Zadluženost územních rozpočtů v roce 2023
I. Vývoj celkového dluhu územních rozpočtů v roce 2023
Územní rozpočty včetně zřízených příspěvkových organizací (dále jen „PO“) vykázaly ke konci roku 2023 dluh ve výši 91,9 mld. Kč, což je o 6,7 % (o 6,5 mld. Kč) méně než v roce předchozím. Dluh se snížil na úrovni obcí (o 10 %, tj. o 7,1 mld. Kč) a dobrovolných svazků obcí (o 7,8 %, tj. o 154 mil. Kč), naopak u krajů mírně vzrostl (o 2,7 %, tj. o 686,2 mil. Kč).
Ke konci roku 2023 stav peněžních prostředků na bankovních účtech převýšil hodnotu celkového dluhu územních rozpočtů včetně zřízených PO o 390,6 mld. Kč, tj. více než pětinásobně (5,3krát).
| Ukazatel | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Stav na účtech celkem | 153,4 | 159,4 | 212,1 | 248,8 | 258,9 | 299,2 | 320,1 | 367,5 | 405,2 | 482,5 |
| Dluh celkem | 119,1 | 116,3 | 95,6 | 90,8 | 91,2 | 90,9 | 94,4 | 96,1 | 98,4 | 91,9 |
| Rozdíl | 34,3 | 43,1 | 116,5 | 158 | 167,7 | 208,3 | 225,7 | 271,4 | 306,8 | 390,6 |
Stav peněžních prostředků na bankovních účtech obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí (dále jen „DSO“) a na účtech PO zřízených kraji, obcemi a DSO dosáhl ke konci roku 2023 v souhrnu 482,5 mld. Kč, meziročně se zvýšil o 77,3 mld. Kč (o 19,1 %).
| 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Kraje | 17,4 | 16,5 | 24,3 | 30,8 | 30,5 | 35,5 | 32,5 | 41,7 | 48 | 65,2 |
| PO zřizované kraji | 11,6 | 11,3 | 11,9 | 14,3 | 16 | 17,5 | 19,6 | 22,4 | 23,2 | 27,8 |
| Obce | 104,3 | 111,6 | 153,3 | 176,4 | 183,1 | 210,9 | 230 | 262,2 | 290,1 | 339,1 |
| PO zřizované obcemi | 17,8 | 18,2 | 20,2 | 25 | 26,9 | 32,7 | 35,6 | 38,7 | 41,4 | 47,7 |
| DSO | 1,5 | 1,5 | 2 | 2,1 | 2,3 | 2,5 | 2,2 | 2,5 | 2,5 | 2,7 |
| PO zřizované DSO | - | - | - | - | - | - | - | - | - | 0 |
| RRRS | 0,8 | 0,3 | 0,4 | 0,1 | 0,2 | 0,1 | 0,2 | 0 | - | - |
| CELKEM | 153,4 | 159,4 | 212,1 | 248,8 | 258,9 | 299,2 | 320,1 | 367,5 | 405,2 | 482,5 |
Stav na bankovních účtech hl. m. Prahy (bez PO), které je ve výše uvedené tabulce zařazeno mezi obce, činil k 31. 12. 2023 celkem 137,4 mld. Kč. Stav na účtech PO Magistrátu hl. m. Prahy a PO městských částí hl. m. Prahy činil 12 mld. Kč.
Bez zahrnutí čtyř největších měst (tj. hl. m. Praha, Brno, Ostrava a Plzeň) činil stav na bankovních účtech ostatních obcí celkem 213,9 mld. Kč. U obcí bez těchto největších měst došlo k meziročnímu růstu stavu na bankovních účtech o 14,4 %, respektive o 26,9 mld. Kč.
