Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí, krajů a Regionálních rad regionů soudržnosti k 31. 3. 2021

Ve struktuře příjmů územních rozpočtů dochází přibližně od doku 2019 ke snižování rozdílu mezi daňovými příjmy a transfery. K 31. 3. 2021 transfery převýšily daňové příjmy, k čemuž došlo ve sledovaném období pouze v roce 2015 (viz graf č. 2). Nepatrný meziroční propad daňových příjmů byl ovlivněn především následky onemocnění COVID-19, který však bude částečně kompenzován vyplácením jednorázového příspěvku obcím a krajům z rozpočtu Všeobecné pokladní správy. Dále se v případě daňových příjmů projevuje zrušení superhubé mzdy, kdy i v této souvislosti došlo k růstu podílu územních samosprávných celků na rozpočtovém určení daní.

I. Kraje

Kraje vykázaly k 31. 3. 2021 celkové příjmy ve výši 84,8 mld. Kč, celkové výdaje ve výši 81,3 mld. Kč a dosáhly kladného salda hospodaření 3,5 mld. Kč (viz graf č. 3). Proti minulému roku vzrostly příjmy o 6,2 mld. Kč, tj. o 7,8 % a výdaje o 7,6 mld. Kč, tj. o 10,4 %. Trend růstu celkových příjmů tak navázal na meziroční růsty příjmů, které byly vykázány v celém sledovaném období, tj. od roku 2013.

Struktura daňových příjmů krajů zůstává dlouhodobě stabilní, kdy největší část daňových příjmů tvořila daň z přidané hodnoty ve výši 9,3 mld. Kč (pokles o 1,5 %), následují daně z příjmů fyzických osob, které činily 4,6 mld. Kč (pokles o 15,6 %). U daní z příjmů fyzických osob se začalo projevovat zrušení superhrubé mzdy, kdy v rámci určité kompenzace došlo od roku 2021 k růstu podílu krajů na rozpočtovém určení daní, a to z 8,92 % na 9,78 %. Daně z příjmů právnických osob byly vykázány ve výši 4,1 mld. Kč a inkaso z těchto daní se meziročně zvýšilo o 16,6 %. Nejmenší zastoupení měly ostatní daně, které činily 54,1 mil. Kč a meziročně se zvýšily o 106 % (viz graf č. 4).

Celkový objem přijatých transferů k 31. 3. 2021 činil 64,6 mld. Kč, meziročně byl vyšší o 6 mld. Kč, tj. o 10,2 %. Růst byl vykázán v části neinvestičních transferů, které dosáhly 62,7 mld. Kč, což bylo o 5,9 mld. Kč, respektive o 10,3 % více než v předcházejícím roce. Rozhodující část z toho tvořily přijaté transfery z rozpočtu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) určené na přímé náklady škol zřizovaných kraji a obcemi na vzdělávání, které kraje rozepisují a přímo přidělují příslušným školám a školským zařízením (včetně soukromého školství). Ke konci března činila výše přijatých prostředků na přímé náklady na vzdělávání 48,7 mld. Kč (meziroční růst o 4,9 mld. Kč, tj. o 11,1 %) a prostředky určené soukromému školství činily 1,6 mld. Kč (meziroční růst o 0,3 mld. Kč, tj. o 19,3 %). Vedle toho byly poskytnuty transfery z rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí ve výši 11,1 mld. Kč určené na neinvestiční nedávkové transfery podle zákona č. 108/2006 Sb. Proti roku 2020 byly vyšší o 1,4 mld. Kč, tj. o 14,4 %.

Přijaté investiční transfery k 31. 3. 2021 činily 2 mld. Kč. Proti předchozímu roku to bylo o 0,1 mld. Kč, tj. o 6,4 % více. Největší část tvořily transfery poskytované z rozpočtu Ministerstva pro místní rozvoj (dále je „MMR“) na projekty v rámci Integrovaného regionálního operačního programu (dosáhly 1,5 mld. Kč, meziroční pokles o 74,9 mil. Kč, resp. o 4,7 %), dále prostředky poskytované z rozpočtu Ministerstva životního prostředí určené na program Nová zelená úsporám (dosáhly 0,2 mld. Kč).

Běžné výdaje krajů k 31. 3. 2021 meziročně vzrostly o 7 mld. Kč, tj. o 10 % a dosáhly 77 mld. Kč; zhruba tři čtvrtiny (77,8 %) z objemu běžných výdajů tvořily transfery, které kraje převedly příspěvkovým a podobným organizacím, jejich výše činila 59,9 mld. Kč (meziroční růst o 4,8 mld. Kč, tj. o 8,6 %). Kapitálové výdaje dosáhly 4,3 mld. Kč a proti březnu minulého roku vzrostly o 0,7 mld. Kč, tj. o 10,4 %.

