Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 31. 3. 2024
Územní samosprávné celky (dále jen „ÚSC“) se v prvním čtvrtletí letošního roku nacházejí ve výborné finanční kondici. Zatímco příjmová stránka ÚSC je opakovaně posilována zejména vlastními příjmy, které zvyšují soběstačnost územních rozpočtů, tak zároveň dochází k redukci výdajové stránky, a to jak u běžných výdajů, tak i u těch kapitálových. Není tedy divu, že kraje a obce v březnu hospodařily s nejvyšším přebytkem rozpočtu za celou historii. Tento významný přebytek je z velké části způsoben dotacemi na přímé výdaje na vzdělávání a dotacemi pro soukromé školy1, které kraje přijaly z rozpočtu kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“), ale do konce měsíce března je neposkytly školám a školským zařízením.
Tuzemská ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku zažívá zotavování, neboť meziročně vzrostla o 0,2 %, a to především v důsledku vyšší spotřeby domácností a zahraniční poptávky. Inflace se v březnu ustálila, a to na 2% cíli České národní banky (dále jen „ČNB“), vlivem restriktivní měnové politiky ČNB a oslabenou tuzemskou ekonomickou aktivitou. Ekonomická prosperita se promítá i do hospodaření ÚSC, a to konkrétně do růstu vlastních příjmů krajů i obcí, a to především nedaňových příjmů. Meziročně se navýšily také daňové příjmy, které byly ovlivněny zejména růstem inkasa DPPO v důsledku splatnosti první čtvrtletní zálohy, růstem inkasa DPFO v závislosti na růstu mezd, ale i zvýšením inkasa DPH, jakožto dopad zvýšené poptávky domácností. K oslabení došlo pouze u neinvestičních transferů přijatých územními rozpočty.
V porovnání s koncem roku 2023 územní rozpočty snížily svůj dluh, a naopak navýšily stav peněžních prostředků na bankovních účtech (dále jen „BÚ“). Zatímco mírný pokles dluhu krajů koresponduje s jejich nižší investiční aktivitou, tak u obcí snížení dluhu a zároveň navýšení jejich kapitálových výdajů potvrzuje dobrou finanční situaci obcí, které jsou schopny i bez zapojení cizích zdrojů financovat některé své investiční aktivity. Stabilizace inflace a oživení ekonomiky by mohly vést v letošním roce k nárůstu plánovaných investičních aktivit krajů a obcí.
Detailní informace jsou uvedeny v systému Monitor (data za územní rozpočty lze získat v Analytické části v sekci Územní organizace).
Hospodaření územních rozpočtů
Obce, kraje a dobrovolné svazky obcí (dále jen „DSO“) v březnu 2024 vykázaly kladné saldo rozpočtu 70,6 mld. Kč (meziroční růst o 175,6 %, tj. o 45 mld. Kč) a hospodařily s historicky nejvyšším přebytkem rozpočtu (viz graf č. 1). Pokud očistíme saldo rozpočtu o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1, tak přebytek hospodaření dosáhl pouze 38,6 mld. Kč a meziročně se zvýšil o 74,7 %, tj. o 16,5 mld. Kč.
Příjmy územních rozpočtů:
Celkové konsolidované příjmy územních rozpočtů v březnu 2024 činily 224,2 mld. Kč a meziročně vzrostly o 5,7 %, tj. o 12,1 mld. Kč. Po očištění příjmů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 příjmy činí 158,7 mld. Kč. Dochází k opětovnému posilování vlastních příjmůi územních rozpočtů, které v březnu letošního roku dosáhly 129,8 mld. Kč a meziročně vzrostly o 13,9 %, tj. o 15,8 mld. Kč. V závislosti na růstu vlastních příjmů se zvyšuje soběstačnost územních rozpočtů, která představuje podíl vlastních příjmů na celkových očištěných příjmech2. V březnu letošního roku soběstačnost územních rozpočtů činila 81,8 %. Za meziročním navýšením vlastních příjmů stojí především nedaňové příjmy, které meziročně vzrostly o 55,6 %, tj. o 8,7 mld. Kč, na 24,3 mld. Kč. Rostou také daňové příjmy, které dosáhly 103,6 mld. Kč a meziročně se navýšily o 6,9 %, tj. o 6,7 mld. Kč. Transfery přijaté územními rozpočty meziročně poklesly o 3,8 %, tj. o 3,7 mld. Kč, na 94,4 mld. Kč. Tento propad byl způsoben výlučně na straně neinvestičních přijatých transferů, které meziročně klesly o 6,9 %, tj. o 6,5 mld. Kč, na 87,6 mld. Kč. Naopak investiční přijaté transfery meziročně vzrostly o 70,2 %, tj. o 2,8 mld. Kč a dosáhly 6,8 mld. Kč.
