Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 30. 9. 2023
Územní samosprávné celky (dále jen „ÚSC“) v září letošního roku zaznamenaly historicky nejvyšší kladné saldo rozpočtu. Již od srpna územní rozpočty vykazují rekordní přebytky rozpočtu a nic se na tom nezměnilo ani ve třetím čtvrtletí. Ačkoliv tuzemská ekonomika čelí i v třetím kvartálu hospodářskému propadu, tak se to na výsledcích hospodaření ÚSC prozatím nepromítá. Inflace, problémy v dodavatelských řetězcích nebo válka na Ukrajině. To jsou faktory, které přivedly českou ekonomiku po krátkém oživení po pandemii zpět do recese. Po hospodářském propadu způsobeném pandemií COVID-19 je to další propad, který na ÚSC prozatím nedopadl. Důvodem je předně posílené inkaso daňových příjmů a vyšší objem přijatých transferů, které zásadně ovlivňují příjmovou stránku územních rozpočtů.
Ve třetím čtvrtletí letošního roku dochází k očekávanému zpomalování růstu cen a k pozvolnému přibližování se k hranici tolerančního pásma České Národní Banky. Inflace, která v září meziročně vzrostla o 6,9 %, nadále vede k růstu vlastních příjmů ÚSC a tedy i k posílení jejich soběstačnosti. Na tom se podílí zejména růst inkasa daňových příjmů, a to především inkasa DPPO. Daňové příjmy územních rozpočtů se tak prozatím vyvíjejí v souladu s predikcí MF, která počítá v letošním roce s jejich rostoucím trendem. Nelze však opomenout i negativní účinky inflace na rozpočty obcí a krajů, a to v podobě navýšení jejich výdajové stránky (např. růst cen stavebních prací, zvýšení cen energií, zdražení přijatých úvěrů apod.). Zatímco v uplynulém roce došlo k poklesu plánovaných investičních aktivit ÚSC, tak ve třetím čtvrtletí letošního roku pokračují ve zvýšení míře investování. V době stále vysoké míry inflace, která znehodnocuje úspory na běžných bankovních účtech, je investování jedním ze způsobů, jak uchovat kupní sílu peněz. Navzdory tomu ÚSC ve třetím čtvrtletí pokračují v trendu akumulace svých úspor na bankovních účtech (dále jen „BÚ“) a zároveň ve snižování svého dluhu. Meziroční snížení dluhu a zároveň meziroční navýšení kapitálových výdajů potvrzuje dobrou finanční situaci obcí a krajů, které jsou schopny i bez zapojení cizích zdrojů financovat některé své investiční aktivity.
Hospodaření územních rozpočtů
Obce, kraje a dobrovolné svazky obcí (dále jen „DSO“) v září roku 2023 zaznamenaly přebytkové saldo rozpočtu ve výši 77,3 mld. Kč a dosáhly tak nejvyššího kladného výsledku hospodaření od roku 2013i. Meziročně se saldo rozpočtu zvýšilo o 28,1 %, tj. o 16,9 mld. Kč. Oproti roku 2020, který byl spjat s pandemií COVID-19, se výsledek hospodaření více jak ztrojnásobil. Z toho jasně vyplývá, že se územní rozpočty nacházejí ve výborné finanční kondici, a to navzdory současné stagflaci. Pokud očistíme saldo rozpočtu o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1, tak přebytek hospodaření dosáhl 70,3 mld. Kč a meziročně se dokonce zvýšil o 48 %, tj. o 22,8 mld. Kč.
