Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 30. 9. 2025
Hospodaření územních rozpočtů zůstalo i ve třetím čtvrtletí roku 2025 výrazně přebytkové. Přestože tempo růstu zpomalilo, územní samosprávy si nadále udržují velmi silnou finanční pozici. Územní samosprávy i nadále těží z příznivého vývoje příjmů, přičemž zároveň postupně zvyšují investiční aktivitu. Celkově hospodaření územních samospráv potvrzuje dlouhodobý trend vysoké finanční stability a kumulace peněžních prostředků. Přestože dochází k postupnému růstu investic, investiční potenciál územních rozpočtů zůstává zčásti nevyužit.
Příjmová strana územních rozpočtů se nadále vyvíjí stabilně, přičemž hlavním zdrojem jejich růstu zůstaly daňové příjmy. Ty byly podpořeny zejména růstem příjmů u DPPO a DPFO. Přijaté transfery nadále představovaly významnou složku příjmů, a to především v souvislosti s financováním regionálního školství. Naopak nedaňové příjmy zaznamenaly meziroční oslabení, což souviselo s absencí mimořádných jednorázových příjmů realizovaných v minulém roce.
Na výdajové straně pokračoval růst běžných výdajů, a to zejména v oblastech zajištění dopravní obslužnosti a platů v územní samosprávě. Současně došlo k výraznému navýšení kapitálových výdajů, které směřovaly především do rozvoje školské infrastruktury, sportovních zařízení a dopravní infrastruktury. Tento vývoj potvrzuje, že část územních samospráv postupně přistupuje k aktivnějšímu využívání svých finančních zdrojů, zejména v závěru rozpočtového roku.
Hospodaření krajů zůstalo i nadále přebytkové a finančně stabilní. Růst příjmů byl tažen především daňovými výnosy, zatímco výdajová strana odrážela vyšší investiční aktivitu při zachování nízké úrovně zadlužení. Objem peněžních prostředků na bankovních účtech (dále jen „BÚ“) krajů dlouhodobě roste, což potvrzuje jejich schopnost financovat rozvojové projekty z vlastních zdrojů.
Hospodaření obcí vykazovalo diferencovaný vývoj. Celkový výsledek byl významně ovlivněn hospodařením hlavního města Prahy, zatímco ostatní obce dosahovaly nižších přebytků. Přesto lze konstatovat, že investiční aktivita obcí se ke konci třetího čtvrtletí výrazně zvýšila, zejména v oblasti výstavby a modernizace vzdělávací a volnočasové infrastruktury. Běžné výdaje obcí rostly především v souvislosti s platy, přičemž celkový dluh obcí zůstává dlouhodobě pod kontrolou.
Detailní informace jsou uvedeny v systému Monitor (data za územní rozpočty lze získat v Analytické části v sekci Územní organizace).
Hospodaření územních rozpočtů
Kraje, obce a dobrovolné svazky obcí (dále jen „DSO“) ve třetím čtvrtletí 2025 hospodařily s přebytkem rozpočtu 70,6 mld. Kč, což sice znamená meziroční pokles o 10,2 % (tedy o 8 mld. Kč), ale i tak jde o třetí nejvyšší přebytek v historii (viz graf č. 1). Pokud očistíme saldo rozpočtu o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1, tak přebytek hospodaření dosáhl 36,7 mld. Kč a meziročně poklesl o 38,1 %, tj. o 22,6 mld. Kč.
Příjmy územních rozpočtů:
Celkové konsolidované příjmy územních rozpočtů v září 2025 činily 684,9 mld. Kč a meziročně vzrostly o 5,6 %, tj. o 36,3 mld. Kč. Po očištění příjmů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školyv činí příjmy 502,7 mld. Kč. Vlastní příjmyi územních rozpočtů, které dosáhly 416,7 mld. Kč, zaznamenaly opět meziroční růst. Soběstačnost územních rozpočtů, která představuje podíl vlastních příjmů na celkových očištěných příjmech2, meziročně klesla a činila 82,9 %. Růst vlastních příjmů byl podpořen zejména růstem přijatých transferů, které dosáhly 268,1 mld. Kč. To bylo způsobeno především růstem neinvestičních transferů, neboť investiční transfery zaznamenaly pouze velmi slabý růst. Daňové příjmy meziročně vzrostly na 355,6 mld. Kč. Meziroční pokles nastal pouze u nedaňových příjmů, které se snížily o 11,9 %, tj. o 7,3 mld. Kč, a to na 54,3 mld. Kč. Tento pokles je důsledkem výplat věřitelů Sberbank CZ realizovaných v předchozím roce.
