Roční souhrnná zpráva o stavu a vývoji zahraničních pohledávek ČR v roce 2017

Ministerstvo financí provádí správu zahraničních pohledávek na základě Zásad správy a zajišťování návratnosti zahraničních pohledávek České republiky, které byly schváleny usnesením vlády č. 832/2006 ze dne 3. července 2006.

[1]Pohledávky ČR vůči Číně činí 577 750 tis. Kč, závazky ČR vůči Číně činí 306 648 tis. Kč
[2] Jedná se o součet pohledávky vyplývající z kompenzace embarga v Iráku (549.029 tis. Kč) a uhrazené státní záruky za Zetor Brno s. p. (1.575.877 tis. Kč)
[3] Jedná se o součet uhrazených státních záruk v letech 1997-1998 (celkem uhrazeno 106.479.500 USD, tj. tehdejším kurzem 3.415.219 tis. Kč)

II. Stručná informace o vývoji v roce 2017^[4]

Celková výše zahraničních pohledávek ČR vedených v rozvaze k 31. 12. 2017 činila cca 29 578,3 mil. Kč (k 31. 12. 2016 cca 38 222,3 mil. Kč). Na meziročním poklesu pohledávek o cca 8 644 mil. Kč se podílely zejména dva faktory – pokles kurzů měn, ve kterých jsou pohledávky vedeny (o cca 3 947,2 mil. Kč) a vyřazení pohledávek za společnostmi Cheteng s.r.o. a VLT Brno, a.s v celkové výši 4 392 mil. Kč z rozvahy vzhledem k jejich nevymahatelnosti a jejich zařazení do podrozvahy. Celková výše pohledávek evidovaných v rozvaze i podrozvaze činila k 31.12.2017 34 015 596,6 mil. Kč, naběhlé úroky činily cca 342,5 mil. Kč.

V roce 2017 činilo inkaso ze splátek zahraničních pohledávek ve prospěch státního rozpočtu cca 163,9 mil. Kč (v roce 2016 cca 187,2 mil. Kč, včetně příjmů ze soudních sporů 195,7 mil. Kč). I zde se projevil pokles kurzu dolaru, neboť největší položkou v příjmech jsou splátky iráckého dluhu.

Bělorusko

Dvojstranná jednání o řešení běloruské zadluženosti byla obnovena v roce 2009, v dalších letech obě strany postupně zvažovaly různé způsoby řešení dluhu. Běloruská strana odmítá vyřešit dluh přímou platbou, a to ani ve splátkách, naopak řešení dříve navrhované běloruskou stranou (formou dodávek vybraného zboží) se pro českou stranu ukázalo jako neefektivní.

Obě strany nakonec dospěly na expertní úrovni ke shodě, že přijatelným způsobem řešení dluhu se jeví jeho postupný zápočet za pronájem české ambasády v Minsku (předpoklad cca 10 let), případně úhrada části kupní ceny, pokud by v budoucnu došlo k odprodeji nemovitosti do vlastnictví ČR.

V lednu 2017 byl běloruské straně zaslán dopis ministra financí ČR (ve shodě s Ministerstvem zahraničí a Zastupitelským úřadem ČR v Minsku) potvrzující zájem ČR postupovat dále výše uvedeným způsobem. Běloruská strana (Ministerstvo financí) znovu potvrdila svou připravenost jednat o takovém řešení v rámci zasedání mezivládní česko-běloruské komise v květnu 2017, kde české straně poskytla první pracovní verzi návrhu mezivládní smlouvy o řešení běloruského dluhu.

Následně byla ze strany Ministerstva zahraničních věcí několik měsíců zkoumána možnost odkupu české ambasády v Minsku do vlastnictví ČR, nicméně nakonec byla akceptována varianta nájmu. V tomto smyslu proběhlo v říjnu 2017 jednání velvyslance ČR v Minsku se zástupci Ministerstva financí Běloruska a Diplomatického servisu Kanceláře prezidenta Běloruska, kde všechny strany potvrdily souhlas pokračovat touto cestou. Proto se následně v listopadu 2017 uskutečnila schůzka zástupců Ministerstva financí a Ministerstva zahraničí, kde byly mimo jiné stanoveny předpoklady interního postupu na straně ČR (bezúplatný převod pohledávky z Ministerstva financí na Ministerstvo zahraničí aj.).

V roce 2018 se předpokládá posun v obou oblastech (interní i mezistátní) s tím, že pokud nedojde k nečekaným překážkám, lze předpokládat předložení komplexního návrhu řešení ke schválení členům vlády.