| Ukazatel | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Stav na BÚ obcí celkem - v tom: | 122,1 | 129,8 | 173,5 | 201,4 | 210 | 243,6 | 265,6 | 300,9 | 331,5 | 386,8 |
| obce bez 4 největších měst | 74,7 | 82,9 | 102,4 | 117,5 | 121,9 | 137,3 | 152,7 | 174,3 | 187 | 213,9 |
| stav na BÚ 4 největších měst | 47,4 | 46,9 | 71,1 | 83,9 | 88,1 | 106,3 | 112,9 | 126,6 | 144,5 | 172,9 |
| % podíl 4 největších měst na celk. stavu na BÚ obcí | 38,8 | 36,1 | 41 | 41,7 | 42 | 43,6 | 42,5 | 42,1 | 43,6 | 44,7 |
Obce včetně jimi zřizovaných PO vykázaly ke konci roku 2023 celkový dluh ve výši 64 mld. Kč. Proti předchozímu roku se jedná o pokles o 10 % (tj. o 7,1 mld. Kč). V celkovém objemu dluhu obcí jsou zahrnuty přijaté bankovní úvěry a návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy, vč. zápůjček ze státních fondů.
| Ukazatel | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Úvěry | 67,7 | 66,1 | 51,5 | 49,5 | 49,4 | 50,1 | 51,9 | 57,3 | 59,7 | 57,4 |
| Komunální dluhopisy | 11,8 | 10,7 | 10,7 | 10,4 | 10,1 | 10,1 | 10,2 | 5 | 4,8 | 0 |
| Přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy | 9,4 | 10,1 | 9,7 | 9,1 | 9,1 | 9,8 | 9 | 7,2 | 6,6 | 6,6 |
| Celkem | 88,9 | 86,9 | 71,9 | 69 | 68,6 | 70 | 71,1 | 69,6 | 71,1 | 64 |
Obce také přijaly zápůjčky z rozpočtu Státního fondu životního prostředí ve výši 289,4 mil. Kč a z rozpočtu Státního fondu podpory investic ve výši 86,2 mil. Kč.
V roce 2023 vykázalo dluh 3 128 obcí z celkového počtu 6 254 obcí, což je 50 % obcí. Počet obcí, které vykázaly v posledních letech dluh, zůstává v zásadě stabilní. Meziročně došlo k poklesu o 39 obcí.
Bez zahrnutí čtyř největších měst (tj. hl. m. Praha, Brno, Ostrava a Plzeň) činí dluh ostatních obcí celkem 48,7 mld. Kč. U obcí bez těchto největších měst došlo k meziročnímu poklesu celkového dluhu o 1,2 %, respektive o 0,6 mld. Kč.
| Ukazatel | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Dluh obcí celkem - v tom: | 88,9 | 86,9 | 71,9 | 69 | 68,6 | 70 | 71,1 | 69,6 | 71,1 | 64 |
| obce bez 4 největších měst | 43,6 | 43,1 | 38,6 | 37,9 | 38,9 | 41,4 | 43,3 | 47,1 | 49,3 | 48,7 |
| dluh 4 největších měst | 45,3 | 43,8 | 33,3 | 31,1 | 29,7 | 28,6 | 27,8 | 22,5 | 21,8 | 15,3 |
| % podíl 4 největších měst na celk. dluhu obcí | 51 | 50,4 | 46,3 | 45,1 | 43,3 | 40,9 | 39,1 | 32,3 | 30,7 | 23,9 |
Celková výše dluhu hl. m. Prahy včetně PO Magistrátu hl. města Prahy a PO městských částí činila 8 mld. Kč. Podíl dluhu hl. m. Prahy na celkovém dluhu obcí činil 12,5 %.
Dluh PO zřízených obcemi včetně PO zřízených městskými částmi hl. m. Prahy dosáhl ke konci roku 2023 výše 1,2 mld. Kč. Z celkového počtu 8 355 PO vykazovalo dluh 362 PO, tj. 4,3 %, z nichž působilo z hlediska klasifikace ekonomických činností (NACE) nejvíce v oblasti předškolního a základního vzdělávání.
DSO vykázaly dluh ve výši 1,8 mld. Kč, což je o 154 mil. Kč (o 7,8 %) méně než předchozí rok. DSO využívají získané peněžní prostředky především na rozvoj a obnovu místní infrastruktury (vodovody a kanalizace), odpadové hospodářství a na projekty zvyšující atraktivitu jejich území.