Výdaje územních rozpočtů:
Celkové konsolidované výdaje územních rozpočtů v březnu 2024 činily 153,7 mld. Kč a meziročně se snížily o 17,6 %, tj. o 32,9 mld. Kč. Po očištění výdajů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí 120 mld. Kč. Meziročně klesly běžné výdaje (konkrétně o 19,3 %, tj. o 32,1 mld. Kč) na 134,3 mld. Kč, přičemž dominantní část těchto běžných výdajů byla tvořena transfery, které kraje a obce převádějí příspěvkovým organizacím (dále jen „PO“) a podobným organizacím. Důvodem poklesu byly zejména nižší neinvestiční transfery základním a mateřským školám. Ke snížení výdajů došlo také v oblasti investic (konkrétně o 3,7 %, tj. o 0,8 mld. Kč) na 19,4 mld. Kč, a to především do staveb silnic a na pořízení drážních vozidel.
I. Hospodaření krajů
Kraje v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařily s kladným saldem rozpočtu ve výši 42,7 mld. Kč, což je šestinásobek výsledku z minulého roku. Důvodem je výrazný pokles běžných výdajů, který nemá obdoby. Pokud očistíme saldo rozpočtu krajů o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1, tak výsledek hospodaření poté dosáhl pouze 14,4 mld. Kč a meziročně se tak zvýšil o 220 %, tj. o 9,9 mld. Kč.
Příjmy krajů:
Celkové příjmy krajů ke konci března 2024 dosáhly 109,3 mld. Kč a meziročně vzrostly o 4,4 %, tj. o 4,6 mld. Kč. Po očištění příjmů krajů o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 příjmy činí 51,8 mld. Kč. Vlastní příjmyi krajů představovaly 32,2 mld. Kč (meziroční růst o 26,4 %, tj. o 6,7 mld. Kč) a tvořily 62,2 % celkových očištěných příjmů2.
Vlastní příjmy meziročně posílily zejména kvůli růstu nedaňových příjmů (meziroční růst o 178,3 %, tj. o 4,6 mld. Kč), které v březnu dosáhly 7,2 mld. Kč. Dále kvůli růstu daňových příjmů, které se meziročně navýšily o 9,5 %, tj. o 2,2 mld. Kč, na 25 mld. Kč. Jak je zřejmé z grafu č. 3, tak se meziročně nejvýrazněji navýšil objem inkasa DPPO o 17 %, tj. o 0,8 mld. Kč, na 5,8 mld. Kč, a to v důsledku splatnosti první čtvrtletní zálohy a současně vyrovnáním daně pro část poplatníků podávajících přiznání ve lhůtě do 2. dubna. Dále vzrostlo inkaso DPH o 5,1 %, tj. o 0,6 mld. Kč, na 13,4 mld. Kč, a to z důvodu zvýšené spotřeby domácností. Také se meziročně zvýšilo inkaso DPFO o 12,4 %, tj. o 0,6 mld. Kč na 5,8 mld. Kč, což bylo ovlivněno růstem mezd, ale i změnami přijatými v rámci konsolidačního balíčku (např. snížení pásma pro druhou sazbu daně, úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů). Ostatní daňové příjmy, které tvoří pouze zlomek celkových daňových příjmů, se meziročně také navýšily.
Kraje v první třetině roku 2024 přijaly transfery ve výši 77,1 mld. Kč, tedy o 2,7 %, tj. o 2,1 mld. Kč méně nežli v předchozím roce. Za propadem stály výlučně neinvestiční transfery, které v březnu 2024 dosáhly 73,6 mld. Kč a meziročně se snížily o 5 %, tj. 3,8 mld. Kč. Největší meziroční pokles byl zaznamenán zejména u dotací pro soukromé školy (pokles o 2 mld. Kč), které jsou poskytovány z kapitoly MŠMT a u kompenzačního příspěvku pro kraje – ubytování osob z Ukrajiny (pokles 1,3 mld. Kč) z kapitoly Všeobecná pokladní správa (dále jen „VPS“). Přehled nejvýznamnějších neinvestičních transferů přijatých kraji v březnu 2024 je uveden v grafu č. 4.
