. Úrokové výdaje činily 4 902 mil. Kč a poplatky 136 mil. Kč.

Tyto výsledky kapitoly znamenají, že v porovnání s 1. čtvrtletím 2011 v 1. čtvrtletí 2012 celkové výdaje kapitoly zůstaly v zásadě nezměněny, zatímco státní dluh vzrostl o 14,9 % (v porovnání konec 1Q2012 / konec 1Q2011). Výdaje kapitoly za 1. čtvrtletí 2012 se snížily meziročně ve srovnání s 1. čtvrtletím 2011 o 1 mil. Kč. Výdaje kapitoly jsou ve srovnání s rozpočtem po změnách o 18,7 procentních bodů pod alikvotou pro 1. čtvrtletí 2012.

Celkové úrokové výdaje poklesly ve srovnání s 1. čtvrtletím roku 2011 o 2,3 %. V úrokových výdajích stále dominují úrokové výdaje na vnitřní dluh (3 048 mil. Kč), přičemž v porovnání s 1. čtvrtletím 2011 se podíl úrokových výdajů na vnitřní dluh na celkových úrokových výdajích snížil o 0,5 procentních bodů z 62,7 % na 62,2 %.

Úrokové výdaje na vnitřní (domácí) dluh jsou složeny z úrokových výdajů na peněžní instrumenty a z úrokových výdajů na střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy. Úrokové výdaje na peněžní instrumenty dosáhly v 1. čtvrtletí 2012 výše 350 mil. Kč oproti 341 mil. Kč ve stejném období roku 2011, což představuje zvýšení o 2,8 % dané zejména růstem objemu emitovaných SPP oproti 1. čtvrtletí 2011. Úrokové výdaje na peněžní instrumenty jsou určeny výdaji na státní pokladniční poukázky ve výši rovněž 350 mil. Kč, výdaje na krátkodobé půjčky činí pouhých 91 tis. Kč.

Úrokové výdaje na střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy dosáhly v 1. čtvrtletí 2012 výše 2 697 mil. Kč oproti 2 807 mil. Kč ve stejném období roku 2011, poklesly tedy o 3,9 %. Většinu z těchto výdajů tvořily výdaje na vyplacené kupóny SDD, a to 2 432 mil. Kč. Úrokové výdaje na SDD byly dále zvyšovány výdaji na diskonty SDD ve výši 265 mil. Kč, které byly dány emisemi na primárním trhu.

Úrokové výdaje na vnější (zahraniční) dluh ve výši 1 854 mil. Kč oproti 1 871 mil. Kč v 1. čtvrtletí 2011 byly dány zejména úroky zahraničních emisí státních dluhopisů České republiky, které v 1. čtvrtletí 2012 činily 1 573 mil. Kč oproti 1 612 mil. Kč v 1. čtvrtletí 2011 (pokles o 2,4 %). Tyto úrokové výdaje byly určeny především výdaji na swapové operace, jenž byly realizovány pro zajištění zahraničních emisí dluhopisů proti devizovému a úrokovému riziku. Výdaje na tyto zajišťovací operace činily v 1. čtvrtletí 2012 celkem 1 155 mil. Kč. Diskont spojený se 6. emisí eurobondů činil 416 mil. Kč a ostatní úrokové výdaje 3 mil. Kč.

Druhou složkou úrokových výdajů na vnější dluh byly výdaje z titulu půjček od Evropské investiční banky (EIB) ve výši 281 mil. Kč, které se v porovnání s 1. čtvrtletím 2011 zvýšily o 8,2 % především v důsledku růstu objemu těchto půjček.

V 1. čtvrtletí 2012 činily poplatky spojené s obsluhou státního dluhu 136 mil. Kč, což je 18,1 % rozpočtu. Ve srovnání s 1. čtvrtletím 2011 se úhrady z titulu poplatků zvýšily, což je dáno zejména skutečností emise eurobondů, resp. úhrady poplatků vedoucím manažerům této emise v 1. čtvrtletí 2012 v kontrastu se stejným obdobím minulého roku.

