Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 31. 12. 2022
Revitalizaci ekonomického růstu po pandemii, kterou v roce 2021 stále ještě brzdila restriktivní opatření vlády, v letošním roce narušila ruská invaze vojsk na Ukrajinu. Válka na Ukrajině negativně poznamenala globální ekonomiku, neboť vyvolala energetickou krizi a také přispěla k růstu inflace, a tedy k restriktivní měnové politice centrálních bank. Konflikt upozornil na jednu ze slabin tuzemské ekonomiky, a to na energetickou závislost na dovozu ruských komponent a energetickou náročnost ekonomiky v komparaci s ostatními státy Evropské unie. V České republice probíhající válka vyvolala stagflační šok, tedy vyšší inflaci a zároveň nižší růst reálné ekonomiky. Je důležité poznamenat, že by prosincová meziroční inflace byla o 3,5 procentního bodu vyšší bez vládních opatření na pomoc s vysokými cenami energií, tj. úsporným tarifem a odpuštěním poplatku na podporované zdroje energie do konce roku 2023. I přesto však inflace dosáhla druhé nejvyšší hodnoty od vzniku samostatné České republiky. Ačkoliv by se na první pohled mohlo zdát, že by hospodaření územních samosprávných celků (dále jen „ÚSC“) mělo v důsledku negativních ekonomických dopadů invaze značně utrpět, tak dle dosažených výsledků tomu tak není. Hospodaření ÚSC v letošním roce i nadále dosahuje velice dobrých výsledků.
Rozpočty ÚSC (předně kraje), které musely v době pandemie čelit hospodářskému propadu, se navrátily do dobré finanční kondice. Nic se na tom nezměnilo ani v letošním roce, neboť jejich přebytek hospodaření překonal výsledky hospodaření z období druhé vlny pandemie COVID-19, ale dokonce i z období před pandemií. ÚSC byly schopny čelit hospodářskému útlumu bez pomoci státního rozpočtu, a to v důsledku dostatku vlastních příjmů, což vyplývá i z významného přebytku provozního salda a výše úspor. Konflikt na Ukrajině sice vyvolal tlak na růst výdajové stránky ÚSC, především v podobě výdajů na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu, avšak tyto výdaje jsou do značné míry kompenzovány ze státního rozpočtu.
Probíhající inflace, která v průměru za rok 2022 činila 15,1 % a v porovnání s listopadem zpomalila, sice zvyšuje výdaje ÚSC (např. růst cen stavebních prací, zvýšení cen energií), ale zároveň přispívá ke zvýšení celorepublikového inkasa daňových příjmů (zejména z titulu růstu inkasa DPH), a tedy i daňových příjmů ÚSC. Inflační tlaky samozřejmě vedly ke zdražení investic a tím pádem i k určitému poklesu plánovaných investičních aktivit krajů a obcí. V průběhu roku docházelo k meziročnímu snížení objemu investic, a to v souvislosti se zvýšením základních úrokových sazeb ze strany České národní banky (dále jen „ČNB“), která s ohledem na její hlavní cíl, zajistit cenovou stabilitu, v první polovině roku prudce zvyšovala základní úrokové sazby. Navzdory tomu investiční aktivity ÚSC na konci roku rostly a překonaly investice z doby před vypuknutím pandemie.
Daňové příjmy obcí a krajů jsou od roku 2021 negativně ovlivněny vládními opatřeními, která snížila inkaso DPFO. Jednalo se o zrušení institutu superhrubé mzdy a výplatu kompenzačního bonusu podnikatelům. Objem daňových příjmů ÚSC však neklesl a dokonce překonal objem daňových příjmů z roku 2019, a to zejména v důsledku navýšení podílu krajů a obcí na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní a významným růstem inkasa DPH. V souladu s predikcí Ministerstva financí daňové příjmy ÚSC v letošním roce překonaly jejich inkaso z roku 2021.