Čína

MF ČR se řadu let snaží dosáhnout oboustranně přijatelného řešení vzájemných pohledávek a závazků vyplývajících ze zůstatků na účtech ČSOB, a.s. a Bank of China pocházejících z dřívějších barterových obchodů. Dlouhodobým problémem se jeví nalezení partnera pro jednání na čínské straně (Ministerstvo financí Číny, Bank of China, případně Ministerstvo obchodu).

Jakýkoli případný kompromis nelze učinit bez souhlasu čínské strany, jelikož se jedná o souhrn odsouhlasených i neodsouhlasených zůstatků barterových účtů, a to jak s konečným saldem ve prospěch ČR (23 mil. CHF), tak ve prospěch Číny (12,2 mil. CHF). Je proto zapotřebí domluvit se s Čínou na řešení, které by mělo v konečném důsledku za následek vyřešení aktiv i pasiv na obou stranách. Současně je nezbytná dohoda s Ministerstvem financí Slovenské republiky s odkazem na aktuální znění Protokolu mezi Ministerstvem financí České republiky a Ministerstvem financí Slovenské republiky o dalším postupu při vypořádání pohledávek a závazků České republiky a Slovenské republiky vůči zahraničí ze dne 1. února 1999.

S cílem řešení dosud nezlikvidovaných sald na česko-čínských barterových účtech bylo dopisem z května 2017 (dále doplněným v září 2017 o návrh textu Agreed Minutes) prostřednictvím Zastupitelského úřadu ČR v Pekingu osloveno Ministerstvo financí Číny (zároveň Bank of China) s žádostí o potřebné projednání situace.

Je zřejmé, že otázka řešení pohledávek a závazků v daných objemech není prioritní, nicméně věc není dosud dořešena a zatěžuje tak mj. evidenci obou stran. Česká strana průběžně navrhuje věc řešit na mezivládních komisích nebo v rámci oficiálních jednání představitelů ČR (při svých jednáních s Bank of China byli ochotni toto téma zmínit i zástupci České národní banky).  

Lanatex

splaceno 2017: 1 453 tis. Kč

Společnost Lanatex a.s., která byla v 90. letech 20. století Ministerstvem financí vybrána pro deblokaci části indického dluhu, postupně však přestala být schopna splácet své závazky, přes původní souhlas nepodepsala navrhované uznání dluhu, proto byla v roce 2009 podána žaloba na zaplacení tehdy splatné části dluhu, kterou Ministerstvo financí vyhrálo.

V roce 2012 byla z důvodu hrozícího promlčení podána žaloba na zbývající dlužné splátky společnosti Lanatex a.s. Vzhledem k celkové výši žalované částky byl celý spor předán k dalšímu řízení na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, který byl současně pověřen vymáháním pohledávky přiznané soudním rozhodnutím ve prospěch ČR – Ministerstva financí coby věřitele.

V průběhu exekuce byla s dlužníkem opět navázána komunikace, v současné době v rámci exekuce dochází k postupnému splácení dluhů společnosti Lanatex a.s. vůči Ministerstvu financí a také vůči dalším věřitelům – příslušnému finančnímu úřadu a bance, zejména formou postupných prodejů nemovitostí ve vlastnictví společnosti Lanatex a.s.

Zástupci Ministerstva financí se v roce 2017 účastnili několika společných jednání se zástupci dlužníka a exekutorského úřadu..

CS Trading, Ligna

V roce 2006 uplatnila společnost CS Trading, s.r.o. nárok na náhradu škody způsobenou údajným nesprávným úředním postupem při rozdělování splátek indonéského dluhu, posléze, společně se společností LIGNA a.s., podala na Ministerstvo financí dvě žaloby, dohromady o cca 230 mil. Kč + úroky z prodlení.

První z žalob na cca 24 mil. Kč s příslušenstvím soud v prvním stupni původně zamítl, odvolací soud však rozsudek zrušil a věc vrátil zpět soudu I. stupně. V opakovaném řízení soud žalobu potvrdil a uložil Ministerstvu financí uhradit žalovanou částku s příslušenstvím, což posléze potvrdil i odvolací soud. Na základě tohoto rozsudku Ministerstvo financí v roce 2013 uhradilo žalující straně vč. nákladů řízení cca 46 mil. Kč.