Kraje včetně jimi zřízených PO vykázaly ke konci roku 2023 dluh v celkové výši 26 mld. Kč. Meziročně hodnota dluhu vzrostla o 2,7 %, tedy o 686,2 mil. Kč. Na položce úvěrů byl vykázán meziroční nárůst dluhu o 2,3 mld. Kč; podíl úvěrů na celkovém dluhu krajů dosáhl 83,8 %. Kraje ani v roce 2023 neemitovaly komunální dluhopisy.
| Ukazatel | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Úvěry | 24,4 | 24,3 | 18,6 | 16,7 | 16,8 | 16,1 | 18,3 | 19,4 | 19,5 | 21,8 |
| Přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy | 3,2 | 2,1 | 2,7 | 3 | 4 | 3,2 | 3,5 | 5,4 | 5,8 | 4,2 |
| Celkem | 27,6 | 26,4 | 21,3 | 19,7 | 20,8 | 19,3 | 21,8 | 24,8 | 25,3 | 26 |
Dluh PO zřízených kraji (z 1824 PO vykazuje dluh 226 PO, tj. 12,4 %) dosáhl ke konci roku 2023 výše 4,1 mld. Kč. V rámci PO zřizovaných kraji vykazujících dluh působilo z hlediska klasifikace ekonomických činností (NACE) nejvíce PO v oblasti středního všeobecného a odborného vzdělávání.
II. Monitoring hospodaření územních samosprávných celků za rok 2023
Do monitoringu bylo zahrnuto 6 262 územních samosprávných celků (dále jen „ÚSC“) České republiky (z toho 6 249 obcí, vč. hl. m. Prahy a 13 krajů).
Souhrnné výsledky monitoringu hospodaření ÚSC:
- ukazatel pravidla rozpočtové odpovědnosti (podíl dluhu k průměru příjmů za poslední 4 roky) byl u 565 obcí vyšší než 60 %; meziroční pokles o 20 obcí (samotné překročení limitu 60 % není porušením pravidla rozpočtové odpovědnosti dle zákona č. 23/2017 Sb.; porušením by bylo, kdyby obec nesplácela svůj dluh alespoň o 5 % z rozdílu mezi výší dluhu a 60 % jeho průměrných příjmů za poslední 4 roky),
- ukazatel podílu cizích zdrojů k celkovým aktivům (vyjadřuje rozsah, v jakém ÚSC využívá cizí zdroje k financování majetku) byl u 262 obcí a 1 kraje vyšší než 25 %; meziroční pokles o 22 ÚSC,
- ukazatel běžné likvidity (vyjadřuje, zdali je ÚSC schopen splatit své krátkodobé závazky z oběžných aktiv) byl u 65 obcí nižší než stanovená hraniční hodnota „1“; meziroční pokles o 5 obcí.
Do kategorie ÚSC s vyšší mírou rizika hospodaření se za rok 2023 zařadilo 10 obcí, tj. meziroční pokles o 2 obce. Tyto obce vykázaly překročení hraničních hodnot všech tří monitorujících ukazatelů současně. Výsledky monitoringu hospodaření indikují možná rizika v hospodaření obcí a krajů, ale bez dalšího neznamenají, že je obec nebo kraj v tíživé finanční situaci.
Z výsledků vyhodnocení plnění pravidla rozpočtové odpovědnosti pro ÚSC za rok 2023 vyplývá, že povinnost snížit svůj dluh zákonem stanoveným způsobem nesplnilo 8 obcí. Z hlediska důvodu pro nesplnění povinnosti snížit svůj dluh lze předmětné obce rozdělit do 2 kategorií:
- obce, kterým byla z důvodu tíživé finanční situace poskytnuta návratná finanční výpomoc ze státního rozpočtu,
- obce, které nesplnily povinnost snížit svůj dluh během roku 2023 z důvodu odložení splátek přijatých úvěrů nebo zápůjček poskytnutých komerčními bankami či státními fondy, které bylo stanoveno platným splátkovým kalendářem.
Hospodaření ÚSC je až na některé výjimky nadále stabilní a ve velice dobré kondici. Problém je stále spatřován v nižším využívání rozpočtových přebytků k všestrannému rozvoji svého území a potřeb svých občanů, což vede k vysokým úsporám ÚSC na bankovních účtech.
Výsledné hodnoty ukazatelů monitoringu hospodaření ÚSC jsou veřejně dostupné na informačním portálu Monitor (tabulku ukazatelů lze nalézt na profilu vybrané obce či kraje v záložce Monitoring a audit).