Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 30. 6. 2022

Vlastní příjmyⁱ  územních rozpočtů dosáhly v polovině roku 212,9 mld. Kč a meziročně vzrostly o 17 %, tj. o 31,3 mld. Kč. Podíl vlastních příjmů na celkových očištěných příjmech, který vypovídá o finanční soběstačnosti územních rozpočtů a o nezávislosti na přijatých transferech, ke konci června tvořil 79,6 %. Meziroční růst vlastních příjmů byl způsoben navýšením daňových příjmů, které dosáhly 179,6 mld. Kč a meziročně vzrostly o 15,6 %, tj. o 24,3 mld. Kč. Objem daňových příjmů převýšil jejich inkaso v roce 2020 o 29,3 % a oproti roku 2019 o 15,2 % (viz graf č. 2). Na meziročním růstu vlastních příjmů se dále podílelo zvýšení objemu nedaňových příjmů, které meziročně vzrostly o 27 %, tj. o 5,9 mld. Kč a dosáhly 27,8 mld. Kč. Kapitálové příjmy meziročně vzrostly o 25,4 % na 5,5 mld. Kč. 

V polovině roku 2022 dochází k meziročnímu útlumu přijatých transferů územními rozpočty, a to o 1 %, tj. o 1,6 mld. Kč, na 168,8 mld. Kč. Propad byl vyvolán na straně přijatých investiční transferů, které meziročně poklesly o 18,8 %, tj. o 2,5 mld. Kč, na 10,9 mld. Kč. Územní rozpočty přijaly v červnu transfery z kapitoly Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „MMR“) v rámci Integrovaného regionálního operačního programu spolufinancovaného z fondů EU ve výši 4,6 mld. Kč, což představuje meziroční pokles o 1,8 mld. Kč. Mezi další významné investiční transfery patří transfery z kapitoly Ministerstvo životního prostředí (dále jen „MŽP“) na Operační program Životní prostředí spolufinancovaný z fondů EU v hodnotě 0,6 mld. Kč, které se oproti minulému roku snížily o 0,9 mld. Kč. Neinvestiční přijaté transfery k 30. 6. 2022 dosáhly 157,9 mld. Kč. Sice meziročně nepoklesly, ale jejich růst byl zanedbatelný, a to 0,6 %, tj. o 0,9 mld. Kč. Mezi objemově nejvýznamnější neinvestiční transfery se řadí přímé náklady na vzdělávání poskytované z kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“), které se meziročně navýšily o 3,2 %, tj. o 3,5 mld. Kč, na 113,1 mld. Kč, dále dotace pro soukromé školy v hodnotě 5,6 mld. Kč (meziroční růst o 17,8 %, tj. o 0,9 mld. Kč) nebo neinvestiční nedávkové transfery podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách poskytovaných z kapitoly Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) ve výši 19,4 mld. Kč (meziroční pokles o 4,1 %, tj. o 0,8 mld. Kč). V rámci neinvestičních transferů došlo k nejvýraznějšímu meziročnímu poklesu na straně transferů z kapitoly MPSV určených na řešení naléhavých potřeb při zabezpečení provozu sociálních služeb zřízených a provozovaných obcemi, a to o 2,6 mld. Kč. 

Běžné výdaje na konci června zaznamenaly růst o 8,5 %, tj. o 21,8 mld. Kč, a dosáhly 278,5 mld. Kč. Majoritní část běžných výdajů byla tvořena transfery, které kraje a obce převádějí příspěvkovým a podobným organizacím. Z hlediska odvětví běžné výdaje směřovaly zejména do odvětví školství (v důsledku přímých nákladů na vzdělávání) a do odvětví dopravy. Meziroční nárůst se týkal i strany kapitálových výdajů, které v polovině letošního roku vzrostly o 16,4 %, tj. o 7,2 mld. Kč, na 51,1 mld. Kč. V souvislosti s pokračující invazí ruských vojsk na Ukrajinu a následnou emigrací obyvatel Ukrajiny do České republiky, územní samosprávné celky k 30. 6. 2022 realizovaly konsolidované výdaje na pomoc Ukrajině ve výši 1,4 mld. Kč, a to především kraje a hl. m. Praha. Určitá část těchto výdajů územních samosprávných celků byla a bude kompenzována ze státního rozpočtu (např. ubytování osob z Ukrajiny, zajištění provozu Krajských asistenčních center pomoci Ukrajině a jazykové kurzy a adaptační skupiny pro děti osob z Ukrajiny).