Z hlediska rozpočtové skladby byla jedna část úrokových výdajů ve výši 3 747 mil. Kč zaznamenána na položce 5141 - Úroky vlastní a druhá část ve výši 1 155 mil. Kč pak na položce 5146 - Úrokové výdaje na finanční deriváty. Téměř veškeré poplatky ve výši 135 mil. Kč byly v 1. čtvrtletí 2012 zaznamenány na položce 5144 - Poplatky dluhové služby, pouze 1 mil. Kč bylo zaznamenáno na položce 5362 - Platby daní a poplatků státnímu rozpočtu.

Zatímco rozpočet po změnách jediného specifického závazného ukazatele kapitoly Státní dluh "Obsluha státního dluhu" je shodný s rozpočtem po změnách, konečný rozpočet kapitoly byl snížen ze 79 406 mil. Kč na 73 706 mil. Kč, tj. o 5 700 mil. Kč, v důsledku vázání výdajů kapitoly Státní dluh provedeného na základě usnesení vlády č. 178 / 2012.

3. Řízení státního dluhu

3.1. Dluhová strategie a řízení rizik

V souladu se Strategií financování a řízení státního dluhu pro rok 2012 sledovalo Ministerstvo financí během prvního čtvrtletí roku 2012 strategické cíle v oblasti řízení dluhového portfolia. Tento řídící dokument konkretizuje roční program financování potřeb centrální vlády a kvantifikuje cíle, které vymezují operační prostor pro taktické řízení státního dluhu a státních finančních aktiv prostřednictvím aktivních operací na sekundárním trhu státních dluhopisů a finančních derivátů.

3.2. Přehled plnění strategických cílů pro rok 2012

Hodnocení směrování struktury dluhového portfolia k vyhlášeným cílům a plnění ročního programu financování státu v průběhu roku 2012 je shrnuto v následujícím přehledu.

Pramen: MF
Poznámky: SDD - domácí korunové středně a dlouhodobé státní dluhopisy; Hrubá emise SDD je včetně přímých prodejů z vlastního portfolia na sekundárním trhu, Evropské investiční bance a investičních operací Ministerstva

V oblasti zahraniční emisní činnosti byla dne 24. února 2012 vydána šestá veřejná syndikovaná zahraniční emise denominovaná v EUR ve jmenovité hodnotě 2,0 mld. EUR, tj. cca 50,1 mld. Kč, což je 68,6 % maximální zahraniční emisní činnosti v rámci finančního programu pro rok 2012. V prvním čtvrtletí nedošlo k čerpání žádné tranše půjček od Evropské investiční banky.

V oblasti domácí emisní činnosti došlo v prvním čtvrtletí k hrubé emisi středně a dlouhodobých státních dluhopisů ve jmenovité hodnotě 56,8 mld. Kč, z čehož byly v souladu se Strategií uskutečněny prodeje Dluhopisu ČR, 2009 - 2024, 5,70 % z vlastního portfolia na sekundárním trhu prostřednictvím elektronického obchodního systému MTS Czech Republic v celkové jmenovité hodnotě 1,85 mld. Kč. V prvním čtvrtletí nebyly uskutečněny žádné prodeje středně a dlouhodobých státních dluhopisů Evropské investiční bance. Tímto došlo k využití 32,0 % plánovaného ročního maximálního emisního limitu. V průběhu prvního čtvrtletí nebyl uskutečněn žádný zpětný odkup státních dluhopisů. Čistá emise středně a dlouhodobých státních dluhopisů za první čtvrtletí činila 56,8 mld. Kč.

Celkový nárůst peněžních instrumentů v oběhu činil v prvním čtvrtletí 14,5 mld. Kč, z toho představovaly čistá emise peněžních instrumentů bez investičních operací Ministerstva 17,0 mld. Kč a čistá vlastní investice Ministerstva v rámci jaderného a důchodového portfolia -2,5 mld. Kč.

3.3. Refinanční riziko

Rovněž i v roce 2012 zůstává stabilizace refinančního rizika ústředním bodem řízení emisní činnosti Ministerstva financí. Hlavním kritériem, které Ministerstvo financí dlouhodobě používá pro měření tohoto rizika, je podíl krátkodobého státního dluhu (tj. podíl dluhu splatného do jednoho roku na celkovém dluhu). Krátkodobý státní dluh ke konci prvního čtvrtletí poklesl oproti konci roku 2011 o 0,5 procentního bodu na 18,8 % a dosahuje tak hodnot, které jsou v souladu s vyhlášenou strategií, přičemž zároveň dochází k udržení refinančního rizika pod cílovanou limitní hranicí 25,0 % platnou pro rok 2012.