Zejména u obcí, ale i krajů dochází k negativnímu jevu, a to postupnému rozevírání nůžek mezi vývojem úspor a dluhu, a to i v době nízkých úrokových sazeb (rok 2020), které z úvěru dělají výhodný nástroj financování investic. Dynamika růstu úspor územních rozpočtů je několikanásobně rychlejší než dynamika růstu dluhu. V období extrémně nízkých úrokových sazeb navyšovaly obce naprosto iracionálně vklady na bankovních účtech (dále jen „BÚ“) a nevyužily možnosti levnějších úvěrů pro investice, což v souvislosti s probíhající inflací vedlo k tomu, že peněžní prostředky na BÚ ztrácely na hodnotě. Kraje i obce ke konci roku mírně zvýšily meziročně svůj dluh, což koresponduje s vývojem základní úrokové sazby, která permanentně rostla již od roku 2021 a od poloviny roku 2022 ji ČNB ponechala na stávající úrovni. Nepatrné navýšení dluhu obcí v roce 2020 naopak vůbec neodpovídá postupnému poklesu základních úrokových sazeb, které výrazně zlevnily úvěry. Tento negativní trend v podobě úspor peněžních prostředků bez zapojení cizích zdrojů financování významně prodražuje letošní investiční akce a v některých případech tak nejsou plánované investice vůbec realizovány. Jedná se zejména o hl. m. Prahu, které naplánovalo rekordní investice v době, kdy se úroková sazba nachází na jedné z historicky nejvyšších úrovní. S ohledem na rostoucí základní úrokové sazby a inflaci se tak zbytečně mohou tyto investice značně prodražit.
V letošním roce ÚSC pokračovaly v trendu zvyšování stavu peněžních prostředků na BÚ. Kraje a obce sice potřebují pro zajištění hladkého průběhu hospodaření držet určitou míru úspor, aby pokryly nepředvídatelné výdaje nebo výpadek očekávaných příjmů, avšak to, že dlouhodobě akumulují peněžní prostředky na BÚ, může naznačovat, že se nechovají jako dobří hospodáři, neboť investice vedou k modernizaci krajské a obecní infrastruktury a tím ke zlepšení celkové životní úrovně obyvatel. V tom případě tedy nemohou plnit svůj hlavní cíl, kterým je dle zákona o obcích pečovat o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. S ohledem na probíhající inflaci je meziroční významná akumulace peněžních prostředků na BÚ i za účelem realizace investic převážně z vlastních zdrojů nežádoucí, neboť tyto vklady ztrácejí vlivem inflace svoji hodnotu.
Podrobná data za ÚSC lze nalézt v tabulkách ( 43,25 kB).
Hospodaření územních rozpočtů
Hospodaření obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí (dále jen „DSO“) v roce 2022 skončilo v přebytku 32,8 mld. Kč1. Meziročně se saldo rozpočtu propadlo o 20,8 %, tj. 8,6 mld. Kč, avšak předčilo výsledky z období druhé vlny pandemie COVID-19 (o 135,1 %, tj. 18,9 mld. Kč) i v komparaci s „předcovidovým“ obdobím, a to o 3,4 %, tj. 1,1mld. Kč (viz graf č. 1). Územní rozpočty si vedly v roce 2022 velmi dobře a vykázaly přebytek rozpočtu, a to i přes hospodářský útlum způsobený invazí ruských vojsk na Ukrajinu a inflací.
