Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 30. 9. 2022
Prosperita územních samosprávných celků v září letošního roku nadále pokračuje, a to i bez ohledu na hrozbu hluboké recese. Hospodaření územních rozpočtů překonává výsledky hospodaření z období před vypuknutím pandemie COVID-19, a to i přes přetrvávající ruskou invazi na Ukrajině a současnou vysokou inflaci. Pokračuje kontinuální růst výdajů územních samosprávných celků (dále jen „ÚSC“) na pomoc Ukrajině, které však jsou do značné míry kompenzovány ze státního rozpočtu. Dopad na územní rozpočty má také současná inflace, která oproti srpnu mírně zrychlila. Její vývoj je však v souladu s prognózou České národní banky (dále jen „ČNB“), která předpovídala kulminaci cenového růstu na konci roku. Navzdory těmto negativním vlivům se meziročně zlepšilo saldo hospodaření územních rozpočtů, a to v důsledku menších restriktivních opatření souvisejících s epidemií a především posíleného inkasa daňových příjmů, zejména daně z přidané hodnoty.
Daňové příjmy krajů a obcí jsou již od minulého roku negativně poznamenány zrušením institutu superhrubé mzdy a výplatou kompenzačního bonusu podnikatelům projevující se poklesem inkasa daně z příjmů fyzických osob. Objem daňových příjmů ÚSC však neklesl, ale naopak překonal objem daňových příjmů z roku 2019, a to zejména v důsledku navýšení podílu krajů a obcí na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní a významným růstem inkasa daně z přidané hodnoty. Podle nejaktuálnější daňové predikce pro rok 2022 by daňové příjmy obcí a krajů měly v letošním roce významně překonat jejich inkaso z roku 2021 o cca 43 mld. Kč a v následujících letech nadále růst. Na tom by se měl nadále podílet zejména růst inkasa daně z přidané hodnoty.
Ruská invaze na Ukrajině, která započala v únoru letošního roku, měla negativní dopad na globální ekonomiku, neboť přispěla k akceleraci burzovních cen energií a ropy vedoucí k vzestupu cen pohonných hmot a také vedla ke zdražování některých druhů zemědělských potravin (např. pšenice). Českou ekonomiku, která je závislá na dovozu plynu z Ruska, by ruské omezování plynu směrem do Evropy mohlo uvrhnout do hluboké recese s negativními dopady na růst ekonomiky. Obce však nemají špatnou výchozí pozici, konkrétně nedostatek vlastních příjmů, aby nemohly čelit hospodářskému útlumu bez pomoci státního rozpočtu, což vyplývá i z významného přebytku provozního salda a výše úspor. Na výdajovou stránku veřejných rozpočtů má také dopad schválený Program pomoci občanům Ukrajiny prchajícím před válkou, který zahrnuje zajištění základních potřeb, ubytování, stravování nebo sociální a materiální pomoc.
Probíhající inflace (v září meziroční růst o 18 %) sice přispívá ke zvýšení celorepublikového inkasa daňových příjmů (zejména z titulu růstu inkasa daně z přidané hodnoty), a tedy i daňových příjmů ÚSC, ale zároveň zvyšuje jejich výdaje (např. růst cen stavebních prací, zvýšení cen energií). Navzdory přetrvávající inflaci investiční aktivity ÚSC rostou a překonávají investice z doby před vypuknutím pandemie. K tomu pravděpodobně přispělo i ponechání základních úrokových sazeb ČNB na stejné úrovni.
Kraje ke konci letošního září snížily meziročně svůj dluh, zatímco obce jej mírně zvýšily, což zcela koresponduje s vývojem základní úrokové sazby, která permanentně rostla již od roku 2021. Naproti tomu obce v roce 2020 pouze nepatrně zvýšily svůj dluh, což neodpovídalo postupnému poklesu základních úrokových sazeb, které výrazně zlevnily úvěry. Tento negativní trend v podobě úspor peněžních prostředků bez zapojení cizích zdrojů financování významně prodražuje letošní investiční akce a v některých případech tak nejsou plánované investice realizovány. Jedná se zejména o hl. m. Prahu, která naplánovala rekordní investice v době, kdy se úroková sazba nachází na svém maximu od roku 1999. S ohledem na rostoucí základní úrokové sazby a inflaci se tak zbytečně mohou tyto investice značně prodražit. V září tohoto roku územní samosprávné celky pokračují v trendu zvyšování stavu peněžních prostředků na bankovních účtech (dále jen „BÚ“). S ohledem na probíhající inflaci je hromadění těchto peněžních prostředků i za účelem realizace investic financovaných převážně z vlastních zdrojů nežádoucí, neboť tyto vklady ztrácejí vlivem inflace svoji hodnotu.
