Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 31. 5. 2023
Hospodaření územních samosprávných celků (dále jen „ÚSC“) v květnu letošního roku nadále vykazuje dobré výsledky. Na tom se podílelo především hospodaření obcí (zejména hl. m. Prahy), které dosáhlo druhého nejvyššího rozpočtového přebytku od května 2013. Situace se naopak zhoršila na straně krajů, které zaznamenaly na konci května záporné saldo rozpočtu. Výsledky hospodaření se sice meziročně zhoršily, avšak ve prospěch investic, které v květnu dosáhly historicky nejvyšších hodnot. Bez ohledu na meziroční pokles, výhled na hospodaření ÚSC v letošním roce zůstává nadále optimistický. Ministerstvo financí očekává, že by hospodaření ÚSC mělo v roce 2023 skončit opět přebytkem, o čemž prozatím svědčí i výsledky hospodaření z letošního května.
Květen je nadále spjat s dopady invaze ruských vojsk na Ukrajinu a dvojciferné inflace. Invaze stále vyvolává tlak na výdajovou stránku územních rozpočtů na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu. Je však důležité zmínit, že tyto výdaje jsou téměř zcela kompenzovány ze státního rozpočtu. Květnová inflace meziročně vzrostla o 11,1 %, tedy nadále zpomaluje a dokonce skončila mírně pod prognózou České národní banky (dále jen „ČNB“). Dochází tedy k očekávanému zpomalování růstu cen, které by mělo postupně vést k meziročnímu snížení růstu cen na jednociferné hodnoty a k přiblížení se k hranici tolerančního pásma ČNB ve druhém nebo třetím čtvrtletí následujícího roku. Přetrvávající inflace však nadále přispívá k navýšení výdajů (např. růst cen stavebních prací, zvýšení cen energií), ale zároveň také ke zvýšení daňových příjmů ÚSC. Podle nejaktuálnější daňové predikce z dubna 2023 by daňové příjmy obcí a krajů měly v letošním roce překonat jejich inkaso z roku 2022. Na tom by se měla podílet především daň z přidané hodnoty. Inflace má také dopad na plánované investiční aktivity krajů i obcí. Zatímco v uplynulém roce inflace vedla k poklesu plánovaných investičních aktivit ÚSC, tak v letošním roce se prozatím zdá, že dopad na investice nebude natolik fatální.
Hospodaření územních rozpočtů
Obce, kraje a dobrovolné svazky obcí (dále jen „DSO“) v květnu letošního roku nadále vykazují dobré výsledky hospodaření. Ke konci května 2023 hospodařily s kladným saldem rozpočtu ve výši 16,8 mld. Kč. Oproti květnu minulého roku se sice výsledek hospodaření meziročně snížil o 10,4 %, tj. 2 mld. Kč, ale překonal výsledky z doby pandemie COVID-191 (viz graf č. 1). Pokud očistíme saldo rozpočtu o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy2, tak přebytek hospodaření dosáhl 16,4 mld. Kč a meziročně se snížil o 3,5 mld. Kč3.
Příjmy územních rozpočtů:
Celkové konsolidované příjmy územních rozpočtů v květnu roku 2023 činily 326,6 mld. Kč a meziročně vzrostly o 10,9 %, tj. o 32 mld. Kč. Po očištění příjmů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy2příjmy činí pouze 229,1 mld. Kč. Vlastní příjmyi územních rozpočtů dosáhly 182,8 mld. Kč a meziročně vzrostly o 14,4 %, tj. o 23 mld. Kč. Soběstačnost územních rozpočtů, která představuje podíl vlastních příjmů na celkových očištěných příjmech4, v květnu letošního roku tvořila 79,8 % a meziročně se zvýšila. Za meziročním navýšením vlastních příjmů stojí daňové příjmy, které se meziročně zvýšily o 14,8 %, tj. o 19,8 mld. Kč, na 153,7 mld. Kč. Transfery přijaté územními rozpočty v květnu 2023 meziročně vzrostly o 6,7 %, tj. o 9 mld. Kč, na 143,9 mld. Kč. Územní rozpočty přijaly neinvestiční transfery ve výši 135,5 mld. Kč (meziroční růst o 7,1 %, tj. o 9 mld. Kč) a investiční transfery ve výši 8,4 mld. Kč (meziroční pokles o 0,2 %, tj. o 0,02 mld. Kč).
