Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 31. 3. 2025
V prvním čtvrtletí roku 2025 hospodařily územní rozpočty s přebytkem ve výši 36,2 mld. Kč. Přestože saldo meziročně pokleslo téměř o polovinu, zůstává druhým nejvyšším výsledkem za poslední dekádu, což potvrzuje jejich dobrou finanční kondici. Tento vývoj probíhá v kontextu mírného oživení tuzemské ekonomiky po předchozím období zpomalení a postupného uvolňování měnové politiky.
Příjmy územních samospráv zůstávají silně závislé na daňových příjmech, které však v březnu meziročně klesly, a to zejména kvůli poklesu příjmů z DPPO. Oslabení zaznamenaly také nedaňové příjmy, což souvisí především s jednorázovým efektem výplat věřitelům Sberbank CZ v předchozím roce. V důsledku toho došlo k poklesu soběstačnosti rozpočtů, tedy podílu vlastních příjmů na celkových příjmech, a to zejména u krajů.
Na výdajové straně dochází k výraznému meziročnímu růstu. Ten je tažen zejména běžnými výdaji, mezi nimiž dominují transfery poskytované školám. Kapitálové výdaje rostou především díky investicím do vzdělávací a sportovní infrastruktury. Obce i kraje však stále vykazují výrazné přebytky, což naznačuje vysokou míru rozpočtové obezřetnosti a snahu o udržení rezerv. Tomu odpovídá i výrazný nárůst vkladů na bankovních účtech – obce měly na bankovních účtech (dále jen „BÚ“) vč. zřízených příspěvkových organizací (dále jen „PO“) ke konci března 2025 více než 430 mld. Kč.
V březnu 2025 byly výdaje územních rozpočtů ovlivněny výdaji souvisejícími s mimořádnými událostmi. Jednalo se především o výdaje na odstraňování škod způsobených povodněmi vyvolanými tlakovou níží Boris, které v roce 2025 činily 0,7 mld. Kč (od roku 2024 celkově 3,4 mld. Kč). Většina těchto výdajů byla kompenzována ze státního rozpočtu.
Celkově lze konstatovat, že přes meziroční pokles příjmů a zvýšené výdaje si územní rozpočty udržují zdravou finanční pozici. Díky relativně nízkému zadlužení a vysoké likviditě zůstávají dobře připravené čelit případným výzvám. Je důležité ale poznamenat, že obce mají ze zákona povinnost pečovat o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. To zahrnuje i investice do obecní infrastruktury, které jsou nezbytné pro zajištění kvalitního života obyvatel. Vzhledem k aktuálně nízkým úrokovým sazbám mají obce příležitost využít výhodného financování k realizaci potřebných investic, čímž naplní své zákonné povinnosti a zároveň podpoří místní ekonomický rozvoj.
Detailní informace jsou uvedeny v systému Monitor (data za územní rozpočty lze získat v Analytické části v sekci Územní organizace).
Hospodaření územních rozpočtů
Kraje, obce a dobrovolné svazky obcí (dále jen „DSO“) v březnu 2025 hospodařily s přebytkem rozpočtu 36,2 mld. Kč. Ačkoliv saldo hospodaření meziročně kleslo téměř o polovinu, stále se jednalo o druhý nejvyšší přebytek hospodaření (viz graf č. 1). Pokud očistíme saldo rozpočtu o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1, tak přebytek hospodaření dosáhl 17,3 mld. Kč a meziročně poklesl o 55,1 %, tj. o 21,3 mld. Kč.
Příjmy územních rozpočtů:
Celkové konsolidované příjmy územních rozpočtů v březnu 2025 činily 222,5 mld. Kč a meziročně mírně klesly o 0,8 %, tj. o 1,7 mld. Kč. Po očištění příjmů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 činí příjmy 151 mld. Kč. Vlastní příjmyi územních rozpočtů, které dosáhly 121,3 mld. Kč, zaznamenaly meziročně propad. Soběstačnost územních rozpočtů, která představuje podíl vlastních příjmů na celkových očištěných příjmech2, také meziročně klesla a činila 80,3 %. Meziroční pokles vlastních příjmů je primárně způsoben poklesem nedaňových příjmů, které se snížily o 21,8 % (tj. o 5,3 mld. Kč), a to na 19 mld. Kč. Tento pokles je důsledkem nižších výplat věřitelům Sberbank CZ, které byly realizovány v předchozím roce, a poklesu příjmů z úroků. Daňové příjmy také meziročně klesly na 100,2 mld. Kč. Transfery přijaté územními rozpočty dosáhly 101,2 mld. Kč a zaznamenaly nárůst, což bylo způsobeno výlučně růstem neinvestičních transferů. Na počátku roku naopak meziročně klesly přijaté investiční transfery.