Počínaje rokem 2012 Ministerstvo aktivně řídí v rámci refinančního rizika střednědobý státní dluh (dluh splatný do pěti let) pomocí ukazatele podílu střednědobého státního dluhu na celkovém dluhu s limitní hranicí 70,0 % celkového státního dluhu platnou pro rok 2012 i střednědobý horizont. Ke konci prvního čtvrtletí nabývá tento ukazatel hodnoty 50,8 % a nachází se tak pod limitní hranicí.

Průměrná splatnost státního dluhu ke konci prvního čtvrtletí poklesla oproti konci roku 2011 o 0,1 roku a nabývá hodnoty 5,7 let. Průměrná splatnost státního dluhu se tak nachází v intervalu vyhlášeného cílového pásma 5,0 až 6,0 let platného pro rok 2012. Vývoj průměrné splatnosti státního dluhu společně s cílovým pásmem je zobrazen na následujícím grafu.

Graf č. 10 Vývoj průměrné splatnosti státního dluhu (v letech)

Pramen: MF

Klíčovým ukazatelem refinančního rizika je stabilizace profilu splácení státního dluhu. Vývoj tohoto profilu ke konci prvního čtvrtletí ve srovnání s koncem let 2010 a 2011 zachycuje následující graf:

Graf č. 11 Vývoj průměrné splatnosti státního dluhu (v letech)

Pramen: MF

3.4. Úrokové riziko

Na základě schválené Strategie financování a řízení státního dluhu došlo na začátku roku 2006 k opuštění explicitního cílování modifikované durace. Klíčovým cílem pro řízení úrokového rizika byla vyhlášena úroková refixace dluhového portfolia do 1 roku v pásmu 30,0 až 40,0 % celkového státního dluhu s výhledem v horní polovině tohoto intervalu. Ke konci prvního čtvrtletí se hodnota tohoto ukazatele zvýšila o 0,4 procentního bodu a dosahuje hodnoty 34,9 %, přičemž se stále pohybuje v rámci střednědobého cílovaného pásma. Počínaje rokem 2011 Ministerstvo financí vyhlašuje nový klíčový cíl průměrnou dobu do refixace státního dluhu s cílovým pásmem 4,0 až 5,0 let platným pro rok 2011 i střednědobý horizont. Ke konci prvního čtvrtletí se hodnota tohoto ukazatele snížila o 0,1 roku a nabývá hodnoty 4,5 let, čímž je vyhlášený cíl splněn.

¹ včetně spořicích státních dluhopisů
² základ je celkové dluhové portfolio
Pramen: MF

Časový profil refixace nominálního dluhového portfolia ke konci prvního čtvrtletí ve srovnání se stavem na konci let 2010 a 2011 zachycuje následující graf:

Graf č. 12 Refixační profil státního dluhu (% státního dluhu)

Pramen: MF

3.5. Měnové riziko

Počínaje rokem 2011 Ministerstvo financí aktivně řídí i měnové riziko. Hlavním ukazatelem v této oblasti byl stanoven podíl cizoměnového dluhu na celkovém státním dluhu, jehož strategická limitní hranice je vyhlášena i pro rok 2012 na 15,0 % + 2,0 procentního bodu (krátkodobě tedy až 17,0 %). Hodnota tohoto ukazatele se ke konci prvního čtvrtletí zvýšila oproti konci roku 2011 o 2,2 procentního bodu a dosahuje hodnoty 11,4 %, přičemž se pohybuje pod limitní hranicí 15,0 %. Dále Ministerstvo sleduje podíl euroměnové expozice státního dluhu vůči celkové cizoměnové expozici státního dluhu. Hodnota tohoto podílu dosáhla ke konci prvního čtvrtletí 90,6 % a ukazuje tak na dominanci eura v cizoměnovém portfoliu státního dluhu.