Příjmy územních rozpočtů:
Celkové konsolidované příjmy územních rozpočtů v roce 2022 činily 743,5 mld. Kč a meziročně vzrostly o 9,7 %, tj. o 65,7 mld. Kč. Očištěné příjmyi krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) činí 560,8 mld. Kč. Vlastní příjmyii územních rozpočtů dosáhly 456,6 mld. Kč a meziročně vzrostly o 15,6%, tj. o 61,7 mld. Kč. Za meziročním navýšením vlastních příjmů stojí daňové příjmy, které meziročně vzrostly o 15,3 %, tj. o 51,4 mld. Kč, na 387,3 mld. Kč. Transfery přijaté územními rozpočty v roce 2022 meziročně vzrostly o 1,4 %, tj. o 4 mld. Kč, na 286,9 mld. Kč. Na tomto navýšení se podílely výlučně neinvestiční přijaté transfery, které meziročně vzrostly o 2,9 %, tj. o 7,2 mld. Kč, na 253,3 mld. Kč. Naopak investiční přijaté transfery meziročně poklesly o 8,6 %, tj. o 3,2 mld. Kč a dosáhly 33,7 mld. Kč. Na základě podílu vlastních příjmů na celkových očištěnýchii příjmech, který ke konci roku 2022 činil 81,4 % a meziročně vzrostl, lze konstatovat, že územní rozpočty (zejména obce) jsou finančně soběstačné a relativně nezávislé na přijatých transferech.
Výdaje územních rozpočtů:
Celkové konsolidované výdaje územních rozpočtů v roce 2022 činily 710,7 mld. Kč a meziročně vzrostly o 11,7 %, tj. o 74,3 mld. Kč. Očištěné výdajeii krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) činí 528 mld. Kč. Na konci roku 2022 běžné výdaje dosáhly 555,7 mld. Kč, přičemž dominantní část těchto běžných výdajů byla tvořena transfery, které kraje a obce převádějí příspěvkovým organizacím (dále jen „PO“) a podobným organizacím. Kapitálové výdaje v prosinci dosáhly 155 mld. Kč. V absolutním vyjádření byl meziroční růst celkových výdajů ovlivněn zejména zvyšováním běžných výdajů, které vzrostly o 50,3 mld. Kč, zatímco v procentuálním vyjádření se výrazněji meziročně zvýšily kapitálové výdaje, a to o 18,3 %.
V souvislosti s pokračující invazí ruských vojsk na Ukrajinu a následnou emigrací obyvatel Ukrajiny do České republiky, realizovaly ÚSC v roce 2022 konsolidované výdaje na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu ve výši 5,1 mld. Kč, a to především kraje a hl. m. Praha. Významná část těchto výdajů ÚSC byla a bude kompenzována ze státního rozpočtu (např. ubytování osob z Ukrajiny, zajištění provozu Krajských asistenčních center pomoci Ukrajině a jazykové kurzy a adaptační skupiny pro děti osob z Ukrajiny). Prozatím byly ze státního rozpočtu kompenzovány výdaje ÚSC související s pomocí Ukrajině ve výši 2,7 mld. Kč.
I. Hospodaření krajů
Kraje v roce 2022 nadále vykazují dobrou finanční kondici a překonávají výsledky hospodaření z roku 2019, tedy obdobím před vypuknutím pandemie COVID-19. Na konci roku 2022 kraje hospodařily s kladným saldem rozpočtu ve výši 7,7 mld. Kč. Výsledek hospodaření se sice meziročně snížil (konkrétně o 3,3 %, tj. o 0,3 mld. Kč), ale polepšil si v komparaci s rokem 2020, kdy saldo rozpočtu skončilo v deficitu (viz graf č. 2). V roce 2022 hospodařil s deficitem Kraj Vysočina, Plzeňský kraj a Pardubický kraj.
Příjmy krajů:
Celkové příjmy krajů ke konci roku 2022 dosáhly 313,4 mld. Kč a meziročně vzrostly o 7,6 %, tj. o 22,1 mld. Kč. Očištěné příjmyiikrajů činí pouze 153,2 mld. Kč. Vlastní příjmyiiikrajů představovaly 102,3 mld. Kč (meziroční růst o 15,6 %, tj. o 13,8 mld. Kč) a tvořily 66,7 % celkových očištěných příjmůii. Kraje oproti obcím vykazují relativně vyšší závislost na přijatých transferech, což je v návaznosti na jejich postavení a funkci opodstatnitelné.
