OECD - Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

Základní informace

Dne 14. prosince 1960 byla v Paříži podepsána Smlouva o založení Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která vstoupila v platnost 30. září 1961. V současné době má OECD celkem 38 členů.

• Belgie,
• Dánsko,
• Francie,
• Irsko,
• Island,
• Itálie,
• Lucembursko,
• Nizozemí,
• Norsko,
• Kanada,
• Německo,
• Portugalsko,
• Rakousko,
• Řecko,
• Španělsko,
• Švédsko,
• Švýcarsko,
• Turecko,
• Velká Británie,
• Spojené státy americké
• Japonsko (přistoupilo 1964),
• Finsko (1969),
• Austrálie (1971),
• Nový Zéland (1973),
• Mexiko (1994),
• Česká republika (1995),
• Maďarsko (1996),
• Polsko (1996),
• Korea (1996),
• Slovenská republika (2000),
• Chile (2010)
• Slovinsko (2010),
• Izrael (2010),
• Estonsko (2010),
• Lotyšsko (2016),
• Litva (2018)
• Kolumbie (2020)
• Kostarika (2021)

25. ledna 2022 se Rada rozhodla udělat první krok v přístupovém procesu 6 kandidátských zemí o členství v OECD – Argentina, Brazílie, Bulharsko, Chorvatsko, Peru a Rumunsko. Tzv. přístupová roadmap byla pro Brazílii, Bulharsko, Chorvatsko, Peru a Rumunsko adoptována na Ministerském zasedání 10. června 2022. Konverzace ohledně dalších kroků s Argentinou stále probíhají.

Tři hlavní cíle stanovené v Úmluvě OECD jsou:

1. dosáhnout co nejvyššího udržitelného růstu, zaměstnanosti a rostoucí životní úrovně v členských zemích při zachování finanční stability, a tím přispívat k rozvoji světové ekonomiky;
2. přispívat ke stabilnímu hospodářskému růstu ve členských i nečlenských zemích;
3. přispívat k rozšiřování světového obchodu na mnohostranném, nediskriminačním základě v souladu s mezinárodními cíli.

Mottem OECD je „Better Policies for Better Lives“ (Lepší politiky pro lepší životy).

OECD poskytuje vládám vyspělých demokratických zemí možnost studovat a formulovat nejvhodnější politiky k dosažení stanovených cílů, a to prostřednictvím vysoce kvalifikovaných analýz, srovnávání zemí a hledání případů nejlepší praxe (best practices).

Nejvyšším orgánem OECD je Rada, v níž má každá členská země svého představitele. Rada se setkává minimálně jednou měsíčně na úrovni stálých zástupců členských zemí při OECD, přičemž jí předsedá generální tajemník. Zasedání Rady na úrovni ministrů členských zemí probíhá zpravidla jednou ročně a předsedá mu jedna z členských zemí. V roce 2020 proběhlo zasedání na ministerské úrovni virtuálně ve třech termínech. V roce 2021 bylo zasedání na ministerské úrovni rozděleno do dvou termínů: 30.5.-1.6.2021 ve virtuálním formátu a v září 2021 v hybridním formátu.

Sekretariát OECD a Generální tajemník

Sekretariát OECD zajišťuje činnost OECD v souladu s prioritami stanovenými Radou a poskytuje zázemí činnosti jednotlivých komisí. Sekretariát se dělí na jednotlivé direktoráty a celkově zaměstnává na dva a půl tisíce ekonomů, právníků, vědců a dalších profesionálů. Sídlem Sekretariátu je Paříž.

Generálním tajemníkem OECD je od 1. června 2021 Mathias Cormann. Mezi léty 2006 až 2021 tuto pozici zastával Angel Gurría.

Českou republiku v OECD reprezentuje Stálá mise ČR při OECD v Paříži.

Tel.: (+33 1) 46 47 29 49
e-mail.: oecd.paris@embassy.mzv.cz
Web: www.mzv.cz/paris.oecd

OECD je prestižním zaměstnavatelem a nabízí širokou škálu možností zaměstnání pro občany členských států. Absolvování stáže v OECD je úspěšným začátkem kariéry. Aktuální nabídku otevřených pozic naleznete na webu OECD.

Smlouva o založení OECD

Listiny o přístupu České republiky ke Smlouvě o OECD včetně dodatkových protokolů byly uloženy u vlády Francouzské republiky, depozitáře Smlouvy, dne 21. prosince 1995. Pro Českou republiku vstoupila Smlouva v platnost dnem 21. prosince 1995 (zákon č. 266/1998 Sb.).

V prosinci 2020 oslavila ČR 25. výročí členství v OECD a při této příležitosti publikovalo Ministerstvo zahraničních věcí brožuru „25 let ČR v OECD“.