Příjmy územních rozpočtů:
Celkové konsolidované příjmy územních rozpočtů v září roku 2023 dosáhly 644,9 mld. Kč a meziročně vzrostly o 14,5 %, tj. o 81,8 mld. Kč. Po očištění příjmů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 příjmy činí pouze 483,3 mld. Kč. Na zlepšení příjmové stránky územních rozpočtů se podílely majoritně vlastní příjmy a transfery přijaté územními rozpočty. Vlastní příjmyii územních rozpočtů nadále kontinuálně rostou v důsledku rostoucího inkasa daňových příjmů, které v září dosáhly 389 mld. Kč a meziročně se navýšily 30,2 %, tj. o 90,2 mld. Kč. Meziročně vzrostla i soběstačnost územních rozpočtůiii, která ve třetím čtvrtletí letošního roku tvořila 80,5 %. Daňové příjmy územních rozpočtů v září dosáhly 333,8 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 15,9 %, tj. o 45,9 mld. Kč. Meziročně se zvýšily i transfery přijaté územními rozpočty, a to o 14 %, tj. o 31,5 mld. Kč, na 256 mld. Kč. Územní rozpočty přijaly v září letošního roku neinvestiční transfery ve výši 230,1 mld. Kč (meziroční růst o 12,4 %, tj. o 25,4 mld. Kč) a investiční transfery ve výši 25,9 mld. Kč (meziroční růst o 30,4 %, tj. o 6 mld. Kč). Naopak k meziročnímu poklesu došlo pouze na straně kapitálových příjmů, které klesly o 35,8 %, tj. o 2,9 mld. Kč, na 5,1 mld. Kč.
Výdaje územních rozpočtů:
Celkové konsolidované výdaje územních rozpočtů v září roku 2023 dosáhly 567,6 mld. Kč a meziročně vzrostly o 12,9 %, tj. o 64,9 mld. Kč. Po očištění výdajů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí pouze 413 mld. Kč. Běžné výdaje ve třetím čtvrtletí dosáhly 463,1 mld. Kč (meziroční růst o 13,4 %, tj. o 54,6 mld. Kč), přičemž jejich dominantní část byla tvořena transfery, které kraje a obce převádějí příspěvkovým organizacím (dále jen „PO“) a podobným organizacím. Kapitálové výdaje v září činily 104,5 mld. Kč a meziročně se navýšily o 10,9 %, tj. o 10,3 mld. Kč.
V souvislosti s invazí ruských vojsk na Ukrajinu realizovaly ÚSC od ledna letošního roku konsolidované výdaje na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu ve výši 5,8 mld. Kč, a to především kraje a hl. m. Praha. Od počátku vypuknutí konfliktu se tyto výdaje vyšplhaly na 11 mld. Kč. Téměř všechny tyto výdaje ÚSC jsou kompenzovány ze státního rozpočtu (např. ubytování osob z Ukrajiny, zajištění provozu Krajských asistenčních center pomoci Ukrajině, jazykové kurzy a adaptační skupiny pro děti osob z Ukrajiny). V letošním roce byly prozatím ze státního rozpočtu kompenzovány výdaje ÚSC související s pomocí Ukrajině ve výši 7,9 mld. Kč (včetně kompenzace části výdajů ÚSC z konce roku 2022).
I. Hospodaření krajů
Kraje v září letošního roku hospodařily s rekordním přebytkem rozpočtu, a to ve výši 21,5 mld. Kč. Meziročně se saldo rozpočtu až tak výrazně nezvýšilo (růst o 5,9 %, tj. o 1,2 mld. Kč), ale oproti roku 2020 (druhá vlna pandemie COVID-19), kdy výsledek hospodaření skončil v deficitu, se jedná o výrazné zlepšení hospodaření. Pokud očistíme saldo rozpočtu krajů o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1, tak výsledek hospodaření poté dosáhl 14,7 mld. Kč a meziročně se tak zvýšil o 36,1 %, tj. o 3,9 mld. Kč.
Příjmy krajů:
Celkové příjmy krajů ke konci září 2023 dosáhly 283,9 mld. Kč a meziročně vzrostly o 15,5 %, tj. o 38,1 mld. Kč. Po očištění příjmů krajů o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 příjmy činí 142,3 mld. Kč. Nadále posilují vlastní příjmyi krajů, které ve třetím čtvrtletí letošního roku představovaly 87,2 mld. Kč (meziroční růst o 16,1 %, tj. o 12,1 mld. Kč) a tvořily 61,3 % celkových očištěných příjmů2.
