Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí, krajů a Regionálních rad regionů soudržnosti k 30. 9. 2021
K 30. 9. 2021 vykázaly obce, dobrovolné svazky obcí (dále jen „DSO“), kraje a Regionální rady regionů soudržnostii (dále jen „regionální rady“) s celkovými konsolidovanými příjmy ve výši 513,9 mld. Kč a s celkovými konsolidovanými výdaji ve výši 469,2 mld. Kč, takže dosáhly přebytkového hospodaření 44,8 mld. Kč. Zatímco se příjmy územních rozpočtů navýšily oproti září roku 2020 o 43,8 mld. Kč, tj. o 9,3 %, tak výdaje vzrostly o 23,8 mld. Kč, což představuje růst o 5,4 %. Přebytek hospodaření k 30. 9. 2021 byl v porovnání se zářím minulého roku, kdy činil 24,8 mld. Kč, vyšší o 20 mld. Kč (viz graf č. 1).
Struktura příjmů k 30. 9. 2021 zůstala ve stejném rozložení, jako tomu bylo v celém sledovaném období (viz graf č. 2). V důsledku růstu podílů obcí a krajů na rozpočtovém určení daní od roku 2021 se daňové příjmy územních samosprávných celků k 30. 9. tohoto roku dostaly nad úroveň roku 2019, a to dokonce o 9,6 mld. Kč, tj. o 4,1 %. V roce 2021 kraje a obce obdržely příspěvek ke zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu ve výši 4,1 mld. Kč.
I. Kraje
Kraje hospodařily k 30. 9. 2021 s celkovými příjmy 231,9 mld. Kč, s celkovými výdaji 224,4 mld. Kč a dosáhly kladného salda hospodaření 7,5 mld. Kč (viz graf č. 3). V porovnání s předešlým rokem vzrostly příjmy o 26,6 mld. Kč, tj. o 13 %, a výdaje o 17,7 mld. Kč, tj. o 8,5 %. Trend růstu celkových příjmů tak navázal na trend meziročních růstů příjmů, které byly zaznamenány v celém sledovaném období, tj. od roku 2013.
Po očištění celkových příjmů a výdajů krajů o přímé náklady na vzdělávání celkové příjmy činí 110 mld. Kč, výdaje 103 mld. Kč1 a saldo hospodaření tak dosáhlo 7 mld. Kč.
U daňových příjmů byl k 30. 9. 2021 zaznamenán meziroční růst o 14,1 %, tj. o 7,2 mld. Kč. Objem daňových příjmů krajů v roce 2021 dokonce převýšil jejich daňové příjmy v roce 2019, a to o 3,5 mld. Kč, tedy o 6,4 %.2 Na tomto pozitivním výsledku se především podílel růst daní z příjmů právnických osob a růst daně z přidané hodnoty. Nejvýznamnější daňový příjem krajů v celém sledovaném období představuje příjem daně z přidané hodnoty, jejíž inkaso na úrovni krajů k 30. 9. 2021 činilo 30,5 mld. Kč a meziročně se zvýšilo o 15,5 %. Výrazný meziroční nárůst byl vykázán v případě daní z příjmů právnických osob, kdy inkaso z těchto daní meziročně vzrostlo o 53 % na 15,7 mld. Kč. Daně z příjmů fyzických osob dosáhly hodnoty 11,5 mld. Kč a meziročně poklesly o 16,9 %, a to z důvodu zrušení superhrubé mzdy, které bylo kompenzováno právě růstem podílu krajů na rozpočtovém určení daní. Marginální zastoupení měly ostatní daně, které činily 0,4 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 2,6 % (viz graf č. 4). Dle dosavadního pozitivního vývoje daňových příjmů krajů do 30. 9. 2021 lze očekávat na konci roku překročení inkasa daňových příjmů roku 2019.
