CZ EN

Víceletý finanční rámec 2014 – 2020

Debata o Víceletém finančním rámci EU na období 2014 – 2020 byla zahájena krátce poté, co Evropská komise dne 29. června 2011 předložila balíček legislativních a nelegislativních návrhů. Dohody členských států na výdajích a příjmech rozpočtu EU pro nové sedmileté období bylo dosaženo na zasedání Evropské rady ve dnech 7. - 8. února 2013. Následovala složitá jednání Rady EU s Evropským parlamentem a Evropskou komisí. Formálně byla legislativa k Víceletému finančnímu rámci 2014 – 2020 (tj. nařízení o VFR a Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a o řádném finančním řízení) schválena dne 2. prosince 2013.

Dne 14. července 2017 byla schválena střednědobá revize VFR 2014-2020, která vycházela z čl. 2 nařízení o VFR. Střednědobá revize navýšila prostředky VFR na prioritní programy EU na roky 2017–2020 o 12,4 mld. EUR a posílila mechanismy flexibility. Na základě této revize bylo upraveno nařízení o VFR 2014-2020, které bylo ještě jednou pozměněno v roce 2020 v souvislosti s financováním opatření v boji s pandemií COVID-19.

Konečné znění nařízení o VFR 2014-2020 je zde:

Víceletý finanční rámec pro období 2014–2020 je členěn do šesti výdajových okruhů (Headingů):

Okruh 1 – Inteligentní růst podporující začlenění se dělí na dva podokruhy: 1a – Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost a 1b – Hospodářská, sociální a územní soudržnost. V rámci podokruhu 1a - Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost jsou financovány programy EU zaměřené na konkurenceschopnost EU, tzv. unijní programy. Jedná se o program pro vědu a výzkum Horizont 2020, program na podporu malých a středních podniků COSME, vzdělávací program Erasmus pro všechny, program pro sociální oblast Sociální změna a inovace a konečně programy spojené s fiskální a celní unií (Fiscalis, Customs, Anti Fraud). Patří sem také svou alokací významný Nástroj na propojení Evropy (CEF) pro financování infrastrukturních projektů v oblasti dopravy, energetiky a telekomunikací. Z podokruhu 1a jsou rovněž financovány velké infrastrukturní programy Galileo, Copernicus (GMES) a ITER.

V rámci podokruhu 1b – Hospodářská, sociální a územní soudržnost jsou rozpočtovány prostředky pro Politiku soudržnosti prostřednictvím tzv. Evropských strukturálních a investičních fondů. Mezi ně patří Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond (ESF) a Fond soudržnosti (FS). Dále se do tohoto podokruhu řadí výdaje na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mládeže a Fond evropské pomoci pro nejvíce deprivované osoby.

Okruh 2 – Udržitelný růst: přírodní zdroje obsahuje výdaje určené zejména na Společnou zemědělskou politiku (SZP) EU. Tato politika se člení na tzv. I. a II. pilíř. V rámci I. pilíře SZP jsou především financovány přímé platby zemědělským subjektům a opatření na podporu zemědělských trhů. V rámci II. pilíře je financován rozvoj venkova členských států pomocí Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). Mimo SZP jsou v okruhu 2 dále rozpočtovány prostředky na Společnou rybářskou politiku, a to prostřednictvím Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF) a také prostředky na ochranu životního prostředí a boj s klimatickou změnou (program Life+).

Okruh 3 – Bezpečnost a občanství obsahuje prostředky určené na podporu ochrany a bezpečnosti občanů EU. V rámci tohoto okruhu jsou rozpočtovány prostředky na Azylový a migrační fond a Fond pro vnitřní bezpečnost, dále na rozsáhlé informační systémy (Schengenský informační systém SIS a Informační systém pro víza VIS) a na Mechanismus civilní obrany. Dále jsou z tohoto okruhu financovány programy podporující veřejné zdraví, ochranu spotřebitele, kulturu a mládež.