I. Hospodaření krajů

Kraje v polovině roku 2022 hospodařily s přebytkem rozpočtu ve výši 24,1 mld. Kč, čímž překonaly výsledek hospodaření z roku 2019, tedy období před vypuknutím pandemie COVID-19. V porovnání s uplynulým rokem se sice saldo snížilo o 7,6 %, tj. o 2 mld. Kč, avšak se jedná stále o druhý nejlepší výsledek hospodaření od roku 2013 (viz graf č. 3). Po očištění celkových příjmů krajů o přímé náklady na vzdělávání³ celkové příjmy činí 75,9 mld. Kč, celkové výdaje 73,4 mld. Kč a saldo hospodaření dosáhlo 2,5 mld. Kč. V červnu letošního roku hospodařilo s kladným saldem celkem 11 krajů. V deficitu se ocitl Královehradecký a Karlovarský kraj. Naopak nejvyšší přebytek rozpočtu vykázal Středočeský a Jihomoravský kraj. 

Celkové příjmy krajů na konci června letošního roku činily 176,3 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 2,5 %, tj. o 4,3 mld. Kč. Vlastní příjmyⁱ krajů dosáhly v červnu 46,1 mld. Kč (meziroční růst o 16,9 %, tj. o 6,7 mld. Kč) a tvořily necelých 61 % celkových příjmů očištěných o přímé náklady na vzdělávání. Tento podíl značí určitou závislost krajů na přijatých transferech a jejich relativně nižší soběstačnost na rozdíl od obcí. Meziroční nárůst vlastních příjmů byl vyvolán růstem daňových příjmů, které se navýšily o 14,2 %, tj. o 5 mld. Kč, na 40,5 mld. Kč. K tomu přispělo především navýšení podílu krajů na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní od roku 2021 z 8,92 % na 9,78 % a také probíhající inflace. Meziročně se navýšil objem inkasa daně z přidané hodnoty o 21,9 %, tj. o 4,2 mld. Kč, na 23,4 mld. Kč. Vzrostlo také inkaso daně z příjmů fyzických osob o 10,5 %, tj. o 0,7 mld. Kč, na 7,7 mld. Kč. Inkaso daní z příjmů fyzických osob od konce dubna roste, a to i přes skutečnost, že v roce 2021 došlo ke zrušení superhrubé mzdy a k výplatě kompenzačního bonusu podnikatelům. K meziročnímu růstu celkových daňových příjmů podružně přispěly také daně z příjmů právnických osob o 0,8 %, tj. o 0,07 mld. Kč a ostatní daňové příjmy o 5,5 %, tj. o 0,02 mld. Kč. Jak je patrné z grafu č. 4, tak objem daňových příjmů krajů v celém sledovaném období permanentně roste (výjimka rok 2015 a 2020). Na základě makroekonomických predikcí lze očekávat stejný trend i v nadcházejících letech.

K 30. 6. 2022 kraje přijaly transfery v celkové výši 131,1 mld. Kč a meziročně tak klesly o 1,2 %, tj. o 1,5 mld. Kč. Objem přijatých transferů se sice oproti předchozímu roku snížil, ale v porovnání s rokem 2020 i 2019 došlo k podstatnému navýšení. Neinvestiční transfery, které v polovině letošního roku činily 127,8 mld. Kč, meziročně vzrostly pouze marginálně (konkrétně o 0,9 %). Mezi nejvýznamnější neinvestiční transfery se pravidelně řadí transfery poskytované z kapitoly MŠMT na přímé náklady na vzdělávání ve výši 100,4 mld. Kč (meziroční růst o 3,2 %, tj. o 3,1 mld. Kč) a neinvestiční nedávkové transfery podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách z kapitoly MPSV v hodnotě 17,8 mld. Kč (meziroční pokles o 4,1 %, tj. o 0,8 mld. Kč). Kraje také v letošním roce obdržely příspěvek ke zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu ve výši 0,3 mld. Kč. Struktura veškerých nejvýznamnějších neinvestičních transferů přijatých kraji je znázorněna na grafu č. 5. 