Celkový objem přijatých transferů krajů k 30. 9. 2021 činil 168 mld. Kč. Meziročně se přijaté transfery zvýšily o 18,6 mld. Kč, tj. o 12,5 %. Růst byl vykázán zejména v části neinvestičních transferů, které dosáhly 158,8 mld. Kč, což bylo o 18,6 mld. Kč, respektive o 12,5 % více než v předešlém roce.
Dominantní část přijatých transferů představovaly transfery z rozpočtu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) na přímé náklady škol zřizovaných kraji a obcemi na vzdělávání, které kraje rozepisují a přímo přidělují příslušným školám a školským zařízením, a na dotace pro soukromé školy. Ke konci září činila výše přijatých prostředků na přímé náklady na vzdělávání 121,8 mld. Kč (meziroční růst o 12,4 mld. Kč, tj. o 11,3 %), což oproti září roku 2013 představuje nárůst o 64 mld. Kč, tedy o 111 %. Při porovnání prostředků obdržených kraji na přímé náklady na vzdělávání ke konci září 2013 (57,8 mld. Kč) a ke konci září 2021 je zřejmé, že výše těchto prostředků dosáhla více než dvojnásobné výše, tj. zaznamenala růst o 110,8 % resp. o 64 mld. Kč. Prostředky určené soukromému školství činily na konci září roku 2021 5,1 mld. Kč (meziroční růst o 0,8 mld. Kč, tj. o 18 %). Vedle toho byly poskytnuty transfery z rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) ve výši 19,2 mld. Kč určené na neinvestiční nedávkové transfery podle zákona č. 108/2006 Sb. V porovnání s loňským rokem 2020 byly tyto transfery vyšší o 3 mld. Kč, tj. o 18,7 %. Kraje obdržely příspěvek ke zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2021 ve výši 1,1 mld. Kč.
Přijaté investiční transfery k 30. 9. 2021 činily 9,3 mld. Kč. V komparaci s rokem 2020 klesly o 0,1 mld. Kč, tedy o 1 %. Největší část tvořily transfery poskytované z rozpočtu Ministerstva pro místní rozvoj (dále je „MMR“) na projekty v rámci Integrovaného regionálního operačního programu v hodnotě 4,7 mld. Kč (meziroční růst o 0,2 mld. Kč, resp. o 5,3 %). Dále se jednalo o prostředky poskytnuté z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury určené na financování dopravní infastruktury ve výši 2,7 mld. Kč a o prostředky poskytnuté z rozpočtu Ministerstva životního prostředí určené na Operační program Životní prostředí 2014–2020 ve výši 0,9 mld. Kč a program Nová zelená úsporám v hodnotě 0,6 mld. Kč.
Běžné výdaje krajů k 30. 9. 2021 představovaly 202,8 mld. Kč. Došlo k jejich meziročnímu růstu o 20 mld. Kč (tj. o 10,9 %). Přibližně tři čtvrtiny (77 %) celkových běžných výdajů byly tvořeny transfery, které kraje převedly příspěvkovým a podobným organizacím, a které činily 156,1 mld. Kč, což znamená meziroční růst o 27,6 mld. Kč, tj. o 21,5 %. Kapitálové výdaje dosáhly 21,6 mld. Kč a v porovnání se zářím předchozího roku poklesly o 2,3 mld. Kč, tj. o 9,7 %.
Výdaje z rozpočtů krajů v roce 2021 směřovaly především do oblasti vzdělávání a školských služeb (viz graf č. 5). Výdaje krajů určené na vzdělávání a sociální služby jsou v naprosté většině financované ze státního rozpočtu.
U krajů a jimi zřízených příspěvkových organizací (dále jen „PO“) došlo od konce roku 2020 do 30. 9. 2021 k navýšení zůstatku na bankovních účtech3 (dále jen „BÚ“) i k růstu dluhu4 (viz graf č. 6). Stav na bankovních účtech se od konce minulého roku zvýšil o 19,4 mld. Kč, tj. o 37,3 % na celkových 71,5 mld. Kč a dluh krajů vzrostl o 2,9 mld. Kč, tj. o 13,3 % na 24,8 mld. Kč.