Investiční transfery přijaté kraji činily v letošním březnu 3,5 mld. Kč a meziročně vzrostly o 94,6 %, tj. o 1,7 mld. Kč. Na tom se podílel meziroční nárůst transferů poskytovaných v rámci Integrovaného regionálního operačního programu – finanční prostředky z EU (růst o 1,2 mld. Kč) z kapitoly Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „MMR“) a v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnosti (růst o 0,3 mld. Kč) z kapitoly Ministerstvo průmyslu a obchodu. Významné investiční transfery přijaté kraji v březnu 2024 jsou zachyceny na grafu č. 5.
Výdaje krajů:
Celkové výdaje krajů v prvním čtvrtletí 2024 činily 66,7 mld. Kč a meziročně klesly o 31,7 %, tj. o 31 mld. Kč. Po očištění výdajů krajů o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí 37,4 mld. Kč. Největší podíl na meziročním poklesu celkových výdajů měly běžné výdaje, které se oproti minulému roku snížily o 31,9 %, tj. o 29,1 mld. Kč, na 62,2 mld. Kč. Za meziročním snížením běžných výdajů stojí především to, že kraje do konce měsíce března neposkytly školám a školským zařízením peněžní prostředky obdržené z kapitoly MŠMT na přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1. Kapitálové výdaje, které dosáhly v březnu 4,5 mld. Kč, zaznamenaly také meziroční pokles (o 29,5 %, tj. o 1,9 mld. Kč), a to navzdory významnému navýšení přijatých investičních transferů. Pokles byl způsoben snížením investic do staveb silnic a na pořízení drážních vozidel. Transfery, které kraje převedly příspěvkovým a podobným organizacím dosáhly 42,1 mld. Kč a tvořily 67,6 % celkových běžných výdajů. Většina z těchto peněžních prostředků byla určena na přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy.
Dluh a stav na BÚ krajů
Dluh krajů včetně jimi zřízených příspěvkových organizací (dále jen „PO“) na konci čtvrtletí roku 2024 činil 25,6 mld. Kč a v porovnání s rokem 2023 se snížil o 1,8 %, tj. o 0,5 mld. Kč. Mírný pokles dluhu koresponduje s nižší investiční aktivitou krajů. V přepočtu na počet obyvatel byl dluh nejvyšší v Karlovarském kraji, poté v Libereckém kraji a Ústeckém kraji. Jak demonstruje graf č. 6, růst dluhu krajů od roku 2019 koresponduje s poklesem základních úrokových sazeb, které ČNB v reakci na pandemii v březnu roku 2020 snížila na 1 % a v květnu dokonce na 0,25 %. Dluh rostl i v roce 2022, a to i přesto, že od počátku roku se úrokové sazby vyšplhaly o 3,25 p.b. a dosáhly na své historické maximum od roku 1999.
Výše vkladů krajů na BÚ (včetně PO) činila v březnu letošního roku 134,6 mld. Kč, což představuje oproti roku 2023 navýšení úspor o 44,8 %, tj. o 41,6 mld. Kč. Po odečtení peněžních prostředků přijatých z kapitoly MŠMT na přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1, které kraje do konce měsíce března neposkytly školám a školským zařízením stav na BÚ krajů v březnu dosáhl 106,2 mld. Kč, takže vklady oproti roku 2023 vzrostly o 14,3 %, tj. o 13,3 mld. Kč. V přepočtu na počet obyvatel byl stav na BÚ nejvyšší v kraji Vysočina a Karlovarském kraji. Jak je patrné z grafu č. 6, tak zatímco se dluh krajů od roku 2013 snížil o 4,7 %, tak stavy na BÚ dynamicky rostou, a to o 417,9 %3. Kraje navazují na tento trend a v prvním čtvrtletí roku 2024 prozatím pokračují v trendu akumulace svých úspor.