Přijaté investiční transfery meziročně klesly o 44,1 %, tj. o 2,6 mld. Kč, na 3,3 mld. Kč. K propadu investičních transferů došlo i oproti roku 2020, a to o 34,1 %, tj. o 1,7 mld. Kč. V červnu letošního roku kraje prozatím přijaly investiční transfery z kapitoly MMR na projekty v rámci Integrovaného regionálního operačního programu – část spolufinancovaná z EU, které dosáhly 2,3 mld. Kč a Integrovaného regionálního operačního programu – část spolufinancovaná ze SR ve výši 0,1 mld. Kč. Mezi další významné investiční transfery lze zařadit transfery poskytované z kapitoly Státní fond dopravní infrastruktury na Financování dopravní infrastruktury ve výši 0,6 mld. Kč. Struktura veškerých nejvýznamnějších investičních transferů přijatých kraji je znázorněna na grafu č. 6.

Celkové výdaje krajů v polovině roku 2022 činily 152,1 mld. Kč a meziročně vzrostly o 4,3 %, tj. o 6,2 mld. Kč. Meziroční růst celkových výdajů byl způsoben navýšením běžných výdajů, které se oproti minulému roku zvýšily o 4,8 %, tj. o 6,5 mld. Kč, na 140,8 mld. Kč. Transfery, které kraje převedly příspěvkovým a podobným organizacím dosáhly 103,8 mld. Kč a tvořily 73,8 % celkových běžných výdajů. Většina z těchto peněžních prostředků byla určena na přímé náklady na vzdělávání. Jak demonstruje graf č. 7, tak celkové výdaje krajů směřovaly zejména do oblasti vzdělávání a školských služeb (88 mld. Kč), do dopravy (21,1 mld. Kč) a sociálních služeb (17,6 mld. Kč). 

Naopak na straně kapitálových výdajů byl zaznamenán na konci června pokles o 2,1 %, tj. o 0,2 mld. Kč, na hodnotu 11,3 mld. Kč. Pokles investic byl pravděpodobně vyvolán omezením investičních transferů, významným růstem cen stavebního materiálu a zvyšováním základních úrokových sazeb, které zdražily úvěry. Kraje však investovaly více než před vypuknutím pandemie, a to o 8,1 %. Jedním z negativních jevů v oblasti investic krajů je určitá závislost kapitálových výdajů na přijatých investičních transferech, a to i přes skutečnost, že kraje mají k dispozici vlastní zdroje k jejich financování a značné možnosti zapojení cizích zdrojů např. využitím standardních úvěrových produktů komerčních bank. O tom svědčí podíl investičních transferů na kapitálových výdajích, který v červnu dosáhl 29 %. Investiční potenciál krajů vyjadřuje ukazatel očištěné provozní saldoⁱⁱ přestavující volné peněžní prostředky, které mohou být z běžných příjmů daného rozpočtového roku využity na investice, nevyužitá část provozního salda pak zvyšuje úspory. K 30. 6. 2022 očištěné provozní saldoⁱⁱ bez přímých nákladů na vzdělávání krajů činilo 7,9 mld. Kč, přičemž kapitálové výdaje bez přijatých investičních transferů činily 8,1 mld. Kč. 

K 30. 6. 2022 kraje realizovaly výdaje na pomoc Ukrajině ve výši 837 mil. Kč. Největší výdaje se týkaly Středočeského a Libereckého kraje. Jednalo se převážně o nákup ostatních služeb (zejména platby za ubytovací služby pro uprchlíky z Ukrajiny), neinvestiční transfery obcím, neinvestiční příspěvky zřízeným příspěvkovým organizacím, peněžní dary do zahraničí apod. Nejvýznamnější výdaje krajů související s pomocí Ukrajině podle druhu výdaje jsou uvedeny v tabulce č. 1.  

Dluh krajů (vč. jimi zřízených příspěvkových organizací) za pololetí roku 2022 činil 22,6 mld. Kč a v porovnání s rokem 2021 se snížil o 8,8 %, tj. o 2,2 mld. Kč. V přepočtu na počet obyvatel byl dluh nejvyšší v Libereckém kraji, poté v Olomouckém a Zlínském kraji. Růst dluhu krajů od roku 2019 koresponduje s poklesem základních úrokových sazeb, které ČNB v reakci na pandemii v březnu roku 2020 snížila na 1 % a v květnu dokonce na 0,25 %. V době nízkých úrokových sazeb se staly úvěry výhodnou možností, jak financovat investice. Dluh v červnu roku 2022 meziročně mírně klesl, a to pravděpodobně v reakci na květnový růst základní úrokové sazba o 0,75 p. b. na 5,75 % a ke konci června o 1,25 p. b. na 7 %, což jsou nejvyšší úrokové sazby od roku 1999. 