Na růstu vlastních příjmů se podílí především zvýšené inkaso daňových příjmů, které se v září letošního roku meziročně navýšilo o 16,8 %, tj. o 11,3 mld. Kč, na 78,8 mld. Kč. K výraznému růstu došlo u inkasa DPPO, které meziročně vzrostlo o 33,9 %, tj. o 6 mld. Kč, na 23,9 mld. Kč. Dále pak u inkasa DPFO, které se meziročně zvýšilo o 23,8 %, tj. o 3,1 mld. Kč, na 16,1 mld. Kč a u inkasa DPH, které meziročně vzrostlo o 5,9 %, tj. o 2,1 mld. Kč, na 38,3 mld. Kč. Meziročně vzrostly také ostatní daňové příjmy, které však tvoří pouze minoritní část daňových příjmů. Prozatím se naplňuje predikce MF, která počítá v letošním roce s rostoucím trendem daňových příjmů. Daňové příjmy krajů by se měly na konci roku meziročně zvýšit přibližně o 15,5 %, tj. o 14 mld. Kč.
Jak je zřejmé z grafu č. 3, tak objem daňových příjmů krajů od roku 2013 relativně roste. Výjimku tvoří rok 2015, kdy došlo k časovému posunu ve výběru DPH a rok 2020, kdy inkaso daňových příjmů meziročně pokleslo v důsledku výplaty kompenzačního bonusu a zároveň probíhající ekonomické recese v souvislosti s epidemiologickou situací. V roce 2021 byly daňové příjmy negativně ovlivněny zrušením institutu superhrubé mzdy a výplatou kompenzačního bonusu podnikatelům projevující se poklesem inkasa DPFO. Tento pokles byl však kompenzován navýšením podílu krajů na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní a vyplácením příspěvků ke zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu. K nárůstu daňových příjmů přispívá v současnosti zejména inflace.
Na konci čtvrtletí 2023 kraje přijaly transfery ve výši 196,7 mld. Kč, tedy o 15,2 %, tj. o 26 mld. Kč více nežli v září předchozího roku. K tomu předně přispěl růst neinvestičních transferů, které se meziročně navýšily o 11,6 %, tj. 19 mld. Kč, na 182,4 mld. Kč. Největší meziroční nárůst byl zaznamenán zejména u přímých nákladů na vzdělávání (růst o 7,5 %, tj. o 9,5 mld. Kč), které jsou poskytovány z kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) a u kompenzačního příspěvku pro kraje na ubytování osob z Ukrajiny (růst o 379,5 %, tj. o 4,3 mld. Kč) poskytovaného z kapitoly Všeobecná pokladní správa. Nově kraje přijaly transfery na Operační program Jan Amos Komenský ve výši 1,5 mld. Kč z kapitoly MŠMT. Přehled nejvýznamnějších neinvestičních transferů přijatými kraji je uveden v grafu č. 4.
Téměř dvojnásobný meziroční nárůst byl zaznamenán u investičních transferů přijatých kraji (růst o 97,7 %, tj. o 7,1 mld. Kč), které v září dosáhly 14,3 mld. Kč. Na tom se podílel především meziroční nárůst transferů na financování dopravní infrastruktury (růst o 53,3%, tj. o 1,3 mld. Kč) poskytovaných ze Státního fondu dopravní infrastruktury a transferů v rámci Integrovaného regionálního operačního programu (růst o 33,9 %, tj. o 1,1 mld. Kč) poskytovaných z kapitoly Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „MMR“). Nově kraje přijaly transfery na Pořízení a modernizaci železničních kolejových vozidel ve výši 3 mld. Kč z kapitoly Ministerstvo dopravy. Významné investiční transfery přijaté kraji do září 2023 jsou zachyceny na grafu č. 5.