II. Obce
Obce k 30. 9. 2021 hospodařily s celkovými příjmy 286,9 mld. Kč, s celkovými výdaji 250 mld. Kč a dosáhly kladného salda hospodaření 36,9 mld. Kč. Ve srovnání s předešlým rokem vzrostly příjmy o 17,2 mld. Kč, tj. o 6,4 %, a výdaje se zvýšily o 6,2 mld. Kč, resp. o 2,6 % (viz graf č. 7). Saldo hospodaření obcí bylo dokonce v září roku 2021 oproti roku 2019 („předcovidové“ období) vyšší o 6,4 mld. Kč, tedy o 21 %.
Oproti minulému roku 2020 došlo k 30. 9. 2021 k navýšení celkových daňových příjmů obcí o 11,7 %, tj. o 19,6 mld. Kč. Také v případě obcí objem daňových příjmů převýšil jejich výši v roce 2019, a to o 6,1 mld. Kč, tedy o 3,3 %.5 Na meziročním růstu daňových příjmů se zejména podílel růst daní z příjmů právnických osob a daně z přidané hodnoty (viz graf č. 8). U daně z příjmů fyzických osob se projevuje zrušení superhrubé mzdy, které bylo kompenzováno navýšením podílu obcí na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní. Podle dosavadního pozitivního vývoje daňových příjmů obcí do 30. 9. 2021 lze očekávat na konci roku překročení inkasa daňových příjmů roku 2019.
Celkový objem transferů přijatých do rozpočtů obcí k 30. 9. 2021 dosáhl 64,4 mld. Kč. V komparaci s minulým rokem to bylo o 6 mld. Kč, resp. o 8,5 % méně. Meziroční pokles transferů přijatých obcemi je způsoben především vyplacením jednorázového příspěvku obcím pro rok 2020 ve výši 13,3 mld. Kč z kapitoly Všeobecné pokladní správy. V roce 2021 již tento příspěvek vyplacený nebyl. Majoritní část přijatých transferů byla tvořena neinvestičními transfery, které činily 50,9 mld. Kč (meziroční pokles o 5,6 mld. Kč, tj. o 9,9 %). Investiční transfery dosáhly 13,4 mld. Kč, což představuje meziroční pokles o 0,3 mld. Kč, tj. o 2,5 %.
Nejvýznamnější část neinvestičních transferů tvořily prostředky přijaté hl. m. Prahou na přímé náklady na vzdělávání ve výši 15,5 mld. Kč (růst o 1,6 mld. Kč, tj. o 11,6 %) a na dotace pro soukromé školy ve výši 2 mld. Kč (růst o 0,3 mld. Kč, tj. o 19,4 %). Dále se jednalo například o příspěvek obcím ke zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2021 ve výši 3,1 mld. Kč, o neinvestiční nedávkové transfery podle zákona o sociálních službách z rozpočtu MPSV ve výši 1,7 mld. Kč (meziroční růst o 0,3 mld. Kč, tj. o 20 %), o prostředky na výkon činnosti obce s rozšířenou působností v oblasti sociálně-právní ochrany dětí ve výši 1,7 mld. Kč (růst o 6,6 %) a prostředky určené na řešení naléhavých potřeb při zabezpečení provozu sociálních služeb zřízených a provozovaných obcemi v hodnotě 1,5 mld. Kč (růst o 0,7 mld. Kč, tj. o 97,1 %).
Obce obdržely v tomto roce příspěvek ke zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2021 v hodnotě 3,1 mld. Kč.