Vlastní příjmy meziročně posílily kvůli růstu daňových příjmů, které se navýšily o 14,6 %, tj. o 11,7 mld. Kč, na 91,6 mld. Kč. K tomu přispělo především navýšení podílu krajů na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní od roku 2021 z 8,92 % na 9,78 %, postupné oživení hospodářského růstu po pandemii a také probíhající inflace. Meziročně se navýšil objem inkasa DPH o 16,2 %, tj. o 7 mld. Kč, na 50,3 mld. Kč. Vzrostlo také inkaso DPPO o 13,8 %, tj. o 2,7 mld. Kč, na 22,5 mld. Kč a DPFO o 11,8 %, tj. o 1,9 mld. Kč, na 18,4 mld. Kč. Inkaso DPFO od konce dubna roste, a to i přes skutečnost, že v roce 2021 došlo ke zrušení superhrubé mzdy a k výplatě kompenzačního bonusu podnikatelům. K meziročnímu růstu celkových daňových příjmů podružně přispěly také ostatní daňové příjmy. Jak je patrné z grafu č. 3, tak objem daňových příjmů krajů v celém sledovaném období permanentně roste (výjimka rok 2020). Na základě daňových predikcí lze očekávat stejný trend i v nadcházejících letech.
Kraje v roce 2022 přijaly transfery ve výši 211,1 mld. Kč, tedy o 4,1 %, tj. o 8,2 mld. Kč více nežli v předchozím roce. Neinvestiční transfery, které v prosinci činily 198,6 mld. Kč, se meziročně navýšily o 5,5 %, tj. 10,3 mld. Kč. Mezi nejvýznamnější neinvestiční transfery se pravidelně řadí transfery poskytované z kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) na přímé náklady na vzdělávání ve výši 151,9 mld. Kč a neinvestiční nedávkové transfery podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách z kapitoly Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) ve výši 20,4 mld. Kč. Kraje také obdržely příspěvek na ubytování osob z Ukrajiny ve výši 2,3 mld. Kč. Další významné neinvestiční transfery přijaté kraji jsou graficky zachyceny v grafu č. 4.
Investiční transfery přijaté kraji v roce 2022 meziročně klesly o 14,1 %, tj. o 2 mld. Kč, na 12,5 mld. Kč. Mezi nejvýznačnější investiční transfery se obvykle řadí transfery poskytnuté z kapitoly Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „MMR“) na projekty v rámci Integrovaného regionálního operačního programu – část spolufinancovaná z EU, které dosáhly 6,1 mld. Kč a Integrovaného regionálního operačního programu – část spolufinancovaná ze SR ve výši 0,3 mld. Kč. Dále se jedná o transfery poskytované ze Státního fondu dopravní infrastruktury na financování dopravní infrastruktury ve výši 4 mld. Kč. Další významné investiční transfery přijaté kraji jsou graficky zachyceny v grafu č. 5.
Výdaje krajů:
Celkové výdaje krajů ke konci prosince 2022 dosáhly 305,7 mld. Kč a meziročně vzrostly o 7,9 %, tj. o 22,3 mld. Kč. Očištěné výdajeii krajů činí 145,6 mld. Kč. Největší podíl na růstu celkových výdajů měly běžné výdaje, které se oproti minulému roku zvýšily o 7,6 %, tj. o 19 mld. Kč, na 268,6 mld. Kč. K výraznějšímu meziročnímu navýšení došlo u položek neinvestiční transfery nefinančním podnikatelům/právnickým osobám (o 17,3 mld. Kč více) a neinvestiční příspěvky zřízeným PO (o 7,9 mld. Kč více). Transfery, které kraje převedly příspěvkovým a podobným organizacím dosáhly 202,1 mld. Kč a tvořily 75,2 % celkových běžných výdajů. Většina z těchto peněžních prostředků byla určena na přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy. Odvětvové výdaje krajů jsou uvedeny v grafu č. 6.
