Zadluženost územních rozpočtů v roce 2013

I. Vývoj celkového dluhu územních rozpočtů v roce 2013

A. Obce

Obce (vč. jimi zřizovaných příspěvkových organizací) vykázaly ke konci roku 2013 celkový dluh ve výši 92,2 mld. Kč. Proti roku 2012 se jedná o nárůst o 2,5 %, přičemž v absolutním vyjádření se dluh zvýšil o 2,2 mld. Kč.

Ve struktuře dluhu obcí mají dlouhodobě největší váhu úvěry, jejichž podíl se během roku 2013 snížil o 1,3 p. b. na 74,6 %, podíl emitovaných komunálních dluhopisů se zvýšil o 0,9 p.b. na 16,3 % a zbývající část dluhu obcí (9,1 %) tvořily přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy.

Úvěry, které obce přijaly od peněžních ústavů, byly podobně jako v minulých letech, směrovány zejména na rekonstrukce a výstavbu technické infrastruktury, na předfinancování investičních projektů spolufinancovaných z fondů EU a na regeneraci a výstavbu bytového fondu. Obce tyto prostředky rovněž použily na rekonstrukce, zateplování a rozšíření školských zařízení, sportovních areálů a jiné občanské vybavenosti. Některá statutární města a hl. m. Praha také čerpaly úvěry poskytnuté Evropskou investiční bankou určené na financování investic do zkvalitnění městské infrastruktury. Tyto úvěry se vyznačují relativně nízkým úročením a velmi dlouhou dobou splatnosti. Až na zanedbatelné výjimky byla většina úvěrů i v roce 2013 obcím poskytnuta v domácí měně.

Vedoucí postavení v poskytování úvěrů si stále udržují Česká spořitelna, a. s., Komerční banka, a.s. a Československá obchodní banka, a.s. V poskytování úvěrů a půjček jsou aktivní i další právnické a fyzické osob, včetně obcí. Zhruba pro polovinu poskytnutých úvěrů a půjček jejich poskytovatelé nevyžadovali ručení. Pokud bylo ručení vyžadováno, nejčastěji šlo o ručení směnkou, majetkem obce nebo budoucími příjmy rozpočtu obce.

Emisi komunálních dluhopisů vykazuje hl. m. Praha (10,5 mld. Kč) a statutární města Ostrava (2,5 mld. Kč) a Liberec (2,0 mld. Kč). Celková účetní hodnota emitovaných komunálních dluhopisů činila koncem roku 15,0 mld. Kč. V roce 2013 hl. m. Praha splatilo jistinu komunálních dluhopisů vydaných v roce 2003 v celkové hodnotě 170 mil. € a zároveň upsalo komunální dluhopisy v nominální hodnotě 200 mil. €.

Položka přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy vykázala meziroční růst o 0,5 mld. Kč. Na jedné straně došlo k poklesu přijatých dlouhodobých návratných finančních výpomocí (o 119,7 mil. Kč), ostatních dlouhodobých závazků (o 281,2 mil. Kč), dlouhodobých závazků z ručení (o 0,4 mil. Kč), krátkodobých závazků z ručení (o 0,3 mil. Kč) a jiných krátkodobých půjček (o 9,4 mil. Kč), na druhé straně došlo k nárůstu závazků z krátkodobých směnek (o 915,2 mil. Kč), dlouhodobých směnek (o 24,4 mil. Kč) a přijatých krátkodobých návratných finančních výpomocí (o 13,3 mil. Kč).

Obce také na své účty přijaly půjčky z rozpočtů Státního fondu životního prostředí (120,0 mil. Kč) a Státního fondu rozvoje bydlení (9,4 mil. Kč). Půjčky byly směrovány především na ochranu vod, intenzifikace čistíren odpadních vod a jejich výstavbu nebo na opravy a modernizace bytového fondu.