Podrobná data za ÚSC lze nalézt v tabulkách ( 46,00 kB).
Hospodaření územních rozpočtů
Obce, kraje a dobrovolné svazky obcí (dále jen „DSO“) hospodařily k 30. 9. 2022 s přebytkovým saldem rozpočtu ve výši 60,3 mld. Kč1. Po očištění celkových příjmů a výdajů krajů a obcí (hl. m. Praha) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy2 přebytek hospodaření činí 47,6 mld. Kč. Výsledek hospodaření si meziročně polepšil o 34,8 %, tj. 15,6 mld. Kč, nicméně v komparaci s rokem 2020 (období první vlny pandemie COVID-19)3 vzrostl dokonce o 143,7 %, tj. 35,6 mld. Kč. I v porovnání s obdobím před pandemií, tedy zářím 2019, se výsledek hospodaření zvýšil, a to o 43,6 %, tj. 18,3 mld. Kč (viz graf č. 1). Územní rozpočty si v současné době i přes hospodářský útlum způsobený invazí ruských vojsk na Ukrajině a inflací vedou velmi dobře a pokračují v trendu kumulace úspor.
Příjmy územních rozpočtů:
Celkové konsolidované příjmy územních rozpočtů v září letošního roku činily 563 mld. Kč a meziročně vzrostly o 9,6 %, tj. o 49,1 mld. Kč. Po očištění celkových příjmů krajů a obcí (hl. m. Praha) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy2 celkové příjmy činí 413,1 mld. Kč. Celkové příjmy vzrostly i oproti roku 2020, ale též v komparaci s rokem 2019, tedy obdobím před vypuknutím pandemie. Celkové příjmy ÚSC tedy konstantě rostou, a to i bez ohledu na současnou a očekávanou nepříznivou hospodářskou situaci. Ke konci září vlastní příjmyi územních rozpočtů dosáhly 338,6 mld. Kč a meziročně vzrostly o 17,7 %, tj. o 51 mld. Kč. Za meziročním navýšením vlastních příjmů stojí daňové příjmy, které meziročně vzrostly o 17 %, tj. o 41,9 mld. Kč, na 288 mld. Kč. Mírný propad byl zaznamenán na straně transferů přijatých územními rozpočty, které v září meziročně klesly o 0,8 %, tj. o 1,8 mld. Kč, na 224,5 mld. Kč. Meziroční pokles se týkal pouze přijatých investiční transferů, které klesly o 10,2 %, tj. o 2,2 mld. Kč, na 19,9 mld. Kč. Neinvestiční přijaté transfery, které v září dosáhly 204,6 mld. Kč, sice meziročně nepoklesly, ale jejich růst byl pouze marginální (o 0,2%, tj. o 0,5 mld. Kč). Na základě podílu vlastních příjmů na celkových očištěných příjmech o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy, který ke konci září činil 82 % a meziročně vzrostl, lze konstatovat, že územní rozpočty jsou velmi finančně soběstačné a relativně nezávislé na přijatých transferech.