4. Řízení likvidity v 1. čtvrtletí 2012

4.1. Řízení likvidity státní pokladny

V rámci řízení likvidity Souhrnného účtu státní pokladny byly v 1. čtvrtletí roku 2012 provedeny krátkodobé investice s použitím zástavy poukázek ČNB v hodnotě 879 469 mil. Kč, splátky přitom dosáhly do konce 1. čtvrtletí 806 187 mil. Kč⁸. Výnos těchto investic činil 216,66 mil. Kč. Z důvodu krátkodobého nedostatku prostředků při řízení likvidity byly rovněž přijaty krátkodobé půjčky se zástavou poukázek ČNB ve výši 1 423 mil. Kč, splátky těchto půjček činily rovněž 1 423 mil. Kč. Úrokový náklad těchto půjček činil 0,09 mil. Kč. Celkový čistý výnos operací s použitím zástavy poukázek ČNB (po zahrnutí půjček) činil 216,57 mil. Kč. K 31.3.2012 byly na majetkovém účtu MF evidovány poukázky ČNB v nominální hodnotě 149 969 mil. Kč.

Současně byly do konce 1. čtvrtletí 2012 provedeny krátkodobé investice s použitím zástavy SPP v objemu 27 131 mil. Kč a splátky přitom dosáhly objemu 26 213 mil. Kč. Celkový výnos těchto investic činil 6,03 mil. Kč. K 31.3.2012 byly na majetkových účtech MF evidovány poukázky SPP v nominální hodnotě 67 471 mil. Kč, z čehož poukázky SPP v nominální hodnotě 7 471 mil. Kč představovaly hodnotu zástavy aktivních operací a poukázky SPP v nominální hodnotě 60 000 mil. Kč byly emitovány do vlastního portfolia.

V rámci řízení likvidity Souhrnného účtu státní pokladny byly v 1. čtvrtletí 2012 realizovány krátkodobé investice ve formě depozitních operací v objemu 95 675 mil. Kč, splátky těchto investic pak dosáhly objemu 109 241 mil. Kč. Celkový výnos depozitních operací činil 2,92 mil. Kč.

Pramen: MF

Z tabulky je zřejmé, že zatímco za 1. čtvrtletí roku 2012 úspory převýšily náklady celkem o 225,52 mil. Kč, ve stejném období roku 2011 úspory převýšily náklady o 111,42 mil. Kč. Operacemi s přebytkem finančních zdrojů státní pokladny bylo dosaženo v 1. čtvrtletí letošního roku o 114,10 mil. Kč vyššího výnosu než v 1. čtvrtletí minulého roku.

Podstatně vyšší výnos z investování finančních prostředků Souhrnného účtu státní pokladny v 1. čtvrtletí roku 2012 ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku byl způsoben větším objemem finančních zdrojů Státní pokladny, a to denně v průměru o 66,91 mld. Kč.

Průměrný denní zůstatek na Souhrnném účtu řízení likvidity státní pokladny v 1. čtvrtletí letošního roku činil 5,74 mil. Kč, ve stejném období předchozího roku byl 6,30 mil. Kč.

Graf č. 13 Vývoj salda státního rozpočtu za 1. čtvrtletí roku 2012 a 2011 (v mld. Kč)

Pramen: MF

Graf č. 14 Vývoj salda státní pokladny za 1. čtvrtletí roku 2012 a 2011 (v mld. Kč)

Pramen: MF

4.2. Ostatní operace řízení likvidity

V průběhu 1. čtvrtletí 2012 došlo k investování volných prostředků na Euroúčtu dluhové služby, které MF získalo prostřednictvím 6. emise eurobondů, na finančních trzích. Jednalo se o sérii aktivních depo operací s tím, že první depo operace ve výši 900 mil. euro byly uzavřeny vzápětí po emisi na konci února, poté došlo k jejich opakovanému částečnému prodlužování, kdy část jistin těchto operací se z důvodu změn protistran vracela zpět na účty MF a následně byla z těchto účtů opět odesílána. Celková suma investic ve formě depozitních operací probíhajících přes účty MF činila 1 400 mil. eur, splátek těchto investic pak 1 200 mil. eur. Přes konec 1. čtvrtletí 2012 byly investovány prostředky ve výši 639 mil. eur, z toho 200 mil. eur činily depo operace a 439 mil. eur repo operace se zástavou eurobondů vydaných MF. Úroky inkasované z výše uvedených depozitních operací v hodnotě 5 mil. Kč byly odvedeny do státního rozpočtu.