Kapitálové výdaje krajů v roce 2022 vzrostly o 10 %, tj. o 3,4 mld. Kč, na 37,1 mld. Kč, a to i přes omezení přijatých investičních transferů nebo významný růst cen stavebního materiálu. K nejvýznamnějšímu meziročnímu růstu došlo u položek investiční transfery zřízeným PO (o 1,8 mld. Kč více) a stavby (o 1,5 mld. Kč více). Zvýšená investiční aktivita koresponduje s tím, že kraje převážně uskutečňují investiční akce před koncem rozpočtového roku. Kraje dokonce investovaly více než před vypuknutím pandemie, a to o 15 %.
Jedním z negativních jevů v oblasti investic krajů je určitá závislost kapitálových výdajů na přijatých investičních transferech, a to i přes skutečnost, že kraje mají k dispozici vlastní zdroje k jejich financování a značné možnosti zapojení cizích zdrojů např. využitím standardních úvěrových produktů komerčních bank. O této závislosti vypovídá podíl investičních transferů na kapitálových výdajích, který v prosinci dosáhl 33,7 % a meziročně poklesl. Jak je patrné z grafu č. 7, tak vývoj investičních transferů v celém sledovaném období kopíruje vývoj kapitálových výdajů. Výjimkou je rok 2017 a rok 2022, kdy kraje zvýšily investice, i když obdržely nižší objem investičních transferů. Korelace mezi vývojem investic a investičních dotací značí závislost krajů na investičních transferech.
Investiční potenciál krajů vyjadřuje ukazatel očištěné provozní saldoiii představující volné peněžní prostředky, které mohou být z běžných příjmů daného rozpočtového roku využity na investice, nevyužitá část provozního salda pak zvyšuje úspory. Očištěné provozní saldoiii krajů v roce 2022 činilo 26,4 mld. Kč, přičemž kapitálové výdaje bez přijatých investičních transferů činily 24,6 mld. Kč. Kraje tak v roce 2022 nevyužily svůj investiční potenciál ve výši 1,8 mld. Kč. Pokud se podíváme na data od roku 2013, tak kraje v převážné většině sledovaného období (konkrétně v letech 2016, 2017, 2019, 2021 a 2022) nevyužily svůj investiční potenciál a naopak šetřily, tedy navýšení podílu krajů na celostátním hrubém výnosu daní nevedlo k očekávanému efektu. Na rozdíl od investičních transferů křivka vývoje kapitálových výdajů bez přijatých investičních transferů nekopíruje křivku očištěného provozního salda.
Kraje v roce 2022 realizovaly výdaje na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu ve výši 3,6 mld. Kč. Největší výdaje se týkaly Středočeského a Moravskoslezského kraje. Detailní zachycení výdajů krajů na Ukrajinu je uvedeno v tabulkách ( 83,46 kB)
Dluh a stav na BÚ krajů:
Dluh krajů (vč. jimi zřízených PO) v roce 2022 činil 25,3 mld. Kč a meziročně se zvýšil o 2,2 %, tj. o 0,6 mld. Kč. V přepočtu na počet obyvatel byl dluh nejvyšší v Karlovarském kraji, poté v Libereckém a Olomouckém kraji. Růst dluhu krajů od roku 2019 koresponduje s poklesem základních úrokových sazeb, které ČNB v reakci na pandemii v březnu roku 2020 snížila na 1 % a v květnu dokonce na 0,25 %. V době nízkých úrokových sazeb se staly úvěry výhodnou možností, jak financovat investice. Dluh rostl i v roce 2022, a to i přesto, že od počátku roku se úrokové sazby vyšplhaly o 3,25 p. b. a dosáhly na své historické maximum od roku 1999.