II. Hospodaření obcí
Obce v prvním čtvrtletí 2024 hospodařily s přebytkem rozpočtu ve výši 27 mld. Kč. Saldo rozpočtu v březnu meziročně vzrostlo (o 49,9 %, tj. o 9 mld. Kč), a to především v důsledku nárůstu daňových a nedaňových příjmů (viz graf č. 7). Po očištění příjmů obcí (hl. m. Praha) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 saldo rozpočtu činí pouze 23,4 mld. Kč a meziročně vzrostlo o 36,1 %, tj. o 6,2 mld. Kč. Rozpočet hl. m. Prahy, který tvoří téměř polovinu celkového přebytku hospodaření obcí, v březnu skončil v přebytku 11,4 mld. Kč s celkovými příjmy ve výši 33,2 mld. Kč a výdaji v hodnotě 21,8 mld. Kč. Po očištění příjmů hl. m. Prahy o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 saldo rozpočtu hlavního města činí pouze 7,7 mld. Kč. Bez hl. m. Prahy celkové konsolidované příjmy obcí ke konci března činily 83,3 mld. Kč, výdaje 67,6 mld. Kč a výsledek rozpočtového hospodaření skončil v přebytku 15,7 mld. Kč.
Příjmy obcí:
Celkové příjmy obcí v březnu 2024 dosáhly 116,5 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 6,4 %, tj. o 7 mld. Kč. Po očištění příjmů obcí (hl. m. Praha) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 příjmy činí 108,5 mld. Kč. Z toho jejich vlastní příjmyi činily 97,3 mld. Kč (meziroční růst o 10,3 %, tj. o 9,1 mld. Kč) a tvořily 89,7 % celkových očištěných příjmů2.
Vlastní příjmy meziročně posílily kvůli růstu daňových příjmů, které se navýšily o 6,1 %, tj. o 4,5 mld. Kč, na 78,6 mld. Kč. Jak demonstruje graf č. 8, tak se meziročně nejvýrazněji navýšilo inkaso DPPO o 8,6 %, tj. 1,4 mld. Kč, na 18 mld. Kč, a to v důsledku splatnosti první čtvrtletní zálohy a současně vyrovnáním daně pro část poplatníků podávajících přiznání ve lhůtě do 2. dubna. Dále významně meziročně vzrostlo inkaso DPFO o 9,5 %, tj. o 1,4 mld. Kč, na 16,2 mld. Kč, což bylo ovlivněno růstem mezd, ale i změnami přijatými v rámci konsolidačního balíčku. Vzrostlo také inkaso DPH o 2,7 %, tj. o 1 mld. Kč, na 36,1 mld. Kč z důvodu zvýšené spotřeby domácností.
Obce ke konci března letošního roku přijaly transfery v celkové výši 19,2 mld. Kč a meziročně jich přijaly o 10,1 %, tj. o 2,1 mld. Kč méně. Na tom se podílel výlučně pokles neinvestičních transferů, které ke konci března činily 16,2 mld. Kč a meziročně klesly o 14,4 %, tj. o 2,7 mld. Kč. Meziroční pokles byl zejména způsoben na straně transferů poskytovaných z kapitoly MŠMT u dotací pro soukromé školy (meziroční pokles o 0,8 mld. Kč) a z kapitoly VPS u kompenzačního příspěvku pro kraje na ubytování osob z Ukrajiny (pokles o 0,1 mld. Kč). Přehled nejvýznamnějších neinvestičních transferů přijatých obcemi v březnu 2024 je uveden v grafu č. 9.
Investiční transfery přijaté obcemi meziročně vzrostly o 25 %, tj. o 0,6 mld. Kč, na 2,9 mld. Kč. Na tom se zejména podílel růst transferů poskytovaných z Integrovaného regionálního operačního programu 2021–2027 – finanční prostředky z EU (zvýšení o 0,4 mld. Kč) z kapitoly MMR a Operačního programu Životní prostředí 2021–2027 – finanční prostředky z EU (zvýšení o 0,2 mld. Kč) z kapitoly Ministerstvo životního prostředí. Významné investiční transfery přijaté obcemi v březnu 2024 jsou zachyceny v grafu č. 10.
Výdaje obcí:
Celkové výdaje obcí v prvním čtvrtletí 2024 činily 89,4 mld. Kč a meziročně klesly o 2,2 %, tj. o 2 mld. Kč. Po očištění výdajů obcí (hl. m. Praha) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí 85,1 mld. Kč. Meziroční propad byl způsoben pouze poklesem na straně běžných výdajů (pokles o 3,8 %, tj. o 3 mld. Kč) na 74,5 mld. Kč. Za meziročním snížením běžných výdajů stojí především to, že hl. m. Praha do konce měsíce března neposkytlo školám a školským zařízením peněžní prostředky obdržené z kapitoly MŠMT na přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1. Investice obcí se oproti minulému roku zvýšily o 6,8 %, tj. o 0,9 mld. Kč, na 14,9 mld. Kč. Na růstu výdajů se převážně podílely investiční transfery nefinančním podnikatelům na činnosti spojené s výstavbou a správou drah vč. drážních staveb, mostů a výdaje k podpoře jednotlivých regionů ze strany státu (snížení nezaměstnanosti, rozvoj podnikání apod.)