Na základě dohody Ministerstva financí a Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových bylo proti rozsudku odvolacího soudu podáno dovolání, a to úspěšně. Dovolací soud v roce 2015 všechny dosavadní rozsudky zrušil a vrátil řízení k soudu I. stupně. V roce 2016 zahájené obnovené jednání soudu I. stupně bylo ukončeno rozsudkem v dubnu 2017, tentokrát ve prospěch Ministerstva financí. Žalobci se proti tomuto rozsudku odvolali, nicméně odvolací soud v listopadu 2017 rozsudek soudu I. stupně potvrdil.

Po dohodě s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových zaslalo Ministerstvo financí v roce 2016 společnostem CS Trading, s.r.o. a Ligna a.s. výzvy k vydání bezdůvodného obohacení (plnění Ministerstva financí na základě později dovolacím soudem zrušeného rozsudku). Společnost Ligna a.s. ještě v roce 2016 uhradila podstatnou část svého dluhu, CS Trading, s.r.o. nikoli. Z toho důvodu podal Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových v srpnu 2017 žalobu na vydání bezdůvodného obohacení.

Irák

splaceno 2017: 162 450 tis. Kč

V souladu s ustanoveními Dohody o vypořádání irácké zadluženosti ze dne 14. 5. 2006 byly splátky za rok 2017 uhrazeny v dohodnutých termínech.

Írán

V současné době zůstávají nedořešeny dvě otázky, a to jednak českou stranou evidovaná dlužná suma ve výši cca 2,3 mil. USD (jedná se o nedoplatek pohledávky, jejíž zbývající část Írán dříve uhradil), jednak pohledávka ve výši cca 59,7 mil. USD, která vyplývá z nedořešené kauzy dokumentárního akreditivu.

K řešení druhé pohledávky byla v roce 2004 uzavřena tzv. Inkasní smlouva s kyperskou společností Nutrix, kdy Ministerstvo financí je oprávněno jednat s íránskou stranou pouze se souhlasem společnosti Nutrix. Společnost Nutrix současně u českých soudů zažalovala íránské banky Markází a Tejarat, prozatím bez výsledku.

Česká strana se v posledních letech soustředila na přehodnocení postoje íránské strany, která řešení obou pohledávek v zásadě odmítala. Na základě urgencí z počátku roku 2017 (mj. i v návaznosti na 1. zasedání česko-íránské mezivládní komise, které se uskutečnilo v prosinci 2016) íránská strana v dubnu 2017 souhlasila s dalším jednáním se zástupci Ministerstva financí. Souhlas s takovým jednáním udělila následně i společnost Nutrix.

Jednání zástupců Ministerstva financí a ČSOB, a.s. s Bank Markází (Centrální banka Íránu) k problematice obou pohledávek se uskutečnilo v říjnu 2017. Jednání přineslo pozitivní posun, íránská strana deklarovala zájem obě pohledávky v brzké době dořešit.

Ministerstvo financí v současnosti interně analyzuje další postup. 

Jugoslávie (bývalá SFRJ)

Ministerstvo financí eviduje ve svých aktivech pohledávku za bývalou SFRJ, která vznikla jako konečné saldo clearingového účtu vzájemného obchodování na základě Platební dohody mezi vládou České a Slovenské Federativní republiky a Svazovou výkonnou radou Skupštiny Socialistické federativní republiky Jugoslávie. Ministerstvo financí postoupilo v roce 2000 společnosti Rondex Finance Inc., Britské Panenské ostrovy, 25% pohledávky evidované ČR za bývalou SFRJ za úplatu 5% z hodnoty jistiny.

Dluh bývalé SFRJ vůči bývalé ČSFR má být odsouhlasen co do celkové výše a poté rozdělen na jednotlivé nástupnické státy Výborem pro rozdělení finančních aktiv a pasiv bývalé SFRJ (tzv. Finanční výbor zřízený Vídeňskou dohodou z r. 2001). Mezi jednotlivými nástupnickými státy bývalé SFRJ panuje v této věci dlouhodobá neshoda, dosud nebyla politická vůle problém vyřešit. ČR jako věřitel má zájem na komunikaci o dluhu se všemi nástupnickými státy bývalé SFRJ, ačkoliv nebylo provedeno oficiální rozdělení jugoslávského dluhu Finančním výborem. Srbsko a Černá Hora již před určitou dobou projevily ochotu tímto způsobem postupovat, proto s nimi ČR v posledních letech jedná samostatně.

