Zadluženost územních rozpočtů v roce 2012

I. Vývoj celkového dluhu územních rozpočtů v roce 2012

A. Obce

Obce (včetně jimi zřízených příspěvkových organizací) vykázaly ke konci roku 2012 celkový dluh ve výši 90,0 mld. Kč.Proti roku 2011 se jedná o růst o 9,2 %,přičemž v absolutním vyjádření se jedná o růst o 7,6 mld. Kč.

V celkovém objemu zadluženosti obcí jsou zahrnuty

• bankovní úvěry od peněžních ústavů,
• emitované komunální dluhopisy,
• přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy, vč. půjček ze státního rozpočtu a z rozpočtů státních fondů.

Z uvedených údajů je zřejmý výrazný meziroční nárůst dluhu. Na jedné straně došlo k nárůstu na položce úvěrů (o 7,4 mld. Kč) a na položce přijatých návratných finančních výpomocí a ostatních dluhů (o 0,4 mld. Kč), na druhé straně došlo k přecenění (snížení účetní hodnoty) emisí komunálních dluhopisů hl. m. Prahy a statutárního města Ostravy denominovaných v EUR, čímž se celková hodnota emitovaných komunálních dluhopisů vyjádřená v Kč snížila o 0,2 mld. Kč.

Úvěry,které obce přijaly od peněžních ústavů byly, podobně jako v minulých letech, směrovány zejména na rekonstrukce a výstavbu technické infrastruktury (místní komunikace, kanalizace, čistírny odpadních vod, vodovody), na předfinancování investičních projektů spolufinancovaných z fondů EU a na regeneraci a výstavbu bytového fondu. Obce tyto prostředky rovněž použily na rekonstrukce, zateplování a rozšíření školských zařízení, sportovních areálů a jiné občanské vybavenosti. Některá statutární města a hl. m. Praha také čerpaly úvěry poskytnuté Evropskou investiční bankou určené na financování investic do zkvalitnění městské infrastruktury. Tyto úvěry se vyznačují relativně nízkým úročením a velmi dlouhou dobou splatnosti. Až na zanedbatelné výjimky byla většina úvěrů i v roce 2012 obcím poskytnuta v domácí měně.

Většina úrokových sazeb je pevně stanovena nebo je navázána na mezibankovní úrokovou sazbu PRIBOR. Úrokové sazby se pohybují od nuly po několik desítek procent v případě spotřebitelských úvěrů a finančního pronájmu (zpravidla pořízení vozidel a komunální techniky). Většina smluvených úrokových sazeb nepřesahovala 3 procentní body. Přirážky k sazbám vázaným na mezibankovní úrokovou sazbu PRIBOR obvykle nepřesahovaly 2 p.b. Pro více než polovinu poskytnutých úvěrů a půjček jejich poskytovatelé nevyžadovali ručení. Pokud bylo ručení vyžadováno, nejčastěji šlo o ručení směnkou, majetkem obce nebo budoucími příjmy rozpočtu obce.

Emisi komunálních dluhopisůvykazuje pouze hl. m. Praha (9,3 mld. Kč) a statutární města Ostrava (2,5 mld. Kč) a Liberec (2,0 mld. Kč). Celková účetní hodnota emitovaných komunálních dluhopisů činila koncem roku 13,8 mld. Kč.

Položka přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhyvykázala meziroční růst o 0,4 mld. Kč. Na jedné straně došlo k poklesu přijatých krátkodobých půjček a návratných finančních výpomocí (o 0,2 mld. Kč), na druhé straně se zvýšil objem vydaných směnek (o 0,4 mld. Kč) a ostatních dlouhodobých závazků (o 0,2 mld. Kč).

V roce 2012 vykázalo zadluženost zadluženost 3 217 obcíz celkového počtu 6 246 obcí, což je více než polovina (51,5 %) obcí z celkového počtu. Počet obcí, které vykázaly v posledních letech zadluženost, je poměrně stabilizovanýa meziročně došlo k jeho mírnému nárůstu (o 128 obcí, tj. o 2 p. b.).