V roce 2013 vykázalo zadluženost 3 239 obcí z celkového počtu 6 248 obcí, což je více než polovina (51,8 %) obcí z celkového počtu. Počet obcí, které vykázaly v posledních letech zadluženost, zůstává v zásadě stabilizovaný, v loňském roce došlo pouze k mírnému nárůstu (o 22 obcí, tj. o 0,7 p. b.).

Z pohledu posuzování zadluženosti podle velikostních kategorií obcí lze, stejně jako v minulých obdobích, konstatovat, že podíl obcí vykazujících dluh se zvyšuje s rostoucím počtem obyvatel obce. Nejnižší procentní podíl obcí vykazujících dluh lze nalézt v nejnižší velikostní kategorii 1-100 obyvatel (podíl 20,3 %). Velikostní kategorie obcí nad 5 000 obyvatel mají vyšší než 97 % podíl počtu obcí vykazujících dluh. Všechna města s počtem obyvatel nad 50 000 vykazují dluh v souhrnné výši více než 61,5 mld. Kč, což je o 3,1 mld. Kč více než v roce 2012.

Na celkové zadluženosti obcí se i v roce 2013 výrazně podílela 4 největší města ČR. V předchozích letech jejich podíl na celkové zadluženosti klesal (z 61,4 % v roce 2004 až na 46,6 % v roce 2011), v roce 2012 byl tento trend přerušen a podíl 4 největších měst na celkové zadluženosti se zvýšil na 50,6 %. V roce 2013 tento podíl dále vzrostl na 53,4 %, zadluženost čtyř největších měst dosáhla výše 49,2 mld. Kč.

Bez zahrnutí čtyř největších měst (tj. hl. m. Praha, Brno, Ostrava a Plzeň) činí zadluženost ostatních obcí celkem 43,0 mld. Kč. U obcí bez těchto největších měst došlo k poklesu celkové zadluženosti o 1,5 mld. Kč.

Celková výše dluhu hl. m. Prahy (vč. zřízených příspěvkových organizací) dosáhla ke konci roku hodnoty 34,1 mld. Kč, což bylo proti předchozímu roku o 2,9 mld. Kč více. Podíl zadluženosti hl. m. Prahy na celkové zadluženosti obcí se proti roku 2012 zvýšil o 2,3 p.b. na 37,0 %.

B. Dobrovolné svazky obcí

Dobrovolné svazky obcí vykázaly ke konci roku 2013 dluh ve stejné výši jako v předchozích dvou letech, a to 2,5 mld. Kč. Dobrovolné svazky obcí využívají získané prostředky především na rozvoj a obnovu místní infrastruktury (vodovody a kanalizace), odpadové hospodářství a na projekty zvyšující atraktivitu jejich území.

C. Kraje

Kraje (včetně jimi zřízených příspěvkových organizací) vykázaly ke konci roku 2013 dluh v celkové výši 26,8 mld. Kč. Hodnota dluhu se meziročně zvýšila o 2,3 mld. Kč (o 9,7 %). Růst dluhu byl vykázán na položce úvěrů (o více než 1,3 mld. Kč), jejichž podíl na celkové zadluženosti krajů dosáhl 87,5 %. Stav přijatých návratných finančních výpomocí a ostatních dluhů se zvýšil o více než 1,0 mld. Kč. V roce 2013 Ministerstvo financí poskytlo dvě návratné finanční výpomoci Karlovarskému a Ústeckému kraji v celkové výši 905,5 mil. Kč v souvislosti s řešením úhrady finanční opravy vyměřené ROP Severozápad. Kraje ani v roce 2013 neemitovaly komunální dluhopisy.

Některé kraje pokračovaly v čerpání úvěrů poskytnutých Evropskou investiční bankou, jimiž předfinancovávají a spolufinancují rozsáhlé investice do regionální infrastruktury (rekonstrukce silnic II. a III. tříd, občanská vybavenost). Tyto úvěry jsou zpravidla čerpány v několika tranších s různou délkou splatnosti, obvykle přesahující 10 let. Ostatní úvěry přijaly kraje zejména od České spořitelny, a.s., Komerční banky, a.s., nebo Československé obchodní banky, a.s. za účelem předfinancování investičních projektů, oprav silnic či odstraňování povodňových škod.

