Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 30. 6. 2024
Územní rozpočty jsou v polovině roku ve výborné finanční kondici, o čemž vypovídá i historicky nejvyšší přebytek hospodaření. Zatímco obce hospodařily s meziročně vyšším přebytkem rozpočtu o 6 mld. Kč, tak kraje meziročně zaznamenaly růst dokonce o 14,6 mld. Kč. Nejedná se však o výjimečnou situaci, neboť velmi dobré výsledky hospodaření územní rozpočty soustavně vykazují již od počátku letošního roku. Důvodem je dynamický růst příjmové strany územních rozpočtů způsobený meziročním růstem jejich vlastních příjmů a zároveň pomalý růst výdajů vyvolaný meziročním poklesem běžných výdajů.
V červnu nadále posiluje soběstačnost krajů a obcí, a to především v podobě zvýšeného inkasa daňových příjmů. Meziročně se navýšilo inkaso DPFO v důsledku růstu mezd, ale i opatření v rámci konsolidačního balíčku, inkaso DPH z důvodu vyšší spotřeby domácností a inkaso DPPO v souvislosti s úhradou čtvrtletních a pololetních záloh na dani. U obcí došlo k významnému růstu inkasa daně z nemovitých věcí. Oslabení příjmové strany bylo zaznamenáno pouze na straně neinvestičních transferů přijatých územními rozpočty, které se meziročně propadly zejména v důsledku snížení kompenzačního příspěvku pro kraje na ubytování osob z Ukrajiny a snížení peněžních prostředků poskytovaných z Operačního programu Jan Amos Komenský. Naopak v polovině roku pokračuje významný růst investičních transferů, které podpořily investiční aktivity krajů a obcí.
V komparaci s koncem roku 2023 územní rozpočty v polovině letošního roku snížily svůj dluh, a naopak navýšily stav peněžních prostředků na bankovních účtech (dále jen „BÚ“). Mírný pokles dluhu krajů odpovídá jejich nižší investiční aktivitě, ale nekoresponduje s poklesem úrokové sazby, kterou Česká národní banka (dále jen „ČNB“) v červnu snížila již potřetí od letošního roku. U obcí snížení dluhu a zároveň navýšení jejich kapitálových výdajů potvrzuje dobrou finanční situaci obcí, které jsou schopny i bez zapojení cizích zdrojů financovat některé své investiční projekty.
Hospodaření územních rozpočtů
Územní rozpočty se v polovině roku nacházejí v mimořádně dobré finanční kondici. Kraje, obce a dobrovolné svazky obcí (dále jen „DSO“) v červnu 2024 vykázaly rekordně vysoké kladné saldo hospodaření 82,7 mld. Kč (viz graf č. 1), které se meziročně navýšilo o 35 %, tj. o 21,4 mld. Kč. Pokud očistíme výsledek hospodaření o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1, tak saldo rozpočtu dosáhlo 51,8 mld. Kč2 a meziročně se zvýšilo o 33,8 %, tj. o 13,1 mld. Kč.
Příjmy územních rozpočtů:
Celkové příjmy územních rozpočtů v červnu 2024 činily 458,7 mld. Kč a meziročně vzrostly o 5,2 %, tj. o 22,7 mld. Kč. Po očištění příjmů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 příjmy činí 327,5 mld. Kč. Vlastní příjmyi územních rozpočtů dosáhly 267 mld. Kč a meziročně vzrostly o 10,6 %, tj. o 25,6 mld. Kč. Soběstačnost územních rozpočtů, která představuje podíl vlastních příjmů na celkových očištěných příjmech3, nadále roste a v polovině roku činila 81,5 %. Za meziročním navýšením vlastních příjmů stojí především daňové příjmy, které se meziročně zvýšily o 6,8 %, tj. o 13,9 mld. Kč, na 218,8 mld. Kč. Dále pak nedaňové příjmy, které letos zaznamenaly meziroční růst o 32,6 %, tj. o 10,9 mld. Kč, na 44,2 mld. Kč. Transfery přijaté územními rozpočty meziročně klesly o 1,5 %, tj. o 2,9 mld. Kč, na 191,8 mld. Kč. To bylo způsobeno poklesem neinvestičních přijatých transferů (pokles o 3,5 %, tj. o 6,4 mld. Kč), které v červnu dosáhly 175,8 mld. Kč. Naopak investiční přijaté transfery meziročně nadále výrazně rostou (růst o 27,4 %, tj. o 3,5 mld. Kč) a v polovině roku dosáhly 16 mld. Kč.
