Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí, krajů a Regionálních rad regionů soudržnosti k 28. 2. 2021

Ve struktuře příjmů ÚSC dochází přibližně od doku 2019 ke snižování rozdílu mezi daňovými příjmy a transfery (viz graf č. 2). Snižování rozdílu je zapříčiněné především navýšením transferů a stagnací daňových příjmů v souvislosti s následky onemocnění COVID-19.

I. Kraje

Kraje vykázaly celkové příjmy ve výši 52,5 mld. Kč a celkové výdaje ve výši 42,5 mld. Kč a dosáhly kladného salda hospodaření ve výši 9,9 mld. Kč (viz graf č. 3). Proti minulému roku vzrostly příjmy o 4,9 mld. Kč, tj. o 10,2 % a výdaje o 2,8 mld. Kč, tj. o 7 %.

Struktura daňových příjmů krajů zůstává dlouhodobě stabilní, kdy největší část daňových příjmů tvoří daň z přidané hodnoty ve výši 7,7 mld. Kč (růst o 3,9 %), následují daně z příjmů fyzických osob, které činily 3,6 mld. Kč (pokles o 5,6 %). Daně z příjmů právnických osob byly vykázány ve výši 0,9 mld. Kč, kdy inkaso z těchto daní se meziročně zvýšilo o 86,9 %. Nejmenší zastoupení mají ostatní daně, které činily 17 mld. Kč a meziročně klesly o 2,1 % (viz graf č. 4). Počátkem roku 2021 došlo u krajů k navýšení podílu na stanovené části výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní z 8,92 % na 9,78 %.

Celkový objem přijatých transferů činil 38,7 mld. Kč, meziročně byl vyšší o 3,9 mld. Kč, tj. o 11,1 %. Růst byl vykázán v části neinvestičních transferů, které dosáhly 38 mld. Kč, což bylo o 4,1 mld. Kč, respektive o 12 % více. Rozhodující část z toho tvořily přijaté transfery z rozpočtu MŠMT určené na přímé náklady škol zřizovaných kraji a obcemi na vzdělávání, které kraje rozepisují a přímo přidělují příslušným školám a školským zařízením (včetně soukromého školství). Ke konci února činila výše poskytnutých prostředků na přímé náklady na vzdělávání 24,3 mld. Kč (meziroční růst o 2,4 mld. Kč, tj. o 11,1 %) a prostředky určené soukromému školství činily 1,6 mld. Kč (proti srovnatelnému období to bylo o 0,3 mld. Kč, respektive o 19,3 % více). Vedle toho byly poskytnuty transfery z rozpočtu MPSV ve výši 11,1 mld. Kč, které byly určeny na neinvestiční nedávkové transfery podle zákona č. 108/2006 Sb. Proti srovnatelnému období byly vyšší o 1,4 mld. Kč, tj. o 14,5 %.

Přijaté investiční transfery činily 0,7 mld. Kč. Proti předchozímu roku to bylo o 0,2 mld. Kč, tj. o 22,7 % méně. Největší část tvořily transfery poskytované z Ministerstva pro místní rozvoj na projekty v rámci Integrovaného regionálního operačního programu (dosáhly 0,7 mld. Kč, meziroční pokles o 0,1 mld. Kč, resp. o 13 %), dále prostředky poskytované z Ministerstva životního prostředí určené na program Nová zelená úsporám (dosáhly 32,7 mil. Kč).

Běžné výdaje krajů vzrostly o 2,4 mld. Kč, tj. o 6,5 % a dosáhly 40,2 mld. Kč; zhruba tři čtvrtiny (75,5 %) z objemu běžných výdajů tvořily transfery, které kraje převedly příspěvkovým a podobným organizacím, jejich výše činila 30,4 mld. Kč (meziroční růst o 1,4 mld. Kč, tj. o 4,9 %). Kapitálové výdaje dosáhly 2,4 mld. Kč a proti srovnatelnému období vzrostly o 0,4 mld. Kč, tj. o 17,8 %.
Výdaje z rozpočtů krajů směřovaly především do oblasti vzdělávání a školských služeb (viz graf 5). Je třeba zmínit, že výdaje krajů určené na vzdělávání a sociální služby jsou v naprosté většině financované ze státního rozpočtu.

II. Obce

Obce vykázaly celkové příjmy 54 mld. Kč a celkové výdaje ve výši 42,1 mld. Kč, kladný výsledek rozpočtového hospodaření dosáhl 11,9 mld. Kč. Ve srovnání s předchozím rokem vzrostly příjmy o 2 mld. Kč, tj. o 3,7 % a výdaje klesly o 1,8 mld. Kč, resp. o 4 % (viz graf č. 6).

Struktura daňových příjmů obcí zůstává stabilní a proti srovnatelnému období se nezměnila (viz graf č. 7). Zároveň je třeba uvést, že od 1. 1. 2021 došlo u obcí k navýšení podílu výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní z 23,58 % na 25,84 %.

Transfery přijaté do rozpočtů obcí dosáhly 10,1 mld. Kč. Proti předchozímu roku to bylo o 1,1 mld. Kč, resp. o 11,7 % více. Rozhodující část tvořily neinvestiční transfery, jejichž objem činil 8,7 mld. Kč (nárůst o 0,9 mld. Kč, tj. o 11,1 %). Investiční transfery dosáhly 1,5 mld. Kč (nárůst o 0,2 mld. Kč, tj. o 15 %). Nárůst neinvestičních transferů byl způsoben především růstem prostředků přijatých hl. m. Prahou na přímé náklady na vzdělávání (růst o 0,3 mld. Kč, tj. o 11,4 %), růstem dotací pro soukromé školy (růst o 0,1 mld. Kč, tj. o 19,8 %). Dále například růstem prostředků poskytnutých v rámci neinvestičních nedávkových transferů podle zákona č. 108/2006 Sb. (růst o 1,2 mld. Kč, tj. o 14,5 %). Růst investičních transferů byl způsoben především růstem prostředků v rámci Integrovaného regionálního OP (růst o 0,2 mld. Kč, tj. o 21,5 %).

Běžné výdaje obcí byly vykázány ve výši 35,6 mld. Kč, meziročně se snížily o 0,5 mld. Kč, tj. o 1,4 %. K nejvýraznějšímu poklesu došlo u neinvestičních transferů neziskovým a podobným organizacím (pokles o 0,4 mld. Kč, tj. o 27,4 %) Kapitálové výdaje činily ke konci února 6,5 mld. Kč a proti srovnatelnému období klesly o 1,3 mld. Kč, tj. o 16,2 %.

Výdaje obcí směřovaly z hlediska oblastí především do vzdělávání a školských služeb a územní samosprávy, jak je patrné z grafu č. 8.

III. DSO

DSO hospodařily ke konci února s příjmy ve výši 477,3 mil. Kč a výdaji ve výši 462,5 mil. Kč. Proti předchozímu roku příjmy klesly o 75,7 mil. Kč a výdaje se zvýšily o 29,4. Kč.

¹ Od poloviny roku 2016 již nedochází k proplácení prostředků z regionálních operačních programů, úloha Regionálních rad regionů soudržnosti nyní spočívá především v kontrole projektů po období udržitelnosti a v postupném ukončování programů. Vzhledem k tomu, že příjmy a výdaje regionálních rad se již týkají pouze provozních výdajů a jsou tedy relativně velmi nízké, přičemž změny mezi jednotlivými měsíci roku se pohybují pouze v řádu jednotek milionů Kč, není již uváděna samostatná kapitola o hospodaření regionálních rad.