Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí, krajů a Regionálních rad regionů soudržnosti k 31. 12. 2021
Pandemie koronaviru a s ní spojená přijatá restriktivní opatření vlády v roce 2020 značně poznamenala rozpočty územních samosprávných celků. Restriktivní opatření měla dopad zejména na hospodaření krajů, které v roce 2020 zaznamenaly historicky největší deficit rozpočtu. Naopak dopad na hospodaření obcí byl minimální, a to především v důsledku státní pomoci v podobě vyplacení mimořádného neúčelového příspěvku obcím a úspor z minulých let. Pro kraje a obce byl však rok 2021 velmi příznivý, neboť se jejich hospodaření postupně vrátilo do dobré finanční kondice a dokonce vykázalo lepší výsledky než v roce 2019 před vypuknutím pandemie koronaviru. V roce 2021 dynamika růstu celkových příjmů krajů a obcí několikanásobně převýšila růst výdajů.
Daňové příjmy krajů a obcí byly již na počátku roku 2021 negativně ovlivněny několika vládními opatřeními, která vedla k poklesu inkasa daně z příjmů fyzických osob. Jednalo se o zrušení institutu superhrubé mzdy vedoucí ke snížení zdanění mezd a výplatu kompenzačního bonusu podnikatelům. I přesto však objem daňových příjmů krajů a obcí překonal objem daňových příjmů z roku 2019, a to zejména v důsledku navýšení podílu krajů a obcí na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní.
Již v polovině roku 2021 se začala projevovat rostoucí inflace vyvolaná tlakem na růst mezd, růstem cen nemovitostí, elektřiny, zemního plynu a po postupném rušení protiepidemických opatření zvýšenou poptávkou spotřebitelů po zboží a službách. Inflace na jedné straně přispěla ke zvýšení příjmů územních samosprávných celků, ale zároveň i nezbytných výdajů. Inflační tlaky samozřejmě vedly ke zdražení investic a tím pádem i k poklesu plánovaných investičních aktivit krajů a obcí. Pozitivní zprávou však je, že kraje a obce investovaly v roce 2021 stále více než před pandemií. Pokračující trend poklesu objemu investic lze očekávat i v souvislosti se zvýšením základních úrokových sazeb ze strany České národní banky (dále jen „ČNB“), která s ohledem na její hlavní cíl, zajistit cenovou stabilitu, v listopadu 2021 prudce zvýšila základní úrokové sazby o 1,25 p. b.
Zejména u obcí, ale i krajů dochází k negativnímu jevu, a to postupnému rozevírání nůžek mezi vývojem úspor a dluhu v dobách nízkých úrokových sazeb, které zlevňují úvěry. Dynamika růstu úspor krajů i obcí je několikanásobně rychlejší než dynamika růstu dluhu. V době extrémně nízkých úrokových sazeb (rok 2020) navyšovaly obce naprosto iracionálně vklady na bankovních účtech (dále jen „BÚ“) a nevyužily možnosti levnějších úvěrů pro investice, což v souvislosti s probíhající inflací vedlo k tomu, že peněžní prostředky na bankovních účtech ztrácely na hodnotě. Kraje a obce sice potřebují pro zajištění hladkého průběhu hospodaření držet určitou míru úspor, aby pokryly nepředvídatelné výdaje nebo výpadek očekávaných příjmů, avšak tím, že dlouhodobě akumulují peněžní prostředky na bankovních účtech, se nechovají jako dobří hospodáři, neboť investice vedou k modernizaci krajské a obecní infrastruktury a tím ke zlepšení celkové životní úrovně jejich obyvatel. Tím tedy neplní svůj hlavní cíl, kterým je dle zákona o obcích pečovat o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů.
