Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 31. 8. 2023
Územní samosprávné celky (dále jen „ÚSC“) hospodařily v srpnu letošního roku s výrazným přebytkem hospodaření. Velice dobrou finanční kondici ÚSC neohrožuje ani současná stagnace tuzemské ekonomiky nebo stále vysoká míra inflace. O tom svědčí i výsledky hospodaření, které v srpnu dosáhly nejvyšších kladných hodnot od roku 2013i. Na tom se podílelo především hospodaření obcí (zejména hospodaření hl. m. Prahy), které tvořilo více jak tři čtvrtiny celkového salda. Za historicky nejvyšším saldem územních rozpočtů stojí zejména posílené inkaso daňových příjmů a vyšší objem přijatých transferů.
Inflace, která v srpnu meziročně vzrostla o 8,5 % a posedmé v řadě zpomalila, sice nadále přispívá k výraznému růstu daňových příjmů ÚSC, ale zároveň také navyšuje výdaje krajů a obcí (např. růst cen stavebních prací, zvýšení cen energií). Ve třetím čtvrtletí letošního roku dochází k očekávanému zpomalování růstu cen a k pozvolnému přibližování se k hranici tolerančního pásma České národní banky. Jak poukazují výsledky hospodaření územních rozpočtů, tak kraje a obce pokračují ve zvýšené míře investování, neboť si jsou vědomy negativních účinků inflace, která mj. znehodnocuje úspory na běžných bankovních účtech. Zatímco v uplynulém roce inflace vedla k poklesu plánovaných investičních aktivit ÚSC, tak v letošním roce se prozatím zdá, že dopad na investice nebude natolik významný.
Hospodaření územních rozpočtů
Obce, kraje a dobrovolné svazky obcí (dále jen „DSO“) v srpnu roku 2023 vykázaly kladný přebytek rozpočtu ve výši 60,4 mld. Kč. Dosáhly tak historicky nejvyššího kladného salda rozpočtu. Oproti srpnu minulého roku výsledek hospodaření meziročně dvojnásobně vzrostl (viz graf č. 1). Pokud očistíme saldo rozpočtu o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1, tak přebytek hospodaření i tak dosáhl 60 mld. Kč a meziročně se zvýšil o 51,4 %, tj. o 20,4 mld. Kč. Územní rozpočty tak nadále potvrzují, že současná stagflace má pouze marginální negativní dopad na jejich výsledky hospodaření.
Příjmy územních rozpočtů:
Celkové konsolidované příjmy územních rozpočtů v srpnu roku 2023 činily 559,7 mld. Kč a meziročně vzrostly o 15,7 %, tj. o 75,8 mld. Kč. Po očištění příjmů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1příjmy činí pouze 428,7 mld. Kč. Vlastní příjmyii územních rozpočtů dosáhly 345,1 mld. Kč a meziročně vzrostly o 15,5 %, tj. o 46,3 mld. Kč. Soběstačnost územních rozpočtů, která představuje podíl vlastních příjmů na celkových očištěných příjmech2, v srpnu letošního roku tvořila 80,5 % a meziročně se výrazně zvýšila. Za meziročním navýšením vlastních příjmů stojí daňové příjmy, které se meziročně zvýšily o 16,3 %, tj. o 41,6 mld. Kč, na 296 mld. Kč. Meziročně se zvýšily i transfery přijaté územními rozpočty, a to o 15,9 %, tj. o 29,5 mld. Kč, na 214,7 mld. Kč. Územní rozpočty přijaly v srpnu letošního roku neinvestiční transfery ve výši 195,1 mld. Kč3 (meziroční růst o 15,7 %, tj. o 26,4 mld. Kč) a investiční transfery ve výši 19,6 mld. Kč (meziroční růst o 18,7 %, tj. o 3,1 mld. Kč). Naopak k meziročnímu poklesu došlo pouze na straně kapitálových příjmů, které klesly o 35,4 %, tj. o 2,5 mld. Kč, na 4,5 mld. Kč.
Výdaje územních rozpočtů:
Celkové konsolidované výdaje územních rozpočtů v srpnu roku 2023 činily 499,3 mld. Kč a meziročně vzrostly o 12,5 %, tj. o 55,4 mld. Kč. Po očištění výdajů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí pouze 368,7 mld. Kč. Běžné výdaje v srpnu dosáhly 410,6 mld. Kč (meziroční růst o 12,5 %, tj. o 45,5 mld. Kč), přičemž jejich dominantní část byla tvořena transfery, které kraje a obce převádějí příspěvkovým organizacím (dále jen „PO“) a podobným organizacím. Kapitálové výdaje v srpnu činily 88,7 mld. Kč a meziročně se navýšily o 12,6 %, tj. o 9,9 mld. Kč.