Výdaje územních rozpočtů:
Celkové konsolidované výdaje územních rozpočtů v březnu 2025 činily 186,4 mld. Kč a meziročně vzrostly o 21,3 %, tj. o 34,4 mld. Kč. Po očištění výdajů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí 133,7 mld. Kč. Běžné výdaje dosáhly 162,5 mld. Kč (meziroční růst o 21 %, tj. o 28,2 mld. Kč), přičemž dominantní část těchto běžných výdajů byla tvořena transfery, které kraje a obce převádějí příspěvkovým organizacím (dále jen „PO“) a podobným organizacím. Za meziročním růstem běžných výdajů stojí zejména neinvestiční transfery základním školám. Kapitálové výdaje se v březnu meziročně navýšily (o 23 %, tj. o 4,5 mld. Kč) z důvodu investic do základních škol a sportovních zařízení ve vlastnictví obcí a činily 23,8 mld. Kč.
I. Hospodaření krajů
Kraje v březnu 2025 hospodařily s kladným saldem rozpočtu ve výši 19,5 mld. Kč. Po historicky nejvyšším rozpočtovém saldu dosaženém v minulém roce došlo v letošním roce k jeho meziročnímu poklesu (o 54,3 %, tj. o 23,2 mld. Kč), přičemž i tak zůstává druhým nejvyšším výsledkem v dosavadní historii. Pokud očistíme saldo rozpočtu krajů o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1, tak výsledek hospodaření poté dosáhl 4,5 mld. Kč a meziročně se tak snížil o 68,6 %, tj. o 9,9 mld. Kč.
Příjmy krajů:
Celkové příjmy krajů ke konci března 2025 dosáhly 108,4 mld. Kč a meziročně se mírně snížily o 0,8 %, tj. o 0,9 mld. Kč. Po očištění příjmů krajů o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 činí příjmy 45,6 mld. Kč. Vlastní příjmyi krajů se meziročně mírně snížily na 27,8 mld. Kč a tvořily 60,9 % celkových očištěných příjmů2. Na poklesu vlastních příjmů se podílely zejména nedaňové příjmy, a to z důvodu výplat věřitelům Sberbank CZ, které byly realizovány v předchozím roce.
Dominantní část vlastních příjmů tvoří daňové příjmy (meziroční pokles o 2,7 %, tj. o 0,7 mld. Kč), které dosáhly 24,3 mld. Kč. Jak je zřejmé z grafu č. 3, tak se meziročně nejvýrazněji snížil objem příjmů z DPPO (o 22,3 %, tj. o 1,3 mld. Kč) na 4,5 mld. Kč. Meziročně naopak vzrostl příjem z DPFO (o 7,5 %, tj. o 0,4 mld. Kč) na 6,2 mld. Kč, kde se nadále odráží růst mezd a platů, ale také vliv daňových změn účinných od roku 2024. Příjem z DPH zůstal na obdobné úrovni loňského roku (mírný růst o 1,3 %, tj. o 0,2 mld. Kč) ve výši 13,6 mld. Kč. Ostatní daňové příjmy, které tvoří pouze zlomek celkových daňových příjmů, se meziročně mírně snížily.
Kraje v březnu 2025 přijaly transfery ve výši 80,6 mld. Kč, (meziroční růst o 4,5 %, tj. o 3,5 mld. Kč). Z toho neinvestiční transfery přijaté kraji dosáhly 79,6 mld. Kč (meziroční růst o 8,1 %, tj. 5,9 mld. Kč). Největší meziroční růst byl zaznamenán zejména u přímých výdajů na vzdělávání (o 9 %, tj. o 4,9 mld. Kč), které jsou poskytovány z kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“). Přehled nejvýznamnějších neinvestičních transferů přijatých kraji k březnu 2025 je uveden v grafu č. 4.
Investiční transfery přijaté kraji činily 1 mld. Kč (meziroční pokles o 70,1 %, tj. o 2,5 mld. Kč). Na tom se podílel meziroční pokles transferů poskytovaných v rámci Integrovaného regionálního operačního programu 2021-2027 – prostředky z EU (o 2,4 mld. Kč) z kapitoly Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „MMR“). Významné investiční transfery přijaté kraji k březnu 2025 jsou zachyceny na grafu č. 5.
