Obchodování obcí a krajů s kryptoměnami
V ČR v současné době neexistuje ucelená právní úprava kryptoměn, neboť zákon o digitálních financích dosud nebyl schválen Poslaneckou sněmovnou. V českém právním prostředí tedy není dosud stále stanovena řádná právní ochrana uživatelů kryptoměn a zajištěna stabilita tohoto finančního prostředí.
Dle ČNB nejsou kryptoměny penězi v ekonomickém ani právním smyslu, bezhotovostními peněžními prostředky ani elektronickými penězi. Obchodování s nimi dosud nevyžaduje souhlas ČNB a nepodléhá jejímu dohledu, což by se mělo změnit v případě, že bude sněmovnou přijat zákon o digitálních financích.
Hospodaření obce upravuje řada právních předpisů, mezi nejpodstatnější patří zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, a zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Žádný z těchto zákonů (ani jiný zákon) výslovně územnímu samosprávnému celku nezakazuje obchodovat s kryptoměnami.
Obchodování s kryptoměnami spadá do výkonu samostatné působnosti obce. Je tedy na rozhodnutí příslušných orgánů obce, jak chce naložit se svými finančními prostředky. Územní samosprávný celek by však měl postupovat vždy v souladu s právními předpisy a dodržovat zásadu nakládání s finančními prostředky s péčí řádného hospodáře, tzn. nevystavovat se přílišnému riziku při investování finančních prostředků. Obchodování s kryptoměnami bez adekvátní právní ochrany (zákona) tak v současné době stále představuje dle našeho názoru riziko a Ministerstvo financí ho v žádném případě nedoporučuje.
Nad rámec výše uvedeného uvádíme, že obecně platí, že rolí obce či kraje není zhodnocovat finanční prostředky na kapitálových trzích či prostřednictvím nákupu kryptoměn, nýbrž využívat tyto prostředky na veřejné investice, které zlepšují život občanů v obci a daném regionu.
Pokud jde o zhodnocování volných peněžních prostředků územního samosprávného celku, lze obecně doporučit směřovat volné peněžní prostředky do konzervativních nástrojů, které spočívají v nižší míře rizika, ale také v nižší výnosnosti, např. se jedná o termínované vklady, spořící účty a fiktivní cashpooling. Investování volných peněžních prostředků do cenných papírů a obchodování s cennými papíry může být sice též jedním ze způsobů zhodnocování dočasně volných peněžních prostředků s očekávanou vyšší výnosností, a to například i prostřednictvím podílových fondů (upraveno zákonem č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech), což však s ohledem na vyšší rizikovost a na skutečnost, že územní samosprávný celek hospodaří s veřejnými prostředky, zásadně nedoporučujeme. Samotné rozhodnutí je však v pravomoci územního samosprávného celku, do něhož stát nemůže zasahovat.