Výdaje krajů:
Celkové výdaje krajů v září 2023 činily 262,4 mld. Kč a meziročně vzrostly o 16,4 %, tj. o 36,9 mld. Kč. Po očištění výdajů krajů o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí pouze 127,6 mld. Kč. Celkové výdaje krajů směřovaly zejména do oblasti vzdělávání a školských služeb (148,4 mld. Kč), do dopravy (43,8 mld. Kč) a sociálních služeb (24,3 mld. Kč). Největší podíl na růstu celkových výdajů měly běžné výdaje, které se oproti září loňského roku zvýšily o 12,9 %, tj. o 26,3 mld. Kč, na 230,1 mld. Kč. Meziroční růst běžných výdajů byl způsoben především neinvestičními transfery cizím příspěvkovým organizacím (dále jen „PO“), a to základním a mateřským školám. Transfery, které kraje převedly příspěvkovým a podobným organizacím dosáhly 173,6 mld. Kč a tvořily 75,4 % celkových běžných výdajů. Většina z těchto peněžních prostředků byla určena na přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy. Meziročně výrazně vzrostly také kapitálové výdaje krajů (konkrétně o 48,6 %, tj. o 10,6 mld. Kč), které v září dosáhly 32,3 mld. Kč. Růst byl způsoben zejména kapitálovými výdaji na dopravní prostředky (drážní vozidla). Kraje v letošním roce nadále pokračují ve zvýšení míře investování, což se s ohledem na stále vyšší míru inflaci, která znehodnocuje úspory na běžných bankovních účtech, vyplatí.
Za září 2023 realizovaly kraje výdaje na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu ve výši 150,1 mil. Kč, přičemž největší výdaje na pomoc Ukrajině zaznamenaly Středočeský a Moravskoslezský kraj. V letošním roce kraje vynaložily peněžní prostředky v celkové výši 4,9 mld. Kč. Od počátku konfliktu tyto výdaje činí 8,5 mld. Kč.
Dluh a stav na BÚ krajů
Dluh krajů včetně jimi zřízených PO na konci třetího čtvrtletí roku 2023 činil 26,7 mld. Kč a v porovnání s rokem 2022 se zvýšil o 5,6 %, tj. o 1,4 mld. Kč. Nadále se sice dluh krajů meziročně zvyšuje, ale zároveň se meziročně zvyšují i investiční výdaje krajů. V době inflace, kdy dochází ke ztrátě kupní síly peněz, představují investice jednu z možností, jak jejich kupní sílu uchovat. V přepočtu na počet obyvatel byl dluh nejvyšší v Jihomoravském kraji, poté v Karlovarském kraji a Libereckém kraji. Jak demonstruje graf č. 6, tak růst dluhu krajů od roku 2019 koresponduje s poklesem základních úrokových sazeb, které Česká národní banka v reakci na pandemii v březnu roku 2020 snížila na 1 % a v květnu dokonce na 0,25 %. V době nízkých úrokových sazeb se staly úvěry výhodnou možností, jak financovat investice.
Kraje i ve třetím čtvrtletí pokračují v trendu akumulace svých úspor. Výše vkladů krajů na BÚ (včetně PO) činila v září letošního roku 106,3 mld. Kč, což představuje oproti roku 2022 navýšení úspor o 49,2 %, tj. o 35,1 mld. Kč. Po odečtení přímých nákladů na vzdělávání a dotací pro soukromé školy1 stav na BÚ krajů v září dosáhl 99,4 mld. Kč, takže vklady meziročně vzrostly o 64,4 %, tj. o 39 mld. Kč. V přepočtu na počet obyvatel byl stav na bankovních účtech nejvyšší v Jihočeském kraji, v kraji Vysočina a Plzeňském kraji. Jak je patrné z grafu č. 6, tak zatímco se dluh krajů od roku 2013 snížil o 0,3 %, tak stavy na BÚ dynamicky rostou, a to o 309,2 %3. Obecně vysoké stavy peněžních prostředků uložených na BÚ jsou považovány v současné době za ne zcela žádoucí, neboť tyto vklady ztrácejí vlivem inflace svoji hodnotu.
