Závěr:

Na administraci odvodů za porušení rozpočtové kázně nelze aplikovat ustanovení o dělené správě.

Odvod za porušení rozpočtové kázně (dále jen „PRK“) uložený podle § 22 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (dále jen „RPÚZ“) je daní ve smyslu § 2 odst. 3 písm. b) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „DŘ“).

Nejvyšší soud v usnesení č. j. 20 Cdo 3077/2022 ze dne 7. února 2023 sice konstatoval, že odvod za PRK je případem procesní dělené správy, avšak zároveň podřadil tyto odvody v rámci DŘ pod § 2 odst. 3 písm. b) DŘ, tedy jako peněžité plnění, u kterého zákon stanoví, že se při jeho správě postupuje podle DŘ, nikoliv pod § 2 odst. 3 písm. c) DŘ, což je peněžité plnění v rámci dělené správy.

O poskytování dotací a ukládání odvodů za PRK rozhoduje územní samosprávný celek v rámci své samostatné působnosti. V jeho působnosti jsou též kontroly použití dotací. Z každé kontroly je vyhotoven protokol o kontrole a příjemci dotace musí být vydána, v případě podezření na PRK, výzva k vrácení dotace nebo její části (§ 22 odst. 6 RPÚZ).

Pokud příjemce dotace nevrátí neoprávněně použité prostředky zpět do rozpočtu kraje, předá kontrolní orgán poskytovatele dotace případ správci daně k dalšímu řízení (§ 22 odst. 16 RPÚZ). Správce daně (obecní úřad, krajský úřad, Magistrát hl. m. Prahy nebo městská část hl. m. Prahy) informuje daňový subjekt o zahájení řízení dle DŘ. Rozhodnutí o odvodu za PRK je vydáno správcem daně v rámci daňového řízení. Rovněž k výběru a vymáhání peněžitého plnění je kompetentní správce daně.

V § 161 odst. 1 DŘ je dělená správa kvalifikována takto:

„K dělené správě dochází, je li rozhodnutím orgánu veřejné moci, který není správcem daně, vydaným při výkonu veřejné moci uložena platební povinnost k peněžitému plnění určenému do veřejného rozpočtu a postupuje-li se při jeho placení podle tohoto zákona nebo podle jeho jednotlivých ustanovení“.

V § 161 odst. 3 DŘ je stanoveno:

„K dělené správě rovněž dochází, jestliže zákon stanoví, že ke správě placení peněžitého plnění je příslušný jiný správní orgán než orgán veřejné moci, který platební povinnost k peněžitému plnění uložil“. 

Z výše uvedeného vyplývá, že odvody za PRK jsou ukládány, vybírány a případně vymáhány jedním správcem daně, a to obecním úřadem, krajským úřadem, Magistrátem hl. m. Prahy nebo městskou částí hl. m. Prahy, v procesu podle DŘ. Proces v rámci daňového řízení vedeného v rámci správy odvodů za PRK proto neodpovídá definici dělené správy.

V případě, že byl platební výměr zrušen, avšak správce daně peněžité plnění již dříve vybral, je povinen vzniklý přeplatek bezodkladně vrátit. Vzhledem k tomu, že odvody za PRK nejsou dělenou správou, musí správce daně uhradit úrok z nesprávně stanovené daně.

Výchozím bodem pro určení celkové výše úroku z nesprávně stanovené daně podle § 254 daňového řádu je den následující po dni splatnosti nesprávně stanovené daně, resp. den její skutečné úhrady, následuje-li později. Výše úroku z nesprávně stanovené daně odpovídá výši úroku z prodlení (§ 254 odst. 4 DŘ).