Z pohledu posuzování zadluženosti podle velikostních kategorií obcí lze stejně jako v minulých obdobích konstatovat, že podíl obcí vykazujících dluh se zvyšuje s rostoucím počtem obyvatel obce. Nejnižší procentní podíl obcí vykazujících dluh lze nalézt v nejmenší velikostní kategorii 1 – 100 obyvatel (podíl 19,5 %). Velikostní kategorie obcí nad 5 000 obyvatel mají vyšší než 95 % podíl počtu obcí vykazujících dluh. Relativně nejvyšší meziroční nárůst dluhu byl zaznamenán v kategorii 50 001 – 100 000 obyvatel (o 24,9 %). Všechna města s počtem obyvatel nad 50 000 vykazují dluh v souhrnné výši více než 58,4 mld. Kč, což je o 7,6 mld. Kč více než v roce 2011. Dluh ostatních obcí se meziročně zvýšil jen nepatrně.

Na celkovém dluhu obcí se stále výrazně podílí čtyři největší města ČR (tj. hl. m. Praha a statutární města Plzeň, Brno a Ostrava). Jejich podíl se v roce 2012 zvýšil nad 50 %.

Obce, bez zahrnutí čtyř největších měst vykázaly celkový dluh 44,5 mld. Kč, což je o 0,5 mld. Kč více než v roce 2011.

Celkový dluh hl. m. Prahy (vč. jí zřízených příspěvkových organizací) dosáhl ke konci roku hodnoty 31,2 mld. Kč, což je o 4,5 mld. Kč více než v roce předchozím. Podíl zadluženosti hl. m. Prahy na celkové zadluženosti obcí se oproti roku 2011 zvýšil o 2,2 p. b. na 34,7 %.

B. Dobrovolné svazky obcí

Dobrovolné svazky obcí (DSO) vykázaly ke konci roku 2012 dluh ve stejné výši jako v roce předchozím, a to 2,5 mld. Kč.V roce 2012 došlo k mírnému snížení podílu dlouhodobých úvěrů na celkovém dluhu (z 86,6 % na 83,1 %).

Dobrovolné svazky obcí využívají získané prostředky především na rozvoj a obnovu místní infrastruktury (vodovody a kanalizace), odpadové hospodářství a na projekty zvyšující atraktivitu jejich území.

C. Kraje

Kraje(vč. jimi zřízených příspěvkových organizací) vykázaly ke konci roku 2012 nekonsolidovaný dluh v celkové výši 24,5 mld. Kč.Hodnota dluhu se meziročně zvýšila o téměř 2,2 mld. Kč (o 9,8 %). Oproti předchozímu roku se tak jedná o nižší tempo růstu dluhu, přesto jeho dynamika zůstává relativně vysoká. Růst dluhu byl vykázán zejména na položce úvěrů (o více než 2,5 mld. Kč), jejichž podíl na celkovém dluhu krajů dosáhl 90,6 %. Stav přijatých návratných finančních výpomocí a ostatních dluhů se snížil o více než 0,3 mld. Kč. Kraje ani v roce 2012 neemitovaly komunální dluhopisy.

Některé kraje pokračovaly v čerpání úvěrů poskytnutých Evropskou investiční bankou, jimiž předfinancovávají a financují rozsáhlé investice do regionální infrastruktury (rekonstrukce silnic II. a III. tříd, občanská vybavenost), cestovního ruchu, vědy a výzkumu. Tyto úvěry jsou zpravidla čerpány v několika tranších s různou délkou splatnosti, zpravidla přesahující 10 let. Ostatní úvěry přijaly kraje od peněžních ústavů za účelem předfinancování investičních projektů, oprav silnic či odstraňování povodňových škod.

D. Regionální rady regionů soudržnosti

Regionální rady regionů soudržnosti v roce 2012 poprvé ve své historii významněji zvýšily hodnotu svého dluhu. Jeho hodnota dosáhla částky 125,5 mil. Kč. Tzn. meziroční nárůst o 124,4 mil. Kč. Nárůst je způsoben přijetím krátkodobých úvěrů u dvou regionálních rad regionů soudržnosti, které dosáhly hodnoty 124,5 mil. Kč.

Pozn.: Do údajů o zadluženosti (dluhu) jsou od 1. 1. 2010 zahrnovány stavy na syntetických účtech 281, 282, 283, 289, 322, 326, 362, 451, 452, 453, 456, 457 a 459. Údaje nejsou konsolidovány.