Výdaje územních rozpočtů:
Celkové konsolidované výdaje územních rozpočtů v září 2025 činily 614,3 mld. Kč a meziročně vzrostly o 7,8 %, tj. o 44,3 mld. Kč. Po očištění výdajů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí 466 mld. Kč. Běžné výdaje dosáhly 486,4 mld. Kč (meziroční růst o 5,1 %, tj. o 23,7 mld. Kč), přičemž na jejich růstu se podílely zejména platy zaměstnanců v územní samosprávě a výdaje na dopravní obslužnost. Dominantní část těchto běžných výdajů byla tvořena transfery, které kraje a obce převádějí příspěvkovým organizacím (dále jen „PO“) a podobným organizacím. Kapitálové výdaje se v září meziročně výrazně navýšily (o 19,2 %, tj. o 20,6 mld. Kč) z důvodu investic do školské infrastruktury, sportovišť a do veřejné silniční dopravy a činily 127,9 mld. Kč.
I. Hospodaření krajů
Kraje v září hospodařily s kladným saldem rozpočtu ve výši 36,6 mld. Kč a dosáhly na historicky nejvyšší přebytek hospodaření (viz graf č. 2). Pokud očistíme saldo rozpočtu krajů o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1, tak výsledek hospodaření poté dosáhl 6,2 mld. Kč a meziročně se tak snížil o 51,9 %, tj. o 6,7 mld. Kč.
Příjmy krajů:
Celkové příjmy krajů ke konci září 2025 dosáhly 295,5 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 4,7 %, tj. o 13,3 mld. Kč. Po očištění příjmů krajů o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 činí příjmy 135,7 mld. Kč. Vlastní příjmyi krajů se meziročně pouze mírně navýšily na 93,8 mld. Kč a tvořily 69,1 % celkových očištěných příjmů2. Na růstu vlastních příjmů se podílely zejména daňové příjmy (meziroční růst o 7 %, tj. o 5,5 mld. Kč), které dosáhly 84,7 mld. Kč. Naopak meziročně klesly kapitálové příjmy a dále nedaňové příjmy z důvodu výplat věřitelů Sberbank CZ realizovaných v předchozím roce.
Jak je zřejmé z grafu č. 3, tak se meziročně nejvýrazněji zvýšil objem příjmů z DPPO na 23,7 mld. Kč, kde měla v září pozitivní vliv splatnost čtvrtletní zálohy na daň. Dále meziročně vzrostl příjem z DPFO na 19,3 mld. Kč, kde se promítl zvýšený růst mezd a platů v ekonomice, dílčím způsobem i vliv daňových změn účinných od roku 2024 (zrušení či omezení vybraných slev na dani). Příjem z DPH zaznamenal růst na 41,1 mld. Kč. Ostatní daňové příjmy, které tvoří pouze zlomek celkových daňových příjmů, se meziročně mírně také navýšily.
Kraje v září 2025 přijaly transfery ve výši 201,7 mld. Kč (meziroční růst o 6,6 %, tj. o 12,5 mld. Kč). Z toho neinvestiční transfery dosáhly 195,5 mld. Kč a meziročně vzrostly o 8,7 %, tj. 15,7 mld. Kč. Největší meziroční růst byl zaznamenán zejména u přímých výdajů na vzdělávání (o 10 %, tj. o 13,8 mld. Kč), které jsou poskytovány z kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“). Přehled nejvýznamnějších neinvestičních transferů je uveden v grafu č. 4.
Investiční transfery přijaté kraji meziročně klesly na 6,1 mld. Kč. Na tom se podílel zejména nižší objem peněžních prostředků poskytnutých na financování dopravní infrastruktury (o 1,2 mld. Kč), ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Významné investiční transfery přijaté kraji jsou zachyceny na grafu č. 5.
Výdaje krajů:
Celkové výdaje krajů v září 2025 činily 258,9 mld. Kč a meziročně vzrostly o 3,5 %, tj. o 8,8 mld. Kč. Po očištění výdajů krajů o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí 129,5 mld. Kč. Největší podíl na meziročním růstu celkových výdajů měly běžné výdaje, které vzrostly (o 3,1 %, tj. o 6,9 mld. Kč) v důsledku růstu výdajů na dopravní obslužnost – drážní a dosáhly 230,6 mld. Kč. Transfery, které kraje převedly příspěvkovým a podobným organizacím dosáhly 169 mld. Kč a tvořily 73 % celkových běžných výdajů, kdy se jednalo především o neinvestiční transfery poskytované základním a mateřským školám v rámci přímých výdajů na vzdělávání. Kapitálové výdaje se meziročně zvýšily (o 7,1 %, tj. o 1,9 mld. Kč) na 28,3 mld. Kč, a to zejména z důvodu zvýšení investic do muzeí a galerií.