V souvislosti s invazí ruských vojsk na Ukrajinu realizovaly ÚSC od ledna letošního roku konsolidované výdaje na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu ve výši 5,7 mld. Kč, a to především kraje a hl. m. Praha. Od počátku vypuknutí konfliktu se tyto výdaje vyšplhaly na 10,8 mld. Kč. Téměř veškeré tyto výdaje ÚSC jsou kompenzovány ze státního rozpočtu (např. ubytování osob z Ukrajiny, zajištění provozu Krajských asistenčních center pomoci Ukrajině, jazykové kurzy a adaptační skupiny pro děti osob z Ukrajiny). V letošním roce byly prozatím ze státního rozpočtu kompenzovány výdaje ÚSC související s pomocí Ukrajině ve výši 7,1 mld. Kč. Od počátku vypuknutí konfliktu dokonce ve výši 10,2 mld. Kč.
I. Hospodaření krajů
Kraje od června letošního roku hospodaří s kladným saldem rozpočtu. Nic se na tom nezměnilo ani v srpnu 2023, kdy kraje vykázaly přebytek hospodaření ve výši 8,1 mld. Kč. Jejich saldo rozpočtu se tak meziročně zvýšilo o 45,2 %, tj. o 2,5 mld. Kč. Pokud očistíme saldo rozpočtu krajů o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1, tak výsledek hospodaření poté dosáhl 7,8 mld. Kč a meziročně se tak zvýšil o 47,2 %, tj. o 2,5 mld. Kč.
Příjmy krajů:
Celkové příjmy krajů ke konci srpna 2023 dosáhly 239,9 mld. Kč a meziročně vzrostly o 17,1 %, tj. o 35 mld. Kč. Po očištění příjmů krajů o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 příjmy činí pouze 125,2 mld. Kč. Z toho vlastní příjmyi krajů představovaly 76,6 mld. Kč (meziroční růst o 16,3 %, tj. o 10,7 mld. Kč) a tvořily více jak polovinu celkových očištěných příjmů2.
Vlastní příjmy krajů opakovaně posilují zejména kvůli růstu daňových příjmů, které se v srpnu letošního roku meziročně navýšily o 17,3 %, tj. o 10,2 mld. Kč, na 69,4 mld. Kč. Meziročně se navýšil objem inkasa DPH o 6,4 %, tj. o 2,1 mld. Kč, na 35,2 mld. Kč. Vzrostlo také inkaso DPPO o 37,3 %, tj. o 5,4 mld. Kč, na 19,9 mld. Kč a DPFO o 23,7 %, tj. o 2,7 mld. Kč, na 13,9 mld. Kč. Meziročně vzrostly i ostatní daňové příjmy, které však představují pouze minoritní část celkových daňových příjmů. Na základě daňových predikcí lze očekávat rostoucí trend i v průběhu letošního roku. Daňové příjmy krajů za rok 2023 by se měly meziročně zvýšit přibližně o 15,5 %, tj. o 14 mld. Kč.
Jak je zřejmé z grafu č. 3, tak objem daňových příjmů krajů od roku 2013 relativně roste. Výjimku tvoří rok 2015, kdy došlo k časovému posunu ve výběru DPH a rok 2020, kdy inkaso daňových příjmů meziročně pokleslo v důsledku výplaty kompenzačního bonusu a zároveň probíhající ekonomické recese v souvislosti s epidemiologickou situací. V roce 2021 byly daňové příjmy negativně ovlivněny zrušením institutu superhrubé mzdy a výplatou kompenzačního bonusu podnikatelům projevující se poklesem inkasa DPFO. Tento pokles byl však kompenzován navýšením podílu krajů na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní a vyplácením příspěvků ke zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu. K nárůstu daňových příjmů přispívá v současnosti zejména vysoká inflace.
V srpnu 2023 kraje přijaly transfery ve výši 163,2 mld. Kč, tedy o 17,5 %, tj. o 24,3 mld. Kč více nežli v srpnu roku 2022. K tomu přispěl především růst neinvestičních transferů, které se meziročně navýšily o 15,1 %, tj. 20,1 mld. Kč, na 153,6 mld. Kč. Největší meziroční nárůst byl zaznamenán zejména u přímých nákladů na vzdělávání (růst o 7,5 %, tj. o 7,6 mld. Kč), které jsou poskytovány z kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) a u nedávkových transferů podle zákona o sociálních službách (růst o 28,6 %, tj. o 5,1 mld. Kč) z kapitoly Ministerstvo práce a sociálních věcí. Přehled nejvýznamnějších neinvestičních transferů přijatých kraji je uveden v grafu č. 4.