Za rok 2021 obce, dobrovolné svazky obcí (dále jen „DSO“), kraje a Regionální rady regionů soudržnosti1 (dále jen „regionální rady“)i dosáhly kladného výsledku hospodaření ve výši 41,3 mld. Kč. Saldo se tak meziročně téměř ztrojnásobilo (viz graf č. 1). Přebytek územních rozpočtů překonal hodnoty z roku 2019, a to o 9,6 mld. Kč, tj. o 30,3 %. Celkové konsolidované příjmy územních rozpočtů činily 678,3 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 8,3 %, tj. o 52,1 mld. Kč. Po očištění celkových příjmů krajů a obcí (hl. m. Praha) o přímé náklady na vzdělávání2 celkové příjmy činí 513,4 mld. Kč. Příjmová strana rozpočtů dokonce převýšila hodnoty z roku 2019, a to o 14,2 %. Růst se týkal i výdajové stránky územních rozpočtů, kdy v roce 2021 dosáhly celkové konsolidované výdaje 637 mld. Kč a meziročně vzrostly o 4,1 %, tj. o 24,8 mld. Kč. Po očištění celkových výdajů krajů a obcí (hl. m. Praha) o přímé náklady na vzdělávání2 celkové výdaje činí 472,1 mld. Kč.
Vlastní příjmyii územních rozpočtů v roce 2021 dosáhly 395,3 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 12,1 %, tj. o 42,6 mld. Kč. Na tom se podílel především růst daňových příjmů, které činily 335,9 mld. Kč a v porovnání s rokem 2020 vzrostly o 11,3 %, tj. o 34,2 mld. Kč. Objem daňových příjmů převýšil jejich inkaso v roce 2019, a to o 4,9 % (viz graf č. 2). Nedaňové příjmy se meziročně také navýšily o 11,1 % a dosáhly 48,7 mld. Kč. V procentuálním vyjádření nejvíce meziročně vzrostly kapitálové příjmy, a to o 48 % na 10,7 mld. Kč.
Objem přijatých transferů územními rozpočty se i v roce 2021 opět zvětšil, a to o 3,4 %, tj. o 9,3 mld. Kč, na 283 mld. Kč. Oproti roku 2019 se objem navýšil o 26 %. Růst se týkal neinvestičních transferů, které dosáhly 246,2 mld. Kč a meziročně vzrostly o 5,5 %, tj. o 12,8 mld. Kč. Na zvýšení se podílely zejména transfery poskytované z kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) na přímé náklady na vzdělávání ve výši 164,9 mld. Kč (meziroční růst o 16,1 mld. Kč). Kraje a obce v roce 2021 obdržely z kapitoly Všeobecná pokladní správa příspěvek ke zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu ve výši 4,3 mld. Kč. Naopak investiční transfery meziročně poklesly o 8,7 %, tj. o 3,5 mld. Kč, na 36,8 mld. Kč. Mezi nejvýznamnější investiční transfery lze řadit projekty v rámci operačních programů spolufinancovaných z fondů EU, kdy z kapitoly Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „MMR“) přijaly obce a kraje v rámci Integrovaného regionálního operačního programu celkem 13,2 mld. Kč, tedy o 1,3 mld. Kč méně nežli v předchozím roce.
Běžné výdaje územních rozpočtů v roce 2021 činily 506 mld. Kč a meziročně vzrostly o 6,2 %, tj. o 29,4 mld. Kč. Největší část běžných transferů tvořily transfery, které kraje a obce převádějí příspěvkovým a podobným organizacím. Z odvětvového hlediska běžné výdaje směřovaly zejména do odvětví školství (v důsledku růstu přímých nákladů na vzdělávání) a do odvětví dopravy. U kapitálových výdajů v roce 2021 došlo k útlumu, neboť dosáhly 131 mld. Kč, tedy o 3,4 % méně než v roce předchozím.
I. Kraje
Kraje se v roce 2021 postupně vrátily do své dobré finanční kondice, jako v roce 2019 před vypuknutím pandemie koronaviru. V roce 2021 kraje vykázaly přebytek rozpočtu ve výši 7,9 mld. Kč, což představuje zásadní zlepšení hospodaření oproti minulému roku, kdy se jejich rozpočet nacházel v deficitu - 5 mld. Kč. Saldo rozpočtu dokonce převýšilo saldo z roku 2019, a to o 36 %, tj. o 2,1 mld. Kč (viz graf č. 3).
