Správa odvodů za porušení rozpočtové kázně podle zákona č. 250/2000 Sb.

Kde je hranice mezi veřejnosprávní kontrolou a správou odvodu a penále podle daňového řádu? Jakým způsobem má být řízení podle daňového řádu navázáno na výkon veřejnosprávní kontroly?

Veřejnosprávní kontrola kontrolního orgánu poskytovatele dotace probíhá v režimu zákona 320/2001 Sb., o finanční kontrole (dále jen „ZFK“) a procesní postup upravuje zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád). V § 25 odst. 4 kontrolního řádu je stanoveno, že „Kontrolní orgán předá svá zjištění o nedostatcích příslušnému orgánu, který je oprávněn ve své působnosti činit opatření k nápravě zjištěného stavu nebo ukládat sankce za zjištěné nedostatky“. Orgán příslušný ve smyslu uvedeného ustanovení se určí podle § 22 odst. 9 (tj. obecní úřad, úřad městské části Prahy, krajský úřad).

Kontrolní orgán tedy předává svá zjištění o nedostatcích (např. zjištění o možném porušení rozpočtové kázně) příslušnému úřad, v rámci něhož další řízení provádí útvar, který je podle organizačního řádu oprávněn ukládat odvod za porušení rozpočtové kázně, a který je s ohledem na § 22 odst. 15 rozpočtových pravidel územních rozpočtů a § 10 a 11 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“) v postavení správce daně.

Zjištění předaná kontrolním orgánem správci daně mají povahu podnětu k zahájení daňového řízení, v jehož rámci správce daně ověří zjištěné skutečnosti a posoudí, zda se jedná o porušení rozpočtové kázně či nikoli. Aby mohl v dané věci rozhodnout, je třeba, aby disponoval všemi důkazními prostředky, které pochybení prokazují, a současně s ohledem na základní zásady daňového řízení, formulované v hlavě II. daňového řádu, je povinen dát i příjemci dotace možnost, aby v daňovém řízení uplatnil svá práva.

V jakém režimu probíhají výzvy podle § 22 odst. 6 zákona č. 250/2000 Sb., které následují po ukončení veřejnosprávní kontroly, když pro příjemce dotace nejsou závazné?

Rozpočtová pravidla územních rozpočtů nestanoví, žádný „režim“, ve kterém poskytovatel dotace písemně vyzve příjemce dotace k provedení opatření k nápravě. Stejně tak nestanoví žádný „režim“, ve kterém poskytovatel dotace písemně vyzve příjemce dotace k vrácení dotace nebo její části ve stanovené lhůtě, zjistí-li na základě kontroly, že příjemce dotace porušil povinnost stanovenou právním předpisem, která souvisí s účelem, na který byly peněžní prostředky poskytnuty, nedodržel účel dotace nebo podmínku, za které byla dotace poskytnuta, u níž nelze vyzvat k provedení opatření k nápravě. Je tedy pouze na poskytovateli dotace jak bude písemnou výzvu koncipovat. Zatímco poskytovatel má povinnost písemně vyzvat příjemce k provedení opatření k nápravě, resp. k vrácení dotace, příjemce dotace nemá povinnost provést opatření k nápravě, resp. vrátit požadovanou část dotace.

Poskytovatel dotace je povinen informovat o zaslání výzvy orgán příslušný k rozhodnutí o porušení rozpočtové kázně, a zda příjemce na základě této výzvy provedl opatření k nápravě, resp. vrátil dotaci. Pokud příjemce na výzvu nereagoval, zahájí orgán příslušný k rozhodnutí o porušení rozpočtové kázně daňové řízení.

Musí být příjemci dotace doručeno oznámení o zahájení daňového řízení k vyměření odvodu za porušení rozpočtové kázně? Nebo mu může obecní úřad zaslat přímo platební výměr na odvod za porušení rozpočtové kázně, které bylo uvedeno v protokolu o kontrole?

Počátek řízení je podle § 91 daňového řádu obecně vázán ke dni doručení podání příslušnému správci daně nebo ke dni, kdy správce daně osobě, které se řízení týká, oznámil zahájení řízení. V rámci správy odvodů logicky přichází v úvahu pouze zahájení řízení z moci úřední. Doručení oznámení o zahájení řízení je jednou z možností, jak lze řízení zahájit, další možností je využití ústního jednání, při kterém je sepsán protokol o zahájení řízení (§ 60 daňového řádu). Minimálními náležitostmi oznámení resp. protokolu musí být označení správce daně, který řízení z moci úřední zahájil, označení věci, která je předmětem řízení, osoby, s níž se řízení povede, specifikace dílčího stadia řízení, vymezení konkrétních povinností, jejichž nesplnění či porušení bude předmětem řízení (případně i práv), identifikace úřední osoby, která činí příslušné úkony jménem správce daně (§ 12), jakož i dostatečné poučení o právech a povinnostech osoby, s níž je řízení vedeno (§ 6 odst. 3).

Informace o následcích nesplnění povinností vyžadovaných výzvou může být ve výzvě uvedena, avšak funkce výzvy je zcela jiná, a proto nemůže oznámení o zahájení daňového řízení nahradit. Oznámení o zahájení daňového řízení nemůže být součástí výzvy k provedení opatření k nápravě, resp. k vrácení dotace také z toho důvodu, že výzvu je povinen příjemci zaslat poskytovatel dotace, ve Vašem případě město, zatímco daňové řízení zahajuje orgán příslušný k rozhodnutí o porušení rozpočtové kázně.