Investiční transfery přijaté kraji činily v srpnu 9,6 mld. Kč a meziročně vzrostly o 76,1 %, tj. o 4,2 mld. Kč. Na tom se podílel především meziroční nárůst transferů z Operačního programu Životní prostředí (růst o 1 330 %, tj. o 1,5 mld. Kč) poskytovaných z kapitoly Ministerstvo životního prostředí a transferů na financování dopravní infrastruktury (růst o 54,1 %, tj. o 1 mld. Kč) poskytovaných ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Významné investiční transfery přijaté kraji jsou zachyceny na grafu č. 5.
Výdaje krajů:
Celkové výdaje krajů v srpnu 2023 činily 231,7 mld. Kč a meziročně vzrostly o 16,3 %, tj. o 32,5 mld. Kč. Po očištění výdajů krajů o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí pouze 117,5 mld. Kč. Největší podíl na růstu celkových výdajů měly běžné výdaje, které se oproti srpnu 2022 zvýšily o 12 %, tj. o 21,8 mld. Kč, na 202,8 mld. Kč. Transfery, které kraje převedly příspěvkovým a podobným organizacím dosáhly 149,4 mld. Kč a tvořily 73,7 % celkových běžných výdajů. Většina z těchto peněžních prostředků byla určena na přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy. Kraje v srpnu letošního roku realizovaly investice ve výši 28,9 mld. Kč, přičemž jejich objem meziročně vzrostl o 58,5 %, tj. o 10,7 mld. Kč. Kraje tedy pokračují v trendu investic, což se s ohledem na stále vysokou inflaci, která znehodnocuje úspory na běžných bankovních účtech, je správný přístup.
Za srpen 2023 realizovaly kraje výdaje na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu ve výši 0,8 mld. Kč, přičemž největší výdaje na pomoc Ukrajině zaznamenaly Moravskoslezský a Plzeňský kraj. V letošním roce kraje vynaložily peněžní prostředky v celkové výši 4,7 mld. Kč. Od počátku konfliktu tyto výdaje činí 8,3 mld. Kč.
Stav na BÚ a dluh krajů/obcí je dostupný pouze za červen 20234 z: Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 30. 6. 2023.
II. Hospodaření obcí
Obcím se v srpnu letošního roku nadále daří velice dobře. Ke konci srpna hospodařily s nejvyšším přebytkem salda rozpočtu od roku 2013, a to ve výši 51,7 mld. Kč. Meziročně výsledek hospodaření vzrostl o 50,9 %, tj. o 17,4 mld. Kč (viz graf č. 6). Z toho rozpočet hl. m. Prahy skončil v přebytku 21,2 mld. Kč a tvořil téměř polovinu celkového přebytku hospodaření obcí, s celkovými příjmy ve výši 92,6 mld. Kč a výdaji v hodnotě 71,4 mld. Kč. Bez hl. m. Prahy celkové konsolidované příjmy obcí činily 234,8 mld. Kč, výdaje 204,3 mld. Kč a výsledek rozpočtového hospodaření skončil v přebytku 30,5 mld. Kč.
Příjmy obcí:
Celkové příjmy obcí ke konci srpna 2023 činily 327,4 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 15 %, tj. o 42,7 mld. Kč. Po očištění příjmů obcí (hl. m. Praha) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 příjmy činí 311 mld. Kč. Z toho jejich vlastní příjmyi činily 267,6 mld. Kč (meziroční růst o 15,3 %, tj. o 35,4 mld. Kč) a tvořily dominantní část celkových očištěných příjmů2.
Vlastní příjmy opakovaně posilují zejména kvůli růstu daňových příjmů, které se v srpnu letošního roku meziročně navýšily o 16,1 %, tj. o 31,4 mld. Kč, na 226,6 mld. Kč. Meziročně se zvýšilo inkaso DPH o 6,5 %, tj. 5,9 mld. Kč, na 97,1 mld. Kč. Vzrostlo také inkaso DPPO o 34,7 %, tj. o 16,1mld. Kč, na 62,5 mld. Kč a DPFO o 23 %, tj. o 7,5 mld. Kč, na 40 mld. Kč. K meziročnímu růstu celkových daňových příjmů zanedbatelně přispěly také ostatní daňové příjmy. Na základě daňových predikcí lze očekávat rostoucí trend i v průběhu letošního roku. Daňové příjmy obcí by se měly v roce 2023 meziročně zvýšit přibližně o 15,5 %, tj. o 39 mld. Kč.
Jak je patrné z grafu č. 7, tak objem daňových příjmů obcí od roku 2013 relativně meziročně roste. Výjimku tvoří rok 2015, kdy došlo k časovému posunu ve výběru DPH a rok 2020, kdy inkaso daňových příjmů meziročně pokleslo v důsledku výplaty kompenzačního bonusu a zároveň probíhající ekonomické recese v souvislosti s epidemiologickou situací. Tento pokles byl kompenzován jednorázovým příspěvkem obcím poskytovaným z kapitoly Všeobecná pokladní správa ve výši 13,4 mld. Kč, přičemž pokles sdílených daní byl ve výši 12,3 mld. Kč. V roce 2021 byly daňové příjmy negativně ovlivněny zrušením institutu superhrubé mzdy a výplatou kompenzačního bonusu podnikatelům projevující se poklesem inkasa DPFO. Tento pokles byl však kompenzován navýšením podílu krajů a obcí na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní a vyplácení příspěvků ke zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu. K nárůstu daňových příjmů přispívá v současnosti zejména vysoká inflace.