---

⁸ U všech instrumentů se jedná o hotovostní hodnotu bez úroků.

Státní pokladna (SP) zahrnuje veřejné peněžní prostředky, které jsou odděleně vedeny na příjmových a výdajových účtech státního rozpočtu, na účtech státních finančních aktiv, na účtu řízení likvidity státní pokladny, na účtech finančních a celních úřadů, na kterých jsou spravovány daňové příjmy, které jsou následně určeny územním rozpočtům, Evropské unii, Státnímu fondu dopravní infrastruktury a Státnímu fondu životního prostředí, dále na účtech mimorozpočtových prostředků organizačních složek státu (vč. rezervních fondů, FKSP, "cizích prostředků" apod.), na účtech příspěvkových organizací, státních fondů, Národního fondu a dalších účtech, pokud tak stanoví zvláštní zákon.

Ke správě stanovených peněžních prostředků státní pokladny slouží, v souladu se zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, tzv. souhrnný účet státní pokladny, kterému jsou podřízeny účty výše uvedených veřejných prostředků, resp. jejich podstatné části, včetně výnosů z prodeje státních dluhopisů. Zůstatek prostředků na souhrnném účtu je využíván při řízení likvidity státní pokladny prostřednictvím obchodování s pokladničními poukázkami ČNB nebo státními pokladničními poukázkami s cílem minimalizace výdajů spojených s obsluhou státního dluhu.

 

Jak je patrné z tabulky, souhrnný účet státní pokladny byl v největší míře tvořen prostředky na účtech státních finančních aktiv. V 1. čtvrtletí 2012, stejně jako v roce 2011, byly na účtech státních finančních aktiv vykazovány nejenom prostředky účelově určené ke krytí výdajů státního rozpočtu v průběhu roku (např. na restituce, povodně apod.), ale především prostředky získané dřívějšími emisemi státních dluhopisů (evidované na tzv. umořovacím účtu). Zapojení prostředků umořovacího účtu v rámci souhrnného účtu SP se proti roku 2011 zvýšilo (o 35,2 mld. Kč), když na druhé straně došlo k poklesu stavů na účtech sdílených příjmů ES/NF a státního rozpočtu a sdílených daní určených státním fondům. Výrazně vyšší bylo i zapojení prostředků fondů organizačních složek státu - celkem o 20,4 mld. Kč - což bylo způsobeno zapojením (od února 2012) účtů prostředků z privatizace bývalého Fondu národního majetku do souhrnného účtu SP (v rámci kapitoly Ministerstvo financí).

Na souhrnném účtu SP byl ke konci března 2012 vykázán zůstatek ve výši 12 mil. Kč (podrobněji viz tabulku č. 5 v příloze). Tento byl součtem:

• Vývoj salda státní pokladny za 1. čtvrtletí roku 2012 a 2011 (v mld. Kč)v objemu 258,4 mld. Kč a výdaji ve výši 281,1 mld. Kč,

• zůstatku sdílených daní určených územním rozpočtům ve výši 8,4 mld. Kč, představujícího rozdíl mezi příjmy (nárokem) z celostátního výnosu daní ve výši 37,6 mld. Kč a skutečným převodem těchto daňových příjmů územním rozpočtům ve výši 29,2 mld. Kč (jde o prostředky na příjmových účtech finančních úřadů určené pro územní orgány - kraje a obce - za daň z přidané hodnoty, daně z příjmů fyzických osob, daně z příjmů právnických osob a některé další daňové příjmy, korigované provedenými převody do územních rozpočtů prostřednictvím převodových účtů),

• zůstatku sdílených příjmů (cla) Evropských společenství (ES)/Národního fondu a státního rozpočtu ve výši 556 mil. Kč, představujícího rozdíl mezi celkovými příjmy ve výši 2,2 mld. Kč a jejich převody do rozpočtu ES/NF (1,2 mld. Kč) a do státního rozpočtu (450 mil. Kč),