Dluh a stav na BÚ obcí:
Dluh obcí (vč. PO) ve třetím čtvrtletí roku 2024 činil 63 mld. Kč a oproti minulému roku se ponížil o 1,7 %, tj. o 1,1 mld. Kč. Mírný pokles dluhu a zároveň meziroční zvýšení kapitálových výdajů potvrzuje dobrou finanční situaci obcí, které jsou schopny financovat své investiční aktivity i nižším zapojením cizích prostředků. S ohledem na počet obyvatel v jednotlivých krajích byl nejvyšší počet obcí s dluhem zaznamenán v Kraji Vysočina, Jihočeském kraji a Středočeském kraji. Jak demonstruje graf č. 11, tak dluh obcí rostl od roku 2019, a to v závislosti na poklesu základních úrokových sazeb, které ČNB v reakci na pandemii v březnu roku 2020 snížila na 1 % a v květnu dokonce na 0,25 %. V době nízkých úrokových sazeb se staly úvěry výhodnou možností, jak financovat investice. Meziroční snížení dluhu obcí v roce 2021 bylo pravděpodobně reakcí na nejistou ekonomickou situaci v souvislosti s rychle rostoucí inflací a na to navazující růst základní úrokové sazby. Naopak pouze mírné zvyšování dluhu obcí v roce 2020 zcela neodpovídá postupnému poklesu základních úrokových sazeb, které výrazně zlevnily úvěry. V případě hl. m. Prahy došlo v roce 2020 a 2021 dokonce k meziročnímu snížení dluhu.
Na konci března měly obce (vč. PO) uložené peněžní prostředky na BÚ v hodnotě 388,7 mld. Kč, což představuje v porovnání s rokem 2023 navýšení úspor o 0,5 %, tj. o 2 mld. Kč. Po odečtení peněžních prostředků přijatých z kapitoly MŠMT na přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1, které hl. m. Praha do konce měsíce března neposkytlo školám a školským zařízením stav na BÚ obcí v březnu dosáhl 385,1 mld. Kč, takže vklady oproti roku 2023 klesly o 0,4 %, tj. o 1,7 mld. Kč. Jak je patrné z grafu č. 11, tak stavy na BÚ obcí od roku 2013 dynamicky rostou (+ 250,1 %4), zatímco dluh obcí ve stejném období klesá (- 31,7 %). Stejně jako ostatní obce, tak i hl. m. Praha akumulovala vklady na BÚ, a to i přes nízké úrokové sazby.
III. DSO
Dobrovolné svazky obcí hospodařily v březnu 2024 s celkovými příjmy ve výši 1,7 mld. Kč (meziroční růst o 60,3 %, tj. o 0,7 mld. Kč) a celkovými výdaji ve výši 0,9 mld. Kč (meziroční růst o 20,9 %, tj. o 0,2 mld. Kč). Saldo rozpočtu skončilo v přebytku 0,8 mld. Kč (meziroční růst o 0,5 mld. Kč).
1 Přímé výdaje na vzdělávání představují peněžní prostředky ze státního rozpočtu (z kapitoly MŠMT), které kraje a hl. m. Praha rozepisují a přímo přidělují příslušným školám a školským zařízením. Kraj i hl. m. Praha nemohou s těmito peněžními prostředky v rámci samostatné působnosti nijak nakládat. Obdobně je tomu v případě dotací pro soukromé školy. Z tohoto důvodu se celkové příjmy a výdaje krajů a hl. m. Prahy očišťují, aby nedocházelo ke zkreslení jejich hospodaření.
2 Celkové příjmy očištěné o příjmy z transferů určených na přímé náklady na vzdělávání a z dotací pro soukromé školy.
3 Po očištění přímých nákladů na vzdělávání a přímých dotací pro soukromé školy stavy na BÚ vzrostly oproti roku 2013 o 308,9 %.
4 Po očištění přímých nákladů na vzdělávání a přímých dotací pro soukromé školy stavy na BÚ vzrostly oproti roku 2013 o 246,8 %.
i Vlastní příjmy = daňové + nedaňové + kapitálové příjmy.