Výdaje územních rozpočtů:
Celkové konsolidované výdaje územních rozpočtů v květnu roku 2023 činily 309,9 mld. Kč a meziročně vzrostly o 12,3 %, tj. o 34 mld. Kč. Po očištění výdajů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy2 výdaje činí pouze 212,7 mld. Kč. Běžné výdaje v květnu dosáhly 269,3 mld. Kč (meziroční růst o 12,4 %, tj. o 29,6 mld. Kč), přičemž jejich dominantní část byla tvořena transfery, které kraje a obce převádějí příspěvkovým organizacím (dále jen „PO“) a podobným organizacím. Kapitálové výdaje v květnu činily 40,6 mld. Kč a meziročně se navýšily o 12,1 %, tj. o 4,4 mld. Kč.
V souvislosti s invazí ruských vojsk na Ukrajinu realizovaly ÚSC od ledna letošního roku konsolidované výdaje na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu ve výši 3,7 mld. Kč, a to především kraje a hl. m. Praha. Od počátku vypuknutí konfliktu se tyto výdaje vyšplhaly na 8,8 mld. Kč. Téměř všechny tyto výdaje ÚSC jsou kompenzovány ze státního rozpočtu (např. ubytování osob z Ukrajiny, zajištění provozu Krajských asistenčních center pomoci Ukrajině a jazykové kurzy a adaptační skupiny pro děti osob z Ukrajiny). V letošním roce byly prozatím ze státního rozpočtu kompenzovány výdaje ÚSC související s pomocí Ukrajině ve výši 4,5 mld. Kč. Od počátku vypuknutí konfliktu dokonce ve výši 7,7 mld. Kč.
I. Hospodaření krajů
Hospodaření krajů zaznamenalo v květnu letošního roku nejhorší výsledky od roku 2013. Saldo rozpočtu skončilo v deficitu 0,1 mld. Kč a meziročně se tak signifikantně snížilo o 103,7 %, tj. o 4 mld. Kč. Důvodem je významný růst běžných i kapitálových výdajů krajů, který překonal růst příjmové stránky rozpočtu. Tento propad je ještě výraznější pokud očistíme saldo rozpočtu krajů o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy2. Výsledek hospodaření poté dosáhl záporné hodnoty 0,4 mld. Kč a meziročně se tak snížil o 4,1 mld. Kč3.
Příjmy krajů:
Celkové příjmy krajů ke konci května 2023 dosáhly 152,5 mld. Kč a meziročně vzrostly o 8,8 %, tj. o 12,3 mld. Kč. Po očištění příjmů krajů o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy2 příjmy činí pouze 67,1 mld. Kč. Z toho vlastní příjmyikrajů představovaly 40,9 mld. Kč (meziroční růst o 14,5 %, tj. o 5,2 mld. Kč) a tvořily více jak polovinu celkových očištěných příjmů4.
Vlastní příjmy krajů opakovaně posilují zejména kvůli růstu daňových příjmů, které se v květnu letošního roku meziročně navýšily o 14,9 %, tj. o 4,7 mld. Kč, na 36,4 mld. Kč. Meziročně se navýšil objem inkasa DPH o 9,1 %, tj. o 1,8 mld. Kč, na 21,7 mld. Kč. Vzrostlo také inkaso DPPO o 23,8 %, tj. o 1,2 mld. Kč, na 6,5 mld. Kč a DPFO o 27,8 %, tj. o 1,7 mld. Kč, na 7,9 mld. Kč. Meziročně poklesly pouze ostatní daňové příjmy, které představují minoritní část celkových daňových příjmů. Na základě daňových predikcí lze očekávat rostoucí trend i v průběhu letošního roku. Daňové příjmy krajů by se měly přibližně meziročně zvýšit o 9,8 %.
Jak je patrné z grafu č. 3, tak objem daňových příjmů krajů od roku 2013 relativně roste. Výjimku tvoří rok 2015, kdy došlo k časovému posunu ve výběru DPH a rok 2020, kdy inkaso daňových příjmů meziročně pokleslo v důsledku výplaty kompenzačního bonusu a zároveň probíhající ekonomické recese v souvislosti s epidemiologickou situací. V roce 2021 byly daňové příjmy negativně ovlivněny zrušením institutu superhrubé mzdy a výplatou kompenzačního bonusu podnikatelům projevující se poklesem inkasa daně z příjmů fyzických osob. K nárůstu daňových příjmů přispívá od roku 2021 navýšení podílu krajů na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní, nebo v současnosti zejména inflace.
