Zadluženost územních rozpočtů v roce 2015

I. Vývoj celkového dluhu územních rozpočtů v roce 2015

A. Obce

Obce (vč. jimi zřizovaných příspěvkových organizací) vykázaly ke konci roku 2015 celkový dluh ve výši 86,9 mld. Kč. Proti předchozímu roku se jedná o pokles o 2,3 %, přičemž v absolutním vyjádření se dluh snížil o 2,0 mld. Kč.

V celkovém objemu zadluženosti obcí jsou zahrnuty bankovní úvěry od peněžních ústavů, emitované komunální dluhopisy, přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy, vč. půjček ze státních fondů.

Tabulka č. 1: Souhrnné údaje o zadluženosti obcí ČR v letech 2004–2015 (v mld. Kč)

Ukazatel	2004	2005	2006	2007	2008	2009	2010	2011	2012	2013	2014	2015
Úvěry	38,5	43,7	47,1	46,7	47,4	55,8	59,9	60,9	68,3	68,8	67,7	66,1
Komunální dluhopisy	23,9	23,5	22,9	22,6	22,7	14,7	15,8	14	13,8	15	11,8	10,7
Přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy	12,4	11,8	10,9	9,9	10	10,1	7,6	7,5	7,9	8,4	9,4	10,1
Celkem	74,8	79	80,9	79,2	80,1	80,6	83,3	82,4	90	92,2	88,9	86,9

 

Z uvedených údajů za rok 2015 vyplývá, že na položce úvěrů došlo k poklesu o 1,6 mld. Kč, na položce komunálních dluhopisů k poklesu o 1,1 mld. Kč a na položce přijatých návratných finančních výpomocí a ostatních dluhů k nárůstu o 0,7 mld. Kč.

Ve struktuře dluhu obcí mají dlouhodobě největší váhu úvěry, jejichž podíl se během roku 2015 snížil o 0,1 p. b. na 76,1 %, podíl emitovaných komunálních dluhopisů se snížil o 1,0 p. b. na 12,3 % a zbývající část dluhu obcí (11,6 %) tvořily přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy.

Úvěry, které obce přijaly od peněžních ústavů, byly podobně jako v minulých letech, směrovány zejména na rekonstrukce a výstavbu technické infrastruktury, na předfinancování investičních projektů spolufinancovaných z fondů EU a na regeneraci a výstavbu bytového fondu. Obce tyto prostředky rovněž použily na rekonstrukce, zateplování a rozšíření školských zařízení, sportovních areálů a jiné občanské vybavenosti. Tyto úvěry se vyznačují relativně nízkým úročením a velmi dlouhou dobou splatnosti.

Vedoucí postavení v poskytování úvěrů si stále udržují Česká spořitelna, a. s., Komerční banka, a.s. a Československá obchodní banka, a.s. Některá statutární města také čerpala úvěry poskytnuté Evropskou investiční bankou. V poskytování úvěrů a půjček jsou aktivní i další právnické a fyzické osob, včetně obcí. Zhruba pro polovinu poskytnutých úvěrů a půjček jejich poskytovatelé nevyžadovali ručení. Pokud bylo ručení vyžadováno, nejčastěji šlo o ručení směnkou, majetkem obce nebo budoucími příjmy rozpočtu obce.

Komunální dluhopisy: k 31. 12. 2015 vykazovaly dluh z titulu vydaných dluhopisů pouze hl. m. Praha (ve výši 10,4 mld. Kč) a statutární město Liberec (ve výši 0,3 mld. Kč).

Položka přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy vykázala meziroční růst o 0,7 mld. Kč. Na jedné straně došlo k poklesu přijatých dlouhodobých návratných finančních výpomocí (o 56,2 mil. Kč), jiných krátkodobých půjček (o 97,3 mil. Kč), krátkodobých směnek k úhradě (o 260,1 mil. Kč) a krátkodobých závazků z ručení (o 0,9 mil. Kč); na druhé straně došlo k nárůstu dlouhodobých směnek k úhradě (o 842,0 mil. Kč), přijatých návratných finančních výpomocí krátkodobých (o 63,0 mil. Kč), dlouhodobých závazků z ručení (o 1,6 mil. Kč) a ostatních dlouhodobých závazků (o 174,0 mil. Kč).

Obce také na své účty přijaly půjčky z rozpočtů Státního fondu životního prostředí ve výši 182,6 mil. Kč (v rámci Operačního programu životní prostředí) a Státního fondu rozvoje bydlení ve výši 11,6 mil. Kč (na modernizaci domů).

V roce 2015 vykázalo zadluženost 3 255 obcí z celkového počtu 6 248 obcí, což je více než polovina (52,1%) obcí z celkového počtu. Počet obcí, které vykázaly v posledních letech zadluženost zůstává v zásadě stabilizovaný, v loňském roce došlo k mírnému nárůstu (o 20 obcí).