Obce ke konci srpna letošního roku přijaly transfery v celkové výši 59,9 mld. Kč. Meziročně jich přijaly o 13,8 %, tj. o 7,3 mld. Kč více. Neinvestiční transfery, které ke konci srpna činily 48,9 mld. Kč, meziročně vzrostly o 19,8 %, tj. o 8,1 mld. Kč. Meziroční nárůst byl zejména způsoben navýšením transferů poskytovaných z kapitoly MŠMT, a to u nového Operačního programu Jan Amos Komenský (růst o 5,4 mld. Kč) a u přímých nákladů na vzdělávání (růst o 8,6 %, tj. o 1,1 mld. Kč). Přehled nejvýznamnějších neinvestičních transferů přijatých obcemi je uveden v grafu č. 8.
Investiční transfery přijaté obcemi meziročně klesly o 7 %, tj. o 0,8 mld. Kč, na 10,9 mld. Kč. Na tom se zejména podílel pokles transferů poskytovaných v rámci Integrovaného regionálního operačního programu (snížení o 36,2 %, tj. o 1,1 mld. Kč) a Podpory rozvoje regionů 2019+ (snížení o 34,4%, tj. o 0,5 mld. Kč) z kapitoly Ministerstvo pro místní rozvoj. Významné investiční transfery přijaté obcemi jsou zachyceny v grafu č. 9.
Výdaje obcí:
Celkové výdaje obcí ke konci srpna 2023 činily 275,7 mld. Kč a meziročně vzrostly o 10,1 %, tj. o 25,2 mld. Kč. Po očištění výdajů obcí (hl. m. Praha) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí pouze 259,3 mld. Kč. Meziroční růst byl způsoben výlučně navýšením běžných výdajů, které se oproti minulému roku zvýšily o 13,3 %, tj. o 25,3 mld. Kč, na 215,3 mld. Kč. Na objemu běžných výdajů se převážně podílely neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím, které činily 59,8 mld. Kč. Kapitálové výdaje obcí meziročně klesly o 0,1 %, tj. o 0,08 mld. Kč a dosáhly 60,4 mld. Kč.
Obce v srpnu 2023 realizovaly výdaje na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu ve výši 0,2 mld. Kč. V roce 2023 bylo obcemi vynaloženo 0,9 mld. Kč. Od počátku konfliktu se tyto výdaje vyšplhaly už na 2,6 mld. Kč.
Stav na BÚ a dluh obcí je dostupný pouze za červen 20233 z: Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 30. 6. 2023.
III. DSO
DSO hospodařily v srpnu 2023 s celkovými příjmy ve výši 3,3 mld. Kč (meziroční růst o 2,7 %, tj. o 0,09 mld. Kč) a celkovými výdaji ve výši 2,9 mld. Kč (meziroční snížení o 7,5 %, tj. o 0,2 mld. Kč). Saldo rozpočtu skončilo v přebytku 0,4 mld. Kč (meziroční růst o 275,4 %, tj. o 0,3 mld. Kč).
1 Přímé náklady na vzdělávání představují peněžní prostředky ze státního rozpočtu (z kapitoly MŠMT), které kraje a hl. m. Praha rozepisují a přímo přidělují příslušným školám a školským zařízením. Jedná se tedy o průtokový neinvestiční transfer a kraj i hl. m. Praha nemohou s těmito peněžními prostředky nijak nakládat. Obdobně je tomu v případě dotací pro soukromé školy. Z tohoto důvodu se celkové příjmy a výdaje krajů a hl. m. Prahy očišťují, aby nedocházelo ke zkreslení jejich hospodaření.
2 Celkové příjmy očištěné o příjmy z transferů určených na přímé náklady na vzdělávání a z dotací pro soukromé školy.
3 Z toho přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy činily 131,1 mld. Kč. Bez nich by neinvestiční transfery činily pouze 64 mld. Kč a meziročně by vzrostly o 35,9 %, tj. o 16,9 mld. Kč.
4 Stavy na BÚ a dluh jsou dostupné z účetních závěrek, které jsou do Centrálního systému účetních informací státu (CSÚIS) předávány čtvrtletně.
i Srovnávaným obdobím je vždy srpen příslušného roku.
ii Vlastní příjmy = daňové + nedaňové + kapitálové příjmy