Hospodářský přehled České republiky

OECD pravidelně (přibližně každého 1,5 roku) zpracovává hospodářské přehledy jednotlivých členských zemí, ve kterých se formuluje konkrétní doporučení pro hospodářskou politiku dané země. Zpráva komplexně hodnotí a posuzuje ekonomický a hospodářsko-politický vývoj země, přičemž se vždy věnuje vybraným oblastem (např. zdravotnictví, fiskální decentralizace, produktivita práce, veřejný sektor, dekarbonizace).

Poslední Hospodářský přehled České republiky byl zveřejněn 31. března 2023 v Praze za účasti generálního tajemníka OECD Angela Mathiase Cormanna a předsedy vlády Petra Fialy.

Současný Hospodářský přehled se kromě tradiční makroekonomické části ve své speciální kapitole zaměřuje na dekarbonizaci ČR v širších souvislostech. Všechny hospodářské přehledy i další dokumenty týkající se ČR naleznete na webových stránkách OECD (v angličtině). K současnému Přehledu MF vypracovalo pracovní verzi překladu shrnutí - OECD zveřejnilo Hospodářský přehled ČR 2023. 

Hospodářský výhled

Dvakrát ročně zpracovává OECD Hospodářský výhled (Economic Outlook), ve kterém analyzuje současný makroekonomický vývoj a krátkodobý výhled pro členské i vybrané nečlenské země, identifikuje klíčové otázky politik a zahrnuje kapitoly zabývající se souvisejícími makroekonomickými tématy. 

Aktuální informace k Hospodářským výhledům jsou publikovány v sekci Mezinárodní spolupráce - Aktuality.

Daně

Daňová politika a správa je jedním z nejdůležitějších směrů, na který se OECD zaměřuje. Eroze daňových základů a přesouvání zisku (BEPS, base erosion and profit shifting) se týká strategií daňového plánování používaných nadnárodními podniky, které využívají mezer a nesouladů pravidel pro výběr daní v jednotlivých jurisdikcích za účelem vyhnutí se placení daní. Vysoká závislost rozvojových zemí na dani z příjmů právnických osob znamená, že jsou tyto země vůči přesouvání zisků vysoce zranitelné. Eroze daňových základů a přesouvání zisku způsobuje podle OECD ročně ztrátu daňových příjmů ve výši 100–240 miliard USD.

Vzhledem k potřebě přinést globální řešení a shodu byl na půdě OECD iniciován Inkluzivní rámec OECD / G20 pro BEPS, v rámci kterého spolupracuje více než 135 zemí a jurisdikcí na provádění 15 opatření k řešení daňových úniků, zlepšení soudržnosti mezinárodních daňových pravidel a zajištění transparentnějšího daňového prostředí.

Inkluzivní rámec tvoří moderní mezinárodní daňové schéma, jehož cílem je zdanění zisků v místě, kde dochází k ekonomické aktivitě a tvorbě hodnoty. Inkluzivní rámec podporuje všechny země, které mají zájem na důsledném a soudržném provádění a uplatňování pravidel.

K významnému posunu došlo v roce 2016, kdy byla na půdě OECD podepsána Mnohostranná úmluva o implementaci opatření k boji proti snižování daňového základu a přesouvání zisků ve vztahu k daňovým smlouvám (MLI), která je jednou z iniciativ Inkluzivního rámce. MLI vstoupilo v platnost v roce 2018, v ČR MLI vstoupila v platnost 1. 9. 2020. Hlavním cílem MLI je hromadně implementovat nová opatření, která mají zabránit zneužívání bilaterálních mezinárodních smluv o zamezení dvojímu zdanění.

Mezinárodní společenství také dosáhlo podstatného pokroku směrem k dosažení dlouhodobého řešení daňových výzev vyplývajících z digitalizace ekonomiky založeného na konsensu. Činnost je soustředěna ve dvou pilířích, které od roku 2019 tvoří základ budoucí dohody.

V rámci pilíře 1 se jedná především o vyjasnění rozsahu společností, které budou zdaňovány, a nastavení minimálních hranic pro zdanění (prahu pro globální výnosy a pro výnosy v dané jurisdikci) či nastavení dalších kvantitativních filtrů, stanovení alokačního klíče pro distribuci práv zdanění/zisků a další. Cílem pilíře 2 je zajistit minimální zdanění velkých společností, kterým bude vyměřena minimální daň z příjmu bez ohledu na to, kde k ní dojde.