V roce 2022 kraje měly uložené peněžní prostředky na BÚ (vč. PO) v hodnotě 71,2 mld. Kč, což představuje meziroční navýšení úspor o 11,1 %, tj. o 7,1 mld. Kč. Jak je patrné z grafu č. 9, tak stavy na BÚ krajů v posledních letech dynamicky rostou, zatímco dluh krajů měl v letech 2013–2019 klesající tendenci. Dynamika růstu úspor je několikanásobně větší než dynamika růstu dluhu. V přepočtu na počet obyvatel byl stav na bankovních účtech nejvyšší v Plzeňském kraji, dále v Jihočeském a Karlovarském kraji. V případě stavu na BÚ nízké úrokové sazby z vkladů a probíhající inflace vedly k tomu, že peněžní prostředky na BÚ ztrácely na hodnotě. Z tohoto důvodu je akumulace vkladů na BÚ v současné době nežádoucí.
II. Hospodaření obcí
Obce v roce 2022 navazují na velmi dobrou finanční kondici z roku 2021. Na konci roku obce vykázaly přebytek rozpočtu ve výši 25,3 mld. Kč, který meziročně klesl o 24 %, tj. o 8 mld. Kč. Obdobně kleslo saldo hospodaření v porovnání s rokem 2019, tedy obdobím před pandemií, ale pouze o 0,7 %, tj. o 0,2 mld. Kč. Oproti roku 2020 však saldo vzrostlo dokonce o 33,1 %, tj. o 6,3 mld. Kč (viz graf č. 10). Rozpočet hl. m. Prahy, který tvoří více jak polovinu celkového přebytku hospodaření obcí, na konci letošního roku skončil v přebytku 15,5 mld. Kč s celkovými příjmy ve výši 120,3 mld. Kč a výdaji v hodnotě 104,8 mld. Kč. Bez hl. m. Prahy celkové konsolidované příjmy obcí ke konci prosince činily 317,2 mld. Kč, výdaje 307,4 mld. Kč a výsledek rozpočtového hospodaření skončil v přebytku 9,8 mld. Kč. V tomto období hospodařilo s deficitem 1 840 obcí (29,4 % z celkového počtu obcí).
Příjmy obcí:
Celkové příjmy obcí za rok 2022 dosáhly 437,5 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 11,5 %, tj. o 45,1 mld. Kč. Očištěné příjmyiiobcí činí pouze 415 mld. Kč. Z toho jejich vlastní příjmyiiičinily 353,1 mld. Kč (meziroční růst o 15,7 %, tj. o 47,8 mld. Kč) a tvořily většinu celkových očištěných příjmůii. Obce jsou soběstačné a nevykazují významnou závislost na přijatých transferech.
Vlastní příjmy meziročně posílily kvůli růstu daňových příjmů, které se navýšily o 15,5 %, tj. o 39,7 mld. Kč, na 295,7 mld. Kč. Přispělo k tomu především navýšení podílu obcí na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní z 23,58 % na 25,84 %, postupné oživení hospodářského růstu a probíhající inflace. Meziročně se zvýšilo inkaso DPH o 16,2 %, tj.
o 19,4 mld. Kč, na 138,8 mld. Kč. Vzrostlo také inkaso DPPO o 14,6 %, tj. o 8,8 mld. Kč, na 68,8 mld. Kč a DPFO o 11,4 %, tj. o 5,4 mld. Kč, na 52,9 mld. Kč. Inkaso DPFO od konce dubna meziročně roste, a to i přes skutečnost, že v roce 2021 došlo ke zrušení superhrubé mzdy a k výplatě kompenzačního bonusu podnikatelům. K meziročnímu růstu celkových daňových příjmů zanedbatelně přispěly také ostatní daňové příjmy. Jak je patrné z grafu č. 11, tak objem daňových příjmů obcí v celém sledovaném období permanentně roste (výjimka rok 2020). Na základě daňových predikcí lze očekávat stejný trend i v nadcházejících letech.
V roce 2022 obce přijaly transfery v celkové výši 84,5 mld. Kč, které meziročně klesly o 3,1 %, tj. o 2,7 mld. Kč. Objem přijatých transferů sice nepřekonal hodnoty z roku 2020, ale oproti předcovidovému období vzrostl o 13,6 %, tj. o 10,1 mld. Kč.