V květnu 2023 kraje přijaly transfery ve výši 111,6 mld. Kč, tedy o 6,8 %, tj. o 7,1 mld. Kč více nežli v květnu roku 2022. K tomu přispěl především růst neinvestičních transferů, které se meziročně navýšily o 6,4 %, tj. 6,5 mld. Kč, na 108,1 mld. Kč. Největší meziroční nárůst byl zaznamenán zejména u přímých nákladů na vzdělávání a naopak nejvýraznější propad byl u nedávkových transferů podle zákona o sociálních službách. Investiční transfery přijaté kraji činily v květnu 3,4 mld. Kč a meziročně vzrostly o 23,9 %, tj. o 0,7 mld. Kč. Na tom se podílel především meziroční nárůst transferů z Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Naopak meziročně poklesly přijaté investiční transfery z Integrovaného regionálního operačního programu. Významné investiční a neinvestiční transfery přijaté kraji v květnu 2023 jsou zachyceny na grafech č. 4 a č. 5.
Výdaje krajů:
Celkové výdaje krajů ke konci května 2023 činily 152,6 mld. Kč a meziročně vzrostly o 11,9 %, tj. o 16,3 mld. Kč. Po očištění výdajů krajů o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy2 výdaje činí pouze 67,5 mld. Kč. Největší podíl na růstu celkových výdajů měly běžné výdaje, které se oproti květnu 2022 zvýšily o 9,8 %, tj. o 12,6 mld. Kč, na 141,1 mld. Kč. Transfery, které kraje převedly příspěvkovým a podobným organizacím dosáhly 107,3 mld. Kč a tvořily 76 % celkových běžných výdajů. Většina z těchto peněžních prostředků byla určena na přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy. Kapitálové výdaje krajů v květnu letošního roku nadále rostou, a to i v době stále dvouciferné inflace, která sice vede ke zdražení zápůjček a úverů, ale také znehodnocuje úspory na běžných bankovních účtech. Investiční aktivita krajů meziročně vzrostla o 47,4 %, tj. o 3,7 mld. Kč, na 11,5 mld. Kč. Za květen 2023 realizovaly kraje výdaje na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu ve výši 0,5 mld. Kč, přičemž největší výdaje na pomoc Ukrajině zaznamenaly Středočeský a Moravskoslezský kraj. V letošním roce kraje vynaložily peněžní prostředky v celkové výši 3,1 mld. Kč. Od počátku konfliktu tyto výdaje činí 6,7 mld. Kč.
Stav na BÚ a dluh krajů/obcí je dostupný pouze za březen 2023 z: Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 31. 3. 2023.
II. Hospodaření obcí
Obcím se v letošním roce nadále daří velice dobře. Ke konci května vykázaly druhé nejvyšší přebytkové saldo rozpočtu, a to ve výši 16,3 mld. Kč. Meziročně výsledek hospodaření vzrostl o 11,2 %, tj. o 1,6 mld. Kč (viz graf č. 6). Rozpočet hl. m. Prahy, který tvoří více jak polovinu celkového přebytku hospodaření obcí, v květnu skončil v přebytku 7 mld. Kč s celkovými příjmy ve výši 50,8 mld. Kč a výdaji v hodnotě 43,8 mld. Kč. Bez hl. m. Prahy celkové konsolidované příjmy obcí ke konci května činily 127 mld. Kč, výdaje 117,7 mld. Kč a výsledek rozpočtového hospodaření skončil v přebytku 9,3 mld. Kč.
Příjmy obcí:
Celkové příjmy obcí ke konci května 2023 činily 177,8 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 12,5 %, tj. o 19,8 mld. Kč. Po očištění příjmů obcí (hl. m. Praha) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy2 příjmy činí 165,7 mld. Kč. Z toho jejich vlastní příjmyičinily 141,4 mld. Kč (meziroční růst o 14,4 %, tj. o 17,8 mld. Kč) a tvořily dominantní část celkových očištěných příjmů4.
Vlastní příjmy opakovaně posilují zejména kvůli růstu daňových příjmů, které se v květnu letošního roku meziročně navýšily o 14,8 %, tj. o 15,1 mld. Kč, na 117,4 mld. Kč. K meziročnímu nárůstu daňových příjmů přispívá od roku 2021 navýšení podílu obcí na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní, nebo v současnosti zejména vysoká míra inflace. Meziročně se zvýšilo inkaso DPH o 9,2 %, tj. 5 mld. Kč, na 59,9 mld. Kč. Vzrostlo také inkaso DPPO o 20,6 %, tj. o 3,8 mld. Kč, na 22 mld. Kč a DPFO o 27,7 %, tj. o 4,9 mld. Kč, na 22,8 mld. Kč. K meziročnímu růstu celkových daňových příjmů zanedbatelně přispěly také ostatní daňové příjmy. Na základě daňových predikcí lze očekávat rostoucí trend i v průběhu letošního roku. Daňové příjmy obcí by se měly přibližně meziročně zvýšit o 7,3 %.