D. Regionální rady regionů soudržnosti

Regionální rady snížily výši svého dluhu o 91,7 mil. Kč (pokles o 73,1 % na 33,8 mil. Kč). Pokles souvisí zejména se splácením krátkodobých úvěrů u dvou regionálních rad.

Pozn.: Do údajů o zadluženosti (dluhu) jsou od 1. 1. 2010 zahrnovány stavy na syntetických účtech 281, 282, 283, 289, 322, 326, 362, 451, 452, 453, 456, 457 a 459.

II. Monitoring hospodaření obcí za rok 2013

Vláda České republiky usnesením č. 1395/2008 (vč. změn přijatých usneseními č. 695/2010 a č. 722/2012) schválila postup Ministerstva financí při monitoringu hospodaření obcí a současně uložila ministru financí, aby po vyhodnocení všech podkladů oslovil dopisem obce, u nichž byl k 31. 12. příslušného roku ukazatel celkové likvidity (podíl oběžných aktiv ke krátkodobým závazkům) v intervalu <0; 1> a zároveň podíl jejich cizích zdrojů k celkovým aktivům vyšší než 25 % včetně a požádal o zdůvodnění a o stanovisko zastupitelstva obce. Vláda dále uložila ministru financí, aby ji informoval vždy nejpozději k 30. září každého kalendářního roku o výsledcích monitoringu hospodaření obcí.

Do monitoringu hospodaření obcí, který není primárně určen pro hodnocení míry zadlužení jednotlivých obcí, ale pro hodnocení jejich hospodářské situace, bylo za rok 2013 zahrnuto všech 6 248 samosprávných obcí České republiky (vč. hl. m. Prahy). Monitoring hospodaření obcí je založen na sledování soustavy šestnácti informativních a dvou monitorujících ukazatelů (SIMU) u jednotlivých obcí a jimi zřízených příspěvkových organizací.

K 31. 12. 2013 byl ukazatel celkové likvidity v intervalu <0; 1> u 315 obcí, podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům byl vyšší než 25 % u 154 obcí a oba ukazatele zároveň překročilo 44 obcí. Jde o meziroční pokles o 3 obce, přičemž 15 obcí tyto hodnoty překročilo už v některém z minulých roků.

Výsledné hodnoty ukazatelů pouze indikují možné riziko hospodářských problémů, ale nutně neznamenají, že je obec v tíživé finanční situaci. To lze vyhodnotit až na základě důkladnější analýzy finančních a účetních výkazů a zejména dodatečných podkladů poskytnutých samotnými obcemi.

Na základě provedených analýz je možné konstatovat, že:

• z hlediska platební schopnosti jsou nadále nejvíce ohroženy obce, jimž byl nařízen odvod za porušení rozpočtové kázně a obce, které učinily chybné investiční rozhodnutí;
• i nadále lze spatřovat největší rizika pro hospodářskou situaci obcí v nedodržení dotačních podmínek projektů podpořených z fondů EU, ale i z národních programů. Tato rizika vyplývají jednak z pochybení v přípravné a realizační fázi; v případě evropských projektů také z udržitelnosti projektu po stanovenou dobu, což vyžaduje každoroční vynakládání nemalých provozních výdajů z vlastních prostředků obce;
• většina obcí, u nichž došlo k překročení stanovených hodnot monitorujících ukazatelů, by se i přes výše uvedená rizika neměla dostat do vážných problémů se svou platební schopností, neboť se u nich identifikované riziko ukázalo pouze jako dočasné;
• vysoké riziko platební neschopnosti bylo identifikováno u obcí Bublava, Prameny a Turovice (proti předchozímu roku beze změny).
  Výsledné hodnoty ukazatelů monitoringu hospodaření obcí jsou veřejně dostupné na informačním portálu Monitor → https://monitor.statnipokladna.cz/ (tabulku ukazatelů najdete na profilu vybrané obce dole v záložce Monitoring hospodaření obcí).