Neinvestiční transfery, které ke konci letošního roku činily 62,1 mld. Kč, meziročně poklesly o 2,9 %, tj. o 1,8 mld. Kč. Mezi nejvýznamnější přijaté transfery se řadí peněžními prostředky přijaté hl. m. Prahou z kapitoly MŠMT na přímé náklady na vzdělávání ve výši 19,4 mld. Kč a dotace pro soukromé školy ve výši 3,2 mld. Kč. Z kapitoly MŠMT byly například dále přijaty peněžní prostředky z Operačního programu Jan Amos Komenský ve výši 2,2 mld. Kč. Obce přijaly příspěvek na zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu ve výši 0,9 mld. Kč. Další významné neinvestiční transfery přijaté obcemi jsou graficky zachyceny v grafu č. 12.
Investiční transfery přijaté obcemi meziročně klesly pouze minimálně (konkrétně o 3,7 %, tj. o 0,9 mld. Kč) na 22,4 mld. Kč. Významná část těchto transferů je poskytována z kapitoly MMR na projekty v rámci Integrovaného regionálního operačního programu – část financovaná z EU, které dosáhly 4,4 mld. Kč, dále se jedná o transfery poskytované ze Státního fondu životního prostředí na Národní program Životního prostředí ve výši 2,9 mld. Kč. Další významné investiční transfery přijaté obcemi jsou graficky zachyceny v grafu č. 13.
Výdaje obcí:
Celkové výdaje obcí v roce 2022 činily 412,2 mld. Kč a meziročně vzrostly o 14,8 %, tj. o 53,1 mld. Kč. Očištěné výdajeii obcí činí 389,6 mld. Kč. Meziroční růst byl způsoben především navýšením běžných výdajů, které se oproti minulému roku zvýšily o 12,4 %, tj. o 32,5 mld. Kč, na 294,4 mld. Kč. K výraznějšímu meziročnímu navýšení došlo u položek nákup ostatních služeb (více o 24,3 mld. Kč) a neinvestiční transfery právnickým osobám (více o 10,5 mld. Kč). Na objemu běžných výdajů se převážně podílely neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím, které činily 72,3 mld. Kč. Odvětvové výdaje obcí jsou uvedeny v grafu č. 14.
Oproti roku 2022 se meziročně navýšily (konkrétně o 21,2 %, tj. o 20,6 mld. Kč) také kapitálové výdaje obcí, které dosáhly 117,8 mld. Kč. K výraznějšímu meziročnímu navýšení došlo u položek stavby (více o 13,7 mld. Kč) a investiční transfery právnickým osobám (více o 3,5 mld. Kč). Obce dokonce investovaly více než před vypuknutím pandemie, a to o 27,7 %. Jak je patrné z grafu č. 15, tak vývoj investičních transferů v celém sledovaném období kopíruje vývoj kapitálových výdajů. V roce 2022 se investiční transfery podílely na kapitálových výdajích 19 %. Výjimkou jsou roky 2017 a 2022, kdy obce navyšovaly investice, i když obdržely nižší objem investičních transferů. V roce 2019 došlo k opačné situaci, kdy i přes meziroční růst přijatých investičních transferů obce snížily své kapitálové výdaje. Korelace mezi vývojem investic a investičních dotací značí určitou závislost obcí na investičních transferech.