Jak je patrné z grafu č. 7, tak objem daňových příjmů obcí od roku 2013 relativně meziročně roste. Výjimku tvoří rok 2015, kdy došlo k časovému posunu ve výběru DPH a rok 2020, kdy inkaso daňových příjmů meziročně pokleslo v důsledku výplaty kompenzačního bonusu a zároveň probíhající ekonomické recese v souvislosti s epidemiologickou situací. Pokles byl kompenzován jednorázovým příspěvkem obcím poskytovaným z kapitoly Všeobecná pokladní správa ve výši 13,4 mld. Kč, přičemž pokles sdílených daní byl ve výši 12,3 mld. Kč. V roce 2021 byly daňové příjmy negativně ovlivněny zrušením institutu superhrubé mzdy a výplatou kompenzačního bonusu podnikatelům projevující se poklesem inkasa daně z příjmů fyzických osob. Naopak k nárůstu daňových příjmů přispívá v současnosti zejména inflace.
Obce ke konci května letošního roku přijaly největší objem transferů od května roku 2013, a to v celkové výši 36,4 mld. Kč. Meziročně přijaté transfery vzrostly o 5,9 %, tj. o 2 mld. Kč. Neinvestiční transfery, které ke konci května činily 31,4 mld. Kč, meziročně vzrostly o 9,9 %, tj. o 2,8 mld. Kč. Meziroční nárůst byl způsoben zejména na straně transferů z Operačního programu Jan Amos Komenský. Investiční transfery přijaté obcemi meziročně klesly o 13,6 %, tj. o 0,8 mld. Kč, na 5 mld. Kč. Na tom se zejména podílel pokles transferů z Integrovaného regionálního operačního programu. Významné investiční a neinvestiční transfery přijaté obcemi v květnu 2023 jsou zachyceny na grafech č. 8 a č. 9.
Výdaje obcí:
Celkové výdaje obcí ke konci května 2023 činily 161,5 mld. Kč a meziročně vzrostly o 12,7 %, tj. o 18,2 mld. Kč. Po očištění výdajů obcí (hl. m. Praha) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy2 výdaje činí pouze 149,4 mld. Kč. Meziroční růst byl způsoben především navýšením běžných výdajů, které se oproti minulému roku zvýšily o 15 %, tj. o 17,3 mld. Kč, na 132,4 mld. Kč. Na objemu běžných výdajů se převážně podílely neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím, které činily 38,6 mld. Kč. V porovnání s květnem minulého roku se meziročně navýšily (konkrétně o 3,2 %, tj. o 0,9 mld. Kč) také kapitálové výdaje obcí, které dosáhly 29,1 mld. Kč. Obce za květen 2023 realizovaly výdaje na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu ve výši 76,5 mil. Kč. V roce 2023 bylo obcemi vynaloženo 616,5 mil. Kč. Od počátku konfliktu se tyto výdaje vyšplhaly už na 2,3 mld. Kč.
III. DSO
DSO hospodařily v květnu 2023 s celkovými příjmy ve výši 2,1 mld. Kč (meziroční růst o 16 %, tj. o 0,3 mld. Kč) a celkovými výdaji ve výši 1,6 mld. Kč (meziroční snížení o 2,4 %, tj. o 0,04 mld. Kč). Saldo rozpočtu skončilo v přebytku 0,5 mld. Kč (meziroční růst o 193,7 %, tj. o 0,3 mld. Kč).
1 Je důležité poznamenat, že první vlna pandemie vyvrcholila na počátku dubna v roce 2020, takže srovnávané období je již spojeno s restriktivními opatřeními vlády.
2 Přímé náklady na vzdělávání představují peněžní prostředky ze státního rozpočtu (z kapitoly MŠMT), které kraje a hl. m. Praha rozepisují a přímo přidělují příslušným školám a školským zařízením. Jedná se tedy o průtokový neinvestiční transfer a kraj i hl. m. Praha nemohou s těmito prostředky nijak nakládat. Z tohoto důvodu se celkové příjmy a výdaje krajů a hl. m. Prahy očišťují, aby nedocházelo ke zkreslení jejich hospodaření.
3 Očištěný výsledek hospodaření z roku 2022 je pouze odhadem, neboť výdaje financované z přijatých transferů na přímé náklady na vzdělávání a dotací pro soukromé školy nebyly ještě ve výkazech FIN 2-12 M jednoznačně identifikovány.
4 Celkové příjmy očištěné o příjmy z transferů určených na přímé náklady na vzdělávání a z dotací pro soukromé školy.
i Vlastní příjmy = daňové + nedaňové + kapitálové příjmy