Výdaje územních rozpočtů:
Celkové výdaje územních rozpočtů v červnu 2024 činily 376,1 mld. Kč a meziročně mírně vzrostly o 0,3 %, tj. o 1,3 mld. Kč. Po očištění výdajů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí 275,7 mld. Kč. Běžné výdaje dosáhly 315,9 mld. Kč a meziročně nepatrně klesly (o 0,04 %, tj. o 0,1 mld. Kč), přičemž dominantní část těchto běžných výdajů byla tvořena transfery, které kraje a obce převádějí příspěvkovým organizacím (dále jen „PO“) a podobným organizacím. Kapitálové výdaje v červnu činily 60,2 mld. Kč a meziročně se navýšily o 2,4 %, tj. o 1,4 mld. Kč), a to v důsledku zvýšení nákupu majetkových podílů místních samospráv.
I. Hospodaření krajů
Finanční situace krajů se v letošním pololetí v meziročním srovnání výrazně vylepšila. Kraje hospodařily s historicky nejvyšším kladným saldem rozpočtu ve výši 39 mld. Kč. Meziročně se výsledek hospodaření navýšil o 59,5 %, tj. o 14,6 mld. Kč (viz graf č. 2). Pokud očistíme saldo rozpočtu krajů o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1, tak výsledek hospodaření poté dosáhl 11,7 mld. Kč2 a meziročně se navýšil více jak dvojnásobně.
Příjmy krajů:
Celkové příjmy krajů v letošním červnu činily 211,7 mld. Kč a meziročně vzrostly o 3 %, tj. o 6,2 mld. Kč. Po očištění příjmů krajů o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 příjmy činí 96,4 mld. Kč. V průběhu roku dochází k systematickému růstu vlastních příjmůi krajů. V červnu vlastní příjmy dosáhly 61 mld. Kč (meziročně vzrostly o 17 %, tj. o 8,8 mld. Kč) a tvořily 63,3 % celkových očištěných příjmů3.
Vlastní příjmy v červnu meziročně posílily zejména kvůli růstu nedaňových příjmů (meziroční růst o 102,1 %, tj. o 5,6 mld. Kč), které dosáhly 11,2 mld. Kč. Příčinou byl nárůst ostatních nedaňových příjmů a ostatních přijatých vratek transferů. Dále kvůli růstu daňových příjmů, které se meziročně navýšily o 6,9 %, tj. o 3,2 mld. Kč, na 49,7 mld. Kč. Jak je zřejmé z grafu č. 3, tak se meziročně nejvýrazněji navýšil objem inkasa DPFO o 13,4 %, tj. o 1,3 mld. Kč, na 11 mld. Kč, a to v důsledku růstu mezd a změn přijatých v rámci ozdravného balíčku (např. snížení hranice pro druhou sazbu daně či úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů). Dále se zvýšilo inkaso DPH o 4,2 %, tj. o 1,1 mld. Kč, na 26,3 mld. Kč, a to z důvodu vyšší spotřeby domácností a přesunutí vybraného zboží a služeb ze snížené (12 %) do základní sazby (21 %) DPH. Vzrostlo také inkaso DPPO o 7,1 %, tj. o 0,8 mld. Kč na 11,9 mld. Kč z důvodu úhrady čtvrtletních a pololetních záloh na dani a část úhrady daně za rok 2023 u poplatníků, kteří mají povinný audit, nebo jim daňové přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce. Ostatní daňové příjmy, které představují pouze minoritu daňových příjmů, se meziročně také navýšily.
Kraje v červnu 2024 přijaly transfery ve výši 150,7 mld. Kč, tedy o 1,7 %, tj. o 2,6 mld. Kč méně nežli v předchozím roce. Meziročně klesly neinvestiční transfery přijaté kraji o 2,2 %, tj. o 3,3 mld. Kč a dosáhly 143,9 mld. Kč. To bylo způsobeno zejména poklesem neinvestičních transferů u kompenzačního příspěvku pro kraje – ubytování osob z Ukrajiny (pokles o 74,8 %, tj. o 2,8 mld. Kč) poskytovaného z kapitoly Všeobecná pokladní správa (dále jen „VPS“). Přehled nejvýznamnějších neinvestičních transferů přijatých kraji v červnu 2024 je uveden v grafu č. 4.