Celkové příjmy krajů v roce 2021 dosáhly 291,3 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 11 %, tj. o 29 mld. Kč. Po očištění celkových příjmů krajů o přímé náklady na vzdělávání celkové příjmy činí 145 mld. Kč. Jejich vlastní příjmyii činily 88,5 mld. Kč a meziročně vzrostly o 14,2 %, tj. o 11 mld. Kč. K nejvýznamnějšímu meziročnímu růstu na straně vlastních příjmů došlo u daňových příjmů, které se navýšily o 12,8 %, tj. o 9,1 mld. Kč, na 79,9 mld. Kč. Kraje tak překonaly hodnoty daňových příjmů z roku 2019, a to o 6,5 %, tj. o 4,9 mld. Kč. Přispělo k tomu především navýšení podílu krajů na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní, a to z 8,92 % na 9,78 %. Největší meziroční růst byl zaznamenán u daní z příjmů právnických osob, které vzrostly o 43,6 %, tj. o 6 mld. Kč a daně z přidané hodnoty, jejíž inkaso se zvýšilo o 17,5 %, tj. o 6,5 mld. Kč. Již na počátku roku 2021 došlo ke zrušení superhrubé mzdy vedoucí ke snížení zdanění mezd a tím pádem i ke snížení inkasa daně z příjmů fyzických osob u krajů, a to o 17 %, tj. o 3,4 mld. Kč. Tento pokles byl však také způsoben výplatou kompenzačního bonusu podnikatelům. Kraje v roce 2021 obdržely příspěvek ke zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu ve výši 1,1 mld. Kč. Vývoj daňových příjmů krajů je zachycen v grafu č. 4.
Objem transferů pokračoval v trendu dynamického růstu a v roce 2021 meziročně vzrostl o 9,7 %, tj. o 18 mld. Kč, na 202,9 mld. Kč. Dokonce tak překonal objem z roku 2019, a to o 29,6 %, tj. o 46,4 mld. Kč. Na tom se podílel zejména růst neinvestičních transferů (meziročně o 11,5 %), které v roce 2021 činily 188,3 mld. Kč. Dominantní část přijatých transferů tvořily transfery z rozpočtu MŠMT na přímé náklady škol zřizovaných kraji a obcemi na vzdělávání, které kraje rozepisují a přímo přidělují příslušným školám a školským zařízením, a na dotace pro soukromé školy. V roce 2021 činila výše přijatých peněžních prostředků na přímé náklady na vzdělávání 146,3 mld. Kč (meziroční růst o 14,2 mld. Kč, tj. o 11 %), což oproti roku 2019 představuje nárůst o 33,6 mld. Kč, tedy o 29,8 %. Peněžní prostředky určené soukromému školství v roce 2021 činily 7 mld. Kč (meziroční růst o 1,1 mld. Kč, tj. o 19 %). Vedle toho byly poskytnuty transfery z rozpočtu kapitoly Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) ve výši 19,2 mld. Kč určené na neinvestiční nedávkové transfery podle zákona č. 108/2006 Sb. V porovnání s loňským rokem 2020 byly tyto transfery vyšší o 3 mld. Kč, tj. o 18,7 %.
Naopak investiční transfery meziročně poklesly o 8,8 %, tj. o 1,4 mld. Kč, na 14,5 mld. Kč. I přesto však oproti roku 2019 vzrostly o 24,6 %, tj. o 2,9 mld. Kč. Největší část tvořily transfery poskytované z kapitoly MMR na projekty v rámci Integrovaného regionálního operačního programu, které dosáhly 7,3 mld. Kč (meziroční pokles o 0,2 mld. Kč, tj. o 2,5 %), dále transfery poskytované ze Státního fondu dopravní infrastruktury ve výši 3,8 mld. Kč a prostředky poskytované z kapitoly Ministerstvo životního prostředí (dále jen „MŽP“) určené na projekty v rámci OP – Životní prostředí v hodnotě 1,2 mld. Kč.
Celkové výdaje krajů dosáhly v letošním roce 283,4 mld. Kč a meziročně vzrostly o 6 %, tj. 16 mld. Kč. Po očištění celkových výdajů krajů o přímé náklady na vzdělávání2 celkové výdaje činí 137,1 mld. Kč. Dynamika růstu celkových příjmů tak dvojnásobně převýšila růst výdajů. K tomu přispěl propad kapitálových výdajů, které meziročně klesly o 10,9 %, tj. o 4,1 mld. Kč, na 33,8 mld. Kč. Kraje však na druhou stranu investovaly o 4,6 % více než v roce před pandemií.