V červnu 2017 se v Bělehradě konalo 6. kolo jednání Pracovní skupiny pro řešení dluhu bývalé SFRJ s přihlédnutím k části dluhu Srbska. Výsledkem jednání bylo zejména: odsouhlasení výše jistiny pohledávky bývalé ČSFR za bývalou SFRJ, oficiální rozdělení pohledávky bývalé ČSFR na českou a slovenskou část, oddělení pohledávky Rondex Finance Inc. (25%) z pohledávky ČR za bývalou SFRJ, stanovení výše jistiny pohledávky ČR za bývalou SFRJ, stanovení výše jistiny pohledávky ČR za Srbskem s podmínkou případného dodatečného přepočítání v případě, že Finančním výborem bude odsouhlaseno odlišné rozdělení mezi jednotlivé nástupnické státy, předběžné odsouhlasení způsobu výpočtu úroku k pohledávce ČR za Srbskem.

Za účelem předepsané administrace uvedených kroků ve vztahu k pohledávce ČR za bývalou SFRJ/Srbskem uzavřela ČSOB, a.s. s Národní bankou Srbska v červenci 2017 nové bankovní ujednání. Srbská strana následně vypracovala na základě odsouhlasených částek kalkulaci variant řešení srbského dluhu v návaznosti na podmínky Pařížského klubu věřitelů. Další diskuse zejména k těmto technickým otázkám proběhla v prosinci 2017 v rámci 7. kola jednání Pracovní skupiny pro řešení dluhu bývalé SFRJ s přihlédnutím k části dluhu Srbska.

Na základě obdrženého návrhu textu mezivládní dohody o řešení srbského dluhu od srbské strany Ministerstvo financí vypracovalo ve spolupráci s Ministerstvem zahraničí Směrnici pro jednání o dohodě. Počátkem roku 2018 bude zorganizováno jednání o textu mezivládní dohody mezi ČR a Srbskem o řešení srbské části dluhu bývalé SFRJ, které bude vedeno dle ustanovení Směrnice vlády pro sjednávání, vnitrostátní projednávání, provádění a ukončování platnosti mezinárodních smluv (UV č. 131 ze dne 11. 2. 2004).

Ke stejnému postupu je připravena i Černá Hora, která se bude řídit podmínkami dohodnutými Srbskem.

Ministerstvo financí dále v srpnu 2017 oslovilo také ostatní nástupnické země bývalé SFRJ s návrhem pokračovat v jednání o stanovení jejich podílů na celkovém clearingovém dluhu a případných možnostech řešení dluhu. V tomto duchu se v říjnu 2017 uskutečnilo jednání se zástupci Slovinska, kde obě strany vysvětlily své dosavadní postoje a dohodly se na pokračování jednání o této otázce v roce 2018.

Švýcarská společnost Raffels AG žalovala MF ČR ve Švýcarsku o zaplacení cca 13 mil USD + úroky jako náhradu za 75 % dluhu, který společnost nárokovala na základě opce, soud však nakonec procesně rozhodl ve prospěch české strany. Následně společnost Raffels AG podala novou žalobu u Obvodního soudu pro Prahu 1, který svým rozsudkem v roce 2016 částečně odmítl a částečně zamítl žalobu, kterou se společnost domáhala, aby bylo mj. Ministerstvu financí soudem zakázáno jednat s jakoukoli třetí osobou včetně nástupnických států bývalé SFRJ. V dubnu 2017 byl tento rozsudek odvolacím soudem potvrzen, žalobce proti němu následně podal dovolání.

Kazachstán

Vznik zadluženosti Kazachstánu vůči ČR je spojen s realizací Dohody mezi vládou ČSSR a vládou SSSR o spolupráci při osvojování Jamburgského naleziště plynu. ČSSR na základě smlouvy zajišťovala dodávky strojního zařízení pro plynárenský průmysl prostřednictvím s.p. Tranzitní plynovod, později transformovaný na ČPP Transgas, o.z., po privatizaci části podniku nyní ČPP Transgas, s.p., jehož zřizovatelem je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Financování projektu bylo zajištěno prostřednictvím státního úvěru a státní půjčky poskytované ze státního rozpočtu. V roce 1996 byl podepsán protokol mezi ČR a Kazachstánem, na základě kterého je dluh dosud evidován v pomocných jednotkách URE (156 mil.).

ČR se dlouhodobě snaží jednat o řešení dluhu na různých úrovních státní správy, na úrovni prezidenta republiky či premiéra, v posledních letech však byla reakce kazachstánské strany spíše vlažná.

O řešení dluhu se zajímala řada soukromých společností, řešení pohledávky průběžně nabízejí soukromé společnosti i jednotlivé osoby, návrhy řešení však nedosahují potřebné konkretizace a dostatečné záruky pro českou stranu.

Od roku 2014 je aktivita jednání zvýšena mj. díky opakovaným setkáním prezidentů, kteří o problému jednali. Ze strany Kazachstánu byl v roce 2017 pověřen jednáním ministr energetiky, na straně ČR ministr financí.