Investiční transfery přijaté kraji činily v letošním červnu 6,8 mld. Kč a meziročně vzrostly o 10,3 %, tj. o 0,6 mld. Kč. K tomu zásadně přispěl meziroční nárůst transferů poskytovaných v rámci Integrovaného regionálního operačního programu – finanční prostředky z EU (růst o 1 mld. Kč) z kapitoly Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „MMR“). Významné investiční transfery přijaté kraji v červnu 2024 jsou zachyceny na grafu č. 5.
Výdaje krajů:
Celkové výdaje krajů v červnu 2024 činily 172,7 mld. Kč a meziročně klesly o 4,6 %, tj. o 8,4 mld. Kč. Po očištění výdajů krajů o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí 84,7 mld. Kč. Největší podíl na meziročním poklesu celkových výdajů měly kapitálové výdaje, které se oproti minulému roku snížily o 26,7 %, tj. o 5,2 mld. Kč, na 14,3 mld. Kč, a to navzdory navýšení přijatých investičních transferů. Za meziročním snížením kapitálových výdajů stojí především snížení výdajů na pořízení drážních vozidel. Běžné výdaje se meziročně snížily o 2 %, tj. o 3,1 mld. Kč, na 158,4 mld. Kč. Transfery, které kraje převedly příspěvkovým a podobným organizacím dosáhly 114,8 mld. Kč a tvořily 72,5 % celkových běžných výdajů. Většina z těchto peněžních prostředků byla určena na přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy.
Dluh a stav na BÚ krajů
Dluh krajů včetně jimi zřízených příspěvkových organizací (dále jen „PO“) na konci letošního pololetí činil 23,8 mld. Kč a v porovnání s koncem roku 2023 se snížil o 8,7 %, tj. o 2,3 mld. Kč. Mírný pokles dluhu sice odpovídá nižší investiční aktivitě krajů, ale nekoresponduje s poklesem úrokové sazby, kterou ČNB v červnu snížila již potřetí od letošního roku. V přepočtu na počet obyvatel byl dluh nejvyšší v Karlovarském kraji, poté v Libereckém kraji a Ústeckém kraji. Jak demonstruje graf č. 6, růst dluhu krajů od roku 2019 koresponduje s poklesem základních úrokových sazeb, které ČNB v reakci na pandemii v březnu roku 2020 snížila na 1 % a v květnu dokonce na 0,25 %. Dluh rostl i v roce 2022, a to i přesto, že od počátku roku se úrokové sazby vyšplhaly o 3,25 p.b. a dosáhly na své historické maximum od roku 1999.
Výše zůstatků krajů na BÚ (včetně PO) činila v červnu letošního roku 140,8 mld. Kč, což představuje oproti konci roku 2023 navýšení úspor o 51,5 %, tj. o 47,8 mld. Kč. Po odečtení peněžních prostředků přijatých z kapitoly MŠMT na přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1, které kraje do konce měsíce června neposkytly školám a školským zařízením, zůstatky na BÚ krajů v polovině roku dosáhly 113,5 mld. Kč, takže vklady oproti konci roku 2023 vzrostly o 22,1 %, tj. o 20,5 mld. Kč. V přepočtu na počet obyvatel byl stav na BÚ nejvyšší v Kraji Vysočina, Karlovarském kraji a Jihočeském kraji. Jak je patrné z grafu č. 6, tak zatímco se dluh krajů od roku 2013 snížil o 11,4 %, tak stavy na BÚ dynamicky rostou, a to o 442 %4. Kraje navazují na tento trend a v prvním pololetí roku 2024 prozatím pokračují v akumulaci svých úspor.
II. Hospodaření obcí
Obce v polovině roku zaznamenávají nevídané výsledky hospodaření. V červnu vykázaly kladné saldo rozpočtu ve výši 42,1 mld. Kč a dosáhly nejvyššího přebytku hospodaření od roku 2013. Saldo rozpočtu se meziročně navýšilo o 16,5 %, tj. o 6 mld. Kč (viz graf č. 7). Pokud očistíme saldo rozpočtu obcí (hl. m. Praha) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1, tak výsledek hospodaření poté dosáhl 38,5 mld. Kč2 a meziročně se navýšil o 33,8 %, tj. o 13,1 mld. Kč. Rozpočet hl. m. Prahy skončil v červnu v přebytku 15,1 mld. Kč (meziroční pokles 14,4 %, tj. o 2,5 mld. Kč) s celkovými příjmy 72 mld. Kč a výdaji 56,8 mld. Kč. Bez hl. m. Prahy celkové příjmy obcí v polovině roku činily 180,2 mld. Kč, výdaje 153,3 mld. Kč a výsledek rozpočtového hospodaření skončil v přebytku 27 mld. Kč.