• zůstatku sdílených daní určených státním fondům (SFDI a SFŽP) ve výši 244 mil. Kč, představujícího rozdíl mezi jejich nárokem (3,1 mld. Kč) a převodem (2,9 mld. Kč),

• prostředků na účtech státních finančních aktiv ve výši 149,5 mld. Kč, představujících zůstatky účelových prostředků vedených na vkladových účtech u ČNB (na umořovacím účtu 135,4 mld. Kč, na účtu zvláštních účelových prostředků 6,7 mld. Kč, na účtu rezervy pro důchodovou reformu 2,7 mld. Kč, na účtu pro úhradu restitucí a ostatních účelových prostředků pro Ministerstvo zemědělství 1,6 mld. Kč, na účtu prostředků z úvěrů přijatých od EIB 1,1 mld. Kč, na účtu prostředků z malé privatizace na výdaje spojené se zánikem věcných břemen 913 mil. Kč, na účtu prostředků úrazového pojištění 678 mil. Kč, na účtu státních finančních rezerv 266 mil. Kč, na účtu prostředků na odstraňování důsledků povodní 126 mil. Kč, na účtu prostředků souvisejících s reformou veřejné správy 10 mil. Kč, na umořovacím účtu cizích prostředků 7 mil. Kč a dalších),

• zůstatku na účtech rezervních fondů a FKSP organizačních složek státu a zvláštních fondů (bývalého Fondu národního majetku) v celkové výši 22,3 mld. Kč (z toho účty FNM 20,9 mld. Kč), představujícího saldo prostředků přijatých do fondů a jejich čerpáním,

• zůstatku účtu řízení likvidity státní pokladny a účtu financování státního dluhu ⁹ ve výši -158,1 mld. Kč, který představoval dočasné reinvestování určených prostředků státní pokladny formou nákupu pokladničních poukázek ČNB, a tím získání úrokových výnosů, resp. úsporu úrokových nákladů v případě odkupu vlastních státních pokladničních poukázek Ministerstvem financí,

• zůstatku účtu hospodaření státního rozpočtu ¹⁰ ve výši -229 mil. Kč, který slouží pro financování některých specifických výdajů rozpočtových kapitol z úvěrů od Evropské investiční banky a ze státních finančních aktiv.

Řízení likvidity státní pokladny v lednu až březnu 2012, tj. vyrovnávání nesouladu mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu v průběhu roku, se proti loňskému 1. čtvrtletí mírně zlepšilo, když průměrný denní stav nevyužitých prostředků na souhrnném účtu státní pokladny dosahoval 5 mil. Kč proti 6 mil. Kč v roce 2011. Průměrný denní objem reinvestovaných prostředků na účtu řízení likvidity SP byl v meziročním srovnání výrazně vyšší (135,0 mld. Kč proti 62,9 mld. Kč v roce 2011). Souviselo to se značně vyšším zapojením vkladových účtů státních finančních aktiv do souhrnného účtu SP (průměrný denní stav v 1. čtvrtletí 2012 představoval 119,3 mld. Kč proti 71,8 mld. Kč v roce 2011), a se zapojením účtů zvláštních fondů bývalého Fondu národního majetku (průměrný denní stav, včetně rezervních fondů a FKSP organizačních složek státu, představoval v 1. čtvrtletí 2012 16,4 mld. Kč, což proti stejnému období předchozího roku znamenalo nárůst o 14,1 mld. Kč). Vyšší bylo i zapojení zůstatků účtů určených pro převod daní územním samosprávným celkům, státním fondům a Evropské unii (průměrný denní stav v 1. čtvrtletí 2012 představoval 6,3 mld. Kč proti 5,2 mld. Kč v roce 2011). Záporné bylo zapojení prostředků státního rozpočtu - průměrné denní saldo státního rozpočtu za 1. čtvrtletí roku 2012 bylo schodkové ve výši 6,8 mld. Kč proti 16,4 mld. Kč v 1. čtvrtletí 2011, což znamenalo zlepšení o 9,6 mld. Kč. Meziroční nárůst průměrného denního zůstatku na účtech státních finančních aktiv dosáhl 47,5 mld. Kč a tohoto stavu bylo dosaženo především z důvodu nárůstu zůstatku umořovacího účtu o 35,2 mld. Kč (zde jde o rozdíl koncových stavů k 31.3.2012 a 2011, nikoli průměrných denních stavů):