Dluh obce sám o sobě nelze hodnotit negativně. Bez půjčky nebo úvěru řada obcí nemůže financovat svůj rozvoj (plynofikace, místní komunikace, kanalizace, vodovody, čističky odpadních vod, předškolní a školní zařízení apod.). Záleží tedy na tom, na co si obce půjčují, zda výše půjčky umožní bezproblémové splácení a jak dobře je projekt připraven.

Dle v současnosti projednávaných zákonů upravujících rozpočtovou odpovědnost splňuje 92 % obcí pravidlo rozpočtové odpovědnosti pro ÚSC (tj. dluh k průměru příjmů za posl. 4 roky nesmí překročit 60%). Dle Monitoringu hospodaření obcí za rok 2015, který mimo jiné sleduje míru zadlužení a likviditu obcí, hospodaří s vyšší mírou rizika pouze 28 obcí.

Tabulka č. 2: Údaje o zadluženosti obcí ČR bez hl. m. Prahy, Brna, Ostravy a Plzně v letech 2004-2015 (v mld. Kč)

Ukazatel	2004	2005	2006	2007	2008	2009	2010	2011	2012	2013	2014	2015
Úvěry	19,8	22	25,7	25,9	26,9	34,8	35,5	36,3	36,4	34,9	35	34,8
Komunální dluhopisy	0	0	0	0	0	0	2	2	2	2	1,3	0,3
Přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy	9,1	8,6	7,8	7	7,4	6,5	5,7	5,7	6,1	6,1	7,3	8,0
Celkem	28,9	30,6	33,5	32,9	34,3	41,3	43,2	44	44,5	43	43,6	43,1

 

Bez zahrnutí čtyř největších měst (tj. hl. m. Praha, Brno, Ostrava a Plzeň) činí zadluženost ostatních obcí celkem 43,1 mld. Kč. U obcí bez těchto největších měst došlo k mírnému poklesu celkové zadluženosti o 0,5 mld. Kč.

Tabulka č. 3: Vývoj podílu zadluženosti hl. m. Prahy, Brna, Ostravy a Plzně na celkové zadluženosti obcí v letech 2004–2015 (v mld. Kč)

Ukazatel	2004	2005	2006	2007	2008	2009	2010	2011	2012	2013	2014	2015
Celková zadluženost obcí v ČR	74,8	79	80,9	79,2	80,1	80,6	83,3	82,4	90	92,2	88,9	86,9
Zadluženost 4 největších měst	45,9	48,4	47,4	46,3	45,8	39,3	40,1	38,4	45,5	49,2	45,3	43,8
% podíl 4 největších měst na celkové zadluženosti	61,4	61,3	58,6	58,5	57,2	48,8	48,1	46,6	50,6	53,4	51	50,4

 

Na celkové zadluženosti obcí se v roce 2015 podílela 4 největší města ČR z 50,4 %, hodnota jejich dluhu dosáhla výše 43,8 mld. Kč.
Celková výše dluhu hl. m. Prahy (včetně zřízených příspěvkových organizací) dosáhla ke konci roku 2015 hodnoty 32,6 mld. Kč, což je o 0,9 mld. Kč méně než v roce předchozím. Podíl zadluženosti hl. m. Prahy na celkové zadluženosti obcí činil 37,5 %.

B. Dobrovolné svazky obcí

Dobrovolné svazky obcí vykázaly ke konci roku 2015 dluh ve výši 2,9 mld. Kč, což je o 11,5 % více než předchozí rok. Dobrovolné svazky obcí využívají získané prostředky především na rozvoj a obnovu místní infrastruktury (vodovody a kanalizace), odpadové hospodářství a na projekty zvyšující atraktivitu jejich území.

C. Kraje

Kraje (včetně jimi zřízených příspěvkových organizací) vykázaly ke konci roku 2015 dluh v celkové výši 26,4 mld. Kč. Meziročně se hodnota dluhu snížila o 1,2 mld. Kč (o 4,4 %). Na položce úvěrů byl vykázán pokles dluhu o 0,1 mld. Kč; podíl úvěrů na celkové zadluženosti krajů dosáhl 92,0 %. Kraje ani v roce 2015 neemitovaly komunální dluhopisy.