Příjmy obcí:
Celkové příjmy obcí v červnu 2024 činily 252,2 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 7,1 %, tj. o 16,8 mld. Kč. Po očištění příjmů obcí (hl. m. Praha) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 příjmy činí 236,2 mld. Kč. V průběhu roku dochází k systematickému růstu vlastních příjmůi obcí, které v polovině roku činily 205,2 mld. Kč (meziroční růst o 8,9 %, tj. o 16,7 mld. Kč) a tvořily 86,9 % celkových očištěných příjmů3.
Vlastní příjmy meziročně posílily kvůli růstu daňových příjmů, které se navýšily o 6,8 %, tj. o 10,7 mld. Kč, na 169,1 mld. Kč. Jak demonstruje graf č. 8, tak se meziročně nejvýrazněji navýšilo inkaso ostatních daňových příjmů o 25,2 %, tj. o 5,7 mld. Kč, na 28,2 mld. Kč, a to z důvodu zvýšení inkasa daně z nemovitých věcí. Dále vzrostlo inkaso DPFO o 10,2 %, tj. 2,9 mld. Kč, na 30,9 mld. Kč, a to v důsledku růstu mezd a změn přijatých v rámci ozdravného balíčku (např. snížení hranice pro druhou sazbu daně či úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů). Zvýšilo se také inkaso DPPO o 3,2 %, tj. o 1,2 mld. Kč, na 39,3 mld. Kč, což má souvislost s úhradou čtvrtletních a pololetních záloh na dani a část úhrady daně za rok 2023 u poplatníků, kteří mají povinný audit, nebo jim daňové přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce. Inkaso DPH se meziročně zvýšilo o 1,3 %, tj. o 0,9 mld. Kč, na 70,7 mld. Kč.
Obce ke konci června letošního roku přijaly transfery v celkové výši 47 mld. Kč a meziročně mírně vzrostly o 0,1 %, tj. o 53,2 mil. Kč. Nevýrazný nárůst transferů byl způsoben meziročním poklesem neinvestičních transferů (propad o 5 %, tj. o 2 mld. Kč), které ke konci června činily 38,2 mld. Kč. Meziroční pokles byl zejména způsoben na straně transferů poskytovaných z kapitoly MŠMT u Operačního programu Jan Amos Komenský (meziroční pokles o 3 mld. Kč). Přehled nejvýznamnějších neinvestičních transferů přijatých obcemi v pololetí 2024 je uveden v grafu č. 9.
Investiční transfery přijaté obcemi meziročně vzrostly o 30,6 %, tj. o 2,1 mld. Kč, na 8,8 mld. Kč. Na tom se zejména podílel růst transferů poskytovaných v rámci Integrovaného regionálního operačního programu 2021–2027 – finanční prostředky z EU (meziroční růst o 1 mld. Kč) z kapitoly MMR a Operačního programu Životní prostředí 2021–2027 – finanční prostředky z EU (meziroční růst o 1 mld. Kč) z kapitoly Ministerstvo životního prostředí. Významné investiční transfery přijaté obcemi v červnu 2024 jsou zachyceny v grafu č. 10.
Výdaje obcí:
Celkové výdaje obcí v červnu 2024 činily 210,1 mld. Kč a meziročně vzrostly o 5,4 %, tj. o 10,8 mld. Kč. Po očištění výdajů obcí (hl. m. Praha) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí 197,7 mld. Kč. Meziroční růst byl způsoben především navýšením kapitálových výdajů, které se oproti minulému roku zvýšily o 17 %, tj. o 6,7 mld. Kč, na 46,1 mld. Kč. Na tom se podílely především výdaje na nákup majetkových podílů a investiční transfery zřízeným příspěvkovým organizacím na veřejnou silniční dopravu. Běžné výdaje obcí dosáhly 164 mld. Kč a meziročně vzrostly o 2,6 %, tj. o 4,1 mld. Kč. Za meziročním růstem běžných výdajů stojí především zvýšení výdajů na platy zaměstnanců v pracovním poměru a na silnice na nákup služeb.