Okruh 4 – Globální Evropa je určen na podporu vnějších vztahů EU včetně podpory kandidátských států, států sousedících s Evropskou unií a rozvojových zemí. Mezi největší výdajové nástroje se řadí Předvstupní nástroj (IPA), Evropský nástroj sousedství (ENI) a Nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI). Mezi další zásadní nástroje se například řadí Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva (EIDHR), Nástroj stability (IfS), Společná zahraniční a bezpečnostní politika (CFSP), Humanitární pomoc a Makrofinanční pomoc (MFA).

Okruh 5 – Správa je určen na financování administrativy EU. Řadí se sem prostředky na administrativní výdaje institucí a orgánů EU, vč. výdajů na zaměstnance, dále výdaje na tzv. evropské školy a na penzijní systém EU.

Okruh 6 – Náhrady obsahuje prostředky pro státy, které čerstvě přistoupily k EU. Po dva roky od přistoupení mají tyto státy nárok na rozpočtové náhrady, které jim kompenzují nárůst výdajů v souvislosti s přistoupením. V období 2014-2020 se prozatím jedná o náhrady pro Chorvatsko, které přistoupilo k EU k 1. červenci 2013.

Prostředky na jednotlivé nástroje, fondy a programy v rámci víceletého finančního rámce 2014-2020 ukazuje následující tabulka.

 

Víceletý finanční rámec 2014 - 2020
mil. EUR v běžných cenách 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2014-2020
1. Inteligentní růst podporující začlenění 63 972 66 812 69 304 72 342 75 270 78 751 82 466 508 918
1a Konkurenceschopnost pro orůst a zaměstnanost 16 457 17 553 18 345 19 794 21 095 22 927 25 026 141 197
1b Hospodářská, sociální a územní soudržnost 47 434 49 171 50 864 52 447 54 065 55 707 57 316 367 005
2. Udržitelný růst: přírodní zdroje 59 304 59 598 59 908 60 191 60 267 60 344 60 422 420 035
výdaje na přímé platby a tržní opatření 44 130 44 368 44 628 44 863 44 889 44 916 44 942 312 737
3. Bezpečnost a občanství 2 179 2 246 2 378 2 514 2 655 2 801 2 950 17 723
4. Globální Evropa 8 335 8 750 9 142 9 432 9 824 10 269 10 509 66 261
5. Administrativa 8 721 9 076 9 483 9 919 10 346 10 787 11 254 69 585
6. Kompenzace 29 0 0 0 0 0 0 29
Závazky celkem 142 539 146 482 150 215 154 398 158 363 162 952 167 602 1 082 551
Platby celkem 135 866 141 901 144 685 142 771 149 074 153 362 156 295 1 023 956

 

Mimo finanční rámec existují ještě další nástroje, které jsou čerpány v případě potřeby nad rámec rozpočtovaných prostředků. Jedná se o Fond pro přizpůsobení se globalizaci, Fond solidarity EU, Rezerva pro mimořádné události a Nástroj pružnosti. Pro financování rozvojové pomoci slouží Evropský rozvojový fond, který stojí také mimo finanční rámec EU.

 

Systém financování rozpočtu EU

Rozpočet EU je dle Smlouvy o fungování EU sestavován vždy jako vyrovnaný. Převážnou většinu příjmů rozpočtu EU (95-99 %) přitom tvoří tzv. vlastní zdroje EU, tedy odvody členských států. Systém odvodů vlastních zdrojů je zakotven v rozhodnutí Rady a v implementačních nařízeních, která konkrétněji upravují postupy pro platby členských států do rozpočtu EU. Podrobnější informace k systému vlastních zdrojů.  

 

Dokumenty ke stažení

Vyplnit žádost

Kontaktní formulář

Toto pole nevyplňujte!!!

Tato stránka je chráněna systémem reCAPTCHA a platí tyto zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.