V červnu letošního roku výše vkladů krajů na bankovních účtech (včetně PO) činila 90,4 mld. Kč, přičemž výše vkladů snížená o přímé náklady na vzdělávání dosáhla pouze 68,8 mld. Kč. Meziroční významný nárůst vkladů je poznamenán nevyplacením významné části přijatých peněžních prostředků z titulu přímých nákladů na vzdělávání školám do konce měsíce června. Jak je patrné z grafu č. 8, tak stavy na bankovních účtech krajů v celém sledovaném období dynamicky rostou. V přepočtu na počet obyvatel byl stav na bankovních účtech nejvyšší ve Zlínském, Jihočeském a Karlovarském kraji. Obecně vysoké stavy peněžních prostředků uložených na BÚ jsou považovány v současné době za ne zcela žádoucí, neboť tyto vklady ztrácejí vlivem inflace svoji hodnotu. 

II. Hospodaření obcí

Obce v polovině roku 2022 vykázaly kladné saldo rozpočtu ve výši 26,7 mld. Kč, což překonalo saldo minulého roku o 6,6 %, tj. o 1,7 mld. Kč a oproti roku 2020 dokonce o 218,2 %, tj. o 18,3 mld. Kč. (viz graf č. 9). Po očištění celkových příjmů obcí (hl. m. Praha) o přímé náklady na vzdělávání³ celkové příjmy činí 196,1 mld. Kč, celkové výdaje⁴ 172,2 mld. Kč a saldo hospodaření dosáhlo 23,9 mld. Kč. Bez hl. m. Prahy celkové konsolidované příjmy obcí v pololetí činily 149,4 mld. Kč, výdaje 135,2 mld. Kč a výsledek rozpočtového hospodaření skončil v přebytku 14,2 mld. Kč. Rozpočet hl. m. Prahy v červnu letošního roku skončil v přebytku 12,5 mld. Kč s celkovými příjmy ve výši 59,5 mld. Kč a výdaji v hodnotě 47 mld. Kč. V tomto období hospodařilo s deficitem 1 638 obcí (26,2 % z celkového počtu obcí).  

Celkové příjmy obcí na konci června letošního roku dosáhly 208,9 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 13,7 %, tj. o 25,1 mld. Kč. Vlastní příjmyⁱ obcí činily 166,3 mld. Kč (meziroční růst o 17,4 %, tj. o 24,7 mld. Kč) a tvořily většinu celkových očištěných příjmů. Obce jsou v porovnání s kraji relativně více soběstačné a nevykazují tak významnou závislost na přijatých transferech. Meziroční nárůst vlastních příjmů byl vyvolán značným růstem daňových příjmů, které se navýšily o 16,1 %, tj. o 19,3 mld. Kč, na 139,1 mld. Kč a dosáhly tak své nejvyšší úrovně. Přispělo k tomu především navýšení podílu obcí na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní z 23,58 % na 25,84 % a probíhající inflace. Meziročně se zvýšily daně z přidané hodnoty, a to o 21,9 %, tj. o 11,6 mld. Kč, na 64,5 mld. Kč.  V červnu pokračuje růst inkasa daní z příjmů fyzických osob, a to i přes skutečnost, že v roce 2021 došlo ke zrušení superhrubé mzdy a k výplatě kompenzačního bonusu podnikatelům. K meziročnímu růstu celkových daňových příjmů podružně přispěly také daně z příjmů právnických osob o 4,6 %, tj. o 1,4 mld. Kč a ostatních daní o 24,9 %, tj. o 4,4 mld. Kč. Jak je patrné z grafu č. 10, tak objem daňových příjmů obcí v celém sledovaném období permanentně roste (výjimka rok 2015 a 2020). Na základě makroekonomických predikcí lze očekávat stejný trend i v nadcházejících letech.