Výdaje územních rozpočtů:
Celkové konsolidované výdaje územních rozpočtů v září letošního roku činily 502,7 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 7,2 %, tj. o 33,6 mld. Kč. Po očištění celkových výdajů krajů a obcí (hl. m. Praha) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy2 celkové výdaje činí 365,5 mld. Kč. V absolutním vyjádření se na meziročním růstu podílely zejména běžné výdaje, které na konci září vzrostly o 18,7 mld. Kč a dosáhly 408,5 mld. Kč. Dominantní část běžných výdajů byla tvořena transfery, které kraje a obce převádějí příspěvkovým organizacím (dále jen „PO“) a podobným organizacím. V procentuálním vyjádření byl meziroční růst celkových výdajů vyvolán především růstem kapitálových výdajů, které ke konci září vzrostly o 18,7 % na 94,3 mld. Kč. V souvislosti s pokračující invazí ruských vojsk na Ukrajinu a následnou emigrací obyvatel Ukrajiny do České republiky, realizovaly ÚSC k 30. 9. 2022 konsolidované výdaje na pomoc Ukrajině ve výši 3,1 mld. Kč, a to především kraje a hl. m. Praha. Významná část těchto výdajů ÚSC byla a bude kompenzována ze státního rozpočtu (např. ubytování osob z Ukrajiny, zajištění provozu Krajských asistenčních center pomoci Ukrajině a jazykové kurzy a adaptační skupiny pro děti osob z Ukrajiny).
I. Hospodaření krajů
Kraje k 30. 9. 2022 hospodařily s rekordním kladným saldem rozpočtu ve výši 20,3 mld. Kč. Meziročně saldo vzrostlo o 172,3 %, tj. o 12,9 mld. Kč oproti období před vypuknutím pandemie COVID-19 dokonce o 278,2%, tj. 21,8 mld. Kč (viz graf č. 2). Po očištění celkových příjmů a výdajů krajů o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy2 saldo hospodaření dosáhlo 10,8 mld. Kč. Z hlediska jednotlivých krajů hospodařil s deficitem pouze Kraj Vysočina a Pardubický kraj.
Příjmy krajů:
Celkové příjmy krajů v září 2022 činily 245,9 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 6 %, tj. o 14 mld. Kč. Po očištění celkových příjmů krajů o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy2 celkové příjmy činí 120,3 mld. Kč. Z toho jejich vlastní příjmyi představovaly 75,2 mld. Kč (meziroční růst o 17,8 %, tj. o 11,4 mld. Kč) a tvořily 65,8 % celkových příjmů očištěných o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy. Kraje jsou oproti obcím méně soběstačné, neboť vykazují relativně vyšší závislost na přijatých transferech.
Vlastní příjmy meziročně posílily kvůli růstu daňových příjmů, které se navýšily o 16 %, tj. o 9,3 mld. Kč, na 67,5 mld. Kč. K tomu přispělo především navýšení podílu krajů na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní od roku 2021 z 8,92 % na 9,78 %, postupné oživení hospodářského růstu po pandemii a také probíhající inflace. Meziročně se navýšil objem inkasa daně z přidané hodnoty o 18,8 %, tj. o 5,7 mld. Kč, na 36,2 mld. Kč. Vzrostlo také inkaso daně z příjmů právnických osob o 13,6 %, tj. o 2,1 mld. Kč, na 17,9 mld. Kč a daně z příjmů fyzických osob o 12,4 %, tj. o 1,4 mld. Kč, na 13 mld. Kč. Inkaso daní z příjmů fyzických osob od konce dubna roste, a to i přes skutečnost, že v roce 2021 došlo ke zrušení superhrubé mzdy a k výplatě kompenzačního bonusu podnikatelům. K meziročnímu růstu celkových daňových příjmů podružně přispěly také ostatní daňové příjmy. Jak je patrné z grafu č. 3, tak objem daňových příjmů krajů v celém sledovaném období permanentně roste (výjimka rok 2020). Na základě daňových predikcí lze očekávat stejný trend i v nadcházejících letech.
Kraje do konce letošního září přijaly největší objem transferů od počátku sledovaného období, a to i přes skutečnost, že se objem investičních transferů meziročně propadl. Ke konci září 2022 kraje přijaly celkové transfery ve výši 170,7 mld. Kč, což znamenalo meziroční růst o 1,6 %, tj. o 2,6 mld. Kč.
Neinvestiční transfery, které v září činily 163,5 mld. Kč, meziročně vzrostly o 3 %, tj. 4,7 mld. Kč. Mezi nejvýznamnější neinvestiční transfery se pravidelně řadí transfery poskytované z kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) na přímé náklady na vzdělávání ve výši 125,5 mld. Kč a neinvestiční nedávkové transfery podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách z kapitoly Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) v hodnotě 20,4 mld. Kč. Kraje také v letošním roce obdržely příspěvek na ubytování osob z Ukrajiny ve výši 1,1 mld. Kč a ke zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu ve výši 0,3 mld. Kč. Další významné neinvestiční transfery přijaté kraji jsou graficky zachyceny v grafu č. 4.