Výdaje krajů:
Celkové výdaje krajů v březnu 2025 činily 88,9 mld. Kč a meziročně vzrostly o 33,4 %, tj. o 22,2 mld. Kč. Po očištění výdajů krajů o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí 41,1 mld. Kč. Největší podíl na meziročním růstu celkových výdajů měly běžné výdaje (o 34,8 %, tj. o 21,7 mld. Kč), které dosáhly 83,8 mld. Kč. Transfery, které kraje převedly příspěvkovým a podobným organizacím dosáhly 61,9 mld. Kč a tvořily 73,8 % celkových běžných výdajů, kdy se jednalo především o neinvestiční transfery poskytované základním a mateřským školám v rámci přímých výdajů na vzdělávání. Kapitálové výdaje se meziročně zvýšily (o 13 %, tj. o 0,6 mld. Kč) na 5,1 mld. Kč, a to zejména z důvodu zvýšení investičních transferů nefinančním podnikatelům na domovy pro seniory. Výdaje krajů na odstraňování škod způsobených povodněmi vyvolanými tlakovou níží Boris v roce 2025 činily 0,1 mld. Kč. Je důležité upozornit, že většina těchto výdajů byla kompenzována ze státního rozpočtu.
Stav na BÚ a dluh krajů
Dluh krajů včetně jimi zřízených PO na konci čtvrtletí roku 2025 činil 25,9 mld. Kč a v porovnání s koncem roku 2024 se zvýšil o 1,9 %, tj. o 0,5 mld. Kč. Jak demonstruje graf č. 6, dluh krajů rostl i v době vysokých úrokových sazeb a pokračuje v růstu i nyní, kdy sazby postupně klesají. To naznačuje, že úrokové sazby nemají zásadní vliv na rozhodování krajů o zadlužování. Vývoj dluhu tak spíše odráží potřebu krajů financovat investice, které často nemohou odkládat.
Výše vkladů krajů na BÚ (včetně PO) činila v březnu letošního roku 127,6 mld. Kč, což představuje oproti roku 2024 navýšení úspor o 21 %, tj. o 22,1 mld. Kč. Po odečtení peněžních prostředků přijatých z kapitoly MŠMT na přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1, které kraje do konce měsíce března neposkytly školám a školským zařízením, stav na BÚ krajů v březnu dosáhl 112,6 mld. Kč, takže vklady oproti roku 2024 vzrostly o 6,7 %, tj. o 7,1 mld. Kč. Jak je patrné z grafu č. 6, tak zatímco se dluh krajů od roku 2015 snížil o 2,1 %, tak stavy na BÚ dynamicky rostou, a to o 359,8 %3. Kraje navazují na tento trend a v prvním čtvrtletí roku 2025 prozatím pokračují v trendu zvyšování svých úspor.
II. Hospodaření obcí
Obce v březnu 2025 hospodařily s přebytkem rozpočtu ve výši 16,3 mld. Kč, což představuje třetí nejvyšší výsledek hospodaření za poslední dekádu (viz graf č. 7). I přes meziroční pokles přebytku odráží tento vývoj stabilní finanční zdraví územních rozpočtů. Po očištění výsledku hospodaření obcí (u hl. m. Prahy) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 činí saldo 12,4 mld. Kč. Z toho rozpočet hl. m. Prahy skončil v přebytku 11,2 mld. Kč s celkovými příjmy ve výši 34,4 mld. Kč a výdaji v hodnotě 23,2 mld. Kč. Bez hl. m. Prahy celkové konsolidované příjmy obcí činily 82,2 mld. Kč, výdaje 77,1 mld. Kč a výsledek rozpočtového hospodaření skončil v přebytku 5,1 mld. Kč.
Příjmy obcí:
Celkové příjmy obcí v březnu dosáhly 116,6 mld. Kč a meziročně se nepatrně zvýšily (o 0,1 %, tj. o 1,2 mld. Kč). Po očištění příjmů obcí (u hl. m. Prahy) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 příjmy činí 107,8 mld. Kč. Vlastní příjmyi obcí, které v březnu tvořily 86,5 % celkových očištěných příjmů2, zaznamenaly meziroční pokles a dosáhly 93,3 mld. Kč.
Na poklesu vlastních příjmů se podílely zejména daňové příjmy (meziročně 3,4 %, tj. o 2,7 mld. Kč), které dosáhly 75,9 mld. Kč. Jak demonstruje graf č. 8, tak se meziročně nejvýrazněji klesl příjem z DPPO (o 18,5 %, tj. 3,3 mld. Kč) na 14,7 mld. Kč. Dále klesly ostatní daňové příjmy (meziročně 0,6 %, tj. o 7,6 mld. Kč) na 7,6 mld. Kč. Naopak meziročně vzrostl příjem z DPFO (o 7,2 %, tj. o 1,2 mld. Kč) na 17,4 mld. Kč, kde se odráží růst mezd a platů, ale také vliv daňových změn účinných od roku 2024. Příjem z DPH se téměř nezměnil.