Výdaje z rozpočtů krajů v roce 2021 směřovaly především do oblasti vzdělávání a školských služeb (viz graf č. 5). Je třeba zmínit, že výdaje krajů určené na vzdělávání a sociální služby jsou v naprosté většině financované ze státního rozpočtu.

U krajů a jimi zřízených příspěvkových organizací (dále jen „PO“) došlo od konce roku 2020 do 31. 3. 2021 k navýšení zůstatku na bankovních účtech i k růstu dluhu (viz graf č. 6). Stav na bankovních účtech se zvýšil o 10,1 mld. Kč, tj. o 19,3 % na celkových 62,2 mld. Kč a dluh krajů se zvýšil o 1,4 mld. Kč, tj. o 6,4 %.

II. Obce

Obce k 31. 3. 2021 vykázaly celkové příjmy ve výši 85,5 mld. Kč, celkové výdaje ve výši 71,3 mld. Kč a dosáhly kladného výsledku hospodaření 14,1 mld. Kč. Ve srovnání s předchozím rokem vzrostly příjmy o 0,1 mld. Kč, tj. o 0,1 % a výdaje klesly o 1,4 mld. Kč, resp. o 1,9 % (viz graf č. 7).

Struktura daňových příjmů obcí zůstává stabilní a proti srovnatelnému období se nezměnila (viz graf č. 8). Zároveň je třeba uvést, že se v případě daně z příjmů fyzických osob začalo projevovat zrušení superhrubé mzdy, kdy i v této souvislosti došlo od roku 2021 k navýšení podílu výnosu daní obcí dle zákona o rozpočtovém určení daní z 23,58 % na 25,84 %.

Transfery přijaté do rozpočtů obcí k 31. 3. 2021 dosáhly 18,2 mld. Kč. Proti předchozímu roku to bylo o 1,5 mld. Kč, resp. o 8,7 % více. Rozhodující část tvořily neinvestiční transfery, jejichž objem činil 15,2 mld. Kč (nárůst o 1,4 mld. Kč, tj. o 10,4 %). Investiční transfery dosáhly 3 mld. Kč (proti srovnatelnému období zůstaly na podobné úrovni). Nárůst neinvestičních transferů byl způsoben především růstem prostředků přijatých hl. m. Prahou na přímé náklady na vzdělávání (růst o 0,6 mld. Kč, tj. o 11,4 %), růstem dotací pro soukromé školy (růst o 0,1 mld. Kč, tj. o 19,8 %). Dále například růstem prostředků poskytnutých v rámci neinvestičních nedávkových transferů podle zákona č. 108/2006 Sb. (růst o 0,1 mld. Kč, tj. o 14,5 %). Růst investičních transferů byl způsoben především růstem prostředků v rámci Integrovaného regionálního operačního programu z rozpočtu MMR (růst o 0,1 mld. Kč, tj. o 5,8 %).

Běžné výdaje obcí byly k 31. 3. 2021 vykázány ve výši 59,9 mld. Kč, meziročně se zvýšily o 0,3 mld. Kč, tj. o 0,4 %. K nejvýraznějšímu růstu došlo u neinvestičních transferů příspěvkovým a podobným organizacím (o 1,1 mld. Kč, tj. o 6,2 %). Kapitálové výdaje činily ke konci března 11,4 mld. Kč a proti loňskému březnu klesly o 1,6 mld. Kč, tj. o 12,5 %. Kapitálové výdaje obcí směřovaly především do oblasti bydlení a komunálních služeb.

Výdaje obcí směřovaly z hlediska oblastí především do vzdělávání a školských služeb a územní samosprávy, jak je patrné z grafu č. 9.

U obcí a jimi zřízených PO došlo od konce roku 2020 do 31. 3. 2021 k růstu stavu na bankovních účtech a zároveň k poklesu dluhu (viz graf č. 10). Stav na bankovních účtech se zvýšil o 21,8 mld. Kč, tj. o 8,2 % na celkových 287,4 mld. Kč a dluh se snížil o 0,9 mld. Kč, respektive o 1,3 %.

III. DSO

DSO hospodařily ke konci března 2021 s příjmy ve výši 903,7 mil. Kč a výdaji ve výši 701,3 mil. Kč. Proti předchozímu roku příjmy vzrostly o 58,9 mil. Kč a výdaje se zvýšily o 5,4 mil. Kč.

¹ Od poloviny roku 2016 již nedochází k proplácení prostředků z regionálních operačních programů, úloha Regionálních rad regionů soudržnosti nyní spočívá především v kontrole projektů po období udržitelnosti a v postupném ukončování programů. Vzhledem k tomu, že příjmy a výdaje regionálních rad se již týkají pouze provozních výdajů a jsou tedy relativně velmi nízké, přičemž změny mezi jednotlivými měsíci roku se pohybují pouze v řádu jednotek milionů Kč, není již uváděna samostatná kapitola o hospodaření regionálních rad.