Přijetí dohody proběhlo v roce 2021. V únoru 2023 inkluzivní rámec OECD/G20 pro BEPS zveřejnil technické pokyny, které mají vládám pomoci s implementací reformy mezinárodního daňového systému, která zajistí, že nadnárodní společnosti (MNE) budou podléhat 15% efektivní minimální daňové sazbě.

V rámci prvního pilíře stále probíhají technické práce s cílem dokončit novou mnohostrannou úmluvu do poloviny roku 2023, která má vstoupit v platnost v roce 2024.

Správa a řízení společností (corporate governance)

Principy byly přijaty na zasedání Rady OECD na úrovni ministrů v květnu 1999 a od této doby proběhlo několik kol revizí. Nejnovější verze Principů správy a řízení společností (G20/OECD Principles of Corporate Governance) byla přijata v roce 2015 a je dostupná na webových stránkách OECD v angličtině, češtině i dalších jazycích. Česká jazyková verze byla zveřejněna v roce 2016 Czech Institute of Directors.

Cílem je pomáhat členským i nečlenským vládám v jejich úsilí vyhodnocovat a zlepšovat právní, institucionální a regulatorní rámec pro řízení a správu společností v jejich zemích a poskytnout vodítko pro burzy, investory, společnosti a další strany, které sehrávají úlohu v procesu rozpracovávání dobrého řízení společností. Principy se soustřeďují na veřejně obchodované společnosti.

Zhodnocení využití Principů v ČR vzala vláda na vědomí usnesením č. 996/2000 a uložila členům vlády a vedoucím ostatních ústředních orgánů státní správy zabývat se a podle možností zohlednit v příslušných právních předpisech principy a doporučení uvedená v dokumentu.

V rámci revize Principů došlo v roce 2015 také k revizi Metodických pokynů OECD pro správu a řízení státem vlastněných společností (OECD Guidelines on Corporate Governance of State-Owned Enterprises). V roce 2017 byl publikován překlad Metodických pokynů do češtiny. Pokyny jsou tvořeny nezávaznými obecně pojatými doporučeními a příklady nejlepší praxe získanými v oblasti řízení státem ovládaných společností, zaměřují se na podporu zkvalitnění správy a řízení podniků ve vlastnictví státu a přispívají ke spolupráci členských a nečlenských zemí OECD při výměně zkušeností v této oblasti.

V roce 2018 byla publikována nejnovější verze Kodexu správy a řízení společností, který připravily Czech Institute of Directors a společnost Deloitte ve spolupráci se specialisty z oblasti corporate governance, mezi které patří rovněž experti Ministerstva financí. Přidaná hodnota Kodexu spočívá mj. právě v tom, že do jeho podoby se promítají bohaté zkušenosti zástupců státu, České národní banky, soukromého sektoru a v neposlední řadě také akademické sféry.

Kodex vstoupil v rovině obecných pravidel v platnost 1. ledna 2019 a nahradil původní a již zastaralou verzi z roku 2004. Kodex vychází z revidovaných Principů správy a řízení společností vydaných OECD v roce 2015 s přihlédnutím k českému právnímu prostředí a bankovním regulacím.

Ministerstvo financí v oblasti corporate governance spolupracuje s Ministerstvem spravedlnosti, do jehož gesce náleží problematika správy a řízení společností. Oba rezorty se také podílí na práci Výboru pro správu a řízení podniků OECD. 

Národní kontaktní místo pro implementaci Směrnice OECD pro nadnárodní podniky

Národní kontaktní místo (NKM) je stálou pracovní skupinou zřízenou při Ministerstvu průmyslu a obchodu za účelem zajištění účinné implementace Směrnice OECD pro nadnárodní podniky (dále jen „Směrnice“) a řešení specifických případů.

Působnost Národního kontaktního místa

• podílí se na propagaci Směrnice vůči veřejnosti, zejména mezi podniky, kterým jsou doporučení adresována;
• řeší specifické případy, které se týkají implementace Směrnice; specifickým případem se rozumí upozornění podané NKM ohledně národního podniku, ve kterém je namítáno porušení Směrnice;
• spolupracuje s národními kontaktními místy zřízenými v ostatních zemích, s Investičním výborem OECD a dalšími příslušnými útvary OECD.

Členy NKM jsou zástupci státní správy (včetně zástupců Ministerstva financí), zaměstnavatelů, zaměstnanců a neziskového sektoru.

Podrobnější informace k NKM naleznete na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu.

Další oblasti spolupráce

Spolupráce s OECD se promítá do širokého spektra oblastí v působnosti Ministerstva financí – s OECD spolupracujeme v oblasti finančních trhů, pojišťovnictví, fiskální politiky, při finančním vzdělávání, využívání umělé inteligence, ale i u témat spojených s post-pandemickou hospodářskou obnovou.