^*) počítáno na pracovní dny

Průměrný denní zůstatek finančních prostředků na souhrnném účtu státní pokladny v lednu až březnu 2012 představoval 5 mil. Kč a proti 1. čtvrtletí 2011 se snížil o 1 mil. Kč. Tvořily jej průměrný denní schodek státního rozpočtu (6,8 mld. Kč), průměrný denní zůstatek na účtech pro převod sdílených daní územních samosprávních celků, státních fondů a Evropské unie (6,3 mld. Kč), průměrný denní zůstatek na účtech státních finančních aktiv (119,3 mld. Kč), na účtu řízení likvidity SP (-135,0 mld. Kč), na účtu hospodaření státního rozpočtu (-175 mil. Kč) a průměrný denní zůstatek rezervních fondů a FKSP organizačních složek státu a zvláštních fondů (16,4 mld. Kč).

Z volných prostředků souhrnného účtu bylo prostřednictvím účtu řízení likvidity státní pokladny umístěno do krátkodobých operací (reverzní repo operace nebo buy & sell operace) s pokladničními poukázkami ČNB nebo státními pokladničními poukázkami v průměru denně 135,0 mld. Kč (ve stejném období roku 2011 to bylo 62,9 mld. Kč). Průměrný denní stav volných (nevyužitých) prostředků na souhrnném účtu SP (5 mil. Kč) byl proti roku 2011 nižší o 1 mil. Kč.

---

⁹ Účet "Financování státního dluhu" (ÚFSD) je aktivně-pasivní účet (v rámci SFAP) sloužící ke krytí (přechodného) schodku státního rozpočtu ke konci roku stanovenými vybranými zdroji souhrnného účtu státní pokladny. "Vypůjčené" zdroje SP jsou evidovány jako pasivum na ÚFSD, které je v následujícím roce umořeno (prostředky jsou "vráceny") z emisní činnosti.
¹⁰ Účet "Hospodaření státního rozpočtu" (ÚHSR) je oboustranným rozpočtovým účtem, na který se v poslední den roku převádí z umořovacího účtu částka určená na krytí deficitu státního rozpočtu (včetně odhadované rezervy na "dodatky") z emisní činnosti MF. V případě nedostatku prostředků na umořovacím účtu se situace řeší vytvořením pasiva v potřebné výši na ÚFSD. V průběhu roku ÚHSR slouží rovněž k financování některých specifických výdajů rozpočtových kapitol (navýšením deficitu) z úvěrů EIB a ze SFA (nejedná se o výdaje kapitoly SD a OSFA). Věcně jde o financování výdaje jiné kapitoly, ke kterému dá kapitola SD nebo OSFA rozpočtovým opatřením povolení zvýšit výdaj. Kapitola výdaj provede, zvýši se schodek státního rozpočtu a ten je uhrazen buď z úvěru EIB anebo z účtu SFA, kdy výdaj z účtu aktiv představuje financující operaci a transfer (nikoliv příjem či výdaj státního rozpočtu).

Podle aktuálních odhadů odeslaných Eurostatu k 31. 3. 2012 očekává ČSÚ v roce 2011 vládní deficit ¹¹ ve výši 117,9 mld. Kč, tj. 3,1 % HDP. Tato data svědčí o tom, že vládní deficit bude o 1,1 p.b. nižší než cíl stanovený v Konvergenčním programu (duben 2011). Výše vládního dluhu dosáhla ke konci roku 2011 hodnoty 1 567,8 mld. Kč, tj. 41,2 % HDP.