Jak již bylo poznamenáno, tak přijaté investiční transfery meziročně klesly, a to o 22,2 %, tj. o 2,1 mld. Kč, na 7,2 mld. Kč. Mezi nejvýznačnější investiční transfery se zpravidla řadí transfery poskytnuté z kapitoly Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „MMR“) na projekty v rámci Integrovaného regionálního operačního programu – část spolufinancovaná z EU, které dosáhly 3,4 mld. Kč a Integrovaného regionálního operačního programu – část spolufinancovaná ze SR ve výši 0,2 mld. Kč. Dále se jedná o transfery poskytované ze Státního fondu dopravní infrastruktury na financování dopravní infrastruktury ve výši 2,4 mld. Kč. Další významné investiční transfery přijaté kraji jsou graficky zachyceny v grafu č. 5.
Výdaje krajů:
Celkové výdaje krajů k 30. 9. 2022 činily 225,5 mld. Kč a meziročně vzrostly pouze o 0,5 %, tj. o 1,1 mld. Kč. Po očištění celkových výdajů krajů o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy2 celkové výdaje činí 103,5 mld. Kč. Největší podíl na růstu celkových výdajů měly běžné výdaje, které se oproti minulému roku zvýšily o 0,5 %, tj. o 1 mld. Kč, na 203,8 mld. Kč. Transfery, které kraje převedly příspěvkovým a podobným organizacím dosáhly 153,7 mld. Kč a tvořily 75,4 % celkových běžných výdajů. Většina z těchto peněžních prostředků byla určena na přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy. Odvětvové výdaje krajů jsou uvedeny v grafu č. 6.
Kapitálové výdaje ke konci září také meziročně vzrostly o 0,6 %, tj. o 0,1 mld. Kč, na 21,7 mld. Kč, a to i přes omezení investičních transferů nebo významný růst cen stavebního materiálu. Zvýšená investiční aktivita koresponduje s tím, že kraje převážně uskutečňují investiční akce v druhé polovině a před koncem rozpočtového roku.
Kraje dokonce investovaly více než před vypuknutím pandemie, a to o 11,7 %. Jedním z negativních jevů v oblasti investic krajů je určitá závislost kapitálových výdajů na přijatých investičních transferech, a to i přes skutečnost, že kraje mají k dispozici vlastní zdroje k jejich financování a značné možnosti zapojení cizích zdrojů např. využitím standardních úvěrových produktů komerčních bank. O této závislosti vypovídá podíl investičních transferů na kapitálových výdajích, který v září dosáhl 33,2 % a meziročně poklesl. Investiční potenciál krajů vyjadřuje ukazatel očištěné provozní saldoii představující volné peněžní prostředky, které mohou být z běžných příjmů daného rozpočtového roku využity na investice, nevyužitá část provozního salda pak zvyšuje úspory. Ke konci září letošního roku očištěné provozní saldoii krajů činilo 30,5 mld. Kč, přičemž kapitálové výdaje bez přijatých investičních transferů činily 14,5 mld. Kč. Kraje prozatím nevyužily svůj investiční potenciál ve výši 16 mld. Kč.
K 30. 9. 2022 kraje realizovaly výdaje na pomoc Ukrajině ve výši 2 mld. Kč. Největší výdaje se týkaly Středočeského a Moravskoslezského kraje. Detailní zachycení výdajů krajů na Ukrajinu je uvedeno v tabulkách (.XLSX, 168 kB).