Na rozdíl od krajů došlo v polovině roku 2022 k meziročnímu růstu přijatých transferů obcemi, a to o 1 %, tj. o 0,4 mld. Kč, na 42,6 mld. Kč. Objem přijatých transferů tak dokonce překonal hodnoty z roku 2020, a to o 8,6 %, tj. o 3,4 mld. Kč a oproti roku 2019 o 20,2 %, tj. o 7,2 mld. Kč. Neinvestiční transfery, které v polovině letošního roku činily 34,6 mld. Kč, meziročně vzrostly pouze zanedbatelně (o 1,1 %, tj. o 0,4 mld. Kč). Mezi nejvýznamnější přijaté transfery se řadí peněžními prostředky přijaté hl. m. Prahou na přímé náklady na vzdělávání ve výši 12,8 mld. Kč (meziroční růst o 3,3 %, tj. o 0,4 mld. Kč) a na dotace pro soukromé školy ve výši 1,6 mld. Kč (meziroční růst o 18,6 %, tj. o 0,3 mld. Kč). Z kapitoly MPSV byly přijaty transfery na výkon činnosti obcí s rozšířenou působností v oblasti sociálně-právní ochrany dětí v hodnotě 1,6 mld. Kč. Struktura nejvýznamnějších neinvestičních transferů přijatých obcemi je zachycena v grafu č. 11.

Investiční transfery přijaté obcemi meziročně také nepatrně vzrostly, konkrétně o 0,5 %, tj. o 0,04 mld. Kč, na 7,9 mld. Kč. Naopak v komparaci s rokem 2020 objem přijatých investičních transferů klesl o 2,1 %, tj. o 0,2 mld. Kč. Významná část těchto transferů je poskytována z kapitoly MMR na projekty v rámci Integrovaného regionálního operačního programu – část financovaná z EU, které dosáhly 2,3 mld. Kč (meziroční pokles o 0,8 mld. Kč, tj. o 25,9 %), dále prostředky poskytované z kapitoly MŽP určené na projekty v rámci Národního programu Životní prostředí v hodnotě 1 mld. Kč (meziroční růst o 0,4 mld. Kč, tj. o 64 %). Další nejvýznamnější investiční transfery přijaté obcemi jsou uvedeny v grafu č. 12. 

Celkové výdaje obcí dosáhly v první polovině letošního roku 182,2 mld. Kč a meziročně vzrostly o 14,8 %, tj. o 23,5 mld. Kč. Meziroční růst celkových výdajů byl způsoben navýšením běžných výdajů, které se oproti minulému roku zvýšily o 12,7 %, tj. o 16 mld. Kč, na 142,5 mld. Kč. Na objemu běžných výdajů se převážně podílely neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím, které činily 36,1 mld. Kč. Jak demonstruje graf č. 13, tak celkové výdaje obcí směřovaly zejména do oblasti dopravy (31 mld. Kč), státní správy a územní samosprávy – provoz úřadu (28,1 mld. Kč) a vzdělání a školských služeb (26 mld. Kč). 

V procentuálním vyjádření se však v červnu meziročně výrazněji navýšily kapitálové výdaje obcí o 23 %, tj. o 7,4 mld. Kč, na hodnotu 39,7 mld. Kč. Obce i v porovnání s rokem 2020 a 2019 investovaly více, a to o 13,4 % a 29,5 %. Obdobně jako kraje, tak i obce se dlouhodobě potýkají se závislostí kapitálových výdajů na přijatých investičních transferech. K 30. 6. 2022 očištěné provozní saldoⁱⁱ obcí činilo 53,3 mld. Kč, přičemž kapitálové výdaje bez přijatých investičních transferů činily 31,8 mld. Kč. Z toho plyne, že obce v prvním pololetí neprofinancovali provozní saldo ve výši 21,5 mld. Kč. Prozatímní nižší kapitálové výdaje jsou pochopitelné, neboť obce převážně uskutečňující investiční akce v druhé polovině a před koncem rozpočtového roku. 

K 30. 6. 2022 obce realizovaly výdaje na pomoc Ukrajině  ve výši 646,1 mil. Kč. Výdaje jsou největší v případě hl. m. Prahy (231,7 mil. Kč) a v obcích Moravskoslezského a Středočeského kraje. Jednalo se zejména o nákup ostatních služeb (zejména platby za ubytovací služby pro uprchlíky z Ukrajiny), neinvestiční transfery spolkům (zejména platby Českému červenému kříži za zajištění provozu Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině v Praze a veřejné sbírky na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu), neinvestiční transfery fundacím, ústavům, obecně prospěšným společnostem (veřejné sbírky na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu), výdaje na věcné dary apod. Výčet těch nejvýznačnějších výdajů je uveden v tabulce č. 2.