II. Hospodaření obcí
Obce v září letošního roku hospodařily s historicky nejvyšším přebytkem salda rozpočtu ve výši 55,2 mld. Kč a tvoří tak nadále další finanční rezervy. Meziročně výsledek hospodaření vzrostl o 38,3 %, tj. o 15,3 mld. Kč (viz graf č. 7). Na tom se podílel předně rozpočet hl. m. Prahy, který představuje necelou polovinu celkového přebytku hospodaření obcí, a který v září skončil v přebytku 23,8 mld. Kč (meziroční růst o 19,1 %, tj. o 3,8 mld. Kč) s celkovými příjmy ve výši 106,5 mld. Kč a výdaji v hodnotě 82,7 mld. Kč. Bez hl. m. Prahy celkové konsolidované příjmy obcí ke konci září činily 262,1 mld. Kč, výdaje 230,7 mld. Kč a výsledek rozpočtového hospodaření skončil v přebytku 31,4 mld. Kč.
Příjmy obcí:
Celkové příjmy obcí ke konci třetího čtvrtletí 2023 dosáhly 368,7 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 14,1 %, tj. o 45,5 mld. Kč. Po očištění příjmů obcí (hl. m. Praha) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1příjmy činí 348,7 mld. Kč. Nadále se zvyšují vlastní příjmyi obcí, které v září činily 300,7 mld. Kč, meziročně vzrostly o 29,6 %, tj. o 68,6 mld. Kč a tvořily 86,2 % celkových očištěných příjmů2.
Na růstu vlastních příjmů se podílí především zvýšené inkaso daňových příjmů, které se v září letošního roku meziročně navýšilo o 15,7 %, tj. o 34,6 mld. Kč, na 255,1 mld. Kč. K nejvýraznějšímu růstu došlo u inkasa DPPO, které meziročně vzrostlo o 32 %, tj. o 17,9 mld. Kč, na 73,7 mld. Kč. Dále pak u inkasa DPFO, které se meziročně zvýšilo o 23,1 %, tj. o 8,7 mld. Kč, na 46,2 mld. Kč a u inkasa DPH, které meziročně vzrostlo o 6,2 %, tj. o 6,2 mld. Kč, na 106,6 mld. Kč. Meziročně narostly také ostatní daňové příjmy, které však tvoří pouze zanedbatelnou část daňových příjmů. Prozatím se naplňuje predikce MF, která počítá v letošním roce s rostoucím trendem daňových příjmů. Daňové příjmy obcí by se měly na konci roku meziročně zvýšit přibližně o 15,5 %, tj. o 39 mld. Kč.
Jak je patrné z grafu č. 8, tak objem daňových příjmů obcí od roku 2013 relativně meziročně roste. Výjimku tvoří rok 2015, kdy došlo k časovému posunu ve výběru DPH a rok 2020, kdy inkaso daňových příjmů meziročně pokleslo v důsledku výplaty kompenzačního bonusu a zároveň probíhající ekonomické recese v souvislosti s epidemiologickou situací. Pokles byl kompenzován jednorázovým příspěvkem obcím poskytovaným z kapitoly Všeobecná pokladní správa ve výši 13,4 mld. Kč, přičemž pokles sdílených daní byl ve výši 12,3 mld. Kč. V roce 2021 byly daňové příjmy negativně ovlivněny zrušením institutu superhrubé mzdy a výplatou kompenzačního bonusu podnikatelům projevující se poklesem inkasa DPFO. Tento pokles byl však kompenzován navýšením podílu krajů a obcí na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní a vyplácení příspěvků ke zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu. K nárůstu daňových příjmů přispívá v současnosti zejména vyšší míra inflace.