Dluh a stav na BÚ krajů:
Dluh krajů (vč. jimi zřízených PO) k 30. 9. 2022 činil 23,6 mld. Kč a v komparaci s minulým rokem se snížil o 5 %, tj. o 1,2 mld. Kč. V přepočtu na počet obyvatel byl dluh nejvyšší v Karlovarském a Libereckém kraji, poté v Olomouckém a Zlínském kraji. Růst dluhu krajů po roce 2019 koresponduje s poklesem základních úrokových sazeb, které ČNB v reakci na pandemii COVID-19 v březnu roku 2020 snížila na 1 % a v květnu dokonce na 0,25 %. V době nízkých úrokových sazeb se staly úvěry výhodnou možností, jak financovat investice. Dluh v září letošního roku meziročně mírně klesl. Základní úroková sazba, která v letošním roce kontinuálně rostla až do června, kdy dosáhla své nejvyšší hodnoty od roku 1999.
Výše zůstatků krajů na bankovních účtech (vč. jimi zřízených PO) činila 86,3 mld. Kč, přičemž výše vkladů snížená o přímé náklady na vzdělávání dosáhla 78,3 mld. Kč. Meziročně vklady na BÚ vzrostly o 34,6 %, tj. o 22,2 mld. Kč. Jak je patrné z grafu č. 7, tak stavy na bankovních účtech krajů v celém sledovaném období dynamicky rostou (vyjma let 2015 a 2020). V přepočtu na počet obyvatel byl stav na BÚ nejvyšší v Karlovarském, Zlínském, Libereckém a Jihočeském kraji. Obecně přílišná akumulace peněžních prostředků uložených na BÚ je považována v současné době za ne zcela žádoucí, neboť tyto vklady ztrácejí vlivem inflace svoji hodnotu, a to především v současné době, kdy je inflace nejvyšší za posledních 30 let.
II. Hospodaření obcí
Obce k 30. 9. 2022 vykázaly kladné saldo rozpočtu ve výši 39,9 mld. Kč, což představuje druhý nejlepší výsledek hospodaření od roku 2013. Meziročně překonalo saldo minulého roku o 8,1 %, tj. o 3 mld. Kč a oproti roku 2019 dokonce o 53,9 %, tj. o 9,4 mld. Kč (viz graf č. 8). Po očištění celkových příjmů obcí a výdajů o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy2 saldo hospodaření hl. m. Prahy dosáhlo 36,6 mld. Kč. Rozpočet hl. m. Prahy v září letošního roku skončil v přebytku 20 mld. Kč s celkovými příjmy ve výši 90,3 mld. Kč a výdaji v hodnotě 70,3 mld. Kč. Bez hl. m. Prahy celkové konsolidované příjmy obcí ke konci září činily 232,9 mld. Kč, výdaje 212,9 mld. Kč a výsledek rozpočtového hospodaření skončil v přebytku 19,9 mld. Kč. V tomto období hospodařilo s deficitem 1 572 obcí (25,2 % z celkového počtu obcí).
Příjmy obcí:
Celkové příjmy obcí na konci září letošního roku dosáhly 323,1 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 12,7 %, tj. o 36,3 mld. Kč. Po očištění celkových příjmů obcí o přímé náklady na vzdělávání dotace pro soukromé školy2 celkové příjmy hl. m. Prahy činí 304,8 mld. Kč. Z toho jejich vlastní příjmyi činily 262,5 mld. Kč (meziroční růst o 18 %, tj. o 40 mld. Kč) a tvořily většinu celkových očištěných příjmů. Obce jsou v porovnání s kraji relativně více soběstačné a nevykazují významnou závislost na přijatých transferech.
Vlastní příjmy meziročně posílily kvůli růstu daňových příjmů, které se navýšily o 17,4 %, tj. o 32,6 mld. Kč, na 220,5 mld. Kč a dosáhly tak své nejvyšší úrovně. Přispělo k tomu především navýšení podílu obcí na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní z 23,58 % na 25,84 %, postupné oživení hospodářského růstu a probíhající inflace. Meziročně se zvýšilo inkaso daně z přidané hodnoty o 19,7 %, tj. o 16,2 mld. Kč, na 100,4 mld. Kč. Vzrostlo také inkaso daně z příjmů právnických osob o 14,1 %, tj. o 6,9 mld. Kč, na 55,8 mld. Kč a daně z příjmů fyzických osob o 12,5 %, tj. o 4,2 mld. Kč, na 37,6 mld. Kč. Inkaso daní z příjmů fyzických osob od konce dubna meziročně roste, a to i přes skutečnost, že v roce 2021 došlo ke zrušení superhrubé mzdy a k výplatě kompenzačního bonusu podnikatelům. K meziročnímu růstu celkových daňových příjmů zanedbatelně přispěly také ostatní daňové příjmy. Jak je patrné z grafu č. 9, tak objem daňových příjmů obcí v celém sledovaném období permanentně roste (výjimka rok 2020). Na základě daňových predikcí lze očekávat stejný trend i v nadcházejících letech.