 

V letech 2007 a 2008 Česká republika plnila fiskální maastrichtská konvergenční kritéria, následně v důsledku vnějšího ekonomického šoku způsobeného světovou finanční a hospodářskou krizí ale došlo v roce 2009 (zejména kvůli výpadkům na příjmové straně vládního sektoru) k výraznému prohloubení schodku o 132,4 mld. Kč na -5,8 % HDP (meziroční zhoršení o 3,6 p.b.). Díky souboru přijatých konsolidačních opatření a v průběhu roku 2010 realizovaným vázáním výdajů státního rozpočtu došlo ke korekci vývoje vládního salda na -4,8 % HDP.

Podle předběžné skutečnosti ČSÚ se aktualizované saldo vládního sektoru ve srovnání s Konvergenčním programem (duben 2011) zlepšilo o 36,4 mld. Kč, na čemž se výrazně podílejí ústřední vládní instituce (částkou 31,5 mld. Kč). Ke zlepšení přispěly také místní vládní instituce (částkou 9,0 mld. Kč), naopak fondy sociálního zabezpečení své hospodaření zhoršily o 4,0 mld. Kč.

U vládního salda došlo v roce 2011 k výraznému meziročnímu zlepšení o 64,3 mld. Kč na němž se podílely všechny subsektory vládního sektoru. V rámci hospodaření centrální vlády dochází ke snížení deficitu o 53,5 mld. Kč, u místních vlád došlo ke zlepšení o 9,8 mld. Kč a také fondy sociálního zabezpečení hospodařily lépe o 1,1 mld. Kč.

Na straně příjmů sice došlo oproti původním očekáváním k výpadku inkasa daní, to ale bylo silně převáženo vývojem na výdajové straně. K citelným úsporám došlo u vládních investic ve formě tvorby hrubého fixního kapitálu, což rozhodující měrou ovlivnilo pozitivní vývoj v minulém roce. Šlo především o investice, které byly financovány z vlastních zdrojů (velikost investičních dotací z Evropské unie se ukázala jako v čase stabilní). Subjekty vládního sektoru tak pravděpodobně velmi obezřetně vnímají současný nepříznivý ekonomický vývoj a z opatrnosti tak začaly šetřit především na položkách, které jsou nemandatorní a mohou o nich ve velké míře rozhodovat naprosto autonomně (především tedy investice z vlastních zdrojů). Negativní expektace o ekonomickém vývoji ovlivnily prostřednictvím následného úsporného chování subjektů rovněž vývoj provozních výdajů a v menší míře pak mzdové náklady vládního sektoru. Jednotky vládního sektoru byly disciplinovanější než se původně očekávalo. Ostatní položky příjmů a výdajů již byly ve velké míře naplněny, případné rozdíly byly pouze drobné a téměř se navzájem kompenzovaly.Konsolidační úsilí se v roce 2011 projevovalo zejména na výdajové straně.

Úroveň vládního dluhu se stále pohybuje pod hranicí prohibitivní hodnoty 60 % HDP a jeho dynamika po výrazném nárůstu v roce 2009 zpomaluje. Vládní dluh roku 2011 se meziročně zvýšil o 145,9 mld. Kč na 1 567,8 mld. Kč, tj. 41,2 % HDP. Jeho růst se však meziročně snížil z 12,9 % na 9,6 %. V porovnání s Konvergenčním programem (duben 2011) se vládní dluh snížil o 30,0 mld. Kč.

Informace o plnění Konvergenční programu za rok 2012 bude součástí nového dokumentu Konvergenční program (duben 2012), který bude předložen Rozpočtovému výboru PSP v rámci vnějšího připomínkového řízení a projednání dokumentu se zástupcem Ministerstva financí v RV se předpokládá ve druhé polovině dubna tohoto roku.

---

¹¹ Deficit je definován jako čisté výpůjčky sektoru vládních institucí v metodice ESA 95.

Kompletní informace za 1. čtvrtletí 2012 ke stažení

• Kompletní informace za 1. čtvrtletí 2012 ke stažení PDF (771kB)

 

• Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Informaci o pokladním plnění státního rozpočtu za 1. čtvrtletí 2012 projednal na své 28.schůzi dne 16.května 2012 a přijal usnesení č. 268.
• Vláda Informaci o pokladním plnění státního rozpočtu za 1. čtvrtletí 2012 projednala dne 25. dubna 2012 (viz bod č. 4 ) a přijala usnesení č. 297.