Obce ve třetím čtvrtletí letošního roku přijaly transfery v celkové výši 67,9 mld. Kč a meziročně jich přijaly o 12 %, tj. o 7,3 mld. Kč více. K tomu výlučně přispěl růst neinvestičních transferů, které se meziročně navýšily o 17,3 %, tj. o 8,2 mld. Kč, na 55,3 mld. Kč. Meziroční nárůst byl zejména způsoben na straně přímých nákladů na vzdělávání (růst o 8,5 %, tj. o 1,4 mld. Kč) poskytovaných z kapitoly MŠMT. Nově obce přijaly transfery na operační program Jan Amos Komenský ve výši 6 mld. Kč z kapitoly MŠMT. Přehled nejvýznamnějších neinvestičních transferů přijatých obcemi je uveden v grafu č. 9.
Propad nastal u investičních transferů přijatých obcemi, které meziročně poklesly o 6,6 %, tj. o 0,9 mld. Kč, na 12,6 mld. Kč. Na tom se zejména podílel pokles transferů v rámci Integrovaného regionálního operačního programu (snížení o 27 %, tj. o 0,9 mld. Kč) poskytovaných z kapitoly MMR a transferů v rámci Národního programu Životní prostředí (snížení o 37,2 %, tj. o 0,6 mld. Kč) poskytovaných ze Státního fondu životního prostředí. Významné investiční transfery přijaté obcemi v září 2023 jsou zachyceny v grafu č. 10.
Výdaje obcí:
Celkové výdaje obcí ve třetím čtvrtletí 2023 dosáhly 313,5 mld. Kč a meziročně vzrostly o 10,7 %, tj. o 30,2 mld. Kč. Po očištění výdajů obcí (hl. m. Praha) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí pouze 293,6 mld. Kč. Celkové výdaje obcí směřovaly zejména do oblasti vzdělávání a školských služeb (54,8 mld. Kč), do dopravy (54,7 mld. Kč) a do státní správy, územní samosprávy (48,6 mld. Kč). Meziroční růst byl způsoben převážně navýšením běžných výdajů, které se oproti minulému roku zvýšily o 14,2 %, tj. o 29,9 mld. Kč, na 240,7 mld. Kč. Meziroční růst běžných výdajů byl způsoben především neinvestičními transfery cizím příspěvkovým organizacím (dále jen „PO“), a to základním školám. Na objemu běžných výdajů se hlavně podílely neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím, které činily 67,4 mld. Kč. Kapitálové výdaje obcí meziročně také vzrostly o 0,5 %, tj. o 0,3 mld. Kč a dosáhly 72,8 mld. Kč. Růst byl způsoben zejména investičními transfery nefinančním podnikatelům/právnickým osobám na veřejnou silniční dopravu. Obce ve třetím čtvrtletí navýšily investice, což se s ohledem na stále vyšší míru inflaci, která znehodnocuje úspory na běžných bankovních účtech, vyplatí.
Obce v září 2023 realizovaly výdaje na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu ve výši 18,5 mil. Kč. V roce 2023 byla obcemi vynaložena téměř jedna miliarda. Od počátku konfliktu se tyto výdaje vyšplhaly už na 2,6 mld. Kč.