Ke konci září 2022 obce přijaly transfery v celkové výši na 60,6 mld. Kč, které meziročně klesly o 5,8 %, tj. o 3,7 mld. Kč. Objem přijatých transferů sice nepřekonal hodnoty z roku 2020, ale oproti předcovidovému období vzrostl o 15,8 %, tj. o 8,3 mld. Kč.
Neinvestiční transfery, které v září letošního roku činily 47,1 mld. Kč, meziročně poklesly o 7,4 %, tj. o 3,8 mld. Kč. Mezi nejvýznamnější přijaté transfery se řadí peněžními prostředky přijaté hl. m. Prahou z kapitoly MŠMT na přímé náklady na vzdělávání ve výši 16 mld. Kč a dotace pro soukromé školy ve výši 2,4 mld. Kč. Z kapitoly MPSV byly přijaty neinvestiční nedávkové transfery podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách v hodnotě 1,8 mld. Kč. Obce přijaly ke konci září příspěvek na zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu ve výši 0,9 mld. Kč. Další významné neinvestiční transfery přijaté obcemi jsou graficky zachyceny v grafu č. 10.
Investiční transfery přijaté obcemi meziročně vzrostly na 13,5 mld. Kč, ale jejich růst byl marginální (konkrétně o 0,4 %, tj. o 0,05 mld. Kč). Významná část těchto transferů je poskytována z kapitoly MMR na projekty v rámci Integrovaného regionálního operačního programu – část financovaná z EU, které dosáhly 3,2 mld. Kč, dále se jedná o transfery poskytované z kapitoly Ministerstvo životního prostředí určené na projekty v rámci Národního programu Životní prostředí v hodnotě 1,7 mld. Kč. Další významné investiční transfery přijaté obcemi jsou graficky zachyceny v grafu č. 11.
Výdaje obcí:
Celkové výdaje obcí k 30. 9. 2022 činily 283,3 mld. Kč a meziročně vzrostly o 13,3 %, tj. o 33,3 mld. Kč. Po očištění celkových výdajů o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy2 v případě hl. m. Prahy celkové výdaje činí 268,2 mld. Kč. Meziroční růst byl způsoben především navýšením běžných výdajů, které se oproti minulému roku zvýšily o 9,7 %, tj. o 18,7 mld. Kč, na 210,8 mld. Kč. Na objemu běžných výdajů se převážně podílely neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím, které činily 51,5 mld. Kč. Odvětvové výdaje obcí jsou uvedeny v grafu č. 12.
Ke konci září se meziročně navýšily (konkrétně o 25,3 %, tj. o 14,7 mld. Kč) také kapitálové výdaje obcí, které dosáhly 72,5 mld. Kč. Tento růst zcela koresponduje s navýšením investičních transferů a s ponecháním základních úrokových sazeb ze strany ČNB. Obce dokonce investovaly více než před vypuknutím pandemie, a to o 27,1 %. Obdobně jako kraje, tak i obce se dlouhodobě potýkají se závislostí kapitálových výdajů na přijatých investičních transferech. K 30. 9. 2022 očištěné provozní saldoii obcí činilo 83,4 mld. Kč, přičemž kapitálové výdaje bez přijatých investičních transferů činily 59 mld. Kč. Z toho plyne, že obce prozatím v tomto roce neprofinancovali 24,4 mld. Kč.
K 30. 9. 2022 obce realizovaly výdaje na pomoc Ukrajině ve výši 1,1 mld. Kč, které budou do určité míry kompenzovány ze státního rozpočtu. Výdaje jsou největší v případě hl. m. Prahy (524,5 mil. Kč) a v obcích Moravskoslezského a Středočeského kraje. Detailní zachycení výdajů obcí na Ukrajinu je uvedeno v tabulkách ( 168,53 kB).