V listopadu 2017 proběhlo po mnoha letech první setkání pověřených expertů obou stran. Každá ze stran prezentovala svůj pohled na věc, v současné době Ministerstvo financí analyzuje možnosti dalšího postupu. Podle dohody obou stran by k dalšímu jednání mělo dojít nejpozději do poloviny roku 2018.

Kuba

Ministerstvo financí nadále pokračuje ve snaze o řešení pohledávek ČR za Kubou, kdy jednání byla po mnoha letech nečinnosti (způsobené politickou i ekonomickou situací) obnovena v roce 2015. Pohledávky vznikly jednak z vládních úvěrových dohod - pohledávka v převoditelných rublech (XTR) a depozitum v EUR, tak z obchodování s vojenským materiálem (tzv. pohledávky speciálu, rovněž v XTR).

V březnu 2017 se v Havaně konalo 3. kolo technických jednání, na kterých došlo k dalšímu zlepšení pozice české strany v otázce řešení depozita, kdy Kuba nyní je ochotna řešit peněžními splátkami celou jistinu, zbytek (úroky) pak dodávkami zboží. V otázce dluhu v XTR kubánská strana setrvává na pozici, že s jeho řešením nesmí být spojována žádná konkrétní částka ani žádné konkrétní plnění.

Česká strana v dopise z května 2017 rekapitulovala svou pozici s tím, že navrhla v souvislosti s řešením dluhu v XTR vytvoření česko-kubánského fondu, který by svojí činností přispíval k rozvoji česko-kubánských vztahů.

Další jednání se uskutečnilo v prosinci 2017 v Bratislavě, na kterém kubánská strana opětovně vysvětlila svůj postoj při řešení dluhu v XTR s tím, že stejně dosud bylo postupováno u všech ostatních věřitelů a není důvod vůči ČR postupovat jinak. Kubánská strana však přislíbila zaslat v nejbližší době konkrétní představu o řešení depozita (jak jistiny, tak úroků).

Další jednání v roce 2018 závisí na obdržení konkrétní nabídky kubánské strany, konkrétní jednání o textu mezivládní dohody o řešení pohledávek ČR za Kubou bude možné zahájit až po dokončení procesu sukcese do mezinárodních smluv uzavřených mezi Kubou a ČSFR.

Ukrajina

Vznik zadluženosti Ukrajiny vůči ČR je spojen s realizací Dohody mezi vládou ČSSR a vládou SSSR o spolupráci při osvojování Jamburgského naleziště plynu. ČSSR na základě smlouvy zajišťovala dodávky strojního zařízení pro plynárenský průmysl prostřednictvím s.p. Tranzitní plynovod, později transformovaný na ČPP Transgas, o.z., po privatizaci části podniku nyní ČPP Transgas, s.p., jehož zřizovatelem je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Financování projektu bylo zajištěno prostřednictvím státního úvěru a státní půjčky poskytované ze státního rozpočtu. V roce 1997 byla podepsána smlouva mezi ČR a Ukrajinou, na základě které je dluh dosud evidován v pomocných jednotkách URE (91,1 mil.).

Česká strana poprvé po přerušení jednání, které souviselo se začátkem krize na Ukrajině (2014), projednala v rámci Mezivládní komise v Kyjevě v červnu 2017 s ukrajinskou stranou jednotlivé dokumenty vztahující se k zadluženosti Ukrajiny. Ukrajinská strana informovala, že za současné situace neuzná (popř. nemůže uznat) dluh jako státní, nicméně z hlediska dlouhodobého výhledu spolupráce s ČR a díky povědomí o původním závazku chce otázku řešit. Strany dlouhodoběji vycházejí ze situace možného řešení otázky formou předání budovy/budov české straně pro zastupitelský úřad, který je např. v Kyjevě dlouhodobě umístěn v nevyhovujících prostorách.

Dále bylo dohodnuto, že Ministerstvo financí naformuluje návrh řešení, ukrajinská strana se následně do 3 měsíců od obdržení návrhu zavazuje české straně odpovědět. Text dopisu byl následně naformulován ve spolupráci Ministerstva financí, Ministerstva zahraničních věcí a Zastupitelského úřadu ČR v Kyjevě a v září 2017 zaslán ukrajinské straně. Ukrajinská strana se do současné chvíle k návrhu nevyjádřila.

^[4] Komentář je uveden pouze k těm pohledávkám, u kterých došlo v roce 2017 k podstatnějšímu vývoji