Tabulka č. 4: Souhrnné údaje o zadluženosti krajů ČR v letech 2004–2015 (v mld. Kč)

Ukazatel	2004	2005	2006	2007	2008	2009	2010	2011	2012	2013	2014	2015
Úvěry	0,4	1,8	6,5	9,4	11,9	17,4	16,6	19,6	22,2	23,5	24,4	24,3
Přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy	1,1	1,1	1,2	1	2,7	3,5	2,5	2,7	2,3	3,3	3,2	2,1
Celkem	1,5	2,9	7,7	10,4	14,6	20,9	19,1	22,3	24,5	26,8	27,6	26,4

 

Některé kraje pokračovaly v čerpání úvěrů poskytnutých Evropskou investiční bankou, jimiž předfinancovávají a spolufinancují rozsáhlé investice do regionální infrastruktury. Tyto úvěry jsou zpravidla čerpány v několika tranších s různou délkou splatnosti, obvykle přesahující 10 let. Ostatní úvěry přijaly kraje zejména od České spořitelny, a.s., Komerční banky, a.s., nebo Československé obchodní banky, a.s. za účelem předfinancování investičních projektů, oprav silnic či odstraňování povodňových škod.

D. Regionální rady regionů soudržnosti

Regionální rady regionů soudržnosti vykázaly k 31. 12. 2015 nulovou zadluženost.

E. Územní rozpočty

Územní rozpočty v souhrnu ke konci roku 2015 vykázaly zadluženost ve výši 116,3 mld. Kč, což je o 2,4 % (o 2,8 mld. Kč) méně než v roce předchozím.
Celkový objem přijatých půjčených prostředků územními rozpočty v roce 2015 (bez příspěvkových organizací) činil 15,4 mld. Kč (pokles o 1,3 % oproti předchozímu roku).

Pozn.: Do údajů o zadluženosti (dluhu) jsou od 1. 1. 2010 zahrnovány stavy na syntetických účtech 281, 282, 283, 289, 322, 326, 362, 451, 452, 453, 456, 457 a 459.

---

II. Monitoring hospodaření obcí za rok 2015

Vláda České republiky usnesením č. 1395/2008 (vč. změn přijatých usneseními č. 695/2010 a č. 722/2012) schválila postup Ministerstva financí při monitoringu hospodaření obcí a současně uložila ministru financí, aby po vyhodnocení všech podkladů oslovil dopisem obce, u nichž byl k 31. 12. příslušného roku ukazatel celkové likvidity (podíl oběžných aktiv ke krátkodobým závazkům) v intervalu <0; 1> a zároveň podíl jejich cizích zdrojů k celkovým aktivům vyšší než 25 % včetně a požádal o zdůvodnění a o stanovisko zastupitelstva obce. Vláda dále uložila ministru financí, aby ji informoval vždy nejpozději k 30. září každého kalendářního roku o výsledcích monitoringu hospodaření obcí.

Do monitoringu hospodaření obcí, který není primárně určen pro hodnocení míry zadlužení jednotlivých obcí, ale pro hodnocení jejich hospodářské situace, bylo za rok 2015 zahrnuto všech 6 248 samosprávných obcí České republiky (vč. hl. m. Prahy). Monitoring hospodaření obcí je založen na sledování soustavy šestnácti informativních a dvou monitorujících ukazatelů (SIMU) u jednotlivých obcí a jimi zřízených příspěvkových organizací.

K 31. 12. 2015 byl ukazatel celkové likvidity v intervalu <0; 1> u 176 obcí, podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům byl vyšší než 25 % u 226 obcí a oba ukazatele zároveň překročilo 28 obcí. Jde o meziroční pokles o 2 obce, přičemž 12 obcí tyto hodnoty překročilo už v některém z minulých let.

Výsledné hodnoty ukazatelů pouze indikují možné riziko hospodářských problémů, ale nutně neznamenají, že je obec v tíživé finanční situaci. To lze vyhodnotit až na základě důkladnější analýzy finančních a účetních výkazů a zejména dodatečných podkladů poskytnutých samotnými obcemi.

Na základě provedených analýz je možné konstatovat, že:

• z hlediska platební schopnosti jsou nadále nejvíce ohroženy obce, jimž byl nařízen odvod za porušení rozpočtové kázně a obce, které učinily chybné investiční rozhodnutí;
• i nadále lze spatřovat největší rizika pro hospodářskou situaci obcí v nedodržení dotačních podmínek projektů podpořených z fondů EU, ale i z národních programů. Tato rizika vyplývají jednak z pochybení v přípravné a realizační fázi; v případě evropských projektů také z udržitelnosti projektu po stanovenou dobu, což vyžaduje každoroční vynakládání nemalých provozních výdajů z vlastních prostředků obce;
• většina obcí, u nichž došlo k překročení stanovených hodnot monitorujících ukazatelů, by se i přes výše uvedená rizika neměla dostat do vážných problémů se svou platební schopností, neboť se u nich identifikované riziko ukázalo pouze jako dočasné;
• vysoké riziko platební neschopnosti bylo identifikováno u obcí Prameny a Turovice.

Výsledné hodnoty ukazatelů monitoringu hospodaření obcí jsou veřejně dostupné na informačním portálu Monitor → https://monitor.statnipokladna.cz/ (tabulku ukazatelů lze nalézt na profilu vybrané obce v záložce Monitoring hospodaření obcí).