Dluh obcí ke konci prvního pololetí roku 2022 činil 69,7 mld. Kč a oproti roku 2021 se nepatrně navýšil o 0,2 %, tj. o 0,2 mld. Kč. Toto zvýšení koresponduje s vývojem základní úrokové sazby, která permanentně roste již od roku 2021. Naopak mírné zvyšování dluhu obcí v roce 2020 zcela neodpovídá postupnému poklesu základních úrokových sazeb, které výrazně zlevnily úvěry. V případě hl. m. Prahy došlo v roce 2020 a 2021 dokonce k meziročnímu snížení dluhu. Hl. m. Praha plánuje rekordní investice v letošním roce, ale je nepochopitelné, proč nevyužilo situace extrémně nízkých úrokových sazeb v minulosti a hodlá uskutečnit své plánované investiční aktivity v době, kdy se úroková sazba nachází na svém maximu od roku 1999. S ohledem na rostoucí základní úrokové sazby a inflaci se tak zbytečně tyto investice prodraží. Je však důležité upozornit, že obec vždy v menší či větší míře disponuje určitou výší úspor, takže na některé menší investiční akce není zapotřebí zapojovat cizí zdroje. S ohledem na počet obyvatel v jednotlivých krajích byl nejvyšší počet obcí s dluhem zaznamenán v Kraji Vysočina, Jihočeském kraji a Olomouckém kraji.

Na konci června měly obce uložené peněžní prostředky na BÚ v hodnotě 331,9 mld. Kč, což představuje v porovnání s rokem 2021 navýšení úspor o 10,4 %, tj. o 31,2 mld. Kč. Jak je patrné z grafu č. 14, tak stavy na BÚ obcí v posledních letech dynamicky rostou. Od roku 2013 vzrostly o 199 %, zatímco dluh obcí ve stejném období klesl o 24 %. Stejně jako ostatní obce, tak i hl. m. Praha akumulovala vklady na BÚ, a to i přes nízké úrokové sazby. Obecně vysoké stavy peněžních prostředků uložených na BÚ jsou považovány v současné době za ne zcela žádoucí, neboť tyto vklady ztrácejí vlivem inflace svoji hodnotu. 

III. DSO

Dobrovolné svazky obcí hospodařily k 30. 6. 2022 s celkovými příjmy ve výši 2,4 mld. Kč (meziroční růst o 11,7 %, tj. o 0,3 mld. Kč) a celkovými výdaji ve výši 2,1 mld. Kč (meziroční růst o 11,4 %, tj. o 0,2 mld. Kč). Saldo rozpočtu skončilo v přebytku ve výši 0,3 mld. Kč a meziročně tak vzrostlo o 14 %, tj. o 0,04 mld. Kč. 

¹ Zprávy o vývoji rozpočtového hospodaření územních samosprávných celků od roku 2022 nezahrnují Regionální rady regionů soudržnosti, které se uplynutím dne 31. 12. 2021 zrušily, a to na základě zákona 
č. 251/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
² Je důležité poznamenat, že první vlna pandemie nemoci COVID-19 vyvrcholila na začátku dubna v roce 2020, takže srovnávané období červen 2019 je považováno za tzv. „předcovidové období“. 
³ Přímé náklady na vzdělávání představují peněžní prostředky ze státního rozpočtu (z kapitoly MŠMT), které kraje a hl. m. Praha rozepisují a přímo přidělují příslušným školám a školským zařízením. Jedná se tedy o průtokový neinvestiční transfer a kraj i hl. m. Praha nemohou s těmito prostředky nijak nakládat. Z tohoto důvodu se celkové příjmy a výdaje krajů a hl. m. Prahy očišťují, aby nedocházelo ke zkreslení jejich hospodaření. 
⁴ V případě stanovení výše výdajů financovaných z přijatých transferů na přímé náklady na vzdělávání se jedná o určitý odhad, protože příslušné výdaje ve výkazech FIN 2-12 M nejsou jednoznačně identifikovány, jako je tomu na straně příjmů (účelový znak). Tyto výdaje byly zjištěny výběrem položek 5336 a 5339 v kombinaci s příslušnými paragrafy rozpočtové skladby týkajících se oblasti vzdělávání a školských služeb. Odhad může být ovlivněn jiným dotačním programem. 
ⁱ  Vlastní příjmy = daňové + nedaňové + kapitálové příjmy 
ⁱⁱ Očištěné provozní saldo = daňové příjmy + nedaňové příjmy + neinvestiční transfery – běžné výdaje – výše splátek půjčených peněžních prostředků