Dluh a stavy na BÚ obcí:
Dluh obcí (vč. PO) ve třetím čtvrtletí roku 2023 činil 64 mld. Kč a oproti minulému roku se ponížil o 10 %, tj. o 7,1 mld. Kč. Meziroční snížení dluhu koresponduje se stále vysokou mírou inflace, která vede ke zdražení zápůjček a úvěrů. Naopak meziroční navýšení investičních výdajů vypovídá o dobré finanční situaci obcí, které vždy v menší či větší míře disponují určitou výší úspor, takže na některé menší investiční akce není zapotřebí zapojovat přijaté půjčené peněžní prostředky. S ohledem na počet obyvatel v jednotlivých krajích byl nejvyšší počet obcí s dluhem zaznamenán v Kraji Vysočina, Jihočeském kraji a Olomouckém kraji. Jak demonstruje graf č. 11, tak dluh obcí rostl od roku 2019, a to v závislosti na poklesu základních úrokových sazeb, které ČNB v reakci na pandemii v březnu roku 2020 snížila na 1 % a v květnu dokonce na 0,25 %. V době nízkých úrokových sazeb se staly úvěry výhodnou možností, jak financovat investice. Meziroční snížení dluhu obcí v roce 2021 bylo pravděpodobně reakcí na nejistou ekonomickou situaci v souvislosti s rychle rostoucí inflací a na to navazující růst základní úrokové sazby. Naopak pouze mírné zvyšování dluhu obcí v roce 2020 zcela neodpovídá postupnému poklesu základních úrokových sazeb, které výrazně zlevnily úvěry. V případě hl. m. Prahy došlo v roce 2020 a 2021 dokonce k meziročnímu snížení dluhu. Hl. m. Praha naplánovala rekordní investice v roce, kdy se úroková sazba nacházela na svém maximu od roku 1999. Je zcela bez opodstatnění, proč město nevyužilo situace extrémně nízkých úrokových sazeb v minulosti. S ohledem na vysoké základní úrokové sazby a inflaci se tak zbytečně tyto investice prodražily a nadále se prodraží.
Na konci září měly obce (vč. PO) uložené peněžní prostředky na BÚ v hodnotě 386,5 mld. Kč, což představuje v porovnání s rokem 2022 navýšení úspor o 16,6 %, tj. o 55 mld. Kč. Po odečtení přímých nákladů na vzdělávání a dotací pro soukromé školy1 stav na BÚ obcí v září dosáhl 386,4 mld. Kč, takže vklady meziročně vzrostly o 17,7 %, tj. o 58,2 mld. Kč. Jak je patrné z grafu č. 11, tak stavy na BÚ obcí od roku 2013 dynamicky rostou (+ 248,1 %4), zatímco dluh obcí ve stejném období klesá (- 30,6 %). Stejně jako ostatní obce, tak i hl. m. Praha akumulovala vklady na BÚ, a to i přes nízké úrokové sazby. Obecně vysoké stavy peněžních prostředků uložených na běžných BÚ jsou považovány v současné době stále vysoké míry inflace za ne zcela žádoucí, neboť dochází ke znehodnocování těchto úspor.
III. DSO
DSO hospodařily v září 2023 s celkovými příjmy ve výši 3,8 mld. Kč (meziroční růst o 4,2 %, tj. o 0,2 mld. Kč) a celkovými výdaji ve výši 3,4 mld. Kč (meziroční snížení o 6,1 %, tj. o 0,2 mld. Kč). Saldo rozpočtu skončilo v přebytku 0,5 mld. Kč (meziroční růst o 450,8 %, tj. o 0,4 mld. Kč).
1 Přímé náklady na vzdělávání představují peněžní prostředky ze státního rozpočtu (z kapitoly MŠMT), které kraje a hl. m. Praha rozepisují a přímo přidělují příslušným školám a školským zařízením. Jedná se tedy o průtokový neinvestiční transfer a kraj i hl. m. Praha nemohou s těmito peněžními prostředky nijak nakládat. Obdobně je tomu v případě dotací pro soukromé školy. Z tohoto důvodu se celkové příjmy a výdaje krajů a hl. m. Prahy očišťují, aby nedocházelo ke zkreslení jejich hospodaření.
2 Celkové příjmy očištěné o příjmy z transferů určených na přímé náklady na vzdělávání a z dotací pro soukromé školy.
3 Po očištění přímých nákladů na vzdělávání a přímých dotací pro soukromé školy stavy na BÚ vzrostly oproti roku 2013 o 282,7 %.
4 Po očištění přímých nákladů na vzdělávání a přímých dotací pro soukromé školy stavy na BÚ vzrostly oproti roku 2013 o 248 %.
i Srovnávané období je vždy září.
ii Vlastní příjmy = daňové + nedaňové + kapitálové příjmy
iii Soběstačnost ÚSC představuje podíl vlastních příjmů na celkových očištěných příjmech.