Pokles investic byl vyvolán omezením investičních transferů, růstem cen stavebního materiálu a zvyšováním základních úrokových sazeb, které zdražily úvěry. Jak je patrné z grafu č. 5, tak vývoj investičních transferů v celém sledovaném období kopíruje vývoj kapitálových výdajů. V roce 2021 se investiční transfery podílely na kapitálových výdajích 43 %. Výjimkou je rok 2017, kdy kraje zvýšily investice, i když obdržely nižší objem investičních transferů. Korelace mezi vývojem investic a investičních dotací značí závislost krajů na investičních transferech.
Investice je možné financovat mimo investiční transfery pomocí provozního saldaiii, které vyjadřuje volné peněžní prostředky, které z běžných příjmů mohou být využity na investice, případně splácení dluhů. Vývoj provozního salda a očištěných kapitálových výdajůiv je zachycen v grafu č. 6, který demonstruje, že úspory při financování provozu krajů v celém sledovaném období rostly (výjimka rok 2020). Kraje v převážné většině sledovaného období (konkrétně v roce 2014, 2016, 2017, 2019 a 2021) nevyužily svůj investiční potenciál a naopak šetřily, tedy navýšení podílu krajů na celostátním hrubém výnosu daní nevedlo k očekávanému efektu. Na rozdíl od investičních transferů křivka vývoje očištěných kapitálových výdajů nekopíruje křivku provozního salda.
Jak demonstruje graf č. 7, tak celkové výdaje krajů směřovaly zejména do oblasti vzdělávání a školských služeb (164,8 mld. Kč), do dopravy (51,4 mld. Kč) a sociálních služeb (23,4 mld. Kč). Běžné výdaje měly rostoucí tendenci i v letošním roce, kdy se meziročně navýšily o 8,8 %, tj. o 20,1 mld. Kč, na 249,6 mld. Kč. Z toho 76 % tvořily transfery, které kraje převedly příspěvkovým a podobným organizacím, jejichž výše činila 189,7 mld. Kč (meziroční růst o 8,5 %). Většina z těchto peněžních prostředků byla určena na přímé náklady na vzdělávání.
Dluh krajů (vč. jimi zřízených příspěvkových organizací) v roce 2021 činil 24,8 mld. Kč a meziročně se zvýšil o 13,4 %, tj. o 2,9 mld. Kč. V přepočtu na počet obyvatel byl dluh nejvyšší v Libereckém kraji, poté v Olomouckém a Zlínském kraji. Růst dluhu krajů od roku 2019 koresponduje s poklesem základních úrokových sazeb, které ČNB v reakci na pandemii v březnu roku 2020 snížila na 1 % a v květnu dokonce na 0,25 %. V době nízkých úrokových sazeb se staly úvěry výhodnou možností, jak financovat investice. Dluh rostl i v roce 2021, a to i přesto, že v průběhu roku vzrostly úrokové sazby o 3,5 p. b. a vyšplhaly se na své historické maximum od roku 2008.
V roce 2021 kraje měly uložené peněžní prostředky na bankovních účtech (včetně PO) v hodnotě 64,1 mld. Kč, což představuje meziroční navýšení úspor o 23 %, tj. o 12 mld. Kč. Jak je patrné z grafu č. 8, tak stavy na bankovních účtech krajů v posledních letech dynamicky rostou, zatímco dluh krajů měl v letech 2013–2019 klesající tendenci. Dynamika růstu úspor je téměř dvojnásobná než dynamika růstu dluhu. V přepočtu na počet obyvatel byl stav na bankovních účtech nejvyšší v kraji Vysočina, dále v Karlovarském a Jihočeském kraji. V případě stavu na BÚ naopak nízké úrokové sazby z vkladů a probíhající inflace vedly k tomu, že peněžní prostředky na BÚ ztrácely na hodnotě. Z tohoto důvodu je akumulace vkladů na BÚ v současné době zcela nežádoucí.