Dluh a stav na BÚ obcí:
Dluh obcí (vč. jimi zřízených PO) k 30. 9. 2022 činil 70,4 mld. Kč a oproti loňskému roku se mírně navýšil o 1,2 %, tj. o 0,9 mld. Kč. Toto mírné navýšení zcela koresponduje s vývojem základní úrokové sazby, která roste již od roku 2021. Naopak mírné zvyšování dluhu obcí v roce 2020 zcela neodpovídá postupnému poklesu základních úrokových sazeb, které výrazně zlevnily úvěry. V případě hl. m. Prahy došlo v roce 2020 a 2021 dokonce k meziročnímu snížení dluhu. Hl. m. Praha plánuje rekordní investice v letošním roce, ale je nepochopitelné, že nevyužilo situace extrémně nízkých úrokových sazeb v minulosti a hodlá uskutečnit své plánované investiční aktivity v době, kdy se úroková sazba nachází na svém maximu od roku 1999. S ohledem na rostoucí základní úrokové sazby a inflaci se tak zbytečně tyto investice prodraží. Je však důležité upozornit, že obec vždy v menší či větší míře disponuje určitou výší úspor, takže na některé menší investiční akce není zapotřebí zapojovat cizí zdroje. S ohledem na počet obyvatel v jednotlivých krajích byl nejvyšší počet obcí s dluhem zaznamenán v Kraji Vysočina, Jihočeském kraji a Olomouckém kraji.
Stav na BÚ obcí (vč. jimi zřízených PO) k 30. 9. 2022 činil 337,2 mld. Kč (z toho hl. m. Praha 117,8 mil. Kč), což představuje v porovnání s předchozím rokem navýšení úspor o 12,1 %, tj. o 36,5 mld. Kč. Jak je patrné z grafu č. 13, tak stavy na BÚ obcí v posledních letech dynamicky rostou. Od roku 2013 vzrostly o 204 %, zatímco dluh obcí ve stejném období klesl o 24 %. Stejně jako ostatní obce, tak i hl. m. Praha akumulovala vklady na BÚ, a to i přes nízké úrokové sazby. Jak již bylo poznamenáno přílišná akumulace peněžních prostředků uložených na BÚ je považována v současné době za ne zcela žádoucí, neboť tyto vklady ztrácejí vlivem inflace svoji hodnotu.
III. DSO
Dobrovolné svazky obcí hospodařily k 30. 9. 2022 s celkovými příjmy ve výši 3,7 mld. Kč (meziroční růst o 4,2 %, tj. o 0,2 mld. Kč) a celkovými výdaji ve výši 3,6 mld. Kč (meziroční růst o 12 %, tj. o 0,4 mld. Kč). Saldo rozpočtu skončilo v přebytku ve výši 0,08 mld. Kč a meziročně tak pokleslo o 74 %, tj. o 0,2 mld. Kč.
1 Zprávy o vývoji rozpočtového hospodaření územních samosprávných celků od roku 2022 nezahrnují Regionální rady regionů soudržnosti, které se uplynutím dne 31. 12. 2021 zrušily, a to na základě zákona č. 251/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
2 Přímé náklady na vzdělávání představují peněžní prostředky ze státního rozpočtu (z kapitoly MŠMT), které kraje a hl. m. Praha rozepisují a přímo přidělují příslušným školám a školským zařízením. Jedná se tedy o průtokový neinvestiční transfer a kraj i hl. m. Praha nemohou s těmito prostředky nijak nakládat. Z tohoto důvodu se celkové příjmy a výdaje krajů a hl. m. Prahy očišťují, aby nedocházelo ke zkreslení jejich hospodaření. Obdobně je tomu v případě dotací pro soukromé školy.
3 Je důležité poznamenat, že první vlna pandemie nemoci COVID-19 vyvrcholila na začátku dubna v roce 2020, takže srovnávané období září 2019 je považováno za tzv. „předcovidové období“.
i Vlastní příjmy = daňové + nedaňové + kapitálové příjmy
ii Očištěné provozní saldo = daňové příjmy + nedaňové příjmy + neinvestiční transfery – běžné výdaje – výše splátek půjčených peněžních prostředků