Obce v březnu přijaly transfery v celkové výši 23,3 mld. Kč (meziroční růst o 21,6 %, tj. o 4,1 mld. Kč). Z toho neinvestiční transfery činily 19,3 mld. Kč a meziročně vzrostly o 18,8 %, tj. o 3,1 mld. Kč. Meziroční růst byl zejména způsoben na straně transferů poskytovaných z kapitoly MŠMT u operačního programu Jan Amos Komenský (o 1,1 mld. Kč). Přehled nejvýznamnějších neinvestičních transferů přijatých obcemi k březnu 2025 je uveden v grafu č. 9.
Investiční transfery přijaté obcemi meziročně vzrostly (o 36,9 %, tj. o 1,1 mld. Kč) na 4 mld. Kč. Na tom se zejména podílel růst transferů poskytovaných z Integrovaného regionálního operačního programu 2021-2027 – prostředky z EU (zvýšení o 1,1 mld. Kč) z kapitoly MMR. Významné investiční transfery přijaté obcemi k březnu 2025 jsou zachyceny v grafu č. 10.
Výdaje obcí:
Celkové výdaje obcí v březnu 2025 činily 100,3 mld. Kč a meziročně vzrostly o 12,2 %, tj. o 10,9 mld. Kč. Po očištění výdajů obcí (u hl. m. Prahy) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí 95,4 mld. Kč. Meziroční růst byl způsoben především navýšením běžných výdajů (o 9,4 %, tj. o 7 mld. Kč) na 81,5 mld. Kč, a to zejména navýšením platů zaměstnanců v místní správě. Kapitálové výdaje se oproti minulému roku také zvýšily (o 26 %, tj. o 3,9 mld. Kč) na 18,7 mld. Kč, a to především z důvodu navýšení investic výstavby sportovního zařízení ve vlastnictví obcí. Výdaje obcí na odstraňování škod způsobených povodněmi vyvolanými tlakovou níží Boris v roce 2025 činily 0,5 mld. Kč. Je důležité upozornit, že většina těchto výdajů byla kompenzována ze státního rozpočtu.
Stav na BÚ a dluh obcí:
Dluh obcí včetně jimi zřízených PO na konci čtvrtletí roku 2025 činil 63,3 mld. Kč a v porovnání s koncem roku 2024 se snížil o 1,3 %, tj. o 0,8 mld. Kč. Meziroční snížení dluhu, a naopak navýšení kapitálových výdajů potvrzuje dobrou finanční situaci obcí, které jsou schopné ufinancovat své investiční aktivity z vlastních peněžních prostředků.
Výše zůstatků obcí na BÚ (včetně PO) činila v březnu letošního roku 430,5 mld. Kč, což představuje oproti roku 2024 navýšení úspor o 2 %, tj. o 8,6 mld. Kč. Po odečtení peněžních prostředků přijatých z kapitoly MŠMT na přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1, které hl. m. Praha do konce měsíce března neposkytlo školám a školským zařízením, stav na BÚ obcí v březnu dosáhl 426,7 mld. Kč, takže vklady oproti roku 2024 vzrostly o 1,1 %, tj. o 4,8 mld. Kč. Výše zůstatků hl. m. Prahy (vč. PO) činila 169,8 mld. Kč (meziroční růst o 16 %, tj. o 23,4 mld. Kč). Jak je patrné z grafu č. 11, tak zatímco se dluh obcí od roku 2015 snížil o 27,2 %, tak stavy na BÚ dynamicky rostou, a to o 231,6 %4.
III. DSO
Dobrovolné svazky obcí hospodařily v březnu 2025 s celkovými příjmy ve výši 1,7 mld. Kč a celkovými výdaji ve výši 1,3 mld. Kč. Saldo rozpočtu meziročně pokleslo a skončilo v přebytku 0,4 mld. Kč.
1 Přímé výdaje na vzdělávání představují peněžní prostředky ze státního rozpočtu (z kapitoly MŠMT), které kraje a hl. m. Praha rozepisují a přímo přidělují příslušným školám a školským zařízením. Kraj i hl. m. Praha nemohou s těmito peněžními prostředky nijak nakládat. Obdobně je tomu v případě dotací pro soukromé školy. Z tohoto důvodu se celkové příjmy a výdaje krajů a hl. m. Prahy očišťují, aby nedocházelo ke zkreslení jejich hospodaření.
2 Celkové příjmy očištěné o příjmy z transferů určených na přímé výdaje na vzdělávání a z dotací pro soukromé školy.
3 Po očištění přímých výdajů na vzdělávání a přímých dotací pro soukromé školy stavy na BÚ vzrostly oproti roku 2015 o 305,7 %.
4 Po očištění přímých výdajů na vzdělávání a přímých dotací pro soukromé školy stavy na BÚ vzrostly oproti roku 2015 o 228,7 %.
i Vlastní příjmy = daňové + nedaňové + kapitálové příjmy