II. Obce
Hospodaření obcí pokračovalo v dobré finanční kondici i v roce 2021. Na konci roku obce vykázaly kladné saldo rozpočtu ve výši 33,3 mld. Kč, což představuje téměř dvojnásobné saldo hospodaření oproti roku 2020, kdy se jejich rozpočet nacházel v přebytku 19,3 mld. Kč. Saldo rozpočtu dokonce převýšilo saldo z roku 2019, a to o 30,5 %, tj. 7,8 mld. Kč (viz graf č. 9). Bez hl. m. Prahy celkové konsolidované příjmy obcí v roce 2021 činily 286,8 mld. Kč, výdaje 269,4 mld. Kč a výsledek hospodaření skončil v přebytku 17,3 mld. Kč. Přebytek rozpočtu meziročně vzrostl o 71,2 %, tj. o 7,2 mld. Kč. Rozpočet hl. m. Prahy v roce 2021 skončil v přebytku 16 mld. Kč s celkovými příjmy ve výši 105,6 mld. Kč a výdaji v hodnotě 89,7 mld. Kč. Výsledek hospodaření meziročně vzrostl o 79,5 %, tj. o 7,1 mld. Kč. V porovnání s rokem 2019 vzrostl o 9 %, tj. o 1,3 mld. Kč.
Celkové příjmy obcí v roce 2021 dosáhly 392,4 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 6,4 %, tj. o 23,4 mld. Kč. Po očištění celkových příjmů obcí o přímé náklady na vzdělávání celkové příjmy činí 373,9 mld. Kč. Jejich vlastní příjmyii činily 305,2 mld. Kč a meziročně vzrostly o 11,4 %, tj. o 31,3 mld. Kč. K nejvýznamnějšímu meziročnímu růstu na straně vlastních příjmů došlo u daňových příjmů, které se navýšily o 10,9 %, tj. o 25,2 mld. Kč, na 256 mld. Kč. Obce tak překonaly hodnoty daňových příjmů z roku 2019, a to o 4,4 %, tj. o 10,8 mld. Kč. Přispělo k tomu především navýšení podílu obcí na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní, a to z 23,58 % na 25,84 %. Na meziročním růstu daňových příjmů se zejména podílel růst daní z příjmů právnických osob, které vzrostly o 38 %, tj. o 16,5 mld. Kč a daně z přidané hodnoty, jejíž inkaso vrostlo o 17,5 %, tj. o 17,8 mld. Kč. Stejně jako u krajů vedlo zrušení superhrubé mzdy u obcí ke snížení inkasa daní z příjmů fyzických osob, a to o 17,8 %, tj. o 10,3 mld. Kč. Tento pokles byl však také způsoben výplatou kompenzačního bonusu podnikatelům. Obce v roce 2021 obdržely příspěvek ke zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu v hodnotě 3,2 mld. Kč. Vývoj daňových příjmů obcí je zachycen v grafu č. 10.
Objem přijatých transferů obcemi v roce 2021 poprvé nenavázal na jejich rostoucí trend. Transfery meziročně poklesly o 8,3 %, tj. o 7,9 mld. Kč, na 87,2 mld. Kč. I přesto se jedná stále o lepší výsledek než v roce 2019, kdy transfery činily 74,4 mld. Kč. Na propadu přijatých transferů se podílelo zejména snížení neinvestičních transferů (meziročně o 8,3 %), které v roce 2021 činily 64 mld. Kč. Meziroční pokles neinvestičních transferů přijatých obcemi byl způsoben zrušením jednorázového příspěvku obcím pro rok 2020 vyplaceného ve výši 13,4 mld. Kč z kapitoly Všeobecná pokladní správa na kompenzaci propadu daňových příjmů způsobeného výplatou kompenzačního bonusu podnikatelům. V roce 2021 je vyplácen příspěvek ke zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu, jehož výpočet je založen na jiném principu respektujícím fiskální politiku a princip fungování sdílených daní. Většina přijatých transferů byla tvořena peněžními prostředky přijatými hl. m. Prahou na přímé náklady na vzdělávání ve výši 18,5 mld. Kč (meziroční růst o 1,8 mld. Kč, tj. o 10,9 %) a na dotace pro soukromé školy ve výši 2,7 mld. Kč (meziroční růst o 0,4 mld. Kč, tj. o 18,5 %). Mezi další významné neinvestiční transfery v roce 2021 se řadil již výše zmíněný příspěvek obcím ke zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2021 výši 3,2 mld. Kč. Dále se jednalo o přijaté transfery z Operačního programu výzkum, vývoj a vzdělávání ve výši 2,6 mld. Kč (meziroční růst o 1,2 mld. Kč, tj. o 88,2 %), o transfery na neinvestiční nedávkové transfery podle zákona o sociálních službách z kapitoly MPSV ve výši 1,7 mld. Kč (meziroční růst o 0,3 mld. Kč, tj. o 20 %), o peněžní prostředky na výkon činnosti obce s rozšířenou působností v oblasti sociálně-právní ochrany dětí ve výši 1,7 mld. Kč (meziroční růst o 0,1 mld. Kč, tj. o 4,8 %) a peněžní prostředky určené na řešení naléhavých potřeb při zabezpečení provozu sociálních služeb zřízených a provozovaných obcemi v hodnotě 1,5 mld. Kč (růst o 0,4 mld. Kč, tj. o 38 %).