Co vše je myšleno správou odvodů a penále podle daňového řádu?

Správa odvodů za porušení rozpočtové kázně a penále zahrnuje celé daňové řízení, kdy správce daně ověřuje výsledky kontroly, shromažďuje, a případně doplňuje ve spisu důkazní prostředky (§ 93 daňového řádu), které následně vyhodnocuje a komunikuje s daňovým subjektem (příjemcem dotace) ve smyslu zásad daňového řízení. Vzhledem k tomu, že dle § 5 odst. 3 daňového řádu platí též zásada, že „správce daně šetří práva a právem chráněné zájmy daňových subjektů a třetích osob (dále jen „osoba zúčastněná na správě daní“) v souladu s právními předpisy a používá při vyžadování plnění jejich povinností jen takové prostředky, které je nejméně zatěžují a ještě umožňují dosáhnout cíle správy daní“, není obvykle nezbytné vykonat ještě kromě již provedené veřejnosprávní kontroly podle ZFK i daňovou kontrolu podle § 85 a násl. daňového řádu.

Poté, kdy správce daně na základě důkazních prostředků dojde k závěru, že došlo k porušení rozpočtové kázně, vydá platební výměr na odvod za porušení rozpočtové kázně a následně i platební výměr na penále.

Správa odvodů za porušení rozpočtové kázně a penále zahrnuje všechny úkony podle daňového řádu, které lze v souvislosti s vydaným platebním výměrem učinit, např. daňová kontrola, odvolání, přezkum, obnova řízení, posečkání a úhrada odvodu ve splátkách, vracení vratitelného přeplatku.

Jakým způsobem se administruje žádost příjemce dotace o prominutí odvodu?. O prominutí rozhoduje zastupitelstvo, které rozhodlo o poskytnutí dotace. Může zastupitelstvo o prominutí rozhodovat opakovaně, když první žádost bude zamítnuta?

O prominutí rozhoduje orgán, který rozhodl o poskytnutí dotace, tzn. podle výše poskytnuté dotace zastupitelstvo nebo rada. Podle § 22 odst. 14 rozpočtových pravidel územních rozpočtů:

„Prominutí nebo částečné prominutí povinnosti odvodu a penále podle odstavců 4 až 8 může z důvodů hodných zvláštního zřetele povolit orgán, který o poskytnutí peněžních prostředků rozhodl, na základě písemné žádosti toho, kdo porušil rozpočtovou kázeň; o prominutí nebo částečném prominutí rozhoduje poskytovatel stejným postupem, jakým rozhodl o poskytnutí peněžních prostředků. Žádost o prominutí nebo částečné prominutí lze podat nejpozději do 1 roku ode dne nabytí právní moci platebního výměru, kterým byl odvod nebo penále, o jehož prominutí je žádáno, vyměřen. Lhůta 1 roku neběží ode dne

1. podání návrhu na obnovu řízení podle daňového řádu do dne pravomocného skončení obnoveného řízení nebo do dne pravomocného zamítnutí návrhu na obnovu řízení,
2. zahájení přezkumného řízení podle daňového řádu do dne pravomocného skončení tohoto řízení,
3. zahájení řízení podle soudního řádu správního o žalobě proti rozhodnutí správce daně do dne pravomocného skončení tohoto řízení nebo do dne pravomocného skončení řízení o kasační stížnosti“.

Orgán, který o poskytnutí dotace rozhodl, rozhoduje o prominutí odvodu nebo penále mimo daňové řízení. O prominutí odvodu nebo penále nerozhoduje správce daně v daňovém řízení.

Rozpočtová pravidla územních rozpočtů nestanoví, kolikrát může porušitel rozpočtové kázně požádat poskytovatele dotace o prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně. Pouze stanoví, že žádost o prominutí nebo částečné prominutí může porušitel podat nejpozději do 1 roku ode dne nabytí právní moci platebního výměru, kterým byl odvod nebo penále, o jehož prominutí je žádáno, vyměřen. Pokud by tedy porušitel rozpočtové kázně žádal o prominutí několikrát, může tak učinit pouze do 1 roku ode dne nabytí právní moci platebního výměru. Dále zákon stanoví, ve kterých případech lhůta 1 roku pro podání žádosti o prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně neběží (viz výše).

Ministerstvo financí doporučuje, aby z důvodu právní jistoty jak příjemce, tak i poskytovatele dotace, rozhodoval příslušný orgán obce o žádosti o prominutí odvodu teprve po nabytí právní moci platebního výměru, jelikož v případě podání odvolání, nelze předjímat výsledek odvolacího řízení.

Může zastupitelstvo rozhodnout o prominutí odvodu nebo penále s podmínkou (např. promine penále, pokud bude odvod uhrazen do určitého termínu)?

Rozpočtová pravidla územních rozpočtů tuto problematiku neupravují. Orgán příslušný k poskytnutí dotace i k rozhodnutí o prominutí odvodu nebo penále však rozhoduje v samostatné působnosti. Nelze tedy vyloučit, že si pro prominutí penále stanoví podmínku, že penále bude prominuto, pokud odvod bude porušitelem rozpočtové kázně uhrazen do určitého termínu. Podle našeho právního názoru by však měl tento orgán ve všech obdobných případech, kdy rozhoduje o prominutí odvodu nebo penále postupovat stejně, aby dodržel podmínku rovného zacházení s daňovými subjekty.