Stav na BÚ a dluh krajů
Dluh krajů včetně jimi zřízených PO na konci třetího čtvrtletí 2025 činil 25,6 mld. Kč a v porovnání s koncem roku 2024 se mírně zvýšil. Mírný růst dluhu koresponduje s vyšší investiční aktivitou krajů. V přepočtu na počet obyvatel byl dluh nejvyšší v Karlovarském kraji, poté v Libereckém kraji a Ústeckém kraji.
Výše vkladů krajů na BÚ (včetně PO) činila v září letošního roku 142,9 mld. Kč, což představuje oproti roku 2024 navýšení úspor o 35,5 %, tj. o 37,5 mld. Kč. Po odečtení peněžních prostředků přijatých z kapitoly MŠMT na přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1, které kraje do konce měsíce září neposkytly školám a školským zařízením, stav na BÚ krajů v září dosáhl 112,5 mld. Kč, takže vklady oproti roku 2024 vzrostly o 6,7 %, tj. o 7,1 mld. Kč. Nejvyšší úspory (bez PO) v přepočtu na obyvatele byly vykázány Krajem Vysočina a v Karlovarským krajem.
Jak je patrné z grafu č. 6, tak zatímco se dluh krajů od roku 2015 snížil o 3,2 %, tak stavy na BÚ dynamicky rostou, a to o 415,1 %3.
II. Hospodaření obcí
Obce v září hospodařily s přebytkem rozpočtu ve výši 33,5 mld. Kč, přičemž dosáhly nejnižšího zářijového výsledku hospodaření za posledních 5 let (viz graf č. 7). Z toho rozpočet hl. m. Prahy skončil v přebytku 23,5 mld. Kč (meziroční růst o 25,2 %, tj. o 4,7 mld. Kč) s celkovými příjmy ve výši 111,8 mld. Kč a výdaji v hodnotě 88,3 mld. Kč. Bez hl. m. Prahy výsledek rozpočtového hospodaření skončil v přebytku 10 mld. Kč (meziroční pokles o 61,9 %, tj. o 16,3 mld. Kč). Po očištění výsledku hospodaření obcí (u hl. m. Prahy) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 činí saldo 30 mld. Kč a meziročně kleslo o 33,2 %, tj. o 14,9 mld. Kč.
Příjmy obcí:
Celkové příjmy obcí v září dosáhly 397,6 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 6,3 %, tj. o 23,6 mld. Kč. Po očištění příjmů obcí (u hl. m. Prahy) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 příjmy činí 375,2 mld. Kč. Vlastní příjmyi obcí, které tvořily necelých 86 % celkových očištěných příjmů2, zaznamenaly meziroční růst a dosáhly 321,7 mld. Kč.
Na růstu vlastních příjmů se podílely zejména daňové příjmy (meziročně 5,9 %, tj. o 15,2 mld. Kč), které dosáhly 270,9 mld. Kč. Jak demonstruje graf č. 8, tak se meziročně nejvýrazněji zvýšil objem příjmů z DPPO na 71,5 mld. Kč, kde měla v září pozitivní vliv splatnost čtvrtletní zálohy na daň. Dále meziročně vzrostl příjem z DPFO na 54,1 mld. Kč, kde se promítl zvýšený růst mezd a platů v ekonomice, dílčím způsobem i vliv daňových změn účinných od roku 2024 (zrušení či omezení vybraných slev na dani). Příjem z DPH zaznamenal růst na 110,1 mld. Kč. Ostatní daňové příjmy zaznamenaly mírný růst na 35,1 mld. Kč (z toho daně z nemovitých věcí 16,9 mld. Kč).
Obce v září přijaly transfery v celkové výši 75,9 mld. Kč (meziroční růst o 15,7 %, tj. o 10,3 mld. Kč). Z toho neinvestiční transfery činily 56,8 mld. Kč a meziročně vzrostly o 12,1 %, tj. o 6,1 mld. Kč. Meziroční růst byl zejména způsoben na straně transferů poskytovaných z kapitoly MŠMT u operačního programu Jan Amos Komenský (o 3,3 mld. Kč). Přehled nejvýznamnějších neinvestičních transferů přijatých obcemi je uveden v grafu č. 9.