Investiční transfery přijaté obcemi meziročně poklesly o 8,3 %, tj. o 2,1 mld. Kč, na 23,2 mld. Kč. I přesto však oproti roku 2019 vzrostly o 6,6 %, tj. o 1,4 mld. Kč. Dominantní část tvořily transfery poskytované z kapitoly MMR na projekty v rámci Integrovaného regionálního operačního programu, které dosáhly 6,1 mld. Kč (meziroční pokles o 1,1 mld. Kč, tj. o 15,7 %), dále prostředky poskytované z kapitoly MŽP určené na projekty v rámci Operačního programu – Životní prostředí v hodnotě 2,9 mld. Kč (meziroční pokles o 1,5 mld. Kč, tj. o 34,6 %) a transfery poskytované ze Státního fondu dopravní infrastruktury ve výši 2,3 mld. Kč (meziroční růst o 0,1 mld. Kč, tj. o 52,3 %).
Celkové výdaje obcí dosáhly v letošním roce 359,1 mld. Kč a meziročně vzrostly o 2,6 %, tj. 9,1 mld. Kč. Po očištění celkových výdajů obcí o přímé náklady na vzdělávání2 celkové výdaje činí 340,6 mld. Kč. Dynamika růstu celkových příjmů téměř trojnásobně převýšila růst výdajů. Kapitálové výdaje se sice meziročně snížily, ale pouze o 0,7 %, tj. o 0,1 mld. Kč, na 97,2 mld. Kč. Na druhou stranu obce investovaly více než v roce 2019, a to o 5,4 %, tj. o 5 mld. Kč. Pokles investic byl vyvolán omezením investičních transferů, ale i rostoucí inflací a s tím související zvyšování základních úrokových sazeb. Jak je patrné z grafu č. 11, tak vývoj investičních transferů v celém sledovaném období kopíruje vývoj kapitálových výdajů. V roce 2021 se investiční transfery podílely na kapitálových výdajích 24 %. Výjimkou je rok 2017, kdy obce více investovaly, i když obdržely nižší objem investičních transferů. Korelace mezi vývojem investic a investičních dotací značí závislost obcí na investičních transferech.
Úspory při financování provozu (provozní saldo) obcí v celém sledovaném období rostly (výjimka rok 2020). Obce v celém sledovaném období nevyužily svůj investiční potenciál, a stejně tak hl. m. Praha, které dostatečně neinvestovalo po celé sledované období. V době vysoké inflace, tak zbytečně přichází o část svých úspor. Jak vyplývá z grafu č. 12, tak obce by mohly být teoreticky schopné ufinancovat veškeré nebo alespoň většinu svých investičních aktivit právě z těchto úspor (bez investičních transferů) generovaných v daném roce.