Dluh a stavy na BÚ obcí:
Dluh obcí (vč. PO) v prvním pololetí roku 2024 činil 62,5 mld. Kč a oproti minulému roku se ponížil o 2,4 %, tj. o 1,5 mld. Kč. Jak demonstruje graf č. 11, tak dluh obcí rostl od roku 2019, a to v závislosti na poklesu základních úrokových sazeb, které ČNB v reakci na pandemii v březnu roku 2020 snížila na 1 % a v květnu dokonce na 0,25 %. V době nízkých úrokových sazeb se staly úvěry výhodnou možností, jak financovat investice. Meziroční snížení dluhu obcí v roce 2021 bylo pravděpodobně reakcí na nejistou ekonomickou situaci v souvislosti s rychle rostoucí inflací a na to navazující růst základní úrokové sazby. Naopak pouze mírné zvyšování dluhu obcí v roce 2020 zcela neodpovídá postupnému poklesu základních úrokových sazeb, které výrazně zlevnily úvěry. V případě hl. m. Prahy došlo v roce 2020 a 2021 dokonce k meziročnímu snížení dluhu.
Na konci června měly obce (vč. PO) uložené peněžní prostředky na BÚ v hodnotě 417,7 mld. Kč, což představuje v porovnání s koncem roku 2023 navýšení úspor o 8 %, tj. o 30,9 mld. Kč. Po odečtení peněžních prostředků přijatých z kapitoly MŠMT na přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1, které hl. m. Praha do konce měsíce června neposkytlo školám a školským zařízením stav na BÚ obcí v polovině roku dosáhl 414,1 mld. Kč, takže vklady oproti konci roku 2023 vzrostly o 7,1 %, tj. o 27,4 mld. Kč. Jak je patrné z grafu č. 11, tak stavy na BÚ obcí od roku 2013 dynamicky rostou (+ 276,2 %5), zatímco dluh obcí ve stejném období klesá (- 32,2 %). Stejně jako ostatní obce, tak i hl. m. Praha akumulovala vklady na BÚ, a to i přes nízké úrokové sazby.
III. DSO
Dobrovolné svazky obcí hospodařily v červnu 2024 s celkovými příjmy ve výši 3,9 mld. Kč (meziroční růst o 51,8 %, tj. o 1,3 mld. Kč) a celkovými výdaji ve výši 2,4 mld. Kč (meziroční růst o 18,3 %, tj. o 0,4 mld. Kč). Saldo rozpočtu skončilo v přebytku 1,5 mld. Kč (meziroční růst o 1 mld. Kč).
1 Přímé výdaje na vzdělávání představují peněžní prostředky ze státního rozpočtu (z kapitoly MŠMT), které kraje a hl. m. Praha rozepisují a přímo přidělují příslušným školám a školským zařízením. Kraj i hl. m. Praha nemohou s těmito peněžními prostředky nijak nakládat. Obdobně je tomu v případě dotací pro soukromé školy. Z tohoto důvodu se celkové příjmy a výdaje krajů a hl. m. Prahy očišťují, aby nedocházelo ke zkreslení jejich hospodaření.
2 Tento rozdíl je způsoben časovým nesouladem mezi okamžikem přijetí peněžních prostředků ze státního rozpočtu kraji a hl. m. Prahou určených na přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy a jejich odesláním školám a školským zařízením. Konkrétně peněžní prostředky ze státního rozpočtu na tyto účely na měsíc srpen byly přijaty kraji a hl. m. Prahou v červnu 2024, ale budou odeslány školám a školským zařízením až následující měsíc.
3 Celkové příjmy očištěné o příjmy z transferů určených na přímé výdaje na vzdělávání a z dotací pro soukromé školy.
4 Po očištění přímých výdajů na vzdělávání a dotací pro soukromé školy stavy na BÚ vzrostly oproti roku 2013 o 336,8 %.
5 Po očištění přímých výdajů na vzdělávání a dotací pro soukromé školy stavy na BÚ vzrostly oproti roku 2013 o 273 %.
i Vlastní příjmy = daňové + nedaňové + kapitálové příjmy