II. Monitoring hospodaření obcí za rok 2012

Vláda České republiky svým usnesením č. 1395/2008 (vč. změn tohoto usnesení přijatých usneseními č. 695/2010 a č. 722/2012) schválila postup Ministerstva financí při monitoringu hospodaření obcí a současně uložila ministru financí, aby po vyhodnocení všech podkladů oslovil dopisem obce, u nichž byl ukazatel celkové likvidity k 31. 12. příslušného roku v intervalu <0; 1> a zároveň byl podíl jejich cizích zdrojů k celkovým aktivům vyšší než 25 % včetně a požádal o zdůvodnění neuspokojivého stavu a o stanovisko zastupitelstva obce. Vláda dále uložila ministru financí, aby ji informoval vždy nejpozději k 30. září každého kalendářního roku o výsledcích monitoringu hospodaření obcí.

Do monitoringu hospodaření obcí, který není primárně určen pro hodnocení míry zadlužení jednotlivých obcí, ale pro hodnocení jejich hospodářské situace, bylo za rok 2012 zahrnuto 6 244 samosprávných obcí (2 obce nepředaly v termínu svou řádnou účetní závěrku). Monitoring hospodaření obcí je založen na sledování soustavy osmnácti informativních a monitorujících ukazatelů (SIMU) u jednotlivých obcí a jimi zřízených příspěvkových organizací, přičemž za zásadní ukazatele jsou považovány ukazatel celkové likvidity a ukazatel podílu cizích zdrojů k celkovým aktivům.

U 495 obcí byl ukazatel celkové likvidity k 31. 12. 2012 v intervalu <0; 1>, z toho 47 obcí vykázalo hodnotu podílu cizích zdrojů k celkovým aktivům vyšší než 25 %. Jde o meziroční pokles o 37 obcí (při použití metodiky stejné jako v předchozím období by došlo k meziročnímu poklesu pouze o 1 obec na 83 obcí), přičemž 20 obcí tyto hodnoty překročilo už v některém z minulých roků.

Výsledné hodnoty ukazatelů pouze indikují možné riziko hospodářských problémů, ale nutně neznamenají, že je obec v tíživé finanční situaci. To lze vyhodnotit až na základě důkladnější analýzy finančních a účetních výkazů a zejména dodatečných podkladů poskytnutých samotnými obcemi.

Na základě provedených analýz je možné konstatovat, že:

• pokles počtu obcí, u nichž došlo k překročení obou prahových hodnot monitorujících ukazatelů, byl způsoben zejména změnou metodiky výpočtu monitorujícího ukazatele podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům (použití ukazatele Aktiva celkem v Brutto hodnotě). Některé údaje za rok 2012 proto nejsou zcela srovnatelné s údaji za rok předchozí.;
• z hlediska platební schopnosti jsou nadále nejvíce ohroženy obce, jimž byl nařízen odvod za porušení rozpočtové kázně a obce, které učinily chybné investiční rozhodnutí;
• další významná rizika pro hospodářskou situaci obcí lze spatřovat v nedodržení dotačních podmínek projektů podpořených z fondů Evropské unie, ale i z národních dotačních programů. Tato rizika vyplývají jednak z pochybení v přípravné a realizační fázi, ale v případě „evropských“ projektů také z udržitelnosti projektu po stanovenou dobu, což vyžaduje každoroční vynakládání nemalých provozních výdajů z vlastních prostředků obce. Problémy mohou nastat zejména u malých obcí, které nedisponují dostatečným majetkem pro krytí případných nařízených odvodů za porušení rozpočtové kázně či pro uhrazení projektu v plné výši, nedojde-li k proplacení dotace. Také je u nich náročnější zajistit zdroje pro krytí provozních výdajů. Samotné předfinancování působí obcím nemalé finanční potíže, které se mohou takto dále prohloubit. Případná prodlení oproti stanovenému harmonogramu obcím navyšují výdaje na realizaci projektů. Negativní vliv předfinancování na hospodářskou situaci zejména malých obcí dokládá už fakt, že u 34 ze 47 obcí, u nichž došlo k 31. 12. 2012 k překročení stanovených hodnot obou monitorujících ukazatelů, bylo hlavní příčinou uskutečňování projektů podpořených dotacemi z různých zdrojů.;
• většina obcí, u nichž došlo k překročení stanovených hodnot monitorujících ukazatelů, by se i přes výše uvedená rizika neměla dostat do vážných problémů se svou platební schopností, neboť se u nich identifikované riziko ukázalo pouze jako dočasné;
• vysoké riziko platební neschopnosti bylo identifikováno u obcí Bublava, Prameny a Turovice. I tyto obce se však snaží riziko platební neschopnosti odvrátit.

Zdroj: MF - odbor 12 Financování územních rozpočtů a programové financování: publikováno 15.04.2013/aktualizováno: 18.09.2013