Obdobně jako kraje, tak i obce se dlouhodobě potýkají se závislostí kapitálových výdajů na přijatých investičních transferech. V roce 2022 očištěné provozní saldoiv obcí činilo 100,2 mld. Kč, přičemž kapitálové výdaje bez přijatých investičních transferů činily 95,4 mld. Kč. Z toho plyne, že obce v tomto roce neprofinancovaly 4,8 mld. Kč. U hl. m. Prahy očištěné provozní saldoiv dosáhlo 35,1 mld. Kč, zatímco kapitálové výdaje bez přijatých investičních transferů dosáhly 20,7 mld. Kč. Hl. m. Praha tak v letošním roce neprofinancovalo 14,4 mld. Kč. Jak vyplývá z grafu č. 16, tak přebytky z provozního salda obcí v celém sledovaném období rostly (výjimka rok 2016 a 2019). Obce ve většině sledovaného období nevyužily svůj investiční potenciál (výjimka rok 2013, 2014 a 2018), a stejně tak hl. m. Praha, které dostatečně neinvestovalo po celé sledované období. V době vysoké inflace, tak zbytečně přichází o část svých úspor. Obce by mohly být teoreticky schopné ufinancovat většinu svých investičních aktivit právě z těchto úspor (bez investičních transferů) generovaných v daném roce.
V roce 2022 obce realizovaly výdaje na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu ve výši 1,7 mld. Kč, které jsou a budou do určité míry kompenzovány ze státního rozpočtu. Výdaje jsou největší v případě hl. m. Prahy (860,6 mil. Kč). Detailní zachycení výdajů obcí na Ukrajinu je uvedeno v tabulkách (.XLSX, 83 kB).
Dluh a stav na BÚ obcí:
Dluh obcí v roce 2022 činil 71,1 mld. Kč a meziročně se zvýšil o 2,2 %, tj. o 1,6 mld. Kč, avšak jeho výše je stále nižší než v roce 2020. S ohledem na počet obyvatel v jednotlivých krajích byl nejvyšší počet obcí s dluhem zaznamenán v Kraji Vysočina a Středočeském kraji. Hl. m. Praha sice naplánovalo rekordní investice v letošním roce, přičemž je nepochopitelné, z jakého důvodu nevyužilo situace extrémně nízkých úrokových sazeb a neuskutečnilo své plánované investiční aktivity dříve. S ohledem na rostoucí základní úrokové sazby a inflaci se tak zbytečně tyto investice prodražily. Je důležité upozornit, že obec vždy v menší či větší míře disponuje určitou výší úspor, takže některé obce úvěry ke svému hospodaření ani nepotřebují.
V roce 2022 měly obce (vč. PO) uložené peněžní prostředky na BÚ ve výši 331,5 mld. Kč, což představuje meziroční navýšení úspor o 10,2 %, tj. o 30,8 mld. Kč. Jak je patrné z grafu č. 17, tak stavy na BÚ obcí v posledních letech dynamicky rostou. Mezi roky 2013–2021 vzrostly o 198,5 %, zatímco dluh obcí ve stejném období klesl o 22,9 %. Stejně jako ostatní obce, tak i hl. m. Praha akumulovalo vklady na BÚ, a to i přes nízké úrokové sazby. Nízké úrokové sazby z vkladů a probíhající inflace vedly k tomu, že peněžní prostředky obcí včetně hl. m. Prahy na BÚ ztrácely na hodnotě.
III. DSO
Dobrovolné svazky obcí hospodařily v roce 2022 s celkovými příjmy ve výši 5,3 mld. Kč (meziroční růst o 5,2 %, tj. o 0,3 mld. Kč) a celkovými výdaji ve výši 5,6 mld. Kč (meziroční růst o 11,7 %, tj. o 0,6 mld. Kč). Saldo rozpočtu skončilo v deficitu ve výši 0,2 mld. Kč.
1 Zprávy o vývoji rozpočtového hospodaření územních rozpočtů od roku 2022 nezahrnují Regionální rady regionů soudržnosti, které se uplynutím dne 31. 12. 2021 zrušily, a to na základě zákona č. 251/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
i Očištěné příjmy/výdaje = celkové příjmy/výdaje - přímé náklady na vzdělávání - dotace pro soukromé školy
ii Vlastní příjmy = daňové + nedaňové + kapitálové příjmy
iii Očištěné provozní saldo = daňové příjmy + nedaňové příjmy + neinvestiční transfery - běžné výdaje - výše splátek půjčených peněžních prostředků