Jak je zřejmé z grafu č. 13, tak celkové výdaje směřovaly zejména do oblasti dopravy (64,8 mld. Kč), dále na státní správu a územní samosprávy (58,2 mld. Kč) a na vzdělávání a do školských služeb (57,4 mld. Kč). Běžné výdaje pokračovaly v rostoucí tendenci i v roce 2021, kdy se meziročně navýšily o 3,9 %, tj. o 9,8 mld. Kč, na 261,9 mld. Kč. Na objemu běžných výdajů se převážně podílely neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím, které činily 68,6 mld. Kč (meziročně se zvýšily o 3,9 mld. Kč, tj. o 6 %).
Dluh obcí v roce 2021 činil 69,6 mld. Kč a meziročně se snížil o 2,2 %, tj. o 1,6 mld. Kč. I přes prudké zvyšování úrokových sazeb v roce 2021 nedošlo k výraznějšímu poklesu dluhu. S ohledem na počet obyvatel v jednotlivých krajích byl nejvyšší počet obcí s dluhem zaznamenán v kraji Vysočina a Jihočeském kraji. Mírné zvyšování dluhu obcí v roce 2020 zcela nekoresponduje s postupným poklesem základních úrokových sazeb, které výrazně zlevnily úvěry. Hl. m. Praha sice plánuje rekordní investice v nadcházejícím roce 2022, ale je naprosto nepochopitelné, proč nevyužila situace extrémně nízkých úrokových sazeb a neuskutečnila své plánované investiční aktivity dříve. S ohledem na rostoucí základní úrokové sazby a inflaci se tak zbytečně tyto investice prodraží. Je důležité upozornit, že obec vždy v menší či větší míře disponuje určitou výší úspor, takže některé obce úvěry ke svému hospodaření ani nepotřebují.
V roce 2021 měly obce uložené peněžní prostředky na BÚ v hodnotě 300,7 mld. Kč, což představuje meziroční navýšení úspor o 13,2 %, tj. o 35,1 mld. Kč. Jak je patrné z grafu č. 14, tak stavy na BÚ obcí v posledních letech dynamicky rostou. Mezi roky 2013–2021 vzrostly o 170,8 %, zatímco dluh obcí ve stejném období klesl o 24,6 %. Stejně jako ostatní obce, tak i hl. m. Praha akumulovala vklady na BÚ, a to i přes nízké úrokové sazby. Nízké úrokové sazby z vkladů a probíhající inflace vedly k tomu, že peněžní prostředky obcí včetně hl. m. Prahy na BÚ ztrácely na hodnotě.
III. DSO
Dobrovolné svazky obcí hospodařily v roce 2021 s celkovými příjmy ve výši 5,1 mld. Kč (meziroční růst o 0,3 mld. Kč, tj. o 6,6 %) a celkovými výdaji 5 mld. Kč (meziroční růst 0,1 mld. Kč, tj. o 2,1 %).
1 Regionální rady regionů soudržnosti se uplynutím dne 31. 12. 2021 zrušily, a to na základě zákona č. 251/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
2 Přímé náklady na vzdělávání představují peněžní prostředky ze státního rozpočtu (z kapitoly MŠMT), které kraje a hl. m. Praha rozepisují a přímo přidělují příslušným školám a školským zařízením. Jedná se tedy o průtokový neinvestiční transfer a kraj i hl. m. Praha nemůže s těmito prostředky nijak nakládat. Z tohoto důvodu se celkové příjmy a výdaje krajů a hl. m. Prahy očišťují, aby nedocházelo ke zkreslení jejich hospodaření.
i Od poloviny roku 2016 již nedochází k proplácení peněžních prostředků z regionálních operačních programů, úloha regionálních rad nyní spočívá především v kontrole projektů po období udržitelnosti a v postupném ukončování programů. Vzhledem k tomu, že příjmy a výdaje regionálních rad se již týkají pouze provozních výdajů a jsou tedy relativně velmi nízké, přičemž změny mezi jednotlivými měsíci roku se pohybují pouze v řádu jednotek milionů Kč, není již uváděna samostatná kapitola o hospodaření regionálních rad.
ii Vlastní příjmy = daňové + nedaňové + kapitálové příjmy
iii Běžný rozpočet = daňové + nedaňové příjmy + neinvestiční transfery – běžné výdaje
iv Očištěné kapitálové výdaje = kapitálové výdaje – přijaté investiční transfery