Investiční transfery přijaté obcemi meziročně vzrostly (o 27,8 %, tj. o 4,1 mld. Kč) na 19,1 mld. Kč. Na tom se zejména podílel růst transferů poskytovaných v rámci Integrovaného regionálního operačního programu 2021-2027 – prostředky z EU (o 3,5 mld. Kč) z kapitoly Ministerstvo pro místní rozvoj. Významné investiční transfery přijaté obcemi jsou zachyceny v grafu č. 10.
Výdaje obcí:
Celkové výdaje obcí v září 2025 činily 364,1 mld. Kč a meziročně vzrostly o 10,7 %, tj. o 35,1 mld. Kč. Po očištění výdajů obcí (u hl. m. Prahy) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí 345,1 mld. Kč. Meziroční růst byl způsoben především navýšením kapitálových výdajů o 22,3 %, tj. o 18,2 mld. Kč, na 100,1 mld. Kč, a to z důvodu navýšení investic do výstavby základních škol a sportovních zařízení. Navýšení kapitálových výdajů potvrzuje zvýšenou investiční aktivitu obcí ke konci roku. Běžné výdaje vzrostly (o 6,8 %, tj. o 16,9 mld. Kč) na 264 mld. Kč, a to zejména navýšením platů zaměstnanců v územní samosprávě.
Stav na BÚ a dluh obcí:
Dluh obcí včetně jimi zřízených PO ve třetím čtvrtletí činil 65,7 mld. Kč a v porovnání s koncem roku 2024 se zvýšil o 2,5 %, tj. o 1,6 mld. Kč. Hl. m. Praha hospodařila s dluhem ve výši 7,2 mld. Kč (meziroční pokles o 3 %, tj. o 0,2 mld. Kč). Největší dluh (bez PO) v přepočtu na počet obyvatel vykázaly obce v Olomouckém kraji a Pardubickém kraji.
Výše zůstatků obcí na BÚ (včetně PO) činila 441,7 mld. Kč, což představuje oproti roku 2024 růst úspor o 4,7 %, tj. o 19,8 mld. Kč. Z toho výše zůstatků hl. m. Prahy (vč. PO) vzrostla (o 14,6 %, tj. o 22,9 mld. Kč) na 180,5 mld. Kč. Po odečtení peněžních prostředků přijatých z kapitoly MŠMT na přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1, které hl. m. Praha do konce měsíce září neposkytlo školám a školským zařízením, stav na BÚ obcí v září dosáhl 438,2 mld. Kč, takže vklady oproti roku 2024 vzrostly o 3,9 %, tj. o 16,3 mld. Kč.
Jak je patrné z grafu č. 11, tak zatímco se dluh obcí od roku 2015 snížil o 24,4 %, tak stavy na BÚ dynamicky rostou, a to o 240,2 %4.
III. DSO
Dobrovolné svazky obcí hospodařily v září 2025 s celkovými příjmy ve výši 5,7 mld. Kč a celkovými výdaji ve výši 5,4 mld. Kč. Saldo rozpočtu meziročně pokleslo a skončilo v přebytku 0,3 mld. Kč.
1 Přímé výdaje na vzdělávání představují peněžní prostředky ze státního rozpočtu (z kapitoly MŠMT), které kraje a hl. m. Praha rozepisují a přímo přidělují příslušným školám a školským zařízením. Kraj i hl. m. Praha nemohou s těmito peněžními prostředky nijak nakládat. Obdobně je tomu v případě dotací pro soukromé školy. Z tohoto důvodu se celkové příjmy a výdaje krajů a hl. m. Prahy očišťují, aby nedocházelo ke zkreslení jejich hospodaření.
2 Celkové příjmy očištěné o příjmy z transferů určených na přímé výdaje na vzdělávání a z dotací pro soukromé školy.
3 Po očištění přímých výdajů na vzdělávání a dotací pro soukromé školy stavy na BÚ vzrostly oproti roku 2015 o 305,6 %.
4 Po očištění přímých výdajů na vzdělávání a dotací pro soukromé školy stavy na BÚ vzrostly oproti roku 2015 o 237,5 %.
i Vlastní příjmy = daňové + nedaňové + kapitálové příjmy