Největší část investičních transferů byla obcím poskytnuta v rámci Integrovaného regionálního operačního programu z rozpočtu MMR ve výši 4,4 mld. Kč (meziroční pokles o 0,9 mld. Kč, tj. o 17,7 %). Dále lze zmínit prostředky určené na podporu rozvoje regionů 2019+ ve výši 1,1 mld. Kč (meziroční růst o 81,9 %, tj. o 0,5 mld. Kč) či Operační program Životní prostředí ve výši 1,3 mld. Kč (meziroční pokles o 41 %, tj. o 0,9 mld. Kč).
Běžné výdaje obcí k 30. 9. 2021 meziročně vzrostly o 7,7 mld. Kč (tj. o 4,2 %) na 192,1 mld. Kč. Na objemu běžných výdajů se převážně podílely neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím, které činily 54,7 mld. Kč (meziročně se zvýšily o 6,7 mld. Kč, tj. o 14 %). Kapitálové výdaje činily ke konci září letošního roku 57,8 mld. Kč a proti předchozímu roku klesly o 1,5 mld. Kč, tj. o 2,6 %. Kapitálové výdaje obcí mířily především do oblasti bydlení, komunálních služeb a dopravy.
Výdaje obcí směřovaly z hlediska oblastí především do vzdělávání a školských služeb, dopravy, státní správy a územní samosprávy, jak je patrné z grafu č. 9.
U obcí a jimi zřízených PO došlo od konce roku 2020 do 30. 9. 2021 k růstu zůstatku na BÚ3 a k poklesu dluhu4 (viz graf č. 10). Stav na BÚ se od konce roku 2020 zvýšil o 47,5 mld. Kč, tj. o 17,9 % na celkových 313,1 mld. Kč a dluh se snížil o 3,4 mld. Kč, respektive o 4,8 % na 67,7 mld. Kč.
III. DSO
DSO vykázaly ke konci září roku 2021 příjmy 3,5 mld. Kč a výdaje 3,2 mld. Kč. Proti předešlému roku jejich příjmy vzrostly o 406 mil. Kč, tj. o 13 % a jejich výdaje se zvýšily o 507 mil. Kč, tj. o 18,8 %.
i Od poloviny roku 2016 již nedochází k proplácení prostředků z regionálních operačních programů, úloha regionálních rad nyní spočívá především v kontrole projektů po období udržitelnosti a v postupném ukončování programů. Vzhledem k tomu, že příjmy a výdaje regionálních rad se již týkají pouze provozních výdajů a jsou tedy relativně velmi nízké, přičemž změny mezi jednotlivými měsíci roku se pohybují pouze v řádu jednotek milionů Kč, není již uváděna samostatná kapitola o hospodaření regionálních rad.
1 V případě stanovení výše výdajů financovaných z přijatých transferů na přímé náklady na vzdělávání se jedná o určitý odhad, protože příslušné výdaje ve výkazech FIN 2-12 M nejsou jednoznačně identifikovány, jako je tomu na straně příjmů (účelový znak). Tyto výdaje byly zjištěny výběrem položek 5336 a 5339 v kombinaci s příslušnými paragrafy rozpočtové skladby týkajících se oblasti vzdělávání a školských služeb.
2 Hlavním důvodem je zvýšení podílu krajů na rozpočtovém určení daní z 8,92 % na 9,78 % od roku 2021.
3 Zahrnuje termínované vklady, bankovní účty a pokladnu. Od roku 2021 se do výpočtů zůstatku na BÚ nezahrnuje syntetický účet 245 - Jiné běžné účty, který obsahuje cizí prostředky a peněžní prostředky určené na mzdy převedené na konci nebo v průběhu účetního období ze základního běžného účtu.
4 Zahrnuje přijaté úvěry a zápůjčky, přijaté návratné finanční výpomoci, vydané dluhopisy, eskontované směnky, směnky k úhradě, závazky z ručení a ostatní dlouhodobé závazky.
5 Hlavním důvodem je zvýšení podílů obcí na rozpočtovém určení daní z 23,58 % na 25,84 % od roku 2021.